Jak mohou čeští lékaři (a další odborníci) získat výhodnou práci v zahraničí
Dobrý den,
pane Čulíku, toto vás možná bude zajímat,
je to z časopisu České lékařské komory WEBtempus
http://www.webtempus.cz/
v kategorii forum - Názory.
P.E.
Pracuji v Anglii (staré ? dobré) a s opožděním se mi dostala do
rukou novinová zpráva,
ve které exkomunista z vedení bývalého ROH pracovníků ve
zdravotnictví (raději jsem
zapomněl jeho jméno) tvrdí, že odliv mladých lékařů do zahraničí
nehrozí, protože nejsme
v Evropské unii. Rozhodl jsem se vám napsat o postupu, jak to udělat
a dostat práci v
Anglii.
Díky tomu, že jsem za "kanálem", vidím věci v jiném světle - z
nadhledu. Třeba to, jak se
bývalí soudruzi dobře etablovali a jak přeji osobnímu rozvoji a
získáváni zkušeností
mladých lékařů.
Za prvé není pravda, že musíte mít pracovní povolení. V Anglii
(myslím UK) chybí v
současné době 5000 lékařů!!! Pokud máte nějakou praxi a umíte dobře
anglicky, je
postup následující:
1. Přihlásit se na PLAB test, což je taková zkouška vašich znalostí
medicínských i
jazykových. Otázky nejsou těžké, jen kladené pro nás nezvyklým
způsobem. Ne
jako např. "Uveďte rozdělení ileu", ale jako "na oddělení první
pomoci se dostavil
pacient v takovém a takovém stavu a měl takové a takové hodnoty,
uveďte
diferenciální diagnosu a potřebné další vyšetření". Existuje na
to hodně dobrých
učebnic, takže se vyplatí do nich investovat.
2.Po absolvovaní testu je nutné se přihlásit na nějaké místo -
musíte si napsat dobré
CV, kam je nutné uvést sebemenší kurs nebo konferenci. A nesmíte
se bát
pochválit.
3. Musíte počítat, že se dostanete na post o stupeň nižší, než jste
pracovali v Česku,
ale vydržte - všeho do času. V současné době je přes 45 % nově
přijímaných
lékařů z Pákistánu, Indie, Zimbabwe, takže se hlavně nestyďte,
šance jsou veliké.
4.Po úspěšném interview (přijímací pohovor) jste zařazeni na
pozice HO (house
officer) nebo SHO (senior house officer). To jsou místa, která
jsou studentská.
Stáváte se tak vlastně postgraduálními studenty. Nepotřebujete
pracovní povolení,
ale jen studentská víza - nejsou problém. Víza máte maximálně na
4 roky a za tu
dobu to snad naši ufunění aparátčíci nepodělají natolik, že nás
nevezmou do EU.
5.Všechny nemocnice nabízejí ubytování, takže to není problém.
Plat se službami se
pohybuje v rozmezí 22 000-28 000 liber ročně netto.
6.Horní věková hranice asi neexistuje. Jsou tady lékaři z Egypta,
kterým je okolo 40
let, mě osobně je 29 let.
7.Podobně jsou na tom i sestry.
Takže směle do toho, je čas ukázat všem, že problém našeho
zdravotnictví je v systému,
a ne v lidech. Pomůžete si nejen finančně, ale i odborně. Anglické
zdravotnictví vám
umožní utratit na kongresech a kursech dalších 1 000 liber ročně,
které vám refunduje
(jste tady přece na studia, ne). Pomůžete však i českému
zdravotnictví tím, že ho
přivedete do akutní personální krize, která si vyžádá razantní
řešeni. Mám na mysli
zvýšení lékařských platů, ale jak znám naše tučné byrokraty, ti by
raději požádali o
soudružskou pomoc soudruhy ze zemí bývalého Sovětského svazu.
Panu Davidu Rathovi, kterého si velmi vážím, se tímto omlouvám za
to, že mu odliv
mladých lékařů do zahraničí sníží členské příspěvky a ponechá mu na
krku rozpadající se
zdravotnictví s hordou naštvaných lékařů se zlomenými charaktery,
kteří se neumějí
domluvit a žadoní u pojišťoven o halíř za bod nebo o hodinu práce
navíc. Ale nebojte se,
pane prezidente, ona se z nás většina vrátí, protože stesk po domově
je velký. Pak
budete mít jistotu, že se můžete opřít o skupinu sebevědomých
lékařů, kteří se nebojí
pojmenovat pravdu pravdou, lež lží a neschopnost neschopností.
Takže nebát se a nekrást. Směle do toho!
MUDr René Foltán
Dep. of Maxillo-Facial Surgery
Guildford
PS. Ti, kteří na moji radu dostanou v Anglii místo, mne za to pozvou
do Soho na české
pivo. Mají osobní povinnost pomoci k získání práce dalšímu lékaři,
stejně tak jako zasílání
kopií svých výplatních pásek na oddělení, kde pracovali doma.
Poznámka JČ: Totéž, tuším bez nostrifikace, platí i pro počítačové programátory, jichž je v Británii nedostatek. Stačí umět dobře anglicky a hledat inzeráty, třeba na netu.
Karel Čapek o dnešním volebním zákonu
Ted, kdy na strankach tisku i v BL probihaji vzrusene diskuse o novem volebnim zakonu, se mi dostal do ruky text K. Capka, ktery me az sokoval svou aktualnosti. Jen by me zajimalo, jaka vlna kritiky by se po uverejneni takoveho textu na Capkovu hlavu snesla dnes. Zaroven je cloveku lito, ze dnes neni u nas takovy novinar, ktery by dokazal tak brilantne a pritom srozumitelne vyjadrit svuj nazor na vec.
J.N.
