úterý 29. února

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Východní Evropa:
  • Chcete si koupit dítě? Dopis Petru Uhlovi:
  • Policejní vyšetřování Ondřeje Gini a Jana Čulíka (Tomáš Pecina) Český prezidentský úřad:
  • Bude Madeleine Albrightová kandidovat na prezidenta České republiky? České zdravotnictví:
  • Čeští lékaři v roli pacientů (Vladimíra Bošková) Česká politika:
  • Unie a ti druzí (Ivan Hoffman) Sdělovací prostředky:
  • "Cestovatelská" skrytá reklama II. - tentokráte v MfD (Štěpán Kotrba)
  • Jsem raději, když lidi se mnou polemizují, než když mě nekriticky citují (Milan Šmíd) Čeští studenti v zahraničí:
  • Noční běh Glasgowem (Pavel Trtík) Bytová otázka:
  • Ke krizi bydlení pro mladé lidi (Martin Hlaváček)
  • Jak je tomu s bydlením? (Dalibor Štys) Sázka:
  • Jak jsem nevyhrál láhev šampaňského (Petr Jánský) Ekologie:
  • Metrostav má ostudu na internetu

    Kompletní Britské Listy

    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.


  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • Premiér Zeman včera hodinu jednal s  Klausem "o vývoji situace po podepsání pěti dodatků opoziční smlouvy." ODS a ČSSD v polovině ledna uzavřely pět dílčích dohod, které doplňují jejich opoziční smlouvu. Jde v nich o podporu letošního státního rozpočtu poslanci ODS, o změny systému parlamentních voleb, o vstup ČR do EU, a o vymezení podmínek tolerance menšinové vlády a komunikace parlamentních klubů obou stran. Zeman počátkem února oznámil, že plánuje vyměnit několik ministrů, ale chce to učinit až po schválení státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou, což se nelíbí některým poslancům ODS.

  • Osm policistů ze severní Moravy je podezřelých ze zneužívání pravomocí veřejného činitele a úplatkářství. Policisty vyšetřuje inspekce ministra vnitra. Policisté prý dávali za úplatky ukrajinským podnikatelům povolení ke vstupu do České republiky.

  • Blíží se kontrola situace v ČR: přijede učitelka Albrightová. Zhodnocení ročního působení České republiky v Severoatlantické alianci, bezpečnostní situace ve střední Evropě a prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi budou náplní březnové návštěvy americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové v České republice. Albrightová přijede do ČR při příležitosti 150. výročí narozneí Tomáše Garrigue Masaryka. Albrightová odhalí Masarykovu sochu na Hradčanském náměstí v Praze. Albrightová navštíví ČR ve dnech 5. až 8. března. Bude to její druhá oficiální návštěva. Podle nedělních spekulací amerického časopisu Time bude možná Albrightová kandidovat na úřad prezidenta v České republice.

  • Na provozovatele restaurací a diskoték si opakovaně stěžují zástupci romských sdružení na Mostecku. Romům je buď odepřen přístup do provozovny, nebo je personál odmítá obsluhovat. "K takovému jednání Romové nezavdali příčinu.

  • Petr Uhl: Rada vlády pro lidská práva žádá novelu cizineckého zákona. Rada vlády pro lidská práva chce požádat vládu, aby ministrovi vnitra Václavu Grulichovi uložila vypracovat novelu cizineckého zákona, uvedl vládní zmocněnec pro lidská práva a předseda rady Petr Uhl. Rada nachází v zákoně řadu diskriminačních ustanovení a porušení mezinárodních úmluv o lidských právech. Zákon například nerespektuje úmluvy o zamezení dvojího zdanění. Rada také doporučí vládě, aby přehodnotila vízovou politiku a zavádění "průvodek" pro některé země. Zákonný institut strpění neumožňuje cizincům legálně v ČR pracovat a nutí je tak, aby hledali nezákonné způsoby obživy, uvádí rada. Diskriminační jsou i podmínky, za nichž zákon dovoluje žádat o povolení k pobytu za účelem soužití cizince a Čecha. Právo požádat o povolení k pobytu nemá cizinec, který je rodičem nezletilého občana ČR! Při předkládání důkazů o zákonném zdroji příjmů opomněl zákon možnost předložení dokladu o příjmu z pracovního poměru nebo možnost, že cizinec pobírá důchod nebo sociální dávky. Rada poukazuje i na to, že zákon maří právo zajištěného cizince dát prověřit svůj případ.

  • Poslankyně ODS Kateřina Dostálová, se v dolní komoře zasadila o zrušení povinného výtisku všech periodik státním vědeckým knihovnám v novele tiskového zákona (!!) nyní kritizovala petici, jejímž prostřednictvím proti tomu knihovny protestují. Petiční archy byly včera vystaveny ve všech osmi specializovaných knihovnách. Dostálová tvrdí, že stát nemůže soukromým vydavatelům nařizovat, aby odváděli vzorky svých výrobků nějaké instituci. "To bych mohli nařídit výrobcům bicyklů, aby odváděli své výrobky technickým muzeím," podotkla moudře Dostálová. Doporučila knihovnám, aby získaly peníze na periodický tisk zvýšením ceny výpůjčních průkazů. Ředitelé postižených knihoven rozhodnutí poslanců považují za zabránění rovného přístupu k informacím občanům v regionech, kolaps tvorby databáze národní bibliografie a narušení kontinuity sbírek knihovních fondů budovaných po staletí.

  • V havarovaném německém autobusu u Trutnova bylo zraněno 24 dětí při srážce německého autobusu s nákladním automobilem Liaz na Trutnovsku. Nehoda se zřejmě stala, když se obě vozidla na úzké silnici vzájemně vyhýbala, přičemž autobus se po srážce převrátil do koryta potoka. V autobuse cestovalo na prázdniny do Janských Lázní 55 dětí.

  • Jak Britské listy vyšetřuje policie kvůli tomu, že přetiskly loni v březnu provolání Romského národního kongresu v Hamburku, rozšířené tiskovou službou RomNews Network, se můžete dočíst zde, případně zde v angličtině v časopise Central Europe Review.

  • O vážném, nekvalifikovaném zásahu českého parlamentu proti okruhu ČT 2 (parlament navrhuje převést lokální a regionální komerční vysílatele na ČT 2) se můžete dočíst na tomto místě.

  • Obrázek, jak Viktor Kožený devastuje k velkému hněvu tamějších obyvatel křehkou ekologii Bahamských ostrovů stavbou hrubých prašných silnic, je zde, článek, který to vysvětluje, je tady.

  • Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147) je znovu k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na tomto místě, v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33, případně přímo v nakladatelství Milénium na adrese avc@unl.pvtnet.cz, kde si knihu můžete objednat e-mailem i prostřednictvím úvěrové karty. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.) - Pokud víte o dalších knihkupectvích, kde je kniha v prodeji, anebo o knihkupectvích, kde si myslíte, že by měla být v prodeji, dejte nám vědět.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • O vzrůstajícím vlivu partikulárních zájmů a PR agentur na česká média píše Jan Čulík anglicky v časopise Central Europe Review na tomto místě. (CER vychází v pondělí k poledni středoevropského času.)

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.h tm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/preh led.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.

