Co je nového v České republice

Nevim, ci je toto vytvor, ale to snad nemyslite vazne!!! Pane Culik, kdyz uz si hrajete na platek pristupny vsem nazorum, tak by aspon bylo slusnosti napsat, ze s takovym nazorem redakce nesouhlasi. Nebo si opravdu myslite, ze stihani hajlujicich skinu je pronasledovani ?? Nebo tedy rovnou reknete, ze se v BL mohou prezentovat fasisiticke nazory a tim bude vse jasne. Priste se zas muzete rozepisovat o tom, ze jsme v Cechach rasisticka spolecnost, tak jak to mate v oblibe.

Aby nebylo mýlky: v komunismu byly povoleny jen názory, slučitelné s komunismem. Jak by se odlišovala demokracie od komunismu, kdyby byly v demokracii povoleny jen názory, slučitelné s demokracií? Podstatou demokracie je, že musí mít občan právo vyjadřovat i názory s demokracií neslučitelné, ba odporné. Dobře to pochopil a vylíčil Miloš Forman ve filmu o pornografu Larry Flyntovi. Zákon není demokratický, trestá-li pouhé názory či gesta, jako je hajlování. Zákon má trestat činy, směřující proti omezování osobní svobody či jinak porušující normální lidské soužití, nikoliv názory. Zároveň se ovšem v demokracii předpokládá, že rozumní občané budou v diskusi ostře vystupovat proti nedemokratickým názorům. Administrativní zákaz či postih názorů není žádným řešením. - Uznávám, že v ČR je soudní postih trestných činů většinou stejně tak chabý, že jsou lidi rádi, když policie razantněji zasahuje i proti jen verbálním projevům politické nesnášenlivosti, řešení to ale není.

Pravo melo zajimave tema dne: Tunel v Komercni bance. Moc hezke cteni. Establishment nam tvrdi, ze manazeri museji mit vysoke platy, protoze jejich odbornost je k nezaplaceni. Asi jo. Nevim, jestli bych se svoji nizkou kvalifikaci umela prodelat 7 ci vice miliard. Plebejci to na danich zaplati a manazerum se nestane nic, naopak - dostanou vysoke odstupne. Takze asi nekdo, kdo ma k materialum pristup, prihral z frustrace informace tisku, at si lidi alespon poctou.

PS Nevite, za jak velike manko zavrou pokladni v samoobsluze a zda ji pomuze vysvetleni, ze skodu nezpusobila ze zle vule, ale "JEN" svoji neschopnosti? Mozna, ze kdyz nekdo zpusobi skodu za 60 ci vice miliard (tolik snad tvori vsechny nedobytne uvery KB, nejen tunel k firme B.C.L.), nevztahuji se uz na neho stejne zakony jako na obycejne lidi.

Jan Kyncl ve svem prispevku pise o neexistenci antickych filosofek a radostne ocekava dopisy na toto tema. Zde je jeden:

Alespon jedna anticka filosofka existovala. Jmenovala se Hypatiá. Zila v Alexandrii a byla dcerou matematika Theóna Vyucovala matematiku a novoplatonskou filosofii. Pry byla nevsedne vzdelana a vymluvna. Platne ji to nic nebylo. R. 415 byla zaziva rozsapana davem zfanatizovanych krestanu. Jeji zak Synesios byl kupodivu zvolen biskupem.

Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147) je znovu k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na tomto místě, v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33, případně přímo v nakladatelství Milénium na adrese avc@unl.pvtnet.cz, kde si knihu můžete objednat e-mailem i prostřednictvím úvěrové karty. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.) - Pokud víte o dalších knihkupectvích, kde je kniha v prodeji, anebo o knihkupectvích, kde si myslíte, že by měla být v prodeji, dejte nám vědět.

Výběr textů z posledních dní:

Milan Šmíd

Nejen Britské listy, viz http://www.britskelisty.cz/0002/20000218e.html#04, ale už i hlavní deníky probírají Návrh koncepce lokálního a regionálního TV vysílání v ČR, který připravila Stálá komise PSP pro sdělovací prostředky.

Návrh na první pohled vypadá seriózně. Jde mu o to, aby lokální a regionální provozovatelé dostali šanci, aby se dodržoval zákon, aby se zlepšilo vysílání.

Já si však nemohu pomoci, ale já za tím cítím skrytou agendu, která se dá odvodit i od navrhovaných řešení.

Poslanci v návrhu uvádějí: "Členové stálé komise PSP pro sdělovací prostředky obdrželi v posledním období několik materiálů, které popisují historii Š" Strašně bych rád věděl, kdo jim ty materiály dodal. Ale dokážu si představit jejich autory. Jsou to všichni ti, kteří se snaží zajistit si živobytí vysíláním na úrovni lokální (většinou videotexty) nebo regionální (tady už jde i o televizní šoty a obrazové příspěvky, ve velké míře sponzorované) a jsou to ti, kterým současný koncept nevyhovuje (Prima TV), nebo kteří by ho chtěli změnit ve svůj prospěch (TV Galaxie).

Protože lokální vysílání nejsou schopna, už objektivně vzhledem k velikosti daného trhu, se samofinancovat příjmy z reklam, potřebují dotace, případně zdroje z jiných činností (výroba reklamních šotů, audiovizuální služby atd.). Skutečně, mají asi dosti těžké živobytí. A proto se snaží najít východisko. Jaké je?

Návrh SKSP v podstatě tlumočí jejich žádosti: buď nás pusťte zadarmo na frekvence ČT2 a přikažte ČT, aby nám poskytovala technickou podporu, nebo uložte ČT povinnost financovat nás formou zakázek. Tedy podnikatelský recept, který se v této republice nejlépe osvědčuje - nejsou-li peníze na regulérním trhu, je dobré přisát se k nějakému zdroji veřejných peněz, nejlépe tak, aby to prospívalo v první řadě podnikatelským subjektům a teprve až potom úkolům, pro které tyto veřejné peníze byly původně určeny.

Abyste mi špatně nerozuměli, ten návrh SKSP obsahuje i řadu rozumných myšlenek. Jenom mi trochu vadí, že se zde nerozebírá, jak si tu participaci regionů na ČT2 poslanci vlastně představují. Ta obecnost totiž otevírá možnosti velice širokého výkladu, až po takový, že by se ČT měla vzdát své programové suverenity na druhém programu ve prospěch místních televizních podnikatelů.

A kde slyším trávu růst? V tajuplné obchodní strategii TV Galaxie, která dostala licenci a také vysílací frekvenci na pražské metropolitní vysílání, a která od loňského listopadu, kdy v Praze začala vysílat, v podstatě nic moc metropolitního neukázala (pokud nebereme přenosy z NHL jako službu metropolitnímu publiku).

Lidé z Galaxie prohlásili, že to "rozjedou" od dubna. Na každý rozjezd ale budou třeba peníze a já bych rád věděl, odkud mají přijít. Až dosud zde jako financiér vystupovala fyzická osoba, jistý Peter Gerwe, který se angažuje v televizním vysílání v Rusku a na Ukrajině, ale neřekl bych, že se jeho slibovaných 5 milónů US dolarů (kdo ví, zda vůbec přišly a kdy přijdou) nějak ve vysílání Galaxie projevilo.

A tak tu vzniká prostor ke spekulacím. Zdůrazňuji: KE SPEKULACÍM, nebo mírněji řečeno: k nepotvrzeným hypotézám. Co když TV Galaxie vyčkává, jak dopadne spor Lauder-Železný s nadějí, že v případě, kdyby Lauder musel z Prahy s prázdnou odtáhnout, byla by tady k mání za laciný peníz docela slušná hardwarová i softwarová výbavička (vysílací technika, programy). A co když v případě, že by tento hypotetický případ skutečně nastal, se v tom okamžiku vynoří plno ochotných strýčků, kteří nabídnou Galaxii partnerství, protože je to vlastně jediná komerční stanice kromě Novy a Primy, která je celoplošná (na kabelu) a má vysílací frekvence ve dvou velkých městech - Praze a Hradci Králové. A co když tito strýčkové budou právě z okruhu moskevských obchodních známých Petera Gerweho. O tom, že finanční skupina MOST by v mediálních investicích ráda expandovala do zahraničí, se prokázalo i  nákupem části akcií CME, a několikrát se o tom veřejně psalo. Nicméně přiznávám - tahle spekulace zatím stojí dosti na vodě.