Politikum
Karel Čapek
Snad to, co chci říci, říkám za řadu jiných: za mnohé z těch, kteří nejsou politiky, nýbrž jenom občany; kteří snad jsou nebo byli dosti špatnými straníky, protože se snaží být co možná dobrými občany. Je nás dosti, kdo necháváme politiku jiným, protože děláme něco jiného; děláme svou práci a věříme, že to nejlepší, co můžeme, vydáváme všem právě ve svém povolání. Není to politická netečnost; říkáme-li, že chceme míti pokoj od politiky, znamená to něco velmi vážného: že chceme, aby politika byla v pořádku; aby nás neotravovala nad našimi pracovními stoly; aby nás neponižovala. Rádi bychom považovali politiku za určitou práci, která se koná stejně pozorně a věcně, jako my konáme svou a jako žádáme od svého krejčího nebo zámečníka; rádi bychom důvěřovali politikům tak, jako důvěřujeme železnici, že nás poveze tam, kam jsme si koupili lístek. Nepleteme se zámečníkovi do jeho práce, ani strojvůdci do jeho řízení; předpokládáme prostě, že rozumí své věci a že si z nás nedělá blázny. Náš život by byl neobyčejně trpký, kdybychom k nim nemohli mít této důvěry. Nuže, náš politický život je v tomto smyslu velmi trpký. Máme ponižující vědomí, že s námi političtí lidé dělají, co jim je libo. Jsme jim dobří jen k tomu, abychom jim odevzdali hlas; vše další, co nám demokracie dává, je politická bezmoc. Sneseš takovou bezmoc, pokud je demokracie v pořádku; ale dusíš se jí, jakmile si uvědomuješ, že demokracie jde špatnými cestami.
Když šlo o novelu tiskového zákona, varovala od ní celá veřejnost; vy, politikové však nedbáte toho, co na vás voláme. Ponížili jste nás a dali jste najevo, že vám nezáleží na ničem. Strojíte ponižující volební reformu, která z nás občanů učiní državu stran. Jakou zbraní se máme bránit my, kteří jsme jednotlivci, proti vám, kteří jste strany? Co vám je po nás? Nejste mandatáři naši, nýbrž mandatáři stran; neptáte se nás, nýbrž výkonných výborů stran; nejste odpovědni nám. Mezi námi, kteří jsme jenom občany, a vámi, kteří jste zaměstnanci stran, není nic společného; parlament není tribunou naší, nýbrž zbytečným a nedůstojným předstíráním veřejné kontroly nad politickým handlem. Nemluvíte za nás; jen se o nás dohodujete. Mezi námi a vámi zeje propast, která se nenaplní řečmi na schůzích stran ani předem napsanými a domluvenými rezolucemi.
Ponižuje nás, že volíme poslance, kteří nejsou našimi poslanci; že svěřujeme všechnu moc ve státě parlamentu, jenž není již parlamentem; že naším jménem jsou dělány zákony a reformy, jež nejsou dobrými zákony a reformami. Pro nás, kdo nejsme politiky, je demokracie jistý systém kreditu; volíce tu nebo onu stranu, svěřujeme jí svůj morální souhlas; ponižuje nás, je-li ho zneužito k věcem nedobrým. I mým hlasem bude přijímána nemravná volební reforma; i můj hlas byl spolusčítán, když byla svoboda tisku uražena tiskovou novelou. Stydím se za to, jako bych byl spoluviníkem; to jest to politické ponížení, ve kterém žiji.
Ponižuje nás nedůstojnost parlamentu, který i státní nezbytnosti vyřizuje stranickým handlem; ponižuje nás parlamentní systém, v němž bez hrubé a honorované majority by potřeby státu nebyly uhájeny. Ponižuje a skličuje nás přízemnost politického jednání; co jde vysoko nad domácí zájmy stran, je politickým exponentům tak lhostejno jako chalupníkovi aviatika. Ponižuje nás samozřejmost, se kterou političtí machři přijímají fakt, že stát je odevzdám stranám k exploitaci. Ponižuje nás osobní úroveň mnohých, z nichž strany učinily vladaře nad věcmi národa. Ponižuje nás forma i duch politiky, jež vládne pomocí nečistých kompromisů mezi bezohlednými zájmy.
Jsme velmi bezmocni; ale je nás mnoho. Nemáme nic než ten svůj hlas, pokud i ten nám koaliční demokracie nevezme; avšak i ten bezmocný hlas znamená mnoho, neboť jím dáváme mravní souhlas, aby věci zůstaly při starém nebo aby se přesevše zkusilo změnit je. Je to věc kreditu; my, kdož jsme jenom občané, uvěřujeme jistou mravní hodnotu lidem, kteří s ní mají hospodařit. Naše politika (mluvím stále o nás, kdo necháváme politiku jiným) je prostě otázka důvěry; naše politická činnost je omezena na akt, jímž svěřujeme jiným plnou moc, aby jednali za nás. Skutečný kredit může být jenom osobní; ale náš volební řád ho nepřipouští. Svěřit svůj souhlas nové straně je jisté riziko; můžeme být zklamáni; ale bez nějakého rizika se v tomto světě nepodaří nic.
Jsme-li nespokojeni, volá se na nás: Pracujte ve stranách! Ne; je-li nám čeho třeba, tedy je to pracovat proti stranám; proti vládě stran; proti hlasovací mašinérii; proti inkompetenci; proti politice za zavřenými dveřmi; proti všemohoucnosti výkonných výborů; proti našemu ponížení; proti úpadku demokracie. My, pouzí občané, nechceme vládnout; my chceme jen důvěřovat. My můžeme znovu a znovu zkoušet, než se najde politický systém hodný naší důvěry; ta jediná možnost a to právo nám ještě zbývá; a bylo by politickou letargií, kdybychom toho práva neměli užít v této neslavné době.
1925
Elektronická emeritura exposlance Žáka:
Jak Britské listy přispěly k ukončení jedné neoprávněné poslanecké výhody
Povšimli jsme si, že Václav Žák, šéfredaktor Listů a někdejší místopředseda České národní rady (do roku 1992) stále používá e-mailovou adresu české poslanecké sněmovny, vzak@psp.cz. Na dotaz, proč tomu tak je, uvedl Václav Žák Janu Čulíkovi, že adresa je pouze přeposíláním, že to Parlament kromě pár haléřů nic nestojí a že na to má právo jako bývalý poslanec České národní rady, trochu asi tak, jako když i američtí prezidenti, jakmile jim skončí funkční období, jsou titulováni "prezident" až do konce života. Tomáš Pecina se v této věci obrátil dotazem na Poslaneckou sněmovnu a jeho korespondenci publikujeme:
posta@psp.cz
Vážení,
jak jsem si povšiml, užívá pan Václav Žák, který již řadu let není poslancem sněmovny, stále e-mailovou adresu v doméně psp.cz (vzak@psp.cz). Když jsem se ho ptal, vysvětlil mi, že nejde o skutečný účet, ale pouze o službu dosílání (forwardingu), kterou mu jako bývalému poslanci poskytujete.
Domnívám se, že na tomto ujednání není nic špatného (naopak by mělo být běžné i u jiných institucí a zaměstnavatelů), ale je nutno učinit opatření, aby tato adresa nemohla být používána jako hlavní i v době, kdy de facto poskytuje svému nositeli falešnou referenci.
