Co je nového v České republice

Clanek Andrewa Marra "Nas dluh Africe" konci slovy: "Pan Kurtz z Konradova Srdce temnoty? Ne, neni mrtvy. Jen hraje golf a zahranicnepoliticke stranky necte." Vite, ktery clanek v BL byl toho dne nejmene cteny? Prave ten.

Zaver pana Madery je trapny. Jestlize si Cech preje, aby jeho narod zanikl, svedci to o malosti toho, kdo si narika, nez o malosti tech, na ktere si narika.

Dear Jan,

Falun College in Sweden now has another new position for a political scientist and the pay is much better than in the UK and one gets much more time for doing research. If you know of any PhDs looking for a job, you can ask them to contact me -- but I think the deadline for applying is in about 10 days, so they must contact me soon.

Roma in the CR
Forum Monday, April 17, 9:30 A.M. - 5 P.M. at Columbia University,
Dag Hammarskjold Lounge, International Affairs Bldg, 420 West 118 St., New York City - Open to general public - free admission

Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147). Pár posledních výtisků je ještě k dostání pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.)

Výběr textů z posledních dní:

Daniel Tácha

Poslankyně Kateřina Dostálová byla podle svých slov poškozena pořadem Ozvěny plus. Podle ní v nich redaktor Respektu Jindřich Šídlo lže a já jsem porušil principy etiky a profesionality redaktora veřejnoprávního rozhlasu. Nepřekvapuje mě její reakce, ostatně už v pondělí si Ozvěny plus vyžádal generální ředitel Českého rozhlasu v písemné podobě, aby je hned následující den chtěl na kazetě. V úterý mě o rozhořčení poslankyně Dostálové informoval redaktor Šídlo, ve středu se Ozvěnami plus zabývala rada Českého rozhlasu a ve čtvrtek mi tlumočili vážně míněné stanovisko jednoho z radních, že není možné nahrávat politika, pokud je nervózní, protože on pak může odpovědět nevhodně, ke své škodě. Zvykám si pomalu, ale zvykám. Ostatně, jak správně píše paní poslankyně, jsem redaktorem veřejnoprávního rozhlasu. Přesto k její stížnosti.

Pořad nebyl vystavěn na tvrzení Jindřicha Šídla, podle kterého Dostálová označila pořady Intolerance, Sněží a Katovnu za "neuvěřitelné sprosťárny a útok proti parlamentní demokracii", ale na těchto skutečnostech:

Břetislav Rychlík, autor cyklu Intolerance, zaznamenal útoky na svou nezávislost. Stěžovali si na něho politikové, musí nyní dávat scénáře Intolerance mnohem dříve ke schválení než doposud, musel zcela nestandardně zdůvodnit, proč si vybral zrovna téma poslanecké rozpínavosti a má potíže s prosazením svého nového projektu.

Paní poslankyně Dostálová hovořila o Intoleranci s ředitelem České televize v Brně Drahošem.

Útoky na svou osobu zaznamenal i autor komentáře v Intoleranci Přemysl Rút.

A konečně své vyslechl od poslankyně Dostálové i další spoluautor Intolerance redaktor Jindřich Šídlo.

Kromě Přemysla Rúta dostali v pořadu možnost se vyjádřit všichni jmenování.

To znamená, že se pořad neopíral výhradně o tvrzení redaktora Šídla. A i kdyby, s poslankyní Dostálovou jsem mluvil dvakrát po telefonu. Po prvé jsem jí seznámil s tématem pořadu a s otázkami k němu, po druhé jsem jí zavolal ze studia a nahrával její odpovědi. K mé škodě, že nemám nahraný první rozhovor, ale nemám ve zvyku nahrávat někoho, kdo je nepřipraven nebo může být zaskočen.

Navíc z telefonu, který máme k dispozici v kanceláři, nelze nahrávat. Přesto Dostálová v prvním telefonátu skutečně potvrdila, že se s redaktorem Šídlem o Intoleranci bavila, a že se jí Intolerance nelíbila (v pořadu jasně řekla, že Intolerance tentokrát vybočila z toho, o čem měla původně vůbec být).

Dále řekla, že přece není možné, aby Česká televize útočila takovým způsobem na rozhodnutí politiků, kteří byli přeci zvoleni ve svobodných volbách. Řekla, že není možné takto zpochybňovat demokraticky zvolené politiky. To co mi řekla, se obsahově zcela shoduje s tím, co měla říci redaktoru Šídlovi.

Při nahrávání odpovědí při druhém telefonátu volila samozřejmě mírnější slova. Zde je přepis jejích odpovědí, které jsem z časových důvodů nemohl do pořadu zařadit, ale mám je nahrané. Na otázku, zda si skutečně myslí, že Intolerance tím, že zpochybňovala rozumnost obrovských investic do objektů poslanecké sněmovny, útočila na parlamentní demokracii, uvedla:

"Já jsem přesvědčena o jedné věci, a já jsem sice tehdy v žádné poslanecké sněmovně, parlamentu, nebyla, že o tom, jaké budovy se spravují, kde bude sídlo českého parlamentu, rozhodovali demokraticky zvolení zástupci lidu, a takovéto ex post vysvětlování problému mi přišlo nefér."

Zde je přepis další nepoužité nahrávky, která se týká konkrétně toho, co měla Dostálová říci redaktoru Šídlovi.

"Můžu těžko reagovat na takto vytržené věci. Ale pokud vezmeme třeba jeden z těch zmiňovaných pořadů, jako třeba Sněží, tak jsem přesvědčena, že byl tím, tento poslední díl, který nemá co dělat na obrazovce veřejnoprávní televize."

A tečka na závěr - paní poslankyně Dostálová se ve své reakci podivuje, proč její slova redaktor Šídlo parafrázoval až v mém pořadu a nepřetiskl je mnohem dříve v Respektu. S trochou nadsázky musím říci, že upřímně závidím poslankyni Dostálové tuto spekulaci, protože já, coby redaktor veřejnoprávního rozhlasu, bych se nad jejím použitím, vzhledem k nynější atmosféře ve veřejnoprávních médiích, velmi rozmýšlel.