Problém Galaxie je, že těch frekvencí má pořád málo. A možná také sem je směřován jeden ze závěrů parlamentní SKSP, která chce změnit "statut držitelů licencí na statut nezávislých producentů", a která doporučuje "přidělování dalších lok. či reg. licencí, či prodloužení platnosti : velmi pečlivě zvažovatŠ." a přidělovat je jen "stávajícím plnoformátovým, již licencovaným subjektům." Rád bych věděl, zda poslanci Vlach, Kučera a Pleva TV Galaxii považují za plnoformátovou.

Že se s Galaxií něco děje, svědčí registrace České mediální společnosti a.s. v obchodním rejstříku tento týden 22. února. Akcie jsou tady na jméno a jediným majitelem je eseróčko Jana Obrmana MAPLE WOOD, což si vykládám tak, že právě založená Česká mediální společnost má být tím prostorem, ve kterém se bude odehrávat účast zahraničního partnera, a že Jan Obrman je pro zahraničního partnera serioznější osobou než Martin Kindernay, jehož podnikatelskou dráhu provází zástup nesplněných slibů.

Nechám se překvapit.

Milan Šmíd

Milan Šmíd

(Následující text měl být pouze post scriptum k předchozímu materiálu, ale nějak se mi rozrostl a vymkl z ruky.)

P.S. A jsme-li u těch spekulací. Co říkáte téhle:

To, že zvláštní emisar Madeleine Albrightové přicestoval do Prahy, aby zjednal pořádek ve věci dodávek ZVVZ Milevsko pro iránskou jadernou elektrárnu, a že vyžadoval tak rasantní a přísné embargo, které naše vláda poslechla návrhem zvláštního zákona a vyhlášením stavu legislativní nouze, prý má na svědomí také Ronald Lauder a jeho styky s americkými politickými kruhy (připomínám, že ještě před tím, než byl RL velvyslancem ve Vídni, pracoval také na americkém ministerstvu obrany). Proč? Prý z toho důvodu, že ZVVZ Milevsko spadá do zájmové a mocenské sféry MEF Holdingu, který pomohl Železnému utrhnout se od ČNTS a od Laudera. V loňském roce se MEF Holding chlubil, že ZVVZ Milevsko ovládá, a Jiří Šmejc, partner Vladimíra Železného v České produkční, tam sedí v dozorčí radě. Já vím, také tohle může být z říše bujných fantazií.

Nicméně si vzpomínám, jak TV Nova v Televizních novinách nenápadně naznačila státu, že prý by bylo dobré ZVVZ Milevsko odkoupit a tak by prý měla vláda po problémech. Rád bych si někdy o tom popovídal s Pavlem Zunou, zda jeho redaktorům nevedou někdy ruku cizí lidé.

Podobně bych se rád zeptal někdy i Radka Johna a Pepiho Klímy, zda tu reportáž Na vlastní oči o trestním řízení proti správci Agrobanky, a o tom, jak ČNB promrhala peníze při známé předprivatizační operaci , jež udělala z prázdné Agrobanky prodejné zboží, zda tuto reportáž tak evidentně mířící na ČNB a jejího šéfa Tošovského připravovali také jen o své vlastní vůli.

Kdo čte noviny, ten ví, jak Václav Havel nedávno (viz http://noviny .trafika.cz/press2/ln.asp?d=000223&t=1) hovořil o mocných finančních skupinách, které útočí na ČNB Které to jsou? Vrabci na střeše si o tom už dávno zpívají. Vědí to bankovní kruhy v zahraničí, kteří s bankou provádějící nestandardní operace zametání dluhů pod koberec odmítají spolupracovat (viz Prague Business Journal tento týden, snad tam na www.pbj.cz článek "States finds lever at troubled IPB" ještě příští týden zůstane). Vědí to i novináři, jako například Jan Macháček, který před dvěma týdny o tom psal v Respektu (viz http://www.respekt.cz/006-9.htm) , kde se čtenáři mohou lépe dozvědět, o co kráčí.

Vždycky jsem si myslel, že to, co se stalo v Rusku, je u nás nemožné. Tam jsou totiž nejvlivnější média plně pod vlivem bankovních skupin, které tato média nezakrytě využívají ke svým vlastním cílům (i když často bojují proti sobě, je-li třeba, podpoří a nechají zvolit Jelcina, když Jelcin je už k nepotřebě, podpoří a nechají zvolit Putina). Poslední události mne však naplňují pesimismem. Také u nás se dostávají média pod vliv "mocných finančních skupin" - abych použil prezidentova slova - a tyto skupiny namísto aby média využívaly jen k vydělávání peněz, a při tom poskytovaly veřejnou službu zábavy a informace, začínají je zcela zjevně využívat ve prospěch svých vlastních komerčních zájmů.

Koho mám na mysli? Skupinu spjatou s IPB a jejími holdingovými strukturami. Právě tato skupina vlastní licenci na Prima TV a prostřednictvím poskytnutého úvěru ovládá i TV NOVA. Kde jsou ty časy, kdy Vladimír Železný byl neomezeným pánem a vládcem nad svým vysílánímŠ Sice se o tu informační moc dělil s Vávrou, ale toho mohl kdykoli vyhodit. Obávám se, že dnes už si tolik vyskakovat nemůžeŠ

A v této hře finančních zájmů (do které je mimo jiné zahrnuta i privatizace České pojišťovny, viz článek v PBJ) mne napadá ještě jedna finta, kterou by mohla mít IPB k dispozici ve svém sporu se státem, politiky a  Českou národní bankou, a která se týká médií. IPB může navrhnout: Víte co, když na nás budete hodní, my vám poskytneme protislužbu. Třeba tím, že Lauderovi prodáme lacino Primu, a on potom svoji žalobu proto českému státu stáhne.

Ale jak jsem už jednou napsal: nechám se překvapit.

Milan Šmíd

Štěpán Kotrba

Když Britské listy před časem přinesly velký materiál o mediálních manipulacích jako neuveřejněnou odpověď na otázku Lidových novin, obsahoval článek i nijak blíže nedokumentovaný výčet, jak mohou firmy (či politici) manipulovat médii či využívat jich ke skryté reklamě.

Na stránce "Cestujeme" sobotního Práva, kterou pravděpodobně kompletně připravila Jana Linková (všechny články jsou podepsány Jana Linková nebo (jl). Ani náznak slov "inzerce", "komerční informace", "public relations" či "PR"), najdeme mimo slušné řádky informací i zcela nepokrytě skrytou reklamu. Celá strana je věnována Kanárským ostrovům a hlavní titulek se jmenuje "Tenerife - ostrov bílé sopky a dvojího klimatu".

Zcela vpravo dole se krčí na stránce dvousloupek, který ozřejmuje zjevnou informovanost a nezaujatost autorky (jl) vůči popisovaným krásám Kanárských ostrovů. Jmenuje se KANÁRY A FISCHER.

Píše se v něm naprosto nezaujatě a zajisté zcela pravdivě, že "O zavedení Kanárských ostrovů jako turistického cíle se nás nejvíce přičinila cestovní kancelář Fischer. I nyní tam její klienti v zimních měsících odlétají až jedenáctkrát týdně, a to na ostrovy Tenerife, Gran Canaria, Fuertventura a Lanzarote." ... Další už snad není nutno citovat.

O kvalitě hlavního materiálu se lze přesvědčit, když srovnáte plné znění článku (www.trafika.cz) s tímto či souvisejícími odkazy:

http://www.fischer.cz /info/TFS/TFS_historie.htm

Čeština je krásný jazyk, umožňující jedno a totéž zmodifikovat různě...

Přiznám se, že jsem už neviděl potřebu dokazovat, z kterého dalšího prospektu pochází tvrzení autorky "Park, který prostě musíte vidět".

