čtvrtek 3. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Rasismus, Češi a Romové:
  • Co je to rasismus (definice z Encyclopaedia Britannica)
  • Odpověď Janu Lipšanskému: Co si počít se špatnými vztahy mezi Čechy a Romy (Jan Čulík)
  • Jaké tedy máte názory na rasismus, Jane Čulíku? (Jan Lipšanský)
  • Cikáni, tuláci a zloději (Graeme Dibble)
  • Víc než kolektivní vina? (B.G., Cambrigde)
  • Je rasismus jako vnímání malých dětí? (Vojtěch Polák)
  • Uvalujete kolektivní vinu na Čechy (Zdeněk Maštalíř)
  • Individuace a generalizace (Jan Kaštánek)
  • Pořad, aby Britové Romy litovali (Ludvík Vavřina)
  • Referendum Romů, nikoliv referendum o Romech (Jan Novák, Juliana)
  • Dráždí mě pěstování asociace "Čech = rasista" (čtenář)
  • Vyřešme romský problém tím, že jim dáme vzdělání (Petr Chaloupka) České bankovnictví:
  • Rakouská spořitelna (Ivan Hoffman)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.


  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • České ministerstvo zahraničních věcí odstraňuje konflikt zájmů: zrušilo svůj seriál v ČT o přibližování EU "Naskočíme?". Britské listy upozorňovaly, že jde o nepřípustný střet zájmů, vysílá-li vláda v údajně nezávislé veřejnoprávní televizi vlastní financovaný program, vyrobený prostřednictvím PR agentury K2 a týdeníku Respekt, nadto s bývalou pracovnicí MZV Monikou Pajerovou (aktivistkou hnutí "Děkujeme, odejděte) v článku Jaroslava Plesla 14. ledna 2000 zde a pak znovu v článku Štěpána Kotrby 31. ledna 2000 na tomto místě. - S autory seriálu nyní rozvázalo MZV spolupráci a prý to vysvětlí ve čtvrtek. Byly odvysílány pouze čtyři částí ze třináctidílného seriálu. Ministerstvo také požaduje vrácení cca 4 milionů korun, které na výrobu seriálu poskytlo. Monika Pajerová uvedla, že se MZV prý nelíbilo, že pořad kritizoval nedostatečnou úroveň svobody informací v ČR, a to, že Miloš Zeman odmítá zveřejnit počet a jména svých poradců. Čtvrtá část seriálu byla nakonec odvysílána, ale nikoliv už s titulkem, že na něm spolupracovalo MZV. - Doufejme, že MZV zrušilo seriál proto, že si uvědomilo, že je nepřípustné, aby vláda financovala prostřednictvím PR agentur reklamní pořady ve veřejnoprávní televizi, ještě prostřednictvím politicky zaujatých médií či osob, jako je týdeník Respekt či Monika Pajerová, a nikoliv proto, že pořad kritizoval vládu. I kdyby bývali tvůrci pořadu zamýšleli kritiku vládní informační neotevřenosti v dobré víře a ve veřejném zájmu, mohou být bohužel dost lehce obviněni z politické manipulace, neboť nemají kredit nestranného, objektivního pozorovatele. Jak se může na výrobě údajně nestranného pořadu pro veřejnoprávni televizi účastnit Monika Pajerová, která je aktivním politickým činitelem seskupení "Děkujeme, odejděte", které má blízko k Unii svobody a k týdeníku Respekt, je nejasné - její protesty jsou v důsledku neexistence její nezávislosti předem zpochybněny.

  • Předseda Rady České televize Jan Jirák rezignoval. Rada byla předtím kritizována, zejména za neprůhlednost při volbě nového šéfa ČT (čti, řekli by cynikové, za to, že nebyl zvolen úslužný miláček politiků Kamil Čermák). Odstoupil-li Jan Jirák ze své funkce z vlastní vůle proto, že se ukázalo, že volba Jakuba Puchalského Radou ČT před dvěma lety bylo omylem, je to gesto chvályhodné, zejména proto, že Jirák tím přichází o to, co je v českých poměrech docela slušný měsíční plat. Jenže by Rada ČT a Jan Jirák raději měli jasně vysvětlit, proč vlastně Jakub Puchalský odešel a co bylo či je podstatou problémů České televize. Jakub Puchalský to sám vysvětlit odmítl - vždycky se skrýval se politicky korektními, prázdnými eufemismy: nebyl si totiž jistý v kramflecích a obával se, že kdyby řekl něco skutečně jasně, bylo by to napadnutelné. Jenže pro budoucí rozvoj ČT je velmi důležité vědět, co se v České televizi dělo a proč byl Puchalský donucen k odchodu: byl nekompetentní, anebo převládly partikulární zájmy interních nátlakových skupin? Znamená to snad, že za dalšího půl roku bude vytlačen z ČT i Dušan Chmelíček, pokud se pokusí o nějaké změny, anebo se je bude bát zavádět, právě aby ho partikulární zájmy nedonutily k odchodu? We should be told, jak říkají Britové. Zatím to vypadá, že by sama Česká televize bývala byla nejraději, kdyby se do ní vrátil Ivo Mathé, který nechával víceméně volnou ruku interním partikulárním zájmům a neformálním mocenským seskupením. - Z rady ČT odstoupili také místopředsedkyně Alena Kinclová a členové rady Václav Erben a František Schildberger. Zbytek Rady neodstoupil a zvolil si nového šéfa, Vladislava Kučíka, který v červenci 1998 v rozhovoru informoval Britské listy, že je správné, že je projekt Jakuba Puchalského utajován. - Členové mediální rady Českého parlamentu ovšem požadovali odchod celé Rady ČT, i když neřekli úplně jasně, proč by měla odejít. Snad proto, že před dvěma lety jmenovala neúspěšného Puchalského? Vzhledem k tomu, že jen vyjádřili vágní nespokojenost s Radou, nezlikvidovali poslanci podezření, že jim jde o vykonávání politického vlivu na ČT. Dušana Chmelíčka však zatím odvolat nechtějí, vyčkají, jak se mu povede. Závisí to ovšem asi hodně na blahovůli neformálních mocenských seskupení v České televizi i v zájmových filmových a televizních organizacích a  na diplomatickém umu Dušana Chmelíčka, projevovaném vůči těmto neformálním seskupením.

  • Vláda včera projednala Koncepci vládní politiky vůči příslušníkům romské komunity, napomáhající jejich integraci do společnosti. Vypracoval ji Petr Uhl, a to s výhledem až do roku 2015. Vláda mu ji vrátila k přepracování. Uhl ve zprávě analyzuje špatné sociální postavení Romů, jichž žije prý v ČR asi 200 000 i jejich diskriminaci a poukazuje na to, jak neefektivní jsou zákony, které mají diskriminaci čelit.

  • Vlastníkem České spořitelny se stane Erste Bank.Po mnohaměsíčním vyjednávání vláda souhlasila s tím, že majitelem 52procentního státního podílu v České spořitelně (ČS) se stane rakouská Erste Bank Sparkassen. Zaplatí za to asi 19 miliard korun (529 miliónů eur) a do dvou let má Erste Bank navýšit základní jmění ČS o čtyři miliardy korun. Českou spořitelnu chtěla získat IPB a její mluvčí Barbora Tachecí konstatovala, že byla prý finanční nabídka od IPB za ČS vyšší.

  • Statisticky nevýznamná zkušenost. Napsala Juliana:

    Jednou jsem byla okradena rumunskymi Romkami na Hlavnim nadrazi, jinak je moje zkusenost s Romy dobra. Zdvorilost nebo lhostejnost. Jeden zazitek je zcela bizarni. Jela jsem se svymi znamymi v autobuse, vepredu bili, vzadu Romove. Prisel ke mne stary Rom, zda bych si k nim nemohla sednout, ze jejich male holcicce se libi moje saty. Sla jsem k nim, oni mi holcicku (asi 3 roky) posadili na klin. Romove me krmili, holcicka me trochu me otlapala.

    Mozna je moje zkusenost na rozdil od zkusenosti J. Lipsanskeho statisticky nevyznamna. Mam celkem stesti s tzv. "problemovymi komunitami". V Americe jsem si jednou spletla autobus a dojela do strasne ctvrti. (Znami se pak krizovali, kdyz jsem vypravela, kde jsem bloudila.) Nestalo se mi nic, cernosi me doprovodili az do bezpecne zony: "Mate stesti, ze jste padla na slusne lidi, ale ziji tu ruzne zivly."

