čtvrtek 17. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Výzva k diskusi:
  • Mladí lidé v České republice: Kde máme bydlet? (Vladislav Kruťák) Jak je tomu v českých dětských domovech?
  • Skandál v Británii: Systematické zneužívání dětí v dětských domovech v severním Walesu Evropská politika:
  • Rakousko, KDU-ČSL, izolace a solidarita (Ivan Hoffman) Česká politika:
  • Havel v Evropském parlamentě (Ivan Hoffman) Sdělovací prostředky a řeka Tisza:
  • Novináři všech zemí, ztraťte se (Ludvík Vavřina) Zápisky z Británie:
  • Poslední týden ve Skotsku (Rudolf Merkner) Věda, Motl, Bůh a Cihelková:
  • Věda není neomylná: Diskuse o Bohu se zvrhla ve frašku (Jiří Drašnar)
  • Racionalisté a tvůrčí myslitelé (V. Novák)
  • Privatizační a právní vakuum je horší (Karel)
  • K polemice Cihelková - Motl (Bob Štěpánek)
  • Ještě k panu Novotnému (Miloš Zahradník)
  • Na čem stojí matematika (Josef Bukač)
  • Pan Štemberk na prahu 21. století (Luboš Motl) Ekologie:
  • Obnovitelné zdroje energie - spolupráce a integrace

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.


  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • Generální ředitel a předseda představenstva Komerční banky Jan Kollert rezignoval včera na  své funkce. O personálních změnách ve vedení KB se spekulovalo v souvislosti s nevyjasněnou aférou týkající se rakouské firmy B.C.L. Trading. Kollert přiznal, že zodpovědnost pracovníků za osmimiliardovou operaci s dokumentárními akreditivy sahá od nejnižšího stupně řízení až po představenstvo. Byl to největší ztrátový obchod v ČR.

  • Havlův projev v Evropském parlamentu byl přivítán ovací vestoje, i když s jeho myšlenkami někteří nesouhlasí. Ale podle některých poslanců by si prý EU měla začít zvykat na to, že budou vstupující země vyjadřovat vlastní názory. Gerhard Schröder (CDU), zpravodaj EP pro Českou republiku, nepovažuje za dobrý ani Havlův návrh vytvořit druhou komoru Evropského parlamentu , ani návrh vytvořit evropskou ústavu ústavou. "Existence ústavy předpokládá evropský federální stát. Společenství jako je naše, ač silně integrované, by nemělo jít tímto směrem."

  • Vláda jednala o přibližování k EU, o dodávkách do Íránu a o nevyplácení mezd. K 1. lednu 2000 stoupl podíl plně začleněných evropských směrnic na 25 procent. Podíl částečně převzatých směrnic dosáhl 56 procent. Zároveň se oficiálně překládá 80 000 stran právních předpisů Evropských společenství do češtiny. Dosud byla přeložena čtvrtina, z toho vládní pracovní tým zrevidoval 6000 stran. (Loni v září na semináři zahraničních bohemistů v Praze vyjadřoval jeden dosti vysoký pracovník Ústavu pro jazyk český značné pochybnosti o způsobu práce na těchto překladech, a tedy o jejich kvalitě - i když o srozumitelnosti originálů, které se překládají do češtiny, jistě lze pochybovat.) - Vláda poskytla do do 31. prosince loňského roku obcím 400 miliónů korun na bezúročné půjčky občanům, jimž zaměstnavatelé zadržují mzdy déle než dva měsíce. Vláda chce zabránit dodávkám vzduchotechniky íránské jaderné elektrárně v Búšeru.

  • Viagra prý slaví mezi českými muži velké úspěchy; ze zemí střední a východní Evropy se prý nejlíp prodává v ČR a v Maďarsku, bez ohledu na nezaměstnanost. Loni se prý v ČR spotřebovalo 239.562 tablet. Zájem není ovlivněn nezaměstnaností a na Kladně, postiženém nezaměstnaností se prodalo Viagry dvakrát více než v Mladé Boleslavi.

  • Na dokončení základní modernizace dopravní infrastruktury České republiky je třeba vynaložit 435,16 miliardy Kč. Vyplývá to z Koncepce dopravy a spojů ČR, kterou zpracovalo ministerstvo dopravy a spojů. Komunikační infrastruktura v ČR je totiž dlouhodobě zanedbaná. Ministerstvo odhaduje, že 345,12 miliardy Kč by mohl poskytnout státní rozpočet nebo připravovaný Fond dopravy. Dál se budou na financování rozvoje hlavně železniční a silniční infrastruktury podílet úvěry.

  • Bankomaty jsou prý v ČR zajištěny dobře. Bankomaty českých bank jsou podle informací finančních ústavů proti krádežím zajištěny dobře. Jejich vyloupení je technicky velmi obtížné a pokusy jsou výjimečné. V pondělí byl v ČR vykraden bankomat a České spořitelně vznikla škoda za více než milion korun.

  • Tři čtvrtiny obyvatel České republiky jsou spokojeny se svým bydlením, uvádí agentura Market&Media&Lifestyle což je značně pochybné, vzhledem k tomu, že mladí lidé nemohou např. v Praze vůbec získat za rozumnou cenu byt, viz příspěvek Vladislava Kruťáka v tomto vydání BL.

  • Barrandov nemusí natáčet filmy. Krajský obchodní soud v Prazev pondělí rozhodl, že zlatá akcie, kterou drží stát prostřednictvím Fondu národního majetku ve společnosti AB Barrandov, je od samého počátku právně neplatná. Znamená to, že pokud by nový majitel studia nechtěl ateliéry využívat k natáčení filmů, nemohlo by proti tomu ministerstvo kultury nic dělat.

  • Stížnost na vysílání Radiožurnálu. Britským listům včera zatelefonoval Petr Štěpánek, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a konstatoval, že na základě článku Jana Čulíka Pomluvy v Radiožurnálu dává podnět své Radě, aby záležitost prošetřila, a totéž doporučí Radě Českého rozhlasu.

  • Dvě otázky k odstoupení Jana Kollera. Ptá se Jiří Wagner, Praha:

    1) Kolik milionů odstupného dostal pan Kollert za prošustrovaných 8 miliard Komerční banky?

    2) Řízením kterého státního či polostátního podniku bude pan Kollert pověřen nyní?

  • Omluva. Omlouvá se Petr Novotný:

    Rozhodne uznavam Lubose Motla jako dobreho fyzika. Ac naprosto nesouhlasim s jeho argumentacni metodou v poslednich Britskych listech, nebyl to duvod k tomu, abych "publikoval" sve myslenky pouzivajici presne stejnou argumentacni metodu. Na svou omluvu dodavam, ze jsem si neuvedomil, ze mail posilam na redakcni adresu a tedy muze byt publikovan. Jana Culika prosim, aby tuto omluvu zverejnil.

  • Etika nezávislých novinářů, pracujících pro MFD. Loni na podzim zjistilo vedení deníku Mladá fronta Dnes, že reportér listu Karol Wolf vlastní pětatřicetiprocentní majetkový podíl v PR agentuře Dynamic Relations , která pracuje pro slovenskou vládní koalici a je to slovenská pobočka české lobbingové agentury Dynamic Partners, v jejímž čele stojí kontroverzní Ivo Slavík. Šéfredaktor MFD Petr Šabata okamžitě Wolfovi nařídil, aby se nechal ze slovenského obchodního rejstříku vymazat (ne aby svůj podíl v  PR agentuře prodal) a také to hned bylo, aspoň ve zkrácenější verzi rejstříku , kupodivu okamžitě provedeno. Nakonec však nedávno Wolf musel z MFD odejít. List to zdůvodnil rozhodnutím zrušit místo reportéra pro Slovensko. Blíže o tom zde.

  • Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147) je znovu k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na tomto místě, v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33, případně přímo v nakladatelství Milénium na adrese avc@unl.pvtnet.cz, kde si knihu můžete objednat e-mailem i prostřednictvím úvěrové karty. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.) - Pokud víte o dalších knihkupectvích, kde je kniha v prodeji, anebo o knihkupectvích, kde si myslíte, že by měla být v prodeji, dejte nám vědět.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • O jednání mediální komise českého parlamentu, o zaujatých Ozvěnách plus Českého rozhlasu a o pozoruhodné debatě o sdělovacích prostředcích na nedávné pražské mediální konferenci, jak o tom psal minulý týden v BL Milan Šmíd (popularizujeme zejména argumenty Vladimíra Železného, Ladislava Jakla a Petra Šabaty) píše v angličtině Jan Čulík v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě. (CER vychází v pondělí k poledni středoevropského času.)

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.h tm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/preh led.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Mladí lidé v České republice: Kde máme bydlet?

    Věnujme se podrobněji problematice bydlení

    Vladislav Kruťák

    Vazeny pane Culiku,

    patrim k relativne pravidelnym ctenarum Vami redigovaneho internetoveho deniku Britske listy. Jako rada mladych lidi (je mi 26 let) v CR se pres sve vcelku slusne prijmy potykam s velkym problemem: jsem "bezdomovec" - tedy jsem nucen bydlet ve spolecne domacnosti s rodici.

    Vzhledem k tomu, ze prave otazky bydleni a bytove politiky se v dusledku nedavno naplanovane deregulace najemneho znovu dostavaji na pretres na politicke i medialni scene, byl bych velice rad, kdyby se k tomuto problemu vyslovily i Britske listy.