Daniel Tácha

Jindřich Šídlo

Vazeny pane Culiku,

dovolte, abych reagoval na stanovisko pani poslankyne Dostalove k me citaci jejiho vyroku v poradu CRo "Ozveny dne".

Pani poslankyne ma pravdu, jeji vyrok skutecne nemohu dolozit magnetofonovym zaznamem, nas rozhovor jsem si nenahraval.

Mozna to clenku medialni komise snemovny udivi, ale patri k beznym postupum novinarske prace (a to nikoliv pouze v Ceske republice), ze si pri sberu materialu pro text, v nemz jsou uvedeny kratke citace zucastnenych akteru, reporter dela jen poznamky do bloku.

Jde o ciste praktickou zalezitost, ktera s sebou pochopitelne nese sva rizika. Osobne tak postupuji skoro celych osm let, co pracuji pro Respekt, a tato metoda neprinesla mne ani memu zamestnavateli zadne vazne problemy.

(Jinak pochopitelne pracujeme napriklad pri velkych profilovych rozhovorech nebo pri praci na predem zjevne kontroverznich materialech, pri nichz od zacatku hrozi soudni dohra. Tam je pouziti magnetofonu nezbytne.)

Nevim, z ceho pani poslankyne usoudila na mou "bohorovnost" pri odpovedi na jeji uvodni otazku naseho pondelniho telefonniho rozhovoru: "Mate to, co tvrdite, ze jsem rekla, nahrane?".

Rekl jsem, ze nemam, ale ze za svou vypovedi pro CRo plne stojim. (Ostatne netusim, jestli si nas rozhovor nenahravala sama pani poslankyne.)

Rekl jsem take, ze jeji vyrok slysel jeste treti clovek, pritomny fotograf Respektu Ludvik Hradilek. Zcela ovsem take chapu pochybnosti pana Culika, nakolik muze byt tento muj blizky spolupracovnik povazovan za objektivniho a nezaujateho svedka.

Nevim, co ma dokazovat fakt, ze jsem vyrok pani poslankyne o Intoleranci nepouzil v textu o odvolani Rady CT, na nejz pani poslankyne poukazuje. (Byt v prvni verzi clanku tento citat skutecne uveden byl, vypadl az pri nutnem redakcnim kraceni.)

Pani poslankyne jsem se ani na jeji nazor na porady Intolerance, Katovna ci Snezi neptal. Sdelila mi ho sama, pote, co jsme v nasem rozhovoru narazili na tema kontroly vynakladani penez danovych poplatniku resp. koncesionaru.

Pani poslankyne tvrdila, ze je to primo zakladni povinnost poslancu.

Polozil jsem otazku, nakolik muze verejnost uprimnost teto snahu poslancum verit pri sve zkusenosti napriklad s budovanim sidla snemovny, ktere se behem nekolika let prodrazilo radove o stovky milionu korun proti puvodnim planum a slibum.

Pani poslankyne si hned vzpomnela na nedavno odvysilanou Intoleranci, pod niz jsem byl podepsan jako spoluautor nametu a scenare a po strucnem uvodu: "Ja jsem ten vas porad videla..." presla k vete, kterou jsem citoval v CRo. Tuto vetu jsem take kdykoliv ochoten zopakovat pri prime konfrontaci s pani poslankyni - pokud by to samozrejme melo nejaky smysl.

Zbyva odpoved na otazku, jak se vlastne k cele veci dostal Cesky rozhlas.

Nazor pani Dostalove jsem prevypravel nekolika lidem, mimo jine i reziseru Intolerance a spoluautorovi jejiho dilu o stavbe poslaneckeho mestecka Bretislavu Rychlikovi. Kdyz mi pak zavolal kolega Daniel Tacha, zda jsem ochoten celou vec zopakovat i na mikrofon, nevidel jsem jediny duvod, proc to neudelat.

Secteno: v celem pripade skutecne stoji pouze slovo moje proti slovu pani poslankyne. Jsem ovsem presvedcen, ze ani tak nelze nechat podobne temne hrozby vyslovovane v pritmi zrekonstruovanych poslaneckych pracoven, jen tak plynout kolem nas.

Jindřich Šídlo, Respekt

Mimochodem, nechapu, co je to za "zranitelnost", ktera pani poslankyni brani "uvadet jmena" a nuti "hovorit o institucich".

Poznámka JČ: Předpokládám, že i v České republice by dal při případném soudním sporu nezávislý soudce na hodnocení bezúhonnosti charakteru svědku. Ze zcela nezávislých pramenů jsem se včera dověděl, že fotograf Hradílek je z rodiny s dlouhou a vážnou katolickou tradicí a že je v jeho případě křivé svědectví téměř stoprocentně vyloučeno. Kdosi se ptal, zda to myslím ironicky - ne naprosto vážně.

Ari Liberman

Vazeni,

v priloze zasilam posledni dopis s obsahem lakave financni nabidky z Nigerie. Je to jeden z mnoha, ktere jsou v techto dnech zasilany na mailove adresy zejmena ceskych firem a podnikatelu. Jiste nemusim rozepisovat oc jde, v minulych letech byly obdobne dopisy zasilany nasim podnikatelum postou.

Domnivam se, ze by bylo vhodne sirokou verejnost pred temito lakavymi nabidkami varovat.

Pokud byste potrebovali nejake blizsi udaje o tom, co se za temito nabidkami skryva, prosim kontaktujte mne.

S veskerou uctou,

Ari Lieberman
radni MC Praha 7
a predseda Sdruzeni pro rozvoj podnikani
tel.: 2014 4003
mobil: 0603 464 811
e-mail: liebermana@p7.mepnet.cz
http://www.tradenet.cz

ATTN: THE PRESIDENT/CEO

Dear Sir,

URGENT BUSINESS RELATIONSHIP

Re: Remittance of US$30.5 Million into your Private/Company's Account

I am the Deputy Director with the Nigerian National Petroleum Corporation Headquarters in Lagos.