  • Etika nezávislých novinářů, pracujících pro MFD. Loni na podzim zjistilo vedení deníku Mladá fronta Dnes, že reportér listu Karol Wolf vlastní pětatřicetiprocentní majetkový podíl v PR agentuře Dynamic Relations , která pracuje pro slovenskou vládní koalici a je to slovenská pobočka české lobbingové agentury Dynamic Partners, v jejímž čele stojí kontroverzní Ivo Slavík. Šéfredaktor MFD Petr Šabata okamžitě Wolfovi nařídil, aby se nechal ze slovenského obchodního rejstříku vymazat (ne aby svůj podíl v  PR agentuře prodal) a také to hned bylo, aspoň ve zkrácenější verzi rejstříku , kupodivu okamžitě provedeno. Nakonec však nedávno Wolf musel z MFD odejít. List to zdůvodnil rozhodnutím zrušit místo reportéra pro Slovensko. Blíže o tom zde.

  • Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147) je znovu k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na tomto místě, dále v internetovém knihkupectvi Eliška, (knihy.cz, informace o knize je na tomto místě), v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33, případně přímo v nakladatelství Milénium na adrese avc@unl.pvtnet.cz, kde si knihu můžete objednat e-mailem i prostřednictvím úvěrové karty. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.) - Pokud víte o dalších knihkupectvích, kde je kniha v prodeji, anebo o knihkupectvích, kde si myslíte, že by měla být v prodeji, dejte nám vědět.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • O rozporech mezi banálními vystoupeními Dušana Chmelíčka ve sdělovacích prostředcích a jeho zajímavým projektem pro řízení České televize píše anglicky v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě. (CER vychází v pondělí k poledni středoevropského času.)

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.h tm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blp ostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/preh led.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    • Výše uvedené nahrávky jsou k dispozici také ve streaming Real Audio, a to zde.

    Rasismus

    (Heslo přeložené z encyklopedie Encyclopaedia Britannica.)

    Rasismus je teorie nebo myšlenka, že existuje příčinné spojení mezi vrozenými fyzickými vlastnostmi a určitými rysy osobnosti, intelektu či kultury. S tím je spojována představa, že některé rasy jsou svou podstatou nadřazené jiným.

    Je obtížné určit původ rasistického myšlení, ale bezpochyby jedním z nejvlivnějších takových myslitelů byl francouzský spisovatel a diplomat Joseph-Arthur comte de Gobineau, který v polovině devatenáctého století vydal svou čtyřsvazkovou Esej o nerovnosti lidských ras. Hlásal, že je bělošská rasa nadřazená všem ostatním rasám a že vrcholu civilizace dosáhli mezi bělochy Árijci.

    Gobineauův nejdůležitější stoupenec byl Houston Stewart Chamberlain, který v roce 1899 vydal německy dílo Základy 19. století. Chamberlain byl původem Angličan, ale strávil většinu života v Německu, kde byl u vládnoucí třídy tak populární, že se stal známým jako císařský antropolog. Také prosazoval myšlenku, že jsou Teutoni nadřazenou rasu. Fyzicky je charakterizoval jako většinou vysoké lidi se světlými vlasy a s dolichocefalickými rysy (měli dlouhou hlavu) - jeho představy odpovídaly nordickému typu. Podle Chamberlaina byli židé cizí jím preferovanému duchu teutonství, i když přiznával, že je obtížné rozlišovat židy od Němců čistě na základě fyzických charakteristik.

    I když existovalo mnoho jiných autorů, kteří rozvinuli moderní rasistické názory, jako například Ludwig Woltmann a H.F.K. Guenther v Německu a Lothrop Stoddard a Madison Grant ve Spojených státech, Gobineaua a Chamberlaina lze považovat za intelektuální předchůdce rasových teorií německých nacistů. Adolf Hitler sám uznával, že je jeho myšlení závislé na těchto teoreticích, zejména na Chamberlainovi. Hitler mu byl vděčen, že mu Chamberlain poskytl "vědecký" základ pro tento rys jeho politické filozofie.

    V nacistickém přístupu byly ovšem vnitřní rozpory - mnoho Němců nebylo nordického typu a  mnoho židů bylo; němečtí nacisté uzavřeli spojenectví s Japonci, pro něž pak musely být učiněny výjimky z rasových omezení Třetí říše; a mimo jiné bylo obtížné jasně definovat pojmy německé "krve" či německého "ducha" - takže bylo nutno nahradit fakta mystikou. Navzdory těmto a jiným nedostatkům bylo rasismu využito jako techniky, která sjednotila Němce tím, že identifikovala jejich "nepřítele", poskytla lidem silný pocit posílení jejich vlastního já, dala jim sebedůvěru, ospravedlnila hospodářské vykořisťování a práci otroků, získala podporu pro vedení války a přesvědčila Němce, že nemohou být nikdy poraženi. Rasismus tedy fungoval jako jedna z nejúčinnějších technik nacistické propagandy, jejímž cílem bylo ovládnout německý lid a udržet ho pod kontrolou.

    I když nelze srovnávat kolonialismus s nacismem vzhledem k množství násilí a ničení lidí, i kolonialismus výhodně využil rasismu jako racionalizace pro dobyvatelskou a expanzivní politiku. Když se poprvé dostali Španělé do Ameriky, někteří jejich apologeti (zejména Francisco de Quevedo a Juan Ginés de Sepúlveda) jim poskytli řádné výmluvy, proč bylo nutno odebrat půdu Indiánům a zacházet s nimi bezohledně. Vypracovali teorii, že Indiáni jsou naprosto odlišného původu od Španělů a že nejsou stejným způsobem lidmi, a proto není zapotřebí s nimi zacházet, jako by to byli naši bližní.

    Známý refrén o "břemenu bílého muže", který je převážně britského původu, nalezl literární výraz v dílech Thomase Carlyla, Jamese A. Frouda a Charlese Kingsleyho, a nejsilněji a nejjasněji v díle Rudyarda Kiplinga. V tomto pojetí byl imperialismus vznešenou činností, jejímž účelem bylo přinést civilizaci zaostalým příslušníkům jiných "ras". Obdobným způsobem ospravedlňovali Francouzi udržování svého koloniálního impéria na základě své "mission civilisatrice", povinnosti přinášet civilizaci zaostalým národům na světě.

    Ve všech těchto kolonizujících říších bylo bezpochyby mnoho jednotlivců, kteří byli upřímně přesvědčeni o vznešenosti svých motivů a svého konání; zároveň však hrály pocity rasové nadřazenosti, které šly ruku v ruce s kolonialismem, důležitou roli při vzniku resentimentů mezi kolonizovanými lidmi, které někdy neodstranilo ani osvobození a nezávislost. V některých částech světa vznikl obrácený rasismus, určitá míra nepřátelství barevných lidí proti bělochům, protože jsou to běloši.

    Je pravda, že všeobecně vzato, až na některé výrazné výjimky, se svět rasismu vzdaluje. Vznik nových národů, z nichž je mnoho bývalých kolonií, znamenal, že mnoho národů, skládajících se z "barevných lidí" získalo v mezinárodní politice nezávislý hlas, jemuž je s respektem nasloucháno i od bývalých kolonistů. Uznává se, že zacházení s etnickými menšinami v dané zemi může mít velmi vážný dopad na mezinárodní vztahy. Proto se soustřeďuje pozornost i na nutnost všeobecně zlepšovat styky mezi jednotlivými etnickými skupinami. Dílo vědců jako byli antropolog Franz Boas a sociální vědec Gunnar Myrdal zlikvidovalo většinu mytologických představ o podstatě ras. Rasismus byl ale určující ideologií v Jihoafrické republice, kde se zvýšilo rozdělování občanů podle rasového původu od roku 1948. Naproti tomu ve Spojenýchstátech se postupně poskytuje stále větší rovnosti příležitostí pro všechny etnické skupiny. Prvním dramatickým vyjádřením této tendence bylo jednomyslné rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ze 17. května 1954, založené částečně na výzkumu v oblasti společenských věd, že nucená segregace černých dětí ve školách v některých státech a oblastech USA protiřečí zásadán americké ústavy.

    Franz Boas

    (Narodil se 9. července 1858 v Mindenu v Prusku, zemřel 22. prosince 1942 v  New Yorku ve Spojených státech.)