    Vetsina clanku, komentaru ci politickych projevu na toto tema se totiz k me nesmirne litosti a vzteku omezuje na pseudopravicove axiomy hovorici o "zpristupneni bydleni", "narovnani trhu" etc. Charakteristicke pritom je nejen to, ze se jednotlivi komentatori neobtezuji podrobneji vysvetlit JAK konkretne by ona kyzena spasa bytoveho trhu mela probehnout, ale dokonce se mi zda, ze se podobnym hlubsim uvaham vyhybaji - snad ze strachu ze skutecne logicky vyvozene zavery by jejich naivni viru ve vsemocnost trhu smetly jak domecek z karet.

    S ohledem na tyto skutecnosti by mne potesilo, kdybyste bud Vy nebo nektery z Vasich spolupracovniku kvalifikovane tento citlivy problem rozebrali, pojmenovali skutecne problemy a pokusili se vyvratit pretrvavajici dogmata a myty. Neslibuji si od toho nic vic, nez ze by takovy clenek mohl byt podnetem k diskusi, ktera - dokazala-li by zustat vecnou - by byla alespon malou hrazi vlne stupidniho dogmatismu, ktery dosud vetsinu promluv na dane tema charakterizoval.

    Se zdvorilym pozdravem

    Vladislav Kruťák

    programator

    Praha

    Poznámka JČ: K tomuto problému jsme v BL zveřejnili některé další příspěvky, viz tematický archív BL na tomto místě.


    Systematické zneužívání dětí v dětských domovech v severním Walesu

    V úterý byla v Británii zveřejněna podrobná zpráva nezávislého analytického týmu, v jehož čele stál Sir Ronald Waterhouse, která dokazuje, jak byly děti v britských dětských domovech obětí dlouhodobého sexuálního, fyzického a emocionálního zneužívání. Britský tisk věnuje šokující analýze mnoho stran. Může k něčemu podobnému docházet v dětských domovech v České republice? Zjistí to někdo?

    Zaku Saviovi byly pouhé čtyři roky, když byl umístěn do dětského domova. Před čtrnácti dny, píše deník Independent, ve věku třiceti let, se pokusil potřetí spáchat sebevraždu.

    Saviův život je narušen zneužíváním, jehož obětí se stal v dětském domově ve městě Bryn Alyn v severním Walesu. Alespoň dvanáct dalších lidí, kteří prošli systémem dětských domovů ve Walesu, bylo tou zkušeností natolik ztraumatizováno, že spáchali sebevraždu.

    Tento týden se Savio zotavuje z pokusu o sebevraždu v nemocnici a tento týden byla také zveřejněna analýza týmu bývalého soudce sira Ronalda Waterhouse, dosud nejrozsáhlejší vyšetřování zneužívání dětí v britských dětských domovech.

    Analýza "Lost in Care" má 937 stran, stojí 76 liber a zaznamenává důkazy fyzického a sexuálního násilí v dětských domovech v severním Walesu od 264 svědků a v 311 písemných podáních. Vláda okamžitě oznámila, že se zahajuje pátrání po 28 osobách, jmenovaných ve zprávě, které se dopouštěly fyzického a sexuálního zneužívání dětí a které dosud nebyly zatčeny.

    Celkem jmenuje zpráva 200 osob, včetně činitelů komunálních úřadů, kteří jsou ale obviněni jen z nekompetentnosti a nikoliv ze zneužívání dětí. Pětadvacet osob bylo za zneužívání dětí odsouzeno do vězení.

    Výtisky zprávy, která obsahuje 500 000 slov, budou umístěny do všech britských veřejných knihoven a vláda uvažuje o tom, že zprávu umístí i na internet, aby se lehčeji hledaly dosud nezjištěné osoby. Zpráva bude také rozeslána do všech organizací britské policie (v Británii neexistuje centrální řízení policie, ale jen jednotlivé nepropojené regionální policejní organizace, aby nemohl vzniknout policejní stát), do nemocnic, dobrovolným organizacím ve veřejném sektoru a místním výborům na ochranu dětí.

    Stovky obětí budou žádat u soudu o finanční odškodnění. Očekává se, že toto odškodnění bude stát miliony liber.

    Analýza doporučuje celou řadu důležitých inspekčních opatření pro provoz dětských domovů.


    Vyšetřování nařídil v roce 1996 William Hague, když byl v tehdejší konzervativní vládě ministrem pro Wales. Pracovníci z dětských domovů v hrabství Clwyd byli odsuzování za sexuální zneužívání dětí už od roku 1976. Ale celkový skandál odhalila až Alison Taylorová, ředitelka dětského domova v Gwynnedd, která šla se svými stížnostmi až k nejvyšším politikům. Celá záležitost byla dlouhá léta pracovníky dětských domovů potlačována. Vyšetřování nyní původně vznesená obvinění od Alison Taylorové "velkou měrou potvrdilo".

    Zpráva líčí všechno, co si člověk dokáže představit, a mnoho věcí zcela nepředstavitelných, napsal list Guardian. Většina pozornosti je věnována sexuálnímu zneužívání chlapců zaměstnanci dětských domovů a pedofily zvnějšku, ale i zaměstnankyně dětských domovů sexuálně zneužívaly děti obojího pohlaví. Většina obvinění se týká fyzického a emocionálního násilí, včetně bití a škrcení dětí, jejich zastrašování a ponižování. Mezi tresty bylo například drhnutí podlah kartáčkem na zuby, anebo vykonávání zahradnických prací příborem. Vyšetřovací tým dospěl k závěru, že kvalita péče o děti a standard jejich vzdělávání byl ve všech vyšetřovaných dětských domovech hluboko pod přijatelnou úrovní.


    Dětský domov, který byl peklem

    Zvenku to vypadalo jako tradiční alžbětinské šlechtické sídlo, ale děti, které bydlely v dětském domově BrynEstyn v severním Walesu, byly v očistci, praví analýza největšího dětského sexuálního skandálu, jaký kdy byl odhalen v Británii.

    V letech 1974 - 1984 se stal Bryn Estyn "nejhorším střediskem zneužívání dětí v severním Walesu po dobu 10 let, aniž by si toho zvenku kdokoliv povšiml."

    Po registraci 259 stížností a po vyslechnutí bolestného svědectví 129 lidí dospěl tribunál k závěru, že v ubytovnách tohoto dětského domova docházelo v letech 1974 - 1990 k intenzivnímu sexuálnímu zneužívání chlapců. Občas, méně častěji, docházelo i k sexuálnímu zneužívání dívek. Dva čelní pracovníci tohoto dětského domova, Peter Howarth a Stephen Norris sexuálně zneužívali chlapce v Bryn Estynu a Norris posléze do roku 1990 v dětském domově v Cartrefle. K sexuálnímu zneužívání dětí docházelo dále v celé řadě dalších dětských domovů ve Walesu.

    Howarth byl v červenci 1994 odsouzen za své sexuální trestné činy k deseti letům vězení. Zemřel v dubnu 1997.

    Doporučení zprávy

    Zpráva obsahuje 72 doporučení. Má být jmenován nezávislý komisař pro Wales pro dohled nad právy dětí. Jeho úkolem bude monitorovat, že fungují procedury pro stížnosti dětí. Každé oddělení sociálních služeb musí jmenovat řádně kvalifikovaného a zkušeného činitele pro stížnosti dětí, schopné jednat v zájmu dětí.

    Dítě, které se stalo obětí zneužívání, nemá být převedeno do jiného dětského domova, pokud to není v jeho nejlepším zájmu.

    Musejí vzniknout jasné procedury pro odhalování sexuálního a jiného zneužívání dětí. Pokud zaměstnanec dětského domova nebude informovat vyšší úřady o zneužívání dětí či o podezření, že k němu dochází, bude s ním zavedeno disciplinární řízení.

    Každé dítě v dětském domově bude muset mít příslušného sociálního pracovníka zvnějšku, který ho bude navštěvovat ne méně často než jednou za osm týdnů.


    Kevin Maher, 31, se dostal do dětského domova, když mu bylo pět let, když se jeho rodiče rozešli. V 11 letech ho převedli do nyní notoricky známého dětského domova Bryn Estyn, kde brzo začal trpět tamějším režimem.

    Vypovídá: "Nebyl jsem nikdy sexuálně zenužíván, ale prostě mě fyzicky neustále tloukli." Jednou mu dva dozorci v dětském domově dali ruce za záda a střídavě ho kopali do prsou. Viděl jednoho zaměstnance dětského domova, jak vtlačil obličej jeho kamaráda do hromady střepů z žárovky, kterou náhodou rozbil. "Byl to můj nejbližší přítel. Oběsil se, když mu bylo 27."

    Keith Gregory, 42, který byl v Bryn Estynu v letech 1972 - 1974, vypovídá, že byl denně bit. Poslali ho do dětského domova, že utíkal ze školy. "Bili mě rákoskou pod koleny a na krku. Bylo to systematické bití za malé přestupky. Nutili nás, abychom běhali řadou puštěných sprch, jedna byla vždy vařicí a druhá ledově studená. To vždycky trvalo hodinu. Když jsme zpomalili, bili nás rákoskou. Poslali mě tam, abych začal chodit do školy, ale už jsem do školy nikdy nešel."


