pátek 18. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Budoucnost České televize:
  • Nekvalifikovaný zásah českého parlamentu proti ČT 2 a proti regionálním televizním vysílatelům?(Jan Čulík)
  • Návrh koncepce lokálního a regionálního TV vysílání v ČR (Stálá komise PSP pro sdělovací prostředky)
  • Reakce České televize (dokument Dušana Chmelíčka) Neuvěřitelná nevšímavost občanů o své okolí:
  • Krize bydlení pro mladé lidi (Václav Špíka) Česká politika:
  • Ostuda Unie svobody (Petr Jánský)
  • Podnikání vlády (Ivan Hoffman) Odpověď Ferdinandovi:
  • Proč zájem o Kosovo a nezájem o Čečensko (Jiří Jírovec) Naposledy k diskusi věda, Motl, Bůh a Cihelková:
  • Osobní matematika a Bůh (V. Novák)
  • Upřesnění k panu Motlovi (Milan Šmíd)
  • Systematicky proti mě vedete válku, Jane Čulíku (Luboš Motl)
  • Už naposledy: pár poznámek k panu Šmídovi a panu Motlovi (Jan Čulík) Ekologie v ČR:
  • Velkolom Čertovy schody: Studie vlivů na životní prostředí je špatná, shodují se občané, obce i odborníci (Děti Země)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.


  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • Ohrožuje parlament existenci kulturního okruhu ČT 2? Vychází najevo, že ke konci minulého roku vypracovala v podstatě vskrytu mediální komise českého parlamentu návrh na zařazení lokálních a regionálních televizních vysílatelů na okruh ČT 2. Ohrozila by tím nejen tento důležitý kulturní veřejnoprávní okruh, ale i celý duální komerčně-veřejnoprávní systém v České republice. Blíže o tom v tomto vydání Britských listů. Z informovaných kruhů přichází varování, že je situace opravdu vážná.

  • Mediální komise Českého parlamentu už nechce nynější Radu České televize. Rozhodnutí Rady České televize poskytovat o svých jednáních více informací a o zásadních věcech hlasovat veřejně nezměnilo názor poslanců, že radní by měli ze svých funkci odstoupit, konstatovalo několik členů sněmovní mediální komise. Snaha rady zprůhlednit`` svá jednání přichází prý příliš pozdě. Poslankyně Kateřina Dostálová vyjadřuje názor, že mediální komise se k něčemu takovému pokoušela radu přimět dlouhou dobu. Dostálová bude podporovat sněmovní usnesení, v němž by dolní komora parlamentu konstatovala, že ČT neplní své veřejnoprávní poslání. Zaslala své vyjádření i Britským listům, bohužel v nečitelné podobě. - Je jistě pravda, že jednání Rady České televize by mělo být co nejprůhlednější, ale tato průhlednost by neměla být záminkou k tomu, aby mohl parlament Radu ČT, která musí být nezávislá, tahat na nitkách jako loutky. Veřejnos zkoumat, zda parlamentní komise nechce rychle odvolat nynější Radu ČT jen proto, aby si mohla bezodkladně - ještě před zavedením platnosti nového zákona o  ČT - najmenovat do Rady povolné lidi podle stranické příslušnosti.

  • Jak Viktor Kožený devastuje Bahamské ostrovy. Už loni v březnu jsmepsali o tom, jak Viktor Kožený navzdory zoufalství místních obyvatel devastuje křehkou ekologii Bahamských ostrovů budováním rozměrných prašných silnic. Dostali jsme právě tuto fotografii z minulého víkendu. Kdo si ji chce zvětšit, nechť klikne sem.

  • V pondělí bude vláda jednat o zmrazení mezd ústavních činitelů. Je to návrh zákona vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Zmrazení mezd má být provizorním řešením; nahradit by ho mělo řešení systémové. Podle něho by se na základě zákona platy ústavních činitelů odvozovaly od životní úrovně obyvatel.

  • Česká společnost je ostře politicky polarizovaná. Nejsilnějšími stranami byly na začátku února ODS (21,5 procenta voličů) a KSČM (20,5 procenta voličů). Kdyby šla do voleb společně čtyřkoalice dostala by 29 procent hlasů. Sociální demokracie má podporu 18 procent občanů. Údaje zjistil Institut pro výzkum veřejného mínění.

  • Sdružení Děkujeme, odejděte nebude otevřeně podporovat žádnou politickou stranu. Zprávy z úterý, že se iniciativy Impuls 99, Děkujeme odejděte a čtyřkoalice dohodli na společném postupu v podzimních senátních volbách prý byly nepravdivé a schůzka v žádnou dohodu nevyústila.

  • Kde je úspěšný projev Václava Havla v Evropském parlamentě? K včerejšímu komentáři Ivana Hoffmana, že projev byl úspěšný, tak ho nepřinesla ČTK a těžko ho otisknou noviny, napsal z parlamentu Václav Sklenář:

    Dobry den! Jen tak mimochodem: projev V. Havla je na http://www .hrad.cz/president/Havel/speeches/2000/1602.html .

  • Nina Havlová v Evropském parlamentě. Podotýká Jaroslav Plesl:

    Václav Havel měl s sebou v Evropském parlamentě i dceru Dáši Havlové, Ninu. Myslíte si, milí čtenáři, že si Nina tu "nezbytně nutnou" cestu do Evropského parlamentu platila sama, anebo jí to uhradil stát? - Třeba by nám to mohl někdo vysvětlit?

  • Otázky o původu vesmíru. Píše Jaroslav Teplý:

    Pane Čuliku, jako zástupce polovzdělanců, který se problémy vzniku světa či vesmíru zabýval (amatérsky) před 50 lety a vzdal to, navrhuju pro lidi svého druhu na závěr diskuse specialistů a jim podobných citát "these" holandského materiálového inženýra J.P.A.M. Driessena z TU Delft: Na počátku nebylo nic a pak to také ještě vybouchlo.

  • Josef Mikovec má dotaz na pana Motla:

    Které náboženské dogma věda vyvrátila? Pokud snad máte na mysli představu o Zemi jako o středu vesmíru, či stvoření v šesti dnech, apod., to ovšem nejsou (a nebyla) dogmata. Oč se tedy jedná?

  • Bůh nebo náboženství? Píše Jan Lipšanský:

    Pan Lubos Motl ve svem dnesnim prispevku se dopousti klasicke chyby - zamenuje viru v Boha s nabozenstvim. To neni to stejne, takze veskere reci o inkvizici jdou mimo. Nikdy se neda vyloucit, ze viry v Boha nekdo zneuzije ke svemu prospechu.

  • Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147) je znovu k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na tomto místě, v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33, případně přímo v nakladatelství Milénium na adrese avc@unl.pvtnet.cz, kde si knihu můžete objednat e-mailem i prostřednictvím úvěrové karty. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.) - Pokud víte o dalších knihkupectvích, kde je kniha v prodeji, anebo o knihkupectvích, kde si myslíte, že by měla být v prodeji, dejte nám vědět.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • O jednání mediální komise českého parlamentu, o zaujatých Ozvěnách plus Českého rozhlasu a o pozoruhodné debatě o sdělovacích prostředcích na nedávné pražské mediální konferenci, jak o tom psal minulý týden v BL Milan Šmíd (popularizujeme zejména argumenty Vladimíra Železného, Ladislava Jakla a Petra Šabaty) píše v angličtině Jan Čulík v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě. (CER vychází v pondělí k poledni středoevropského času.)

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.h tm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/preh led.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Nekvalifikovaný zásah českého parlamentu proti ČT 2 a proti regionálním televizním vysílatelům?

    Jan Čulík

    Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny českého parlamentu jednala během podzimu 1999 zcela v utajení před Českou televizí i před regionálními televizními vysílateli o radikální reformě lokálního a regionálního televizního vysílání, která má podle nedovařeného a nepříliš znalého návrhu ohrozit provoz kulturní veřejnoprávní stanice ČT 2.

    Kromě neinformovanosti se zdá být charakteristickými rysem dokumentu podivná směsice etatismu s "volnotržním" pohrdání vůči zákonům a předpisům. Že by to vyjadřovalo nyní nový, hybridní étos "kočkopsa", vládnoucí koalice ČSSD-ODS?

    Na jedné straně z návrhu Poslanecké sněmovny čiší nespokojenost státu, že místní vysilatelé často porušují zákon, předvším tím, že dávají vysílací prostor k dispozici komerčním zájmům, atd. To se zdá být vkladem ČSSD do diskuse, stejně jako úsilí "ty podvodníky zvládnout státem", nějakou institucí. Navrhované řešení mi však připadá spíše z dílny ODS: návrh projevuje neznalost dosavadní sítě zákonů a ustanovení, na jejichž základě fungují soukromí vysilatelé i veřejnoprávní Česká televize, i, zdá se, určitou ležérnost vůči jejich závaznosti. Návrh "dejme ty soukromé vysílatele pod kuratelu ČT, ono se to nějak pod jejím dozorem vyřeší" projevuje, zdá se, pohrdání vůči významu veřejnoprávního statutu České televize a nepochopení základního principu nezávislosti této významné kulturněpolitické instituce. Česká televize přece nemůže dohlížet na provoz soukromých televizních vysílatelů. Je to statutárně nezávislá instituce. Poslanci z ní nemohou dělat státní či polostátní inspekční orgán!

    Navrhované změny, totiž přesunout lokální a regionální vysílání na okruh ČT 2 a tím ohrozit jeho existenci, by měly být ve prospěch komerční televize Prima, z jejíhož okruhu by toto vysílání, zaujímající cca tři hodiny denně, zmizelo.

    TV Prima, v jejímž zájmu jsou navrhované změny, je držitelkou Licence pro regionální vysílání č. 010/1992. Tzv. "sdílené frekvence" obsazovala na základě dohody s jejich původními držiteli.