I am writing on behalf of my colleagues in the Nigerian National Petroleum Corporation (NNPC) here in Lagos and have been assigned to seek for the assistance of a reliable foreign company through which we can transfer the sum of US$30.5m (Thirty Million, Five Hundred Thousand United States Dollars Only).

Source of fund for transfer

In 1997 Nigerian National Petroleum Corporation awarded a contract to petro-tech nig. Ltd. contract no. NNPC/PED/2055/96 for the supply of 200,000 monax axial erection of system optimization and commission conveyor for Port-Harcourt refinery complex. However, Petro-tech Nig. Ltd. abandoned the project halfway due to sudden rise in the cost of materials needed to execute the contract. Later in 1998, the contract was re-awarded to a Japanese firm, Higashvo who completed the project and has since received their full and final payment.

It is the balance over invoiced sum of US$30.5m that we want to transfer to your designated account now.

Your address was made available to us by a business attache who works with the company profiles. His assurance gave us the courage to link you up in this particular transaction and I hope it will be of mutual benefit to all of us.

We have agreed that after the transfer of the money into your account, you shall be entitled to 20%, the officials shall take 70% while 10% has been mapped out for local and international expenses that may be incurred in the course of the transfer. We have set in motion the machinery for the take-off of this transaction and further action will commence immediately we hear from you. NOTE: I WISH TO INVEST IN A LUCRATIVE BUSINESS. Your advice is also welcomed.

The nature of your business is not particularly relevant for the success of this transaction. All we require is your willingness to co-operate. All necessary precautions have been taken to ensure a no-risk situation on the side of both parties.

Please note that this deal can only take place on the following conditions:

1. that the transaction should be treated with utmost confidentiality and sincerity considering the calibre of people involved.

2. assurance that our own share be given to us when the money is transferred into your account.

If this proposal is acceptable to you, please send the following information:

a. Bank Name and Address, Account Number, Beneficiary's Name (it is into the above bank data that this money would be transferred to)

b. Your Direct Telephone and Fax number for easy communication.

Note that this transaction is slated to last between 10 to 14 banking days starting from the day we receive the above information.

If you have any question feel free to contact me through the above Tel/Fax number.

Thanks in anticipation.

WILLIAMS GEORGE

P.S. e-mailova adresa odesilatele je: pgeorge@nova.net.ng

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Více než šest let se někdejší poslanec Sládek snažil vyhnout tomu, aby soud rozhodl o incidentu, kdy v kadeřnictví ztloukl paní Martu Petrovovou za to, že se ohradila proti jeho nadávkám na adresu prezidenta Václava Havla a tehdejšího předsedy vlády Václava Klause.

I bez výroku soudu slušní lidé věděli, že zbít ženu je odporné, a to bez ohledu na to, co si ti dva před tím u holiče řekli.

Včera Miroslav Sládek v odvolacím řízení spor definitivně prohrál a má to dvojí důsledek: Zaprvé zaplatí paní Petrovové odškodné a uhradí náklady soudního řízení, a za druhé na základě soudního výroku lze veřejně konstatovat, že pan Sládek "fyzicky napadl" paní Petrovovou.

Vzhledem k presumpci neviny bylo ještě předevčírem nutné říct: "údajně fyzicky napadl". Jsou případy, kdy na odstranění toho slova "údajně" čekáme netrpělivě nikoli pouze proto, abychom mohli hrubost nazvat hrubostí, ale například proto, aby nám, daňovým poplatníkům, bylo vyplaceno odškodné čítající miliardy.

Nezávislé soudce nemůžeme nutit, aby o podvodech rozhodli, že se jedná o podvody, nicméně můžeme je ubezpečit, že když k takovému názoru dospějí, mohou počítat s naší vděčností.

Autoritu soudní moci včera vedle zmíněného Městského soudu v Praze posílil i výrok ústavního soudu v Brně.

S jeho nálezem, že Poslanecké sněmovně jako sboru zákonodárnému, nepřísluší rušit rozhodnutí obecních samospráv, se neztotožnili pouze starostové obcí, ale i sami poslanci.

Posuzovat sporná rozhodnutí náleží soudu - parlament je zde od toho, aby v souladu s ústavou přijímal zákony. Nebude-li se rozptylovat tím, co mu nepřísluší, třeba se dočkáme přehlednějšího právního řádu.

Jestliže díky tomu nepravostí zjevných, nic méně pouze údajných ubude, jistě ubude i nepravostí.

6. dubna 2000

Petr Jánský

Ústí nad Labem resp. Neštěmice se odvolaly k Ústavnímu soudu proti tomu, že Poslanecká sněmovna PČR zrušila stavební povolení, které obec vydala na stavbu plotu v Matiční ulici. Ve středu Ústavní soud zasedl a rozhodl ve prospěch obce. V odůvodnění zcela jasně a zřetelně vykázal sněmovnu tam, kam patří: Na pole zákonodárné. Akt zrušení stavebního rozhodnutí totiž nade vší pochybnost spadal do kompetence moci soudní.

Zablahořečil jsem Ústavnímu soudu, neboť právě prorůstání moci zákonodárné do výkonné a soudní mě v poslední době velmi znepokojuje. Napříště nebude možné, ať se to panu Langerovi líbí nebo ne, aby poslanci zasahovali do pravomocí samosprávy. Ne, že by neštěmičtí chtěli znovu stavět plot v Matiční, ale kdyby se pro něj rozhodli, tak jim v tom již nikdo nezabrání.

Možná ještě závažnější důsledek bude mít středeční rozhodnutí Ústavního soudu pro parlamentní komise. Poslanci se budou muset spokojit se svou rolí zákonodárnou. Dohled nad dodržováním zákonů nechť odevzdají jiným orgánům (rozhodně ne svým kdesevzaly tusevzaly parlamentním komisím). Předseda poslední Rady pro RTV pan Kučík má možnost se u Ústavního soudu dožadovat neplatnosti odvolání Rady, protože tento úkon evidentně nepatří do moci zákonodárné.