    Když se Katrina konečně dostala k záznamům o jejích letech v dětském domově, jedna věc se jí zdála divná. Většina jmen ostatních dětí, které s ní byly v celé řadě dětských domovů v severním Walesu, kde docházelo k násilí, byla začerněna. Pak jí došlo, že nezačerněná jsou jména těch dětí, které jsou dnes mrtvé. Už jim nic nemůže uškodit.

    "Zdá se, že přežily ty, kterým se podařilo dostat se ze severního Walesu," uvedla. I když ona sama přežila, v tom smyslu, že má ukončené vysokoškolské vzdělání a dva syny, je poškozená. Osm let chodí na psychoterapii.

    Katrinin příběh není zdaleka nejhorší. Nikdy nebyla znásilněna ("vypadala jsem příliš jako kluk") a nikdy ji nikdo do vaginy nestrkal kramli nebo nohu od židle. Avšak byla pravidelně bita, ponižována a od té doby, kdy se poprvé ve věku 18 měsíců octla v dětském domově, ji byla odepřena lidská hřejivost a láska.

    "Začala jsem se bát styku s druhými lidmi. Jediný kontakt, jaký jsem kdy měla, byl trest," říká. "Nikdy mě nikdo jako dítě nevzal do náručí, nikdy, nikdy nikdy." (Jak jsou na tom v tomto smyslu asi děti v českých děts kých domovech? JČ)

    Než získala loni své spisy - musela o ně příslušné orgány zažalovat - si Katrina nikdy nebyla jistá, proč skončila v dětském domově. Často přemýšlela o tom, jaký děsný zločin spáchala.

    Složka potvrzuje, že její matka, která vychovávala děti sama a podle zpráv sousedů přijímala doma pravidelné pánské návštěvy, souhlasila, aby byly obě její dcery dány do dětského domova. Matka na následujících dvanáct let zmizela a děti taky, do systému, zdánlivě odříznutého od ostatního světa.

    V roce 2000 je obtížné hodnotit dnešními měřítky úroveň péče v dětských domovech před třiceti lety . Ale bití a zavírání dětí za trest, k němuž docházelo každý den v dětském domově jménem Upper Downing ve Whitfordu ve Walesu, bylo nepřijatelné podle všech měřítek. Ovšem, jak se ukázalo, připravilo to obě sestry na to, co mělo teprve přijít.

    Z Upper Downing šly obě dcery na sedm let do rodiny, která je adoptovala. Vstřícné rodinné prostředí to nebylo. "Měli dospělé děti a když jste se nechovali poslušně, jedno z nich na vás přišlo a začalo vás kopat, tlouct vás po celé místnosti, že jste zlobila jeho matku. A pořád nás ukazovali kolem, jak že pomáhají společnosti. Katrina nebyla v této domácnosti znásilněna, ale její sestra ano. Dohližitelské služby nic toho nikdy neobjevily: ve složce se jen praví, v jakém krásném domě obě dcery žijí.

    Pak byla Katrina poslána do dětského domova v Llanelwy. Byla tou dobou už teenager a moc si z toho nepamatuje. Je to asi proto, že jí byla pravidelně podávána sedativa: valium, prášky na spaní a další léčiva, jejichž účelem bylo omezit její údajně "divoké" chování. Nakonec odtamtud utekla.

    Trestem za útěk bylo to, že byla poslána do polovězeňského dětského domova Little Acton ve Wrexhamu. Tam, říká Katrina, se odehrávala spousta sexu mezi dětmi a zřízenci dětského domova - svolného i násilného.

    "Nebylo tam vůbec žádné soukromí. Nedaly se zamykat koupelny, takže se na vás dívali muži ve vaně. A děti se při prohledávání musely svlékat donaha. Slyšela jsem, jak si holky stěžují na zřízence, ale nikdo tomu nevěřil a nikdo to neposlouchal."

    Nakonec Katrinu poslali do "ubytovny pro mladistvé zaměstance" ve Flintu. Nezůstala však dlouho v přiděleném zaměstnání, poslal ji zpět jeden místní farmář, protože s ním nechtěla spát, a tak ji poslali k psychiatrovi. Ten diagnostikoval její chování jako "normální rebelii mladistvých".

    Nakonec, i když pozdě, začal systém pořádně fungovat. Jedna sociální pracovnice se o Katrinin případ začala zajímat a našla jí ubytování v přátelské rodině. "Poprvé v životě se mnou začali zacházet jako s člověkem. Řekli, 'Jsi chytrá, hezká holka.' Divila se tomu.

    Podporovali ji, aby rozvinula svůj talent na kreslení a  Katrina začala chodit do večerních kursů. I když neměla úplnou kvalifikaci, přijali ji k univerzitnímu studiu a získala v oboru kunsthistorie slušný univerzitní diplom. Nyní pracuje jako terapeutka a mimo jiné učí kreslit děti z dětských domovů.

    Ve snaze zpětně si doplnit svůj život si právě Katrina udělala maturitu z angličtiny. Jiné mezery v jejím životě nejsou tak lehce zaplnitelné: například nemá vůbec žádnou fotografii sama sebe z dětství. Se svými syny vždycky bydlela jen v krátkodobém ubytování a přiznává, že je pro ni obtížné udržet si dlouhodobý vztah k osobě druhého pohlaví.

    Když bylo Katrině 18 let, komunální úřad okresu Clwyd jí poslal 8 liber (480 Kč) pro začátek do dospělého života. "Měla jsem jim říct, 'Strčte si to někam.' Opravdu lituju, že jsem to neudělala."


    Izolace a solidarita

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    Náš prezident dnes v Evropském parlamentu bude hovořit o ideji evropanství.

    Má-li být aktuální, sotva se může vyhnout otázce Rakouska.

    Určitě nebude kritizovat sankce Evropské unie, může je ovšem buďto výslov ně podpořit, anebo pouze říct, že jim rozumí.

    Evropský parlament vstup rakouských Svobodných do vlády ostře kritizoval, a publikum tedy jistě nebude protestovat, když náš prezident řekne, že izolace Rakouska je zcela na místě.

    Projev Václava Havla by ovšem poslanci evropského parlamentu neměli brát jako postoj české politické reprezentace.

    Ta je totiž v názoru, zda extrémní pravice patří, či nepatří do vlády nejednotná. Zatím co vládní strana ústy premiéra a ministra zahraničí jednotně se státy evropské unie říká, že nikoli, předsedové ODS a KDU-ČSL izolaci Rakouska odmítají a Jan Kasal se míní s předsedou rakouských lidovců v nejbližších dnech solidárně setkat. Domnívá se, že je to jeho povinností, lidové strany že by měly držet pospolu.

    Je to zajímavé zdůvodnění: Zdá se, že pro Jana Kasala je podstatnější politická orientace rakouského lidoveckého předsedy, nežli fakt, že se rozhodl vládnout za pomoci extremistů.

    Jestliže předseda KDU-ČSL svůj záměr podpořit rakouského premiéra zveřejnil na schůzce čtyřkoalice s iniciativou Impuls 99 a Sdružením Děkujeme, odejděte a jestliže agenturní zpráva nic neříká o tom, že by tím vyvolal u svých partnerů nevoli, pak lze předpokládat, že Wolfgan Schüsel s Jörgem Haiderem mají u nás docela slušnou podporu.

    Jiná věc je, zda je to i podpora pro Rakušany.

    Těm Rakušanům, kteří bouřlivě demonstrují proti účasti nacionalistů a extrémistů ve vládě, asi spíše promluví z duše projev, který dnes přednese ve Štrasburku Václava Havel o ideji evropanství.

    16. února 2000.


    Havel v Evropském parlamentě

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    Podle očekávání včera odstoupil ředitel Komerční banky, podle očekávání oznámil předseda německé CDU, že již nebude kandidovat, a nepřekvapilo ani oznámení Viktora Klimy, že odejde z čela rakouské sociální demokracie.

    A když už je řeč o tom, co se dalo očekávat, nepřekvapil ani projev Václava Havla pronesený v Evropském parlamentu.

    Podle očekávání se o tom projevu s respektem či nadšením vyjadřovali evropští liberálové, konzervativci, zelení, lidovci i socialisté.

    Projev ocenili ti, kteří s jeho představou Evropské ústavy či druhé komory Evropského parlamentu souhlasí, i ti, kteří tyto představy nesdílejí.

    Jeden z komentářů si včera povšiml Havlovy schopnosti "formulovat věci, jež se zdají být zcela jasné, ale ve skutečnosti jsou objevné, například o tom, že vlády musejí žít v symbióze se svými občany, vytvářet pocit příslušnosti ke společenství".

    Jeden švédský pravicový poslanec včera řekl, že by bylo dobré Havlův projev přeložit a předčítat studentům ve školách.

    Francouzská poslankyně z frakce zelených sdílí Havlovu představu občanské společnosti, Evropy budované zdola, ne vnucované lidem shora z Bruselu nebo ze Štrasburku.

    Zajímavé jsou také ty postřehy z Evropského parlamentu, ve kterých se jeho členové pozastavili nad tím, že se nad projevem Václava Havla nepozastavují. "Havel je jenom jeden" shrnul jeden z posluchačů, "on může přijet a dávat rady, jak změnit svět. Ale sotva kdo jiný."

    Václav Havel prý včera mluvil, jak řekl jeden nizozemský konzervativec, jako "naprostý a dokonalý Evropan".