    Boas byl americký antropolog německého původu první poloviny dvacátého století. Byl zakladatelem relativistické školy antropologie, soustředěné na kulturu, která se stala ve dvacátém století hlavním směrem antropologie. Když působil na Columbia University ve Spojených státech (1899 - 1942), vytvořil jednu z nejlepších amerických kateder antropologie. Boas byl odborníkem na severoamerické indiánské kultury a jazyky, ale zároveň byl také organizátorem profese a velkým učitelem celé řady vědců, kteří ve Spojených státech rozvinuli antropologii.

    Od svých prvních let v Americe byl Boas inovativním a neobyčejně produktivním vědcem, který vytvářel významné dílo ve statistické fyzické antropologii, v deskriptivní i teoretické lingvistice a v etnologii amerických Indiánů - vydal důležité studie folklóru a umění. Byl zároveň velmi významným učitelem. V roce 1906, už ve věku 48 let, mu byl věnován "festschrift" (svazek vědeckých prací na jeho poctu), jaký se většinou vydává pro vědce, který odchází do důchodu. Následujících 36 let nebylo o nic méně produktivních. Boas založil International Journal of American Linguistics, byl zakladatelem American Anthropological Association a byl předsedou American Association for the Advancement of Science.

    V roce 1911 vydal Boas The Mind of Primitive Man (Mysl primitivního člověka), soubor přednášek o kultuře a rase. O argumenty v těchto přednáškách se často opírali ve dvacátých letech dvacátého století ti, kdo se stavěli proti americkým omezením přistěhovalectví, založeným na údajných rasových rozdílech mezi lidmi. Ve třicátých letech dvacátého století spálili nacisté v Německu tuto knihu a odebrali Boasovi jeho doktorát filozofie, který mu unvierzita v Kielu v roce 1931 slavnostně potvrdila. V roce 1937 Boas zaktualizoval a rozšířil tuto knihu. Jinými díly Boasovými jsou Primitive Art (1927) a Race, Language and Culture (1940).

    Revolučnímu významu Boasova díla lze porozumět pouze tehdy, vezmeme-li v úvahu nejrůznější názory antropologů na člověka. I když byli téměř všichni antropologové vždycky přesvědčeni, že lidský druh je jen jeden, v Boasově době všichni nezastávali názor, že všechny lidské rasy mají stejnou schopnost rozvíjet kulturní formy.

    Právě v důsledku Boasova vlivu je nyní téměř všeobecně přijímán jeho argument, že každá existující populace, dostatečně velká na to, aby v ní existovaly individuální rozdíly mezi lidmi, má stejnou lidskou schopnost rozvíjet kulturní formy, a že výsledné rozdíly v kulturách jsou důsledkem historických "kulturních" a nikoliv genetických faktorů.

    V rámci tohoto všeobecně přijímaného argumentu se občas vyskytly rozdíly v názorech ohledně toho, čeho jednotlivé národy konkrétně dosáhly. Někteří antropologové, kteří si často říkají "evoluční", argumentují, že některé národy dosáhly "vyšší" úrovně kultury a zanechaly za sebou - alespoň dočasně jiné národy. Tito antropologové jsou přesvědčení, že rozdíly mezi "civilizovanými" a "primitivními" národy jsou důsledkem vlivů prostředí, kultury a historie.

    Jiní antropologové, jimž se často říká kulturní relativisté, argumentují, že evoluční názor je etnocentrický a vyplývá z lidské tendence charakterizovat skupiny, které se od nás odlišují, jako podřadné, a že všechny existující lidské skupiny se vyvíjely stejně, ale různými způsoby. Franz Boas zastával tento druhý názor. Vzhledem k tomu, že britští a američtí antropologové v poslední třetině devatenáctého století tento názor nezastávali, Boasův úspěch v tom, že učinil svůj názor naprosto dominantní je o to pozoruhodnější.

    I když původně předpokládal jako přírodní vědec, že musejí existovat univerzální zákony, který vysvětlí, čím to je, že různé národy mají určité charakteristické životní zvyky, dospěl nakonec k názoru, že je tento problém příliš složitý na to, aby se dalo najít nějaké všeobecně uplatnitelné vysvětlení. Argumentoval, že zákony kulturní příčinnosti budou muset být objeveny a nesmějí být jen tak předpokládány.

    Boasův názor vyžaduje, aby byl antropolog schopen porozumět všem faktorům, které by mohly ovlivnit historii národů. Na to, aby mohl člověk tvrdit, že kulturní rozdíly nejsou důsledkem biologických rozdílů, musí člověk dost znát biologii, a má-li být člověk schopen analyzovat vztahy mezi člověkem a jeho prostředím, musí rozumět takovým záležitostem, jako je migrace, výživa, zvyky při výchově dětí a nemocnost, stejně jako pohybu lidí a vzájemným stykům mezi národy a jejich kulturami. Tak se stává antropologie holistickou a eklektickou a vstupuje do každé vědecké disciplíny, která se zdá být relevantní pro řešení daného problému.

    Gunnar Myrdal

    (Narodil se 6. prosince 1898 v Gustafs, Dalarna, ve Švédsku, zemřel 17. května 1987 ve Stockholmu.)

    Karl Gunnar Myrdal je švédský ekonom a sociolog, který dostal v roce 1974 (spolu s Friedrichem A. Hayekem) Nobelovu cenu za ekonomii. Je považován za významného teoretika mezinárodních vztahů a zejména rozvojové politiky v třetím světě.

    Na pozvání newyorské Carnegie Corporation zkoumal Myrdal sociální a hospodářské problémy černochů ve Spojených státech v letechj 1938-40 a napsal dílo An American Dilemma: The Negro Problem and Modern Democracy (Americké dilema: Černošský problém a moderní demokracie, 1944) V této knize vyložil Myrdal svou teorii kumulativní příčinnosti, o tom, že chudoba působí šíření další chudoby. Tato myšlenka se stala hlavním rysem Myrdalových knih o ekonomice rozvojových zemí, v nichž argumentoval, že se bohaté a chudé země v procesu hospodářského rozvoje nesblíží, ale naopak se od sebe vzdálí: chudé země budou dále chudnout, protože bohaté země budou využívat láce výrobních procesů velkého objemu (economies of scale) a chudé země budou donuceny spoléhat se jen na primární suroviny a výrobky.


    Odpověď Janu Lipšanskému: Co si počít se špatnými vztahy mezi Čechy a Romy

    Jan Čulík

    Odpovídám Janu Lipšanskému na žádost, abych tedy jasně napsal, jak si představuji, že by bylo možno "česko-romský problém" řešit.

    Potíž je, že Česká republika nemá první a nejdůležitější předpoklad, kterého je zapotřebí jako prvního kroku, má-li se čehokoliv dosáhnout. Česká republika nemá dobře fungující, efektivní a nezaujatou policii ani soudnictví. Je velkou vinou Jana Rumla, že za dlouhá léta, kdy byl šéfem ministerstva vnitra, se nezasadil o modernizaci české policie na všech jejích stupních. Dodnes jsou policisté spíše nepříliš účinnými úředníky, kteří hlavně sepisují protokoly. Počítačové vybavení české policie se zdá být minimální: v létě 1999 jsem byl několikrát svědky, jak policisté užívají při své práci psacích strojů!!

    Prvním předpokladem řešení problémů mezi Čechy a Romy je velmi účinná prevence, pronásledování i trestání kriminality, a to na základě individuálních přestupků, ať ty trestné činy páchá kdokoliv. V západoevropských zemích dochází k výraznému snižování kriminality tím, že jsou veřejná místa nyní už v podstatě všude zadrátována kontrolními systémy průmyslové televize. Kamer průmyslové televize je na britských veřejných prostranstvích v současnosti více než milion a jejich počet dále stoupá.

    Paneláky na některých londýnských sídlištích byly donedávna "no-go-areas", rájem pro bující kriminalitu a násilí nejhoršího druhu: obyvatelé, zejména z těch nejchudších vrstev dělníků a nezaměstnaných, vždy jen s hrůzou proběhli po schodech a zabarikádovávali se ve svých bytech. Po zavedení průmyslové televize do všech schodišť i patrových průchodů kriminalita rázem zmizela - paneláky se stávají vyhledávanými byty i "perspektivních mladých podnikatelů".

