Co je nového v České republice

Posílám vám odkaz na nové číslo revue Souvislosti (vycházíme od r. 1990, na internetu 3 roky). Ač jsme zaměřeni filosoficko-teologicko-literárně, máme v posledním čísle dva příspěvky, které možná mají aktuálnost i publicističnost v sobě. Je to jednak úplný soubor dokumentů ke kauze Pražská katolická teologická fakulta (Wolf, Štampach, Halík a spol.), jednak edice e-mailů jihoslovanských intelektuálů z doby bombardování NATO. Jelikož "žijeme" pouze z dotací a nevyděláváme (spíš naopak), neberte prosím můj dopis jako nevyžádanou reklamu, prostě jen jako tip, možná nejen pro vás... Pěkné čtení a pěkné léto!

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, obálka je tady. Výbor ...jak Češi jednají je možno už nyní objednávat v nakladatelství Milenium na této adrese.

Dne 15. května je uzávěrka přihlášek do výběrové řízení na jednoho českého reprezentanta v tříměsíčním prestižním programu Eisenhower Exchange Fellowships, kterého se zúčastní v termínu 20.3.--17.5.2001 ve Spojených státech. Vítáni jsou uchazeči ve věku přibližně 30--45 let s výraznou perspektivou uplatnit se v oblasti veřejného nebo podnikatelského života v ČR, s dobrou znalostí angličtiny, a možností využít individualizovaného programu pobytu v přibližně 80 institucích ve zhruba 20 různých místech po celých kontinentálních USA, který bude s vybraným uchazečem na míru připraven. Načerpá podněty pro své další působení, naváže kontakty v USA i mezi dalšími účastníky programu ze dvou desítek zemí celého světa.

Bližší informace, podmínky účasti i formuláře potřebné k přihlášení je možné najít na adrese http://www.fi.muni.cz/~zlatuska/EEF/

Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147). Pár posledních výtisků je ještě k dostání pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.)

Výběr textů z posledních dní:

Tomáš Pecina

Události, 9. 5. 2000:

Studio, moderátor Klepetko (mluví poměrně pomalu, výrazně artikuluje): "Mezi obviněnými manažery z bývalého i současného vedení Komerční banky NENÍ její bývalý generální ředitel Richard Salzmann. Naši reportéři Jakub Knězů a Martin Mrnka ale zjistili, že obvinění Richarda Salzmanna zabránila JEN jeho nynější senátorská imunita (Richard Salzmann je senátorem za ODS). Obchody s rakouskou společností Baraka Alona, které polostátní Komerční banku připravily zhruba o 7 miliard korun, přitom začaly v době, kdy v čele banky stál právě Richard Salzmann."

Ilustrační záběry na vyšetřovatele Janečka, mužský hlas: "Devíti menedžerům a dvěma úřednicím KB odeslal vyšetřovatel dopis v minulých dnech."

Janeček: "Vzhledem k tomu, že nemáme doručeno zatím unesení, lépe řečeno vykázáno jeho doručení, nebudeme podrobnější informace poskytovat."

Mužský hlas: "Ačkoli policisté jména obviněných zatím utajují, České televizi se je podařilo zjistit."

Tabulka se jmény obviněných.

Ilustrační záběry, mužský hlas: "Jde o ty členy představenstva, kteří jednali o akreditivech pro rakouskou B. C. L. na třech zasedáních: v červenci 97, v červnu 98 a v červnu 99. Petr Budínský a Jaroslav Mareš v bance dosud pracují. Manažeři Doležal, Kollert, Pražák, Ševčík, Štěpánik a Vinický banku už opustili. Každému z těchto mužů kladou policisté za vinu různou výši způsobené škody. Ta se pohybuje od 63 milionů přes miliardu 400 milionů až skoro po pět miliard korun."

Tabulka tří zasedání a příšlušné výše škody: 15. 7. 97 - 64 mil. Kč, 11. 6. 98 - 4,923 mil. Kč, 22. 6. 99 - 1,425 mil. Kč.

Ulice, mluvčí KB Růžičková: "KB velmi netrpělivě očekává oficiální informace od policie zatím nemáme, a teprve v momentě, kdy budeme tyto oficiální informace mít, tak můžeme zaujmout rychlé a jasné stanovisko."

Richard Salzmann, titulek: "Natočeno 8. 3. 2000": "Jak vyslovíte slovo B. C. L., tak já vám okamžitě řeknu, že to je firma, a že o firmě já nesmím mluvit."

Záběry na Salzmanna na ulici, mužský hlas: "Richard Salzmann České televizi na začátku března slíbil rozsáhlejší rozhovor, Dosud ho však neposkytl. Podle jeho dnešního vyjádření to bude možné za tři týdny. Zatím říká pouze to, že žádné sdělení obvinění od policie nedostal. Dnes se novináři ptali na odpovědnost manažerů banky za špatné obchody ministra financí Pavla Mertlíka."

Otázka: "Vy si myslíte, že pan Budínský a pan Mareš tady by měli zůstat v představenstvu Komerční..."

Ministr Mertlík, popuzeně: "Vláda od začátku řekla, že chce vyměnit kompletní představenstvo, to není žádná nová informace."

Otázka: "Měli by nést trestní odpovědnost, prosím vás?"

Mertlík před novináři zabouchl dveře.

Jakub Knězů, Smetanovo nábřeží: "Dosud největší kriminální případ v dějinách českého bankovnictví komentoval i prezident Václav Havel. Věří, že podivné obchody KB budou řádně vyšetřeny a spravedlivě posouzeny. Martin Mrnka a Jakub Knězů, Česká televize."

(Délka: 2 minuty 30 sekund)

Otázkou je, zda je vhodné zdůrazňovat jako investigativní úspěch zjištění jmen obviněných; seriózní stanice se v těchto případech zpravidla volí "understatement" a nechávají na divákovi, aby úspěch ocenil sám.

Zásadní chybou však bylo říct, že Salzmann nebyl obviněn, protože má senátorskou imunitu, a neobjasnit tuto informaci v průběhu spotu blíž. Existuje zde několik výkladů:

Televize rozhodně měla tento bod vysvětlit tak, aby nevznikaly pochybnosti.

Značně zmateně působil Mrnkův výklad o výši škody, umocněný navíc chybou v grafice (použití desetinné čárky pro oddělení tisíců od stovek). Divák by přivítal spíš informace o mechanismech a okolnostech podvodů (a účasti manažerů na nich), než o tom, rozhodnutí které porady vedení vedlo k té které škodě (o kauze B. C. L. psal podrobně v Respektu Jan Macháček). Tato část by měla být analytickým jádrem příspěvku.

Mlžení mluvčí KB nemá žádnou informační hodnotu a nemělo být do Událostí zařazeno: banka dostala možnost vyjádřit se, té nevyužila a tím je zásadě, že slyšena má být i druhá strana, vyhověno.