Prostoduše zde hned v první větě autorka popisuje svůj informační zdroj: "Ne nadarmo je LoroPark ve městě Puerto de la Cruz označován v propagačních materiálech slovy "must see", neboli "musíte vidět"..." No podržte... Kde jinde by autorka vlastně mohla čerpat informace?

Existuje skrytě propagační ceník? A za co všechno?

Co tomu říká PhDr.Marek Václav z redakce Práva? [marek@pravo.cz]

Když jsem s ním, jako nejvyšším ekonomickým "velitelem" firmy Borgis hovořil před časem na téma mediálních manipulací, neprofesionality některých redaktorů, úniků financí a skyté reklamy (v úplně jiných souvislostech než cestování), nechtěl věřit..

I já však mám své zkušenosti.

Odpoví dnes čtenářům Britských listů, jak je to s neposkvrněností početí skryté inzerce cestovní kanceláře senátora Fischera na stránkách Práva? A jak máme jako čtenáři brát jiné, "objektivní" informace o panu senátorovi samém v kontextu těchto cestovatelských anabází?

Doufejme, že jeho vyjádření vyvrátí podezření, které prostě není možno přehlédnout...

Štěpán Kotrba

Šéf reportérů České televize zde pohrdlivě zamumlal, že všechno je jinak a já jsem paranoik a lobbista. Budiž. Je to jeho názor. Má na něj právo.

Opírá se ale JEN O JEDEN věcný argument. Že totiž on dostal videozáznam oficiálně. Zdůrazňuji : OFICIÁLNĚ.

Což ovšem prozatím tvrdí pouze on. Oddělení public relations Ministerstva vnitra (mailto:public@mvcr.cz) jsem zaslal článek po jeho otištění v BL s žádostí o vyjádření. Public (veřejné) relations je prozatím mlčenlivé relations. Dodnes neodpovědělo.

Nicméně novináři vyčenichají všechno a co nejrychleji (jak ostatně jim jejich role hlídacích psů demokracie velí), a tak sobotní Právo na str.. 2 (mezi hlavními zpravodajskými materiály) uveřejnilo článek s titulem "GRULICH PŘIPUSTIL, ŽE V ELITNÍM ÚTVARU MAJÍ POLICISTÉ VÁŽNÉ SPORY".

V něm tři redaktoři (ada, nig, žan) tvrdí , že "ministr vnitra Václav Grulich v pátek pro Právo připustil, že v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu jde O VÁLKU POLICISTŮ..." ... "Současně přiznal, že je potřeba posílit část útvaru zaměřenou proti ruskojazyčným skupinám.

O celou situaci v útvaru se zajímal při své úterní schůzce s ministrem i prezident Václav Havel, který hodlá pracoviště již příští týden osobně navštívit," přečteme si v článku Práva.

Podle policejního prezidenta prý jde o sérii anonymních dopisů na šéfa útvaru Jana Kubice a Jiřího Komorouse. Tolik (ve zkratce) zpravodajství Práva. Plnou verzi článku najdou čtenáři v pondělí určitě na serveru www.trafika.cz.

Takováto informace vnáší alespoň částečně světlo do tmy.

Přeložme si ji: Ministr vnitra přiznal, že v jím kontrolované a úkolované ELITNÍ jednotce proti sobě pravděpodobně bojují dvě skupiny perfektně vyškolených, připravených a různými zpravodajskými prostředky, informacemi a styky disponujících PROFESIONÁLŮ.

A že je je potřeba její část posílit o NOVÉ lidi. Z toho lze dovozovat, že těm STARÝM se to asi nelíbí.

A Václav Havel je - jak jinak - zvědavý jak opička a chce hned strkat do "elitního" útvaru svůj zvědavý prezidentský nos. Proč asi? Kdo je předmětem tak intenzivního zájmu samotného "Vaška"?

Zřejmě nemusí být vše v pořádku.

A co jiného jsem tvrdil já? Že se totiž VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZE zapletla. A tento pořad Fakta nebyl normální pořad Fakta.

To jsem věděl už předtím. A jelikož u vnitra se málokdy člověk dozví pravdu celou (ať už je třeba poslanec z branně bezpečnostního výboru či šéf Inspekce MV), volil jsem po stručném popisu mediálního výstupu komentátora metodu veřejného kladení otázek.

Jedině tak lze totiž zjistit jak je to spleteno.

Konfrontací výpovědí a reakcí.

První se ozval pracovník internetového oddělení ČT a vzápětí sám velký šéf reportérů. Proč asi?

O exkluzivních stycích Marka Vítka a některých jiných "investigativních" českých žurnalistů s některými policisty a agenty tajné služby asi není příliš sporu.

Mediální exkluzivita kauzy "Agroplast a MIGy", "hledání a obrana Babického" - který má kupodivu svůj hlavní stan a asi i kamarády v Praze, protlačovaný mediální ohlas "vandalství proti kanceláři Aeroflotu" a další případy (a nejen z pořadu Fakta) svědčí poměrně jednoznačně o tom, že proti Rusku se vede z Prahy poměrně mohutná mediální ofenzíva, do níž je zapojena mimo určité, přesně ohraničené skupiny novinářů i několik mediálně proslulých opozičních politiků.

Jak jinak by se novináři dostali k informacím, které veřejné nejsou, že... Informační díry v ministerstvu vnitra připomínají cedník.

Ale že "oficiálně" předané materiály Ministerstva vnitra (cit. M. Vítka) jsou jediným podkladem pro "objektivní" reportáž veřejnoprávní ČT, to už je opravdu zvláštní.

Naposledy jsme tyto metody zažili v dobách dávno minulých, kdy se prefabrikovaly procesy s Horákovou či jinými nepohodlnými lidmi.

Reportér je podle této definice člověk, který z podkladů dodaných jednou stranou konfliktu sestříhá "objektivní" publicistický pořad.

Nebyl na místě činu, byl jenom někde, kde si myslel, že místo činu BYLO a byl tam ex post (někdo kdo tvrdil, že tam byl, mu to místo ukázal), dostal jen od nějakých pracovníků ministerstva vnitra kazetu, vzal ji, poděkoval, a sestříhanou spolu se "svým" komentářem ji odvysílal.

Neví, zda se jedná opravdu o autentickou podobu zásahu. Nebyl u toho. Nebo snad ano?

A jestli ano, na základě jaké dohody s kým?

Ale vždyť to není důležité... O zločinnosti Rusů (někdy jindy zase krvelačnosti Srbů, perzekvovanosti Cikánů, terorismu Arabů či jinak nedemokraticky "zbarvených" lidí) přece nikdo nepochybuje.

Nebo ano? Kudy vede hranice manipulace diváckým politickým názorem? Kudy vede tenká nitka intolerance, zahnizďující tak úspěšně v české společnosti?

Toto je ta PRAVÁ úroveň určité části české žurnalistiky.

A já děkuji Marku Vítkovi, že řekl to, co řekl a tím tónem, jakým to řekl.

Protože postižená husa se vždy ozve. Má potřebu se ozvat.

A kejhá.

Jak to tedy je?

Je běžné, aby ministerstvo vnitra předávalo své služební záznamy a informace z ŽIVÝCH, NEUZAVŘENÝCH svazků novinářům?

Nebo snad už proběhl soud a došlo k odsouzení pachatelů?

Co hovoří zákon o tzv. živých svazcích?

Co hovoří zákon o presumpci neviny a objektivitě soudců?

Vytvářejí pracovníci ministerstva mediální hysterii záměrně, nebo jde jen o exhibicionismus některých "nedoceněných" policistů, kterým je líto, že je jejich manželky a milenky nevidí na obrazovkách jako hrdiny akčního seriálu Horká stopa - POLICIE L.A. ? K čemu ještě jsou používáni (či zneužíváni) novináři ?

Dochází v ČR k informačnímu prolínání části médií a části represivních složek státu? Jakou roli v této hře hrají "agentury" ETNA, EPICENTRUM a nadace ČT Člověk v tísni? Má stát kontrolu nad počínáním těchto žurnalistů v ohniscích mezinárodních konfliktů?

Doplňková otázka je spíše ilustrací faktu: Jak je možné, že pracovník Rádia Svoboda (Babický) cestuje do cizí země na falešné doklady? Kdo je pro něj vyrobil? Proč? Kdo je vlastně Andrej Babický doopravdy? A pro koho pracuje?