    Stejným způsobem bude muset vybavit veřejná prostranství průmyslovou televizí, která bude čtyřiadvacet hodin denně nahrávat na videopásky, co se na veřejných prostranstvích děje, i Česká republika. Na základě těchto videozáznamů je pak možno postihovat jakoukoliv kriminalitu, ať ji páchají na nevinných občanech skinheadi, anebo Romové.

    Tvrdý a účinný postoj vůči kriminalitě je tedy prvním a důležitým předpokladem. Česká republika nesmí pachatelům kriminality, ať jsou z jakékoliv společenské skupiny v národě, z politicky korektních důvodů či pod tlakem z Evropské unie ustupovat.

    České sdělovací prostředky však musejí upustit od nehorázně rasistické praxe, kdy se pachatel trestného činu, pokud je to Rom, za pachatele v novinách, v rozhlase a v televizi otevřeně označuje, Čech však ne.

    Sdělovací prostředky budou muset stimulovat cross-kulturní dialog mezi Čechy i Romy. Vysílat větší množství pořadů, zejména v televizi, představujících Romy jako jednotlivé lidi, postavy z masa a krve, lidi s emocemi, strachy i touhami, jaké mají i ostatní lidé. Dobrým začátkem by bylo odvysílat v českých televizích pořad Channel Four "Cikáni, tuláci a zloději". Lze ovšem očekávat, že se po jeho odvysílání vzedme v českém národě vlna protestu. Bez ohledu na to bude nutno v takovýchto zlidšťujících programech ve sdělovacích prostředcích pokračovat.

    Cca osmdesátiprocentní nezaměstnanost mezi Romy je neudržitelná a bezpochyby je do značné míry zdrojem romské kriminality. Jdete-li v ČR na pracovní úřad, většina lidí, kteří tam stojí ve frontách, jsou Romové. Je známo ze sociologických průzkumů, že kriminalita stoupá s mírou nezaměstnanosti. Bude tedy třeba účinných programů pro rekvalifikaci Romů a pro jejich včleňování do většinové společnosti.

    Média i státní úřady budou muset systematicky podporovat dialog mezi bělošskou většinou a romskou menšinou - třeba i tou formou, že vznikne v televizi pořad, kdy skupina bělochů v diskusi zaujme postavení Romů a Romové budou hrát roli bělochů. V takové diskusi se ozřejmí celá řada pošetilých předsudků.

    K příspěvkům s romskou problematikou v Britských listech přišlo větší množství ohlasů. Dávám jim na jiných místech dnešního vydání BL prostor. Posuďte sami, co si o nich myslet.


    Jaké tedy máte názory na rasismus, Jane Čulíku?

    Jan Lipšanský

    Vazeny pane,

    mozna by stalo za to, kdybyste sepsal o svem nahledu na rasismus v Ceske republice vetsi a konkretnejsi clanek do Britskych listu. Takto vlastne veskera polemika zabredava na urovni poznamek. V clanku byste pak mohl zverejnit konkretni dolozene udaje o rasismu v CR, dolozene udaje o chovani Cechu, dolozene udaje o agresi policistu vuci Romum atd. Mozna by stalo i za to odpovedet na nektere Vami doposud nezodpovezne dotazy, napr. nemeli by sami Romove vyvinout nejakou iniciativu, aby dokazali sve ambice a schopnosti? Nebo proc nemaji Romove kramky, nejsou ve vede apod.? Nebo proc se boji lide v noci chodit po Karline nebo Zizkove (a nebo ctvrti u sklarny v Usti nad Labem)?

    Take jste kdysi cosi naznacil o tom, ze toto etnikum ze sve podstaty neuznava ceske zakony a zije si po svem, a ze je otazka, nakolik se da tato situace zmenit.

    Rozumejte, zajima mne Vas nazor. Rad se necham presvedcit. Me zkusenosti jsou bohuzel takove, jake mam. Zkusenosti mych znamych jsou takove, jake maji. Kdyz se za svuj zivot potkam s takovymi sto Romy, a ani jeden z nich se nechova poctive a slusne, tezko podle nich nemohu posuzovat cele etnikum. Kdyz maji navic Romove ulevu v zakonech, jako radneho obcana mne to samozrejme nastve (mluvim o bytove a financni politice vuci Romum, ktera je nestandardni). Tyto otazky jste take nezodpovedel.

    Nemejte mi to, prosim, za zle, ale pokladam se v tomto za bezneho obyvatele Ceske republiky, stve mne zlocinnost jako takova, stvou mne sobecti automobiliste, skupinky priopilych mladiku, rozbijejicich zastavky, stve mne i tento problem.

    Kdyz pristoupim na Vasi argumentaci - stvou mne skupinky ceskych lidi, kteri mne nekolikrat v zivote prepadli, mam s nimi negativni zkusenosti, znicili jednu ctvrt v Usti nad Labem, maji vyhody, ktere bezny danovy poplatnik nema. Maji urcite spolecne znaky a rysy, jak je poznat, ale ty jsou vedlejsi. Tito lide, obcane Ceske republiky, se ze 60 % podileji na kriminalite v CR.

    Jan Lipšanský


    Cikáni, tuláci a zloději

    Graeme Dibble

    Graeme Dibble pracuje v BBC Scotland. Několik let žil v Brně, kde učil angličtinu a naučil se přitom česky.

    Hi Jan,

    I've just read your article on the Channel 4 programme on Czech gypsies, and, like yourself found it very powerful, though it was not altogether new to me, having witnessed at first hand skinhead attacks on Gypsies in Brno. The main ingredient, though, that I felt was missing from the programme was any commentary from the establishment. The BBC programme Eorpa also covered the story of the woman whose husband was killed by skinheads, but they also featured an interview with Petr Uhl who actually accused the Czech police of being racist, and saying that there was institutional racism right to the very top of the force. Perhaps the Czech Republic as a whole was villified by the programme (collective guilt) without looking at how the government was aiming to tackle the enormous problem.

    Právě jsem si přečetl váš článek o filmu Channel Four o českých Romech a stejně jako vy jsem film shledal neobyčejně sugestivním, i když pro mě to zas nebylo tak nové, protože jsem byl v Brně osobním a přímým svědkem útoků skinheadů na Romy. Zdálo se mi však, že ve filmu chyběl názor českých úřadů. Pravidelný pořad BBC Eorpa (česky "Evropa", to je pořad, vysílaný v galštině a věnovaný evropským záležitostem, pozn. JČ) se také zabývalosudem této ženy, jejíhož manžela usmrtili skinheadi, ale v pořadu byl i rozhovor z Petrem Uhlem, který obvinil českou policii z rasismu a konstatoval, že v české policii vládne instituční rasismus odzdola až na samý její vrcholek. Možná že byla Česká republika filmem pohaněna jako celek, aniž by byl dán prostor tomu, jak se vláda snaží tento obrovský problém řešit.

    Poznámka JČ: Nemyslím, že byla ČR hanobena jako celek, protože, jak už jsem psal, pořad obsahoval i výroky řadového českého občana, který se od protiromského rasismu distancoval. Už jsem také argumentoval, že se pořad nemohl zabývat dalšími aspekty kromě nejdůležitějšího problému, totiž otázky kolektivní viny, neměl-li být chaotický.


    Víc než kolektivní vina?

    B. G., Cambridge

    Dear Jan

    Just a quick note of thanks for your perfect write up of the recent Channel 4 documentary. I am marrying my Czech partner later this year and, as she is currently at home in the Czech Republic, it is difficult to convey some of what goes on here which would interest her. Your article managed to summarise my explanations perfectly. I will be taking the video and your report over next week ...

    I was fascinated by my fiance's perspective on the Roma when I first met her. Her attitude was similar as regards blacks, homosexuals and other 'threatening' minorities - more of a nascent intolerance than racism in her case, but worrying just the same. I could only assume that it was born of a fundamental cultural misunderstanding and limited contact with these groups at home. But I guess that there are also certain hang-ups inherited from your pre-1990 history. Having been taught that one does not have political power (small p), I would expect that it's kind of difficult to adapt to having it and then having the responsibility of extending that power to others.

    (...)