Prosím Vás proto o informaci, jaká opatření učiníte, aby bylo zaručeno, že adresy v doméně PSP budou napříště používat jen oprávněné osoby, a zejména kdy bude zrušena nyní evidentně zneužívaná adresa V. Žáka. Za rozumný přístup bych považoval např. časové omezení forwardingu na jeden, nejvýš dva roky.
Děkuji za Vaši odpověď, kterou popř. zveřejníme v našem internetovém deníku.
Tomáš Pecina, Britské listy
----- Original Message -----
From: Miroslav Blazek blazekm@psp.cz
Sent: Wednesday, July 12, 2000 12:18 PM
Subject: vzak@psp.cz
Vážený pane,
odpovídám na Váš dotaz ohledně e-mailové adresy vzak@psp.cz. Jedná se
skutečně o
službu přeposílání (forwarding), která je poskytována panu V. Žákovi, jako
bývalému poslanci.
Již několikrát jsme toto chtěli zrušit, ale pan V. Žák
nás
vždy přesvědčil argumentem, že mu na tuto adresu stále docházejí maily. O
zneužívání této adresy nám nebylo nic známo.
Na základě Vašeho upozornění
byl pan V. Žák vyrozuměn, že koncem září tohoto roku dojde definitivně ke
zrušení přeposílání této pošty. Jinak službu přeposílání běžně poskytujeme
stávajícím poslancům a na požádání také odcházejícím poslancům a zaměstnancům, s tím
že je obvykle tato služba po uplynutí 1-2 let zrušena.
S pozdravem
Mgr. Miroslav Blažek
ředitel odboru informatiky
Kancelář Poslanecké sněmovny
Poznámka TP:
Vážený pane,
děkuji za Vaši vyčerpávající odpověď.
Na vysvětlenou doplňuji, že zneužíváním jsem měl na mysli situaci, kdy
některý bývalý poslanec adresu xyz@psp.cz udává jako platnou i skončení
svého mandátu. Je to velmi podobné, jako kdyby psal své dopisy na
hlavičkovém papíře PSP ČR; v obou případech jde o falešnou, neoprávněnou
osobní referenci.
Vaši odpověď předávám ke zveřejnění v Britských listech.
Tomáš Pecina
1. Nedělní večer je doba, kdy většina diváků z cílové skupiny ještě nemyslí na práci, a tedy skoro ten nejhorší možný čas na pořad tohoto druhu (ve skutečnosti se tam moc nehodí ani zahraniční "21": např. BBC World vysílá v nedělním prime-timu své vlajkové lodi, hodinové dokumenty nebo prestižní - a zcela unikátní - "pouliční" interview Simpson's World).
2. Jak znovu a znovu ukazuje Jedenadvacítka, jednotlivá témata nemají dostatečný prostor. V obdobném pořadu Newsnight na BBC 2 bývá nejkratší příspěvek o minutu až dvě delší než nejdelší příspěvek "21". Projekt Jany Bobošíkové přebírá formát Jedenadvacítky a s ním i tento handicap. Doporučoval bych velkorysejší stopáž 45 minut a méně témat na větším prostoru.
3. Živé vysílání je sice levnější, ale protože má jít o týdeník, nikoli o deník, divák by mohl mít pocit, že je odbýván rychlokvašeným produktem. "Nevtíravé" předtočení by pro takový pořad asi bylo vhodnějším řešením.
4. Velmi sporná je podle mě i předpokládaná pozdější denní periodicita pořadu. Ta by asi byla vhodná až po digitalizaci vysílání, na specializovaném kanálu (obdoba World Business Review na BBC), jinak by pořad musel být odsunut daleko za prime-time a tím příšel o podstatnou část diváků. Ekonomická témata samozřejmě musejí mít své místo v běžném zpravodajství (mimochodem, opravdu by mě zajímalo, o kterých ekonomických odbornících v redakci zpravodajství mluvil pan Hodač - já nevím ani o jednom).
Jaká byla Jednadvacítka 12. července 2000
Nemají co vysílat
Jan Čulík
Daniel Častvaj včera uváděl na ČT 2 Jednadvacítku s třemi hlavními tématy: Temelín, klesající porodnost v České republice a rezoluce českého Senátu proti nedemokratickým poměrům v Bělorusku. Do toho ještě, zřejmě na vyplnění času, byla víceméně bez kontextu včleněna několikaminutová reportáž o tom, že kdesi v Mexiku policie zadržela nějaké drogy.
Ano vím, jsou letní prázdniny, politika není zrovna nejintenzivnější, a tak Česká televize nemá, zdá se, zrovna co vysílat.
Televize by ovšem mohla a měla vytvářet vlastní nezávislou agendu: neměla a nemusela by být závislá na tom, co přinese každodenní zpravodajství a když nepřinese nic, vyplňovat vysílání v podstatě nezprávami.
Anebo je to tím, jak jsou témata zpracována?
O Temelínu se už v českých sdělovacích prostředcích hovořilo mnohokrát. Včerejší diskuse v Jednadvacítce byla poněkud surrealistickým rozhovorem mezi moderátorem Danielem Častvajem, zástupcem organizace Greenpeace a činitelem Státního úřadu pro jadernou energii. Představitel organizace Greenpeace konstatoval, že v Temelíně je prý poškozené či pomačkané jakési jaderné víko, činitel Státního úřadu pro jadernou energii uvedl, že to nevadí, nic neuniká a všechno se bude znovu zkoušet, atd.
Daniel Častvaj ví, že se má každého interviewovaného ptát na otázky z opačného úhlu pohledu. Praktikoval to do určité míry v tomto rozhovoru. Jenže pojetí námětu bylo banální, bylo to povinné cvičení, aby se něco vysílalo: nového se posluchač nedověděl nic. Zástupce Greenpeace řekl, že jsou problémy, zástupce vládního úřadu, že nejsou a nebudou. Co z toho. Televize sama se o analýzu nepokusila. Co kdyby sama televize přizvala zahraniční odborníky, nebo se jich zeptala na názor?