Odpoví alespoň na některou otázku vedení Ministerstva vnitra či vedení České televize ?

Děti Země

Policie Ceske republiky ani pracovnici Ceske inspekce zivotniho prostredi nedokazali zabranit nezakonnemu kaceni stromu na miste, kde chce firma Metrostav - Intertrade postavit areal "Bydleni Cibulka", inzerovany jako luxusni byty v prirode. "Ta priroda dnes ovsem vzala za sve. Z pozemku jiz zmizela prakticky veskera vzrostla zelen, cili vice jak 180 stromu a kroviny," rika ing. Lenka Matouskova z Obcanskeho sdruzeni Cibulka.

Firma se na kaceni stromu dobre pripravila - vcera obehnala cely pozemek plotem a prizvala si bezpecnostni agenturu. Prvni strom padl dnes cca v 8 hodin rano. Pred desatou hodinou na misto dorazili policiste, kteri se spokojili s tim, ze jim zastupce firmy Intertrade ukazal stavebni povoleni a v patek vydane povoleni ke kaceni stromu. Nezajimalo je, ze to druhe povoleni zatim nenabylo pravni moci, a kaceni je tudiz protizakonne. Okolo dvanacte hodiny se objevili pracovnici prazskeho inspektoratu Ceske inspekce zivotniho prostredi. Bezpecnostni agentura je nechtela vpustit na pozemek. Stalo se tak az po opetovnem privolani Policie CR. Ve dve hodiny odpoledne zacalo po prutazich jednani v budove firmy Intertrade, kam ovsem nebyli zastupci Obcanskeho sdruzeni Cibulka vpusteni. Vysledkem temer dvouhodinoveho jednani je dosetreni, ke kteremu ma dojit v pondeli. Kdyz inspektori a policiste odchazeli, byli jiz vsechny stromy pokaceny.

"Metrostav - Intertrade jiz v minulosti prekrocil zakon, kdyz bez vydani vyjimky prestehoval mraveniste ohrozeneho druhu lesnich mravencu, za coz dostal smesnou pokutu 500 Kc. Neni tedy divu, ze si spocital, ze se mu nezakonne pocinani vyplaci," komentuje dnesni udalost predseda Deti Zeme, RNDr. Jindrich Petrlik.

Na "Bydleni Cibulka" bylo sice vydano stavebni povoleni, ale pritom nebyla ukoncena vsechna spravni rizeni nutna k jeho vydani (na Ministerstvu zivotniho prostredi CR lezi odvolani proti rozhodnuti o zastaveni rizeni o biologickem pruzkumu vydanemu Magistratem hl. m. Prahy).

Podle informaci obcanskych sdruzeni cinila take PR agentura zastupujici Metrostav natlak na redaktory, aby nezverejnovali material z dnesniho dne.

Obcanske sdruzeni Cibulka i Deti Zeme nehodlaji nechat nezakonne pocinani pri stavbe a povolovani "Bydleni Cibulka" bez odezvy a budou usilovat i nadale o zastaveni projektu a jeho prizpusobeni mistnimu razu krajiny.

Magistrát hl. m. Prahy
Obvodní úřad městské části Praha 5
Zastupitelstvu hl. m. Prahy
Zastupitelstvu městské části Praha 5
Ministrovi životního prostředí ČR
Ministrovi kultury ČR

Občanská petice za zachování Cibulky a jejího rázu

Využíváme zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním, abychom vyjádřili svoje stanovisko k projektu firmy Metrostav - Intertrade, která zahájila přípravy pro stavbu tzv. "Bydlení Cibulka".

Výše zmíněný projekt svým rozsahem hrubě narušuje současný charakter okolní zástavby rodinnými a nízkopodlažními bytovými domy a nesplňuje požadavek na architektonické a urbanistické začlenění do území.

Při udělování územních rozhodnutí doposud byla vždy povolena maximálně dvě nadzemní podlaží + podkroví. Jak je známo, tvoří severovýchodní hrana Vidoule dle územního plánu chráněnou pohledovou dominantu centrálního města, zapsaného UNESCO.

Daleko více nás však znepokojuje ohrožení životního prostředí, které může projekt způsobit:

Výstavba bude probíhat v těsném sousedství přírodního parku Košíře - Motol a přírodní památky Vidoule.

Ohrozí či naruší biotopy ohrožených druhů rostlin a živočichů, které navíc nebyly ani důsledně biologicky prozkoumány.

Může změnit vodní režim.

Zhorší dopravní situaci v místě a s ní související zatížení životního prostředí výfukovými plyny.

Dojde ke zbytečnému úbytku zeleně.

Žádáme Vás tímto, abyste v rámci správních řízení či jejich přehodnocení respektovali zájmy ochrany životního prostředí a kulturního dědictví hl. m. Prahy anebo napomohli jejich respektování v souvislosti s tzv. "Bydlením Cibulka" - projektem firmy Metrostav - Intertrade.

Rovněž chceme, abyste prosazovali:

zastavení zbytečného kácení zeleně,

dokončení úplného biologického průzkumu území po celé vegetační období,

snížení podlaží a přizpůsobení projektu dané lokalitě a jejímu charakteru, dodržování a respektování zákonů,

důslednou ochranu vodního režimu v této lokalitě.

Až do vyřešení všech problémů, které projekt a způsob jeho prosazování vyvolaly, žádáme zastavení veškerých příprav pro stavbu.

V Praze, 24. února 2000

Petiční výbor:

ing. Lenka Matoušková, Občanské sdružení Cibulka

RNDr. Jindřich Petrlík, ekologické sdružení Děti Země

Tomáš Nosek, ekologické sdružení Děti Země

Občanská petice za zachování Cibulky a jejího rázu

My, níže podepsaní, souhlasíme s textem "Občanské petice za zachování Cibulky a jejího rázu" z 24. února 2000.

Daniel Tomek

Jan Kyncl psal v Britských listech dosti sarkasticky o názorech technických ignorantů na technická témata. A jaký že je to zkažený svět, kde i teatrolog může psát o ochraně lesů v šumavském národním parku.

(1) Myslím, že žádný laik neriskuje zesměšnění psaním na odborné téma v případě, že na toto téma veřejně diskutují odborníci. Je však u nás v praxi osvědčenou zkušeností, že mezi členy jedné profese často panuje falešná solidarita: já nebudu dneska kritizovat tebe a ty nebudeš zítra kritizovat mě. Když žádný odborný lesník nepovažuje za nutné veřejně diskutovat o kácení pralesa v národním parku, já jsem vděčný teatrologovi, který se toho ujme.

(2) Považuji za povážlivý nedostatek logiky, když bychom očekávali, že lékaři jsou automaticky odborníky na systém zdravotnictví. Lékař je na rozdíl ode mne odborník na to, jaký lék mi předepíše a kolik tablet mám denně brát. Ale v názorech na to, jakou cestou se ten lék má zaplatit, už je se mnou zcela rovnocenný. Řekl bych dokonce, že být lékařem je v diskusi o financování zdravotnictví handicap. A sice dle hesla "žáby si nikdy nevypustí rybník." Atomový inženýr bude vždy obhajovat atomovou elektrárnu, sociolog bude obhajovat potřebu mít svojí katedru, lékař bude chtít vždycky vyšší zdravotní pojistné. Pokud nesouhlasíte, nezajímají mě morální argumenty, ale příklady z praxe, které dosvědčují opak.

(3) Někteří odborníci jsou fachidioti a neumí formulovat myšlenku obecným jazykem, bez mlžících technických detailů. Neumí odpovědět na jednoduché otázky "zvenčí" svého oboru. Pak nezbývá než křičet okřídlené "kdo je tady vodohospodár" a končit debatu.

(K tomuto článku Jana Kyncla.)

Stav, vyjadreny sloganem v nadpise, vyjadruji Anglosasove vyrazem "punditocracy". S urcitym priblizenim by se dal prelozit jako "expertokracie", ale toto slovo nezni dostatecne pejorativne. O co jde. O tvrzeni, ze veci jsou natolik slozite a jejich rizeni vyzaduje tolik specialnich znalosti, ze je mame ponechat v rukou expertu a nemame se do nich michat.