    Jenom vám chci rychle poděkovat za váš perfektní článek o nedávném dokumentárním filmu Channel Four. Letos si budu brát svou českou partnerku a vzhledem k tomu, že je nyní doma v České republice, je obtížné jí někdy komunikovat to, co se tady děje a co by ji zajímalo. Váš článek shrnul to, co jí vysvětluji, perfektně. Povezu jí do ČR videozáznam pořadu i váš článek příští týden...

    Fascinoval mě pohled mé snoubenky na Romy, když jsem se s ním poprvé seznámil. Její postoj byl podobný i co se týče černochů, homosexuálů a jiných "hrozivých" menšin - v jejím případě to byla spíše vrozená nesnášenlivost než rasismus, přesto to však bylo znepokojující. Mohu jen předpokládat, že to pocházelo z jakéhosi základního kulturního nedorozumění a z omezeného styku s těmito skupinami v její rodné zemi. Ale usuzuji, že také přetrvávají určité komplexy z vaší historie před rokem 1990. Vzhledem k tomu, že se lidem v ČR vštěpovalo, že nemají politickou moc, je asi trochu těžké zvyknout si na to, že teď lidi už politickou moc mají a pak ještě na odpovědnost, která spočívá v tom, že musíme politickou moc rozšířit i na jiné. Myslím si, že jde možná o trochu víc než o "kolektivní vinu", jak jste to formuloval (konec konců, jde o příčiny této viny, spíše než o vinu samu).

    (...)

    B.G., Cambridge


    Je rasismus jako vnímání malých dětí?

    Vojtěch Polák

    Pane Culiku,

    ("Zachovala se britská televize odvysíláním filmu o českém rasismu rasisticky?")

    Naramne zajimave a pro me poucne az objevne, zvlast to o TV, dik.

    Najednou me napadla podobnost mezi rasistickym citenim a chapanim maleho (3-6 let) ditete. Taky si vysvetluje souvislosti pomoci vyraznych markantu. Napr. uvaha typu: ten clovek je zly, protoze je cerny (bily, zeleny, modry, vousaty, velky, maly, tlusty, tenky, ...), je v tomto veku bezna a zcela primerena dusevnim schopnostem ditete. Asi to nekde v hloubi duse pretrva a v dospelosti se to da celkem slusne racionalizovat (jak vidno i v BL;-).

    Napr. TGM se o necem podobnem u sebe pocitovanem zminuje v O sebevrazde, tam o svem niternem a o svem racionalnim postoji k Zidum.

    Napr. holcicky dokazou odvijet z pozorovani pohlavnich rozdilu podivuhodne fantazie, ktere mohou pozdeji motivovat napr. feminismus (procez tento podle meho nema nic spolecneho se skutecnou emancipaci zen), osobne mam z jeho projevu dojem, jakoby paradoxne cenne bylo jen to muzske.

    (Kam jsem se to, proboha, dostal?)

    No, nic, to me jen tak napadlo.

    Jo, a tu Vasi poznamku k memu vcerejsimu dopisu v BL povazuju za velmi vhodnou a jsem rad, ze tam je. Bude-li se Vam to hodit, muzete toto me mineni prilezitostne zverejnit.


    Uvalujete kolektivní vinu na Čechy

    Zdeněk Maštalíř

    Vazeny pane Culiku,

    opravdu si nelze nevsimnout, ze kolektivni vina uvalena na Romy Vam vadi, zatimco tu co je uvalena na Cechy jakozto rasisty vesele propagujete.

    Stejny postoj zaujimate v pripade kosovskeho konfliktu. Zatimco vyvrazdovani Albancu se po pravu resi bombardovanim vsech Srbu, pote co Albanci zacli vrazdit Srby, zadne volani po bombardovani kosovskych Albancu jsem si v BL neprecetl.

    Tak jak tvrdite, ze je tolerovana rasisticka kriminalita, ja mohu tvrdit, ze kriminalita mnohych Romu je prehlizena s jeste vetsim uspechem.

    Nez me osocite z rasismu, podotykam, ze jini me zase vytykaji, ze jsem zastance cernych. Tvrdim totiz, ze pokud se clovek narodi v rodine, ktera je uplne dole, nema temer sanci se z tech sracek vlastnimi silami vyhrabat. A pokud je to opravdu vyjimecne silna osobnost a z tech sracek se vyhrabe, nakonec jemu nebo jeho detem nekdo rozkopne hlavu, protoze jsou cerni.

    Na druhou stranu mne drazdi, za jiste a ne zrovna male procento Romu ma permanentku na bezpracne prijmy, zatimco ja vstavam o pul seste, vracim se nejdrive o pate a pri svych nadprumernych prijmech dvou detech a zene na materske, dostanu tak o 20 procent vic, nez lecktera romska rodina na socialce. Tech dvacet procent navic mne nejspis stat nechava, abych mel na cestu do prace.

    Proto bych rad, aby se stejne halasne, jako se bojuje za prava mensin, bojovalo za prava vetsiny. Jinymi slovy spravedlivy trest za kazdou zmlacenou cernou, zlutou, ale i bilou hubu. A take at si mensina ma treba modrou barvu a zije si klidne na bidylku hlavou dolu, kdyz jinobarevne osazenstvo nebude nuceno tento pobyt na bidylku pravidelne sponzorovat a  to nejlepe za staleho vyrvavani sponzorovane mensiny, nespokojene s kvalitou zobu podaneho az pod bidylko. Pokud mne chcete osocit z lakoty. Rad budu ze svych dani platit pomoc lidem, kteri se z tech sracek vyhrabat chteji.Prave diskutovana mensina by nami ceskymi rasisty byla lepe prijimana, kdyby procento tech opravdu se namahajicich bylo vetsi.

    Zdeněk Maštalíř

    Poznámka JČ:

    Nikdo nevznasi vuci ceske vetsinove spolecnosti kolektivni vinu - existuje vsak kolektivni odpovednost.

    Zdeněk Maštalíř:

    Pane Culiku,

    dekuji za pouceni, ale nehrajme si na schovavanou. Srbum bylo take jedno, jestli to na ne padalo kvuli kolektivni vine nebo kvuli kolektivni odpovednosti. Stejnou vinu nebo chcete-li odpovednost , nese i mensina. Jde o to, ze chtit musi obe strany.

    Pokud napriklad budu nucen emigrovat, bude to trvat leta nez ovladnu perfektne jazyk. Zcela jiste potkam dost lidi, kteri me daji najevo, ze jsem min nez oni. Ale budu se zatracene snazit , aby uz mi synove meli potrebne vzdelani pro zacleneni do spolecnosti . Pokud budu takovy fanda sveho puvodu ci odlisneho stylu zivota, ze zaclenneni do vetsinove spolecnosti odmitnu, nebudu mit tu drzost, abych po cele generace pozadoval zivobyti po zbytku spolecnosti, bez poskytnuti jakekoliv protihodnoty.

    Skandalni rozsudky nad pachateli nasili na komkoli, mensiny nevyjimaje, mne vadi velice. A ackoliv nesu kolektivni odpovednost, pri sve nechapavosti, ktere jste si racil povsimnout, nevidim moznost jak situaci zmenit. Pouze se muzu pokusit, aby z mych synu nevyrostli pachatele rasistickych ani jinych zlocinu a zrovna tak Rom se muze pokusit , aby je ho dite zvladlo skolni dochazku a melo lepsi sance nez ma on. Oba snad mame sanci na uspech. Vykriky pana Uhla typu za vsechno muzou jen bili tuto sanci zadnemu z nas nezvysi.

    ZM

    Prestoze Vase nazory casto nesdilim, za vydavani BL velmi dekuji a doufam ze vydrzite.

    Poznámka JČ: Nejsem přesvědčen, že Evropa měla stát s rukama založenýma nad Miloševičovým vražděním a vyháněním kosovského obyvatelstva. Jak byste, pane Maštalíř, situaci řešil jinak? To, že mise nebyla dokončena efektivně, je jiná věc. - Hovořím-li o kolektivní odpovědnosti, mám přirozeně na mysli i obecně lidskou kolektivní odpovědnost, i když česká - jde totiž o členy českého společenství - je bezpochyby o něco větší.


    Individuace a generalizace

    Jan Kaštánek

    Omlouvam se za zbezne a nedostatecne citace, ale jde jen o podstatu vasich vyroku.

    Napsal jste:

    Chování jednotlivých lidí nelze generalizovat a rozlišovat je na společenskou skupinu, označenou nějakým výrazným znakem, třeba barvou kůže.