Věrné čtenářce Britských listů poslankyni Dostálové se uleví. Nebude muset sledovat a hodnotit různé (podle ní) pochybené pořady, pronášet dojemné projevy a zasahovat do kdečeho. Zbude jí tak víc času na přípravu kvalitních zákonů.

Petr Jánský

Petr Jánský

Hladinu adrenalinu ve společnosti zvedl v tomto týdnu předseda ODS Klaus, který si vyšlápl na pana presidenta. Termín "mafiánský kapitalismus" je prý (a tady cituji Klause přesně, protože známe své pappenheimské) "urážkou statisíců či milionů lidí v naší zemi; investorů, bankéřů, továrníků, hoteliérů, obchodníků, živnostníků (dramatická pauza) a jejich zaměstnanců, zrovna tak jako poctivých politiků, lékařů, učitelů, novinářů, umělců a mnohých dalších."

Člověku ihned vytane na mysli otázka: O které "naší zemi" předseda Klaus mluví? Je to země ODS? Vykolíkovala si tato státostrana v republice své území? Podle počtu postižených (statisíce či miliony) soudím, že nikoliv. Pan Klaus zabral rovnou celou ČR. Připravuje se na novou funkci. Zkouší, jaký je to příjemný pocit kopnout si ve jménu všech občanů do stávajícího presidenta. Aniž bychom mu dali hlas, hovoří za nás, za všechny. Kdyby alespoň mluvil moudře, člověk by to snáze překousl. Ale pan Klaus bohapustě žvaní, dělaje tím z těch, které si přivlastnil a jejichž myšlení a slova znásilnil, tupé stádo.

Vážení spoluobčané, nenechme si to líbit. Nespokojme se s poklepáním na čelo či hořkým odplivnutím. Udělejme z kleku vstyk. Vzpomeňme na Vaculíkových 2000 slov. To byl akční program proti totalitě, to byl návod na převzetí moci. Je za pět minut dvanáct. Ještě můžeme zastavit šíleného manipulátora, který z naší země udělal ruiny a z lidí ovce a který se bezostyšně dere na funkci presidenta.

Zachránit nás mohou jen činy. Je čas znovu vyjít do ulic. Je čas uchopit právo s spravedlnost do svých rukou. Je čas, aby dělníci vzali tunelovanou fabriku útokem. Je čas, aby okradení klienti zlynčovali ředitele zkrachovalé banky. Je čas, aby voliči vyházeli u oken ty "poctivé politiky", kteří si ze slova zrada udělali program. Je čas o pana Klause přerazit plaňku!

Petr Jánský

Poznámka JČ: Nemyslím ale, že by lidi měli brát spravedlnost násilně do vlastních rukou.

Petr Novotný

Dobry den,

mozna by to mohlo byt varovani i pro vas. :-)

V ramci Studia Fotbal bylo odvysilano vystoupeni tiskoveho mluvciho Ceskomoravskeho fotbaloveho svazu, v nemz prohlasil (byvaleho fotbalistu) pana Luhoveho za "personu non grata" s uplne uzasnym zduvodnenim (cituji po pameti):

"Pan Luhovy cesky fotbal stale kritizuje. Vsichni preci vime, ze nic neni cernobile. Pan Luhovy ovsem porad vidi vse cerne.[*] Je tedy jasne, ze to musi delat schvalne.[**] Proto jej CMFS povazuje za nezadouci osobu."

(Na dalsi otazky musel priznat, ze prohlaseni za nezadouci osobu nic neznamena a zadne dusledky nema.)

Navic si pry na pana Luhoveho budou stezovat spanelskemu fotbalovemu svazu. (Nikdo nevi proc - asi proto, ze Luhovy kdysi hral ve Spanelsku a dodnes rika, ze tam ma mnoho pratel.)

[*] To je zajimava myslenkova zkratka, kterou lze v ceskem prostredi videt casto. Nema se jen kritizovat, musi se i chvalit. To, ze neco je v poradku, preci zasluhuje uznani, ne? Pokud nekdo jen kritizuje (ze ano, pane Culiku :-)), je jasne, ze to mysli spatne a  vidi jen to spatne.

[**] Tohle ovsem stoji za pozornost psychiatra. Prelozeno do cestiny, rekl bych, to znamena: "Mohli bychom si myslet, ze to je slusny delnicky chlapec svedeny na scesti stvavymi agenty imperialismu. Ovsem to neni pravda. Ve skutecnosti je to zaprodanec Zapadu a jeho jedinou snahou je rozvratit stat." Jak jinak lze vysvetlovat implikovany rozdil mezi "kritizuje schvalne" a  necim jinym - zrejme "kritizuje z neznalosti"?

Jeste jeden kouzelny moment: Sportovni redaktor se z pana Luhoveho snazi vymamit pochvalu (opet cituji popameti): "A rekl byste, ze letos jsme [my? sic!] hrali dobre? Vzdyt v mezinarodnim zebricku jsme se posunuli za x-tou pricku, a za nami jsou takove velmoci jako Turecko, Belgie, Rakousko."

Pan Luhovy se snazil (pomerne nejasne, bohuzel - doufam, ze jsem ho pochopil spravne) oponovat, ze fotbal se nehraje jen pro vysledek, ale i proto, aby bylo na co koukat. A ze vyhrat zapas, na nejz neslo koukat, neni vse.

Prislo mi, ze sportovni redaktor nebyl schopen tuto myslenku vstrebat; porad se snazil, aby mu pan Luhovy odsouhlasil, ze je strasne dulezite, ze my [sic!] vyhravame a co si o nas [sic!] fotbalovy svet asi mysli.

Clovek nemusi sledovat jen Udalosti, aby se o mnohem priucil. :-)

PS: Navykl jsem si sledovat sport pres Eurosport (v anglickem zneni) a srovnani pristupu je alarmujici. (Mohu-li si vybrat, sleduji - i  pres nechutnou spoustu reklam - prenos na Eurosportu. Pritom totiz neusnu.) Ale to je jina pohadka.