    Co přesně český prezident ve Štrasburku řekl ovšem nevíme. Projev nepřenášela česká média, nezveřejnila ho ČTK, sotva ten text bude v dnešních novinách.

    Jestliže se ten projev podle očekávání líbil, proč ho číst?

    Vysílá se ve čtvrtek 17. února 2000 ráno.


    Novináři všech zemí, ztraťte se

    Ludvík Vavřina

    Vazeny pane Culiku,

    pri sledovani ekologicke katastrofy na rece Tise, jen ziram na praci novinaru. Uz jsem se dozvedel, ze ryby zmrzly, ze si to tam vypustili Madari, ze hraz u odkalovaci nadrze se intenzivne opravuje. Tak jak je to?

    Ocekaval jsem, ze v dnesnim globalizovanem svete, desitky novinaru vyrazi na misto nehody, ze budou publikovany druzicove snimky, rozhovory se zamestnanci dolu apod. Chyba lavky! Vetsina novinaru sedi zrejme u internetu a sepisuje sve radobyzajimave blaboly, misto, aby vyrazila ke zdroji. Ovsem, jak pravi klasik, jestlize se virtualni realita lisi od skutecnosti, tim hur pro realitu. Zda se, ze v nedaleke budoucnosti budeme zasobovani zpravami sepisovanymi pekne v teple na zaklade zprav sepisovanych v teple na zaklade zprav... O skutecnem svete se toho nemusime moc dozvedet. Konec koncu to vetsinu lidi ani nezajima.

    Take me zarazilo, ze se nerozebira pripad, kdy byl vydezinfikovan stejnym jedem Ryn od Basileje az k usti. Protoze je globalizace uspesne na postupu, tak globalni monopoly se prece jen jeste pokusi o tezbu u Mokrska a v Kasperskych horach a mozna, ze zjistime, kolik ryb vlastne ve Vltave zilo. Studie o naslednem osidlovani Vltavy zivotem bude jiste zajimava, ale prece jen si myslim, ze neni o co stat.

    Ludvík Vavřina

    P.S. Jestlipak vite, kdo mel v Cechach prvni mobilni telefon? Preci Mach a Sebestova.

    Poznámka JČ: Právě listuju v Independentu z 16. února 2000 a na str. 16 má půlstránkovou reportáž o otrávení řeky Tiszy - s velkou barevnou fotografií - od Adama LeBora, který píše z maďarského města Szeged.


    Zápisky z Británie

    Rudolf Merkner

    >>> posledni tyden ve skotsku <<<

    zápisky z britanie XIII.

    http://www.mageo.cz/home/ZAPISKY

    -- vychazi 14/2 00 v paisley, nakladem 79 mailu --

    mega uni

    dneska jsem ucil cesky jazyk studenty na glasgow univerzity! doufam, ze je jeden moula neodradi od vyuky naseho krasneho jazyka. ale od zacatku - na glasgow univerzity (jak rikame my mistnaci mega uni near partick) je katedra slovanskych jazyku - rustiny, polstiny a cestiny. ma celkem asi 8 ucitelu a v ceske sekci jsou tri v cele s janem culikem. je to mala mila ceska oaza uprostred glasgow. mimo jine kazdy patek maji promitani ceskych filmu s uvodem (videl jsem tu hori ma panenko a o slavnosti a hostech) pokrocilejsi ctou nerudu, horu, machu a maji povinne rok stravit studijne v cechach (plati univerzita). nutno dodat, ze studentkami cestiny jsou i hezke a chytre skotky, ktere velmi dobre rozumi cesky...

    no a ja blaznivej ucitel jsem se hned byl podivat na jedne hodine a marcela (lektorka zakladu cestiny) mi nabidla, jestli si to nechci zkusit. udelal jsem si pripravu na dativ a opakovani obleceni. a zkusil jsem. a narazil jsem! byl to obrovsky propadak!

    bylo to nudne, protoze jsem byl silene nervozni (prisli shodou okolnosti dve kamaradky ze slovenska, takze na hodine byli: ja pak tri studentky a tri ucitelky na hospitaci!)

    cizinci cesky nerozumi a ja nevedel jak maji velkou slovni zasobu!

    videl jsem je podruhe zivote takze jsem s nimi nenavazal dostatecny kontakt

    opakoval jsem podrobne nemysly, takze si ty studentky musely myslet, ze neumim snad do peti pocitat natoz cesky!

    reknu vam ucit cestinu cizince v cizi zemi je hodne narocne. presto to byla skvela zkusenost. jestli vas vic zajima kadetra cestiny podivejte se na http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavo nic/

    svaty srdicko

    tak tu mame valentyna! jen jsem si oddechl ze zimnich vyprodeju uz je v glasgow nova manie (ten kapitalismus jim teda funguje). skolacky v povinnych kratkych

    uniformnich sukenkach vystrkuji u pokladen trafik sva obnazena briska a zkupuji vsechny pohlednice ktere alespon trochu pripominaji ruzovou barvou valentyna ...

    rano v radiu porad prerikavaji vzkazy jak ten miluje ji a ona zas jeho a vsichni milujeme jarmilu a nikdo nema rad honzu apod. v ulicich kam se podivate tam je valentyn - ruzove napisy, svetylka, srdicka, ruzove peri - ma kazdym rohu je neco. pak si jdu vecer koupit do safeway (skotsky tesco) kure a nejaky jogurty a oni maji valentynskou slevu na smazeny kridylka a rajcatovy protlak (nevadi ze je pouze cerveny)!

    z cerne kultury

    kdyz jsem prijel do glasgow tak zde byla obrovska kauza s doktorem shipmanem (mozna jste o ni slyseli, masovy vrah, ktery pry zabil 15 (noviny the times) 45 (noviny metro) 156 (the sun) zen ale tomu uz jsem ani ja neveril. byly to vetsinou starsi zeny, kterym daval "vitaminove" injekce takze to nikdo mnoho let nepoznal) ted jsem byl v knihkupectvi (po mesici) a uz je tam kniha o celem zivote shipmana s podrobnostmi a fotkami vsech obeti - to je rychlost! otazka k zamysleni: vite co se honi vasi obvodacce hlavou?

    >>> novinky z kuchyne

    fish and chips - nejlidovejsi jidlo v britanii maji ho na kazdem rohu, snazene rybi file s hranolkama to cele polite octem.

    black puding - typicka ceska jitrnice ale s prichuti hrebicku smazena v testicku a polita octem

    haggis - neco jako tmavy prejt krajej to na kolecka

    baked potatoes - obrovska vcelku upecena brambora, pote rozkrojena a naplnena salatem (tunak, rajcatovy apod.)

    malt whisky (molt)- zadne smesky jako jack daniels a tak, ale ciste vytecne vynikajici skvostne bozske chute, nejlepsi je bowmore! (Není pravda, nejlepší je Tallisker, JČ)

    cidar (sajdr)- takova silnejsi vinea jestli si ji pamatujete, prodava se to tu jako pivo, docela ujde

    inr-bru (ajnrbru) - oranzova tradicni skotska limonada s velkym obsahem kofeinu, moc mi zachutnala (Velmi populární v Rusku, JČ)

    scottish porridge - ovesna kase uz jsem ochutnal i variantu se soli a neni to nejhorsi ....

    >>> rodinne stripky

    - paisley jak jsem se dozvedel bylo pred dvaceti lety hodne drsne mesto kde kazdy nosil kudlu a kde bylo nejvic prepadenych, pobodanych a tak v britanii.

    nastesti jim to zatrhli a je za to az dva roky vezeni. (kdybyste tady videli nektery ty typky tak byste jim ty penize radsi sami dali i kdyz nemaj kudlu ...) ale treba ovalek kudlicku nosi porad.

    - trtik speaking (prezdivka) je nemocny, sel si ted lehnout a jeste pred tim mi dokola tvrdil abych napsal ze lzu a ze si nekupuje vsechny veci dvakrat.

    tak aby bylo jasno - kupuje!


    Diskuse o Bohu se zvrhla ve frašku

    Jiří Drašnar

    Pratele,

    jak jste si jiste povsimli, cela diskuse o existenci ci neexistenci boha se jako obvykle zvrhla v naprostou frasku. Ted se hadame o to, kdo je dostatecne kompetentni, aby se mohl vyjadrovat k tomu ci onomu tematu a ja uz se nemohu dockat, kdy dojde na lepsi auto, vetsiho pindoura a silnejsiho tatinka.

    Vsichni jsme v necem diletanti a v necem odbornici. To ale samo o sobe nic neznamena. Zadna disciplina nema monopol na pravdu a z historie je znamo, ze odbornici dokazou placat stejne hovadiny jako neodbornici. (Pokud mi neverite, prectete si dole uvedene citaty.)

    Co kdybychom uz jednou pristoupili na to, ze lidsky mozek neni dokonaly nastroj a chovali se podle toho?

    "There are no whole truths; all truths are half-truths. It is trying to treat them as whole truths that plays the devil."

    "Nejsou žádné úplné pravdy; všechny pravdy jsou polopravdy. Snažíme-li se s nimi zacházet, jako že to jsou úplné pravdy, hraje to ďábla."

    Alfred North Whitehead

    S pozdravem,

    Jiří Drašnar

    PS. Nezapomenutelne vyroky odborniku a neodborniku:

    "But what ... is it good for?"