Myslim, ze neni dobre smesovat dve veci.

a) Soucasna veda opravdu slozita je, a je dost smesne, kdyz novinarka poucuje fyzika o teorii vakua nebo teatrolog biology o kurovci a energetiky o atomovych elektrarnach. O pravdivosti vedeckych teorii se nerozhoduje hlasovanim ci diskursem v nedelnich prilohach novin.

b) Verejnost ma ale pravo vedet, co se deje s jejimi danemi. Zda je napr. grantove agentury vynakladaji na vyzkum ucelne, jestli je zdravotnictvi organizovano tak, aby nedochazelo ke zbytecnemu plytvani a poskozovani zdravi pacientu, zda nebude muset doplacet na neschopnost bankovnich "expertu" apod. Proto je nutna verejna kontrola laiku a neni mozne ponechat vedu jen v rukou vedcu, zdravotnictvi jen v rukou lekaru a banky jen v rukou bankovnich uredniku. Toto by mela zajistovat media a ruzne verejne organizace, ale nedeje se tak.

V Cechach to bohuzel dopada tak, ze ten, kdo nejsilneji rve (a ma nejvice znamych ve sdelovacich prostredcich) se vyjadruje ke vsemu, at uz na to ma kvalifikaci nebo ne, a nejdulezitejsi rozhodnuti, ktera ovlivni zivot obyvatelstva na mnoho let dopredu, ze prijimaji v uzkem kruhu bez vyjadreni verejnosti.

Nyni nekvalifikovane vyjadreni laika k filosofum.

J. Kyncla zjevne predstavitele tohoto oboru nenadchli. Musim se priznat, ze  ceske medialni filosofy (V. Belohradsky, J. Sokol, Z. Pinc, P. Kouba) take neobdivuji.

Obecne ale neni filosofie nestrukturovany blabol; myslim, ze delat ji na urovni je stejne tezke jako delat dobrou elektroenergetiku.

To, ze vedle sebe sedi na jedne katedre dva filosofove s ruznymi nazory, neni podle me zapor, ale klad. Alespon si lidi muzou vybrat.

Nevim, jak ted vypada filosoficka vyuka pro studenty exaktnich oboru, zda si smeji vybrat filosofy, ktere chteji studovat.

Divala jsem se do skript M. Petricka z r. 1992. Nabizi tyto filosofy: Platon, Kant, Husserl, Bergson, Heidegger, Marcel, Camus, Sartre, Patocka, Wittgenstein, Levinas a postmoderna.

Nejvice mista je venovano Husserlovi. Obavam se, ze kdybych musela absolvovat podobny kurz, byl by to pro me stejny festival ztraceneho casu jako dialekticky materialismus.

Nevim, proc pomiji napr. Locka, Huma, Russella, Whiteheada, Moora a  Vidensky kruh. Zda se mi, ze je ve zdejsich krajich kladen prilis velky duraz na fenomenology. Mozna odpovidaji na nektere filosoficke otazky lepe, ale domnivam se, ze neni dobre, ze jsou racionalni filosofove az na male vyjimky opomijeni.

PS. Myslim, ze zanedbavani Videnskeho kruhu nema co delat s ignorovanim nemecke filosofie, jak se domniva T. Pecina, protoze Husserl a Heidegger zanedbavani nejsou. Spise s tim ma co delat priklon k iracionalite.

Analyticke filosofy studuje J. Peregrin, ale protoze nepatri k medialnim filosofum, ovladaji sdelovaci prostredky fenomenologove a postmoderniste.

Jiří David

Miloš Štěpánek

Než jsem začal sepisovat tyto poznámky k textu Tomáše Škrdlanta "Právo vědět" a Ministerstvo zahraničí a brysknímu dovětku Jana Čulíka k němu uveřejněným v Britských listech ze 4. února 2000, prolistoval jsem si honem oddíl Sdělovací prostředky na stránkách 159-190 v knížce "Šjak Češi myslí", (pro mne zbrusu nové, i když jinak "loňské"), abych byl prostě in, neboli česky "ve vobraze". A shledal jsem, že polemika souzní s mými názory, jejichž formulace ve mně dávno zrají.

Shrnul jsem je v delším úvodu (převážně o mediální kritice) k okrajovým poznámkám v jiné debatě (Metodika a pravidla diskuse - na adrese publica.cz). Odtud cituji: Polemika se v Česku nevede lehce, protože na různých rovinách je otevřena přemíra otázek, výrazivo je postmoderně zrelativizováno, o hodnotových měřítcích ani nemluvě. Za těchto okolností potřebná obsáhlost popisu předmětu sporu, cizích i vlastních východisek je na úkor prostoru pro objasnění podstaty. Na tomto neutěšeném stavu nemají vinu zdaleka jen politici, ale nezanedbatelný podíl patří i médiím. Ta mají tendenci jakoukoliv kritiku se strany politiků považovat za útok na svobodu tisku, slova či na svobodu vůbec. A svobodu slova si vykládat jako svobodu žvanění a svobodu tisku jako svobodu svého posledního slova.

Beru za slovo redakci Britských listů a Tomáše Škrdlanta z výzvy v závěru jeho textu, "že tato kauza by měla být impulsem k široké diskusi". Taková výměna názorů se ovšem nemůže omezit jen na dvě jím navržené otázky.

T. Škrdlant označil obě otázky za zásadní. Tak bych určitě necharakterizoval jeho otázku první (zda patří ke "komunikační strategii" Ministerstva zahraničních věcí snaha cenzurovat Českou televizi), protože ta má spíše povahu rétorickou. Sotva kdo při smyslech by na ni mohl i v obecné rovině odpovědět jinak než záporně. Takže tu není o čem diskutovat, když navíc v jistém stupni konkretizace již byla odpověď předem poskytnuta. Stačí nahlédnout do Koncepce zahraniční politiky České republiky, která je dávno umístěna na Internetové stráncetuším www.mzv.cz a proto bez citace odkazuji na její odstavec "Dialog s občany" (v kapitole A/VII) a oddíl Propagace České republiky a její kultury v zahraničí (v kapitole B/VI).

Samozřejmě, že dlouhá je cesta od obecných proklamací k chování každého jednotlivého úředníka (nejen na MZV), který vyřizuje ten či onen případ. A proto není v otevírané debatě uspokojivé přejít přímo k navrhované druhé, příliš obecné otázce (jaký má být vztah mezi státem(!) a informačními médii). Znamenalo by to příliš veliký skok od podrobněji nerozebrané "kauzy", vylíčené - při veškeré úctě k panu Škrdlantovi - pouze představitelem jedné ze zúčastněných strany resp. od komentáře J. Čulíka, formulovaného patrně "ze štégrajfu" a ponechávajícího klíčovou (podle mne) otázku otevřenou.

Hlavní zádrhel je zřejmě skutečně v institucionálním zkratu, jak ho J. Čulik popsal (i když ne zcela bez vad - sporné výrazy uvádím kurzivou a komentuji pod čarou). Cituji: Státní instituce kupuje vládní propagandu pro vysílání ve veřejnoprávní televizi prostřednictvím PR agentury s účastí bývalé zaměstnankyně MZV, která je nyní členkou protivládního politického seskupení. Další část výroku J. Čulíka již není zdaleka tak nesporná a zejména nepoukazuje k žádoucímu možnému a správnému řešení. Je samozřejmě pravda, že problematice EU a vstupu ČR do ní by se ČT měla více věnovat: jen do ní, pracuje prý špatně, hon na ní a snad i na nového ředitele právě probíhá. Zcela vadné je však tvrzení (sporné výrazy opět kursivou s pozdějším komentářem): Vláda si nemůže(b) objednávat a financovat vlastní(c) propagandu (a) ve sdělovacích prostředcích.

1. O propagandě v nacisticko-bolševickém směru nemůže být ani řeči.
2. Jako právník se vždy ošívám, když se nepoužije kontextuálně správný výraz "nesmí", a zůstane volnější "nemůže" , což je v národě Švejka neodpustitelné: hodně věcí se nesmí, ale ještě více může.
3. Samozřejmě budování vládní či ministerské vlastní image (viz kauza Zeman-Zieleniec) nesmí (!) přicházet v úvahu. I pro základní pochopení problému nutno začít debatu od předmětu seriálu, který snad byl přece jen koncipován jako součást přípravy na vstup do EU, včetně povinného referenda.