Petr Novotný

chcete-li si udelat predstavu o hypotekach, zkuste si zajit na http://www.koba.cz/hypo2IEcz.asp.

(Pokud beru Prahu a okoli, musim uvazovat cenu bydleni tak 1.5-2 miliony - kdyz se budu hodne uskrovnovat.

Lze se snadno presvedcit, ze to odpovida 30000-35000 cisteho(!) mesicniho prijmu pro rodinu s jednim malym ditetem, pro rodinu s dvema detmi 31000-37500, a treba pro ctyri deti o 36000-42000. Znovu opakuji, jde o CISTY prijem.

Zapomente na statni podporu - mate-li mensi prijem, hypoteku proste nedostanete a podpora vas ponekud miji. Vzhledem k progresivnimu zdaneni, vysokym odvodum na  socialni a zdravotni pojisteni lze snadno dopocitat, kolikanasobek prumerneho prijmu to je treba v pripade, ze je manzelka s detmi na  materske dovolene.)

Podpora vystavby malometraznich bytu je krok naprosto nespravnym smerem. Pro mladou rodinu investice do malometrazniho bytu neni perspektivni - vzhledem k vysi splatek hypoteky nemohou tvorit uspory na zlepseni bydleni, a byt je neprodejny (protoze statni podpora se vztahuje jen na nove vznikle bytove jednotky, neni mozne, aby si pripadny kupec na koupi sjednal hypoteku s nizsim nez 10.75% urokem).

Kroky spravnym smerem neznam; myslim si ovsem, ze mezi ne musi patrit:

Nerikam, ze vim, jak toho vseho dosahnout. (Kdybych to vedel, mozna bych uz take mel Nobelovu cenu za ekonomii.) Ovsem vim celkem jiste, ze penize venovane do bydleni jsou investice a ne projedene pujcky.

Je skutecne nutne polozit si otazku, zda dnesni starnouci generace politiku nevychazi z (ne)slavneho hesla "Po nas potopa". Ocekavame-li celkove starnuti populace, bylo by mozna dobre udelat neco proto, aby se znovu zacaly rodit deti.

Dat mladym rodinam do zacatku bydleni je snad to nejmensi, co stat pro tuto vec muze udelat. Domov si z toho uz udelame sami.

Aleš Karpíšek

Vážený pane Pecino. Napsal jste:

(Bl 5.4.2000 - Veřejní služebníci nebo volená vrchnost? Krize veřejnoprávní televize a její souvislosti, Tomáš Pecina)

"...Do té doby jsou - aspoň v případě ČT - možné dvě přechodné varianty: buď Mathého model, tj. dobře spravovaná televize s úmyslně zdrženlivým, neprovkujícím a tedy nekvalitním zpravodajstvím, umně balancující v okolí meze únosnosti politické třídy, nebo slovenský (slovensko-ruský) model partajních, záměrně neobjektivních médií, veřejnoprávních i soukromých, které budou v područí vlivových skupin..."

Nejsem odborník na média, pouze občasný divák-amatér, ale měl bych k danému tématu malou poznámku. Jak je možné, že obě rakouské televize (jsem z Brna, takže ORF1 a ORF2 mám denně na talíři), pokud vím, jsou veřejnoprávní a přitom vysoká úroveň jejich vysílání daleko převyšuje úroveň ČT1 a ČT2, o TV Nova nemluvě?

"...Důvodů k optimismu není tedy mnoho. Současný proces zániku nezávislé veřejnoprávní České televize a její přeměnu v polostátní médium považuji za nezvratný. Těším se však nadějí, že během 10-12 let dospěje česká společnost do stavu, kdy bude schopna si na svých politicích média veřejné služby (bez ohledu na způsob jejich financování) opět vynutit..."

Asi máte pravdu a nejedná se zde bohužel ani tak o pesimismus, ale o tvrdou realitu. A pokud se na politické scéně za čas opět objeví pan profesor Klaus&hisboys, kterému v mnoha ohledech mečiarovské vidění světa vůbec není cizí, mám obavy, že oněch deset 10-12 let bude nakonec ještě žalostně málo. Napadá mě - nejsme my Češi v nepolitických funkcích náhodou tak trochu političtí masochisté?

Aleš Karpíšek, Brno

Vladimíra Bošková

Občanské sdružení na ochranu pacientů se sídlem v Praze požádalo 5. dubna Ústavní soud ČR o zrušení části zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a dále o zrušení vyhlášky ministerstva zdravotnictví č. 221/1955 Sb., o znaleckých komisích. Zmíněné právní předpisy jsou totiž v rozporu s mezinárodní Úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod (čl. 6) a s českou ústavní Listinou základních práv a svobod.

Podle úmluvy i listiny má mít občan zaručeno právo na nezávislé přešetření svého sporu za své osobní účasti. Právní předpisy uplatňované v českém zdravotnictví však toto právo občanům upírají.

Podle zákona o péči o zdraví lidu může občan podat stížnost vedoucímu pracovníkovi zdravotnického zařízení, který o stížnosti "rozhodne". V praxi to znamená, že ředitel zdravotnického zařízení, často lékař, rozhodne o stížnosti bez přítomnosti občana - stěžovatele, který také nemá přístup k podkladům, na jejichž základě se o sporu rozhoduje (nemá právo na znalost zdravotní dokumentace, nemůže žádat přešetření svého zdravotního stavu nezávislým orgánem, nezná protiargumenty druhé strany).

Naopak lékař je v takovémto sporu zvýhodněn, neboť zná veškerou zdravotní dokumentaci (pokud s touto dokumentací manipuluje, není za to žádný postih) a ze strany ředitele zdravotnického zařízení bývá ve věci dotazován (od pacienta nikdo doplňující informace nepožaduje).

Pacient se poté zpravidla odvolává buď k okresnímu úřadu nebo k ministerstvu zdravotnictví - tyto úřady mohou ustavit tzv. znaleckou komisi, jejíž činnost však neupravuje zákon, ale pouze vyhláška MZ ČR. Podle této vyhlášky však ve znalecké komisi zasednou převážně jen lékaři, vybíraní zcela nahodile. Přizván má být jeden právník, jenže ten je vybrán zúčastněnými lékaři - jedná se vždy o zaměstnance zdravotnického zařízení, případně ministerstva zdravotnictví. A tento jediný právník stejně nemá žádný vliv na řádnost projednání stížnosti - převahu hlasů mají lékaři, které do komise částečně deleguje lékařská komora.

Vyhláška MZ ČR neumožňuje osobní účast občana - stěžovatele ani vypořádání jeho námitek proti způsobu šetření. Navíc tato vyhláška legalizuje to, aby komise provedla jen neúplné šetření, neboť komise se má zabývat zdravotní dokumentací, "pokud ji zdravotnické zařízení komisi poskytne".

Nespokojený občan, který od této komise dostane do ruky pouze stručný závěr (případ lékařského pochybení nelze prokázat) bez doprovodných argumentů a důkazů, se poté obrací na soud nebo na orgány činné v trestním řízení. I když na této další úrovni někdy vznikne znalecký posudek se zcela jinými závěry, protistrana (lékař) se odvolá na původní závěry mimosoudní znalecké komise - a kauza převážně končí odložením stížnosti ad acta.

Pokud Ústavní soud nepřinutí ministerstvo zdravotnictví k legislativní činnosti, která by směřovala do vyspělého světa, nelze očekávat ani do budoucna žádnou změnu k lepšímu. MZ ČR totiž právě zpracovalo návrh nového zákona o veřejném zdravotním pojištění, který v některých směrech stávající právní stav ještě zhoršuje - návrh nového zákona není daleko od právních předpisů vyráběných v 50. letech bývalým komunistickým režimem.

Postavení pacienta v českém zdravotnictví se tak překvapivě může v nejbližším období ještě výrazněji zproblematizovat. Příčinou tohoto zvláštního postupu nového ministra zdravotnictví je přítomnost velkého počtu lékařů ve vedení resortního úřadu, naopak nepřítomnost právníků, kteří by znali zahraniční právní předpisy, ale i navázání spolupráce mezi novým ministrem a JUDr. Machem, který je pražským advokátem a zároveň placeným právníkem zastupujícím zájmy České lékařské komory.

Vladimíra Bošková

předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů

Jaroslav Pour

Je nesporné, že počet novorozenců a rodin s více dětmi v Evropě klesá. ALE PROČ ?

Blahobyt generující sobectví :

Prosperita a Ego jako měřítko úspěchu, nesporně vysoké pracovní nasazení, které vyžaduje svobodu v čase a prostoru a (podvědomý) strach z toho, že při jakémkoli životním lapsu na jednání jednotlivce doplatí (celá) rodina - hranice mezi blahobytem a nouzí se v moderní době může překročit velice rychle tam i zpět.

Tradovaná teze je, že většinou sociálně slabší skupiny mají vícečetnou rodinu (příčina a následek jsou v jednotě). Obava, kdy ve společenstvích (Afrika, Asie), které mají vysoký počet lidí má lidský (fyzický) život jen malou cenu je denně potvrzována TV zpravodajstvími - (jeden mrtvý je tragedie, milion mrtvých je statistika& ).

Doposud fungující penzijní systém (svým objemem zatím zaručující jak jistotu stáří tak i stabilitu národních měn).

Vysoké ceny nemovitostí (uměle udržované bankami), používané jako záruky pro úvěrování. Zemědělská politika EU (kvóty a trend nepěstovat NIC za peníze - pregnatně viz. Hlava XXII. - & jeho otec nepěstoval nejvíc podzemnice olejné na světě ).

Vysoce zpoplatněné vzdělání (při vyspělých technologiích jen ono zaručuje blahobyt)a zdravotní péče, explicitně nezaručuje vícečetným rodinám zachování stávajícího trendu.

Vědomí, (ve slepé uličce problému), že KAŽDÝ v "geometrické řadě" nové populace může mít zachovánu alespoň stejnou (enormně předimenzovanou) životní úroveň jako její předchůdci v řadě (55 let nebyla v Evropě válka, která ji v minulosti periodicky srážela) dostává jedince na hranici názoru "po nás potopa".

(Představte si situaci, kdy KAŽDÁ baletka, aby zachovala svou životní úroveň neodejde z jeviště v (cca 40ti) letech (do divadelní šatny), ale založí baletní školu !!!).

Možnosti (a nabídka) současné střední třídě co do zábavy, poznávání světa, relaxace atd. jsou na takové úrovni, že se to (jednoduše řečeno) "nedá za život stihnout" a povinnosti (včetně těch rodinných) se odsouvají ke středu fyzického věku - což v rodině s čím dál tím víc staršími rodiči navozuje generační rozdíly (a problémy), které neseny další generací (dětmi) zase působí jako retardér pro tvorbu rodiny vlastní.

Antikoncepce a umělé přerušení (s nimiž osobně souhlasím), nedoplňuje racionální uvažování o rodině o náhodný prvek, který zvyšoval natalitu (snad až o 7% ?) a nevyváží ho ani vysoce snížená dětská úmrtnost.

Přirozený egoismus ( SVÉ daně chci investovat prostřednictvím státu ZPĚT do SVÉHO prostředí - ať
již regionálního nebo kontinentálního (EU)) a na něm postavená politika, která slibuje voličům té které úrovně JEJICH blahobyt jako zpětnou vazbu, je základna do níž se celoevropsky vkrádají prvky xenofobie, neboť
přerozdělovací mechanismy již narazily na své limity.

Globální pohled demografů a (nemnoha politiků) je vždy smeten problémem bližším - problémem prosperity, která nedovoluje se zastavit a nadechnout se, natož odbočit z cesty, kteréžto odbočení by vyžadovalo absolutní konsensus všech, neboe
ten kdo by šel dál současnou cestou měl by před těmi, kdo na chvíli investovali do demografie (a dejme tomu předčasně) obrovský náskok. (Kdo chvíli stál - stojí opodál).

Nesporně se tento krok bude muset udělat, ale právě jeho načasování (kdo déle vydrží s dechem), je to o co se tu v současné době hraje jak uvnitř EU, tak mezi EU a USA.

Zvýšení imigračních kvót do vyspělých zemí (a jen toto bude asi jediné řešení) sebere z ostatního světa "smetanu" těch a jen těch, kteří budou nejlehčeji integrovatelní a akceptovatelní (viz nabídka 20.000 míst počítačových odborníků pro práci v SRN) a těm, kteří zůstanou v (dejme tomu) třetím světě, tak budou odebrány potenciální zárodky vlastní ekonomiky.

Pokud se tito lidé (imigranti) nepřizpůsobí majoritě, nebudou še
astni, pokud ano, jen posunou problém dál ke kvantitě, neboe
přijmou principy shora uvedené za své.

Na druhé misce vah zůstanou miliardy lidí exploatováni materiálně i intelektuálně a tento nerovnovážný stav bude vyvolávat na jedné straně pohrdání (u vědomí "každý svého štěstí strůjcem") a na straně druhé bezmeznou nenávist z špatně pochopeného rovnostářství.

Vyspělým zemím pak nezbude než vytvořit (směrem od středu) : sanitární kordon (Česko, Polsko, Maďarsko), nárazníkové pásmo (Slovensko, Slovinsko) a pásmo v němž se sociální emoce vybijí (pomocí dodávek zbraní a diplomacie a la Britanie a indické sultanáty v 19.stol.) -Ukrajina, Pobaltí, Balkán.

Tento stav nebude trvat věčně - posléze se bude smyčka stahovat kolem do té doby poživačného hrdla (srovnej již dnes jak se pomalu nepokoje, terorismus, ekologické katastrofy, infekce a bída blíží pomyslnému středu) Evropy.

V té době sjednocená EVROPA se za pomoci Unie seřadí do taktického ČTVERCE, ne nepodobnému věrné Napoleonově Gardě u Waterloo (v Belgii - kousek od Bruselu !), která na výzvu přesily těch kdo, je beznadějně obklíčili nepožádala o smír, ale zmohla se na to hrdé, leč svědčící jen o tom, že ani v okamžiku svého osudu nic nepochopila - MERDE .

P.S. Pak (asi) začne nová Evropa, ale to nás (současníky) nemusí bolet - děti nemáme, my se toho nedožijeme a po nás potopa. (Možná že to MERDE bude už SHIT, ale i to záleží na nás Evropanech).

Jaroslav Pour

Jiřina Fuchsová

P.S. "Pripad" deti Gabrielovych a "pripad" kubanskeho Eliana maji mnoho spolecneho. I dnes se v kubanskych sdelovacich prostredcich a ve vyrocich kubanskych predstavitelu ozyva, ze kubansti emigranti "neznaji zivot na Kube": "Lzi, pomluvy, ale hlavne neznalost zivota v Ceskoslovensku..." psaly ceskoslovenske Kvety za komunismu.

V clanku reportera Rudeho prava Jelinka se hovori o "stvacich a funkcionarich zijicich z emigrantskych fondu...", kteri "organisovali proticeskoslovenskou kampan..." atd.

V dobe, kdy po uteku z Ceskoslovenska deti Gabrielovy zily nejdrive s otcem, potom se svou babickou, a posleze s adoptivni rodinou Smithovych v Kalifornii se nikde zadna "proticeskoslovenska kampan" nekonala... Po prijezdu pani Zludkynove s pravnikem- komunistou ovsem vypuklo pozdvizeni, stejne jako panuje dnes pozdvizeni mezi kubanskymi emigranty v Miami, a sice propuklo ne jak tvrdi reporterka pani Wagnerova v Kvetech "z neznalosti zivota v Ceskoslovensku..."

Pozdvizeni tohoto druhu obvykle propukaji tehdy, kdyz si totalitni moc dovoli zasahovat do zivotu tech, kdo se rozhodli zit ve svobode, daleko z dosahu teto totalitni moci... Cechoslovaci v Kalifornii roku 1972 se nechovali "proticeskoslovensky," ceskoslovensti exulanti a emigranti se nikdy v historii ve sve vetsine nechovali "proticeskoslovensky..."

Stejne jako dnesni Kubanci miluji svou rodnou Kubu ale nesnaseji diktatora Castra, Cechoslovaci v Kalifornii nikdy neprestali milovat sve Ceskoslovensko. Jejich protesty nebyly namireny "proticeskoslovensky," jak se snazi posluchace presvedcit komunisticky reporter Jelinek, byly namireny protikomunisticky...

Na dobrocinnem plesu se rozdavaly pamatecni knizecky. Byly ozdobeny ceskym lvem, a bylo v nich 18 cernobilych fotografii ceske Prahy...

Na vnitrni desce knizecky je napsano: "Existuji dva mozne popisy zemepisne polohy Ceskoslovenska. Nase zeme je srdcem Evropy, a zaroven je i krizovatkou Evropy. Srdce je nejcitlivejsim organem, a v teto souvislosti nas historie uci, ze kdykoli bylo srdce Evropy zdrave, mir a prosperita panovaly ve Starem Svete. Zaroven ale tato poloha krizovatky, ve spojeni s prirodnim bohatstvim a prumyslovym potencialem promenila nasi zemi v hledanou trofej pro kohokoli, kdo si chtel podmanit nas valkou pretrzeny kontinent.

Tak se stalo, ze po stastnych dvaceti letech od vyhlaseni ceskoslovenske nezavislosti, ktere bylo podepsano ve Spojenych statech, zeme se stala koristi nacismu na dlouhych sest let. Vytrysk radosti ze svobody, ktery nasledoval po skonceni valky trval jen kratce a svoboda byla opet ztracena. Konecny uder prisel zasahem vojenske intervence Sovetu a okupace v srpnu 1968.

A znovu jsme poslouchali zpravy o persekucich, o zatykani, o plneni veznic - a znovu jsme slyseli o exulantech...

Vsichni znate pribeh jednoho z nich, ktery si pral, aby jeho deti vyrustaly ve svobode a ktery zemrel brzy po tom, co sve deti ke svobode dovedl. Jeho poslednim pranim bylo, aby deti zustaly v Americe. Toto se stalo i pranim jeho deti. Ale tomu, aby se i jejich prani mohlo naplnit, predchazel tezky zapas."

Poznámka JČ: Případ kubánského chlapce Eliana, který je na Floridě nyní bez přímých příbuzných, jsem bohužel neměl čas pro Britské listy zpracovat. Potíž je, že má zřejmě celou řadu sporných aspektů a chlapec se jasně stal politickým míčem mezi Castrem, americkou vládou a kubánskými emigranty. Pokud vím, jeho matku přesvědčil k pokusu emigrovat z Kuby její milenec, chlapec nechtěl jet, protože se uprchlíci pokusili z Kuby uniknou na naprosto nedostatečném člunu - bál se; také většina uprchlíků zahynula. Jistě je nepřijatelné, aby Castro na Kubě zabraňoval jejímu obyvatelstvu v cestování do zahraničí, jenže na druhé straně si dovedu velmi jasně představit, co se stane, až na Kubě komunistický režim padne - američtí pohraničníci budou honit kubánské imigranty a budou se jim snažit zabraňovat v přístupu do Spojených států, tak jak to nyní dělají s imigranty mexickými.

Centrum pro elektronický obchod

Centrum pro elektronický obchod (CEO) považuje za potřebné veřejně vyjádřit své odborné stanovisko ke způsobu liberalizace tuzemského telekomunikačního trhu.

Nový telekomunikační zákon, který již byl schválen Poslaneckou sněmovnou a je předkládán do Senátu, podle našeho názoru nenaplňuje hlavní cíl strategického dokumentu Národní telekomunikační politika (přijatého vládou 14. dubna 1999 usnesením č. 324 ), který je formulován následovně:

Cílem NTP je uspokojování potřeb české ekonomiky, požadavků fyzických a právnických osob a zájmů státu na zajištění kvalitních, spolehlivých a široce dostupných telekomunikačních služeb za optimálních podmínek v rozsahu odpovídajícím vyspělým státům Evropské unie a světa s cílem zapojit Českou republiku do globální informační společnosti 21. století. Prostředkem pro zabezpečení cílů NTP jsou zejména nediskriminující a transparentní podmínky stanovené zákonem o telekomunikacích a prováděcími právními předpisy.

Nový telekomunikační zákon ve verzi, která prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně, však odkládá o další dva roky povinnost dominantního operátora umožnit svým zákazníkům svobodnou volbu operátora (ve variantě s tzv. pevnou předvolbou). Jednodušší a méně komfortní variantu volby operátora (tzv. jednorázovou volbu) návrh odkládá o rok a půl, přičemž relevantní direktiva EU 98/61/EC takovýto odklad vůbec nepřipouští. Tyto odklady považujeme za diskriminující vůči novým alternativním telekomunikačním operátorům a za kontraproduktivní vzhledem ke snahám dosáhnout dynamického rozvoje telekomunikací.

Stejně tak považujeme za nedostatečný i způsob, jakým jsou v návrhu zákona vymezeny vztahy mezi subjekty které budou působit v celém sektoru telekomunikací. Zákon sice řeší postavení nezávislého regulačního orgánu a vytváří základní rámec pro navazování vztahů mezi jednotlivými operátory (zejména pokud jde o tzv. propojovací dohody, sdílení prostředků a přístup k sítím). Podle našeho názoru tak ale činí způsobem, který není dostatečný co do přesnosti, explicitnosti i okruhu problémů, kterými se zabývá.

Možnou cestu ke zmírnění negativních dopadů, které by odklad volby operátora a přenositelnosti čísla bezesporu přinesl, spatřujeme v tom, aby zákon udělil Českému telekomunikačnímu úřadu pravomoc stanovit kratší lhůty pro splnění těchto povinností, pokud je bude možné splnit dříve - tak jak to navrhovaly nehlasované pozměňovací návrhy E.3 poslance Pavla Suchánka a K.14 parlamentního zpravodaje k předkládanému zákonu, poslance Zdeňka Švrčka, obsažené v usnesení č. 195 z 35. schůze hospodářského výboru ze dne 17. února 2000 (parlamentní tisk 390/3, dostupný i na Internetu na adrese http://www.psp.cz).

Centrum pro elektronický obchod (CEO) bylo založeno v roce 1998 při odborné sekci České společnosti pro systémovou integraci (ČSSI). Posláním CEO je podporovat a systematicky mapovat rozvoj elektronického obchodu a informační ekonomiky v ČR, být pojítkem mezi komerční sférou, státní správou a vysokoškolskými pracovišti při koordinaci aktivit v oblasti rozvoje informační společnosti, plnit funkci informačního a komunikačního uzlu ve vztahu k centrům a strukturám podobného typu v zahraničí a v neposlední řadě též popularizovat Internet a elektronický obchod mezi odbornou i laickou veřejností. Aktuální informace viz http://www.e-commerce.cz.

Děti Země, Děčín

V rámci oslav probíhají různé aktivity již několik týdnů před samotným Dnem Země:

22.4. - Den Země

Děti Země Děčín a Sdružení Slunečnice představí výstavy o odpadech, dioxinech a globálním oteplování a předloží veřejnosti informační materiály a publikace

. Ekocentrum MěÚ Děčín bude mít k dispozici výstavu na téma ochrana životního prostředí a informační materiály

OkÚ Děčín představí projekt Agendy 21

Správa NP ČŠ povede pouliční divadlo o odpadech, do něhož se mohou zapojit návšěvníci