    (Ale... na co to je?)

    - Engineer at the Advanced Computing Systems Division of IBM, 1968, commenting on the microchip

    (- Technik v oddělení pokročilých počítačových systémů firmy IBM, rok 1968, vyjadřující se k mikročipu.)

    "There is no reason anyone would want a computer in their home."

    ("Není důvodu, proč by někdo chtěl mít někdy doma počítač.")

    - Ken Olson, president, chairman and founder of Digital Equipment Corp., 1977

    (-Ken Olson, ředitel a zakladatel firmy Digital Equipment Corp., 1977)

    "Heavier-than-air flying machines are impossible."

    ("Létací stroje těžší než vzduch jsou nemožné.")

    - Lord Kelvin, president, Royal Society, 1895

    (- Lord Kelvin, předseda, Royal Society, 1895)

    "Professor Goddard does not know the relation between action and reaction and the need to have something better than a vacuum against which to react. He seems to lack the basic knowledge ladled out daily in high schools."

    ("Profesor Goddard nezná vztah mezi akcí a reakcí a že je nutné mít něco lepšího než vakuum, proti čemuž je třeba reagovat. Zdá se, že mu chybějí základní znalosti, které se každodenně nalévají do žáků na středních školách.")

    - 1921 New York Times editorial about Robert Goddard's revolutionary rocket work

    (- 1821 - redakční komentář deníku New York Times o revolučních objevech Roberta Goddarda v oboru práce s raketami)

    "Everything that can be invented has been invented."

    ("Všechno, co se dá vynalézt, už vynalezeno bylo.")

    - Charles H. Duell, Commissioner, U.S. Office of Patents, 1899

    (- Charles H. Duell, Komisař, Americký patentový úřad, 1899)

    "Louis Pasteur's theory of germs is ridiculous fiction".

    "Teorie o mikrobech Louise Pasteura je absurdní fikce."

    - Pierre Pachet, Professor of Physiology at Toulouse, 1872

    (- Pierre Pachet, profesor fyziologie, Toulouse, 1872)

    "The abdomen, the chest, and the brain will forever be shut from the intrusion of the wise and humane surgeon".

    "Břicho, prsa a mozek budou navždy uzavřeny před zásahem moudrého a lidského chirurga."

    - Sir John Eric Ericksen, British surgeon, appointed Surgeon-extraordinary to Queen Victoria, 1873

    (- Sir John Eric Ericksen, britský chirurg, jmenován mimořádným chirurgem královny Viktorie, 1873)

    "640K (of RAM) ought to be enough for anybody."

    ("640K [RAM] by mělo stačit všem.")

    - Bill Gates, 1981

    "If I had thought about it, I wouldn't have done the experiment. The literature was full of examples that said you can't do this."

    ("Kdybych o tom býval předem přemýšlel, experiment bych nedělal. Literatura byla plná příkladů o tom, že se to prostě nedá provést.")

    - Spencer Silver on the work that led to the unique adhesives for 3-M "Post-It" Notepads

    (- Spencer Silver o práci, která vedla k vzniku jedinečných lepidel pro poznámkové bločky firmy 3-M "Post-It")


    Racionalisté a tvůrčí myslitelé

    V. Novák

    Jak vidno, rozdělili jsme se na tupé racionalisty a ty "skutečně tvůrčí, s fantazií a schopnosti nedůvěřovat tomu, čeho bylo dosaženo". Chtěl bych se v této souvislosti zeptat Lubomíra Fendrycha, co říká následující větě:

    "Věrné naše milování" z Prodanky je gregoriánský, rokový, dodekafonický chorál, který složili Luis Armstrong spolu s Mozartem pro Lucii Bílou.

    Je to dostatečně nesmyslné, nemožné, muzikologicky nevědecké, hovadné? Je to tak strašné, že Vás okamžitě napadne, že ten Novák musí být vůl, který žvaní o něčem, čemu nejen nerozumí, ale nemá o tom ani šajn? A když mě opravíte, co řeknete na mou odpověď, že přece mám nárok na vlastní názor a koneckonců Vaše tvrzení, že byl nějaký Smetana a Armstrong se s Mozartem nikdy nesetkal, je založeno pouze na víře?

    Buďte ujištěn, pane Fendrychu, že Vaše zděšení je jen stínem hrůzy, kterou ve mně vzbudil elaborát sl. Cihelkové. Je asi nemožné Vám dokázat, že oprávněné hrůzy. Tak mi nezbývá, než Vám to předložit k věření.

    Existují vědy exaktní, které pracují s exaktními "tvrdými" a ověřitelnými daty, hypotézami a teoriemi (třeba fyzika, astronomie nebo chemie) a vědy, které snad jsou také vědami, ale více se blíží umění (historie, muzikologie a spousta dalších).

    Existuje určitě spousta možností, jak interpretovat "Devátou", jak vykládat Máchův Máj nebo Joyceova Odyssea. Existuje také nekonečně způsobů, jak vypočítat 2+3. Na rozdíl od výkladu Máje však jen jeden z nich je správný. Takže 2+3 je 5, a ne 7, 1024 nebo kostra z tuňáka.

    Rovněž derivaci funkce, nosnost pilíře nebo potřebnou dávku léku můžete spočítat libovolně. Pokud to ale spočítáte špatně, no, pořád se nemusí dít nic víc, než že Vás vyhodí od zkoušky. Když ovšem šlo o zkoušku. Pokud ta postmoderní konstrukce někomu nespadne na hlavu nebo neotrávíte dítě dávkou, jež by byla i pro metrákového chlapa koňská.

    Psal jsem tady o jazyku matematiky jako jediném vhodném pro popis objektů a jevů, které reálně existují, ale existují zcela mimo naši běžnou zkušenost a jsou tedy běžným jazykem nezachytitelné a nepopsatelné a pro n8s nepředstavitelné. Možná je to složité a možná bude vyhovovat spíše analogie.

    Představte si, že nejde o matematiku, ale nějaký exotický jazyk, třeba čínštinu. Takový S. Hawking, geniální fyzik, by v tomto přirovnání byl rodilý mluvčí s výborným klasickým vzděláním. Člověk, který v daném jazyce přímo myslí.
    Obyčejný fyzik, který v oboru pracuje, bude člověk, který čínštinu dobře či hůře ovládá, a tedy Hawkingovi snadno či méně snadno rozumí.
    Bývalý fyzik (třeba já), pak někdo, kdo se kdysi čínsky učil a s pomocí slovníku a za značného úsilí dokáže něco přelouskat.
    Poučený laik (sl. D.C.) nezná ani základy jazyka, neví jak se konstruují znaky, ale přečetl si Zpěvy staré Číny v překladu Bohumila Mathesia, a na základě této "hluboké" znalosti vytváří dalekosáhlé závěry o vývoji čínské, japonské a korejské kultury v minulosti, současnosti i budoucnosti.

    Konec legrace. Moderní svět (včetně postmoderních žvanilů) by neexistoval bez závěrů tvrdých věd. To, že si můžeme mailovat, mobilně telefonovat, psát na počítači texty (doplň dle libosti) souvisí velmi úzce se správnou (tedy tupě racionální až racionalistickou) interpretací kvantové mechaniky. Jdete-li na výlet podle GPS, využíváte nejen kvantovku, ale také praktické důsledky teorie relativity. Výroba eletřiny v jaderných elektrárnách stojí a padá s vědeckou interpretací jaderných sil... Že by zde byl důvod iracionální nenávisti zelených k Temelínu?

    Na závěr ještě jednu osobní poznámku. Panu Motlovi je hej! Postmodernističtí blábolilové se obvykle deklarují jako levičáci (jakým právem?) a to pro něj může být dalším důkazem nesmyslnosti levicové orientace. Ale co já?


    Privatizační a právní vakuum je horší

    Karel

    Přátelé,

    absolutní pravdy není. Je pouze láska. Takto argumentoval během studií můj přítel, když něco "smrdělo" přílišnou iniciativou. Vraťme se však k toliko proklamovanému vakuu.

    Jak nás vždy učili, jest běžným vakuem prostor, kterýžto nemá v sobě nic. Je tam prostě vakuum.

    Již na základní škole jsem úpěnlivě dumal o tomto fenoménu a nadále i na škole střední a vysoké.

    Pak přišla praxe a  ruku v ruce s ní i praktický slovník dělného lidu (obor chemie) - tak na to pustíme vakuum, je tam to vakuum a podobně.

    Bylo tam ? Nebylo, neboť jsme manipulovali jen a jen s vývěvami. Tudíž jsme prostor v příslušné nádobě evakuovali - odstranili z něj co nejvíce to šlo, plyny a podobné - vznikl podtlak.

    Tak jsem si zvykl na to nové vakuum a ehjle je tu spor.

    Kde je tedy vakuum???!!!

    Kdysi jsem četl jedno pěkné přirovnání o absolutním prázdnu, bez energie, hmoty a částic.

    Představte si, že letíte přes veškerý známý a neznámý vesmír, skrze veškerá známá vakua až k místu, jež skrývá absolutní nic - absolutní prázdno - absolutní vakuum.

    Blížíte se, vše potemnělo, nikde ani svitu jediné hvězdy, nikde ani jedné částice. Hrdinsky vysouváte ramena měřících aparatur a ehjle - to vysněné a nalezené prázdno tu není. Poletují tu jakésy kvarky a taky škvarky.