Že se ČT konečně věnovala osobě Richarda Salzmanna, je chvályhodné, nicméně bylo to provedeno velmi amatérsky. Není vůbec třeba prosit pana senátora o "rozsáhlejší rozhovor" (dostat takový rozhovor v televizi, to by bylo naopak pro Salzmanna privilegium), docela by stačilo, kdyby Salzmann odpověděl na správně formulované otázky (březnová otázka, týkající se B. C. L., evidentně do této kategorie nepatřila, když ji mohl senátor Salzmann odbýt - zcela oprávněným - odkazem na bankovní tajemství), totiž "Přijímáte spoluzodpovědnost za trestné činy, z nichž byli obviněni vaši podřízení?" a především "Vyvodíte z toho politické důsledky (tj. resignujete na křeslo v Senátu)?". Jak psaly včera Britské listy, právě v tom je umění "spin doctoringu": vnutit novináři odpověď na jinou otázku, než která byla položena.

Kontroverzně působí šot s Mertlíkem. Je dobře vidět, že pan ministr, jindy tak vstřícný, nemá najednou na novináře náladu, ale na druhé straně je zcela nevhodné ptát se, zda by manažeři měli nést trestní odpovědnost. To je snad v právním státě - pokud se prokáže vina - samozřejmé a není potřeba ptát se na to ministra financí! Otázka, zda budou vyšetřovaní členové představenstva odvoláni, je naopak v pořádku (třebaže by jí asi slušela ostřejší formulace "Proč ještě nebyli odvoláni?", ale tak daleko odvaha redaktorů ČT tváří v tvář samotnému ministru, zdá se, nesahá).

Možná by bylo zajímavé postavit před kameru několik komentátorů a finančních analytiků a zeptat se jich, jak případ hodnotí (to by vyžadovalo dát tématu větší prostor, což však současná "klipová kultura" a neflexibilita Událostí neumožňuje).

"Závěrečná řeč" Jakuba Knězů s odvoláním na vyjádření prezidenta Havla působí, bohužel, jako antiklimax celého spotu. Prezidentovo vyjádření je natolik bezbarvé, obecné a nicneříkající, že je otázkou, zda si vůbec zaslouží dostat se do hlavní zpravodajské relace. V závěrečném standupu by proto možná bylo lépe pokusit se zasadit zprávu do kontextu dění na politické scéně, eventuálně predikovat, k jakým důsledkům povede. To by ovšem od reportérů vyžadovalo značně vyšší profesionalitu, než kolik jí má současná redakce zpravodajství ČT k dispozici.

Obecně lze říct, že zpravodajství se stále nemůže zbavit letitých zlozvyků: mluvený projev většiny reportérů působí, s prominutím, dojmem profesionálních uspávačů hadů, grafika je odbytá, příspěvky jsou nesourodé a netvoří logický celek. Přesto se mu ale tentokrát podařilo odvysílat lepší příspěvek, než jaký měla konkurenční TV Nova (i s výborným Vítem Dvořákem a o třídu lepší prací grafiků).

Jana Dědečková

Vážený pane Čulíku,

Měla jsem v poslední době jen velmi málo času, abych se vší vážností zabývala reakci na Váš článek, který se týkal mého rozhovoru s T.Pecinou, proto má reakce přichází v době, kdy ztrácí aktuálnost pro příliv nových zajímavých témat života naši společnosti. Nicméně nejsem lhostejná k Vaši mylné analýze těchto několika málo vět a s vědomím, že pravda spočívá v diskursu o jejím hledání, pokusím se v diskusi s Vámi pravdu najít.

Bezvýhradně se mohu ztotožnit s článkem T.Peciny "Svobodná Evropa - požehnání nebo prokletí ?", jakož i s textem dalšího odstavce. S čím souhlasit nemohu, je Vaše tvrzení, že má víra v "jedinou pravdu" je spojena s partajnickým přístupem k veřejnému diskursu ve sdělovacích prostředcích. Nemohu souhlasit rovněž s tím, že členové Rady se chystají na základě svých vnitropolitických zájmů zasahovat do jednotlivých pořadů. Přestože jsem s panem Pecinou strávila téměř tři hodiny, ani v nezávazném hovoru, ani v tom zaznamenaném jsem nenalezla jediné slovo o chystaných zásazích. Proč hovoříte v množném čísle, když rozhovor jsem poskytovala já? Svou nepřesností a povrchním posouzením se dopouštíte chyb, omluvitelných u naších žurnalistů, kteří stejně jako celá společnost teprve hledají svou vlastní tvář, ale ne u člověka, který již dvacet let žije v zemi se staletími utvářenou demokracii. Z rozhovoru s T. Pecinou je patrná pouze jedná jediná věc. A to má neobratnost formulovat krátce a výstižně myšlenku ve verbálním projevu .Jsem proto velice ráda, že můj první zkušební rozhovor se uskutečnil právě touto formou , protože získané zkušenosti, které jsem tímto nabyla, převyšují ztráty.

Nyní dovolte, abych se zamyslela nad některými jednotlivými výroky, kterými dokládáte mou stranickou zabedněnost.

Hovořila jsem o tom, že pokud je 80% občanů znechuceno politikou, nemá toto číslo jinou vypovídací hodnotu, než právě tu, že jsou znechuceni politikou. Nic toto číslo nevypovídá o důvodech tohoto znechucení a vyslovila jsem přitom názor, že velkou vinu na tomto znechucení politikou nesou sdělovací prostředky, které se zaměřují na politické hašteření a ne na podstatné problémy a věcnou celospolečenskou diskusi. Nevím kdo bránil Ivanu Kytkovi v době kdy byl ve funkci, aby kamery byly zaměřeny i jiným směrem, než na podružné bonmoty českých politiků, vím však, že právě touto bulvárností se zvýšila sledovanost zpravodajství České televize.Nicméně, věcné a objektivní zpravodajství je přáním všech politiků, bez rozdílů politické příslušnosti.

Politikové musejí mít v moderní společnosti autoritativního a kritického protihráče v kvalitních, nezávislých a profesionálních sdělovacích prostředcích. Úkolem obou televizních Rad je dbát na to, aby ve všech televizích vznikly profesionální a autoritativní novinářské struktury, které by dokázaly věcně a racionálně oponovat politikům a nezávisle kontrolovat jejich činnost. Veřejná diskuse, v níž smějí mluvit jen politikové a novináři jim jen poslušně a uctivě přizvukují, je diskuse nedostatečná a škodí demokracii.

S tím samozřejmě souhlasím, ale máte možnost sledovat diskusní pořady České televize, aby jste opravdu kvalifikovaně věděl o čem hovoříte, nebo jen uvádíte svou teoretickou představu o tom, jak by to mělo být?Já totiž mohu porovnat teorii se skutečnosti a o věcné a racionální oponentuře se nám divákům, může pouze zdát. Proto hodnotím debatu o České národní bance, jako velice dobrou.

Byl přítomen zástupce ČNB, zástupce ministerstva i politici. Téma bylo natolik odborné, že R.Prorok, který je nesmírně aktivní, pokud se jedná o obecné politické debaty, vstupoval do rozhovoru jen sporadicky a divák sledující tento pořad získal spoustu informaci o tom, jaká je vůbec funkce ČNB, o jmenování vrcholných orgánů a jakým směrem se mají změny ubírat. Z debaty jasně vyplynulo, že se nejedná o omezení nezávislosti ČNB (návrh na devět členů rady v poměru 3 sněmovna 3 prezident 3 senát se lišil od zástupce ČNB Tůmy pouze v počtu , kdy preferoval zastoupení 2:2:2 , nikoliv v proceduře) ale o vytvořením kontroly nad výdajovou složkou banky (režijní a investiční), jelikož tuto činnost banky nemá možnost kontrolovat ani NKÚ. V této debatě byly odborné a věcné argumenty.