    A taky jste napsal: Se společností, která toleruje, aby v ní byli lidé pro svou barvu kůže beztrestně zabíjeni nebo mrzačeni, je vážně něco v nepořádku ... nemám důvěru v českou policii ani v české soudnictví v této věci. Neexistuje snad bezpočet příkladů, že se česká policie chová rasisticky, že má velmi blízko ke skinheadům?

    Tyto dva vyroky jsou v rozporu. Slovem "spolecnost", "ceske soudnictvi", "ceska policie" generalizujete a cinite tak to, co v predchozi citaci kritizujete.

    Myslim, ze otazku Romu v CR vnimate velmi citlive, a tak berete na ceskou spolecnost vetsi klacek nez na Romy. To vychazi z rozsirene ceske vlastnosti, ze ten slabsi je vzdycky v pravu. Myslim, ze Romsky problem je, ze Romove potrebuji bile (jejich penize, pracovni mista), ale bili nepotrebuji Romy.

    Romove nejsou nezavisli a je treba aby zacali byt, jinak se po zkraceni socialnich davek krehky smir zhrouti a bude to horsi. Proto myslim, ze je treba romske etnikum podrobit kritice a pomoci jim stavet nezavislost.

    Poznámka JČ: Ano, slabší je vždycky víc v právu, anebo je mu nutno věnovat více pozornosti než silnějšímu. - Myslím, že kritika obou mých výroků je založena na neporozumění. Každý výrok se totiž vztahuje k něčemu jinému. Hovořím-li o individuální odpovědnosti občana za trestný čin, kterou nemohu rozšiřovat na celé společenství, je to něco jiného, hovořím-li o funkčnosti úřadů či státních struktur. Přece uznáte, že státní struktury, úřady či instituce musejí fungovat naprosto bezchybně. Dojde-li například jednou k vykradení banky jejím ředitelem, anebo k neúčinnému soudnímu řízení se skiny u regionálního soudu, autorita té banky či soudu je zpochybněna už tím jediným případem. To je přece něco úplně jiného než když vidím Roma, jak krade v tramvaji, a usoudím z toho, že všichni Romové kradou...?


    Pořad, aby Britové Romy litovali

    Ludvík Vavřina

    Vazeny pane Culiku,

    vim, ze rasismus je Vase oblibene tema, tak nekolik poznamek.

    Zmineny diskutovany porad me zaujal spis pozadim. Uvadene pripady jsem sledoval a deprimovaly me mozna vic nez leckoho jineho. V Britanii asi nemaji tyto pristehovalce radi (proc, to byste mel vedet spis Vy) a tvurci tohoto poradu se je snazi prezentovat jako ubohe, pronasledovane a tyrane obeti. Asi aby je Britove litovali a meli radi. Typicky rasisticky pristup - osud jednotlivcu se snazi prenest na celou skupinu.

    Osobne si myslim, ze od kolektivni odpovednosti ke kolektivni vine neni tak daleko. Jestlize jsme vsichni odpovedni, proc nejsme vsichni vini? Asi reknete, ze ten, ktery se snazil veci zmenit, vinen neni. Ale pokud veci nezmenil, pada to i na jeho hlavu nebo ma alibi? Jak posoudime zda se pro sve alibi snazil moc nebo malo? Pri slovech kolektivni odpovednost se mi vybavuji situace, kdy jsou zodpovedni vsichni a tudiz nikdo.

    Pokladate za antirasistickou kampan EU i to, ze celnici na hranicich vraceji nektere lidi (podle barvy pleti) a vymlouvaji se na to, ze nemaji (ti problemovi) dost penez? Nebo je podstatou teto kampane to, aby byl zastaven priliv problemovych skupin a usetrily se statni penize? Uz o techto pripadech natocila BBC nejaky porad?

    To ze je nase policie znacne zfasizovana, o tom jsem presvedcen uz nekolik let. Dojemna ostraha holych lebek, aby se nepopraly s anarchisty me v tom jen utvrdila. Jeste jsem neslysel, ze by anarchiste nekoho ukopali k smrti, presto je policie povazuje za daleko nebezpecnejsi.

    V teto zemi u soudu zatim s pravem nepocitam, tim mene se spravedlnosti (ta ostatne pry patri Bohu). Skandalni rozsudky se vynaseji jako na bezicim pasu (tak jeden tydne). Presto si nemyslim, ze soud rozhodoval z rasovych pohnutek. Pokud jsem nektere pripady sledoval, existovaly vazby mezi rodici obvinenych a soudci. Soud proste rozhodoval na zaklade znamosti. Ostatne, ted jsou ve velke mode prava pachatelu, nikoli obeti a to vseobecne bez ohledu na rasu.

    Co se tyce integrace Romu do spolecnosti euroatlantickeho typu, mam vazne pochybnosti. Mozna je to tim, ze zastavam rasisticky nazor, ze mezi jednotlivymi etniky existuji statisticky vyznamne rozdily v jejich vlastnostech. Nemyslim si ovsem, ze by se z toho mela vyvozovat nerovnost pred zakonem. Docetl jsem se, ze uz cisar Zikmund Lucembursky udelili cikanum v Uhrach soudni samospravu. Nebylo to nic platne. Na rozdil od Madaru nebo Kumanu se neusadili. Pokud se jim nepodarilo se integrovat do spolecnosti ani za 600 let, nepredpokladam, ze tento proces bude trvat pouha desetileti. Treba se opravdu do nasi civilizace zaclenit nechteji (s vyjimkou jednotlivcu) - kdo vi. Jista indolozka v jakesi knize pise, ze maji proste jine zvyky, jinou kulturu, jinou moralku a proto se chovaji tak, jak se chovaji a neustale v teto spolecnosti narazi na problemy. Myslim si, ze stale kocuji - dnes se tomu rika emigrace. Zirne pastviny byly nahrazeny socialnimi davkami.

    Neni mi jasne, jaky zaujmou vlady Zapadu postoj ke skupinam, ktere se nebudou chtit do jejich civilizace vclenit. Vyzenou je? Vyhubi? Zridi rezervace? Nebudou se o ne vubec starat? Budou se o ne starat v ramci socialnich opatreni?

    To, ze se Cesi chovaji rasisticky na zaklade zkusenosti, je fakt. Nedovedu si predstavit co s tim delat. To neni veci racionalniho postoje, ale pudu sebezachovy. Jezis nas sice uci nastavit i druhou tvar, ale vetsina lidi to radsi nezkousi. Pokud Vas trikrat za sebou nekdo bezduvodne zbije a pokazde pritom nadava rusky, pak se proste budete Rusu bat. Pud sebezachovy bude silnejsi nez antirasisticky postoj, velici Vam pristupovat ke kazdemu porizkovi mluvicimu rusky bez obav a predsudku.

    Poznámka JČ: Britská televize odvysílala nesčetné pořady o rasismu britských imigračních autorit a  často se o tom píše v novinách. Nedávno však, jak o tom referoval Jan Macháček v Britských listech, odvysílala BBC relativně pasivní pořad o práci imigračních služeb, kde jejich buzeraci příchozích do země podávala bez kritiky.


    Referendum Romů, nikoliv referendum o Romech

    Jan Novák

    V článku Jiřího Konvaliny šlo o referendum Romů, ne o referendum o Romech. Tudíž komentář k této poznámce je lichý.

    Zároveň nechápu, proč se pan Konvalina pozastavuje nad citátem: "Se společností, která toleruje, aby v ní byli lidé pro svou barvu kůže beztrestně zabíjeni nebo mrzačeni, je vážně něco v nepořádku."

    Pan Kyncl i pan Konvalina budou spíše jen individualisté a pro kolektivní vnímání nemají asi mnoho pochopení.


    Napsala Juliana:

    pane Culiku,

    Vy asi neumite cist. Pan Konvalina napsal, ze by "bylo dobre zeptat se Romu, co vlastne oni sami chteji"..a dale to rozvil: "Netusim, jestli je mozne zorganizovat nejake referendum, kde by se Romove vyjadrili, kam by mel smerovat vyvoj romske populace, ale bez vnejsiho vlivu nejakych aktivistu, z nichz nekteri jsou bohuzel dost jednodusi"

    Pak pise, ze Romove svoji  kulturu  malo propaguji.