Ne všechny Častvajovy otázky byly promyšlené. Tak zástupce organizace Greenpeace se Častvaj zeptal např. : "Vy nevěříte Státnímu úřadu pro jadernou energii?"; když byla řeč o tom, že Greenpeace požaduje kontrolu Temelínu od zahraničních expertů, Častvaj pronesl snad až filozofický výrok: "Existuje v současném světě vůbec někdo nezávislý?" Nejméně jednou udělal základní chybu v tom, že přítomnému státnímu úředníku dal otázku v jeho prospěch ("Jsou znalosti českých inspektorů na dostatečné výši?"). Nedalo se čekat nic jiného, než že úředník na to odpoví (samozřejmě až delším rozkladem, byl to český úředník, pamatujme): "Ano."
Na jednom místě ukázal Častvaj, jak ošidné je používat metafor: interviewovaný člověk se za ně totiž může dobře schovat anebo se na ně vymluvit. Častvaj se pracovníka Státního úřadu pro jadernou energii ptal, zda jeho činitelé jsou ochotni za Temelín "dát hlavu na špalek". Ten metafory využil k tomu, aby se tak přísnému přirovnání vyhnul, i když by se dalo argumentovat, že v případě nebezpečné jaderné energie by měli státní úředníci, odpovědni za ni, přijmout ta nejpřísnější měřítka a poskytnout stoprocentní záruky. Metafory však přesné vyjadřování neumožňují.
Radikální pokles české porodnosti
V další části pořadu se Daniel Častvaj zabýval další včerejší agenturní zprávou, že se totiž očekává v následujících desetiletí velmi drastický pokles počtu obyvatelstva nejen v celé Evropě, ale zejména v samotné České republice. Tato část pořadu byla uvozena reportáží Veroniky Kafkové, která měla velmi silný pražský přízvuk, působící nevzdělaně - přízvuk je to jistě velmi urážlivý například pro celou Moravu (silně otevřené samohlásky, podle Kafkové prý dojde k poklesu "až a jadan milián abyvatel"). Trpěla také častým nešvarem reportérů České televize, že jí při mluvním projevu vypadávaly ze slov samohlásky. (Totéž se dělo při čtení úvodních hlavních témat pořadu v jeho zahájení Danielu Častvajovi - slyšet jeho hlas bez vizuálního vjemu mluvící osoby budilo v úvodu pořadu v důsledku těchto výslovnostních chyb neprofesionální dojem.) Když se pak Častvaj na obrazovce objevil, u diváka vznikl v důsledku Častvajova mladistvého vzezření zase jiný dojem, totiž že sleduje studentské vysílání třeba na Glasgow University, které občas vidím jedním okem na monitorech ve veřejných prostorách této školy, když zrovna někam spěchám kolem. Moderátoři prestižních zpravodajských pořadů, jako je Jednadvacítka, by měli mít určitou gravitas, která přichází s věkem, a asi by jim nemělo být pod čtyřicet.
O poklesu české porodnosti promluvili starší pán, Zdeněk Pavlík z přírodovědecké fakulty UK a Jan Fischer z Českého statistického úřadu. Pan Pavlík byl přeopatrný a neřekl vlastně zase nic. Podle něho se nedá proti poklesu porodnosti nic dělat, neboť by to bylo drahé a složité. (Bylo zjevné, že porodnost klesá asi hlavně proto, že lidi nemají peníze. Nikdo se to neodvážil říct. Ale jistě: existují bezpochyby i další faktory, jenže o nich jsme se moc nedověděli.) Česká společnost si bude muset zvyknout na příliv cizinců, a to bude pro ni asi těžké,řekl pan Pavlík.
Je to téma, které bylo, jak se zdá, všude jinde dávno promrskáno - jistě ve světě: Britské listy se jím zabývají opakovaně. Některé Častvajovy otázky zraňovaly svou naivitou:
"Může se stát, že bude v ČR víc důchodců než pracovních sil?"
Ale nekritizujme ho za to příliš - taková otázka může být legitimní, neboť divákovi rázem ozřejmí, o co vlastně v celé věci jde - že se o tom mělo hovořit už dávno a že tyto skutečnosti už měl dávno každý znát je jiná věc.
Jiná Častvajova otázka zněla vědecky:
"Z teoretického hlediska: co by mohlo být impulsem pro nastartování porodnosti?"
(Proč bylo nutno říkat "z teoretického hlediska"? - snad aby to znělo akademicky?)
I v nejnudnějším televizním pořadu, kdy "můžeme takhle mluvit celé hodiny, aniž se šedáá hmota ve vaší lebce znatelně pohne" (G. K. Chesterton) se nenechají inteligentní lidé úplně zadupat do země. Zajímavě, i když jen krátce, promluvil o statisické práci v oboru demografie Jan Fischer, místopředseda Českého statistického úřadu.
V reportáži, varující, že se Česká republika bude muset zřejmě vyrovnat s přílivem cizinců, ukazovaly záběry v ČT vietnamské trhovce, případně ubožáky uprchlíky kdesi na chodbách policejních úřadů. Tím ČT potvrdila už existující stereotyp cizince jako nevzdělané pakáže. Ilustrační záběry jiných cizinců neměla?
Rezoluce Senátu o Bělorusku
Poslední část Jednadvacítky, po zmínce o výročí masakru ve Srebrenici v Bosně (je výročí nějaké události zpráva?) a po reportáži Barbory Šámalové o zachycení jakýchsi drog z Mexika, která byla zjevně sestavena z agenturních záběrů bez nějakého konkrétního účelu, se věnovala Jednadvacítka pod Častvajovým vedením v posledních minutách pořadu už zcela virtuálnímu tématu: totiž skutečnosti, že český Senát včera schválil protestní rezoluci proti porušování lidských práv v Bělorusku.
I když je chvályhodné, že české státní orgány se těmito záležitostmi zabývají, ve skutečnosti něco takového není zpráva - nepamatuji se, že by se informace o takovýchto rezolucích třeba britských státních orgánů objevovaly v britských novinách či v televizi - ať už veřejnoprávní či komerční. Sdělovací prostředky totiž nejsou věstníkem pro zveřejňování vládních či parlamentních zpráv. Normální novináři vědí, že parlament svými rezolucemi nevytváří realitu.
Ale dobře - řekli jsme, že bylo správné, že Senát tuto rezoluci schválil, i když přirozeně - jak na to poukázali mnozí poslanci - existuje daleko drastičtější útlak v mnoha jiných zemích světa, jimiž se tentokrát Senát nezabýval.