    Že by to všechno bylo snad přípravou na rozhodnutí dojít k dohodě s firmou CME a Ronaldem Lauderem jaksi tím, že by mu nakonec český stát - na úkor zničení ČT 2 - jako odškodnění zprostředkoval získání nynějšího okruhu televize Prima?

    Zde se ovšem dostáváme na půdu spekulací. Zůstaňme na pevné zemi a zdůrazněme, že je situace vážná: přesunutí lokálního a regionálního vysílání na okruh ČT 2 by znamenalo hluboké narušení dosavadního duálního systému televizního vysílání v České republice a šlo by proti duchu veškeré mediální legislativy, která by musela být změněna - tak, aby protiřečila současným trendům v Evropské unii.

    Byl by to pravděpodobně počátek konce kulturního okruhu ČT 2.

    Stálá komise PSP pro sdělovací prostředky

    Návrh koncepce lokálního a regionálního TV vysílání v ČR

    Současný stav

    Členové stálé komise PSP pro sdělovací prostředky obdrželi v posledním období několik materiálů, které popisují historii procesu, kterým jsem dospěli do současné situace a obsahují i popis dnešního stavu. Proto je v této pasáži uvedeno pouze několik nejpodstatnějších faktů:

  • lokální vysílání vzniklo živelně jako "obecní televize", která nahradila spíše místní rozhlas, vysílala psané textové informace, později i obraz (videotext ani dnes není zdaleka všude doplňován alespoň minimem obrazu). Rada udělila licenci následně. Dnes je jich zhruba 50. Přitom dle našeho názoru patří takové vysílání z logiky věci spíše do kabelového vysílání

  • regionální TV vysílání navazuje na vysílání na OK 3 v rámci tzv. trhacích časů (toto existovalo dokud vedení ČT nerozhodlo o ukončení regionálního vysílání tohoto typu). Licencí je dnes uděleno cca 15

  • držitelé lokálních i regionálních licencí vysílají (až na 3 vyjímky) v rámci sdílených kmitočtů v "oknech" TV Prima (max. 3 hodiny denně)

    Některé podstatné rysy a nevýhody tohoto stavu :

  • velmi časté nedodržení nebo přímo porušování zákonů - tento problém je možno označit za nejzávažnější.

    Jedná se zejména o:

  • skrytou reklamu

  • procenta reklamních časů

  • neoddělenou reklamu

  • propagaci výrobků ve sponzorovaných pořadech (někdy se celé vysílání či velké bloky ve vysílání odehrávají za úplatu).

  • financování či spolufinancování z veřejných fin. prostředků

    Jen v období 1/98 - 5/99 bylo vedeno 22 správních řízení pro porušování zákona. Přitom tyto počty by jistě byly ještě daleko vyšší - systematičtější kontrola a zjednávání nápravy dosud pochopitelně naráží na technické, finanční a kapacitní možnosti RRTV

  • takřka 100% lokálních vysílatelů pokračuje v činnosti jen díky finančnímu příspěvku obce Držitelé regionálních licencí získávají příspěvky nepravidelně a poněkud odlišnou formou. Důsledkem nesporného významného vlivu obcí na spolufinancování vysílání jsou problémy s nevyvážeností obsahu

  • kvalita vysílání: opakovaně se setkáváme s argumentací o atraktivitě pro diváka v místě, či regionu. Přitom problematická a rozdílná technická i obsahová kvalita vede ve většině případů naopak k poklesu sledovanosti v příslušné čase. Tak je bezesporu pozitivní myšlenka regionálního vysílání a zpravodajství znehodnocována.

    (pozn.: někteří vysílatelé se pyšní častým opakováním jednoho příspěvku - až 14x v jednom týdnu!)

    Možná řešení:

    a.zřídit sdílené kmitočty na ČT 2

  • ČT působí na držitele licencí metodicky

  • ve spolupráci s RRTV (která důsledně dbá na respektování podmínek a dodržování zákona) pak spoluurčuje kvalitu

  • pomáhá podle možností technicky

    b.zvýraznit spolupráci dnešních držitelů licencí s ČT

  • profilovat ČT 2 více jako regionálně zpravodajský kanál

  • změnit statut držitelů licencí na statut nezávislých producentů

  • v rámci požadavku na podporu evropské a domácí produkce stanovit, že ČT bude zajišťovat část zpravodajství a vysílání regionálního charakteru vedle vlastních týmů také prostřednictvím nezávislých producentů

    Přitom spolupráce nezávislých producentů s TV Nova a TV Prima zůstává další možností uplatnění.

    c.kombinace prvků z a) a b)

    další náměty:

  • řešit různě lokální a regionální oblast

  • u lokálních vysílání, kde je vysílán pouze (nebo naprosto většinově) videotext, zvážit např. využití teletextu

    Další závěry:

  • je nezbytně nutné trvat na systematičtějším monitorování a přísném trvání na dodržování zákona včetně sankcí až po odebrání licence.

  • dokud bude existovat systém sdílených kmitočtů s TV Prima, tedy pokud budou lokální a regionální TV vstupovat do vysílání TV Prima, je nutno sjednotit časy vstupu do vysílání v zájmu co největších šancí na vyrovnanost postavení jednotlivých subjektů v rámci duálního systému vysílání 2+2. Sdílení kmitočtů nyní negativně ovlivňuje konkurenceschopnost jednoho ze subjektů, tedy TV Prima.

  • přidělování dalších lok. či reg. licencí, či prodloužení platnosti : velmi pečlivě zvažovat. Dbát na dodržování zákona a stanovených podmínek (reklama, technické standardy, obsahová kvalita, financování)

  • přidělování volných kmitočtů : považujeme za vhodné volnými kmitočty doplnit technické možnosti stávajících plnoformátových již licencovaných subjektů tak, aby se jejich možnost poskytovat plnohodnotnou službu občanům v daném území zlepšila

  • za velice vhodné dále považujeme, aby byla postupně sjednocována doba platnosti licencí na sdílené kmitočty

    leden 2000

    Jiří Vlach

    za prac. skupinu: J. Vlach, M. Kučera, P. Pleva


    Poznámky k dokumentu

    "Návrh koncepce lokálního a regionálního TV vysílání v ČR",

    předloženého v lednu 2000 pracovní skupinou J. Vlach, M. Kučera a P.Pleva

    Dušan Chmelíček

    K části Možná řešení, varianta a):

    Návrh řešení je v zásadním rozporu se samotným principem duálního systému televizního vysílání, existujícím v České republice a běžným v zemích Evropské unie. Směšuje totiž vysílání veřejné služby a komerční vysílání. To přináší řadu legislativních, ekonomických a technických problémů. Jde zejména o to, že:

    by Česká televize nemohla plnit své základní poslání, dané § 2 zákona č. 483/1991 Sb. v platném znění, které je definováno takto: "Česká televize poskytuje službu veřejnosti České republiky tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky." Vzhledem k tomu, že regionální vysílatelé působí převážně ve významných a hustě zalidněných regionech České republiky, znamenalo by to, že by takové řešení odřízlo významné procento obyvatel České republiky od možnosti tuto službu užívat. Vysílatelé - držitelé licencí žádnou takovou povinnost zákonem uloženu nemají, a proto je třeba hledat řešení tak jako dosud v rámci přesné vzájemné regulace jejich vysílání.

    Zákon č. 483/1991 Sb. v platném znění zachycuje přesnou posloupnost odpovědnosti za naplňování poslání televize veřejné služby v § 2 téhož zákona. Rada České televize je podle znění § 4, odst. 3, zákona odpovědná Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Generální ředitel České televize je podle znění § 9, odst. 1, zákona za činnosti České televize odpovědný Radě České televize a ředitelé studií jsou podle znění § 12, odst. 2, téhož zákona za činnost studií odpovědni generálnímu řediteli. Myšlenka sdílených kmitočtů, přidělených komerčním vysílatelům na kterémkoli vysílacím okruhu televize veřejnéslužby, je neslučitelná s mnoha platnými zákony (nejde jen o zákon o České televizi, ale např. také zákon č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání v platném znění, zákon č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění, zákon č. 237/1995 Sb. o hromadné správě autorských práv, zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky atd. atd.). Navržené řešení by tedy vyžadovalo komplexní změnu veškeré mediální legislativy a zákonů souvisejících. Tato nová legislativa by navíc musela být založena na zcela odlišných výchozích principech než dosud, zastírala by rozdíl mezi komerčním a vysíláním a vysíláním veřejné služby a už v základních východiscích by se významně lišila od mediální legislativy zemí Evropské unie. Systémem zákonných úprav by mj. musely být zcela nově vyřešeny otázky:

  • vzájemného právního postavení vysílatelů na tzv. "sdílených kmitočtech"; odpovědnosti za vysílání;
  • podílu reklamy na celkové ploše vysílání, vkládání reklamy do pořadů atd.; monitoringu vysílání.

    Specifika analogového pozemního vysílání televizního signálu prakticky znemožňují centrální monitoring vysílání jednotlivých regionálních vysílatelů. Zákon č. 468/1991 Sb. v § 5, písmeno e), ukládá provozovateli vysílání "uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání". Ne všichni provozovatelé vysílání - držitelé licencí dodržují tuto povinnost na žádoucí technické a protokolární úrovni. Navržené řešení by tedy mimo jiné znamenalo, že by Česká televize musela zřídit neobyčejně nákladnou monitorovací síť, pokrývající vysílání všech vysílatelů na tzv. "sdílených kmitočtech". To je povinnost, která nepochybně přísluší orgánu státní správy - v tomto případě Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání -, ale nelze ji přenášet na televizi veřejné služby.