Před referendem i jako součást příprav na vstup do EU různé vlády ve všech přistupovavších zemích pořádaly v různém rozsahu a variabilních formách vysvětlovací kampaň s různým úspěchem. Je to úkol i pro Českou republiku a EU o něm nejen nepochybuje, ale i finančně na něj, pokud vím, dokonce přispívá. Připomeňme, že v přípravě ke vstupu do NATO taková vládní kampaň zjevně chyběla a kritika tohoto nedostatku je v análech nesmazatelně zapsána. Závěr tedy nesmí vyznít v (nesmyslný) zákaz vládě pořádat informační kampaně, ale právě naopak v zásadní správné institucionální řešení. Vzorem by tu měla být ostrá mediální kritika nemožného způsobu ne-vyslání našich záchranářů po prvním zemětřesení do Turecka, který vedl k tak odladěnému uspořádání státních orgánů i procedur, že při dalších katastrofách odjížděla pomoc promptně.

Světem protřelí účastníci diskuse přece přesně vědí o aktivitách americké vládní informační agentury USIS, nebo britské COI, o jejichž významu a zejména oprávněnosti sotva kdo zapochybuje. Již v prvních měsících funkce britského Know-How-Fund se zařazení tohoto tématu posuzovalo, ale pro téměř nulový zájem z čsl. strany odpadlo. Ideologický zápal pro bezhlavou privatizaci všeho možného vrhl podezření i na existence zahraničního vysílání rozhlasu, Orbisu, SEVTu atd. Je až s podivem, že se nyní námět neobjevuje např. v souvislosti ze zákonem o svobodě informací, činnosti Úřadu pro národní informační systém a vůbec.

Tedy: o legitimitě a legálnosti účasti MZV na informační kampani v rámci předvstupních příprav EU nelze pochybovat (konec konců ministr je současně místopředseda vlády a virilní místopředseda vládního výboru pro přípravu vstupu státu do EU). Při praktické přípravě právního rámce realizace účasti MZV na televisním seriálu Naskočíme? zjevně došlo k nějaké schlamperei. Jinak je těžko představitelné, že při objednávce zadání jakékoliv státní zakázky, včetně zakázky na propagační (nebojím se zde toho slova, proti kterému jsem dříve varoval) zabezpečení takovéto akce by se zadavatel prostě zavázal uvolnit finanční prostředky (z peněz - jak zní unavující klišé - daňových poplatníků) a ve smlouvě si nevyhradil nějaká pravidla přejímky, nevyhradil si právo kontroly kvality apod. Dodavatel přece nemůže sám rozhodovat co vyrobí, v jaké kvalitě, a už vůbec sám nemůže mít rozhodující slovo při hodnocení, zda je plnění dostatečné i kvalitní.

Z běžného zpravodajství a komentářů ke střetu o "Právo vědět" mne překvapilo, že v médiích převládla stavovská solidarita. Nikoho z investigativních žurnalistů nenapadlo položit činitelům MZV otázku, jak vůbec mohli přislíbit či skutečně uvolnit státní prostředky, aniž měli záruku, že jim nebude dodáno sako místo objednaných kalhot a navíc, že to nebude póvl. Bylo by to jiné kafe, kdyby jakýkoliv program natáčela sama Česká televise, nebo přebírala program soukromou firmou natočený a jí nabídnutý. Sotva lze předpokládat, že by vedení jakékoliv stanice (veřejnoprávní či soukromé) platilo za nabídnuté programy tak říkajíc naneviděnou. A když (opět jakákoliv) stanice o nějaký program neprojeví zájem, tak to přece ještě nezbytně není cenzura.

To jsou pro mne otázky zásadní. Chci však připojit ještě několik poznámek ke způsobu presentace problému v Britských listech.

"Kauzu" (jak zní podtitul) nám předkládá jeden z účastníků sporu. Nejprve v roli vyšetřovatele popisuje průběh událostí, v roli svého vlastního advokáta vyvrací námitky proti objektivitě zaměření pořadu a konečně v roli soudce rozhoduje o všem všudy. Ve všech čtyřech funkcích najednou pečetí verdikt, v němž apodikticky vyplývají tři závěry. Že (1) v pořadu není žádná věcná chyba. (2) Sekvence se nevymyká základní koncepci cyklu, což je s obezličkou se slovem základní patrně pravda. Proběhla však zpráva, že ačkoliv je to téma jistě vhodné, původně v seznamu námětů nebylo, což by jistě byla chyba autorů. Totéž se rozvádí v dalším odstavci, který je deklaratorní, co do chování "odsouzeného" úřadu irelevantní. Konečně (4) MZV se sice finančně podílí, ale z toho nemůže vyplývat jeho právo cenzury, nemůže si zaplatit loyalitu veřejnoprávního media (což je jistě pravda), ale současně se nám nepřímo předkládá k věření, že z nějakého reálného důvodu je opravdu nutno bít na poplach a ministerstvo poučovat, že zejména nemůže žádat, aby informace byly selektivní a zamlčovaly její (instituce) vlastní nedostatky.

I když ponecháme stranou to co je výše řečeno o nepochybných vadách právního rámce této transakce a přijmeme hrdinský tón rytíře svobody tisku, který jistě přesně ví, jak je zcela vyloučené se vyhnout selektivnosti informací atd, i tak vyplývají z této filipiky T,. Škrdlanta dva další problémy:

• Za ministerstvo jednali jistě omylní Boris Lazar a Libor Boháč (které jsem stejněš jako nikoho z autorů - kromě Moniky Pajerové - v životě neviděl), ale jejich jednání jako by definitivně zdiskreditovalo nejen celé ministerstvo, ale má být impulsem pro zásadní diskusi o vztahu mezi státem a informačními médii. Nic proti zásadní diskusi, ale zkratová argumentace je mírně sebestředně velikášská.
• A vadí mi sebechvála. Škoda, že alespoň hodnocení náležitosti výběru fakt, jejich presentace a celkového vyznění dílu (nemluvě o širších souvislostech s celkem seriálu) nebylo svěřeno méně zainteresovanému pozorovateli. Pro originální přístup k presentaci mám pochopení. Od nudné nalejvárny se divák co nejdřív odvrátí. Nic proti provokujícím šlehům vůčizaostávání legislativy a tím méně vůči dluhům v jejím (jakož dobrých mravů) uvádění do praxe. Moje smůla je, že jsem právě tento díl v premiéře ani reprise nestačil shlédnout. Ani teoreticky nelze předpokládat, že by si žádné, ale vůbec žádné výtky nevysloužil.

Mohu doložit, že (dříve než jsem tuto stať v Blistech viděl) odešel 17.2. můj dopis do České televise týmu tohoto seriálu (kopie do tiskového odboru MZV). Psal jsem v něm že i když samozřejmě každá reklama je pro šíření díla v podstatě dobrá, přípravy našeho vstupu do EU jsou i tak dost kontroversní, že si takovýto přínos asi sotva zaslouží - ať to způsobil kdokoliv.Vyslovil jsem v něm politování, že první významnější ohlas v médiích na tento dokumentaristicko-publicistický seriál byl spojen až s diskutovanou polo-aférou. A k programu o průmyslu jsem zaslal řadu připomínek (podle nichž analogicky mám právo soudit, že podobnou spousta kritických připomínek by nalezl přemýšlivý pozorovatel i v pořadu "Právo vědět"). Jádro dopisu uvádím v příloze

Upřímně se těším, že debata o nadhozených otázkách - kam patří i státní propagace, i mediální kritika, i kritika kritiky, k jaké se hlásí se střídavým úspěchem Katovna - se bude úspěšně rozvíjet. Mezi zajímavým námětem a výsledkem je vzdálenost předaleká. Co snahy a dobrých úmyslů lze tušit za jednotlivými díly brněnské Intolerance, avšak často nedotaženými, s problematickým výsledkem. Jak slibná byla idea Prahy mizerné - a z duše mi dnes (24 2) mluví v Salonu Práva Přemysl Šrut, když lká nad značně zmarněnou příležitostí.