Stejně hodnotím i debatu, která proběhla v pondělí na téma "Globalizace". Divák je schopen vytvořit si sám svůj názor a postoj z debaty diskutéru, aniž by potřeboval pomoc a usměrňování R.Proroka. Pokud redaktor veřejnoprávní televize není schopen nechat své politické sympatie za branou, měl by se zamyslet nad tím, zda by nebylo lepší sehnat si pár milionu a začít s vlastním vysíláním.

Roman Prorok musí být "drzý" na  všechny politiky, kteří se ve studiu chovají arogantně, nemluví k věci, případně jednají jako idioti Je to nedílnou a velmi důležitou součástí veřejné služby, pokud je ovšem moderátor dostatečně profesionálně na téma připraven a má v režii kvalitní researchové zázemí.

Opět nevíte o čem hovoříte a zřejmě jste neviděl zmiňovaný pořad. Nevšimla jsem si, že by se kdokoliv v tomto pořadu choval arogantně, kromě pana redaktora. Sám ovšem zdůrazňujete:

"Je to nedílnou a velmi důležitou součástí veřejné služby, pokud je ovšem moderátor dostatečně profesionálně na téma připraven a má v režii kvalitní researchové zázemí". Je alarmující, jestliže hned při prvním vystoupení nové členky Rady České televize na veřejnosti zaútočí tato členka na jednotlivého novináře v České televizi. Nevidím nic alarmujícího, ani nespatřuji ve svém vyjádřeném názoru nějaký atak na R.Proroka.Tím, že jsem se stala členkou Rady jsem nepřestala být divákem České televize a občankou této země, která své názory prezentovala veřejně i době, kdy Vy jste si odskočil svobodně zazpívat do země krále Miroslava.Navíc Vás podezírám z toho, že neznáte zákon o České televizi , kde je činnost Rady striktně vymezena zákonem.Pokud R.Proroka něco ohrožuje, je to pouze jeho neprofesionalita.A ne Dědečková, která je pouhou jednou devítinou Rady.

Texty Jeremyho Paxmana si velice ráda prostuduji. Budu Vám vděčná, pokud mi uvedete některý z odkazu na německy psané texty. S anglickými texty je ochoten pomoci mi rodilý anglický profesor, který před pěti léty natrvalo zakotvil v naší zemi a stal se naším rodinným přítelem. Ten mimochodem posuzuje české vysílaní BBC jako velice rozdílné a neprofesionální ve srovnání s  anglickým. Říká o něm, že neobrazuje objektivní skutečnost poměrů v naší zemi.O Jeremy Paxmanovi říká, že není drzý, ale útočný. Posedlost majorem Zemanem u politiků a členů různých mediálních Rad je mi nepochopitelná.

Nejsem posedlá majorem Zemanem. Ale kdybych byla v minulé Radě a major Zeman by byl uveden i přes můj odpor, odstoupila bych ze své funkce. Věřím, že pro člověka žijícího v od roku 1987 v Anglii je intenzivní vzrušení nad touto mrtvou historickou relikvii nepochopitelné. Pro člověka, kterému tento hnilobný komunistický režim umožnil vzdělání a dokonce mu umožnil poznat i jiné politické uspořádaní, je nepochopitelné více věcí. Ne tak už pro toho, kdo vyrůstal v té nejchudší společenské vrstvě, bez otce, který spáchal sebevraždu po šesti letech práce v ostravských dolech s profesurou z matematiky a deskriptivy. Ne tak už pro toho, kdo svůj hlad po vědění tišil četbou a samostudiem. Ne tak už pro všechny politické vězně, kteří znovu s každým dílem trpí své dávno přetrpěné.Věřím Vám, že Vaše slova o nepochopitelnosti jsou upřímná. Některé věci člověk musí prožít, aby je uměl pochopit.

Mezi Radou ČT a parlamentem by měla být rozsáhlá "clear blue water" (mezera)

Mezi Radou ČT a parlamentem nesmí být " clear blue water" do té doby, dokud parlament bude rozhodovat o  výši koncesionářských poplatků a bude přispívat na chod veřejnoprávní televize penězi daňových poplatníků.Rada je kontrolním orgánem ČT , je volená parlamentem a nevidím důvod k tomu, aby nespolupracovala s parlamentem. Pokud byste přičítal Radě snahu ovlivňovat jednotlivé pořady, nezbývá mi než Vás opět odkázat na zákon.

Politikové mají obrovskou moc... Vždyť podle našich informací nedávno stačilo, aby se poslankyně ODS Kateřina Dostálová jen zeptala šéfa brněnské ČT Zdeňka Drahoše, proč se vyrábí seriál Intolerance v Brně, a už dostal Břetislav Rychlík příkaz, aby předkládal své scénáře publicistických pořadů ke schválení tři týdny předem.

Prosím Vás, jste vzdělaný a inteligentní člověk. Zamyslete se proto nad tím, co jste vůbec napsal. Nemám informace, proč se K.Dostálová zajímala o to, proč je pořad Intolerance natáčen v Brně, ale jako členka stálé mediální komise má nárok na tuto naprosto nevinnou informaci. Být panem Drahošem, zodpovím ji její dotaz a tím celá záležitost končí. Jestliže napíšete, že pouze tento dotaz stačil k tomu, aby se pan Drahoš polekal a nařídil panu Rychlíkovi něco, co předtím dělat nemusel, svědčí to spíše o jistém charakterovém problému tohoto pána, kterým v minulosti trpělo mnoho naších spoluobčanů, anebo o lajdáckém přístupu ke svým povinnostem pana Rychlíka, který benevolencí svého šéfa předkládal scénáře publicistických pořadů opožděně pravidelně a ten neměl sílu rovně přiznat, že už toho má dost a vyžaduje nějakou pracovní morálku.Tak jako pro Vás je nepochopitelné vzrušení z majora Zemana, pro mě je nepochopitelná tahle situace.

Demokracie totiž není nastolená s tím, že zůstane v nezměněné podobě navěky. Svůj boj o demokracii musíme bojovat každý den.Vždy zde bude někdo, kdo se nám bude snažit vyplnit prostor, který my dobrovolně opustíme.

Přeji Vám pěkný den

Dědečková

Moderátor při rozhlasových a televizních diskusích a rozhovorech musí být aktivním účastníkem procesu odhalování informací. Musí zastávat autoritativní, informované a dynamicky kritické stanovisko. Vím, že by si čeští politikové rádi přáli, aby veřejnoprávní televize jen pasivně informovala o jejich názorech, bez kritického odstupu a bez autoritativní kritické analýzy. To je, jak uvedl britský politolog John Keane, "zastaralý názor na roli sdělovacích prostředků, z doby před Francouzskou revolucí." Viz kniha ...jak Češi jednají, str. 10, též zde, Britské listy 14. 10. 1999:

JČ: Už slyším kritiky v České republice, jak si stěžují, že používáte komentátorova pera zaujatě. Budou argumentovat, že je nepřípustné, aby sdělovací prostředky vstupovaly do politické arény jako aktivní politická síla. Budou tvrdit, že úkolem médií, úkolem televize je věcně a pasivně informovat o faktech. Budou varovat, že sdělovací prostředky nesmějí vstupovat do politického procesu, ten prostor je vyhrazen politikům. Co si o tom myslíte?

John Keane: To je zastaralý názor na roli tisku a sdělovacích prostředků z  doby před francouzskou revolucí. Sdělovací prostředky ale už nejsou nástrojem státu. Média a politika jsou neoddělitelně provázány. Všechny reálně existující demokracie jsou nyní nuceny vyrovnat se s tímto procesem medializace politiky.

Jiná věc je, že čeští novináři často dělají chyby. Této neprofesionality pak využívají politikové ve snaze vyvíjet na média nátlak. Ve vlastním zájmu by se - zejména veřejnoprávní média - měla zprofesionalizovat natolik, aby si je politikové prostřednictvím jejich chyb nemohli zotročovat. Proto bylo pošetilé, že mnozí pracovníci zpravodajství České televize až donedávna kritické připomínky Britských listů k vlastní škodě ignorovali.

Nevidím nic alarmujícího, ani nespatřuji ve svém vyjádřeném názoru nějaký atak na R. Proroka.Tím, že jsem se stala členkou Rady, jsem nepřestala být divákem České televize a občankou této země.

Právě že, svým způsobem, přestala, milá paní Dědečková. Tím, že jste se stala členkou Rady ČT, získala jste moc. Pokud se nechcete zdiskreditovat, nemůžete po dobu vykonávání své funkce vystupovat jako řadová "občanka této země". Máte totiž partikulární zájem.

Povšimněte si, že těmto záležitostem dobře rozumí nový ředitel zpravodajství ČT Jiří Hodač, který odmítl v rozhovoru s Tomášem Pecinou odpovídat na některé jeho otázky. Jeho nové mocenské postavení mu to znemožňuje, před jmenováním ředitelem zpravodajství ČT by se však býval jako řadový občan k těmto záležitostem mohl vyjadřovat.

Politikové také nejsou řadoví občané. Předstírají-li to a chovají-li se tak vůči institucím, které mají pod sebou, je to pokrytectví.

Zeptá-li se poslankyně Dostálová v brněnské televizi na pořad Intolerance, skutečně to je možno kvalifikovat jako nepřípustný, politováníhodný politický nátlak. Musíte vědět, že máte moc a že se tedy musíte chovat nesmírně opatrně.

Mezi Radou ČT a parlamentem nesmí být " clear blue water" do té doby, dokud parlament bude rozhodovat o  výši koncesionářských poplatků a bude přispívat na chod veřejnoprávní televize penězi daňových poplatníků. Rada je kontrolním orgánem ČT , je volená parlamentem a nevidím důvod k tomu, aby nespolupracovala s parlamentem. Pokud byste přičítal Radě snahu ovlivňovat jednotlivé pořady, nezbývá mi než Vás opět odkázat na zákon.

Parlament by měl jednou provždy - anebo alespoň na dlouho dobu dopředu - určit pevnou formuli, podle níž se bude každoročně zvyšovat koncesionářský poplatek na Českou televizi podle inflace. Každé jiné řešení je pokryteckým politickým nátlakem na  Českou televizi, protože znamená, že parlament aktivně ČT snižuje rozpočet a oslabuje ji. Vyrovnávání televizního poplatku na předchozí úroveň, erodovanou v poslední době inflací, se pak proměňuje v odměnu za poslušnost ČT. Je to primitivní, nedůstojné a nedemokratické

Česká společnost si musí jednou provždy - anebo nadlouho dopředu - určit, zda chce mít dobrou veřejnoprávní televizi. Pokud ano, nechť parlament ustanoví pro ni spolehlivé a trvalé financování, které ovšem musí být podřízeno veřejné kontrole.

(Česká televize utajuje platy svých zaměstnanců a Dušan Chmelíček dosud neodpověděl na dopis Tomáše Peciny, požadující, aby byly platy v ČT zveřejněny.)

Stejně jako se paní Dědečková může ohánět zněním nynějšího zákona, který doufám, bude bedlivě plnit, já jako nezávislý pozorovatel mám právo poukazovat na to, kde je zákon nedokonalý kde by měl být změněn.

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Policie doručuje bývalým, ale i dvěma dosavadním členům představenstva Komerční banky obvinění z trestných činů porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku.

Ne všichni členové někdejšího představenstva Komerční banky, kteří jednali o akreditivech pro Rakouskou firmu B.C.L. Trading, na kterých tato banka prodělala osm miliard korun, ovšem obdrží nepříjemnou obsílku.

Obviněn prý nebude někdejší generální ředitel.

Čemu vděčí za to, že jeho podpisy u rozhodnutí banky policii nezajímají?

Politické kariéře. Imunitu mu vyneslo zvolení do Senátu, za které vděčí důvěře občanů, které se v minulosti těšil jako populární bankéř.

Čeká nás tedy zřejmě zvláštní soud, ve kterém nejvýše postavený podezřelý asi bude chybět.

O pozadí unikátní transakce, jejíž náklady byly rozděleny na obyvatelstvo, se pak senátor nechce bavit ani s novináři. Má k tomu zajímavý důvod: S firmou B.C.L. prý totiž obchoduje.

Podezření, že má blízko k firmě, do níž byl vyhlouben obrovský tunel, si zkrátka vyložil jako alibi.

Bývalý bankéř a dnešní senátor si asi počíná pragmaticky, ale určitě si nepočíná správně.

Jako bývalý bankéř je dlužen vysvětlení daňovým poplatníkům a jako politik svým voličům a politické straně, která věřila, či stále věří, že je čestný muž.

Je-li nevinen, nic mu nebrání veřejně vysvětlit, co se vlastně stalo.

Netečně mlčky přihlížet, jak jeho bývalí kolegové přebírají obvinění pouze proto, že se včas nestali senátory, není zrovna noblesní přístup.

Není to ani dobrý příklad. Není to totiž přístup mužný, zjevně se zde nepředvádí odpovědnost za své počínání, nedostává se statečnosti, chybí hrdost.

Vysílá se ve středu 10. května 2000 ráno.

Štěpán Kotrba

S úsměvem jsem si přečetl článek, kterak britský týdeník cituje americkou FBI, aby dodal mediální váhu argumentům, které argumenty nejsou. Observer varuje "nenápadně" anglofonní svět před hrozbou "levicových" "anarchistických" "teroristů" z "německého" cyberprostoru... Podsouvání prvoplánových mediálních nálepek je typické pro politicky nevyzrálé české novináře v "pravicových" listech (LN, MFD, Respekt, Reflex), že by podobné metody bez výsměchu mohly projít Observeru, to se mi nechce ani věřit...

Jak jinak, než jako mediální diletantství si vysvětlit věty: "bezpecnost pocitacovych systemu potencialne ohrozuje 120 zemi sveta. Mezi nimi je LYBIE, Irak, Chorvatsko a SRBSKO. CINA pry vytvorila vojenske PLUKY, ktere se specializuji na diverzni akce v oboru pocitacu.", nebo "Podle informaci z kruhu blizkych britske rozvedce MI5 maji pry baskicka separatisticka organizace ETA i kurdske teroristicke organizace pripraveny plany na likvidaci systemu leteckeho dispecinku prostrednictvim hackerstvi ci prostrednictvim viru. "K aktivaci superviru dojde brzo," uvedl tento zdroj."?

1) Irák ano a jiné militantně-muslimské země s režimy přitom "podřízenými" vlivu britských a amerických tajných služeb ne?

2) Bezpečnost počítačových systémů ohrožuje CELÝ SVĚT stejně, jako vyděračská politika globálních úvěrů MMF a SB. Nikoliv jen bohatou a rozežranou "euroatlantickou" cyber-commerce-culture na jedné straně a emancipující se postkoloniální a posttotalitní státy na straně druhé. Období národního obrození zachvátilo jako nutná součást civilizačního vývoje skoro polovinu světa: SSSR, vých. Evropu, Balkán, indický kulturní okruh, za několik let bude následovat Čína... Nebezpečí přitom tkví v "Drang nach West" - hladovém pochodu na západní část Evropy. Rozmach militantních forem islámu a demoralizujících pasivistických podob "vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí" - New Age. Jediným řešením je setřít co nejrychleji sociální disproporce na celém kontinentu, nikoliv přerušení telefonních linek na východ... :)))

3) Když Čína opravdu vytvoří pluk IT specialistů na cyberválku, je to, jako kdyby česká armáda vyškolila družstvo spojařů na používání myši. Pro srovnání: Jenom české ministerstvo vnitra má 2300 lidí ve služebním poměru u IT odborů. Je to už pluk nebo není? Kolika odborníky disponuje britská či americká vláda ve svých silových resortech? :)))

Pro mne nejpodstatnější zprávou za poslední rok byla maličká agenturní zprávička, že čínská vláda nechala lokalizovat do čínštiny OPEN SOURCE operační systém Linux a nařídila jeho urychlenou implementaci (pod mediálně odstrašujícím názvem Rudá vlajka) do všech počítačů čínské státní správy.

Ožívá tak "zastaralá" technologie 386/486, která dosahuje na Linuxu dostatečné rychlosti pro běžné použití, avšak za zlomek "microsoftí" ceny... Ožívá miliarda computerů... Ožívá nikoliv výkonem MIPS, ale množstvím, které řádově překračuje vše, co jsme doposud považovali za ROZVOJ. Dovedete si přdstavit, co udělá několik milionů čínských programátorů a miliarda uživatelů za rok, dva roky, pět let? Tak bude vypadat svět za několik let.

Ne jako Gatesovo království, ale jako lokalizovaná podoba Rudé vlajky. A tak děsivost "čínského info-pluku" mi pouze může lechtat bránici nad naivitou britského redaktora, který ze svého ostrovního království nevidí dál, než na špičku svého nosu.

Samozřejmě, "cyberattack" a "info-war" je ve strategii každé armády - jak té americké či ruské, tak i té české (viz www.army.cz)... Některé země jej bezostyšně používají i v době míru. A mezi ty "mírumilovné" a "demokratické" státněteroristické vlády patří i britská (pod nadvládou New Labour) či americká (ta demokratičností přímo oplývá) se svým společným projektem Echelon na ekonomickou špionáž svých spojenců... A parlamenty dotčených zemí vedou vleklý boj proti PROTIEVROPSKÉ POLITICE SÍLY.

Zde na Britských listech jsem nedávno psal varovný článek o pokusech americké administrativy potlačit demokracii v cyberprostoru donucováním ke spolupráci na slídilských metodách podřízení elektronického světa demagogii státem kontrolovaného soukromí. Jeden z mála lidí, který nepodlehl této dlouhodobé strategii americké administrativy byl - paradoxně - americký vědec a informatik Phill Zimmermann, který přes pokus o vlastní kriminalizaci dal do SVOBODNÉHO VLASTNICTVÍ všech lidí na zeměkouli jednu z nejdokonalejších šifrovacích technologií - Pretty Good Privacy (více v češtině zde: http://www.pgp.cz), a to ZDARMA. To, že jeden z evropských serverů PGP je v Čechách, je symptomatické.

PGP ale neřeší vše. Dnes má každý uživatel internetu Z KTERÉKOLIV ZEMĚ k dispozici technologie stejné, jako autoři viru ILOVEYOU a virů budoucích. Riziko zneužití těchto technologií je přímo úměrné asymetrické globalistické komercionalizaci internetu. Nepanuje už onen univerzitní "info-komunismus", jako v začátcích Inetu. Kdokoliv se může projevit jako tvůrce, ale i jako ničitel, kdokoliv může ze svého počítače dát lidstvu pokrok, ale i odpálit onu pomyslnou POSLEDNÍ BOMBU... Řešení není (technicky stejně nemožná) restrikce a státně bezpečnostní teror (byť spojených vlád), ale komunikace.

Rozsáhlý dialog se všemi občany onoho pomyslného globálního státu, který se nazývá CYBER-EARTH. Rozsáhlé respektování jejich výhrad s hegemonií globálních oligarchických skupin, národnostního, rasového či sociálního útisku. Pouze respektování osobní důstojnosti a sociálních práv u každého člověka na Síti a vědomí sounáležitosti s celým lidstvem (ODPOVĚDNOST) může zamezit zničení rozsáhlých technologických celků, rozsáhlého informačního bohatství, které dnes na internetu je. Ale jen tehdy, bude li dáno k dispozici všem, aby bylo i jejich, aby jediným rozdílem , který zůstane mezi uživateli, byly znalosti, vzdělání, předpoklad moudrosti.

Svět je dnes zranitelnější, než kdy byl. Odpovědnost je jediným řešením. Pouze společnost, kde se prosazování politiky silou stane stejně nepřijatelné jako otrokářství či lidožroutství, zajistí křehkou rovnováhu světa. Světa vzdělání, poznání, korporativního myšlení, světa rozvoje člověčenství - SVĚTA NOVÉ HUMANITY. Prozatím (stejně jako v historii šlechta, se odcházející mocenská skupina - dnes globální finanční oligarchie - snaží udržet svou moc i násilím.

A stejně jako v historii (Velká francouzská revoluce) si prostí OBČANÉ vymohou - třeba i násilím - změnu společenské smlouvy. Namísto šlechticů a dědičných výsad, nevolnictví a zaostalosti - OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Namísto zkorumpovaných šlechticů dneška - poslanců a senátorů, premiérů a ministrů, politiků a jejich mediálních otroků, žvanilů všeho druhu - OBČAN a bouřlivě se rozvíjející společnost přímé demokracie.

Společnost informací, vzdělání. Občan realizující své právo na rozhodování - svou svobodu - dle svého úsudku.

Samozřejmě, řeknete si: je to blázen, snílek, anarchosociální utopista...

Ale uvažujte se mnou: Dostatečně mohutný a globálně rozšířený informační, plně duplexní kanál zde je. Sjednocující jazyk též. Sjednocujících technologií dostatek. Potřeba otevření Pandořiny skříňky též. Do několika let bude znalost komunikačního rozhraní (rozuměj: počítačová gramotnost) na nadpoloviční úrovni u populace (euroatlantický okruh, indický a čínský o několik let později).

Do několika let bude cyber-interface vstupenkou do světa práce, zábavy, vzdělání. Nové rozdělení světa. Na gramotné a negramotné. Již dnes se pomocí těchto technologií dají dělat ty nejúžasnější sociální výzkumy a experimenty - dávat pocit lidské sounáležitosti beznadějně osamělým, nemocným a handicapovaným, budovat virtuální komunity a diskusní fóra, znalostní portály, zjišťovat s vysokou mírou přesnosti názory lidí, jejich informační i konzumační potřeby, zlevňovat a zrychlovat logistiku, zkvalitňovat vzdělání, rozšiřovat informační zázemí pro jakékoliv rozhodování. NEjen o VĚCECH, ale i o NÁZORECH.

Pak ani americká či britská vláda nezvládne svou INFO-WAR - proagandistickou válku (bombardování Jugoslávie a mediální chlad vůči mnichovanství vlád ve středu a východu Evropy toho byl důkazem). Politiky šedesátých let obvinili ze zločinu jejich děti po krachu vietnamské a korejské války. Politiky dneška obviňují ze zločinu jejich děti ne po procesech, ale během procesů, které ovlivňují chod světa. Děti, kterým se nelíbí vše-normalizující svět globálního ekonomického terorismu, ničící tuto planetu. Politik doby minulé byl usvědčen ze lži soudci (Watergate).

Prolhaný politik dneška je usvědčen ze lži elektronickými archivy jeho předešlých výroků. Názory, které nelze cenzurovat. Komunikací a informacemi, které nelze zakázat. On-line.

Dnes je internet doménou nastupující generace. Dnes ještě dětí, zítra však občanů, kteří pošlou dnešní politiky (po dobrém či po zlém) do důchodu. Svět 21. století není a nebude světem politických důchodců či politických mrtvol - ať už konzervativního střihu, nebo socialistického. Svět patří dnešním dětem. Mým i vašim. A děti dneška jsou hrubě nespokojeny. Dávají o sobě slyšet v Seattlu i na Síti. Asi něco děláme špatně. Například píšeme hloupé články. Nebo ne?

Charta lidských odpovědností

Text předložený bývalým kancléřem SRN Helmutem Schmidtem (SPD) na Fóru 2000 v září 1997 na Pražském hradě

Všeobecné prohlášení lidských odpovědností

(navrženo radou InterAction)

Preambule:

Jelikož uznání bytostné důstojnosti a rovných nezcizitelných práv všech příslušníků lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě a nese s sebou závazky a odpovědnosti,

Jelikož výlučné trvání na právech může vést ke konfliktu, rozdělení a nekonečným sporům, a opomíjení lidských povinností může vést k bezzákonnosti a chaosu,

Jelikož vláda zákona a prosazování lidských práv závisí na ochotě mužů a žen jednat spravedlivě,

jelikož globální problémy vyžadují globální řešení, jichž může být dosaženo jedině prostřednictvím myšlenek, hodnot a norem uznávaných všemi kulturami a společnostmi,

jelikož všichni lidé mají podle svého nejlepšího vědomí a svědomí odpovědnost podporovat lepší společenský řád jak doma, tak globálně a tohoto cíle nemůže být dosaženo pouhými zákony, předpisy a dohodami,

jelikož lidské úsilí o pokrok a zdokonalení může být uskutečněno pouze ujednanými hodnotami a normami, jež platí vždy a pro všechny lidi a instituce,

proto nyní všeobecné shromáždění vyhlašuje toto Všeobecné prohlášení lidských odpovědností jako společnou normu pro všechny lidi a národy, aby každý jednotlivec a každý společenský orgán choval toto prohlášení neustále v mysli a přispíval k pokroku jednotlivých společenství a osvícení všech jejich členů. My, národy světa, takto obnovujeme a stvrzujeme závazky již vyhlášené Všeobecným prohlášením lidských práv, totiž plné přijetí důstojnosti všech lidí, jejich nezcizitelnou svobodu a rovnost a jejich vzájemnou solidaritu. Vědomí a přijetí těchto odpovědností by se mělo vyučovat a prosazovat po celém světě.

Základní zásady humanity

Článek 1: Každá osoba bez ohledu na pohlaví, etnický původ, společenské postavení, politické názory, jazyk, věk, národnost nebo náboženství má odpovědnost zacházet se všemi lidmi humánně

Článek 2: Žádná osoba by neměla podporovat žádnou formu nehumánního chování, ale všichni lidé mají odpovědnost usilovat o důstojnost a sebeúctu druhých.

Článek 3: Žádná osoba, skupina nebo organizace, žádný stát, žádná armáda nebo policie nestojí nad dobrem a zlem; všichni podléhají etickým normám. Každý má odpovědnost ve všem prosazovat dobro a vyhýbat se zlu.

Článek 4: Všichni lidé obdaření rozumem a svědomím musí v duchu solidarity přijmout odpovědnost vůči všem, rodinám, komunitám, rasám, národům a náboženstvím. Nečiň druhým to, co si nepřeješ, aby činili tobě.

Nenásilí a úcta k životu

Článek 5: Každá osoba má odpovědnost mít úctu k životu. Nikdo nemá právo ranit, mučit nebo zabít jiného člověka. To nevylučuje právo na oprávněnou sebeobranu jednotlivců nebo komunit.

Článek 6: Spory mezi státy, skupinami i jednotlivci by se měly řešit bez násilí. Žádná vláda by neměla trpět akty genocidy nebo terorismu ani se na nich podílet, neměla by také zneužívat ženy, děti nebo kterékoli jiné civilisty jako nástroje války. Každý občan a veřejný činitel má odpovědnost jednat mírumilovně, nenásilně.

Článek 7: Každá osoba je nekonečně cenná a musí být bezpodmínečně chráněna. Zvířata a přírodní prostředí také vyžadují ochranu. Všichni lidé mají odpovědnost chránit ovzduší, vodu a zemskou půdu pro současné obyvatele a budoucí generace.

Spravedlnost a solidarita

Článek 8: Každá osoba má odpovědnost chovat se slušně, poctivě a nestranně. Žádná osoba ani skupina by neměla oloupit nebo svévolně připravit o majetek jinou osobu nebo skupinu.

Článek 9: Všichni lidé. Mají li k tomu potřebné nástroje, mají odpovědnost vážně usilovat o překonání chudoby, podvýživy, nevědomosti a nerovnosti. Měli by podporovat udržitelný rozvoj po celém světě, aby zajistili důstojnost, svobodu, bezpečnost a spravedlnost pro všechny lidi.

Článek 10: Všichni lidé mají odpovědnost rozvíjet své talenty pilným úsilím; měli by mít rovný přístup ke vzdělání a smysluplné práci. Každý by měl poskytovat podporu nuzným, znevýhodněným, postiženým a obětem diskriminace.

Článek 11: Veškerý majetek a bohatství musí být využívány odpovědně v souladu se spravedlností a k pokroku lidstva. Hospodářská a politická moc nesmí být používána jako nástroj k ovládání, ale ve službě ekonomické spravedlnosti a společenského pořádku.

Pravdomluvnost a tolerance

Článek 12: Každá osoba má odpovědnost mluvit a jednat pravdivě. Nikdo ať je sebevyšší a sebemocnější, by neměl mluvit lži. Právo na soukromí a osobní a profesionální důvěrnost má být uznáváno. Nikdo není povinen říkat vždy každému celou pravdu.

Článek 13: Žádní politikové, veřejní činitelé, přední podnikatelé, vědci, spisovatelé ani umělci nejsou vyňati z všeobecných etických norem, právě tak jako lékaři, právníci a jiní pracovníci, kteří mají zvláštní povinnosti ke svým klientům. Profesionální a jiné etické zákony by měly zrcadlit prioritu všeobecných norem, jako norma pravdomluvnosti a nestrannosti.

Článek 14: Svoboda sdělovacích prostředků informovat veřejnost a kritizovat společenské instituce a jednání vlády, jež je podstatná pro spravedlivou společnost, musí být používána s odpovědností a rozvahou. Svoboda sdělovacích prostředků s sebou nese zvláštní odpovědnost za přesné a pravdivé zpravodajství. Senzačnímu zpravodajství, které snižuje člověka nebo jeho důstojnost, je nutné se vždy vyhýbat.

Článek 15: Zatímco náboženská svoboda musí být zaručena, představitelé náboženství mají zvláštní odpovědnost vyhýbat se výrazům předsudku a projevům diskriminace vůči osobám jiného přesvědčení. Neměli by podněcovat ani ospravedlňovat nenávist, fanatismus a náboženské války, ale měli by podporovat toleranci a vzájemnou úctu mezi všemi lidmi.

Vzájemná úcta a partnerství

Článek 17: Ve všech kulturních a náboženských podobách vyžaduje manželství lásku, věrnost a odpouštění, a mělo by směřovat k zaručení bezpečnosti a vzájemné podpory.

Článek 18: Rozumné plánování rodiny je odpovědností každé dvojice. Vztah mezi rodiči a dětmi by měl zračit vzájemnou lásku, úctu, ocenění a zájem. Žádní rodiče ani jiní dospělí by neměli vykořisťovat, zneužívat nebo týrat děti.

Závěr

Poznámka JČ: Jak se to nedodržuje a jak je to lidem v podstatě jedno, dokazuje například rozsáhlé mučení dětí v Sieře Leone (znásilňování osmiletých holčiček, usekávání končetin, nucení šestiletých chlapců, aby bojovali se střelnými zbraněmi) - a nikdo nezasáhne.

Juliana

Vazeny pane Culiku, zpusob argumentace Tani Zajicove je opravdu zvlastni. Vycita mi, ze jsem se zminila o papezovi, vyvozuje z toho, ze se ho dovolavam na podporu sve levicove ideologie a obvinuje me z intelektualni nepoctivosti.

Ano, zminila jsem papezovu oslavu 1. maje a vyjadrila zvedavost, jak budou tuto jeho ucast vysvetlovat cesti konzervativci. Nekomentovali ji nijak, coz se na zaklade zkusenosti dalo ocekavat.

K zehrani na spatne reportovani ceskeho BBC i ceskych medii jinych o papezovi. V zime putovani "vanocniho stromu" popisovala media tak vsestranne, ze usi brnely a oci prechazely. Musim rict, ze uz jsem z toho byla znacne otravena. Mnohem zajimavejsi (pro me) temata, jako byl velikonocni a prvomajovy papezuv projev, presla media dosti strucne. Vetve na vanocnim strome jsou pro ne zajimavejsi nez socialni problematika a globalizace.

Bonmot: "Proc se Juliana dovolava papeze? Spolecnost ceskych komunistu, socialnich demokratu a anarchistu ji neni dost dobra?" me sice pobavil, ale pani Zajicova asi nema jasno v v dejinach Svatku prace. Socialni demokrate slavili 1. maj drive nez katolicka cirkev. V Bibli je ale socialni problematika dost casto zminovana napr. "Zadny nemuze dvema panum slouziti...Nemuzete Bohu slouziti i mammone." Matous 6:24; Lukas 16:13, takze se cirkevni pripojeni se k oslavam 1. maje da chapat jako urcity navrat k duchu Evangelii.

Upozorneni pro T. Zajicovou: Nedovolavam se Bible ani papeze, pouze konstatuji fakta.

Nyni vztah k siritelum krestanske viry. Vadi mi, kdyz verejnopravni media vysilaji hry, v nichz jsou ateiste zlodusi a verici moralni, kdyz se snazi vzbudit dojem, ze vira je dar, ktery dava vericim moralni prevahu. Vadi mi, kdyz musim ze svych dani podporovat prazskou theologickou fakultu, na niz nesmeji studovat zeny.

A opravdu se v politickych diskusich nelze odvolavat na myty: Kazdy musi svoje tvrzeni obhajit vecnymi argumenty, ne odvolavanim se na zjevene pravdy. To se pak jedni budou odvolavat na Bibli, druzi na neviditelnou ruku trhu, treti na historickou ulohu proletariatu, dalsi na poznanou nutnost globalizace... a k nicemu kloudnemu nebude mozne dospet.

Zpusob mysleni, ktery u me predpoklada T. Zajicova, t.j. ze mam urcitou ideologii, a snazim se ji vysvetlit cokoliv a ve vsem hledam jeji potvrzeni, se casteji vyskytuje u politiku nez u obycejnych lidi.

Muj zpusob mysleni je jiny. Mam urcity problem (treba vztah mocnych a ovladanych) a zajima me, jak tento problem resi ruzne myslenkove smery, a ktere reseni je pro obycejneho cloveka snesitelne. Proto me zajima i reseni ruznych cirkvi. Pokud T. Zajicova nazyva tento zpusob uvazovani intelektualni nepoctivosti, neda se nic delat.

PS. Ted jsem vyslechla na BBC Focus on Faith (pustila jsem ho omylem, ale zaujal me natolik, ze jsem nezavrela radio). V poradu mluvili o zivote nabozenskych komunit muslimu, krestanu a hinduistu a zakoncili ho dadaistickym rozborem andelu. Clovek se pobavil a neco se dovedel - bohuzel z ceskych vychovnych poradu na me dycha stredovek a preladuju jinam po prvnich vetach.

Asi jsem prilis indoktrinovana BBC. Rikam si, ze bych mela poslouchat i neco jineho, ale jsem prilis lina na to, abych delsi dobu sledovala francouzske nebo nemecke vysilani.