    Nevim, co je na jeho formulaci rasistickeho. Vy uz vidite rasisty vsude. Ja jsem tuto cast jeho clanku pochopila tak, ze se bavime (bili Cesi) o Romech bez nich, a ze by chtel slyset take  nazor nejakeho  Roma. Bili Cesi se take bavili a bavi o sve identite a o svem smerovani, proc by podobne diskuse nemohli vest cesti Romove? (Nekteri se treba chteji zcela asimilovat, jini kladou duraz na svoje zvyky a tradice.)

    O tech jednoduchych aktivistech by se dalo diskutovat. Kdyz si je zvolili... (Nekteri cesti politici jsou take divni, ale co clovek nadela).

    V tom, ze Romove malo propaguji svoji kulturu, ma pravdu. Na Internetu si muzu precist informace o ceskych Romech v anglictine (http://rebel.radio.cz/romove/people.html), v cestine jsem nenasla nic. Proc? Bud jsem v hledani na webu  neschopna, nebo jim za tu namahu nestojime.  Taky jsem se nesetkala s tim, ze by Romove nabidli vetsinove ceske populaci - jestli chcete, naucime vas romsky. Takze si o Romech ctu informace na cizich webovych strankach, treba zde: http://www.romani.org

    Poznámka JČ: Nezlobte se, ale jak byste reagovali na to, až bude Česká republika v Evropské unii, že by třeba Němci jako "čelný národ" EU prosadili v Bruselu návrh, že by se mělo "konat nějaké referendum, v němž by se Češi vyjádřili, kam má směřovat vývoj jejich populace". - Líbilo by se vám to?


    Dráždí mě pěstování asociace "Čech=rasista"

    Autorovo jméno je známo.

    Dobry den pane Culik,

    asi nejsem sam koho drazdi neustale systematicke pestovani asociace Cech = rasista v britskem a jinem radoby "objektivnim" tisku ci v televizi. Proc nejede britska televize udelat reportaz o treba tom, jak si "polepsili" Romove v multietnickem Kosovu po lonskem zasahu NATO ?

    Proc BBC nikdy neudela reportaz s emotivnim nazvem "Az jich bude 5 - 10 milionu" o tom, kolik problemu by Britanii prineslo, kdyby mela stejne procentualni zastoupeni romske populace jako ma CR ci SR?

    A kdyz stat A zavede viza pro obcany statu B (a nikoliv statu C) - tak takovy krok neni vyjadrenim nepripustneho "kolektivniho hodnoceni" ?

    Ti, co se "divi", ze byt v dome obyvanem Cikany je i za soucasne bytove nouze prakticky neprodejny (necikanum) - at jdou vykladat pojistovne, ze davat vyssi pojistnou sazbu nemocnemu sedmdesatnikovi (nez zdravemu tricatnikovi) je politicky nekorektni.

    A proc britska vlada nevypise stipendia pro studium na tamnich elitnich zakladnich a strednich skolach take pro par cikanskych deti z CR ?

    To by panecku bylo gesto !

    Mel jsem tady nedavno na navsteve kolegyni z ETH Curych. Je z Bangladese, vypada na prvni pohled opravdu jako cikanka. Prijela plna obav a rozhorcena uz predem na zdejsi rasismus.

    Sam nejsem schopen rict cim se presne lisil jeji vzhled (ale ani obleceni) treba od zebracky z Besarabie. Spis tu byl jisty rozdil v chovani a zpusobu hovoru... Lide na ulici ci v hospodach - a to i  ve ctvrtich jako je Karlin nebo Smichov - se k ni vsak vesmes chovali pekne.

    Sice vetsinou nerozumeli jeji anglictine, ale bylo jim jasne ze to nejsou vykriky typu "jdi do pici ty hajzle zkurveny" - ktere mohou casto zaslechnout od podobnych mladych krasavic na ulicich zminenych "multikulturnich" ctvrti :-)

    Pracuji na vysoke skole prirodovedneho smeru a ujistuji Vas, ze kdyby se tu nekdy objevil treba eskymacky student, tak ho vsichni budou s nadsenim hyckat a vsemozne mu pomahat - aby vydrzel a uspesne dostudoval. To same by samozrejme platilo i pro Roma - jenze se bojim ze ten Eskymak se u nas objevi (budeme li casem v te Evropske unii) driv ;-)

    Urazite Cechy, kdyz pisete, ze hodnoti sve blizni podle barvy pleti. To uz spis treba podle jejich chovani, reci, zvyku... Nebo podle prace. Nejsem si napriklad vedom zadneho "rasismu" vuci Vietnamcum zde (ve srovnani s "vyspelymi" zememi).


    Odpovim zdanlive irelevantnim srovnanim. Kdyz mne kdysi za hlubokeho totace navstivil doma muj rusky profesor (mimochodem disident), mel jsem opravdu strach, jak se k nemu (a pote ke mne) budou chovat lide v nasem malomeste, kde navic sidlila ruska posadka.

    Nastesti zrejme i prodavacky v mistnich obchodech (ktere vymetal - s mou pomoci - stejne intensivne jako dustojnici zdejsi posadky) pochopily ze tento clovek neni "okupant".

    A on, ac slavny matematik, o nekolik urovni vyse nez ja, vedel ze se zde musi chovat spis nenapadne. Predem se soukrome vyjadril, ze "se hluboce stydi byt Rusem v CR". (Vypadal sice - na prvni pohled- trochu jako Breznev, v pase mel ale jasne napsano "zid" :-)

    Jednou ho malem uz prastil holi jeden lyzar ve fronte na sjezdovku, ale pak se mi prisel omluvit se slovy "vidte, ze tohle neni zadny lampasak ?"

    Naschval to ted reknu trochu provokativne: Myslim ze slusny Cikan by se mel trochu stydet, ze je Cikanem - a slusni Cesi (+ spolecenske instituce samozrejme) by meli byt maximalne vstricni k tem Cikanum, kteri maji aspon trochu dobre vule vychazet s vetsinovou spolecnosti. Je snadne rict "no a co ?" na predstavu, ze ceska mesta budou jednou vsechna vypadat jako centrum Usti nad Labem. Podle mne to ale povede casem jedine k postupne "rehabilitaci", v ocich "sporadanych" obcanu, "instituci" jako je "napravny pracovni tabor" (ktere sice myslim vynalezli Anglicani ale jistymi rezimy 20 stoleti byly totalne zdiskreditovany)...

    Casto jsem na toto tema diskutoval treba s mymi nemeckym znamymi, kteri si take vzdy radi rypnou na tema "Cechu zadajicich o azyl v Doveru". Popravde receno mi ale pripada i u nich - jako skoro u vsech Nemcu, pres desetileti trvajici masaz v  politicke korektnosti a toleranci, ale i u ostatnich Evropanu (nejen Rakusanu !) - ze ta slupka "tolerance" a politicke korektnosti je porad jeste docela slaba.

    Mam byvalou spoluzacku, ktera je ucitelkou a starostkou v male obci na Frydlantsku. Temer cely zivot se venovala zvelebovani mistnich cikanu, delala pro ne divadelni predstaveni, pujcovala jim dokonce penize (ktere ji vetsinou nevratili) apod. Kdyz jsem ji pred nedavnem v hospode nadhodil onu vyse uvedenou skandalni "myslenku" (ze totiz nektere instituce byly Hitlerem tak zdiskreditovany, ze bohuzel neni mozno je v zadne forme v nejblizsich desetiletich pouzit) odvetila slovy: "Pred par lety bych te prastila prvnim predmetem, ktery by mi padl do ruky." Zdalo se mi, ze duraz byl kladen na prvni cast vety ;-)

    Vas ctenar "anonym"

    (je samozrejme jasne, ze nektere veci - byt pravdive - se na verejnosti rikat neslusi)

    Pisu to v "multikulturnim" Karline, byla tu zrovna uklizecka, fajn zenska, mila, krasnou cestinou mluvici, bystreho pohledu, "opalene tvare" a cernych oci :-) Kdyz mne pri uklidu nekdy vyzene na chodbu, jdu si treba neco koupit a necham pritom vsechny supliky -i ty s penezi- dokoran otevrene. A pak jdu psat "rasisticke" maily... ;-)

    Je ale fakt ze treba jeji muz, ktery sem za ni obcas prijde vecer kdyz zrovna uklizi (asi zarli) ve me uz duveru nebudi ani trochu...