JUDr. Miloš ŠTĚPÁNEK

Bělčická 8/2823

141 00, Praha 4

tel: 72763468

 

V Praze dne 24.2.2000

Příloha (výpis z dopisu 17. 2. České televizi a tiskovému odboru MZV)

Co v pořadu vytýkám?

Když už se uváděl rozsah "škatulata hejbejte se" ve vedení Tatry, asi se jako důkaz reálné obtížnosti transformace nemělo vynechat, že si na něm kromě našich (naráželo se, že postkomunistických a tedy přinejmenším nezkušených) manažerů vylámala zuby i jedna (jistě nelevná) garnitura americká.

Velmi neférově se referovalo o vládních revitalizačních plánech. Oprávněná je kritika za zdlouhavost jejich uplatnění - ale zapomíná se, že do nástupu vlády ČSSD panovaly iluze o tom, jak sám trh zaručí odrážení ode dna. Kdo byl vůbec proti státní podpoře jen těžko může kritizovat, že měla přijít rychleji. Rovněž se zapomíná, že zákon o bankrotu a vyrovnání až do nyní přijímané novely znamenal směřování podniku k záhubě a nikoliv k rozkvětu pod novým vlastníkem. Není ovšem fér, abych kritizoval autory za to, co vše v pouhé půlhodinovce nebylo.

Připomínky mám přinejmenším v pěti ohledech:

• neoprávněně se mluvilo o mlhavosti projektu. Tuším, že autorům zcela unikl obtížně čitelný, ale vyčerpávající šestistránkový "dokument" (příloha v Hospodářských novinách 19.4.1999) "Řešení hospodářské situace některých průmyslových podniků přijaté vládou ČR dne 14. 4. 1999". Několik let před tím se omílala potřeba restrukturalizace, ale teprve v tomto dokumentu bylo náročně, ale srozumitelně řečeno, že to není jen další ..izační, duté zaklínadlo, ale o co má právně, organizačně a ekonomicky jít.
• naznačovalo se, že snad záměry vlády a statut revitalizačních institucí jsou napadány Evropskou komisí, ačkoliv s ní byly konsultovány. Kritika v letní hodnotící zprávě - citovaná v pořadu - se týká mírně něčeho jiného.
• ani zmínka o tom, že správcem akce je dlouho vybíraná renomovaná firma Lazard. Škoda, že nebyl dotazován někdo od nich.
• v letmé poznámce o tom, že vlády vyspělých zemí (bez transformačních potíží a bez zpackané privatizace) dělají zákroky na pomoc svých gigantů by se hodila zmínka o Crysleru v USA, Renaultu ve Francii-Belgii, a velké stavební firmy (tuším Bertelsman) v SRN dokonce v době velmi nedávné. Zatím co v celém světě probíhá koncentrace a růst gigantů, u nás je tendence prosazovat další a další drobení. V podkapitalizované ekonomice to je asi pochopitelné, ale nikoliv pro domácí ekonomiku výhodné. Přidaná hodnota se realizuje nejčastěji u finalistů.
• je iluse tvrzení, že národnímu hospodářství může významně pomoci pouze přímá podpora malého podnikání. Dokonce i v USA (ale všude v Evropě) je do značné míry rozvoj malých a středních firem vzájemně závislý i na rozvoji firem velkých. Giganti mohou být štíhlí, protože mají zázemí v pružných dodávkách malých firem a malé firmy se mohou do značné míry rozvíjet jako subdodavatelé výrobků i služeb pro firmy velké.

Škoda, že dramaturgie tímto směrem autory nepostrčila. V rámci politiky cukru a biče je vedle přísné kritiky poukazovat také na dobré předpoklady, povzbuzovat sebevědomí národa tam, kde je to oprávněné. Věřme, že v rámci kampaně ke vstupu do EU se bude téma vracet a prohlubovat. A snad tedy moje poznámky nezapadnou jen do historie, či jen na důstojné místo v redakčním koši.

Poznámka JČ: Je i jiná propaganda než nacisticko-bolševická. - Co se týče britského vládního Central Office of Information, nezávislé sdělovací prostředky by byly terčem naprostého posměchu, kdyby od něho nekriticky přebíraly vládní informace. Opakuji, že v politických záležitostech musejí být sdělovací prostředky nezávislé a nemohou se spoléhat na vládní finance. Je to třeba řešit jinak, strukturními opatřeními: tak, aby měla k vlastnímu, samostatnému rozhodování Česká televize dostatek financí na tvorbu vlastních pořadů na aktuální náměty a nemusela se spoléhat na finanční pomoc od státu" Cituji z předpisů společnosti BBC (Producers' Guidelines):

Vládní informace

Central Office of Information poskytuje sdělovacím prostředkům filmy a letáky. Přijatelné jsou pouze autenticky nekontroverzní a nepolitické veřejné informace. V televizi BBC zkontroluje Prezentační oddělení obsah filmů, poskytovaných Central Office of Information a odmítne použít nevhodných filmů. V rozhlase podřídí ty redakce pořadů, které mají v úmyslu vládních informací využít, tyto informace normálnímu kritickému editorskému procesu. Přijatelné jsou informace například o prevenci požárům, o zločinnosti, o vzteklině a o tom, jaké sociální zabezpečení je k dispozici.

Videozáznam či filmy, které BBC poskytují vnější organizace pro případné použití při vysílání musí být v pořadu jasně označen, jde-li o víc než faktografický záznam a materiálu je nutno použít tak, aby plně odpovídat redakčnímu standardu BBC. Diváci musejí být informováni, odkud materiál pochází, zejména pokud je jeho účel přesvědčovací, tak, aby ho byli schopni posoudit z nezávislé perspektivy. Tvůrci televizních pořadů musejí být zejména bdělí vůči videozáznamům, které se týkají ilegální činnosti, například jde-li o soukromý videozáznam, který natočila skupina obránců práv zvířat při útoku na farmu či na výzkumný ústav. Záznamu je možno použít, pokud obsahuje informace, které si veřejnost zaslouží dostat. Musí být jasně označeno, co je to za materiál a je třeba ho použít v rozsáhlejší reportáži, která ho umístí do řádného kontextu.

PPS. Britské listy přinesly informace o několika žalobách vznesených proti firmě Lazard pro různé podvody některých jejích vedoucích představitelů.

22. února se na farmě Peklov Hospodářského družstva v Unhošti konal Tématický den Peklov 2000, na kterém bylo možné shlédnout:

• ukázku převodu topolové plantáže zpět na půdu vhodnou pro běžné zemědělské využití prostřednictvím půdní frézy AHWI
• 6-letou plantáž s 20 kultivary topolů s výkladem o pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí,
• ukázku a provoz několika zařízení pro štěpkování a drcení cíleně pěstované biomasy (topolů) i odpadní biomasy (pražců apod.),
• model kotelny Verner,
• kotelnu na biomasu s předtopeništěm,
• videoprojekci a výklad o tuzemském zařízení na výrobu pelet
• vzorky biopaliv různým způsobem zpracované a dosušené,
• laboratorní anaerobní reaktor na výrobu bioplynu, atd.

Dále zde bylo možné získat informace o:

• pěstování technického konopí včetně ukázek způsobu sklizně a zpracování (na videu),
• pěstování energetických rostlin bylinného charakteru (např. křídlatky, krmného šťovíku
• produkci a skladování slámy obilovin, řepky apod.
• demonstračním pěstování energetických rostlin na zemědělských školách,
• zpracování biomasy do formy pelet a briket,

I přes to, že se nepodařilo zajistit sklízeč rychlerostoucích dřevin a mobilní bioplynovou stanici, byl program této první obdobné akce v ČR bohatý, čemuž odpovídala i diskuse, ve které bylo možné získat informace od odborníků z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví, Výzkumného ústavu zemědělské techniky, Výzkumného ústavu rostlinné výroby a CZ BIOMu, který tuto akci zajišťoval organizačně.