Nad debatou k tomuto tématu jsem pociťoval znepokojení. Daniel Častvaj si k věci pozval komentátora americké stanice Svoboda, Rusa Jefima Fištejna a pak člověka s poněkud nejasným statutem - Tomáše Pojara z agentury Člověk v tísni, která působí v samotné České televizi. Je dost podivné, že člověk, zastupující humanitární organizaci hovoří v rozhovoru v publicistickém pořadu České televize o politických záležitostech. (Pojar v Jednadvacítce: "Spojil jsem se s běloruskou opozicí a mám dobré signály, že se opozice sjednocuje..." - cituji po paměti).
Pojar ve vysílání podle mé zkušenosti z Británie nepůsobil jako pracovník humanitární organizace. Znám z Velké Británie pracovníky významných světových humanitárních organizací, kteří, když vystupují ve sdělovacích prostředcích, se zasazují o osudy umírajících, chudých či utlačovaných lidí. Nehovoří přitom o politice. Britské humanitární organizace se politickými otázkami nezabývají. Nemohly by totiž působit v utlačitelských režimech. Neslyšel jsem nikdy žádného západního pracovníka humanitární organizace, který by řekl v televizi to, co včera konstatoval v Jednadvacítce Tomáš Pojar: "ČR by měla mít aktivní zahraniční politiku a měla by rozšiřovat prostor demokracie." To je "party-political thinking", to jsou zaujaté, stranickopolitické výroky, které znějí z úst pracovníka humanitární organizace jako něco šokujícího. Takhle může mluvit politik nebo politický aktivista, nikoliv mluvčí humanitární organizace. To, co říkal Pojar, budilo dojem, že nadace Člověk v tísni hraje v Bělorusku spíše politickou než humanitární roli. Existuje někde veřejně přístupná zpráva, co Člověk v tísni v Bělorusku vlastně dělá?
Fištejn i Pojar si v diskusi notovali, že je velmi záslužné, že Senát rezoluci proti běloruskému útlaku přijal.Častvaj jim neoponoval. V této části pořadu se nevyskytly naprosto žádné kritické otázky. Podtextem diskuse byla kritika sociálně demokratických poslanců za to, že se v Senátu mnozí z nich zdrželi hlasování o této rezoluci. V diskusi v televizním studiu byly také proneseny kritické zmínky o tom, že česká vláda snad poskytla Bělorusku jakousi půjčku. Nebyl přítomen žádný zástupce vlády ani parlamentu, aby byl na to kriticky dotázán. Vlastně nebyl v celé Jednadvacítce nikdo významný či odpovědný, žádný vládní či parlamentní činitel, kteří by byli donuceni reagovat třeba na znepokojující skutečnosti (ne nutně vycházející z vlády či z parlamentu!), jaké odhalila nezávislá Česká televize.
Nekritické rozkládání v závěru pořadu o Bělorusku, kdy nedošlo k žádnému střetu názorů, zástupce utlačitelské běloruské vlády či velvyslanectví nebyl pozván, jen si, jak se zdá, muži spřízněných názorů navzájem notovali, dojem virtuální reality v ČT jen výrazně posílil. Působilo to taky trochu jako stranickopolitické vysílání nějaké politické strany. Jenže které?
Na obranu psaní pod pseudonymy
Josef Novák
AD: BL/24/03/00 - Osiřelé názory
Konstatuje Vaclav Pinkava: Proc se pani/slecna/bytost Juliana nepodepise nejakou emailovou adresou?
A co ty prispevky typu 'autor (anonym) je redakci znam' ?
Poznamka JC:
Co mam delat. Presvedcuju prispevatele davno, ze se snad v demokracii nemuseji skryvat.
Vazeni panove,
nasel jsem ted pri poklizeni Vase slova na tema, ktere jsem se snazil i sam sobe zodpovedet drive. Toz, abych Vas nevynechal, protoze si Vasich nazoru vazim, bez ohledu na to, mohu-li se s nimi ztotoznit, ci nikoli:
Pracujete-li napriklad jako reditel statni instituce, hostinsky, ekonomicky konzultant, dustojnik, poradce Celebrity, anebo jste chte-nechte vazan na politicke angazma sveho pribuzneho, ktery chudak nemuze jen tak snadno vyskocit z vlaku, do ktereho kdysi jako cisty clovek s idealy nastoupil a ted se jen tesi, ze priste nebude zvolen, atd., atd., az po prostou zkusenost, ze jste jiz parkrat pres drzku poradne dostal a ti, o ktere jste se bral, Vas pozdravi(li) tak jen ve vytahu, pak by Vas ty proklamace nepochybne presly.
Česka demokracie je zatim iluze a zaklinadlo (pane Culiku prominte) pro lidi, ktere sice uz nezajima, "cim byl muj tata", ale stale je zajima KDO to rika, proti "pouhemu" CO rika. Pri Vsi ucte mne nezajima, cim jste, jste-li z Horni Dolni, nebo (taky omluva) jaky mate prijem ev. nosite-li pupik, ci ples. Mne zajima, jen to, co pisete.
Povazujete-li za mozne, nebo potrebne krom svych stanovisek prezentovat i svou identitu, cinte tak, je to plne ve Vasi vuli. Ale nenutte, do toho odkryvani hledi druhe. Sem toto pravidlo, platne mezi slusnymi lidmi vsude na svete, podle mne opravdu nepatri. Proc myslite, ze jsem poskytl vsechny sve identifikacni udaje panu Culikovi? Abych se mohl za sve nazory postavit, az to bude mit smysl. A to nechte, prosim, na mne.
Anonym je neco jineho. Ty nemam moc v lasce take, ale mluvi-li k veci - proc ne. Doufam, ze mi sem nyni nepodsunete anonymni udavace. Ale v diskusi, ktera se v BL vede, pokud se tam nekdo donekonecna nedomaha odpovedi mamlasa, ktery na nas kasle - je mi krom Vasich myslenek vse ostatni lhostejne.
Proc zajima napr. Juliana Vas (nejde-li o Vasi slabost pro intelektualni sex-appeal zen - tu plne sdilim a preji nam obema, aby to - treba i sarmantni - zena byla), pak Vam nerozumim. Je moje stanovisko s moji plnou adresou a tedy udaji o me rodine, prip. odlehlem bydlisti, autu, atd. nejak vice, nebo mene smysluplne?
Oc Vam tedy jde?
Co doporucujete spolecensky angazovanym lidem, kteri jdou misty vyslovene proti proudu. Proti xenofobii, proti rasismu, proti zlodejnam ruzneho kalibru - rozumim tim, ze se da poukazat osobne na zlodejny do jiste miry, nad kterou vas treba v prenesenem slova smyslu mistni "padres" odrovnaji.