    Poznámka JČ: BBC nemusí dělat pořady o tom, "až jich bude 10 milionů", protože procento "barevných" menšin je v Británii daleko, daleko vyšší, než procento Romů v ČR. I mladí nezaměstnaní černoši jsou asociální, stejně tak jako mladí nezaměstnaní běloši. Kdesi jsem četl statistiku, že v mnohých britských městech připadá v kategorii patnáctiletých více než padesát procent "barevných" na "bělochy". No a co? (Panu Kynclovi by asi smrděli...)

    Moje studentka, jejíž matka je Češka a otec Arab, při ročním pobytu v ČR narážela dost často na nadávky od české populace, lidé si mysleli, že je Romka. Když začala mluvit anglicky, tak ji ovšem milovali...

    Co se týče poskytování stipendií Romům britskou pro britské "elitní" školy. Mám pocit, že první odpovědnost vůči Romům nese český stát, jsou to jeho občané a český stát je má povinnost ochraňovat.

    Vyřešme romský problém tím, že jim dáme vzdělání

    Petr Chaloupka

    Se zájmem jsem si přečetl články o rasismu v Britských listech. Něco mi v nich však chybělo. Mnoho se napsalo o popsání situace, v níž se nacházíme, ale nic o způsobu jak tuto situaci změnit. Je sice hezké říct, že se musí změnit myšlení lidí, ale to se nestane ze dne na den a ne samo od sebe.

    Je pravda, že v České republice existuje rasismus. Sám se s ním setkávám poměrně často, přesto nebo možná proto, že jsem bílý. Setkávám se s ním hlavně od svých přátel a známých, bílých, kteří uvádějí podobné důvody svých emocí vůči Romům. Špatné zkušenosti, kriminalita, nezaměstnanost, nevzdělanost, asociálnost. Otázka nestojí, zda je to oprávněné, kdo za to může, ale co s tím.

    To, že je procentuálně víc Romů ve vězení, než bílých, je fakt. To že jsou většinou nezaměstnaní, také. Ale možná není úplně přesné mluvit jen o Romech, ale možná bude přesnější říci, že se tato situace týká chudých a nekvalifikovaných lidí. A mezi nimi najdeme velké procento Romů. A tady je možná počátek a jádro problému.

    Tím je podle mě zvyk dávat cikánské dítě do zvláštní školy. Jejich velké procento ve zvláštních školách a nízké procento v normálních, to je základ jejich současné situace a je to skrytý, ale o to záludnější rasismus.

    Skutečnost, že tato společnost dává romské děti prakticky automaticky do zvláštních škol, si zadělává na pořádný problém v budoucnosti. Nejen že je bude muset později podporovat, vlivem jejich horších podmínek uplatnění. Ale bude čelit také značnému napětí, které sebou jejich závist vůči šťastnějším a bohatším členům společnosti přinese. Bez pořádného vzdělání nemají Romové šanci na vybřednutí z bídy, ale také ji nemá tato společnost aby se dostala ven z tohohle kotle vzájemné netolerance. Můžeme stále mluvit o ideálech, o správném chování, ale i kdyby byli skini spravedlivě trestáni, i kdyby přestali být Romové vyhazováni z restaurací, problém by to nevyřešilo. Pro Rómy stále bude platit, že jsou nekvalifikovaní a práci dostanou jen u krumpáče a lopaty. Prostě, že jsou blbí. Stále budou chudší a stále budou mít pocit, že je tato společnost okrádá, že mají horší podmínky než bílí.

    Je nutné, aby se vzdělanost romské populace podstatně zvýšila. Nejen že se tím sníží jejich nezaměstnanost, ale poroste i úcta většinové společnosti k Romům. Počet obyvatel v České republice klesá. Romů však přibývá a s tím roste i jejich procento ve společnosti. Pokud budou i nadále tito lidé ze společnosti vytlačováni, bude tato společnost čelit stále většímu tlaku na řešení problémů tím vyvolaných.

    Naším cílem by podle mě měla být spravedlivá společnost, kde každý má stejné právo a šanci na vyniknutí. To znamená, aby bylo jedno, zda člověk pochází z bohaté, nebo chudé rodiny, zda je bílý, nebo snědý. Pokud se tak neděje, společnost se připravuje o nevyužitý potenciál nespravedlivě odstrčených lidí.

    Za jediné dlouhodobé řešení proto považuji zvýšení vzdělání u romské populace. Protože mají romské děti horší šanci dostat se na základní školu (jiné kulturní prostředí, neumí pořádně česky), zdá se mi vhodné řešení zavést speciální školy pro romské děti, na určitou dobu jejich školní docházky, kde by se setřel jazykový rozdíl. Ale ne jen tak symbolicky, jako je to nyní. Řešení přinese masové rozšíření, vzdělání pro všechny. Romský národ nemá vzory, je nutné je vytvořit, aby i tito lidé viděli, že když se někdo snaží, může být úspěšný, že to není jen výsada bílých. Je třeba takto vychovat alespoň jednu generaci. Změní se pak nejen chování této generace Romů, ale i nazírání na Romy zbytkem společnosti, že také něco dovedou.

    Nejsem odborník na pedagogiku, ale jedno vím jistě, návratnost do vzdělání je vysoká i když velmi dlouhodobá. Tak vysoká, že se vyplatí zvýšit výdaje na vzdělání nejen Romů. Vzdělaný člověk má větší šance na úspěch a zaměstnání, ale také je společnosti prospěšnější.

    V týdeníku Ekonom ( 45 číslo roku 1999, str. 42, původní zdroj: G. Psacharopoulos, Patters of returns to investment in education, World Bank 1997) je uvedena tabulka s návratností do vzdělání. pro dokončené vzdělání Návratnost investic do vzdělání (v % ročně) Úroveň vzdělání Základní Střední Vysoké Společenská návratnost 20 13,5 10,7 Individuální návratnost 30,7 17,7 19

    Z historie je známo, že země, kde došlo k mísení národů a kultur, došlo i k rozkvětu věd, umění a dalších oblastí života. Amerika je země postavená na přistěhovalcích. Romové jako národ pocházejí z oblastí kde existovaly nejstarší civilizace. Díky svým pohnutým dějinám a po mnoha útrapách skončili v zemi zvaná Česká republika. Mají jinou historii a také kulturu, než zbytek společnosti. Proč by se česká společnost nemohla obohatit o kulturu a invenci Romů?


    Rakouská spořitelna

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    V Rakousku si zřejmě vzhledem k tamní bouřlivé politické situaci pouze několik málo odborníků povšimne, že česká vláda včera souhlasila s prodejem státního podílu v České spořitelně rakouské Erste Bank.

    Naopak v ČR je tato událost prezentována jako jasný znak zvyšující se mezinárodní důvěry v české hospodářství.

    Asi je dobré nezapomenout, že této důvěře jsme napomohli my, občané, když jsme jako stát zaplatili dvacet miliard za ztrátové a pochybné pohledávky této banky ve výši tři a třiceti miliard korun. Jinak bychom za firmu, která loni podle mezinárodních standardů vyprodukovala ztrátu devět a půl miliardy, nedostali ani těch devatenáct, které je Erste Bank v důvěře v české hospodářství ochotna zaplatit.

    Experti tvrdí, že s prodejem nelze otálet, pokud nechceme prodělat ještě víc, a s tím asi nelze než se skřípěním zubů souhlasit.

    Po rozhodnutí vlády má nyní následovat souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, České národní banky a kladné vyjádření Rakouského bankovního dozoru a do prázdnin bychom měli být této koule u nohy zbaveni.

    V případě naší Erste Bank si pak přejme, aby nadále rostla mezinárodní důvěra v rakouské hospodářství. Na sklonku vlády Rakušany nenáviděné koalice sociálních demokratů s lidovci Erste Bank meziročně zvýšila provozní zisk o osm celých osm desetin procenta a zisk z běžné činnosti o třináct celých čtyři.

    Co čeká Rakousko s Haiderovými Svobodnými ve vládě, dnes nikdo netuší. Jestliže politický zmatek a komplikace s Evropskou unií, pak dost možná také blbá nálada, která mívá, jak víme, i nějaké ekonomické souvislosti.

    V Rakousku se hovoří o rozsáhlých reformách a možná je i v zájmu klientů České spořitelny, aby se nenaplnil Murphyho zákon, že každá změna je k horšímu.

    Vysílá se ve čtvrtek 3. února 2000 ráno.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|