    Formulace "ČT působí na držitele licencí metodicky" je vágní, právně nevymahatelná a prakticky bezobsažná. V případě "sdílení kmitočtu", které fakticky znamená také sdílení odpovědnosti za vysílání, by toto "metodické působení" muselo být do všech detailů popsáno zákonem. Vyžadovalo by precizní definici s úplným výčtem práv a povinností z ní vyplývajícími pro Českou televizi jako vysílatele ze zákona a regionální televizní stanice jako vysílatele - držitele licencí. To by však v důsledku znamenalo přidělit televizi veřejné služby práva a povinnosti orgánu státní správy, což je v příkrém rozporu s jejím charakterem a posláním.

    Formulace "ve spolupráci s RRTV pak spoluurčuje kvalitu" (míněno zřejmě vysílání regionálních vysílatelů) opět přikládá bez právního podkladu České televizi práva a povinnosti, náležející pouze orgánu státní správy.

    Formulace "pomáhá dle možností technicky" je opět vágní a bezobsažná a platí o ní, že by musela být přesně řešena zákonem (který by současně České televizi umožňoval kompenzovat výrazné negativní ekonomické důsledky, s nimiž by taková technická pomoc byla spojena).

    K části Možná řešení, varianta b):

    Návrh řešení je založen na iluzorních předpokladech a v důsledku by znamenal hrubé narušení duálního systému televizního vysílání v České republice v neprospěch soukromých vysílatelů spolu s neúměrným posílením vlivu České televize. Nerespektuje typické rysy moderního mediálního prostředí (libovolně zaměňuje dvě nezaměnitelné funkce, totiž vysílatele, tj. držitele licencí, s výrobci pořadů, tj. s nezávislými producenty) a jeho realizace by znamenala paralelní likvidaci dvou důležitých složek televizního vysílání v České republice: vysílacího okruhu ČT 2 a nezávislého soukromého regionálního vysílání. Podle jednotlivých bodů návrhu:

    "zvýraznit spolupráci dnešních držitelů licencí s ČT" - tato spolupráce probíhá téměř výhradně v rovině koordinace technických parametrů vysílání v místech působení regionálních vysílatelů. Není tedy co zvýrazňovat.

    "profilovat ČT 2 více jako regionálně zpravodajský kanál" - vysílací okruh ČT 2 v současnosti nesporně patří k nejlépe profilovaným televizním kanálům veřejné služby v Evropě. Je srovnatelný snad jedině s La sept/Arte, od níž se však liší statisticky mnohem příznivějším přijetím u diváků. V této podobě byl systematicky budován pět let. Protože na počátku vysílání pokrýval svým signálem jen o málo více než 50% území České republiky, regionální zpravodajství nebylo a vzhledem k jeho historickému vývoji ani v současnosti není součástí jeho programové nabídky. Navrhovaný zásah by ve skutečnosti znamenal faktickou destrukci záměrně a dlouhodobě utvářeného charakteru ČT 2 a oslabení služby, kterou Česká televize poskytuje veřejnosti, stejně jako zákonem nepodložený zásah do pravomocí k řízení České televize.

    "změnit statut držitelů licencí na statut nezávislých producentů" - to je pouze eufemismus pro faktické odnětí licencí jejich současným držitelům. Znamená hrubé narušení existující mediální legislativy, znevýhodnění držitelů licencí a znehodnocení jejich investic. V souvislosti s dalším bodem by pak tato změna přinesla naprosto nepřiměřené zvýšení vlivu veřejnoprávní televize na informovanost obyvatel jednotlivých regionů České republiky.

    "v rámci požadavku na podporu evropské a domácí produkce stanovit, že ČT bude zajišťovat část zpravodajství a vysílání regionálního charakteru vedle vlastních týmů také prostřednictvím nezávislých producentů" Předkladatel není dobře informován o evropské legislativě, neboť podle metodiky EBU, závazné pro plnění kritérií mediální legislativy Evropské unie, nejsou zpravodajství a informativní pořady započítávány do zákonných kvót evropské a domácí produkce. Kritéria evropské mediální legislativy v této oblasti tedy nelze plnit prostřednictvím nákupu zpravodajských a publicistických pořadů od nezávislých producentů. Česká televize se však nikdy nezříkala a ani do budoucna nezříká spolupráce s nezávislými producenty v oblasti regionálního zpravodajství (a téže spolupráci je založeno také regionální zpravodajství nejsilnější české celoplošné komerční televizní stanice). Zůstává jí však rozhodování o agendě, pravomoc editora. Pokud by současní držitelé licencí k regionálnímu televiznímu vysílání o tyto licence přišli a stali se nezávislými producenty, pracujícími pro Českou televizi, vzrostl by nesmírně vliv České televize na lokální a regionální televizní zpravodajství a veřejnoprávní televize by přišla o důležitou protiváhu a regulativ: regionální soukromé vysílatele, kteří jsou spolu s ní zárukou plurality vyjadřovaných názorů a pestré škály poskytovaných informací. Navrhované řešení by tedy v důsledku poškodilo zájem diváků v regionech.

    K části Možná řešení, varianta c):

    Z výše popsaných důvodů nemá smysl tento návrh rozebírat.

    Hlavní závěr

    Celý návrh koncepce je založen na pokusu o řešení lokálního a regionálního vysílání v rámci analogového pozemního televizního vysílání. V tomto rámci je stávající řešení se všemi nevýhodami, které z něho plynou, patrně nejvýhodnější pro diváky a rozvoj konkurence v regionálním komerčním vysílání. Důležité však je, že veškeré problémy, které se zmíněný dokument snaží řešit, jsou snadno řešitelné v rámci terestrického digitálního televizního vysílání. Nejlepší cesta k jejich řešení tedy vede prostřednictvím přijetí moderní mediální legislativy, regulující pozemní digitální televizní vysílání, a prostřednictvím všestranné státní podpory jeho urychleného rozvoje jak v oblasti televizního vysílání veřejné služby, tak v oblasti komerčního televizního vysílání.

    Technické podklady k rozhodování o zajišťování regionálního vysílání

    Současná situace

    Česká televize na programovém okruhu ČT1 zprostředkovává ve všední dny v 18.00 hod. vysílání regionálních zpravodajských pořadů Severomoravského a Jihomoravského zpravodajství ze svých studií v Ostravě a Brně. V tomto okamžiku dojde na povel vyslaný z těchto studií k odpojení celostátní sítě, která je distribuována pomocí satelitu Kopernikus na jednotlivé vysílače,nebo v některých případech pozemními spoji. Poté je místo signálu z pražského studia vysílán vždy samostatný program pro jednotlivé oblasti. Toto je zprostředkováno následujícími vysílači základní sítě:

    Severní Morava:

    K 34 - N.Jičín Veselský kopec
    K 31 - Ostrava-Hošťálkovice
    K 27 - Val.Meziříčí - Radhošt
    K 36 - Jeseník - Praděd
    K 37- Frýdek Místek - Lysá hora
    K 28 - Vsetín -Bečevná
    K 33 - Olomouc - Radíkov
    K 26 - Třinec - Javorový vrch

    Jižní Morava:

    K 35 - Brno - Barvičová
    K 29 - Brno - Kojál
    K 25 - Jihlava - Javořice
    K 22 - Zlín -Tlustá hora
    K 26 - Mikulov - Děvín
    K 33 - Hodonín - Babí lom
    K 28 - Třebíč - Klučovská hora
    K 32 - Žďár n.S. - Harusův kopec
    K 25 - Val.klobouky - Ploštiny

    Na tyto vysílače základní sítě je poté navázána další síť převaděčů, které signál přijímaný z vysílače hlavní sítě distribuují do dalších lokalit.

    Topologie vysílačů základní sítě programů ČT je založena na klasické analogové koncepci plošného pokrytí území signálem vysílaným zpravidla z nejvyšší kóty v dané oblasti relativně vysokým výkonem. Díky tomu je možné menším počtem vysílacích míst nejrychleji zprostředkovat pokrytí co největšího prostoru s tím, že v další etapě je pomocí vykrývacích vysílačů doplňováno lokální pokrytí v problematických místech. Tento způsob pokrývání signálem je naprosto typický pro celoplošné stanice, kde nejsou požadavky na lokální distribuci, protože při místním odpojování těchto vysílačů by došlo k velmi komplikované situaci, křížení zájmu lokální distribuce se skutečnými přenosovými návaznostmi. Je zapotřebí si uvědomit, že navazující lokální převaděče či vysílače nízkého výkonu jsou právě z hlediska zajištění primárního signálu umisťovány na vyšší kóty, takže jednak zpracovávají signál z vysílače vzdáleného několik desítek km, ale nejsou ani vhodné pro účely lokálního vysílání. V řadě případů by též docházelo k problémům distribuce signálu z lokálního studia na takto umístěný vysílač. Dále by bylo nutné naprosto jiným způsobem změnit návaznosti propojení jednotlivých vysílačů a převaděčů, což by v mnoha případech mohlo vést ke vzniku nových problémů s pokrytím daného území. Stejně tak i z technického hlediska by bylo ve všech případech dosti obtížné řešit problematiku teletextu, který v případě ČT zajišťuje i ze zákona služby pro sluchově postižené diváky.

    Pro zajištění lokálního a regionálního druhu vysílání se jeví nejvhodnější systém lokálních vysílačů, umísťovaných většinou přímo v obci, s primárním příjmem ze satelitu, kde je možné bezproblémové odpojování celostátního a naopak jednoduché připojení lokálního programu. Právě s tímto záměrem byla již koncipována síť TV Prima, podobná svojí topologií síti GSM telefonů, tj. s řadou vysílačů menšího výkonu v těsné blízkosti příjmové lokality.