Verim dokonce, ze jsou autori, kteri pouzivaji pseudonym jen tam, kde to povazuji za potrebne, jinak pisou pod vlastnim jmenem.
Toz se nehnevejte, ale Vase ct. prijmeni jsem take nezkoumal. Treba takovy clovek existuje. Ale kvuli tomu za Vami nepojedu. Cimz si ve vsech pripadech nejsem tak zcela jist. Ostatne - nejste nakonec Juliana Vy? To by mne - viz vyse - hodne zklamalo.
Josef Novák, osobni id. udaje jsou redakci namoudusi plne znamy.
Štěpánu Kotrbovi: Kultivujme diskusi v Britských listech
Vazeny pane Culiku,
posilam s ohledem na ctenare BL repliku k trochu pateticke vyzve pana Kotrby :
Stepan Kotrba napsal v BL 13.6.:
(Kraceno J.H.: )
... a tak volam jako bytostny nepritel vsech nacionalistickych a xenofobnich myslenek:
Zadam verejnopravni media o co nejdelsi reportaze z ideovych konferenci vsech politickych stran, aby mel opravdu kazdy moznost se seznamit s primou, nesestrihanou, neucesanou, s PR agenturami nezkonzultovanou a nezcenzurovanou verzi vsech nazoru politickych stran drive, nez jde k volebnim urnam.
... Ze zakulisi Druhe ideove konference ODS: Dovolim si uvest (namisto redaktoru verejnopravniho media) jeden povedeny sprym zahranicniho stina ... (nasl. brept J.Z.) a prohlaseni senatorky Benesove ... (2 vety).
A mne nezbyva nez suse dodat: Tudy cesta do Evropy ani k modernimu kapitalismu, natozpak k obcanske demokracii, nevede.
Konec kracene citace.
Vazeny pane Kotrbo,
zajimam se o politicke deni jako soucast sve prace, nejsem tedy clenem zadne politicke strany. V zajmu objektivity bych ctenare BL a Vas (v. vyse) rad upozornil, ze vsechny 3 projevy V. Klause, uvodni projevy stinovych ministru a jejich programova prohlaseni jsou nejmene od onoho 13. 6. jak o par radku dale uvadite a kdy jsem je pro svou praci zacal stahovat, vskutku verejne k dispozici na serveru ODS. Rekl bych za sebe, ze v plnem zneni.
Objevuji se i prve sympaticke vlastovky. Texty poslankyne za ODS pani ing. Aleny Paralove jsou dostupne na www.paralova.cz, texty senatora Fischera jsem take nasel . Zatimco ty druhe jsou krapet vlezle az "americky" nasladle - omezila se pani Paralova jen na sve texty, ktere nejsou dostupne na serveru psp.cz; roz. jeji novinove clanky a projev ze zminene konference. Pane Kotrbo, mne se ta forma libi. A nepreji si nic jineho, nez aby to ostatni celebrity zacaly rychle napodobovat. Alespon na tech praznych strankach, ktere maji k dispozici na oficialnim serveru psp.cz, nemaji-li jiz na domenu.
Dovolte jeste poznamku k Vasemu slovniku: Vyrazy "podrztaska", "stin", "ekologicky expert" ap. mi pripadaji pro BL nevhodne. Jestli si Jan Zahradil takto breptnul, je to puvabne, ale nechapu, co jste tim chtel - zduraznuji - u ctenare BL dosahnout? Misto zaverecneho "sucheho konstatovani" bych ocenil Vasi analyzu jednoho - kterehokoli z textu. Za predpokladu ze nerozumite vsem, jak se mozna mylne z tonu Vaseho clanku domnivam. Pan Culik by Vam jiste pro takovy pocin prostor poskytnul.
Zaverem podepisuji Vase slova: "Tudy cesta do Evropy ani k modernimu kapitalismu, natozpak k obcanske demokracii, nevede." a dodavam: chce to vecnou, fair argumentaci vsech se vsemi.
V polemice je korektnich prostredku, jak si protejsek "podat", prehrsel, ale chybi-li tam jeho "na cucky" rozcupovana tvrzeni, pak snaha shodit jej tim, ze se prerekl mi pripada trochu - dosadte si sem sam.
Jaroslav Hradecký
.
Ruský vojenský prostor v Olomouci nebyl zcela "absolutně tabu"
Milan Palička
Vazeny pane,
po precteni clanku "Jak jsem dostal (na letisti) vizitku od novinare" v
dnesnich (12.7. 2000) Britskych listech jsem se rozhodl Vam
napsat.
V letech 1978-1982 jsem zil v Olomouci - presneji receno jsem tam
byl na internate zeleznicniho uciliste v Pavlovickach. Kazdy den
jsem chodil z Pavlovicek pesky do skoly na Kosinove ulici naproti
hotelu Palac (nevim jestli jeste existuje - snad ano).
Casto jsme si zkracovali cestu pres sovetske sidliste a nikdo nas nevyhanel, ani
si nevzpominam, ze by tam nekde byly cedule "Cechum vstup
zakazan" nebo neco takoveho. Sice nam pruchod pres "Kanadu",
jak jsme tomuto uzemi rikali, vychovatele zakazali - ale znate to,
zakazane ovoce nejlepe chutna :-)
Stejne tak nebylo tabu
nakupovani v sovetskych obchodech. Obcas jsme zasli do
samoobsluhy potravin, ktera byla po ceste. Zbozi bylo vyhradne
sovetske vyroby, rekl bych nic moc, ale byla to aspon nejaka
zmena. Zajimave byly "scoty" - drevena pocitadla u pokladen.
Nekolikrat (snad to bylo k vyroci VRSR) jsme navstivili sovetsky
kulturni dum - samozrejme povinne - a sledovali vystoupeni
sovetskych "umelcu".
Takze vyraz "absolutni tabu" ve Vasem clanku povazuji
prinejmensim za prehnany. To ze nikoho nepustili do kasaren nebo
na vojenske letiste je snad celkem normalni. Zkuste zajit treba na
vojenske letiskte do Caslavi nebo do Nameste nad Oslavou, jestli
Vas tam nekdo pusti...
Aby nedoslo k nedorozumeni - v zadnem pripade neobhajuji
pritomnost sovetskych vojsk na nasem uzemi. Jen chci uvest veci
na pravou miru.