    Fuj! Ten kuchař nám to pěkně zasr... s odpadky. Vše balíte a letíte dál. A dál a dál a dál .......

    No - a pokud nezemřete, poletíte. Neboť absolutní prázdno či nehmotno a pod. se vždy vrhne na vaši loď, vaši energii a nepatrné něco si z vaší lodě uloupne. Třeba jen energii pole, gravitaci, zvuky, světlo!!!

    Přátelé - nehádejme se o blbosti a spíše se zaměřme na ty kazatele nahoře. Co blábolí a co jsou vám schopni prodat pravou českou černou díru za 1000,- Kč na osobu.

    Zaměřme se na nevzdělanost obecného charakteru a ne špičkově vědeckou. Jak může být možné, aby autor v seriózním měsíčníku napsal - stáčením vína do lahví za pomoci směsi kysličníku uhličitého a dusíku je nejlepší, protože po zazátkování se část plynů rozpustí a vznikne slabé vakuum, které tento nápoj atd...

    Cha - jaké je to tedy vakuum? Silné, slabé, absolutní, tvárné či vinné ? A co se stane až si otevřu lahev vína - nevcucne mne vakuum dovnitř? Nestanu se džinem v láhvi ?

    HU - otřesná představa.

    Ale představa privatizačního a právního vakua mne děsí daleko více.

    Ahoj - Karel


    K polemice Cihelková - Motl

    Bob Štěpánek

    Vazeny pane Jane Culiku,

    Posilam pripominku k clanku pana Petra Novotneho Blazen kolega Motl. ktery vysel 16.2.2000 v kategorii clanku diskuse D. Cihelkova - L. Motl


    Pane Petre Novotny,

    To je tedy uroven nazyvat Vaseho kolegu z MFF UK verejne v novinach blaznem. Vas kolega Motl se nesporne vyjadroval ve sve polemice s pani Cihelkovou nevhodne.

    Vase ironizovani americke university a Motlovo studium vsak ve me vzbuzuje dojem, ze vyuzivate prilezitosti a verejne si vyrizujete nejaky stary osobni ucet.

    Pane Novotny, namisto urazek, zkuste treba vyzvat pana Motla na souboj ve znalostech v oboru fyziky. Treba bychom se neco noveho dozvedeli. Nechte mne pak prosim samotneho si take udelat usudek.

    Jako priklad debaty, ve ktere spolu debatujici nesouhlasi a pritom nejsou hulvati Vam vsem mohu uvest nedavno vyslou popularni knihu o fyzice a vedomi od Rogera Penrose.

    V zaveru knihy jsou otisteny polemiky R. Penrose s A. Shimony, Nancy Cartwritght a S. Hawking.

    N. Cartwrightova vlivem nepochopeni Penroseovych myslenek pise svou polemiku z cesty. Penrose ji za to vsak neurazi a nenadava ji. To je debata na urovni.

    P.S. Pro zajemce: Makrosvet, mikrosvet a lidska mysl, to je presny nazev knihy R. Penrose v ceskem prekladu.

    Poznámka JČ: Petr Novotný se v dnešních BL za svůj dopis omluvil.


    Ještě k panu Novotnému

    Miloš Zahradník

    Musim rict ze jste byli - pan Motl, Vy, i mnozi dalsi toho roku 1992 vynikajici 1. rocnik fyziky na MFF.

    Matematika a fyzika je namahave a mnohdy frustrujici zamestnani. Mnozi, co se temito vedami zabyvaji, se jevi okoli jako blazni. Nekteri se jimi i stanou... dokonce i z hlediska vnimani kolegu, kteri v tomto samozrejme maji prah tolerance posazeny podstatne nize nez zbytek sveta :-)

    Nerozumim ale ani trochu, proc oznacujete kolegu Motla za blazna. Nechcete ty invektivy, co jste napsal, vysvetlit blize ?

    (Radeji uz soukrome ?)

    Proc takovy blazen dostal cenu rektora za nejlepsiho studenta UK (roku 97, pamatuji li se dobre) ? Ze by se blaznovstvi nekontrolovane sirilo po vsech urovnich naseho ustavu ? To by byl prilisny nihilismus ;-)


    A jeste vzkaz panu Fendrychovi (o fyzice a superstrunach)

    Vekem jsem mozna uz o chlup bliz Vam nez p. Motlovi (v dvaceti bych musel hledat jinou vymluvu :-) a tak se ani uz nesnazim pochopit soucasnou euforii - mezi velkou casti teoretickych fyziku na svete - nad budovanim "teorie vseho" ; je tam prilisna tlacenice schopnych lidi, kterym bych proste nemohl konkurovat.

    Tezko ale zlehcovat neco, co je do znacne miry vyustenim usili nejlepsich mozku tohoto stoleti pocinaje Einsteinem - i kdyz dokonce i ten v druhe puli sveho zivota uz taky v jistem smyslu "zhloupnul" a prestal byt bran komunitou teoretickych fyziku jako vedouci autorita ;-) Veda je tvrda, nebere se v ni zadny ohled na sebevetsi zasluhy z minula.

    Samozrejme, i mezi fyziky existuje opozice vuci teorii superstrun ba i skodoliba touha, aby jim ten ambiciozni projekt zkrachoval - znam ty pocity i par ctihodnych kolegu, kterym je v tomto docela jasne videt do duse... Nikdo prece nema rad kdyz je konkurent prilis uspesnejsi nez on ;-)

    Ne ze by ale bylo byt za co pysny v takovemto pripade (a doufam, ze tato poznamka je irelevantni vzhledem k prvni casti tohoto dopisu)

    Rad bych jeste jednou opravil caste nedorozumeni mezi laiky.

    Teorie "vseho" nebude ani trochu znamenat zanik fyziky a vedy obecne (ba ani nabozenstvi :-) a neohrozuje samozrejme ani ostatni lidske aktivity .

    (Ovsemze krome blabolu lidi, kteri si hraji na filosofy resp. povazuji vedu jen za jednu formu viry ;-)

    Tohle vsechno je v textech pana Motla samozrejme napsano mnohem lepe, skoda ze ten nekdy zbytecne rozhorleny ton mu udela tolik nepratel.

    Poznámka JČ: Pan Novotný se Luboši Motlovi v dnešních Britských listech omluvil. - Sám bych rád podotkl, že lidé nepovažují Luboše Motla za "blázna" jpro jeho práci v oboru fyziky, nýbrž spíše pro jeho poněkud apodiktické a černobílé soudy z jiných oborů lidské zkušenosti. Jako příklad určité středoevropské netolerance (?) se chci zmínit o tom, že mi bylo v České republice loni vytýkáno, proč Britské listy zveřejňují takové "šílené" názory, jako jsou názory Luboše Motla či Jiřiny Fuchsové - prý to zpochybňuje jejich autoritu. (?)


    Na čem stoji matematika

    Josef Bukač

    Pan Novák ve svém článku Moderni fyzika stojí na matematice říká, jak by to mělo být. Tím, že stojí něco na matematice by mělo znamenat, že je to nějak objektivní. Většině lidí se vnucuje názor, že matematika by měla být objektivní.

    Nebudu se zabývat tím, jak osobní zájmy ovlivňují vývoj matematiky, ale ukáži, jak ideologie může být vložena také do té matematiky.

    Vojtěch Jarník napsal, kromě mnoha jiných publikací, také čtyřdílnou učebnici diferenciálního a integrálního počtu. Podívejme se do jedné z těchto knih s názvem Integrální počet (I), Academia, Praha 1984. V tomto vydání na straně 144 dole je doslova toto: "Ježto mocninu máme definovanou dosud jen pro celá b, můžeme ji pro necelá b definovat jak chceme." Pod čarou je vysvětlující poznámka: "Prosím čtenáře, aby nepojímal tato slova ve smyslu libovůle, nýbrž spíše ve smyslu známého Engelsova výroku o svobodě jakožto poznané nutnosti."

    Tato učebnice integrálního počtu byla uznávána jako jedna z nejlepších českých učebnic, je možné se na to zeptat kteréhokoliv českého matematika. Student matematiky nejen prošel povinnými semestry indoktrinace, ale ani v samotné matematice mu nedali pokoj.

    Josef Bukač


    Pan Štemberk na prahu 21. století

    Luboš Motl

    Předem chci poděkovat mnoha čtenářům za souhlasné a často zároveň inspirativní reakce, které mi zaslali, jakož i mým kritikům za jejich zajímavé články. Ne na všechny se dostalo, omlouvám se.

    Feudalismus už dávno skončil, ani církev už dnes ve vyspělém světě neurčuje, co se děti učí ve škole, a také nemá moc upalovat lidi. Středověké názory však mezi námi žijí nadále a podílejí se na velké rozmanitosti pohledů na svět, kterými se lidé dnešního moderního světa mohou pochlubit. Zaplať pánu Bohu, vládne svoboda tisku, a tak jsme si mohli přečíst i "teistický" článek pana Jaroslava Štemberka. V této úvaze rozeberu tento jeden konkrétní anachronismus.