    Možnosti řešení :

    a) Převzetí sítě lokálních vysílačů

    Pokud by Česká televize převzala i vysílače s lokální a regionální licencí, v současné době se jedná o cca 69 vysílačů, bylo by možné pomocí satelitního příjmu u nich zajistit příjem programu ČT 1, resp.ČT 2. V řadě případů, zvláště pokud by se jednalo o alternaci s programem ČT 2, by toto řešení pomohlo zlepšit pokrytí těchto lokalit zmíněným programem. Z druhé strany je zapotřebí vidět i tu skutečnost, že v mnoha místech by docházelo ke zdvojování možnosti příjmu. Podstatným argumentem, hovořícím ale proti tomuto postupu, je skutečnost, že Česká televize jakožto veřejnoprávní subjekt odpovídá ze zákona také za technickou kvalitu vysílání. To je v současné době zajišťováno tak, že studia v Ostravě i Brně jsou vybavena kvalitní profesionální technikou, která jednak zaručuje kvalitu primárních snímků, z druhé strany umožňuje i odpovídajícím způsobem signál kontrolovat. V případě navrhovaného řešení by tato významná podmínka nemohla být dodržena a z principu by docházelo k ovlivňování charakteru veřejnoprávního vysílání. Je nutné si uvědomit, že pokud divák sleduje na daném kanálu program ČT, bere potom každý jiný program i za produkt ČT (zkušenosti s vysíláním Panoramy - Sitour apd.). Většina lokálních a regionálních studií nedisponuje odpovídajícím technickým zařízením, které by mohlo poskytovat srovnatelnou kvalitu s veřejnoprávním vysíláním. Nezanedbatelným faktem by bylo i podstatně snížené pokrytí programem TV Prima.

    b) Řešení pomocí DVB-T

    Vzhledem k naprosté vyčerpanosti možností dalšího přídělu kmitočtů a v souvislosti s celosvětovým trendem k přechodu od analogového k digitálnímu vysílání, se jeví jako jediný způsob řešení tohoto problému začlenění regionálního a lokálního vysílání do multiplexu digitálních programů. Tak jak vyplývá i ze studie Testcomu "Návrh sítí DVB-T", počítá se pro ČR s realizací minimálně dvou digitálních multiplexů, přičemž každý umožní přenos 5 - 6 televizních programů nebo dalších služeb. Zatím se počítá s využitím jednoho multiplexu pro současné celoplošné vysílatele a dalšího pro zmíněné regionální vysílání a doplňující služby. V rámci tohoto projektu by bylo možné na základě uplatnění serverové technologie zvolit takovou koncepci, kdy by jednotlivé příspěvky byly po nově koncipované síti ATM (digitální síť) dopravovány do studia v Praze, zde by byly vkládány do vysílacího serveru a nepřetržitě 24 vysílány. Toto by umožnilo cca 70ti subjektům vysílat denně v ploše asi 20 min s tím, že toto regionální vysílání by bylo sledovatelné na celém území republiky. Nastavením klíče změny časů by se dosáhlo i toho, aby mohly být všechny stanice postupně uspokojovány v zajímavých vysílacích časech. Stejně tak by bylo možné velmi operativně měnit aktuálnost příspěvků, resp.jejich zařazování.

    Výhoda tohoto systému by spočívala jednak v možnosti mnohem širšího dopadu regionálního vysílání (v podstatě celostátně), dále v možnosti určité kontroly tohoto vysílání po stránce technické i z hlediska povolovacích podmínek (možnost objektivního monitorování).

    Z provedené studie Testcom ovšem též vyplývá další velmi závažná skutečnost, kterou je zajištění vysílání v době souběhu použití jak analogové, tak i digitální technologie. Z předložených návrhů vyplývá, že v nejbližší době bude muset docházet k podstatnému omezování přídělu kmitočtů pro regiony pro možnost započetí přechodu na digitální vysílání, V současné době byla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ČR ustanovena skupina pro DVB-T, která řeší otázku problematiky zavádění a přechodu pozemního vysílání na digitální. Bylo by nanejvýš žádoucí, aby do zadání požadavků na charakter stávající digitální služby byl i zahrnut požadavek na začlenění regionálního vysílání. Podle prozatím probíhajících příprav na zavedení DVB-T v České republice lze počítat s následujícím scénářem:

    v roce
    2000-2001 - experimentální fáze DVB-T
    2002- 2006 - první etapa zavádění DVB-T
    2007 - 2010 ? - dokončení realizace DVB-T

    V doposud vypracovaných studiích je uvažováno se započetím přechodu od analogových na digitální vysílače právě v první fázi realizace (tj. nejprve upravit malé vysílače a až potom přejít na základní síť). Tato etapa by se mohla shodovat se současně udělenou licencí pro vysílání TV Prima do roku 2006.

    Z tohoto, ale i z hlediska dalších argumentů, se jeví jako nejvhodnější zachování současného stavu zajišťování regionálního vysílání v etapě analogového pozemního vysílání a doporučení změnu nastartovat až v souvislosti se skutečně kvalitativním posunem v rámci digitálního pozemního vysílání.

    Všeobecné poznámky k problematice

    Způsob přidělení licence - v rámci Licence vydané Radou ČR pro RTV 7.7.1994 pro TV Premieru bylo v bodě 33) Přílohy dáno:

    "Držitel licence bude strukturovat svoje programové schéma tak, aby v případě udělení licencí k regionálnímu a lokálnímu tv vysílání mohl poskytnout určené vysílací časy pro programy držitelů licencí k regionálnímu a lokálnímu vysílání" - konec citátu.

    Je tedy s podivem, že když Rada ČR pro RTV původní licenci ze dne 12.1.1993 určenou pro vysílání na K24 v Praze a středních Čechách rozšířila s výše uvedenou podmínkou pro celostátní vysílání, je dnes hledán způsob, jak toto změnit.

    V podstatě je tím ohrožen princip veřejnoprávnosti kanálu, do kterého mají být začleněny komerční subjekty, a naopak komerční kanál by byl zcela uvolněn.

    V Praze dne 10.února 2000

    Dušan Chmelíček, v.r.

    ČESKÁ TELEVIZE

    Kavčí hory

    140 70 Praha 4


    Neuvěřitelná nevšímavost občanů o své okolí:

    Krize bydlení pro mladé lidi

    Václav Špíka

    Vážený pane Čulíku,

    současná situace v možnostech bydlení pro mladé lidi je dána především bytovou výstavbou po roce 1989. Ze statistických ročenek se dá vyčíst, že v letech 1969 až 1989 bylo postaveno 1,46 milionů bytů, roční průměr je přes 69 tisíc bytů. Výstavba pak dále klesá, v letech 1994 až 1998 bylo dokončeno v průměru 16,4 tisíc bytů ročně. V současné době se jeví mírný ale zcela nedostatečný růst. Podle zpráv v tisku po roce 1989 asi 50 tis. bytů ubylo. Zhruba se dá říci, že v dnešní době činí dluh bytové výstavby proti "předpřevratovému" období asi 500 tisíc bytů, t.j. nejméně 500 miliard Kč (počítáme-li, že hromadná výstavba by byla lacinější než dnešní).

    Hlavní příčinou je dle mého názoru neuvěřitelná nevšímavost našich občanů k obecným záležitostem a problémům druhých lidí. Zde selhala především česká inteligence, jejíž hlavní činností by mělo být používání mozku ve prospěch celého státu.

    Například když asi před pěti lety začal být trochu zřejmější nedostatek bytů pro potřebné rodiny, vyšla vláda s čistě propagačním trikem o hypotékách. Na třípokojový byt, který tehdy stál jeden milion Kč, by při dvacetiletém splácení a tehdy uváděném ročním úroku 8 % činila měsíční splátka 8 364,- Kč. A k tomu banky vyžadovaly pojistku cca 2000,- Kč měsíčně.

    Pro 99 % rodin to tedy bylo zcela nedosažitelné. To si mohl každý inženýr a učitel matematiky nebo fyziky spočítat. Protože lidé neprotestovali, stál v loňském roce nový třípokojový již byt 1,8 mln. Kč a ceny stále stoupají.

    Zde je zajímavá teorie o tom, jak při uvolnění nájemného tržní nájemné "dramaticky" poklesne a bytů bude dostatek. Při dnešních cenách bude na třípokojový byt měsíční splátka 13 000 Kč, a nájemné v takovém bytě musí být vyšší než holá splátka. Připomínám, že průměrný hrubý měsíční plat je v ČR nyní 12 500 tis. Kč a dvě třetiny zaměstnanců mají plat nižší.

    Domnívám se, že dokud se Češi nezačnou o veřejné věci intenzivně zajímat s cílem je ovlivnit, nikdy nedojde k zásadnímu obratu ve vývoji společnosti nejen v otázce bydlení. Akce typu IMPULS 99 nebo DĚKUJEME, ODEJDĚTE !, směřují spíše jen k předstírání, že se něco děje. Jejich výsledky budou nulové.

    Začít je možno i v relativně drobných věcech. Například nedávno bylo v televizi, jak majitelé jednoho činžovního domu mají v bytech mráz, protože majitel jejich peníze, určené na plyn utratil jinak a plynárny přerušily dodávku plynu. Závěr pořadu byl takový, že majitele nemohou sehnat a že s tím stejně nic nelze dělat.

    Přitom majitel příslušné peníze zpronevěřil a v důsledku toho ohrožuje nejméně zdraví svých nájemníků. Věřím, že kdyby sousedé uvedených nešťastníků důrazně intervenovali u příslušných funkcionářů, jistě by se řešení rychle našlo.

    Sám jsem se několikrát pokusil nějakou akci zorganizovat, ale narazil jsem na naprostý nezájem okolí. Takže to skončilo tak, že sám si většinou své právo vybojuji, ale celkový stav se nezmění.

    Václav Špíka


    Ostuda Unie svobody

    Petr Jánský

    Když jde někdo na společenskou akci v nevhodném oděvu, nemusí být vpuštěn do místnosti. Když je někdo opilý, nemusí být vpuštěn ani do tramvaje. Když je někdo nevhodně oblečen, opilý a navíc se dožaduje vstupu na maturitní ples výhrůžkami a máváním senátorskou legitimací, nejen, že není vpuštěn, ale s jistotou si zadělá na osobní ostudu. Pakliže se jedná o bývalého předsedu US a dlouholetého ministra vnitra Jana Rumla, osobní ostuda se změní v ostudu veřejnou, jejíž stín padne i na US a čtyřkoalici.

    Jen krátce připomenu působení Jana Rumla na polistopadové politické scéně: Přítel pana presidenta. Jeden z hlavních aktérů v kauze Bartončík. Od r. 92 do 97 ministr vnitra za ODS. Jeden ze strůjců sarajevského atentátu. Od vzniku do loňského roku předseda US. Zablokoval vznik pravostředové koalice po volbách 98 a přiměl tak ČSSD k jednání s ODS. Od r. 98 senátorem, v r. 99 přijat na odvolání na právnickou fakultu v Plzni.

    To nebyla cesta od vítězství k vítězství, to bylo jedno velké, dlouhé Waterloo. Na Janu Rumlovi by se dal vyučovat termín "odpovědnost politika" - není žádná. Za takovými lidmi zůstávají jen stovky chyb a omylů, spousty zmařeného času a peněz. Jejich nepostižitelnost je postavila nad řadové občany. Tito nadlidé si myslí, že senátorská nebo poslanecká legitimace je průkazkou k neodpovědnosti, bezuzdosti, ke sprostému chování.

    Pokud US rychle k případu nezaujme stanovisko a nevyvodí příslušnou osobní odpovědnost, pak není šance, aby ve volbách působila důvěryhodně. A to by bylo v situaci, kdy na čtyřkoalici vsadily i iniciativy Impuls 99 a Děkujeme, odejděte! pro voliče tragédií.

    Petr Jánský


    Podnikání vlády

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    Proti průhlednosti a srozumitelnosti při nakládání s veřejnými prostředky by občan sotva protestoval.

    Je proto zvláštní, že vláda při podnikání se státním tedy našim majetkem často dává přednost postupu neprůhlednému a nesrozumitelnému.

    Dobrým příkladem je vládní pomoc Vítkovicím. Jakou částkou míní vláda podpořit zadluženou společnost ,premiér odmítá říct. Ředitel a předseda představenstva Vítkovic včera tajemně řekl, že vláda do této firmy žádné peníze nevloží, půjde prý o zcela originální způsob zabezpečení výroby.

    Pak je ovšem zvláštní, že premiér včera řekl: "Dovedete si představit, jak by běsnila opozice v parlamentu, kdybych vám tu částku řekl?" Představu o tom, jaký způsob jednání má premiér rád, naznačuje jeho výtka soukromé firmě Karbon Invest, které polostátní Vítkovice dluží peníze.

    "Seriózní podnikatel," soudí premiér "nejdříve předkládá nabídky partnerům a až potom je případně vyhlásí na tiskové konferenci. Kdo postupuje obráceně, vzbuzuje podezření z neserióznosti."

    Tento výrok se ovšem příliš nehodí k jiné včerejší epizodě, která pro změnu souvisí s Tatrou Kopřivnice: Premiér na mítinku oznámil, že pravděpodobně do konce roku koupí kopřivnickou Tatru Volvo, představitelé Volva se v nejbližších dnech přijedou seznámit se situací podniku.

    Pikantní ovšem je, že vedení automobilky o chystané návštěvě neví nic.

    Poslední ze série včerejších nesrovnalostí se týká Nové Huti. Ta podle premiéra měla vymáhat penále od firmy Kaiser za nesplnění dodacích podmínek.

    Mluvčí Nové Huti ovšem pana premiéra upozornila, že nárok na penále vzniká až po výkonových zkouškách. Pro čtyři zmíněné trapasy v jednom dni jsou pouze dvě vysvětlení. Že premiér neměl šťastný den, anebo že všechno popletli hloupí novináři.

    Vysílá se v pátek 18. února 2000 ráno.


    Odpověď Ferdinandovi

    Proč zájem o Kosovo a nezájem o Čečensko

    Jiří Jírovec

    Ferdinand se mě v Britských listech ptá "proč tolik zájmu o Kosovo a takové velké mlčení o Čečně" a hned zvažuje dvě možnosti dvě možnosti - buď je svědomí některých lidí VELMI SELEKTIVNÍ nebo v Kanadě nemají svého Jaromíra Štětinu a vědí o situaci v Grozném kulový. A ptá se, jaký že obrázek si to kanadský divák tvoří o válce v Čečně.

    Ferdinandova otázka zůstává v emocionální rovině - jak může člověk mlčet, když lidé trpí? Ve stejné rovině lze odpovědět, že člověk samozřejmě mlčet nemůže. Jenže to není vše, je třeba jít hlouběji, ptát se po příčinách a to nejen bezprostředních.

    Pokusím se to objasnit na příkladu nedávné letecké havárie. Televize byla okamžitě přecpána záběry pozůstalých, animací možného průběhu katastrofy (divák si tak lépe představí, co se asi dělo v letadle volně padajícím do moře) a fotografiemi trosek a vylovených předmětů (zejména emocionálně náročné dětské hračky a botičky, případně fotografie páru, který nedoletěl na svatební cestu).

    Mnohý divák u obrazovky zamáčkne nebo setře slzu a podiví se, jak je možné, že v tak otřesné situaci mluví kdosi o černé skříňce nebo dokonce o politických důvodech deregulace letecké dopravy. Nicméně kvůli emocím nesmíme zapomenout na to, že právě v té skříňce a zdánlivě nesouvisejících politických rozhodnutích je klíč k omezení počtu havárií. Musíme je zkoumat, analyzovat a dělat z nich závěry.

    S lidským utrpením soucítím tak jako většina lidí, a právě proto považuji za nutné zabývat se pomyslnou kosovskou černou schránkou bezprostředních přícin i zdánlivě odtažitým politickým pozadím.

    Mezi Kosovem a Čečenskem je velký rozdíl, a proto je tolik zájmu o Kosovo a takové mlčení o Čečensku. Nejde samozřejmě o to, že by snad lidské utrpení bylo jiné v Evropě a Asii. Jde o to, co bylo a co je ve hře politicky.

    V Kosovu šlo podle mého názoru o především o omezování ruského vlivu v Evropě. Smlouva z Rambouillet umožňovala umístit na území Jugoslávie jakékoli jednotky způsobem, který připomíná pomoc spřátelených stran Československu. Bombardování Jugoslávie lze považovat za test, jak daleko může NATO zajít a za vojenské cvičení s ostrým střelivem. Při neochotě spojenců použít pozemní síly bylo předem vcelku jasné, jak celá věc dopadne.

    Mocenské zájmy NATO převážily v případě Kosova skutečnost, že údajné ambice Srbů vytvořit na Balkáně cosi velkosrbského jsou kompensovány údajnými ambicemi Albánců vytvořit tamtéž cosi velkoalbánského a NATO se postavilo (jak jinak než pod hlavičkou lidských práv) na stranu KLA, původně považované Západem za teroristickou organizaci s mafiánským pozadím.

    V případě Čečenců je Západ daleko opatrnější, protože nikdo pořádně neví, co může z další destabilisace Ruska vzejít. V dobré paměti je i to, že podpora odpůrců prosovětského režimu v Afganistanu nakonec vedla k tomu, že po jeho poražení a dlouholeté občanské válce tam je jeden z nejhorších režimů na světě.

    Západ může mít určitou radost z toho, že pár čečenských Davidů odolává ruskému Goliášovi, protože to naznačuje slabost Rusů. Na druhé straně to ale je i varovný signál: pár ozbrojenců může držet v šachu, když na to přijde, kterýkoli stát.

    Situace je navíc komplikovaná geograficky - i kdyby Západ našel zdůvodnění zásahu ve prospěch Čečenců, těžko by mohl na místě vojensky zasáhnout. Bombardovat ruské spojence je přece jenom něco jiného než bombardovat Rusy.

    V kanadských sdělovacích prostředcích je Čečensko na okraji zájmů. Divák může tu a tam vidět ruiny Grozného a slyšet o utrpení uprchlíků. Tím ale podoba s Kosovem končí. Politikové mají problémy odrazit tvrzení Rusů, že když mohlo NATO udržovat pořádek raketami a bombami v Kosovu, mají k tomu právo tuplem, protože jde o bandity na jejich území. Zjevně doufají, že to Rusové konečně dotáhnou do konce a že oni sami tu dobu přečkají vágními odkazy na lidská práva. Odpověď na Ferdinandovu otázku doplňuji konstatováním, že je velmi pravděpodobné, že kanadského diváka cosi kdesi v Asii nezajímá.

    Odpověď na druhou Ferdinandovu otázku - tedy pokud ji vskutku myslel osobně - proč mlčím o Čečně a píši (tolik) o Kosovu, je jednoduchá. Nemám čas na to, abych mohl jít do potřebné hloubky a zvládl obojí.

    Kosovem jsem se začal zabývat kvůli pochybnostem o tom, že přátelské soužití mezi lidmi lze vynutit násilím. Výsledky akce NATO potvrdily nejen tuto pochybnost, ale velmi silně naznačily, že svět je v rukou ješitných panáků, kteří si z bezpečí dobře střežených hotelů a residencí hrají svoje computerové vzdušné války. S mým životem, s vašimi životy.

    Nech» si čtenář připomene, že ústředním heslem politiků NATO bylo "tuhle válku nesmíme prohrát" a že se mezi těmi významnějšími nenašel ani jeden, kdo by veřejně prohlásil: "Pánové, tu válku nesmíme začít".

    Jsem přesvědčen, že politikové měli povinnost hledat politické řešení. Už jen proto, že svět, v němž je čím dál tím těsněji, potřeboval konečně nějaký důkaz, že to jde bez výměny očí a zubů. Místo toho zase vyhrály bomby, čímž se politikové, kteří o nich rozhodli, daleko víc přiblížili ke zločincům než k pouhým hlupákům.

    Napsal jsem na téma Kosovo několik článků v nichž jsem se snažil, úměrně svým schopnostem, dát najevo svůj názor, že bychom se měli o pozadí věcí více zajímat a nenechat politiky, aby z nás prostřednictvím své propagandy dělali blbce.

    Musíme od politiků chtít vysvětlení (píchat je do zadku, jak pravil jeden výstižný titulek BL) a neváhat označit prázdnotu a hloupost pravými jmény, budou-li ji předvádět. Otázek je, na rozdíl od odpovědí, nepřeberně.

    Jiří Jírovec

    PS Nevím sice za jakou staročeštinu mi Ferdinand děkuje, ale i tak oceňuji, že tak činí upřímně a nedvojsmyslně.

    Oplátkou mám pro něj otázku, proč se podle něj nikdo nezabývá jedním z mnoha dvojích loktů, jimiž se ve světě měří. Před časem se psalo o tom, že KLA věděla velmi dobře, že její útoky na Srby (například na polici) vyvolají patřičnou reakci, která KLA lépe umožní prosadit její cíle. Hezbolah dělá to samé. Tedy s tím rozdílem, že operuje na arabském a nikoli israelském území. Israel za to kolektivně trestá obyvatelstvo Libanonu raketami a je ticho po pěšině.

    Poznámka JČ: V britském tisku a v britské televizi jsou skoro každý den podrobné reportáže o situaci v Čečensku od reportérů na místě.

    Deregulace domácí komerční letecké dopravy v Americe vedla nejen k snížení standardů služeb, ale k velmi dramatickému snížení cen letenek.

    Nevím, je-li férové srovnávat invazi Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 s požadavkem NATO rozmístit v Miloševičově Jugoslávii své ozbrojence. Československo před invazí v roce 1968 nevyvolalo tři války, v jedné z nichž by zahynulo (Bosna) přes čtvrt milionu lidí, ani nepraktikovalo etnické očišťování či genocidu.

    Nemám dojem, že by NATO bylo nyní v Kosovu na straně KLA.


    Osobní matematika a Bůh

    V. Novák

    Pan Bukač prokázal jedině to, že naprosto nerozumí výstavbě matematiky. A to navzdory tomu, že zná Jarníka, dokonce včetně poznámek pod čarou, což je pozoruhodné. Jarníkova čtyřsvazková práce skutečně není něco, co by si člověk jen tak z dišperace četl před spaním.

    Pokud "osobní zájmy ovlivňují vývoj matematiky", jak píše pan Bukač, pak pouze v tom smyslu, že někdo se raději zabývá analýzou, někdo statistikou (matematickou, což není přesný součet nepřesných čísel), někdo teorií čísel, někdo... Nu což, matematika je rozlehlá a práce spousta.

    Osobní zájmy mohly způsobit, že Newton prosadil odsouzení Leibnitze jako plagiátora, ale na platnost infinitesimálního počtu neměly vliv ani za mák. Předčasná smrt Evarista Galoise v nesmyslném souboji mohla mít vliv na rychlost dalšího pokroku v teorii grup, ale na její výsledky rovněž ne.

    Matematika totiž stojí na trojici definice, věta, důkaz. Tvrzení, byť zřejmě pravdivé a podložené mnoha (třeba i nekonečně mnoha) příklady, se nemůže zařadit do stavby matematiky dokud není dokázáno. Snad bych měl zdůraznit - protože toto nepíši pro matematiky - že důkaz v matematice je něco zcela jiného, než důkaz před soudem. To by se to lumpům lumpilo, kdyby mohli být odsouzeni pouze na základě tak nesporných důkazů, jako jsou matematické!

    Citát z Jarníkovy učebnice nedokazuje vůbec nic, snad kromě toho, že v jisté době bylo nutno/vhodno dělat jisté úlitby bohům státního náboženství, zvaného marxismus-leninismus. (Mimochodem, Marx by "své" učení v podání "marxistických" žvanilů, jistě nepoznal, ale to je jiný problém). Ta poznámka (což lze poznat už z toho, že jde o poznámku pod čarou, tedy vloženou do hotového textu) nemá na zavedení neceločíselné mocniny žádný vliv. Na druhou stranu není zcela nesmyslná, přestože se odvolává na zavrženého filosofa. Tu mocninu je sice možno zavést libovolně, ale zavádí se "rozumně", tedy tak, aby její zavedení mělo smysl. Pokud bychom ji zavedli jinak, časem by vyvstala (poznaná) nutnost zavést něco jiného, nazvaného třeba befelemepesevezina, co by mělo právě ty kýžené vlastnosti neceločíselné mocniny. Nedocházívá k tomu, neboť matematici - navzdory obecně rozšířené pověře - bývají rozumní lidé.

    Kromě toho pan Bukač nepochopil smysl mé poznámky, což přičítám svým neobratným formulacím. Vůbec nešlo o to, že:
    "Tím, že stojí něco na matematice by mělo znamenat, že je to nějak objektivní. Většině lidí se vnucuje názor, že matematika by měla být objektivní."
    Matematika je objektivní (opět navzdory tomu, že by zde bylo možno citovat zavrženého filosofa Marxe), ale o tom řeč nebyla.
    Takže opakuji a zdůrazňuji:
    Pro moderní fyziku je matematika jediným skutečně použitelným jazykem.
    Když to zkusíme s "normálním" jazykem, jedno zda českým, anglickým nebo amharským, narazíme nutně na nemožnost dostatečně přesného a správného popisu. Nemáme slova, která by popsala objekty, nemáme slova pro vztahy, nemáme nic. Máme jen jistotu, že použijeme-li nějaké to srozumitelné slovo nebo metaforu, někdo si je vyloží doslovně.

    V této souvislosti si vzpomínám na prof. RNDr. PaedDr Františka Kahudu, DRSc. (Byl ministrem školství a k titulům přišel spíše politicky než odborně, profesorem se pak jmenoval více méně sám, těsně před tím, než byl v 68. odejit.)
    Ten pán "vynalezl" částice myšlení, t.zv. mentiony (na MFF UK se jim obecně říkalo Kahudovy dementiony - i fyzik má občas smysl pro humor). Publikoval třeba ve VTM nebo Časopise lékařů českých a proslul tím, jak skvěle do svých prací míchal marx-leninskou hantýrku. Jeho marx-leninský důkaz existence nesmrtelné duše postupně se uvolňující z kusu masa by byla dokonalá parodie, kdyby to ovšem nemyslel vážně. Proslul také tím, že dost četl vědecko-populární literaturu a vše, co mohl do svých spekulací zaplést, zapletl. Takže zjistil, že existují kvarky, z nichž jeden je "podivný", "strange". V nejbližší přednášce pak pronesl, že konec konců, mentiony se také chovají podivně, takže... Byl zkrátka vždy na výši doby. Pan Pinkava, který by snad kvark očichával, je proti němu naprosté ořezávátko.

    Na závěr bych se chtěl vrátit k tomu, jak tato diskuze vlastně vznikla. Začalo to sporem mezi teisty a ateisty. Do toho bych se velmi nerad míchal. Pak přišla se svou troškou do mlýna sl. D.Cihelková, publikovala elaborát plný odkazů na moderní fyziku, jenž se skládal z tvrzení nepravdivých, částečně nesmyslných a částečně i pravdivých, leč triviálních. Pan Motl jí odpověděl a nazval věci pravými jmény. Opravdu si nemyslím, že by byl příliš emocionální. Má-li sl. D.C. právo publikovat slátaniny a bláboly (a to jistě má, nevadí-li jí, že se ztrapní), má pan Motl nebo třeba já právo nazvat blábol blábolem. Zejména, pokud své tvrzení také něčím podložíme.

    To se pochopitelně netýká té části, kde se vyjadřuje k Bohu. Věda a víra jsou mimoběžné (naštěstí už), nemají styčné body a argumentovat v jednom závěry z druhého, je zcestné. Snad si také čtenáři všimli, že debatě o Bohu/bozích se úzkostlivě vyhýbám.

    V. Novák


    Upřesnění k panu Motlovi

    Milan Šmíd

    Vazeny pane Culiku, jsa anonymne citovan ( viz "silenci typu Fuchsova, Motl"), rad bych dal Vase informace do souvislosti.

    Pani Fuchsovou a pana Motla jsem zminil v Praze v souvislosti s nasi diskusi o tom, ze kazde noviny, tedy i e-zine, potrebuji nejakou edicni politiku. Nekdo to mozna bude nazyvat cenzurou, ale je to nezbytnost. Editor je gatekeeper, ktery je zavalovan mnozstvim informaci a prispevku a jehoz ukolem je propustit svemu ctenarstvu, co on - na zaklade sveho nejlepsiho vedomi a svedomi a take na zaklade svych predstav a profesnich zkusenosti - poklada za dulezite a relevantni.

    Tak vznika tvar novin, i tech elektronickych, tak se v pluralitnim svete medii formuji i ctenarske okruhy, ktere maji moznost vybirat si media sveho srdce a vkusu pro uspokojovani svych informacnich potreb.

    Pokud edicni politika neexistuje, mediu hrozi nebezpeci, ze se rozplizne, ze ho ctenar opusti, treba jen z toho duvodu, ze k hodnotne informaci nebo k zajimavemu nazoru se musi prokousavat horou balastu, pripadne redundantnich a stale se opakujicich (pi.Fuchsova) sdeleni.

    To byla podstata meho diskusniho vystoupeni u nas na fakulte v Praze.