    Výběr textů z posledních dní:

    Chcete si koupit dítě?

    Toto je ukázka z pravidelného pořadu rozhlasové stanice BBC Radio Four "From our own correspondent" (Naši dopisovatelé hlásí), který se vysílá dvakrát týdně. Tato reportáž Sue Lloyd Robertsové z Rumunska se vysílala v sobotu 26. 2. 2000. Televizní film této reportérky o osudu dětí v Rumunsku se bude vysílat v pořadu Newsnight na BBC 2 ve středu 1. března večer.

    Moderátorka: V sociálním a hospodářském chaosu, který postihl bývalou komunistickou část Evropy, nejvíce trpí především děti. Po otevření východního bloku před deseti lety se ukázalo, jak drasticky bývají zanedbávány děti v institucích, jako jsou sirotčince. V prvních letech po pádu komunismu plynula do těchto zemí ze Západu pomoc charitativních organizací i odjinud. Ale jak zjistila Sue Lloyd Robertsová v Rumunsku, hospodářské podmínky způsobují, že je mnoho dětí i v současnosti ve velmi obtížné situaci.

    Reportérka Sue Lloyd Robertsová: Existuje jen málo více deprimujících úkolů pro reportéra než se vydat do sirotčinců ve východní Evropě. Naleznete tam tisíce dětí, které byly násilím odebrány od rodičů, o nichž úřady usoudily, že jsou neschopni se o děti starat, možná kvůli alkoholismu, narkomanii nebo politickému přesvědčení. Ať už jsou ulehčující okolnosti jakékoliv, převládá názor, že stát je nejlepší rodič. V Rumunsku naleznete také mnoho dětí, které převedli jejich rodiče do sirotčinců, kteří si prostě nemohou dovolit je živit.

    Vcházím do Casa de Copii, do dětského domova v severním Rumunsku. Zápach moče, slabé osvětlení a zima jsou mi z těchto institucí už dobře známé. Moře mladých tváří ke mně vzhlíží s nadějí. Za několik málo vteřin mě vezmou za ruku dvě malé ruce. Jiné děti hledají pod matrací své dětské kresby. Nikdo nemá skřínku, do níž by si mohl dát osobní věci. Kresby mi pak ukazují s napětím, co si o nich myslím.

    Děti zoufale chtějí dát tyhle kresby někomu, komukoliv. Volají: "Jak se jmenuješ? Jak se jmenuješ?" Mám zadrhlo v hrdle, tak nemůžu odpovědět. Pošlete mě radši kdykoliv někam na bojiště, ale ušetřete mě emocionálního traumatu stadětí, které hledají matku.

    Chvíli to trvá, než člověk nalezne nějakého dospělého vychovatele, což není překvapující, vzhledem k tomu, že jsou ve službě pro přibližně sto dětí v tomto dětském domově jen tři osoby. Ptám se, zda je pravda, že v některých sirotčincích v Rumunsku je jen jedno procento dětí skutečnými sirotky. Ostatní děti jsou posílány do dětských domovů z ekonomických důvodů.

    "Nevím," odpovídá ředitelka a dívá se kolem na všechny děti, údajně bez totožnosti. "Jejich dokumentace se ztratila. Ale většinu těchto dětí nikdo nenavštívil déle než půl roku," vysvětluje. Což znamená, že podle rumunských zákonů jsou ty děti nyní oficiálně majetkem státu.

    A tohle není návrat do doby před deseti lety, k oněm záběrům polovyhladovělých, zanedbaných dětí, nemluvňat, pravidelně se kymácejících v postýlkách, nad nimiž jsme se tak zhrozili, když byli poprvé do Rumunska po pádu komunismu vpuštěni novináři. Nalezli jsme tedy 150 000 dětí, které byly ponechány napospas státu.

    Mezitím uplynulo deset let. Situace se trochu zlepšila. Nyní je v rumunských sirotčincích 140 000 dětí.

    V příjemně čistě vonících úřadovnách Evropské unie v rumunském hlavním městě Bukurešti má šéf legace hlavu v dlaních. Když byly loni v rámci vyšetřování, které financoval Brusel, objeveny desetitisíce podvyživených dětí, byl zahájen nouzový potravinový program. Ale kdykoliv se činitel EU Fortiades pokusil přesvědčit rumunské úřady, aby od kořenů změnily celý systém, pokaždé narazil na pevnou zeď partikulárních zájmů. V těchto státních institucích jsou zaměstnány tisíce lidí, vysvětluje. Je to průmysl s dětmi. Také tady v Rumunsku dochází k industrializaci matčina břicha, poznamenává jeden jeho poradace.

    Rozhodla jsem se vystupovat jako bohatá budoucí adoptivní matka rumunského sirotka, a tak jsem zjistila, co tím mínil. Jestliže v Británii legálně zažádáte o adopci rumunského sirotka, trvá to dlouhé měsíce. Úřady pro vás vyberou dítě.

    Pokud jste ochotni zaplatit, můžete si dítě sami vybrat. To jsem dělala v jednom městě asi tři hodiny jízdy autem od Bukurešti. Podle místních nepodložených zpráv si na tomto obchodu vydělává místní ředitelka sirotčince celé jmění. Má vlivné přátele a policie to nesmí vyšetřovat.

    Ukazuje mně šedesát dětí, které měla ten týden ve svém obchodu s dětmi. Všechny vypadají čistě, ale přesto projevují onu tendenci k pravidelnému kývání se sem a tam, což dělají zanedbaná nemluvňata. Dává mi možnost, abych si vybrala ze tří nemluvňat. Andrej, Nico, Oliviu. Jsou to tři děti, u nichž ví, že od jejich chudých rodičů lehce získá povolení k adopci. "Můžu, bude-li to nutné, zfalšovat podpisy jejich rodičů," říká. Hovoří se o částce 20 000 dolarů. Ředitelka vysvětluje, že může zařídit dodávku dítěte i s perfektní dokumentací - její dcera je právnička - až do mého bytu v severním Londýně.

    V okolních vesnicích nalézám síť, která poskytuje zboží pro tento obchod. Kdekoliv se zastavím, chodí ke mně vesničané a ptají se: "Chcete si koupit dítě?" Dostávám informace o jedné manželské dvojici, která přišla o dvě děti, které jsou teď v sirotčinci. "Dali jsme je tam na zimu," vysvětluje otec a po tvářích mu tečou slzy, "protože jsme neměli peníze na jídlo pro ně. A když jsme si pro ně pak přišli, bylo nám řečeno, že jsou pryč." Jejich čtyřletý bratr, který zůstal doma, se přitom s úzkostí pevně drží otce.

    Pak jsem šla navštívit ženu, která rodí děti pro obchod s dětmi. "Poskytla jsem sirotčinci už šest dětí," vysvětluje, "a nechala jsem si dvě. Tohle poslední si taky nenechám," říká a dává mi na klín devítiměsíční dítě. "Můžete si ho vzít, jestli chcete." - "Za 1100 dolarů," dodává otec rychle.

    Vracím sedmé dítě, které mi bylo za poslední týden v Rumunsku nabídnuto, omlouvám se a odcházím.

    Dopis Petru Uhlovi: Vyšetřování Ondřeje Gini a Jana Čulíka

    Vážený pan
    Petr Uhl
    zmocněnec vlády ČR pro lidská práva

    Fax: (02)24948817

    28. února 2000

    Re: Vyšetřování Ondřeje Gini a Jana Čulíka

    Vážený pane zmocněnče,

    jak jsem se dozvěděl ze sdělovacích prostředků, Policie ČR vede vysetřování proti panu Ondřeji Giňovi v souvislosti s jeho výrokem o apartheidu, proneseným vloni kolem událostí v Matiční ulici. Policejní zdroje se nechaly slyset, že pan Giňa přitom s policií nedostatečně spolupracuje.

    Vymyká se poněkud mé představivosti, jakou spolupráci by policejní vysetřovatelé v tomto případě očekávali a jak své šetření vedou: předpokládal bych, že vzhledem k povaze záležitosti bude takový podnět bez dalšího vysetřování odložen. V každém případě je ovsem znepokojivé, že před dvěma týdny kontaktoval policejní vyšetřovatel redaktora Britských listů, v Glasgow žijícího Jana Čulíka, a vyvíjel na něj nátlak v souvislosti s tím, že Britské listy vloni publikovaly tiskové prohlášení agentury RomNews Network.

    Celá věc budí podezření, že jde o koordinovanou snahu využít orgánů policie jednak k ostrakizaci aktivistů romského hnutí, jednak k zastrašení novinářů, kteří v minulosti přebírali materiály romských občanských iniciativ a přispívali k jejich rozšiřování do zahraničí.

    Chápu, že vláda, jíž jste zmocněncem, dbá na dobrý obraz České republiky v zahraničí a uvědomuje si, jak značná jsou zahraničně-politická rizika spojená s tzv. romským exodem, přesto vsak není přípustné, aby přitom používala prostředků, které jsou neslučitelné s právním řádem demokratického státu. ? Žádám Vás proto o informaci, zda jsou vašemu úřadu výse uvedené skutečnosti známy, a co hodlá učinit, aby nemohlo ze strany státních orgánů docházet k porušování lidských práv.

    Děkuji za brzkou odpověď,

    s úctou,

    Tomáš Pecina

    Předpokládá se, že americká ministryně zahraničních věcí Madeleine Albrightová bude kandidovat na prezidenta České republiky

    Podle zpráv týdeníku Time, kde zřejmě nemají co dělat, se rozletěla do světa tato poněkud exotická informace. Už mi e-mailoval jakýsi italský rozhlas, že chce k tomu vyjádření. Řeknu jim, že je to nesmysl, pro Čechy nemůže být přece přijatelný jako hlavní představitel země někdo, kdo žil dlouhá léta mimo domácí české společenství, i když se jim jistě líbí, že nějaký Čech dosáhl "ve světě" tak "vysokého" postavení jako Albrightová. Je to jistě iniciativa českých chattering classes, několika "intelektuálů", Žantovského, Peheho, Havla, kteří jsou poněkud odtrženi od toho, co si myslí normální lidé. Bezpochyby, s Albrightovou ve funkci českého prezidenta by měla ČR ve Spojených státech i jinde ve světě určitou protekci, ale zdá se mi, že z vnitropolitického hlediska by byla Albrightová zcela nepřijatelná: vždyť české domácí politice vůbec nerozumí... (Zdá se mi to obdobný nepříliš přesvědčivý podnik, jako když Václav Havel usiloval o převedení Svobodné Evropy do Prahy, že v tom případě prý Západ Československo při útoku z Východu neopustí... - Není samozřejmě vůbec jisté, zda se Západ v případě krize na Českou republiku nevykašle, NATO neNATO...) Domníváte se, že se na záležitost dívám příliš skepticky? Britské listy rády zveřejní vaše reakce k této věci. JČ.

    Prezident Václav Havel už otevřeně hovořil o tom, že by ho mohla nahradit Madeleine Albrigtová, až odejde v roce 2002 z prezidentského úřadu, uvádějí internetové stránky BBC.

    Spekulace se prý tento týden zvyšují, jak se Albrightová připravuje na návštěvu ČR, kde se narodila. Michal Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Washingtonu, uvedl v neděli, že se minulý týden setkal s Havlem a hovořil mezi jiným i o tom, že by mohla Albrightová Havla nahradit. Konstatoval: "NIkdy jsem nečinil tajemství z toho, že by Madeleine Albrightová mohla jednoho dne v budoucnosti hrát velkou roli v české politice."

    Časopis Time cituje nejmenované zdroje, že Albrigtová začala "uvažovat, se bude na funkci českého prezidenta kandidovat". Hlavní Havlův politický poradce, Pavel Fischer, sdělil týdeníku Time: "Není vyloučeno, že Albrightová a Havel budou o této věci hovořit."

    A Jiří Pehe, (někdejší, JČ) poradce Václava Havla, také sdělil týdeníku Time: "Záleží to na ní. Myslím, že by byla pro tuto funkci nejlepším kandidátem."

    Precedenty

    Mluvčí Madeleine Albrightové James Rubin se nechtěl k věci vyjadřovat. Uvedl: "Ministryně je naprosto spokojená s tím, že slouží Spojeným státům."

    Ale takové rozhodnutí má precedenty. Americká ústava zabraňuje Albrightové či jiným osobám, které se narodily v zahraničí, aby se staly americkým prezidentem, ale jak se zdá nijak nebrání, aby se Američan stal prezidentem jiné země.

    Nynější litevský prezident Valdas Adamkus je bývalý americký vládní byrokrat, jugoslávský bývalý premiér, Američan Milan Panič byl kalifornským milionářem, než se vrátil domů a do Izraele se přestěhovala z učebny v Milwaukee Golda Meierová a stala se tam premiérkou.

    Havel "lituje"

    Václav Havel vznesl tuto myšlenku poprvé v roce 1998.

    Po návratu z oficiální návštěvy do Spojených států vyjádřil politování, že se jí nezeptal, zda by byla ochotna ho nahradit.

    "Napadlo mě to v letadle cestou domů," řekl Havel, "takže jsem neměl možnost se jí zeptat."

    Návštěva

    Třídenní návštěva Madeleine Albrightové začne 5. března a připadá na oslavy 150. výročí narození národního hrdiny Tomáše Masaryka, který byl po rozkladu Rakouska-Uherska prvním československým prezidentem.

    Albrightová, jejíž funkční období jako americké ministryně zahraničí končí v roce 2001, se podle průzkumu veřejného mínění jedněch českých novin těšila velké popularitě. Byla tehdy uvedena jako jeden z nejvýznamnějších žijících Čechů.

    Ale její popularitu možná poškodila válka o Kosovo, která byla v České republice všeobecně nepopulární.

    Čeští lékaři v roli pacientů

    Vladimíra Bošková

    Na Občanské sdružení na ochranu pacientů se sídlem v Praze se obracejí se stížnostmi nejen občané - nezdravotníci, ale také lékaři v roli pacienta. A to tehdy, když se lékař jako pacient setká s nějakým "šlendriánem" v českém zdravotnictví na vlastním těle. Lékař - pacient nepodává stížnost na  kolegu u své lékařské komory, ale jde raději za organizací pacientů. To bohužel naznačuje, že Česká lékařská komora zřejmě nevyřizuje řádně podněty pacientů ani tehdy, když jde o člena lékařského stavu.

    Lékaři - pacienti v těchto situacích upozorňují na to, že řádnému šetření stížnosti překáží manipulace s údaji ve zdravotní dokumentaci (např. se z ní vytrhávají listy), nepřítomnost právníků při řízení a falešná kolegialita funkcionářů komory k lékařům, kteří se dopustili odborného pochybení.

    Pokud se lékař - pacient rovnou obrátí na orgány činné v  trestním řízení (vyšetřovatel a státní zástupce), i na této úrovni se setká s neobjektivitou (v okresech existují úzké mezilidské vazby) a neprofesionalitou (vyšetřovatelé a státní zástupci neumějí či nechtějí korigovat nepravdivý lékařský znalecký posudek). A tak se lékaři - pacientovi stane to samé, co se v ČR běžně děje řadovým občanům: nedočká se nápravy v mimosoudním řízení (na úrovni komory) a  k soudnímu řízení se přes osoby vyšetřovatele a státního zástupce nedostane (kauza je odložena ad acta).

    V ČR totiž dodnes neexistuje nestranné a profesionální šetření stížností na lékařské pochybení. Ve Velké Británii se uplatňuje mimosoudní řízení za účasti nestranných právníků, které podle mých informací funguje dostatečně rychle a účinně. Pokud jde o závažnější kauzu, dostane se věc před soud a soudci jsou schopni rozeznat kvalitní znalecké zhodnocení od nekvalitního.

    V ČR se sice mluví o reformě správního řízení a soudnictví, avšak opomněly se do ní začlenit zahraniční vzory rychlého a nestranného šetření stížností v oblasti veřejného zdravotnictví.

    Jednou z cest k nápravě je zákonná úprava disciplinární činnosti České lékařské komory, kdy předsedou disciplinární komise by byl buď soudce z povolání (vzor SRN, Rakouska, Holandska), nebo nezávislý právník - člen komory advokátů (vzor Kanady). Druhým krokem musí být delegování soudců či právníků k řízení probíhajícím v okresech z krajské úrovně, aby byly potlačeny nežádoucí místní vazby mezi soudci a lékaři (případně i pacienty). Třetím krokem by mělo být zaškolení vyšetřovatelů a soudců do zdravotnických kauz, sjednocení jejich postupů, a hlavně naučit je rozeznávat znalecké posudky, které nejsou dostatečně podloženy věrohodnými údaji a argumenty.

    Vladimíra Bošková

    předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů

    Podskalská 24, Praha 2

    Unie a ti druzí

    Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

    Unie svobody na svém republikovém shromáždění zvolila svého předsedu a místopředsedy, především ovšem dospěla k rozhodnutí, jak míní komunikovat s ostatními politickými stranami.

    Nejsou to myšlenky nové, nově jsou ovšem schváleny delegáty sjezdu.

    Končí improvizace, na stole jsou noty, podle kterých bude Unie hrát.

    Do příštích voleb se Unie svobody nemíní účastnit debaty o tom, kdo s kým má vládnout, a míní se věnovat své opoziční práci.

    ČSSD a ODS mají k disposici jasnou zprávu, že s Unií svobody do voleb nemohou počítat.

    Pokud jde o příští volby do poslanecké sněmovny, Unie řekla ano společnému volebnímu programu čtyřkoalice, společné kandidátce, jmenování společného lídra.

    Mít v debatě s partnery jasno o programových zásadách by Unie chtěla mít do konce roku.

    Padl i návrh, aby čtyřkoalice sestavila stínovou vládu z lidí, kteří by po případném vítězství ve volbách zasedli do ministerských křesel.

    Jednání republikového shromáždění Unie svobody potěšilo její partnery ve čtyřkoalici, zatímco ODS a ČSSD se nevzdávají naděje, že je možné čtyřkoalici ještě rozdělit.

    ČSSD si míní nadále namlouvat lidovce a ODS Unii svobody.

    Touží najednou velké strany skutečně po spolupráci s těmi malými? Nesledujeme pouze manévr, jehož smyslem je zabránit vzniku silného bloku, se kterým se při podpisu opoziční smlouvy nepočítalo?

    Problém ODS a ČSSD je v tom, že čtyřkoalici už nelze rozbít, ale ani se s ní dosud nelze utkat.

    Je na politické scéně přítomna, ale neuchopitelně: Nemá šéfa, na kterého by bylo možné útočit.

    Nemá program, o kterém by bylo možné říct, že je špatný, či neuskutečnitelný.

    Není možné kritizovat její činy, které nečiní. Lépe než dnes už na tom čtyřkoalice politicky nikdy nebude.

    28. února 2000

    "Cestovatelská" skrytá reklama II. - tentokráte v MfD

    Svatá boží prostoto...

    Štěpán Kotrba

    Když můj pohled nedávno padl na stránky Práva, domníval jsem se (a k tomu se přiznám), že tamní redaktorce "ujely nohy"...

    Jaký byl můj údiv, když jsem v tentýž den, v sobotu, otevřel druhé noviny : Mladou frontu DNES. Omlouvám se Právu - pokud tam se pouze "jemně" naznačuje, pak o něco méně inteligentní čtenář MfD dostane PR informace v zarámečkované podobě jako součást celostránkové reportáže i s telefonním číslem.

    Posuďte sami:

    Místo: MfD, příloha Na cestách, str. I., II.

    čas: 26. 2. 2000

    autor: Jan Rybář

    Název:

    Dominika - zapomenutý kout Karibiku

    http://noviny.trafika.cz/press2/art.asp?s=mf&d=000226&t=1&f=m048c01b.htm

    Skrytě veřejná reklama nastane až na konec článku. V rámečku "Může se hodit" se dozvíte, že: "na Dominiku nelétají žádné přímé mezinárodní linky. Nejsnazší je dostat se tam přes sousední Martinik či Guadeloupe, kam z Evropy létá Air France. Dále je pak možné pokračovat místními leteckými linkami či lodí, což samo o sobě stojí za to. Na Dominiku se v Čechách specializuje cestovní kancelář Indalo Space (telefon: 02/6975088). "

    No - a víte všechno. Stačí zvednout telefon..., a ten PRAVÝ účel celého článku je splněn.

    "Cestovatelská" skrytá reklama III. - tentokráte opět v MfD

    Zamilovaný redaktor MfD

    Místo: MfD, příloha Na cestách, str. III.

    čas: 26. 2. 2000

    autor: (tt)

    Název: S Valentýnem do světa

    http://noviny.trafika.cz/press2/art.asp?s=mf&d=000226&t=1&f=m048c03d.htm

    Znění - posuďte sami:

    "Na sv. Valentýna, svátek zamilovaných, se letos pilně cestovalo. Agentura GTS International pro tuto příležitost připravila pro studenty a mladé lidi nabídku cenově výhodných letenek do mnoha míst světa. Největší zájem byl o Jižní Ameriku a Asii. V žebříčku nejžádanějších destinací zvítězila Manila. Do hlavního města Filipín se na oslavu Valentýna rozhodlo letět z České republiky 208 mladých lidí. Celkově valentýnské nabídky využilo 1015 studentů. "

    Bez komentáře.

    "Cestovatelská" skrytá reklama IV. - tentokráte znovu v MfD

    MfD plná komerce? Může se hodit

    Místo: MfD, příloha Na cestách, str. IV.

    čas: 26. 2. 2000

    autor: spolupracovnice redakce Alena Drábová

    Název: Domažlice plné Chodů - nejen v muzeu

    http://noviny.trafika.cz/press2/art.asp?s=mf&d=000226&t=1&f=m048c04a.htm

    Tatáž logika, jako v díle II. . Na stránce článeček, u článečku rámeček a v rámečku inzeráteček...: "Může se hodit".

    "NENECHTE SI UJÍT: Domažlice: vyhlídku z ochozu věže kostela Narození P. Marie, Klenčí pod Čerchovem: muzeum spisovatele J.Š .Baara, jeho pomník na Výhledech, odkud je krásný pohled do širokého okolí, Újezd: statek rebela Jana Koziny, známého z Jiráskových Psohlavců

    KONTAKT: Městská informační služba, tel. 0189/72582, Muzeum Chodska - Chodský hrad Chodské nám. 96, tel. 189/776009 "

    "Cestovatelská" skrytá reklama V. - kde jinde, než v MfD

    Haider sem, Haider tam, nám už je to všechno jedno...

    Místo: MfD, příloha Na cestách, str. I., VIII.

    čas: 26. 2. 2000

    autor: spolupracovník redakce Jindřich Lion

    Název: Na ples v opeře

    http://noviny.trafika.cz/press2/art.asp?s=mf&d=000226&t=1&f=m048c01a.htm

    Císař nechtěl radovánky dovolit

    http://noviny.trafika.cz/press2/art.asp?s=mf&d=000226&t=1&f=m048c08b.htm

    Velká reportáž z Vídně s jednou fotografií přes 4 sloupce, druhou přes 3 sloupce a s doplňkovým historickým exkurzem pro Neználky.

    Na konci článečku rámeček, v rámečku inzeráteček... (to už znáte z minula) - ale tentokrát POZOR ! Hry na skrytou reklamu se účastní RAKOUSKÁ STÁTNÍ REKLAMNÍ AGENTURA Oesterreich Werbung !!!!

    Plné znění rámečku:

    "Může se hodit

    INFORMACE

    Informace o Plesu v opeře, ale i o turistice v Rakousku vůbec, vám podá:

    Österreich Werbung, Krakovská 7, Praha 1, tel: 02/22211 2 82, fax: 22210256

    OBJEDNÁVKY

    Objednat si lístky na Ples v opeře i hotel musíte mnoho měsíců předem, protože o ples je vždy veliký zájem.

    KDY SE PLES KONÁ

    Protože pro letošek už jsou vstupenky vyprodány, jedinou šancí, jak vidět Ples v opeře budete mít, když si pustíte 21. března ve 22 hodin vídeňský televizní kanál, který bude dávat jeho záznam. "

    Jsem raději, když lidi se mnou polemizují, než když mě nekriticky citují

    Připomínka k článku v CER

    Milan Šmíd

    Pane Culiku,

    obavam se, ze jste ne zcela dostatecne porozumel tomu, co jsem chtel vysvetlit ve svych poslednich prispevcich (nemel jsem na mnoha fakta cas, a tak jsem ty informace dal do odkazu, ale bohuzel Prague Business Journal dava zadarmo clanky jen jeden tyden, ale na druhe strane snad ten Respekt byl dostatecne instruktivni, nebo ne?).

    Vec se ma tak, ze IPB banka a jeji holding ma financni problemy. Oni to resili tim, ze "vyvedli spatna aktiva ve vysi 12,7 mld. Kc z bilance banky" (citace z tydeniku Ekonom 8/2000, str.20) kamsi na Kajmanske ostrovy.

    Takovato metoda cisteni bilance banky neni obecne prijimana jako regulerni. Projevilo se to mj. tim, ze rating IPB klesl, a ze (podle clanku v PBJ) nektere zahranicni banky prerusili sve operace s IPB. Bankovni dohled tuto transakci nechce uznat jako regulerni, chce aby na spatne uvery byly vytvorebny opravne polozky. Pokud se tak stane, IPB se dostane do velkych potizi.

    A tady se ted vede bitva mezi lidmi od financni skupiny IPB (neni to jen banka) a statem, ktery reprezentuje soucasna vlada. Prave o tom psal i Machacek v Respektu, i kdyz to bylo v souvislosti se starsim pripadem, kdy IPB zoufale hledajici, jak posilit sva aktiva, provedla pozdni najezd na Ceskou sportielnu a snazila se zpochybnit vladni exkluzivitu pro Erste Bank Sparkassen (viz materialy, ktere se o tom objevily v Lidovych novinach v lednu).

    Ja mam obavy, ze tyto vsechny odkazy jste necetl a souvislosti zcela nepochopil. Jinak byste nemohl napsat do CER, to co jste napsal o Agrobance v souvislosti s poradem Na vlastni oci. Co se tady stalo?? Nahle se v mediich objevily na prvnich stranach zpravy o tom, jak byl obvinen byvaly spravce Agrobanky, jak mu udelali dokonce snad i domovni prohlidku. Ze pry tim, jak oddelil dobrou cast Agrobanky od te spatne casti (ktera zustala statu) se cehosi (ted to zpameti nevim) dopustil a promrhal statni penize.

    Spravce Agrobanky ovsem pouze plnil pokyny bankovni rady a CNB, ktera na posledni chvili vyrvala Agrobanku v roce 1996 z rukou tunelaru z Motoinvestu, stat ji dostal v dezolatnim stavu a chtel ji privatizovat a prodat. Aby Agrobanku vubec nekdo koupil, doslo k onem vyse zminenym zachrannym operacim a deleni na dobrou a spatnou cast. Ta dobra byla prodana General Electric, ta spatna zustala na krku statu. Ale podle odborniku to pry bylo porad lepsi reseni, nez Agrobanku nechat zkrachovat, stat by to stalo jeste vice.

    Nicmene tato vicemene standardni predprivatizacni operace nahle byla napadena zalobou se zcela jasnym cilem - zautocit na CNB, bankovni radu, oslabit je tak, aby nemohli nebo nechteli IPB slapat na paty. Ten utok byl tak rasantni, ze se do toho vlozil i prezident (viz dalsi odkaz, ktery jsem pricinil).

    Novinari typu Radka Johna a Josef Klimy pak bud z nevedomosti, ale mozna i nekym podniceni se do teto kampane zapojili.

    To byl smysl meho prispevku.

    Ale nikde jsem tam nerikal, ze Na vlastni oci uvedlo, ze CNB tunelovala Agrobanku a nechala z ni jen prazdnou skorapku.

    Nekdy mam pocit, ze z kazde informace, kterou poskytnu Vasemu periodiku, se ve Vasi nekriticke interpretaci (vzdyt jsem v rade pripadu vyslovne uvedl, ze jde o NEPODLOZENE HYPOTEZY nebo SPEKULACE) stava traskavina, ktera muze ohrozit i moji duveryhodnost. Veci jsou nekdy slozitejsi, nez je vidi intelektual vzdaleny od politicke praxe.

    Ten Lauder a Milevsko je rovnez hypoteza. Vsimly si ji dnes i Lidove noviny v komentari Nebezpecne znamosti pani Livie. Muze, ale nemusi to byt pravda. Ta se ukaze mozna teprve v okamziku, az se dozvime, kdo ty odreknute dodavky vzduchotechniky do Busehru nakonec namisto Milevska doda. Pak se bude videt, zdali to byl skutecne matter of principle dane politicke linie.

    Za precteni dnes stoji i Hospodarske noviny, kde se k pripadu IPB uvadi rozhovor s bankerem Prochazkou a hypoteza, ze IPB proda Klinkhammerovi Primu..

    Pokud chcete, muzete tento dopis otisknout vcetne tohoto odstavce, v nemz znovu opakuji svuj nazor: cesta k poznani vede pres diskusi. Nekdy jsem radeji, kdyz mne nekdo kritizuje a kvalifikovane oponuje, nez kdyz jsem nekriticky citovan.

    Poznámka JČ: Nemám v úmyslu citovat Milana Šmída nekriticky. Ve svých příspěvcích pro Central Europe Review každý týden v angličtině shrnuji, co považuji za posledních sedm dní za nejvýznamnější vývoj v České republice; nezřídka cituji podle mého názoru nejzajímavější materiály z Britských listů.

    Nedomnívám se, že jsem Šmídovy texty ze včerejších BL nějak zkreslil: jasně jsem dal najevo, že jde v případě úvah o spojení mezi Madeleine Albrightovou, vývozem elektrárenského zařízení do Íránu a Ronaldem Lauderem a CME o spekulaci:

    "Rumours circulate asserting that Ronald Lauder, the chairman of Central European Media Enterprises, has had a certain say in this matter. (Česky: "Kolují dohady, které tvrdí...")

    Další část článku, proti němuž Milan Šmíd v jeho anglické verzi namítá, zní:

    According to the report, the Czech central bank has wasted a large amount of funds preparing Agrobanka (a bank that later went bankrupt) for privatisation, thus turning this bank into an empty shell.

    Je to parafráze těchto Šmídových vět a nemyslím, že je překlad nepřesný: Šmíd se zmiňuje o reportáži televize Nova Na vlastní oči "o trestním řízení proti správci Agrobanky, a "o tom, jak ČNB promrhala peníze při známé předprivatizační operaci , jež udělala z prázdné Agrobanky prodejné zboží..."

    Noční běh Glasgowem

    Pavel Trtík

    Byl jsem vcera vecer s kamaradkou v centru Glasgow v kine. Mimochodem, The End of the Affair neni nic moc, obzvlaste kdyz par dni pred tim probdite noc nad stejnojmenou knihou Grahama Greena. Presto, kdyz jsme pred jedenactou vypadli z kina, tak jsem mel takovou bezva naladu.

    Proste mi bylo fajn. Spousta enrgie, kterou jsem behem dne straveneho castecne v laboratori, castecne u pocitace v kancelari a castecne vyukou studentu na University of Paisley, nejak nemel moznost spotrebovat.

    Nevim jestli to neni nejaka uchylka, asi budu muset konsultovat sveho psychiatra J , ale ja mam v takovychto specialnich pripadech "strasne dobre nalady" obrovskou chut bezet.

    A tak jsem v hlave pomyslne roztrhal zpatecni cast listku na vlak Paisley-Glasgow-Paisley, a rekl si, ze si domu dobehnu.

    Jenze celou tu streku se mi moc bezet nechtelo, uz jsem to parkrat bezel a mockrat jel na kole, a tak znam Paisley Rd West (ulice, ktera spojuje Paisley a Glasgow) jak sve boty.

    Uvedomil jsem si, ze kdyz se popovezu z centra Glasgowa metrem do Govanu ci Ibroxu tak, ze si to nejenom trochu zkratim, nejenom pobezim cestu kterou neznam, ale taky ze budeme mit s kamaradkou kus spolecne cesty metrem. Rozhodnuto. Metrem na Govan, pak s nohama na ramenou do Paisley.

    Kdyz jsem v Govanu vylezl z metra, bylo tak ctvrt na jedenact. Ach jo, jak jsem tam nikdy predtim nebyl, tak jsem nevedel kudy. Ulice vymydlena az na jednu divcinu s uzasne modrymi vlasy, ktera prave taky vysla z metra. Zeptal jsem se ji kudy do Paisley.

    Dostalo se mi velmi logicke odpovedi, ze autobus za chvili pojede. A tak jsem musel s pravdou ven. Ze mne nezajima autobus, ale ze chci jen vedet smer, protoze to chci bezet. Vzhledem k pokrocile hodine a typu otazky, byla mlcenliva odpoved natazenym ukazovackem - doplnena o lehce utrpny usmev - vice nez milosrdna.

    Z hlediska vzdalenosti je to totiz jako kdybyste se v jedenact v noci ptali v Praze na Dejvicke, jakym smerem je Ruzyne.

    Pokud bych to mel porovnat podle toho, co si lide v Britanii o Govanu respektive Paisley mysli, tj. podle toho jakou maji tato mista povest, tak je to priblizne jako kdybyste chteli bezet z Vysocan do Libne, ci z Poruby do Karvine. Ihned jednim dechem dodavam, ze nemam jedinou spatnou zkusenost z Vysocan, Libne, Poruby, Karvine ani Govanu. A tech spatnych zkusenosti z Paisley, kde jiz nejaky cas ziji, neni veru mnoho. Kdyby ta povest, ktera se kolem vsech techto mist toci, byla tak pravdiva, jak je nafouknuta, tak by tomu, myslim, bylo urcite jinak.

    A tak jsem rozebehl stopky na mych hodinkach, chytil rytmus a zacal si libovat jak mam ty svoje adidasky dobre rozeslapnute. Neubehl jsem ani 200m a straslive, ale opravdu moc, jsem vylekal jednu pani, kolem ktere jsem si to prosvistel. Zastavil jsem se a vratil se k ni, vypadala na infarkt.Doufam, ze se ji podarilo v klidu usnout. Omlouvam se ji jeste jednou, i kdyz tusim, ze Britske Listy zrejme necte.

    Podlehnuv spatne povesti Govanu - rikal jsem si "No jo Govan, tady se lidi strasne bojej chodit v noci po ulici." - mne o par desitek sekund dale minul docela plny nocni autobus. Do oka mne uderila zarive modra barva vlasu te divciny - o neco nize se rysoval pobaveny usmev. Autobus zastavil asi tak 150m prede mnou na zastavce. Nikdo nevystupoval, nikdo nenastupoval. Ihned mi doslo, ze ten autobusak ceka na mne. Glasgowske mestske autobusy na zastavkach zastavi pouze tehdy, kdyz chce nekdo vystoupit, ci pokud nekdo na zastavce na ridice zamava. Kolik mne takhle ujelo pri mych prvnich navstevach Britanie autobusu.

    Nechtel jsem, aby lide uvnitr cekali moc dlouho, zastavit se mi taky nechtelo, predvadet za behu nejakou sirokou gestikulaci je ptakovina, a tak jsem akorat zrychlil. Nechavaje autobus za sebou jsem se pootocil a pohlednul na ridice s nejomluvnejsim vyrazem v tvari, ktery jsem v tu chvili dokazal vyloudit. Kdyz jsme se s autobusem za dalsich par sekund mijeli potreti, tak jsem si nemohl nevsimnout jednoho namodraleho usmevu od ucha k uchu, a navic jsem dostal strach, ze se autobus mozna na mne prevrati prevazen vlastni vahou cestujicich nalepenych na okynkach smerem k chodniku.

    Autobus zmizel v dalce, ted uz by snad mohl byt klid na pohodovy beh. Vydrzelo to az do chvile, kdy jsem se dostal asi tak o 3km dal. To jsem se dostal k nadjezdu nad dalnici Glasgow-Greenock. Ten nadjezd znam, obcas tam jedu autem a vim, ze na druhe strane nadjezdu zacina/konci chodnik, a tak jsem suverene zamiril do mist, kde se lide-chodci vetsinou nevyskytuji. Ackolive, jakys' takys' "chodnicek" asi tak 30 cm siroky tam je. Pro udrzbu komunikaci Ša pro silence.

    Shoda nahod je krasna vec - The 'End of the Affair', ze ktereho jsem se vracel, je jich plny. A tak co kdokoliv/cokoliv nahore/dole chtel/nechtel, jak si to klusu po tom nadjezdu tichou uterni glasgowskou noci, tak se proti mne objevi policejni auto. Konecne ta policie. Ja jsem psal, ze to bude taky malicko i o ni. Ackolive ziji v Britanii jiz nejaky cas, tak ma prvni reakce pri spatreni policie ma koreny z dob stravenych v Cechach. Jednoduse si pri spatreni policie nereknu, ze je to sluzba pro verejnost, potazmo pak pro mne. Ma prvni reakce je - "Sakra, nedelam neco proti nejakemu narizeni ci zakonu?", "Mam u sebe obcanku?" nebo nejaka podobna variace na dane tema.

    Dluzno podotknout, ze sitauce, ve ktere jsem byl, byla minimalne na hrane nejakeho 'prestupku'. Navic, clovek, v dzinach s J-batohem pres rameno, bezici kolem pul dvanacte vecer po dalnicnim nadjezdu, musi byt nutne podezrely. Zacal jsem hbite spradat v hlave vymluvy na otazky, co tu delam, co mam v tom batohu, atd., predpokladaje, ze skotsti policiste zrejme nebudou znat zasadu treninkovych metod Cimrmanovy predsokolske telovychovne organizace SUP - "Kdyz Vas bude honit cetnik, taky si nenazujete tretry a neprevleknete se do trenyrek s lampasy".

    Auto se priblizilo, pribrzdilo, pousmal jsem se a zamaval na policistuŠa to bylo vse. Vic nic.

    Tato prihoda se v blede modrem opakovala jeste jednou, a to tesne pred domovem na pesi zone v Paisley. Ano, i v Britanii jezdi policiste po pesi zone autem. Co se da delat, nekdo musi jit prikladem. Kazdopadne, opet zpomalili, okoukli, uznali, ze je vse OK a jeli dale.

    Co dodat? Je mozne, ze duvodem k tomu, ze mne nezastavili na tom nadjezdu, byla treba obycejna lenost, nebo se mozna nemohli zdrzet. Ja si ale spise rikam, ze je to tim, ze v teto zemi je policista instituci, ktera je vetsinou docela rozumnou sluzbou verejnosti. "Postav se treba na hlavu, blazne, pokud pritom neohrozujes druhe, majetek druhych ci sam sebe, budiz vule Tva, je to Tva svoboda". A to je neco, co se mi na Britanii moc libi.

    Pripomina mi to vzdalene idealne-profesionalni pristup strazmistra z Capkovy povidky Slepeje z Povidek ted-nevim-z-ktere kapsy. I kdyz uznavam, ze behani po dalnicnim nadjezdu bez chodniku pro pesi muze byt povazovano za ohrozeni vlastni osoby. Obzvlaste v Britanii, ve ktere jsou nekdy nektere dusledky pozadavku na zdravi a bezpecnost (Health and Safety requirements) absurdne komicke. Ale to by vydalo na cely dalsi clanek.

    Jedno male srovnani na konec. I v Britanii si policiste v noci radeji vozi zadky v autech a do ulic se odvazuji pouze ve dne, kdyz se zviditelnuji pro vetsinu vetsinoveho, vetsinou prava-a-poradek-cticiho obyvatelstva. Nerikam, ze v noci jsou policiste pouze v autech, ale jsem presvedcen, ze pravdepobnost narazu do policisty-pochuzkare je daleko vetsi ve dne nez v noci. Strazmistr ze Slepeji, pochuzkujici ve tri rano po naproste perifierii jedne klidne mestske ctvrte, budici domovnice, aby zametly snih, bdici nad vseobecnym poradkem, tak ten tady rozhodne neni, ten snad existoval jen v pohadkach, pardon, povidkach pana Capka.

    P.S. Poznamka na okraj pro psychology sportu. Kdyz clovek, o tom behani nemusi premyslet, kdyz se mu v hlave nehoni, ze musi udelat jeste krok a dalsi a dalsich deset, kdyz ten beh ridi jakysi "vnitrni autopilot" a mysl pri tom ubiha nekde o dva metry opodal, tak to je pak dokonala radost z pohybu. Tech skoro celych 10 km, jsem "proletl" ve fantasticke pohode za 44 minut - vykon hodny cloveka pijiciho jak duha, neniliz pravda Rudiku J ? (viz BL se zapisky z Británie Rudolfa Merknera.)

    Ke krizi bydlení pro mladé lidi

    Martin Hlaváček

    Zaujal mne nedavny prispevek pod titulem "Krize bydleni pro mlade lidi" a chtel bych timto prispet do diskuse o problematice bytu v CR. Situaci v republice znam docela dobre, i kdyz jen dojizdim z Kanady. Mrzi mne, ze i deset let po prevratu neexistuje sjednoceny trh s byty, a to i po udajne thatcherovskych reformach devadesatych let.

    Strecha nad hlavou je po jidle druhym nejdulezitejsim prvkem lidske existence. Dokud nebude docenen vyznam teto ekonomicke sfery, budou trpet nejen mladi lide ale cele ceske hospodarstvi. Zda se mi, ze cesti politikove maji strach neco podstatneho udelat, aby nepobourili cast verejnosti, ale pritom si neuvedomuji, ze skodi celemu narodu. Mladi lide a jejich narozene i nenarozene deti si zaslouzi vetsi pece od ceskych zakonodarcu. Shrnul jsem svoje uvahy do dvou nasledujicih bodu: 1) cachrovani se statnimi (obecnimi) byty

    Prepisovani statnich bytu na pribuzne nebo "za odstupne" a inzerce techto transakci je podivnou visitkou statu, ktery si preje byt za nekolik let na urovni zapadni Evropy. Uvolneni najemneho na trzni ceny by odstramilo motivaci pro tyto hricky a stat by pritom mohl nadale davat nemajetnym lidem prispevky na cinzi. Zatimco nekteri "stastlivci" sedi i na dvou subvencovanych bytech, mladi manzele odkladaji zalozeni rodiny, protoze "byty nejsou". 2) nespravedlive omezena prava soukromych majitelu

    Kdo bude investovat do obnovy a vystavby novych domu pokud cinze budou regulovane a neplatici se beztrestne mohou povalovat ve Vasem baraku? Musime ceskym najemnikum vysvetlit, ze trh s byty neznamena jen vyssi najemne, ale take svobodu pohybu a lepsi vyber ubytovani. Uvolneni najemneho uprazdni radu bytu v soukromych i obecnich domech a zaroven donuti majitele udrzovat budovu tak aby prilakal zakazniky. Doufam, ze Zemanova vlada umozni liberalizaci najemneho a upravi vztah mezi majiteli a najemniky.

    Volny trh s byty usnadni stehovani lidi z oblasti vysoke nezamestnanosti a umozni duchodcum prestehovani do mensich prostor. Stat nebude musit investovat do bytove vystavby, protoze soukromi investori zacnou stavet cinzaky.

    Jak je tomu s bydlením?

    Dalibor Štys

    Vážení,

    konečně jsem se dostal ke spisování o bydlení. Už jsem jeden takový článek před asi dvěma lety do BL psal a tvrdil jsem v něm, že bytová jednotka v třípodlažním, devítibytovém činžovním domě 3+1, 100m2, se dá postavit za z nejlepších materiálů za 350 tis. Kč.

    Tvrdím to stále, mezitím jsem experimentálně ověřil, že taková bytová jednotka v samostatně stojícím dvoupodlažním domě domě stojí cca 600 tis. Kč. Důvody vícenákladů jsou zřejmé - dražší vnější zdi, větší náklady na instalace, vytápění, větší náklady na pozemek.

    I kdyby to bylo 450 tis. na bytovou jednotku, je to pořád 4,5 tis. na m2. Že mám pravdu, mohu dokázat ze svého účetnictví, ale dokazuje to i mimo jiné i v televizi publikovaná zpráva, že v obci Horní Jelení na Královéhradecku staví dodavatelským způsobem rodinné domky za 645 tis. Kč.

    Toto vše v Česku, kde zedníkova hodinová mzda převyšuje základní mzdu mladého profesora na vysoké škole (typicky 100 vs 95 Kč hrubého na hodinu) a efektivní zedníkova mzda často i mzdu lecktereho manažera (zedník je placen za každou , i přesčasovou, hodinu své práce a často nezdaněně).

    Obdobně je to s jinými náklady na stavění vzhledem k odpovídajícím nákladům v jiných oborech.

    Takže, kdeže je vlastně ten problém s bydlením v Česku? Budu-li splácet hypotéku na byt za 450 000 Kč 10 let, mám splatit cca 650 tis. Kč, tj. něco málo přes 5 tis. Kč. měsíčně. To kdybych předtím neměl uspořenu ani korunu. Celý problém se tudíž omezuje na Prahu , Brno a pár dalších atraktivních lokalit, kde ceny na trhu s byty jsou způsobeny obří a také koupěschopnou poptávkou. Z toho vyplývá jednoduché doporučení: pokud si nejste schopen sehnat zaměstnání s platem alespoň 30 tis. měsíčně, odstěhujte se z Prahy. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se otevřou netušené možnosti jak dělat něco jiného, než produkovat stohy papíru, elektronický šum a výfukové plyny.

    Jak jsem nevyhrál láhev šampaňského

    Petr Jánský

    Jak jsem nevyhrál lahev šampaňského

    Jedním z těch, kteří se pozastavili nad bonmotem předsedy vlády byl i vydavatel Neviditelného psa Ondřej Neff. Vytkl Zemanovi nepřesnou citaci Talleyranda a nevíc nevhodné použití v souvislosti s návštěvou lidovců v Rakousku.

    Shodou okolností vyšel v českém regionálním tisku článek ing. Wintra, který ponechal politické okolnosti stranou a zaměřil se na výrok samý. Tvrdil, že autorem není Napoleonův ministr zahraničí Talleyrand, ale ministr policie Fouche. Dodává, že se o výroku ve svých knihách zmiňuje jak Stefan Zweig, tak A. Z. Manfred a další, a to v souvislosti se smrtí bourbonského prince vévody Enghienského, kterého dal Napoleon zastřelit, protože k němu údajně vedly nitky protistátního spiknutí. Ministr Fouche byl jeden z těch, kteří přesvědčovali Bonaparta, aby dal vévodu odstranit. Potom však mluvil jinak. Jako přesné znění Foucheho výroku uvádí ing. Wintr: "Bylo to horší než zločin, byl to omyl!"

    Znělo to věrohodně, a proto jsem upozornil O. Neffa na chybu. Ten však trval na svém a tak jsme uzavřeli sázku o lahvinku šampaňského.

    Mocné je internetové medium. Neff našel stránku Johna Bartletta, který již v roce 1901 vydal sbírku známých citátů. Dnes si můžete v amazon.com koupit 9. vydání této knihy. Ačkoliv přesnější by patrně byla řeč originální, v angličtině jsou uváděny citáty dva:

    1. It is more than a crime, it is political fault. (Memoirs of Fouché 1763-1820). Je to více než zločin, je to politická chyba.

    2. It is worse than a crime, - it is a blunder. (Attributed to Tallleyrand). Je to horší než zločin, je to omyl.

    Zatímco u prvního citátu je jasný jak obsah, tak autor, druhý citát má logiku slabší a Talleyrandovi je pouze připisován, přisuzován. Navíc slovo blunder má více významů. Když zavřu obě oči, není vyloučena ani ona Zemanova pitomost.

    Uznal jsem však remízu a s panem Neffem jsme se rozešli smírně. Shodli jsme se i na tom, že Zeman necitoval přesně a bonmotu použil nevhodně.

    Metrostav má ostudu na internetu

    Děti Země

    Firma Metrostav Intertrade, ktera stavi "Bydleni Cibulka", kde byly bez skrupuli a platneho povoleni o vikendu pokaceny stovky stromu, ma ostudu na Internetu. Dnesnim dnem byly zprovozneny webovske stranky pojednavajici nejen o tomto, ale i dalsich kontroverznich projektech v prostoru prirodniho parku Kosire - Motol. Stranky maji adresu http://www.detizeme.cz/cepo/kostitu.htm.

    Na pozemku, kde ma vyrust pres 100 luxusnich bytu ve vicepodlaznich budovach, se v nedeli horecne uklizely stopy po sobotnim masakru zelene. Nekolik delniku zde rozrezavalo a odvazelo padle kmeny a likvidovalo parezy. Inspektori Ceske inspekce zivotniho prostredi totiz v sobotu odchazeli s tim, ze v pondeli je nutne vse dosetrit. Za obet "Bydleni Cibulka" padlo okolo dvou set stromu.

    Na novych webovskych strankach je umistena take "Obcanska petice za zachovani Cibulky a jejiho razu", kterou si uzivatele Internetu mohou stahnout, podepsat a poslat. Ceska republika zatim, bohuzel, neuznava elektronicky podpis. Krome toho mohou jejich ctenari napsat rovnez primo rediteli Metrostavu Intertrade, a. s., Ing. Tomasi Bilkovi.

    Obcanske sdruzeni Cibulka a Deti Zeme se ovsem v zapase o osud teto lokality nevzdavaji. Jeste je mozne dosahnout alespon toho, ze projekt by mel byt prizpusoben mistnimu krajinnemu razu.


    • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|