    Pan Štemberk reaguje na hezkou řádku předchozích autorů. Panu Jírovcovi si stěžuje, jak málo prostoru měli a mají "teisté" (lidi s názorem podobným panu Štemberkovi) v médiích a jak by měli mít více času, protože definovat Boha je těžší než zdůvodnit ateismus (autor má asi dojem, že polovina článků v médiích obhajuje ateismus); zároveň tvrdí, že by nemělo být pravidlem, že mají "teisté" více času. Zmatený čtenář to nemá jednoduché, pokud chce pochopit, co chtěl pan Štemberk opravdu vyjádřit. Autorovi budiž omluvou, že to také nemá jednoduché: potřebuje totiž vecpat středověké mýty do tisku v roce 2000, aniž by bylo zjevné, že chce vecpat středověké mýty do tisku.

    Panu Obereignerovi autor vysvětluje, o kolik byly ateistické režimy krvavější než režimy nábožensky fundamentalistické. Podle nejen mého přesvědčení existovaly jak teistické, tak ateistické zrůdné režimy, jistá forma argumentace, která se snaží dokázat opak, však člověka nutně praští do očí. Autor srovnává množství mrtvých ve Španělsku mezi roky 1936-1939 s lidmi povražděnými španělskou inkvizicí, kterých bylo méně. Jaksi mu nevadí, že ve Španělsku v uvedených letech 20.století řádila občanská válka, ani to, že ve 20.století žilo ve Španělsku poněkud více lidí než v dobách inkvizice (dnes žije ve Španělsku asi 40 miliónů lidí, ve středověku kolem 7 miliónů - počítám-li velkoryse i Portugalsko, asi šestkrát méně, percentuálně si tedy inkvizice vyžádala trojnásobek obětí proti občanské válce, byť na to měla trochu delší čas).

    To přece nevadí, hlavní je předložit působivý pseudoargument, za který Bůh pana Štemberka jistě pochválí. Věřím však tomu, že si většina čtenářů uchová odstup a vědomí, že nejen občanská válka, ale i inkvizice znamenala velké trauma; nástup španělské inkvizice kromě toho znamenal velký kulturní propad ve Španělsku, muslimové byli skutečně dále. A dlouho by se dalo mluvit o tom, jak se inkvizice postarala o vyhnání 2 miliónů Židů a 3 miliónů muslimů ze Španělska; srovnejte s celkovým počtem obyvatel 7 miliónů. O hrozivé netoleranci tehdejších křesťanů se lze dočíst hodně a je třeba velké neznalosti nebo arogance, pokud křesťan zmíní křesťanský teror ve Španělsku jako pozitivní příklad.

    Je alespoň možné souhlasit s autorovou interpretací papežova prohlášení o Mistru Janu Husovi i s tvrzením, že katoličtí teologové přijímají běžně evoluční teorii. Poslední bod panu Obereignerovi tvrdí, že Lutherova zásada "sola fidei" nebyla Obereignerovým spolupracovníkem (který mně, přiznávám, jaksi unikl) správně vyložena a dokazuje to sedmou kapitolou Matoušova evangelia (nejsem si jist, zda jsou uvedené verše těmi nejrelevantnějšími). Tento způsob argumentace je podle mě na prahu 3.tisíciletí, ať se na mě Bůh ani Matouš nezlobí, poněkud zábavný - už proto, že vhodnou manipulací lze s Biblí v ruce obhájit téměř cokoliv, přesto si dovolím kromě úsměvu přidat pár vět.

    Luteránští reformátoři uctívali slogan, který se skládá ze dvou částí: "sola fidei" - totiž "pouze víru" jako cestu k Bohu - a "sola scriptura" - totiž "pouze Písmo" jako zdroj autority a poučení. Od této teze se odvíjí postoj k Bohu většiny protestantů i dnes; co se týče pocitů, jde jen o pevný vztah k Bohu, zatímco fakta a otázky je třeba doslovně zodpovídat podle Bible. Mám dojem, že si pan Štemberk "sola fidei" a jeho chybné spojení s "ve světle Písma" vymyslel - je jediným, kdo o "sola fidei" mluvil a chybně přeložil, možná jsem ale něco nepochopil.

    K otázce, zda je řešení romské otázky, navrhované panem Burjanem, rasistické či nikoliv, se vyjadřovat nebudu, protože jsem nečetl všechny původní prameny a nemám ani dokonalý přehled o bantustanizaci v JAR před 20 lety. Mohu se tedy vrhnout na Štemberkovu kritiku mé úvahy - lépe řečeno mé osoby. Autor říká, že se v mém článku "vyskytuje nerozumnost a nepoctivost" a že "vzbuzuji dojem fyzika-fundamentalisty, který proto podceňuje jiné vědní obory - botaniku a filosofii; dostane-li se mimo rámec fyziky, působí spíše dojmem naivního nedovzdělance".

    Chápu to tak, že autor neporozuměl hloubce úvahy o fatální závislosti fyziky na rovnováze mezi chladnými a nudnými fakty z experimentu a horkými spekulacemi, jejíž narušení zvrhne fyziku na filosofii, nebo na botaniku; slůvka jsou dobře volená, ačkoliv je jasné, že mohou třeba botanika-fundamentalistu bez smyslu pro humor urazit. Možná bychom si měli podobné bonmoty nechat pro posluchače, kteří je dokážou unést. Je mně přesto líto, že tuto úvahu nedocenil, a přesto měl kuráž otisknout o svém nedorozumění článek. Dokázal tím přinejmenším to, že neví, co je to fyzika, filosofie a botanika a čím se liší.

    Jen aby nedošlo k nedorozumění, tahle hluboká metafora není z mé hlavy (kdyby byla, jsem na ni opravdu hrdý), nýbrž z hlavy profesora Michaela Turnera, předsedy Fakulty astrofyziky v Chicagu a jednoho z nejrespektovanějších žijících kosmologů dneška - například nositele Ceny Julia Edgara Lilienfelda - a velmi široce vzdělaného pána. Zajímalo by mě, jestli by autor prohlásil, že na něho působí dojmem "naivního nedovzdělance", i kdyby předem věděl, kdo je autorem. Buď jak buď, tahle propast mezi náboženskou filosofií, představovanou panem Štemberkem, a astrofyzikou dokládá, že se způsob myšlení "zapálených" křesťanů příliš nezměnil od dob, kdy katolická církev upalovala lidi za to, že se Země točí. Naštěstí se změnila jiná věc: lidé přesvědčení, že jsou astronomové poslové ďábla, už nemají exekutivní moc k vykonávání exekucí.

    Hluboká metafora Michaela Turnera o fyzice, filosofii a botanice nemá za cíl urážet filosofy nebo botaniky. Odpor myslitelů, kteří nemají věci v hlavě úplně srovnané, ale dnes sotva něco změní na tom, že fyzika svá tvrzení srovnává s experimentem, čímž se dramaticky odlišuje od filosofie, ale zároveň není jen sbírkou izolovaných poznatků, čímž se odlišuje od toho, co Turner vtipně nazval "botanikou". Pro fyziku jsou obě tyto vlastnosti fatálně důležité a pan Štemberk svým osobním útokem ukazuje jen to, že podstatu lidského poznávání příliš nepochopil.

    Z druhé strany jsem dojat Štemberkovým argumentem, odvolávajícím se na autoritu (...) Johna C.Polkinghorna. V této pasáži Štemberkova textu nepadl jediný nový argument, jen citace z knihy Polkinghorna, kterou ještě napsal recenzent a která říká jen "není to pravda". Polkinghorne je možná teolog, pokud se ovšem ptáme, zda je fyzik, asi bychom měli odpovědět, že je bývalý fyzik. Každý se může podívat, že zatímco v sedmdesátých letech publikoval desítky článků, po roce 1982 se už živil jen vydáváním podobných knih míchajících vědu dohromady s křesťanstvím. Vydal celkem asi 20 různých knih, které už v titulku kombinují náboženství a vědu. Má asi hodně věrných čtenářů - těch, kteří se nedokážou srovnat s tím, že moderní věda kromě mnoha věcí také vyvrací nějaká ta náboženská dogmata minulých věků. Každopádně Štemberkem uvedená kniha je v pořadí prodejnosti asi na 40 000. místě. Podle mého názoru nejsmysluplnější recenze jeho knihy říká:

    An interesting piece but no more than an apologists attempt to reconcile two fields that have no common ground. Polkinghorne attempts to treat the metaphysical as though it had more substance or basis than the legends, myths and superstitions upon which it is based. The fact that he has some background grounded in science, unfortunately, lends unwarranted credence to his work. At some point the myth followers will have to accept that the universe as revealed by science is not compatible with their myths.

    Chci tedy pana Štemberka požádat, aby už příště nikomu neříkal, že je Polkinghorne "fyzik", nanejvýš "bývalý fyzik". Autor recenze věc samozřejmě vystihl: Polkinghornův vědecký titul a jeho fyzikální minulost dodává jeho knihám neoprávněnou a zdánlivou důvěryhodnost. Stoupenci mýtů však jednoho dne budou muset pohledět pravdě do očí a zjistit, že vesmír vědou odkrývaný je s jejich mýty neslučitelný. Věda je s náboženstvím slučitelná, ale jen s takovým náboženstvím, které neprotiřečí vědě, abych řekl jednu tautologii, kterou nicméně mnozí nedoceňují.

    V pasáži, kterou pan Štemberk adresuje mně, je řádka dalších hloupostí, u nichž není jasné, zda je opravdu napsal bývalý fyzik Polkinghorne, nebo si je vymyslel pan Štemberk. Například "práce fyzika je založena na Goedelově teorému". Ještě jsem nepotkal fyzika, jehož práce je založena na Goedelově teorému; fyzikovi je úplně jedno, jaký systém logických axiómů za matematikou předpokládáme, pokud jejich volba nemá fyzikální dopady - a to Goedelovy teorémy jistě nemají. Autor si pravděpodobně spletl fyziku s matematikou (či přesněji s teorií množin). Je ale těžká debata s člověkem, který si plete fyziku s matematikou a nerozezná ji ani od botaniky a filosofie - a asi ani od náboženství. Fyzikální teorie opravdu nestojí na žádných provždy daných a pevných axiómech, jak Štemberk chybně prohlašuje, a tím se (kromě mnoha dalších rysů) od fundamentalistické náboženské víry liší.

    Pan Štemberk se nakonec alespoň může přihlásit k popletené úvaze Dany Cihelkové, přičemž mě přirovná k Aureliovi Augustinovi, mezi křesťany nejváženějšímu starověckému mysliteli, jelikož prý mluví o pekelných trestech stejně jako já. Mně ani jiným není příliš jasné, co tímto přirovnáním chtěl pan Štemberk říci. Budu se muset znovu podívat, kdy jsem mluvil o pekelných trestech, i kdybych něco našel, zdá se mně, že taková nalezená podobnost je přece jen trochu povrchní. Myslí si pan Štemberk opravdu, že lze slučitelnost fyziky a mýtů dokázat lingvistickou analýzou odpovědi dnešního fyzika a starověkého křesťana na jednu zábavnou a jinak nepodstatnou filosofickou otázku?

    Závěrem chci říci, že je smutné, pokud je třeba křesťanství obhajovat tak relativně zmateně a neférově, jak to dělá pan Štemberk. Jestli to jde s křesťanskou teologií opravdu tak z kopce, obávám se, že třetí tisíciletí bude pro křesťanství - alespoň křesťanství představované panem Štemberkem - poslední.


    Obnovitelné zdroje energie - spolupráce a integrace

    Dne 16. února se v aule Výzkumného ústavu rostlinné výroby konal seminář zabývající se možnostmi spolupráce na poli obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jejich vzájemné integrace. Provázání jednotlivých OZE je považováno za jednu z cest zvýšení jejich reálného potenciálu.

    Seminář zahájil Jaroslav Váňa předseda CZ BIOMu, který zdůraznil dominantní roli biomasy v rozvoji OZE. Biomase se přičítá až 80%-ní podíl na růstu využívání OZE. To však neznamená, že v budoucnosti hrozí energetický monopol biomasy. A to zejména díky decentralizovanému využívání tohoto zdroje energie, kdy např. obce vlastnící centrální výtopnu na biomasu si sami pěstují na zemědělsky nevyužívaných plochách energetické plodiny a jsou tak energeticky zcela či částečně soběstačné. Nemusí však jít pouze o výtopnu na biomasu. Do stávajících roštových a fluidních kotlů na uhlí je možné biomasu přidávat, což vede ke snížení emisí, o čemž informovala Dagmar JuchelkováVysoké školy báňské. Tento způsob energetického zhodnocování biomasy není investičně náročný.

    Pod pojmem biomasa se skrývají nejenom pevná biopaliva - štěpky, pelety, brikety, piliny, sláma balíkovaná, volně ložená atd., ale i paliva plynná a kapalná o nichž hovořil Jaroslav KáraVýzkumného ústavu zemědělské techniky. Z plynných biopaliv je nejdůležitějším bioplyn, který může být vyráběn z exkrementů hospodářských zvířat, bioodpadu a testuje se i možnost využití fytomasy některých rostlin. Získaný bioplyn se většinou spaluje v kogeneračních zařízeních za produkce elektřiny a tepla.

    Z kapalných biopaliv se v ČR využívá zejména bionafta, ale začíná se prosazovat i bioetanol, který je hlavním zdrojem pro výrobu ETBE (etyl-terc-butyléteru), jímž by měl být v dohledné době nahrazen MTBE (metyl-terc-butyléter) vyráběný z ropy a používaný pro zvýšení oktanového čísla a obsahu kyslíku v bezolovnatých benzinech. Tato náhrada by v ČR znamenala potřebu 50 tisíc tun bioetanolu, což by znamenalo využití 17 - 45 tisíc ha zemědělských ploch, jež leží v současnosti ladem.

    Biomasa si však, zejména na vesnicích, sama nevystačí. Proto se začínají rozvíjet malé solárně-biomasové komplexy, o kterých se zmínil Ladislav Michalička ze Společnosti pro solární energii. Širšímu rozvoji takovýchto řešení však podle Josefa Matyáše z firmy Bohemia solar brání příliš složitá administrace žádostí o státní dotaci, kdy pro instalaci tohoto zařízení, i třeba do rodinného domku, je vyžadován energetický audit.

    Michalička dále hovořil o využívání velkoplošných solárních systémů se sezónní akumulací tepla v nádržích o objemu až 80 000 m3. Plocha solárního kolektoru pro takovýto zásobník je 26,5 tisíc m2.

    Rovněž větrná energetika přechází na zařízení s většími výkony, o čemž hovořil Josef Štekl z Ústavu fyziky atmosféry AVČR. Zatímco v počátcích větrné energetiky se zaváděly generátory o okamžitém výkonu 50 kW, nyní se prosazují zařízení s okamžitým výkonem 600 - 1000 kW.

    Hlavní nevýhodu větrné energetiky - nestabilnost - je možné eliminovat předpovědí rychlosti větru, která umožňuje již 48 hodin dopředu určit jaká bude produkce elektřiny. Na základě této předpovědi lze, podle Emila Pázrala z Výzkumného ústavu zemědělské techniky vyrovnávat produkci elektřiny:

    • spoluprací s vodními elektrárnami, jež mohou zapnout či vypnout o generátor více či méně,
    • regulací na straně spotřeby,
    • zapnutím kogeneračního generátoru, apod.
    Videozáznam geotermálních tepláren na Novém Zélandu předvedla Vlasta Petříková z CZ BIOMu. Dvě obří teplárny produkují 7% tepla z celkové spotřeby Nového Zélandu a uvažuje se o výstavbě dalších. Vlasta Petříková prezentovala rovněž informace z AEBIOMu, podle kterých nejvíce emisí skleníkových plynů se produkuje při spalování uhlí, které je následováno ropou, LPG a zemním plynem. Při plánovaném rozvoji OZE zredukuje EU produkci CO2 v roce 2010 (oproti roku 1995) o 402 mil. tun / rok.

    Instalace OZE obvykle vyžaduje úsporné využívání energií. Samotné snižování spotřeby energie může být mnohdy mnohem levnější než kterýkoliv zdroj energie, což platí např. pro aplikaci výměníků pro zpětné využívání tepla z větracího vzduchu v živočišné výrobě, o kterém hovořil Radomír AdamovskýČeské zemědělské univerzity. Při vyšších teplotách jsou vhodnější tepelné trubice s účinností zpětného získávání tepla 70-80%, zatímco u nízkých teplot kolem 17°C stačí deskové křížoproudé výměníky s účinností 30-40%.

    Hlavní zábranou rozvoje OZE jsou vyšší výrobní náklady energií z většiny OZE vůči fosilním a jaderným zdrojům. To je však dáno především nezahrnováním externalit (negativních vlivů na životní prostředí) do ceny těchto zdrojů, o čemž hovořil Jan Motlík z Asociace pro využití OZE. Dokud nebudou externality internalizovány např. prostřednictvím uhlíkových či energetických daní, bude potřebné OZE podporovat, pokud nechceme i nadále zaostávat nejenom za zeměmi EU, ale i za ostatními zeměmi střední a východní Evropy.

    Možnosti finančních podpor nabízí např. program SAPARD, o kterém informovala Helena Součková z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Pro OZE se nabízí možnosti získání financí zejména z titulu "Snížení znečištění ovzduší přechodem na alternativní energie", ale je možné zkusit i jiné např. pro podporu rychlerostoucích dřevin by mohl být posloužit titul "Protipovodňová ochrana". Podpora se pohybuje od 50 do 100% a může být poskytnuta zálohově a nebo až po ukončení projektu.

    Pro menší projekty však může být, podle Simony Šulcové z Regionálního environmentálního centra pro země střední a východní Evropy (REC), výhodnější financování z RECu, které nevyžaduje tak složitou administrativu. Hlavním cílem RECu je podpora nevládních neziskových organizací (NNO) a jejich spolupráce se státní správou, samosprávou a podnikatelskou sférou při řešení problémů životního prostředí souvisejících s výrobou a spotřebou energie. V roce 1999 podpořil REC pět projektů různých NNO, které se týkaly OZE.

    Seminář byl hodnocen v celku příznivě, ač se zcela nepodařilo splnit primární záměr, a to nalézt možnosti spolupráce v rámci OZE.

    Na seminář navazuje tématický den PEKLOV 2000, na kterém bude možné zhlédnout sklizeň první zralé topolové plantáže v ČR a zpracování a využití získané biomasy.

    Informace o této akci můžete získat na:
    Internetu: http://peklov.zde.cz
    E-mailu: slejska@vurv.cz
    Adrese: Drnovská 507, Praha 6 - Ruzyně, 161 06
    Telefonech: 02 / 330 22 linky: 222, 491, 354
    Faxu: 02 / 333 10 636



  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|