S pozdravem
Milan Palička
Ano, některé průchody byly otevřené
Vazeny pane,
mate pravdu - nektere pruchody ve meste, ktere zminujete, skutecne
zustaly zachovany, nebot jejich neexistence by temer znemoznila bezny
"mirovy" zivot mesta - cele enklavy - Novy Svet, cast Neredina,
Holice, kasarna podel dnesni Velkomoravske ulice - ktera mimochodem
takrka postradala smysl, nebot sovetske veleni odmitlo dobudovani do
nynejsiho stavu s poukazem, ze z obchvatu bude videt do jejich
zakladny. Stopy neustupnosti a implementace vojsk UVNITR mesta jsou
dodnes patrne a 22 let se jim musel urbanismus mesta podridit.
Z ideologickych duvodu byl JEJICH obchodni dum celkem slusne
zasobovan a ceny byly v podstate jako ve FREE SHOPU (vojska dovazela
beze cla) dnesniho pojeti. Nakupovat v nem byla otazka POSTOJE
jednotlivce k okupaci.
Cesky narod presel od "ANI SPEJLI OKUPANTUM" v r. 1968 k podplácení
prodavacek v tomto obchode a k frontam na cokoladove bonbony (1kg cca
15Kčs) a frontam na koberce.
To neni vycitka to je neprijemny fakt.
Holici strjek (presna kopie Brauna s nazvem "Sputnik" stala 110 Kčs) -
jestli to byla ekonomika nebo ideologie si zodpovezte sam.
Ty "sčoty" tam byly a pocitani na nich je pro me dodnes zahadou, ale
na stejnem principu fungovaly prvni mechanicke kalkulatory.
Sovetsky kulturni dum jsem nikdy nenavstivil - ne z hrdinstvi, ale
nechodil jsem uz do skoly.
Jestli pisu o TABU ve smyslu absolutna, myslim tim to, ze rozsahle
prostory ZA PLOTY byly 32 let nepoznane CECHEM, at uz vojakem nebo
jinou navstevou. Predpokladam ze jste byl na vojne a myslim, ze vite
co tim chci rict.
Byla to svym zpusobem GHETA zvenku i zevnitr.
V mapach Olomouce byla tato uzemi rozostrena a pri svem vyvoji mesto
MUSELO tento stav respektovat - inzenyrske site (civilni) musely tyto
enklavy obchazet, vyska budov a jejich vzdalenost podlehala schvaleni
JEJICH organum, komin mestske teplarny kvuli vrtulnikum nesmel byt
vyssi a tedy spad padal do mesta, JEJICH lokalni kotelny nepodlehaly
revizim a jejich exhalace byly vskutku otresne - navic co objekt, to
kotelna, nove silnice se stacely nesmyslne treba v pravem uhlu pred
JEJICH ploty, nebot ONI nepustili ani metr mestu, pri zemnich pracích
se casto narazilo na dalkove kabely (tajne) a jejich prekopnuti
vysetrovala JEJICH kontraspionaz, stav JEJICH vozidel byl
nekoherentni se stavem normalni armady a nekdy krizovaly mestem a
staly KDEKOLI - policie je nemohla zastavit, pri dopravni nehode
ujeli a zrusili znacku, kterou jste si zapsal (posleze tvrdili, ze to
nebyli ONI).
MOHLI ZKRATKA VSECHNO !!!!!! a proto byli TABU. A to je to, proc to
byla OKUPACE a cim se lisila jejich pritomnost od napr. seste armady v
Bavorsku.
Milovice, Libava ci jina baze byl svet sam pro sebe byt za plotem -
celkem nikomu nevadil - ale tady bylo ZMRZACENO MESTO - jeho
prirozeny vyvoj, neslo stopy nenormalnosti.
Nepodepsala se na nem valka horka, ale valka studena.
Po valce horke zbudou sutiny a mesto se ev. postavi znovu - treba na
zaklade novych urbanistickych pojeti, ale tady se mohlo nez vyvijet
NEHOMOGENNE, coz se odráží i v INTEGRITE jeho obyvatel.<>p
TABU neni jen to co je zakazane, ale take TO co si zakazeme si
uvedomovat.
Jaroslav Pour
CET 21 splnila slib a předala plány CME na pirátské vysílání
Společnost CET 21 předala Ministerstvu zahraničních věcí, Ministerstvu financí a Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání dokumenty, které jasně dokládají, že CME/ČNTS připravovala vědomě protizákonné ovládnutí vysílání TV NOVA. CET 21 tak splnila svůj slib, že zmíněné dokumenty předá všem kompetentním institucím, které se podílí na přípravě zastupování ČR při sporu s R. Lauderem.
Dokumenty ukazují, že CME/ČNTS si byla vědoma, že nevlastní televizní licenci a že násilné ovládnutí vysílání je protizákonný krok. Ve své strategii chladnokrevně počítala, že si státní orgány nedovolí proti jejich pirátskému vysílání zasáhnout. CME/ČNTS to ve svém plánu zdůvodňuje obavou státu zasáhnout proti vlivnému zahraničnímu investorovi v době ekonomické recese.
CET 21 předala příslušné dokumenty ve všech variantách, které má k dispozici, a to jak v tištěné, tak v originální elektronické podobě. Dokumenty byly na mezinárodním arbitráži v Holandsku uznány za duševní vlastnictví CME a byly arbitrážním tribunálem akceptovány a zařazeny do arbitrážního spisu.
Sama CME se k vlastnictví dokumentů přihlásila, naposled v minulém týdnu, i když se snaží dát jim
ex-post jiný obsah. Dokumenty v žádném případě neobsahují jakékoliv informace nebo jen náznaky, že by tzv. Czech Action Plan byl motivován hrozbami Dr. Železného nebo "obranou" před jeho údajnou snahou o vypnutí televize či před absurdním vyvoláním občanských nepokojů.
Taková obvinění Dr. Železný jednoznačně odmítá: "Jsou uměle vykonstruovaná. Já jsem přeci nepřetržitě vlastnil TV licenci, proč bych vypínal televizi sám sobě. Nemá logiku, abych činil jakékoliv kroky, které by ohrozily mnou drženou licenci."
Plán nemá žádný obranný charakter. Obsahuje např. následnou sekvenci kroků: pokračovat ve vyjednáváních s V. Železným, provést náhlé obsazení budovy televize, odvolat V. Železného, převzít kontrolu nad vysílacím a odbavovacím pracovištěm, provést personální změny na cca dvou desítkách postů, zahájení pirátského vysílání (RRTV nemůže Novu vypnout z důvodu ekonomické recese - potřebují zahraniční investory).