T. Zajicova me povazuje za levicovou, ja se taky (ve vztahu k establishmentu) levicove citim, ale mam vyhrady nejen k clankum autoru z Obcanskeho institutu a Stredni Evropy, ale treba i ke Karlu Kosikovi, ktery publikuje v Pravu. Dost casto proklina moderni svet, ale to, co bylo pred modernim svetem a kapitalismem, bylo jeste horsi. Kdyz pise, jak moderni svet cloveka odlidstuje, predstavim si svoje predky, jak drou na polich, v cihelne nebo na verpanku do umoru, a zda se mi, ze jim tehdy moc casu na mnohorozmerne vnimani sveta nezbyvalo. Myslim, ze i divak Novy toho vi o svete vic nez oni.

Jan Jánský

Samizdat v české společnosti znovu ožívá. Přesvědčil jsem se o tom v minulých dnech při návštěvě jednoho knihkupectví našeho města. Muž přede mnou v řadě u pokladny pouze oznámil prodavačce, že tu má odloženou knihu, prodavačka sáhla pod pult, vytáhla knihu obalem naruby a rychle ji zabalila. Nebyla dostatečně rychlá a tak bylo poznat , že se jedná o "nový samizdat" - Hitlerův "Mein Kampf". Kupující pak ještě oznámil prodavačce, že zítra si přijde pro tu samou knihu jeho známý a nadiktoval ji jeho jméno. Prodavačka si všechno zaznamenala a s klidem pokračovala v obsluze dalších zákazníků.

Tato epizoda má však své pokračování, svou druhou stránku, která je mnohem závažnější a bohužel v české společnosti není výjimkou. Je jím totiž falešnost některých lidí, jejich dvojí tvář.

Majitel onoho knihkupectví je totiž členem zastupitelstva města, je veřejně angažován, hrdě se "pere" za své spoluobčany, ale chybí mu opravdová hrdost, aby odmítl prodej Mein Kampfu a navíc je to zbabělec, protože prodává pod pultem, aby někteří "šťouralové neměli zbytečně důvod utíkat na radnici a žalovat.

Pokud si někdo myslí, že se jedná o ojedinělý případ v české společnosti, tak se pořádně plete.

Další podnikatel totiž dluží svým věřitelům pár stovek tisíc korun českých, ale je předsedou sdružení přátel školy, vyniká svou obětavostí, občas přihodí škole nějakou tu tisícovku a ředitel školy si ho nemůže vynachválit, nebo další člen dokonce Rady města přihodí škole nějakých deset tisíc korun českých, možná i jinou výhodu, ale už se o něm neví, že dluží svým věřitelům miliony a využívá svého postavení člena Rady ke svým podnikatelským rejdům. Je zajímavé vidět některé občany, zleva úsměv, zprava úšklebek (ten je však na veřejnosti dobře tajený). Český Jekyll a  Hyde je někdy opravdu světový.

Jiřina Fuchsová

8. května 2000

V katedrale sv. Patricka v New Yorku skoncila zadusni mse sv. za Johna, kardinala O'Connora (1920 - 2000), ktery zemrel v New Yorku ve stredu vecer ve veku osmdesati let.

Jeden z nejmocnejsich kardinalu dnesni Ameriky, jak se o nem vyjadrily sdelovaci prostredky, politicky "nekorektni" kazatel, nesmlouvavy obhajce prava lidskych bytosti na zivot od okamziku oplodneni do posledniho dechu zivota, statecny obhajce cirkevniho postoje odsuzujiho homosexualni aktivitu, John kardinal O'Connor byl toto vsechno, ale zaroven i mnoho jineho: byl admiralem v americkem namornictvu, neunavnym propagatorem lasky k bliznimu a lidskeho sblizovani nejen mezi ruznymi odvetvimi krestanske viry, ale napriklad do budoucnosti zamereneho dialogu mezi krestany a Zidy, dialogu, presahujiciho daleko ramec jeho newyorske diecese.

"Biskup Rimsky vita Arcibiskupa Sveta..." temito slovy vitaval do Rima kardinala Johna nynejsi papez, Jan Pavel II, jeho duverny pritel...

Neni divu, ze na pohreb cloveka, ktery na jedne strane patril k vysoke hierarchii katolicke cirkve na americkem kontinente, ale zaroven se nestydel vynaset nocniky nemocnym pacientum trpicim AIDS v blizke nemocnici, prisli zastupci vsech vysokych kruhu Ameriky. Manzele Clintonovi, Gorovi, starosta New Yorku Rudolph W. Giuliani, byvaly prezident George Bush i jeho syn, republikansky kandidat do voleb v listopadu.

Pred sochou Jezise Krista s rozpjatou naruci, jejiz rysy pripominaji tvar Roberta Powella ze slavneho Zeffirelliho filmu, se slavni i neznami, vysoci i nizci, zdravi i nemocni, ctnostni i hrisni svorne rozloucili s clovekem, ktery, prese sve veskere hierarchicke, odpovedne, verejne, dokonce siroce medialni zapojeni se do denniho zivota obyvatel New Yorku, nebojacne, mnohdy politicky "nekorektne", jak jiz bylo receno, nikdy neprestal hlasat zakladni dogmata a mravni imperativy sve viry, ale ktery, zaroven, nikdy neprestal, presne dle Jezisova pro vsechny zavazneho prikazani, milovat, skutecne, opravdove, srdcem i prokazovanymi skutky! kazdeho jednotliveho cloveka, hrisnika, chcete-li, at byl katolik nebo nekatolik, verici nebo neverici, bohaty ci chudy, popularni ci zapomenuty, mlady nebo stary...

"Jedna jeho ruka spocivala na Pismu svatem... V te druhe vzdycky drzel noviny..." vyjadril se jeden z pritomnych kardinalu...

Slavneho pohrbu, v prubehu ktereho byl John, kardinal O'Connor ulozen do krypty newyorske katedraly sv. Patricka jako dvanacty tam pohrbeny, se ucastnilo patnact kardinalu a pres stodvacet knezi spolu s predstaviteli jinych krestanskych cirkvi. Zucastnili se i jinoverci i neverici...

Pred katedralou se shromazdil zastup lidi, z nichz mnozi priznali, ze jsou tam proto, protoze nedavno zesnuly velky muz byl inspiraci v jejich zivotech... Zpevu Salve Regina se aktivne ucastnili i Bill Clinton, Albert Gore a George Bush, Jr...

Pobliz v cele sedici rodiny zemreleho cely pohreb sledoval malicky jednonohy chlapecek. Americke sdelovaci prostredky se shoduji v jednom: biskup nebo kardinal, ktery bude ustanoven na uprazdnenou katolickou katedru svetoveho mesta New Yorku, nebude mit lehkou pozici...

Bude naslednikem muze mnoha velkych talentu, ale zaroven muze s velmi jednoduchym, primym pristupem ke vsem lidem, muze, jehoz poslednim pranim bylo, aby jeho kosti v krypte sv. Patricka spocinuly v primem sousedstvi jedineho tam pohrbeneho cloveka, ktery nebyl clenem cirkevni hiearchie. Byvaleho otroka puvodem z Haiti, cloveka, ktery po tom, co sam dosahl propusteni z otroctvi, stravil svuj zivot bojem za osvobozeni svych bliznich, kdysi spolu-otroku...

Prani Johna, kardinala bude vyhoveno...

Byl ulozen do krypty provazen modlitbami dobrych lidi po celych Spojenych statech. Necht se docka slavneho vzkriseni.

R.I.P.