    Pana Motla jsem citoval jednak v souvislosti s prispevkem Vladimir Zelezny je sikovny podnikatel a Culik je bolsevik na http://blisty.intern et.cz/9911/19991115f.html#05, ktery byl vlastne hulvatsky vedenou Motlovou polemikou s Vasim mailem.

    Ja vim, asi jste chtel ukazat, jak jste tolerantni, ale z hlediska informacniho tam nebylo nic noveho, jen polemika vedena na zaklade povrchnich znalosti korenena utocnymi adjektivy.

    A dale jsem mel za sebou cerstvou zkusenost podobne vymeny nazoru s panem Motlem (pokud by pan Motl dal svoleni, klidne nasi soukromou korespondenci predlozim k posouzeni ctenarum Britskych listu), pri niz jsem si uvedomil, ze pan Motl sice muze byt nadprumerne inteligentnim mladym clovekem a vysoce kvalifikovanym fyzikem, lec vychovani mu chybi. Take proto jsem korespondenci s nim promptne ukoncil.

    Se zajmem jsem si pote precetl jeho polemiku s pani Cihelkovou a byl jsem mile prekvapen vecnosti a erudovanosti jeho argumentu.

    Bohuzel pak prisel konec toho dopisu a ja jsem videl, ze pan Motl se zkratka nezapre, ze jeho ego zrejme potrebuje ponizovat a degradovat ostatni, aby jeho velikost mohla vyniknout. (Pricemz v danem pripade si myslim, ze to bylo zbytecne. Kdybych mel rozhodnout, na ci stranu se pridam v teto vysoce odborne debate, ac laik, byla by to strana pana Motla.)

    Z nasi korespondence pak vyplyva jeste jeden jeho charakterovy rys: neumi prohravat, musi mit za kazdou cenu posledni slovo, a nedokaze celit vecnym argumentum.

    Pokud jsou tyto v neprospech jeho nazoru (nas spor byl veden ve veci TV NOVA a konfliktu Zelezny-Lauder), zacne davat ideologicke nalepky, nadavat a dokonce i napsane a recene argumenty interpretacne prekrucovat.

    Ale znovu opakuji, aby se ctenari o pravdivosti tohoto tvrzeni mohli sami presvedcit, musel by mi dat pan Motl svoleni se zverejnenim nasi korespondence.

    Je mozne, ze Lubos Motl je geniem (a ja bych mu pral, aby to v zivote dokazal), ktery si osobuje pravo zvlastniho zachazeni. Kdybych byl fyzik, asi bych ho obdivoval a jeho zpusoby toleroval.

    Ja však nejsem fyzik...

    Milan Šmíd


    Systematicky proti mě vedete válku, Jane Čulíku

    Luboš Motl

    (Luboš Motl text též zaslal do televize Nova.)

    Pane Culiku,

    nezda se Vam to prece jen uz trosku prilis? Systematicky proti me (stejne jako proti jinym mediim apod.) vedete na pude sveho "media" valku, otiskujete nesmysly, ktere me nalepkuji oznacenimi, za ktere by se stydely i zdi verejneho zachodku. Naposledy jste vlastnorucne do svych Blistu napsal komentar o tom, ze Vas "ctenari" v CR vloni presvedcovali, ze byste nemel otiskovat "silene" clanky Lubose Motla. Tak ted uz vime, jak to bylo opravdu.

    Predne. Ja jsem nikdy pred letosnim rokem zadny clanek do BL neposlal (moc dobre vite, ze se velmi stydim za to, ze se moje jmeno dostalo do jakekoliv souvislosti s Vasim listem - a moje texty se vzdy do BL zacaly dostavat bez meho souhlasu), jen jste otiskl nejakou moji rozhorlenou soukromou odpoved - bez jakehokoliv souhlasu, primo proti me vuli - na Vase zaujate hodnoceni Vladimira Zelezneho, abyste mne pokud mozno co nejvice ublizil. Nasadite tomu jeste korunu, ze pak napisete, ze Vas "ctenari" premlouvaji, ze byste "silene" clanky L.M. nemel otiskovat.

    "Zapomenete" pri tom jaksi rici, ze neslo o zadneho radoveho "ctenare", nybrz o Milana Smida - jak ted zcela jasne vyslo najevo, ktery mne zasoboval take radkou casto sprostych mailu, v nichz psal, ze jsem zlodej apod. Ukazku prikladam nize. Bylo naprosto jasne, ze pravda vyjde najevo a ze nepujde o zadneho "nejakeho ctenare", nybrz o jednoho z lidi, ktery me proste nema rad a chce mne ublizovat, protoze se Vam nepochybne v leccems podoba, pracuje take v oblasti medii, ovsem (stejne jako Vy) nikoliv tak uspesne jako V.Zelezny.

    Durazne zadam, abyste se mne verejne omluvil a svoje lzi uvedl na pravou miru a napsal, ze Vase informace o tom, ze jsem do BL zaslal clanek pred rokem 2000, byla lziva, a ze k cenzure L.Motla Vas nenavadel "jen nejaky ctenar", nybrz pan Milan Smid, ktery citil potrebu se mstit Lubosi Motlovi za to, ze L.M. nesdili jeho nenavist k rediteli TV NOVA Vladimiru Zeleznemu. Jestli chcete tezit z toho, ze mne geograficke rozdeleni velmi ztezuje Vas zazalovat, bude se hold muset vyvinout nejake usili k tomu, aby tyto zdanlive prekazky zmizely.

    Luboš Motl

    (Od M.Smida)

    Vazeny pane kolego (vzdyt oba jsme na univerzite),

    Vase odpoved mne vyprovokovala k dalsimu mailu. Ne, ze bych si myslel, ze vas presvedcim. Ale moralka Vasi generace mne casto prekvapuje. Vse je dovoleno, kdyz je clovek dostatecne chytry a kdyz to prinasi zisk. Ad absurdum dovedeno, zlodej, ktery si nabere v samooblsuze plny kosik zbozi a pak s nim bez placeni utece, je frajer, jsetlize ma dost rychle nohy, aby svym pronasledovatelum uplachl. Ale konkretne k Zeleznemu. ...


    Už naposledy: pár poznámek k panu Šmídovi a panu Motlovi

    Jan Čulík

    Britské listy mají konkrétní redakční politiku. Její podstatou je být co nejotevřenější a přinášet ve veřejném zájmu podnětné a neotřelé pohledy a myšlenky.

    Jsem přesvědčen, že je to politika dostatečně nosná na to, aby Britské listy mohly pokud možno efektivně vykonávat svou službu české veřejnosti. Určitým důkazem nosnosti této politiky je nejen stále pozvolna stoupající čtenost BL, ale i jejich nesporný podstatný vliv na situaci v České republice.

    Lehce obhájím, proč je či bylo důležité publikovat ve veřejném zájmu názory Luboše Motla. Nesdílím představu, že by dění ve společnosti měly určovat samozvané elity. Občas je také nutno zkoumat vzorek démotického myšlení, ve všech jeho podobách, "co si myslí lidi". To, co se nám z takového zkoumání vynoří, není nutně vždy ve všech podobách atraktivní. Měli bychom však o tom vědět.

    Na Luboši Motlovi nejde o jeho vlastní osobu. Pro Britské listy byl "zprávou" jako zajímavý, v některých ohledech typický kulturní fenomén mladého českého člověka, který má velmi vysoké odborné vzdělání a v mnoha ohledech široký společenský rozhled - jehož některé úsudky však bývají, porovnáme-li je s fakty - někdy poněkud zkreslené. (Je ovšem fakt, že pan Motl spíše představuje fenomén mladého nadšence z ČR první poloviny devadesátých let, mezitím zažila Česká republika určitý vývoj a panu Motlovi se v Americe zjevně vůči ČR trochu zastavily hodinky.)

    Jen ze srovnání krátké ukázky dopisu od pana Šmída panu Motlovi, který cituje pan Motl, a páně Motlovy interpretace tohoto dopisu, dospěje myslím nezávislý pozorovatel k závěru, že páně Motlovo vnímání reality bývá subjektivní. Má na ně ovšem právo.

    Britské listy před časem zveřejnily reakce pana Motla k Britským listům, mj. zastávající se Vladimíra Železného. Pan Motl zaslal tyto reakce na adresu Britských listů z vlastní vůle. Napsal do časopisu a neuvedl, že si zveřejnění nepřeje, ani neobsahovaly závažné důvěrné informace, pro něž by nebyly zveřejněny. Proč do časopisu jinak psát, když se bráním zveřejnění? Jen abych soukromě urážel redaktora?

    Britské listy nevedou proti panu Motlovi žádnou kampaň. Stydí-li se pan Motl za svou argumentaci, ať ji nepoužívá. Nebo je normální psát v soukromých mailech urážlivě a pro publikaci články diplomaticky pilovat? Nestydí-li se za ni, měl by být schopen za ní veřejně stát a veřejně ji obhájit.

    Kromě Milana Šmída mi vyčetli v listopadu 1999 i jiní lidé na jiných místech, proč Britské listy zveřejňují reakce pana Motla, jako byl ten, hájící Vladimíra Železného.

    Britské listy diskusi k fenoménu pana Motla, jíž bylo už věnováno možná až příliš prostoru a času, končí. Nedomnívám se totiž, že by vyšlo najevo ještě něco nového. Tím nikterak nezpochybňuji výjimečné profesní schopnosti či všeobecné znalosti pana Motla a přeji mu všechno dobré v jeho další životní kariéře.


    Studie vlivů na životní prostředí je špatná, shodují se občané, obce i odborníci

    Děti Země

    O výrazné navýšení těžby vápenců Koněpruského ložiska v Chráněné krajinné oblasti Český kras usiluje akciová společnost Velkolom Čertovy schody vlastněná nadnárodními koncerny Lhoist a Heidelberger Zement). Ta v minulém roce silně podcenila tzv. proces E.I.A. (posouzení vlivu na životní prostředí), studii (dokumentaci) E.I.A. odevzdala pozdě a navíc ji Ministerstvo životního prostředí bylo nuceno kvůli zásadním nedostatkům vrátit k dopracování. Proto nebylo dosud vydáno ani stanovisko ministerstva, bez kterého není možné získat povolení k pokračování těžby. Od začátku letošního roku musela být těžba v západní části Velkolomu zastavena.

    Důležitou součástí procesu E.I.A. je připomínkování dokumentace, kterou v tomto případě vypracovala brněnská firma Ekoaudit. Vzhledem k obrovské devastaci přírody a krajiny, která je s předloženým záměrem nutně spojena, se do připomínkování zapojila jak laická tak odborná veřejnost.

    Připomínky odborníků, občanských iniciativ a obcí, které se nám podařilo sehnat, jsou veřejně přístupné na internetové adrese www.ceskykras.cz/eia.

    Z připomínek vyplývá, že dokumentace má množství nedostatků a závažných chyb.

    Vzhledem k zamýšlenému navýšení těžby a naprosto nedostatečné dokumentaci navrhují občanské iniciativy a například obec Koněprusy ministerstvu životního prostředí vydat negativní stanovisko. Dále požadují pro případné pokračování těžby výrazné snížení ročního objemu, hospodárné využívání suroviny (narozdíl od současného stavu) a radikální zmenšení dobývacího prostoru.

    “Trend těžby v CHKO by měl vést k maximálnímu utlumení a Velkolom Čertovy schody usiluje o přesný opak. Je skandální, že jde proti surovinové politice našeho státu, která požaduje například utlumení těžby v II. zónách chráněných oblastí. Nadnárodní společnosti by se měly konečně smířit s faktem, že velkoobjemová těžba v Českém krasu zkrátka není v zájmu České republiky a zkusit štěstí v zemích, kde jsou bohatší přírodní zdroje", uvedl Michal Štingl z berounské pobočky Děti Země.

    Kampaň Za záchranu Českého krasu podporují

    Nadace Rozvoje občanské společnosti - Program PHARE,

    Nadace Partnerství a Nadace Open Society Fund

    Příloha: Výběr z připomínek k dokumentaci EIA

    Prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc. (Přírodovědecká fakulta University Karlovy)

    Podstatnou část elaborátu tvoří obecná konstatování, která se záměrem těžby v požadovaném úseku vůbec nesouvisejí, nebo souvisejí jen zcela okrajově. Vnucuje se mi dojem, že slouží spíše k odvádění pozornosti méně zasvěcených posuzovatelů od konkrétního záměru.

    Celý objekt je hodnocen pouze jako ložisko vápenců, nikoliv jako jedinečný přírodní objekt.

    Apodiktická tvrzení, že “současný stav ani výhledová těžba do těžební úrovně 300 m n.m. stávající hydrogeologickou stabilitu nenaruší" (str. 142) neodpovídají realitě. Přirozený hydrogeologický režim území byl - mimo jiné - již právě těžbou značně narušen.

    Předložený elaborát má z geologického hlediska závažné nedostatky, které tkví v nekonkrétnosti a zcela nedostatečné geologické dokumentaci.

    Mgr. Věra Sklenářová (Obec Koněprusy)

    Bohužel v předložené dokumentaci E.I.A jsme byli spíše přesvědčováni, že současný stav, jakož i další ohromné navýšení těžby, je pro Český kras spíše přínosem a vše odpovídá standardům Evropské unie.

    Při zevrubném prostudování dokumentace jsme došli k závěru, že je naprosto nepřijatelná a stát nemůže na základě takového materiálu rozhodnout o těžbě svého nejcennějšího ložiska vápenců.

    Za značně provokativní pokládáme formulaci závěrečného hodnocení (str. 121). "Ovlivnění obyvatelstva je bez výhrad přijatelné." To, že například obyvatelé Koněprus nemají kam chodit na procházku, protože by spadli do díry, je bez výhrad přijatelné? Jak pro koho. Zkusme si přestavit velikost úhlu v krajině, který je vyřazen z normálního použití s vrcholem v nejbližších obcích. V případě Koněprus je to asi 110° a většinu zbylého prostoru tvoří zemědělská půda! Kdybychom podobným způsobem vyhodnotili uzavřené oddělení psychiatrické léčebny, dospěli bychom nepochybně ke stejným závěrům (Všechny škodliviny jsou pod limity, strava je dobrá a vydatná).

    RNDr. Jan Hošek (ekolog a pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR)

    V dokumentaci se dozvíme závratné množství málo významných detailů. Div, že zde není, kolik roliček toaletního papíru potřebují dělníci. Podstatné věci naopak mohou být pojednány naprosto formálně.

    Stať o krajinném rázu lze chápat spíše jako exhibici grafomana se zřetelným vyšinutím z žánru, než jako pokus o seriózní analýzu problému.

    Naprosto ignoruje estetické a kulturní hodnoty krajiny a význam krajiny jako “obytného prostoru" pro člověka.

    Zcela opomíjí aspekty hospodaření s vysokoprocentními vápenci jakožto neobnovitelnou surovinou.

    Přidá-li s k těmto nedostatkům i skutečnost, že autor je přímo placen investorem, nelze si dost dobře představit ani hypotetickou možnost, že by dokumentace vyzněla v neprospěch realizace záměru.

    RNDr. Jidřich Petrlík (centrum pro podporu občanů Děti Země)

    Celkově hodnotíme předloženou dokumentaci jako nedostatečnou a nesplňující požadavky, které na ni klade zákon č. 244/92 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v příloze č. 3. Dokumentace o hodnocení vlivů tak, jak je zpracována neodpovídá požadavkům stanoveným zákonem č. 244/1992 Sb. Variantní řešení je pouze vyjmenováno, ale již není hodnoceno v žádné z jiných částí dokumentace. Studie tedy vůbec nehodnotí jednotlivé varianty řešení - neporovnává je z hlediska jejich dopadu na životní prostředí. Tím nenaplňuje § 3 písm. b) zákona č. 244/92 Sb.!

    Michal Štingl (Děti Země - sekce za zachování přírody na Zemi)

    Naše připomínka spočívá ve zcela odlišném konstatování z Rozvojové sociálně ekonomické studie Koněprus (Sociofond, 1996):

    Doporučení

    Příznivý demografický i sociálně ekonomický rozvoj Koněprus vyžaduje provést některá opatření, který by uchovala a zvýšila celkovou atraktivitu obce. Za nejdůležitější považujeme:

    1. Omezení rušivé výroby a těžby vápence

    Hodnoty klidu, přírody a krajiny jsou hodnotami, na kterých je založena atraktivita obce u stávajících i budoucích obyvatel. Umístění velkých výrobních aktivit a provozů jako je plánovaná cementárna nebo zvýšení těžby a reaktivizace lomů stojí proti zájmům obyvatel obce. Povedou (ať již svým vlastním provozem nebo vyvolanou dopravou) nejen ke zhoršení kvality životního prostředí v obci a k narušení krajinného rámce, ale i k snížení ekonomické hodnoty majetku obyvatel obce a k snížení atraktivity obce pro nově příchozí, zejména ekonomicky silné skupiny.

    Zde tedy nacházíme zcela jasný odborný názor, že zvýšení těžby bude mít nepříznivý vliv na obyvatelstvo, což zpracovatel dokumentace zcela pomíjí. To je však o to podivnější, že hlavní zpracovatel Dr. Procházka z firmy Ekoaudit měl uvedenou studii k dispozici, protože patřila mezi materiály, které mu byly starostkou obce Sklenářovou zpřístupněny a některé dokonce zapůjčeny.

    Vratislav Bína (Občanská iniciativa Suchomasty)

    V dokumentaci zcela chybí logická varianta co by to znamenalo, kdyby se těžilo dále, ale v současném nebo nižším objemu a porovnání se zamýšleným zvýšením těžby o 2/3.

    Jsme nuceni rovněž zpochybnit celý hydrogeologický průzkum, v němž jak jsme se mohli přesvědčit, jsou dělány chyby a monitorování se vyhýbá těm studnám, kde by mohl být prokázán úbytek vody.

    Záměr těžby musí být posuzován v kontextu celého Velkolomu Čertovy schody a obou dobývacích prostorů. To sice dokumentace předstírá, avšak naprosto nesplňuje.

    František Zach (Občanské sdružení Zlatý kůň)

    Studie neobsahuje komplexní posouzení vlivů na životní prostředí celého Velkolomu Čertovy schody. Tento nedostatek je nutné odstranit, protože se jednoznačně jedná těžbu jednoho ložiska a pouze nepochopitelným rozhodnutím báňského úřadu bylo rozděleno do dvou dobývacích prostorů.

    Dokumentace neobsahuje posouzení variant. Kromě záměru investora je zmíněna pouze varianta ukončení těžby, o kterou však naprosto nikdo neusiluje. Naopak variantu podstatného omezení těžby, kterou požadují místní občané i celá řada odborníků, dokumentace vůbec neuvažuje.

    Zpracovatel neprovedl biologický průzkum a pokusil se jej nahradit rešerší starších materiálů.

    Nepodařilo se nám zjistit zda vápenec nebude vyvážen do zahraničí, což je z hlediska ochrany nerostného bohatství zcela zásadní. Ložisko nepatří těžaři, ale státu a ten musí své zdroje chránit.

    Doporučujeme k nahlédnutí kompletní připomínky na www.ceskykras.cz/eia. Například jen připomínky Dětí Země představovaly více než patnáct stránek.

    Vybrané materiály můžeme na požádání též zaslat faxem nebo e-mailem.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|