Setkání cca 250 odborníků, zástupců firem, obcí a ministerstev a dalších zájemců o oblast fytoenergetiky vedlo k uzavření několika dohod v oblasti nepotravinářského zpracování biomasy a produkce technických plodin.

Akce se zúčastnili zástupci několika firem jako např. Agritec Šumperk s.r.o., Agromak, s.r.o. Jeneč, Agroobchod, Biomac TRADE spol. s r.o., CASE IH, EEF Neznašov, Envicho spol. s r.o., Jihomoravské lesy, Laimet, Lesní společnost Přibyslav, a.s., Pezzolato, Růžička s.r.o. České Budějovice, Strojírenská společnost W+D s.r.o. Mladoňovice, Verner a.s., kteří podávali informace o svých výrobcích.

Celá akce byla využita také pro doplňující natáčení TV seriálu o obnovitelných energiích, který bude 10 dílný a bude vysílán na ČT v říjnu 2000.

Vysoká účast na tématickém dnu v Peklově potvrdila narůstající zájem o fytoenergetiku. Přibývá zájemců o pěstování energetických rostlin z řad zemědělců. Přímo na Peklově bylo přítomno několik farmářů vážně uvažujících o pěstování energetických rostlin. Zájem projevují také studenti zemědělských škol, kteří navštěvují podobné akce ve stále větším počtu. Rovněž přítomnost novinářů, zejména ze zemědělského tisku, svědčí o aktuálnosti problematiky energetických rostlin.

Zvyšující se zájem o fytoenergetiku souvisí zejména s otázkou nezemědělského využití půdy pro pěstování energetických rostlin, jejichž sortiment je široký.

Další akcí CZ BIOMu je mezinárodní konference "Technika a technologie pro nepotravinářské využití půdy a její udržování v klidu", která proběhne 5. dubna na Brněnském výstavišti při příležitosti veletrhu Techagro. Více informací o konferenci můžete získat na:

• adrese: Ing. Jaroslav Kára, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně,
• Internetu: http://techagro.zde.cz,
• telefonu: 02 / 330 22 linky 334 a 210,
• faxu: 02 / 3331 2507 a
• e-mailu: vuzt@bohem-net.cz.

Nakladatelství Audiostory

Za trochu lásky

šel bych světa kraj

šel s hlavou odkrytou

a šel bych bosý?

Těšíme se, že přijdete 29.února v 17.00 hodin

na křest 117. titulu vydavatelství AudioStory do literární kavárny

Knihkupectví Academia,

Václavské náměstí 34, Praha 1

Představíme Vám četbu posledního románu Františka Kožíka:

Za trochu lásky

-komplet tří audiokazet-

Interpretují: Miloš Hlavica a Růžena Merunková.

Výběr a úprava textu: Pavel Polák

Hudba: Jaromír Klempíř

Produkce a režie: Jindřiška Nováková

Za účasti Olgy a Aleny Kožíkových roli dobré sudičky přijala

herečka a spisovatelka

Ivanka Devátá

O Audiostory

K médiím kulturní zábavy, poučení i vzdělání dnes vedleknížky, koncertu, výstavy či divadelního představení náleží už rozhlas, film a zejména televize. S nimi se pojí video i audionahrávky. Do toho patří také nahrávky mluveného slova.

Proto založila Jindřiška Nováková v roce 1991 založila AudioStory, vydavatelství zaměřené na produkci mluveného slova k poslechu.

Celkem zatím vyšlo 117 titulů, rozdělených do dvanácti specializovaných edičních řad, náklady jsou podle potřeby doplňovány, takže jsou všechny stále k dostání.

Vychází jak beletrie pro dospělé i dětské posluchače, tak tituly dramatické , vzdělávací i duchovní.

Vedle povídek O. Pavla, K. Čapka, J. Škvoreckého či J. Šmída je zde např. zastoupen i F.S. Fitzgerald, Ch. Dickens, F. Saganová či S. Zweig. Z románové literatury, zatím převážně věnované překladům, se setkáme třeba s díly Ch. Bronteové, B. MacDonaldové, R. Bradburyho, ale i s Jirotkovým Saturninem. Pod názvem Muži s dýmkou I.-IV. Najdeme detektivní příběhy nejlepších světových autorů, zatímco tituly Sherlock Holmes I.-III. Představují známého hrdinu klasika daného žánru Sira A.C. Doyla.

V edici Poezie jsou zastoupeni naopak hlavně čeští básníci , a to jak v dílech pro děti (např. F. Hrubín, K.J. Erben), tak pro dospělé (V. Nezval, J. Kainar, V. Holan, V. Hrabě aj.). Zahraniční výjimkou jsou Shakespearovy Sonety.

Široce je v ediční činnosti zastoupena dětská literatura, soustředěná v edici Pohádka, Pověst, Báje, a zahrnující čtyřicet titulů. Vedle již klasických autorů (B. Němcová, K. Čapek, J. Drda) vydáváme i autory soudobé, jako jsou třeba M. Drijverová, V. Hulpach, M. Kubátová, Z.K. Slabý, K. Šiktanc či M. Zinnerová.

V edici Duchovní literatura vydáváme umělecké a duchovní hodnoty nekomerčního zaměření., například výběr z Obecné porady o nápravě věcí lidských J.A. Komenského, z Proroka a Zahrady prorokovy Ch. Džibrána nebo Myšlenky z Citadely Saint- Exupéryho!

Řady Vzdělání a Kulturní památky. obsahují např. Úvod do světa literatury I.- IV., ukázky nejrůznějších literárních textů pro druhý stupeň základních škol.

Vydáváme i klasické nahrávky velkých českých herců, jakými byli např. J. Werich, K. Hoger, J. Adamíra, D. Medřická nebo E. Cupák,

Dušan Stuchlík

Vážení přátelé,

možná jste zaznamenali v posledních dnech jednání poslanecké sněmovny, která znovu odhlasovala znění nového tiskového zákona ( viz. příloha ).

Zákon se však v této podobě ( § 10 - §15 ) může stát definitivní pastí pro jakýkoliv pokus o nezávislou novinářskou a vydavatelskou činnost. Vyjmenované paragrafy mohou sloužit k tomu, aby jakýkoliv subjekt, či strana, de facto paralyzovala vyžadováním odpovědí na jakýkoliv materiál či zmínku, ten sdělovací prostředek, který podle jejího názoru neinformuje v žádaném duchu.

Takzvané právo na odpověď, při praktické aplikaci v duchu odhlasovaného zákona, skandálním a bezprecedentním způsobem přikazuje vydavateli, jak, co a o kom, má ve svém periodiku informovat. Lze se jen domnívat, že tato podoba zákona by v prvé řadě vyhovovala těm stranám a subjektům, které patří k nejčastějším kritikům sdělovacích prostředků.

Asi málokoho překvapí, že toto znění zákona se stalo terčem kritiky i (nebo možná převážně ) v zahraničí, kde je svoboda projevu a sdělovacích prostředků jedním z důležitých kontrolních mechanismů moci.

Pokud máte pocit, že by se tento pokus o okleštění svobody sdělovacích prostředků neměl vydařit, vymažte tyto odstavce a připojte se k následující petici. Zároveň jí, podle svých možností, zašlete svým kolegům a přátelům.

Petici připravila: Společnost pro občanskou veřejnou aktivitu - SOVA

informace: Dušan Stuchlík

e-mail: rencar@sky.cz

tel.: 0602/245278

Petice je adresována do kanceláře prezidenta republiky, který musí zákon podepsat a kopie poslanecké sněmovně, která nepřijala návrhy senátu a zákon v této podobě znova odhlasovala.

komu: president@hrad.cz

Vážený pane prezidente,

obracím se na Vás ve věci tiskového zákona, který přijala poslanecká sněmovna parlamentu. Tento zákon, tak jak byl sněmovnou přijat, může zásadně ovlivnit a okleštit svobodu projevu a paralyzovat činnost sdělovacích prostředků, jako jednoho ze základních kontrolních mechanismu demokratického systému.

Žádám Vás tedy, pane prezidente, abyste tento zákon nepřijal a zasadil se celou váhou Vaší osoby i Vašeho úřadu o jeho změnu.

Děkuji Vám,

podpis