Neúspěch plánů CME/ČNTS, kdy CET 21 překazila pirátské vysílání a ochránila svoji řádně drženou licenci, odstartoval doposud nevídanou kampaň proti Dr. Železnému a TV Nova.
CET 21 je také připravena předat tyto závažné dokumenty příslušné sekci zahraničního výboru Senátu USA, kde R. Lauder prohlašoval, že mu byla v České republice ukradena televize, přestože nikdy nevlastnil televizní licenci.
Martin Chalupský, tiskový mluvčí CET 21
Poznámka JČ: Argument Vladimíra Železného, "proč bych vypínal sám sobě televizi, měl jsem přece licenci" je nelogický: televizi Nova tou dobou přece provozovala ČNTS, která se dostala se Železným do sporu, když podnik CME objevil jeho tunelovací praktiky.
Zde v Britských listech naleznete dokumenty z RRTV, podle nichž byla firma CEDC právní předchůdce CME, přímým účastníkem udělení licence pro TV Nova a Vladimír Železný se správního řízení při udělování licence vůbec neúčastnil. Do firmy CET 21 byl přizván až později - podle některých interpretací protizákonně, neboť zákon praví, že je licence nepřevoditelná a bylo tedy prý nepřípustné přibírat do podniku CET 21 další osoby.
Železný se musí omluvit, Bajčan ne
Vazeny pane Culiku,
Michal Donath vydal 9. cervence tiskovou zpravu "Zelezny se musi omluvit, Bajcan ne", ve ktere komentuje rozhodnuti Vrchniho soudu v Praze, proti kteremu neni mozne zadne odvolani, pouze dovolani k Nejvyssimu soudu, a jimz naprosto zmenil prvoinstancni rozhodnuti soudu. Rozesilani teto tiskove zpravy jsem mel za ukol ja. Dnes jsem na Britskych listech na adrese nasel prohlaseni pana Chalupskeho, medialniho zastupce CET 21, ve ktere komentuje Donathovo prohlaseni. Nikde vsak nemohu nalezt puvodni zpravu Michala Donatha a tak se domnivam, ze jsem Vam ji zapomnel poslat. Omlouvam se za chybu--v priloze Vam posilam pro informaci puvodni tiskovou zpravu z 9. cervence.
Jiří J.Šebek
asistent
Donath-Burson-Marsteller
Železný se musí omluvit, Bajčan ne
Praha 9. července 2000 - Vrchní soud v Praze rozhodl v odvolacím řízení o tom, že generální ředitel TV NOVA Vladimír Železný se musí omluvit Michalu Donathovi, mediálnímu zástupci CME a ČNTS, za zásah do jeho osobnostních práv. Předmětem žaloby na ochranu osobnosti byla Železného nepravdivá tvrzení, že mediální kampaň proti němu po jeho odvolání z funkcí v ČNTS vede bývalý vysoký funkcionář STB, který rovněž stojí v čele komplotu usilujícího o jeho život. Podle výroku soudu musí být omluva uveřejněna formou placených inzerátů v denících Hospodářské noviny a Blesk. Text omluvy je součástí výroku a nemůže být změněn. Symbolickou náhradu nemajetkové újmy ve výši jedné koruny Vrchní soud žalobci nepřiznal. Proti verdiktu se nelze odvolat.
"Nejde jen zadostiučinění, kterého se mi dostalo. Jde o první definitivní Železného soudní prohru ve sporech souvisejících s TV NOVA. Nepochybuji o tom, že brzy budou určitě následovat další. Železný mě napadl za to, že jsem měl odvahu profesionálně jménem svého klienta komunikovat o praktikách, pro které musel být odvolán z funkcí v ČNTS. U soudu se však prokázalo, že lži, tajemné náznaky a polopravdy jsou podle zákona nepřípustné, i když pocházejí z úst Vladimíra Železného. Jsem tomu stejně rád, jako tomu, že jsem po celou dobu sporu neztratil důvěru ani CME ani ČNTS."
Donathovu žalobu podanou ze stejných důvodů na bývalého Železného mluvčího, Romana Bajčana, Vrchní soud v odvolacím řízení zamítl. Podle závěrů soudu se totiž v důkazním řízení neprokázalo, že by výroky, které deník Blesk uvedl v přímé Bajčanově citaci, žalovaný pronesl. "Pokud Roman Bajčan neřekl, co Blesk v článku uvedl, nezbude než zabývat se odpovědností vydavatele deníku za škody, které mi v této souvislosti vznikly."
Útěk z domu
Dvanáct dní trvalo bezúspěšné pátrání po šestnáctiletém chlapci, pohřešovaném od třicátého června. Včera se ukázalo, že odešel z domu kvůli obavě z trestu za špatné vysvědčení. Přespával na vlakových nádražích a v opuštěném domě a nakonec se vrátil. p>Také vláda dostala nelichotivé vysvědčení, vypracovala ho čtyřkoalice, nicméně v tomto případě určitě nehrozí, že by ministři z obavy před trestem občanů přespávali v odstavených železničních vagónech. Vysvědčení, která si uštědřují politici, totiž nutně bereme s rezervou. Opozice vládu nehodnotí ze všech předmětů, ale pouze z těch, u kterých cítí šanci nás přesvědčit, že vláda neprospěla.
Tak se stalo, že se čtyřkoalice nezmínila o přílivu zahraničních investic, nízké inflaci anebo že neocenila růst HDP.
V politice je zvykem, že se vláda snaží upozornit pouze na své úspěchy a opozice že hledá jenom chyby.
Oba tyto přístupy jsou neobjektivní, málo vypovídají o tom, co vláda skutečně dokázala a v čem nám naopak způsobila škody. Jak sebechvála, tak totální kritika navíc postrádají eleganci.
Hodné pozornosti by bylo, kdyby premiér v projevu k občanům řekl, že vláda je se svými výsledky hluboce nespokojena, že měla vyšší cíle a že bude mít co dělat, aby do konce volebního období alespoň to nejdůležitější ze svých předsevzetí zvládla.
Představme si, že by po té opozice zkonstatovala, že vláda se ujala doopravdy těžkého úkolu, kterého se zhostila daleko lépe, než se čekalo.
Na skutečnosti by takové projevy mnoho nezměnily. Byli bychom na tom tak, jak na tom jsme. Možná bychom ale jinak hodnotili chování stran.
Dnes mají podle IVVM politické strany jako celek jedničku u dvou procent občanů a sedmdesát procent váhá mezi čtyřkou a pětkou. To už na útěk z domu možná je.
Vysílá se ve čtvrtek 13 července ráno.
Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo 