Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní:

Ivan Sosna

Mladý fanatický komunista, „vydavatel" pofiderního samizdatu Pochodeň a autor internetových stránek, byl do včerejška neznámým blouznivcem a bojovníkem za překonané myšlenky. Dnes je z něho kauza. Poté, co jeho případ pronikl i do celostátních médií, dokonce kauza navýsost veřejná.

Pokud ho vyšetřovatel dostane až k soudu, hrozí mu prý až osm let.

Jdeme s kanónem na vrabce, nebo je tenhle případ taky k něčemu dobrý?

Každá kauza může být něčím prospěšná. Mnohdy tím, co vypovídá ne o obviňovaném, stíhaném či odsouzeném, ale i o druhé straně, případně o celé společnosti.

Už přes deset let se natřásáme z nabyté svobody. Přestřihané dráty, svobodné volby, volné cestování, exilová literatura, kritika politiků, předsedů vlád i prezidenta, podnikání - úžasné. Kolikrát jsem se za tu dobu už tetelil štěstím, že se toho člověk po letech dočkal ve věku, kdy to ještě stihne vychutnat.

Jenže: jak je to se svobodou v zemi, kde máte na krku paragraf tu za kuchařku s konopím, tu za bláboly militantního maniaka Adolfa, jindy za Dášenku olizující houbu Václavku a nejnověji i za osamělý výkřik marxleninského blouznivce?

Neznám nic lepšího než onen slavný dodatek k americké ústavě, povyšující svobodu vyjádřit svůj názor nad všechny cenzorní snahy establishmentu.

Stabilizované demokracie kritiku a odlišný názor unesou, režim nepevný a nejistý se jich bojí a stíhá je.

Jsme tedy společností nepevnou a ohroženou? Bojíme se politicky poměrně slušně prosperujících komunistů natolik, že neuneseme jednoho fanatika, jdoucího ve svých názorech zřejmě mnohem dále, než dnešní parlamentní strana?

Stíhat za propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod - jak správné a ve světle všech jejich minulých obětí i vysoce morální. Nepochybuji, že kauza proběhne v souladu s právem a že právu bude učiněno zadost.

Co ale to konopí a co ta Václavka s Dášenkou? Není ono všechno ještě trochu jinak? Není čerstvá kauza Pěcha jen dalším důkazem toho, že cesta do (cenzurních i jiných) pekel bývá dlážděná těmi původně nejušlechtilejšími úmysly?

Jistě, i Hitler začínal hospodsky směšně, ale okolnosti jeho vzestupu a úspěchu byly hodně odlišné. Píše-li Pěcha to, co se uvádí, je spíše tragikomickou figurkou nostalgického blouznivce než tykadlem světové proletářské revoluce placeným Kubou či Severní Koreou nebo agentem Kominterny. V zemi, kde na svých internetových stránkách nemohu napsat neškodný blábol, že bychom opět měli rozpoutat proletářskou revoluci, prostě svoboda není.

Prožil jsem bez ní skoro čtyřicet let a dalších deset si myslel, že ji mám.

Jak vidno, svobodu slova nemám.

A bez ní nemám žádnou.

Ivan Sosna, 28.7.2000

Jaroslav Sever

v celem dalsim textu budu hovorit o forme, nikoli o obsahu Vasich sdeleni. Soudim, ze cesky jazyk je dostatecne dobry, aby vyjadril i  hluboke myslenky svymi vlastnimi prostredky. Chodit zde pro primery ke klasikum ceske literatury nema smysl - je "zrejme zrejme" oc mi jde.

Neni to tak davno, co jsem cetl srovnani (autorkou byla zena - vic nevim) dvou nasich renomovanych filosofu, z nichz jeden text byl naprosto nepochopitelny, dokud clovek neprecetl ten druhy - nemylim-li se, dokonce na totez tema; jen s pouzitim bezne dostupnych vyrazovych prostredku. To byl priklad ze soucasne doby.

Ctenari BL jsou obec, svym vzdelanim velmi siroka a vskutku nelze zadat na vzdelanem ekonomovi, elektrotechnikovi, natoz matematikovi, aby si rozumel bez jisteho usili s filosofem, sociologem, nebo politologem a  naopak. Zejmena, zacne-li jeden z nich v textu naduzivat (kdyby jen prejata) slova.

Svuj slang si po case vyvine kazdy obor lidske cinnosti. Jiste mi date za pravdu, ze nebyva naduzivan ani v jemu urcene odborne literature. I  ty "uzke obory" se totiz deli dale a jde-li mi opravdu pouze o to, sdelit sve mineni co nejsirsimu poctu lidi, musim si nektere vyrazivo odpustit a uzit opisu.

Verim, ze v mem sdeleni nebude hledat nikdo vic, nez jsem vskutku vyslovil. Opravdu nejsem purista, natoz radoby jazykobrusic - ti se mi protivi jako snad kazdemu normalnimu cloveku, ktery ma svuj obor. Respektuji prejata slova vsude tam, kde maji smysl - prevedte "marketing". Dokonce i ten stary "chozrascot" mi pripada porad lepsi nez nase (tusim) "mezistrediskove hospodareni". Jen prosim, zvazme vzdy, kolik ctenaru piruetami sveho vyraziva opravdu obohatime a sledujme peclive, zda nas nekdy nas arzenal vyrazovych prostredku nesvadi, nahrazovat slozitost uvahy jejim slozitym opisem.

Snad bych svou zminku ani nepsal, nebyt zde jineho rozmeru. Z dobrych duvodu jsem neuzil cislovky.

Od roku 1948 diskuse degenerovala do predem pripravenych pripodotykani, v nichz neslo o vic, nez o servilni prikyvovani hlavnimu recnikovi. Vyslovit "mam za to, ze..." se rovnalo rouhani.

Intelektualstina spolu s "radoby-intelektualstinou" ubiji vyhonky pokusu diskutovat prostym jazykem, protoze ten si vedle ni pripada sprostny. Ubijim-li takovy pokus, ubijim tim v jedinci postupne i odvahu, uvazovat o pokusu, rici svuj nazor. A naopak. Moc bych se nedivil, kdyby jednou z  pricin toho - z meho pohledu u nas katastrofalniho - "nemluveni temer nikoho s nikym" bylo prave chovani maleho procenta jedincu, exhibujicich timto zpusobem.

Tim opet nevolam po prostote za kazdou cenu. Jsou temata, ktera je obtizne myslenkove postihnout, natoz sdelit, natoz sdelit tak, abych mohl doufat, ze muj ctenar vnima totez, co jsem mu chtel rici.

Vazene damy a panove, v duchu (nejen) toho, co jsem uvedl, jdu prohlednout vsechny sve pripravene texty. Z toho plyne, ze nadale jste odkazani uplne sami na sebe.

Juliana

vite, ze Vladimir Zelezny byl vedec? Take je gentleman. Pise to Jana Ciglerova v clanku Zelezny zustal sam se svymi divaky publikovanem v LN 29. 7. str. 25-26.

Zaujal me mezititulek Z televize na drahu vedce a zase zpet. Ta draha vedce bylo psani clanku pro Technicky magazin a tvorba popularizacnich programu pro televizi. V podobne realistickem duchu se to nese cele. Je to PR ve stylu - problemy osameleho genia. "Zelezny ma krome manazerskeho talentu i velmi kvalitni vzdelani, hovori plynne nekolika svetovymi jazyky... Z chude oblekaneho intelektuala se postupne promenil v gentlemana v nejdrazsich oblecich, pro nehoz posilali soukrome letadlo..." Tak jako mam jinou predstavu o vedcich, tak se domnivam, ze urcujici vlastnosti gentlemana neni nejdrazsi oblek. Zajimave je i zduraznovani faktu: "Nikdy nikdo ho nevidel opileho." To je v medialnich vrstvach tolik ozranu, ze je tento fakt treba zduraznovat?

Clanek konci odstavcem:

"Vladimir Zelezny zasvetil sve televizi vsechno, co mohl. Ta ho na oplatku pripravila o rodinu i soukromi. Zustali mu jeho divaci, se kterymi by si ale v soukromi asi mel malo co rici. Lide, o jejichz pozornost ci oceneni by stal, o nem hovori s rozpacitym pokyvovanim hlavou. Pripomina trosecnika, jenz zustal na opustenem ostrove sam, jen se svym egem a intelektem."

Jak dojemne. Jeste ze mu zustaly redaktorky, ktere o nem pisi obdivne clanky. Pane Culiku, kdyz jste rozebral clanek Jany Perglerove v Pravu, mel byste se venovat take tomuto elaboratu. Vsechny dulezite sporne postupy pri ziskavani TV Nova V. Zeleznym tam chybi. On vlastne o komercni televizi ani nestal... Myslim, ze mnohem zajimavejsi, nez rozbor soukromi rodiny Zelezneho (a ani to neni prostudovano dobre; problemy potomku V. Zelezneho by se daly pravdepodobne vysvetlit spise nez vedenim TV Nova hodnotovymi pristupy V. Zelezneho a jeho zeny).

Uplne nejzajimavejsi (pro me) by byl rozbor vyvoje V. Zelezneho od "chude oblekaneho intelektuala" k vlastniku TV Nova. Lidi se stejnymi (nebo lepsimi) znalostnimi predpoklady "fenomenalni pamet a touha po vzdelani", "znalost nekolika svetovych jazyku", "manazersky talent", je v CR vice. Cim se tedy V. Zelezny od nich odlisuje? Proc zrovna on se stal medialnim magnatem? Byl ve spravnou dobu na spravnem miste? Ziskal proto dobre konexe? J. Ciglerova uvadi: "Pracoval pro Obcanske forum, Obcanske hnuti a nakonec pro vladu Ceske republiky", ale dale tuto linii nerozvadi. Nebo snad mel mene moralnich zabran? Odpovedi na tyto otazky by byly zajimave z obecneho hlediska a prispely by k vyjasneni vyvoje kapitalismu v Cechach. Studium rodinnych problemu televizniho magnata by mozna take mohlo byt take ze sociologickeho hlediska zajimave (priciny a korelaty rozvodovosti vlivovych [pripadne mocenskych] elit); to by ale autorka musela mit kriticky odstup od zkoumaneho jedince.

Ted mi mozna vyctete prilis chladny odstup. Ale k cemu je dobre plytvat emocemi na rodinu medialniho magnata? Zustali mu prece jeho divaci. A ze by si s nimi nemel co rict? Jake si je vychoval, takove je ma.

Juliana

K  pořadu jsem se vyjadřoval jak před ohlášenou smrti tak po vyvěšení parte. Protože nyní přestal být sám žhavým problémem, myslím že jeho vivisekce už teď umožňuje několik dílčích závěrů k "debatám politiků" "an sich"

1. Zkušený rozhlasový moderátor Zelenka již měl čas se před kamerou otrkat, takže je přímo hmatatelné, že s určitými "vrozenými"nedostatky formátu se nemůže vypořádat ani sebezkušenější ataman. Jeho znalost tématu a  umění kladenými otázkami pohotově inspirovat diskutéry směrem k novému poznání je pro jakýkoliv diskusní pořad neocenitelná. Lpění na předpřipravených dotazech scénáře vyvolává suchopár a machu.
2. Obě části pořadu V pravé poledne 23. 7. 2000 především jasně potvrdily, že politici do role televizních komentátorů prostě nepatří. (Byli to pánové Ruml a  Zdražil k tématu volebního zákona jakož i Fencl a jeho stín z ODS ke katastrofálnímu suchu). Čím výše jsou postavení, tím hůře. Nedělní partie (Mlynář a  Březina) potvrdila, že ani nižší věk a kratší stáž nepomáhají.
3. Druhá (zemědělská) polovina pořadu dále prokázala, že úspěch očividně fatálně souvisí s analytickým zázemím. To by mělo vyprodukovat jak výstižný úvod do problémů i návrhů jeho řešení, tak podklad pro aktivní působení moderátora.

Nevím zda je právě tato trojice závěrů nesporná, ovšem pochopitelně zdaleka ne originální. Z hlediska resultativnosti společenského diskurzu vzniká otázka co dál. Potřebná jsou nápravná opatření , která ovšem nejsou v kompetenci diskutujících novinářů a intelektuálů. Jejich odklady jsou škodlivé nejen pro věc samu, ale brání objasňování a pak i řešení otázek dalších. Jako vyústění se nabízí poznatek, že omílání stejných argumentů je nudné, ale patrně nezbytné, dokud "stálá krůpěj kámen neprorazí". Je ovšem na redakcích, aby dokázaly na repetitivnost poukazovat a pozornost společnosti soustřeďovat k prioritním otázkám a jejich řešení. Sledujme, že politici nemusejí mít nutně právě tento zájem.

Nelze pominout, že za názory se stojí často zájmy společenských sil (což není radno redukovat na lobbying) jejichž soutěž je obsahem skutečné politiky. Ta bývá na  škodu věci směšována s partajně-politikářskými půtkami. Pamatujme vždy na synonymum: politika = správa věcí veřejných, která zákonitě probíhá pod vlivem různě silných socio-demografických vrstev. Vědomé ujasňování metod a procedur by mělo maximálně přispívat ke korektnosti i  těch nejméně formálních diskusí.

Několikrát jsem se zmínil o svém rozhodnutí vyzkoušet, jak by bylo možné v e-zinu provozovat "diskusi o  diskusi", vést "rezultativní" výměnu názorů. Na zevšeobecňování je zatím asi brzo. Avšak s tímto vzdálenějším cílem jsem si udělal pár poznámek o pořadu Rádiofóra 22.7.2000 (Matějů a jeho vědecká spolupracovnice, rozená v.Vlachová, moderátor Jan Pokorný).

1. O "elitářství" byly nedávno zmínky např. v souvislosti s časným vyčleňování (v 11 letech) dětí pro víceletá gymnázia a také s kritikou Hradu a potažmo čtyřkoalice Václavem Klausem v souvislosti s ústavní stížnosti na volební zákon. Z hlediska regulérnosti diskuse lze mít vůči programu podezření z neobjektivity, resp. "konflikt zájmů", když si moderátor pozve k "vědecké" debatě poslance za  zainteresovanou US. Šíři záběru také rozhodně neprospělo, že (ve dvojici účastníků) nebyl zastoupen jiný sociologický-politologický směr.
2. K otázce se přistoupilo ze široka, s dosti svévolným pojetím pojmů: "elit" politických, ekonomických, kulturních - ale se separátní inkongruentní zmínkou o "intelektuálech", bez jejich zařazení do původního třídění. Definičně Matějů klade důraz na  jejich "legitimitu". Ta nebyla přesněji definována. To je zádrhel, protože tím vymezení základního pojmu (elita) zůstalo značně vágní.

Ptám se, zda se mají pro období bolševismu do elit počítat např i disidenty. Do kulturních elit nesporně patřili. A do politických (třeba v souvislosti se snídaní s Mitterandem)? Je-li část osob dnes v příslušných rolích faktické "nomenklatury elit" nekvalitní, vzniká i  terminologický (etymologický) konflikt, protože v češtině má obecně slovo "elita" příznak kvalitativní (elitní jako výběrový a pod).

3. Matějů prezentoval pojem "elitářství" (poněkud fetišisticky) jako nepřípustný, ba škodlivý, protože prý samotné jeho užití je prý nepřátelské elitám, což nijak nedokazoval. Což o to: rovnostářské nálady proti elitám určitě existují. Slovo "elitářství" však není jen proto nesmyslné. Je obecně chápáno jako tendence k určité vytahovačné neopodstatněné nadřazovačnosti některé části osob z  faktické "nomenklatury elit".

Nejde o slovo, ale o samotný jev. I konzervativci v Británii si po léta uvědomují nejednoznačnost role soukromých "public schools". Samozřejmě že podporují kastovnické rysy vyšší společenské vrstvy a snižují vertikální mobilitu. Současně však jsou

• příliš kvalitní na to, aby někdo uvažoval o jejich zrušení,
• příliš drahé, než aby jejich úroveň bylo možné zajistit všude
• a zrušení jejich soukromého financování by nejen ochudilo školskou soustavu o prostředků do ní plynoucí, ale nastolilo by problém výběru a v tomto případě jeho definiční korupčnost.

Moderátor Pokorný účastníky pro rozbor v tomto směru nezískal. Při tom právě tento aspekt besedy by byl nejzajímavější a nejplodnější. Bez toho byl zbytek rozhovoru poněkud školometský.

1. Rozhovor se stočil na zdroje vzniku našich elit a problémy jejich nízké kvality, kterou vidí

• (Vlachová) naopak v úzkých stycích elit s cizinou a větší orientaci na ni, než na komunikaci s masami(!?) - o  "lidu" a "národu" se v této souvislosti nemluvilo.

1. Podobně málo informativní byl rozhovor o zkvalitnění elit - jak jinak - vzděláním, komunikací, a (ačkoliv to, myslím, nebylo výslovně řečeno) rozvojem občanské společnosti.

Z mého primitivního amatérského rozboru náslechu besedy tedy plynou (Dpro moji teorii "rezultativní diskuse" podobné závěry jako ze zamyšlení nad agónii pořadu V pravé poledne: významná role moderátora, výběru hostů a zřejmě analytického redakčního zázemí.

Před pár týdny jsem ve výzvě k  "diskusi o kvalitě diskuse" použil výraz "rezultativnost" a v zápětí na výzvu pana Peciny upřesnil, že při jejím zachovávání by různé názory neměly zůstávat bez ohlasu, míjet se na různých rovinách, ale směřovat k závěrům, byť alternativním. Věřím, že právě Internet představuje prostředek, jak toho dosáhnout, pokud se ho (občanská) společnost k tomu naučí používat. Počet různých debatních okruhů spíše narůstá a tím narůstá názorová entropie, zatím co růst opačně působící pozitivní informace přinejmenším zaostává.

Všeobecné stížnosti a lamentace ovšem náprava nepřinesou. I když horuji pro práci na obecnějších pravidlech a metodách zkvalitnění diskusí, soudím, že je žádoucí současně prakticky zkoušet propojovat diskrepantní názory, které se zatím minuly. Tu je jeden konkrétní případ.

V Nedělní partii 23. 7 2000 poslanec Vladimír Mlynář s lehkou samozřejmostí opakoval rozšířené tvrzení, jak je škodlivé prodloužení monopolu Telekomu. Ve skutečnosti má slovo monopol alespoň dva významy. A ten administrativní monopol se od příštího roku opravdu ruší (poměrně snadno, škrtnutími pera). Rozbití monopolu faktického (kviz Microsoft Billa Gatese), přirozeného bude ještě tvrdý oříšek.

Začátkem května jsem si sestavil neumělý náčrtek toho, co souvisí s řešením důsledků existence monopolu "přirozeného" a nadstandardních služeb (volby operátora a  zachování čísla při jeho změně). Povrchní přeskakování a přehlížení reálných překážek či dokonce jejich zastírání nemůže ničemu dobrému posloužit. Ohlas byl zatím nulový. Vyložit karty na stůl se patrně nehodí ani dosavadnímu "monopolistovi", ale ani jeho (i vzájemným) konkurentům. Když se položené otázky nezodpovídají a každý zůstává "zabetonován" na  svých výchozích (oboustranně zamlžených) pozicích, není to pro ujasňování názorů veřejnosti přínosné.

Soudím, že postupnému dílčímu vyjasňování názorů bychom měli věnovat alespoň s takovou energií, s jakou BL na konkrétních případech probojovávají třeba zákon o svobodě informací (např. dolováním stanoviska k modré knížce ministra Březiny).

Miloš Štěpánek

Jaroslav Teplý

4. Příklady zkreslujících zpráv tzv. agentury Epicentrum V týdeníku Týden z 21. 11. 1999 napsali Štětina s Procházkovou mj. toto (viz příloha 1): Javlinskij a jeho poslední mohykáni (...)

Příliš zásadoví pro úspěch

Jabloko si za celou dobu existence uchovalo své hlavní bohatství - pověst principiální a nesmiřitelné demokratické opozice.(...)

Javlinskij a jeho hnutí se nikdy nezapletli do žádného korupčního skandálu, nebyl hrdinou sexuálních dobrodružství, nenechal se přesvědčit k žádné oficiální funkci, nezahrával si s žádnou finanční či průmyslovou lobby. Naopak. Jeho hlavním heslem je boj proti korupci v nejvyšších politických kruzích. Ani tyto postoje mu však nepomohly k větší popularitě. Být příliš čestným voličům zas tak neimponuje (jako ostatně všude jinde). (...)

Průzkumy slibují nyní Jabloku zhruba 11 procent hlasů. Je to úspěch. (...) Jabloko v minulých volbách utratilo na kampaň skoro nejméně ze všech velkých bloků. (...) V Lidových novinách byl dne 11. 4. 1998 otištěn následující text J. Štětiny (viz příloha 2): Největší senzací minulých dnů je šéf demokratického hnutí Jabloko Grigorij Javlinskij. Jeho šance stouply během měsíce o 4 procenta. Dnes dává Javlinskému hlas 12 procent občanů. Odstoupení vlády vyneslo Javlinského do centra pozornosti. Vystupoval vtipně, glosoval krizi s přehledem. Ve chvíli, kdy se hroutila celá struktura moci, stál nad věcí. Pokud však Jabloko nezazáří v parlamentních volbách, jeho šance v roce 2000 budou mizivé. V seznamu uchazečů o prezidentské křeslo tedy zeje díra.

Dne 10. 6. 1996 zveřejnily Lidové noviny tento hodnotící text P. Procházkové a J. Tobiáše (viz příloha 3): Grigorij Javlinskij je jediným kandidátem, který si zaslouží zařazení mezi demokraty. Je to politik evropského typu, vzdělaný, plynně hovořící anglicky, s vybranými mravy, a to je také jeho nejvážnějším handicapem v ruské předvolební kampani.

Nikdo nenapíše v seriózních a objektivních novinách o žádném politikovi, že je „příliš zásadový pro úspěch“. Absurdnost výše uvedených citátů zvlášť vynikne, nahradíte-li si jméno Grigorij Javlinskij jménem libovolného českého či západního politika. Tento způsob psaní je tím nebezpečnější, že o skutečném stavu ruské politiky se v ČR příliš mnoho neví a česká veřejnost nemá většinou možnost si tyto informace korigovat podle vlastní zkušenosti či z nezávislých zdrojů.

V podobném duchu se nesou i další texty tzv. agentury Epicentrum na toto téma. Hledal jsem články Epicentra, které by byly k Javlinskému kritické nebo aspoň objektivní, avšak bez úspěchu. Zejména v textech P. Procházkové je ve spojení s G. Javlinským nezřídka používán epiteton „demokrat“ a Jabloko je nazýváno „demokratickým hnutím“, což budí představu, že všichni ostatní ruští politici jsou založením nedemokraty, a jedná se o hrubou novinářskou manipulaci.

5. Shrnutí

Z výše uvedených důvodů trvám na tom, co jsem na adresu Jaromíra Štětiny, Petry Procházková a jejich neformální agentury Epicentrum řekl a napsal.

Jsem ochoten omluvit se jim v případě, že veřejnosti přesvědčivě vysvětlí, proč je jejich zpravodajství o Grigoriji Javlinském takto zaujaté a neobjektivní, a uspokojivě objasní, např. formou auditované účetní závěrky, jakým způsobem a kým je jejich novinářská činnost financována.

Do té doby musím trvat na tom, že jejich jednání nelze vysvětlit jinak než jejich vazbou na ruského politika Javlinského a jeho hnutí Jabloko.

6. Návrh usnesení komise

Navrhuji, aby komise pro etiku při SN ČR záležitost uzavřela s tím, že prokazatelně neobjektivní a zkreslující zpravodajství „agentury Epicentrum“ ohledně Grigorije Javlinského dává Janu Čulíkovi právo zpochybnit novinářskou integritu Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové způsobem, jak to učinil.

V Praze dne 26. července 2000
Dr. Jan Čulík
University of Glasgow

Co jsem si odnesl já jakožto člověk bezelstný ze shora uvedeného textu? Podle J. Štětiny, Petry Procházkové a také J. Tobiáše z LN by byl G. Javlinskij z českého hlediska vhodný kandidát na funkci ruského presidenta. Má řadu positivních, pro danou funkci a současnou situaci velmi potřebných vlastností, ale jeho podpora u voličů je právě vzhledem k těmto u veřejnosti málo populárním vlastnostem poměrně slabá. Nezíská-li v parlamentních volbách 2000 výrazný počet hlasů, budou jeho šance mizivé. K tomu také ve skutečnosti došlo.

Janu Čulíkovi vadí nejvíce shora uvedené tučně zvýrazněné texty. Podle něho nikdo nenapíše v seriózních a objektivních novinách (v jiné části materiálů s dodatkem "v zemi kde žije" t,j, v Británii) o žádném politikovi, že je „příliš zásadový pro úspěch“. To je snad docela logické, protože žádný politik už z povahy věci nemůže být zásadový a proto také nelze zkusit nahradit Javlinského jméno jménem nějakého politika. I z dalších vlastností a postojů Javlinského, tak jak je uvádějí oni tři autoři, je zřejmé, že Javlinskij politikem není. O tom svědčí jeho výsledky ve volbách, nedokáže zřejmě nikoho strhnout k nějaké akci, někomu něco nabulíkovat či naslibovat. Protože nezaujímal žádnou veřejnou funkci a nezapletl se do nějaké aféry, nemohl si ušpinit ruce Ale když někdo napíše, že takový je, co je na tom zaujatého nebo neobjektivního?

Jestliže tomu "neobjektivnímu a zaujatému" referování Jan Čulík nevěří, nechť shromáždí seriosní důkazy, že Javlinskij vůbec žádné zásady nemá, chová se jako buran, ilegálně "zprivatisoval" nějaká ta naftová pole, je napojen na nějakou mafii a vůbec neumí anglicky, abych to stručně shrnul. Nemá smysl, aby nutil autory, aby upravovali své zprávy či komentáře podle jeho vkusu. Mimo to, co pomůže Javlinskému, bude-li někdo pro něho (za úplatek) získávat sympatie veřejnosti v ČR?

Jestliže je Jabloko Epicentrem nazýváno „demokratickým hnutím“, nebudí to u mne představu, že všichni ostatní ruští politici jsou založením nedemokraty, a že se tedy jedná se o hrubou novinářskou manipulaci. Je to názor referujících novinářů, kteří mají k ruské realitě blíž než kdokoliv jiný v ČR a kteří tím pádem možná nejsou daleko od pravdy. Komu se to nezdá, může nám klidně vyjmenovat celou serii jiných lidí, kteří by si ten přídomek zasloužili víc než Javlinskij. Poslední hrubé novinářské manipulace nám ostatně předváděl Jamie Shea asi před rokem, když informoval veřejnost o dění v Kosovu.

Návrh, aby komise pro etiku při SN ČR dala Janu Čulíkovi právo zpochybnit novinářskou integritu J. Štětiny a P. Procházkové, je smutná absurdita.. To ona komise nemůže udělat, protože by mohla pak rovnou třeba také začít prodávat odpustky. To ví dobře jak ona komise, tak Jan Čulík. Zbývá tedy jen otázka, co k tomu návrhu Jana Čulíka vedlo. Rozhodně by měl uvážit možné následky podobných akcí pro budoucnost svých Britských Listů. Po nedávném epochálním úspěchu BL, které prostřednictvím T. Peciny zatrhly V. Žákovi forwardování e-mailů z parlamentního počítače, je to další akce, která popularitě BL u českých čtenářů rozhodně neposlouží. Lze jen doufat, že se podobné akce nedostanou do nějakého dalšího sborníku "Jak Češi myslí a jednají".

J. Štětinovi se jen divím, že tak prudce reagoval na ta obvinění dokonce hrozbou žaloby. Nemusel si toho všímat, neměl vůbec reagovat a tím Janu Čulíkovi pomáhat nafukovat tu úplně prázdnou bublinu. Zakrátko by se na věc zapomnělo nebo by si Jan Čulík uvědomil, že podobnými akcemi jen škodí sám sobě.

30.7.2000

Jiří Čehovský

Emocionální náboj obou článků si mohu vysvětlit jen tak, že jsem zasáhl oba autory na velmi citlivém místě, souvisejícím s religiozitou. Ano, je tomu tak - jakmile jsou nastolena religiosní témata, vypuká svatá válka.. Neberu to na  lehkou váhu. Rozhlédněte se po světě: 90% dnes vedených válek má religiosní pozadí. Tentokrát bylo uraženo božstvo materialistické vědy, ba možná materializmus samotný. Neboť léčitelé požadují, aby zákon uznal, že existují, a že existují i jejich metody, pracující převážně na  základě přesvědčení, že duchovní, spirituální dimenze je nadřazena fyzickému tělu a ovládá je ve zdraví i  v nemoci. Léčitelé tvrdí, že metody jako je reiki, homeopatie, léčení aury, šamanské cesty atp. atp. ovlivňují prvotně "duchovní životní sílu" (Hahnemann) , "astrální tělo" (Steiner), "nehmotné organizační centrum"(Kent). Vědec materialista, ba i prostý občan materialista, ovšem v nic takového nevěří a nemůže připustit, aby tyto "pověry" nějakým způsobem vstoupily, byť třeba jen mezi řádky, do zákona. On naopak věří, že vědomí a život má svůj původ v materii a kdo s ním nesouhlasí, je buď hlupák, ničema (podvodník), nebo přímo zločinec (viz hrozivá představa obětí alternativních metod). Pozor: katolická církev se už za upalování čarodějnic omluvila. Materialistům zatím někdy sebereflexe schází. Neuvědomují si, že zde žijí také občané, kteří preferují jiné léčebné metody než ty podle zákona 20/1960 Sb., který (již v roce 60, čili za prezidenta Novotného) nařizuje, aby se léčilo podle "dostupných poznatků lékařské vědy". Občané, kteří si vybrali tyto jiné léčebné metody, s  nimi mají již své zkušenosti, využívají je podle svého filosofického přesvědčení a nikdo jim v tom nemůže bránit na základě jakéhosi filosofického fundamentalismu spjatého s přesvědčením, že se jedná o nesmysl. Ústava takový postoj zakazuje.

Motiv ochrany občana před léčiteli, neřku-li šarlatány, opět prolíná oběma příspěvky. Zde je nutno si především uvědomit, že je vlastně řeč o svobodě občana, vybrat si, koho má v případě obtíží navštívit a požádat o radu. Léčitel není loupežník, který číhá na klienta za rohem, aby ho ve chvíli jeho slabosti přepadl, okradl a ještě mu vnutil léčbu, která jej poškodí. Naopak. Léčitel očekává klienty ve své skromné pracovně, kam za ním přicházejí lidé dobrovolně (někdy objednaní několik měsíců předem) a žádají jej o pomoc, a to převážně v  případech, kdy u nich lékařská léčba dlouhodobě naprosto selhává - nemusí být hned řeč o rakovině, úplně stačí chronické bolesti hlavy, senná rýma, ekzémy, deprese, nespavost... A často dochází také k tomu, že alternativní metody pomohou, či se alespoň postižení "domnívají" že pomohly, jinak by je rozhodně dál nevyužívali a nedoporučovali ostatním. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že léčitelství existuje, přestože jej u nás ( neplatí to o  zahraničí, např. Anglii, Německu a Švýcarsku) žádná pojišťovna nehradí. Je také třeba zdůraznit, že metody alternativní medicíny používají jemné techniky léčby bez vedlejších účinků, ať jsou to "duchovní nehmotné potence" homeopatických léků, aura léčitelovy ruky, bylinky ověřené staletími používání, masáž "reflexních bodů" na plosce nohy atp. Riziko přímého poškození klienta léčitelem je tedy ve většině metod přímo technicky nemožné a rozhodně je nesrovnatelně menší než v  případě klasické školní léčby, která své "vedlejší účinky" dílem přiznává a dílem zamlčuje. Je však veřejným tajemstvím a i mnozí lékaři tvrdí, že iatrogenní poškozování populace školní medicínou existuje v masivním měřítku a je příčinou mnoha tzv. civilizačních chorob (např. alergií). Argument poškození klientů léčitelstvím z hlediska zanedbání standardní lékařské péče se jeví jako irelevantní vzhledem k tomu, co již bylo řečeno - totiž že velmi mnoho z  nich odchází za léčitelem teprve tehdy, když se přesvědčili o neúčinnosti právě této standardní lékařské péče. Navíc v naprosté většině případů navštěvují podle svého uvážení nadále lékaře (určitě chodí i na povinná vyšetření atd.) a  jistě jim to žádný léčitel nerozmlouvá.

Odpůrcům léčitelství také zjevně vadí nemožnost regulace (všimněte si, že slovo "regulace" je heslem všech sociálně demokratických vlád), léčitelů a jejich metod. V  této záležitosti je třeba se podívat do zahraničí. Německý "Heilpraktiker" na začátku svého podnikání podepíše papír, že zná zákony země - a to stačí. V  Anglii nic podepsat nemusí. Pokud poškodí svého klienta ať už čímkoliv, bohatě stačí k soudnímu ohodnocení jeho jednání ostatní zákony. Nicméně existují školící centra pro léčitele (jsou i v naší zemi), kde si mohou zvýšit svou odbornou léčitelskou kvalifikaci nebo posílit svou léčitelskou etiku - pokud chtějí. A jejich klienti mohou k  jejich kvalifikaci přihlížet - pokud chtějí. V Anglii, v  Německu a ve Švýcarsku mohou zkrátka lidé navštěvovat při potížích koho chtějí. A o tom je celý ten spor: o  svobodě volby. O tom, že vyřazení léčitelství ze seznamu povolených živností omezuje svobodu. Bude-li svoboda volby v  naší zemi podobně omezována i v dalších oblastech společenského života, je čeho se obávat.

Jestliže nám leze po ruce obtížný hmyz, máme reflex smést jej na zem, zašlápnout a už na něj nemyslet. Vůbec se nezabýváme úvahami o tom, jaké motivy má onen hmyz, že nám vlezl na ruku, zda nám vůbec chce ublížit, a že tím konec konců ubližujeme my jemu. Nemáme zkrátka sklon zabývat se subtilními detaily tohoto problému. Zároveň se také v oné situaci domníváme, že je náš postoj k obtížnému hmyzu v  konsensu s obecným míněním, a že s námi musí naprostá většina lidí zcela souhlasit. Pánové Štemberk a Kment zaujímají k problému léčitelství přesně tento postoj. Rádi by jej smetli ze stolu opravdu těmi nejsilnějšími argumenty jednou provždy, aby už byl zas pokoj. Proto p. Štemberk neváhá použít i paranoidní zmínku o "rasizmu" - zdánlivě naprosto mimo kontext celé věci. V kontextu to však je. Svědčí to o jeho rozpoložení mysli, jakmile má diskutovat o tak citlivé záležitosti tak širokého celospolečenského významu, jako je léčitelství. Mohlo by se samozřejmě mluvit o tom, jak se historicky léčitelství konstituovalo v jednotlivých evropských zemích, o religiosních souvislostech jednotlivých léčitelských systémů, o  legislativních zvláštnostech léčitelství v různých státech, o specifikách alternativních metod v praxi léčitelů a lékařů. Mohlo by být diskutováno o tom, co vedlo paní Blairovou, manželku ministerského předsedy, k tomu, že pronesla úvodní projev na výroční konferenci léčitelské Society of Homoeopaths, která se konala pod její patronací. Mohlo by být mnoho vykonáno pro vzájemné porozumění lidí s odlišnými názory. Pokud ovšem nesáhne jedna ze stran k taktice zacházení s obtížným hmyzem. Pak je již dialog velmi obtížný a je to ke škodě demokracie.

František Roček

Hluboce a široce se omlouvám svému příteli Pavlu Grunznerovi, že jsem odeslal z jeho počítadla mailem článek, který jsem zapomněl podepsat a on, člověk technické počítačové říše, se bez své viny stal náhle autorem mudrování nazvaného Společná tragédie Čechů a českých Němců v českých zemích, uveřejněného 31.7.

To je tak, když má člověk dovolenou, vtrhne někam do kanceláře, vrazí do světa mail a utíká pokračovat v "dovolenování" spojeném s angínou...

O Ročkově skepsi

Zde se uvádí: Pan Roček degraduje notu USA pouze na politickou rovinu (cituji: Proto se česká diplomacie snažila o zastání u Clintona. S trochou jízlivosti lze ale dodat, že "nějaký" přespříští prezident USA může v jiné notě napsat něco na způsob .... Vyřešte si to jak chcete. Právní formulace ... by se jistě našla.) Toto není jen trocha jízlivosti, ale notná dávka právního nihilismu. Poslední citovaná věta koresponduje se stanoviskem prušáckého Bedřicha Velikého. Od těch dob mezinárodní společenství snad pár kroků z (vel)mocenské džungle udělalo. (...) všechna mezinárodní společenství (a to euroatlantické především) stále silněji deklarují svoji oddanost právu, zatracují silová řešení.

K tomu bych ve stručnosti dodal:

1. Ve stati Společná tragédie Čechů a českých Němců v českých zemích jsem se pokusil ukázat, jak společná tragédie postihla obě skupiny, jak doplatily na tzv. velkou politiku. Nemyslím, že 21. století dává záruku, že obdobné příběhy již nehrozí. Lidský faktor (od člověka ulice a tramvaje až po člověka diplomacie) je tak různorodý, že cokoli "zásadního", co by mělo trvat na věky (tedy alespoň přes dvacet let), se mi jeví spíše jako toužebné přání. Nemůžeme ani v budoucnu vyloučit, že obdobné zkušenosti v nových souvislostech se budou opakovat i nadále. Hodně se mluví o tom, že mezinárodní společenství stále silněji deklarují svoji oddanost právu, zatracují silová řešení. Otázkou je, zda se nejedná jen o dočasný trend v mezidobí mocenského vakua.
2. Stojíme prozatím v mocenském (polo)vzduchoprázdnu. Jedna supermocnost (USA) a jedna vcelku integrovaná aliance (NATO) a celkem integrovaný region (EU) tvoří jen jednu mocenskou kru. Počátek 21. století neznamená nic jiného, než že se čeká fáze růstu dalších aliancí a mocností.

Proto jsem skeptický (opatrný?) směrem do budoucnosti i tam, kde se závěry souhlasím - jako např. s americkou nótou směrovanou do českých hospod, luhů a hájů.

Otakar Kosek

Článek člena Rady Českého rozhlasu Michala Pavlaty v Lidových novinách (26.7.) je jedním z důkazů, že “nezávislost” se stává v poslední době jen reklamní nálepkou bez obsahu. (Je také novinářským omylem a to i tehdy, budu-li se pokoušet interpretovat jeho obsah včetně závěrečného výkřiku “Já volím ODS!” jako nepodařený pokus o hořkou ironii.)

Reakce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka (MfD 27.7.2000, Co rada může, a co naopak nesmí) na názory novináře Jiřího Leschtiny, které se týkaly vlastnických křížovek televize Primy, je pak už jen dotvrzením toho, že politická služba rozkládá především obyčejnou lidskou slušnost - místo ní nastoluje ješitnost, aroganci, a pýchou dunící sebestřednost; o noblese nemluvě, ta se kultivuje desetiletí, takt a slušnost pak málokdy bývají jen vrozené.

Jestliže se uchýlí člen této “velké” Rady místo trpělivé a nezpochybnitelné argumentace k výpadům typu “...bankéři z okruhu Hradu blízkých dřevíčských hochů..., který jim za asistence samopalů střelil nucený správce...”, pak dotvrzuje nejen ztrátu důstojnosti (k takovému tónu se utíkají hádající se hokyně), ale především naprostou ztrátu své nezávislosti, která je pro funkci v této radě nepominutelným předpokladem.

Politické síly, které ve snaze ovládnout vše (média především), a pak svobodu na základě rozhodnutí svých politických grémií občanům přidělit, tím, že si přivlastnili možnost (nikoli právo - to by byla urážka obsahu tohoto slova) do orgánů a institucí nezávislých propasírovat své závislé členy, už zcela nepokrytě demonstrují naprosté pohrdání občanem.

A občan mlčí. Příliš dlouho jsme ohýbali záda, až nám to zůstalo.

Výkřik pana Motla v BL na toto téma snad není ještě třeba brát vážně. Je jen pozoruhodné, že zlobná a militantní reakce, která vytryskla z nejhlubšího dna kanálů, a za slovy je slyšet dusot okovaných bot z německých měst třicátých let či pevný krok milicí roku osmačtyřicátého u nás, paradoxně vystupuje na obranu elitářských uskupení proti - podle pana Motla - tzv. veřejnosti. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku se ještě nepochybně dočkáme mnohých podivuhodných překvapení.

(Autor je televizní a divadelní režisér, člen výkonného výboru FITES, v současné době ředitel divadelního studia DISK - DAMU. Článek byl nabídnut k publikaci deníku MFD, ale tam zatím nevyšel.)

Petr Jánský

Proč je dosavadní boj s prostitucí neúspěšný? Protože od něj daly ruce pryč nejvyšší zastupitelské sbory, protože zákonodárci za 10 let nebyli schopni dát prostituci pod zákon. Máme v Chebu 3 poslance: pana Morávka v senátu za ČSSD, soudruha Hojdu (KSČM) a pana Svobodu (ODS) v poslanecké sněmovně. Místní tisk se jich obvykle ptá, kde stráví dovolenou, co čtou a pod. Ještě nikdy se nezeptal každého jednoho z nich: Co jste udělal pro omezení prostituce? Odpovím za ně: nic. I když vědí, že prostituce sužuje spoluobčany a voliče, kterým by měli být odpovědni za výkon mandátu, i když vědí, že je to největší problém a ostuda města, ve kterém žijí, neudělali pro řešení zhola nic. Neudělala nic ODS, která měla dlouhá léta většinu ve vládě, neudělala nic ani ČSSD, která vládne poslední 2 roky. Tak se z problému etického a mravního (v případě nezletilých i kriminálního), stává problém politický. Občany a voliče bude čím dál méně zajímat skvělá budoucnost nabízená pravicovými stranami a naopak vzpomenou minulého režimu, který prostituci neznal. Komunisti nebudou vůbec lhát, když půjdou do voleb se sloganem: S prostitucí umíme zatočit!

Závěr je jednoduchý - příliš na vybranou nemáme. Buď prostituci rychle uvedeme do souladu s evropskými zvyklostmi a právem nebo to po příštích volbách udělá jinak někdo jiný.

Petr Jánský, Cheb

Jiřina Fuchsová

Je leto... Ba co vic, je hluboke! leto... Kdyby Lidove noviny nebyly privincialnim denikem ceske kotliny, kdyby slouzily vsem Cechum, ne jen "nekterym", byly by vyzvaly k prispeni nejen 50 tuzemskych autoru s vyjimkou jednoho Torontana, Josefa Skvoreckeho, ale pozvaly by, napriklad, 25 ceskych autoru zijicich trvale, obcasne nebo docasne "doma", a 25 take ceskych autoru zijicich trvale, obcasne nebo docasne nekde v zahranici... V Londyne, Curychu, New Yorku, Sydney, na Aljasce, v Nairobi, a tak vubec.....a treba i v LA.....:-)

LN to neudelaly, jsou to jejich noviny, chteji-li trvati na sve prazske provincialite do dalsiho tisicileti, budiz...

Prichazim-li tedy ja, basnirka zijici na stridacku v Plzni a v Los Angeles se svym nevyzadanym "Ctenim na leto," neni treba, aby LN takove cteni zverejnovaly, tiskly, popripade vubec zaznamenaly....

Pisu to pro Britske Listy, Jan Culik je dnes asi jediny redaktor na celem globu, tuzemskem a tamzemskem, ktery me splechty letni, zimni, jarni i podzimni nejen rovnou nehazi do kose, ale navic ani necenzuruje, jak maji ve zvyku jini cesti redakori toho ci onoho druhu na Vychod i na Zapad od Greenwiche...

Cteni na leto v LN se mi libi, nektere povidky si tisknu a schovavam, zatim se mi nejvic libil ta od Very Stiborove o Pisku, a potom ta od pana Bajaji... Moje Cteni na leto, vazeni ctenarove, se jmenuje ANIZ KRICTE, ZE VAM STAVBU BORIM... a je to, dle meho nazoru, cteni pro vsechny.... Jsem ve vecech obcanskych rovnostarka, nekteri by mohli dokonce rici, ze zaryta, takze se jen velice malokdy stane, ze se ve svych opusech obracim na jen "nektere," jak se od let, jmenovite od roku 1993 a prevazne ve vecech OBCANSKYCH! stalo zavedenym zvykem v kotline Ceske...

Je hluboke leto, melouny sladnou, a tak nam je hej... Pan Zeman se chlubi dvema lety nejakych uspechu, noviny, vcetne LN, si stezuji, ze pry se restituce konala prachspatne, nebot Pozemkovy urad ci fond ci co tak zvane statni, rozumej kdysi komusi nacisty nebo komunisty ukradene a "zestatnene" pozemky prodaval budto moc rychle, nebo zase moc pomalu, nekdy vracel tem, kterym to kdysi nepatrilo, a naopak dodnes zadrzuje tem, kterym to po pravu patrilo a patri, ale kteri, at jiz s obcanstvim ci bez, se dodnes na svuj majetecek v klepetech kohosi jineho mohou divat jen zpovzdali.... Karel Hvizdala napsal do novin, ze je u nas pravni nestabilita a vubec ze ve vecech obecnich a uredne admninistrativnich panuje v CR vecne PROVIZORIUM....

Ondrej Neff chodi pravidelne vencit Barta, spolky v New Yorku se ne po zrale uvaze, ale spis po stazeni cepicky pravdy silne hluboko pres oci svych radovych clenu "demokraticky" rozhodli, ze prodaji ruinu Narodni budovy Zemanovi za jeden dolar americky, a Petr Pithart napsal v clanku pro orelske jednoty, ze "Svaty Vaclav je nas zivouci symbol", a v zaveru sveho clanku oslovil krev za svuj narod prolivsiho svetce takto: "Knize Vaclave, svaty Vaclave, dej nam odvahu podivat se pravde do tvare. Jinak Te promarnime......"

Pan prezident v utery vyhlasi termin voleb do krajskych zastupitelstev a tretiny Senatu, budou to zase dalsi ceske protiustavni a tedy neplatne! volby protoze s nich ZESE budou vylouceni ti otravni "nekteri" Cesi v zahranici, ale to panu prezidentovi ani stranam, zda se, nijak nevadi....

Petr Cibulka zalozil nove stranicke seskupeni pod nazvem PRAVY BLOK, statisticke profesionalni firmy nas zpravuji, ze pry "duvera ve vladu roste", a Milos Zeman s pani Benesovou si popovidali z lotysskou emigrantkou, ktera nyni prezidentuje v Lotyssku, a premier s uspokojenim po rozhovoru oznamil, ze "ani Lotyssku se NEPODARILO vyrovnat se s dedictvim komunismu."

?????????? Nepodarilo? Neni fakt, ze lotysska EMIGRANTKA, ktera zila 50 let v zahranici, je dnes PREZIDENTKOU v Lotyssku, dostatecnym dukazem pro Milose Zemana, ze snad, co se boje proti komunismu tyce, ti Lotysi prece jenom, prestoze jeste nejsou v NATO, pokrocili ponekud dale nez nase Praha?

Lec nazvala jsem tuto uvahu z hloubi leta ANIZ KRICTE ZE VAM STAVBU BORIM...jez by sama v kratkem padla case.....

Je leto, sviti slunce, zahrada se zelena, az moc, musim strihat travu casteji, nez by se mi libilo.... Musim sice kazdy den pracovat, zivit se, ale i tak pohoda je takova jakasi, jak by se reklo, "prazdninova..." Nejak se do te prace musim vice nutit, nez v jinych rocnich obdobich... Ale pracovat musim, tedy se nutim, a mezi tim sbiram utrzky leta....Cestou po zahrade na chvili usednu a divam se do korun kalifornske zelene... Ta jedna je domoroda, v Cechach by v zime zmrzla, ta druha je mnou vlastnorucne zasazena borovice, pada z ni jehlici, a jeji vune pripomina vzdalenou Sumavu a hrad Kasperk, i kdyz momentalne na Sumave fyzicky pritomna nejsem....

Sbiram utrzky leta, pracuji, a nechavam k sobe dolehat hlasy.... Hlasy z mist cele nasi planety... A mozna prave proto, ze je leto, zdaji se ty hlasy doznivat jaksi z vetsi a hlubsi dalky...

Sedim na zahrade, divam se do koruny vysoke borovice a nahle mi pripada, jakoby se vsechny ty hlasy odehravaly nekde v nerealnem svete, v jakemsi pasmu deset, dvacet metru nad pevnou zemi..... Ctu si noviny nazvane SLOVAK WEEK a mrzi mne, ze my, Cesi, podobne noviny CZECH WEEK v anglictine, noviny, ktere by se venovaly aktualnim zpravam z politiky, ekonomie, spolecnosti, kultury, literatury, narodopisu, nabozenstvi i sportu, nemame... A cim vice nasloucham hlasum, tim vice a vice je mi jasne, co mne a tisicum a tisicum jinych bylo jasne uz pred deseti lety: ze dum, zadny dum, nelze stavet od strechy.... Premyslim o tom, jak vsechny dobre minene snahy o proste, lidske, OBCANSKE dorozumeni se nas v zahranici s lidmi, kteri jsou dnes odpovedni za ceskou politickou sferu, v poslednich deseti letech programove ztroskotaly a troskotaji dal...

Mam v ruce dalsi prihlasku do jedne politicke strany... Premyslim o tom, kolik prihlasek do politickych stran jsme v nasem dodnes trvajicim exilu za poslednich deset let rozdali, rozeslali, rozsirili... Nebylo to naprosto k nicemu: dobre to s CR myslici "krajane" byli z CR pochvaleni za snahy podilet se na novem zivote take JEJICH! vlasti, ale kdyz zaslali vyplnenou prihlasku, dozvedeli se, ze se cleny politicke strany stat NEMOHOU, nebot nemaji CESKE OBCANSTVI..... Zato meli stat (a dodnes maji!) stat v pozoru a v permanenci, pro pripad, ze by nekdo z nasich "demokratickych" politiku chtel stravit den, dva tri v zahranici, poskytnout sve pohostinstvi, sva auta, svuj cas... jste prece "nasi", ze ano....

Je hluboke leto, hlasy dolehaji dal, nove politicke strany se formuji, Petr Pithart vyzyva k ucte ke svatemu Vaclavu, JUDr. Miloslav Vyborny nabada cleny Orla ke vzajemne lidske soudrznosti, ucte a lasce... Formuje se Pravy blok Petra Cibulky a mne z jeho odvahy pojima zavrat.... V Kanade volaji po navratu majetku a Pravy blok slibuje, ze majetek se musi vratit i tem bez obcanstvi...... Zadat jen majetek bez obcanstvi muze kazdy, je to jeho pravo, ten ma rad holky, ten zas vdolky..... Nase volani v USA po tom, aby se nejprve vyresilo ROVNE PRAVO NA CESKE OBCANSTVI, ze pripadne majetkove restituce si tim muze resir kazdy individualne, nekteri z Kanady dokonce sabotovali....Nekteri z nich dvoji obcanstvi maji, pali je tedy jen ten majetek... Ne, ze by nemeli dostat zpet SVUJ majetek... To se rozumi a vzdy rozumelo SAMO S SEBOU.... Ale jejich postoj, snad s vyjimkou nekterych lidi ve Sdruzeni a Milose Suchmy, ktery pred nekolika lety napsal obsahly spis o techto tematech, nenasvedcuje, ze by jim slo o ROVNOST PRAV PRO VSECHNY, o budovani OBCANSKE SPOLECNOSTI spise nez JEN o ten majetek.....

Hlasy dolehaji, misi se, nektere souznivaji, nektere si vzajemne protireci.... Divam se do koruny borovice a je mi naprosto jasne, ze borovice nenaroste od vrcholu do korenu, ale prave naopak....

Ponechame-li stranou veskere teorie o tom, kdo co proc a jak delal Sametovou revoluci, na zaklade kterych vse co se dnes doma deje je naprosto jasne a nevyvratne "nekym" nekde naprosto presne planovano, a ja nejsem pritelkyni konspiracnich teorii, rada bych z hloubi sveho leta pozdravila vsechny dolehajici hlasy a podekovala jim, za to, co delaji a co diky jejich cinnosti ma, nebo by melo, slouzit vsem....

A chtela bych je jen vsechny, ty nove, zacinajici, i ty stare, zprofanovane a proflaknute, ty ve svem smrdutem provincialnim prazskem teplicku politicky zabydlene, upozornit na jednu vec...

Pokud se jeste nekde nejak za tolik a tolik nezaspinili natolik,ze uz proste nemohou delat nic nez plout s proudem, chtela bych jim jen jeste jednou, jednoduse a proste rici, ze stejne jako borovice neroste od vrcholku ke korenum, ze maji-li nekteri z nich skutecne snahu pracovat PRO BLAHO REPUBLIKY a jejich obcanu a ne jen a jen pro svuj, pro kazdeho z nas jednou hrobem koncici, docasny materialni prospech, ze musi zacit budovat dum republiky znovu a od zakladu....

Co to znamena, od zakladu???

Zaklad znamena PRAVNI JISTOTU. Pravni jistota v CR dnes znamena ZARUCENE PRAVO NA OBCANSTVI.

Obcane, at doma, nebo ti v zahranici, tvori JEDNOTU, at ziji v Sydney nebo v Hradci Kralove....Cesi dnes netvori jednotu, proto nemohou mit a nemaji casopis jako SLOVAK WEEK....

Cesi v zahranici bez obcanstvi ze nesmeji hlasit do domacich POLITICKYCH STRAN... Vsechny dosavadni policke strany v CR ostudne a ano, zcela fasisticky!, ABDIKOVALY na SVOU POVINNOST starat se POLITICKY ( zaroven tim ovsem i spolecensky, ekonomicky i kulturne!) o zahranicni vetev naroda.... Pan Zieleniec chtel jen, aby zahranicni Cesi "nasi republiku" propagovali a v zahranici ji "prodavali...."

Pan Rychetsky udelal za triceti tisici + Cechu v zahranici tlustou caru.... Znovu nabyt ceske obcanstvi dnes znamena PODEPSAT panu Rychetskemu nebo Martinu Klucarovi na los-angeleskem konsulate car papiru, ktery rika, ze v den nabyti obcanstvi americkeho "zadatel" prestal BYT CECHEM..... Takovemu "Cechovi" , k tomu, aby mu JEHO CESKE OBCANSTVI mohlo byt kymsi jako Rad Zlateho Rouna! "UDELENO"! pak nestaci! jeho cesky RODNY LIST!, takovy "Cech" musi mit potvrzeni a schvaleni od AMERICKE ministryne ZAHRANICNICH VECI NA TO, aby mu CR potvrdila, ze je C E C H.............

DeU rozeslala kdysi do zahranici prihlasky do sve strany, ale bez obcanstvi ceskeho byla "sorry..." Totez lidovci....ti rozesilali prihlasky do SVE strany do zahranici jiz o par let predtim.... Demokraticky zakon jim nedovolil zahranicni Cechy bez obcanstvi registrovat, takze se zase nic nedelo... nic se nedeje dodnes....ODS a CSSD tohoto bohate vyuziva ke svemu nedemo- kratickemu prospechu a clenove Ctyrkoalice jezdi po shromazdeni uprimne vericich a nabadaji 'je, aby zustali verni ceskemu mucednikovi Vaclavovi.....Jen tak mne napada, co by se stalo, kdyby jednou na Velehrade dali k podpisu archy, na kterych by 70.000 lidi prohlasilo, ze nasilne poslapavani lidske a obcanske dustojnosti KTEREHOKOLI CECHA je ZLO, a ze zadaji OKAMZITE PRIJETI NOVEHO ZAKONA O OBCANSTVI.... Jen tak! mne to napada.......

Do me zahrady uprostred hlubokeho leta dolehaji hlasy.... Viri jako jepice v tmavem oblaku deset-dvacet metru na zemi, pudy se nedotykaji... Hlasy kolem mne, stejne jako celych dlouhych deset let meho stesku po DOMOVE.... viri vysoko nad zemim v letnim vzduchu a chteji znovu, po kolikate! stavet NAS SPOLECNY DUM od strechy dolu.....

Podilet se nebudu...Postavit dum od strechy dolu se jeste nikomu nepodarilo.... Nektere domy v Kalifornii se stavi tak, ze se na zeminu nalije betonova deska. Jako zaklad. Jako kotvici plosina, ktera bude budouci dum drzet pevne pri zemi....

Na nem se zacnou stavet tramy, potom zdi, nakonec poschodi, potom puda... Nakonec se vse pokryje strechou.... Stavime-li dum v krajinach, kde neustale mrzne, je navic nutne takovy dobre, na SKALE budovany dum, jeste podsklepit............... V krajinach, kde se vyskytuji tornada, je mimo to nutno vybudovat betonovy sklipek s poklopem, kam se rodina uchyli ma-li cas, kdyz se pohroma blizi.......................................

Deset let jsem doufala a verila, ze se mezi vsemi Petry Pitharty, Miloslavy Vybornymi, Marky Bendy, Jirimi Karasy a dalsimi nalezne ctyricet CECHOSLOVAKU (narodili se vsichni v Ceskoslovensku!, jako ja a jako vetsina z nas.....!), kteri budou ochotni podepsat, predlozit a ziskat 'podporu pro NOVY ZAKON O CESKEM OBCANSTVI, v souhlase s Ustavou CR, v souhlase s pozadavky Mezinarodni Charty Lidskych Prav a Svobod, v souhlase s klicovymi zasadami EU.... Meli na to pozice... Predsednicka kresla vyboru pro Lidska prava, Ustavne pravnich vyboru, vyboru pro nase "krajany v zahranici....." ........

Deset let jsem verila, pracovala, psala, presvedcovala, behala po Praze, hovorila s politiky, redaktory, politickymi ciniteli....

Dnes uz neverim.... SVE zemi, take ME! a MYCH DETI! Republice Ceske preji vsechno nejlepsi.....ale JA UZ N E V E R I M ...........

Mozna, ze jsem byla naivni snilek.... Sem tam se i v CR sejde deset tisic, dvacet tisic, ano, i sto tisic lidi.....

Mozna, ze jsem blahove verila, ze jednou, za ctyriceti uprimnymi, sluzbe lidem a povinnostem SVEHO URADU oddanymi politiky, ze bude jednou stat nejake takove dvacetitisicove shromazdeni, kteremu bude jasne, za T A K T O se ve TRETIM TISICILETI v CR VLADNOUT NEDA......

Byla jsem naivni.... Dnes jsem o deset let starsi, o hodne chudsi, a velmi, velmi unavena.... Divam se do koruny letni borovice uprostred letni zahrady, a nechavam tmavy sloup tancicich jepic jejichz hlasy nekdy souzneji a jindy si protireci, tancit...

Jsou to, konec koncu, jen jepice.... Tmava koruna borovice v pozadi se ostre rysuje proti slunci a jeji vrchol srsi stribrem....... Divam se na ni.... Srdce, plne bolesti, ktera neustava, bolesti se kterou leham i vstavam, je o neco tissi nez byvalo... Z odvahy Petra Cibulky a jeho druhu jde na mne zavrat..

A unavena hlava, stejne jako desetiletym bojem a virou ve ctyricet statecnych a dvacet tisic Cechu, kteri by je podporili vycerpany mozek si opakuje, znovu a znovu: kazda borovice roste vzhuru, a ne naopak.... A kazdy, kazdy dum, je nutno budovat od zakladu....
******************************************************
V Los Angeles, 28. cervence l.P. 2000

Jiřina Fuchsová

Josef Kroužil

Pan Motl nazval hned v úvodu Britské listy goebbelsovským plátkem. Je to charakteristika hezká, stručná a výstižná a šla jistě od srdce. Osobně mi na vadí ní pouze ta maličkost, že první čistě goebbelsovský rukopis jsem za dva roky soustavné četby BL zaznamenal právě  v některých pasážích příspěvku pana Motla...

Nicméně zveřejnění dotyčného textu bylo přesto velmi rozumné. Jeho prostudování snad může pomoci pochopit způsob myšlení alespoň části tzv. tvrdého jádra voličů ODS, ODSmanů, jejichž primitivnější a militantnější část bylo možno před třemi lety vidět přímo v akci ve Sněmovní ulici v oné památné prosincové noci abdikace Václava Klause.

Oba dva autoři se zabývají fenoménem, který pan Pavlata popsal roztomile slovy “co blbec, to názor” a který by se snad dal přeložit výrazem “rozhodování většiny veřejnosti je obecně iracionální.” Pan Pavlata postuloval tento svůj axiom, jak sám píše, po samostatné několikaleté výzkumné práci v terénu. Je mi líto, že se tímto přiznáním vmanévroval do podoby strýce Františka z Jirotkova Saturnina, který objevil fakt (cituji), že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo, že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si byl při tom popálil prsty a zánovní vestu (konec citátu).

Svatá prostoto! O této skutečnosti se přece ví odedávna a všechny režimy, ať demokratické, či totalitní, tohoto fenoménu v rámci vymývání mozku řadového občana také pilně využívají... ale budiž, ani pan Pavlata nemůže vědět všechno.

Oba texty si nezaslouží další ztrátu času, nicméně se pokusím v logice tandemu P+M domyslet věc ještě dál, v duchu latentního contradictio in adjecto společného oběma článkům.

Přestože celá diskuse byla primárně odstartována otázkou vhodnosti či nevhodnosti existence referenda v současné ČR, domnívám se, že lze problém zobecnit a uvažovat o aplikaci Pavlatova axiomu i na samotné volební právo. Nemá přece logiku upřít tupé veřejnosti referendum a zároveň ji nechat volit. Kdo panu Pavlatovi a Motlovi zaručí, že nespolehlivá voličská masa bude příště opravdu manifestačně hlasovat pro tu správnou stranu (v tomto případě ODS)?

Naštěstí jak ODS, tak i ČSSD disponují bystřejšími mozky, které si zřejmě již dříve uvědomily toto potenciální nebezpečí a tak doufejme, že nedávno schválená novela volebního zákona je pouze prvním krokem k jeho úplné eliminaci...

Petr Jánský

Odpusť, že ti tykám, ale řeč bude o blbcích. Píšeš, že co blbec, to názor. To mě zaujalo. Blbce začal z občanů dělat Klaus po té, co ho v OH osvítil duch svatý. Z přátel, kteří ho vynesli nahoru, udělal nepřátele a založil ODS. Trpělivě prošlapával českou cestu od vítězství k vítězství, až nezůstal kámen na kameni. Předloni vše završil mobilizací a podpisem opoziční smlouvy. Větší blbce z nás už udělat nemoh.

Kdybychom byli národem z křemene, tak by Klaus na ulici nesměl. Protože jsme však národ bez hrdosti, nejen, že Klause nefackujeme a na ODS neplijeme, ale necháme na sobě dříví štípat. 20 procent z nás se pravidelně každé 4 roky s nataženou rukou sešikuje pod obřím transparentem svého vůdce. Dokazují, že za odměnu jsou ochotni chodit v kabátu z ostudy, dokazují, že za odměnu jsou ochotni myslet jinak. Peníze, moc, sláva, beztrestnost - jak prosté.

Tím, že chápeš rychleji než jiní, vysloužil sis místo v Radě. Můžeš dohlížet na to, aby o Klausovi nepadlo křivé slovo. Patrně v Radě prosazuješ stejné názory, jaké píšeš v LN. To je správné. Referendum nám není třeba. Občanských iniciativ nám není třeba. Myšlení nám není třeba. Blbců je nám třeba. Ne těch s názorem, ale bez názoru. Blbců, kteří se o politiku nezajímají a které je možno utáhnout na předvolební guláš. Tady má ODS rezervy.

Je tu ale drobný problém: Jak si svým dlouholetým sociologickým průzkumem zjistil, blbců bez názoru není mnoho. V tom je malá naděje.

Petr Jánský

Luboš Motl

Date: Fri, 28 Jul 2000 13:39:26 +0200 (CEST)
From: talktome@seznam.cz
To: motl@physics.rutgers.edu

Ty ubožáku, ne intelektuálsky, ale chlapsky: ROZKOPAT TI DRŽKU ZA TY
URÁŽKY, CO JSI PŘEDVEDL 28.7.2000 V BRITSKÝCH LISTECH, JE MÁLO!!! JSTE
JENOM BANDA UBOHEJCH GRÁZLŮ, KTEŘÍ SI Z TOHOTO PŘIBLBLÉHO KOMUNISTICKÉHO
ZAPADÁKOVA UDĚLALI ZLATEJ DŮL A JEDINÝ CO UMÍTE, JE ŽVANIT O HOVNĚ A
URÁŽET LIDI, KTEŘÍ MAJÍ JINEJ NÁZOR NEŽ VY.  MAFIÁNSKÉ PRAKTIKY A BOLŠEVIK
V HLAVĚ, TO JE CELÁ ODS!!!!! SVĚT NA VÁS SERE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Date: Fri, 28 Jul 2000 10:02:20 +0200
From: janoryna@post.cz
To: motl@physics.rutgers.edu
Subject: BL

Velevazeny pane,
 
kdyz ctu Vase reakce, tak se utvrzuju v tom, co mnozi pisi o US
univerzitach a to ze je to sidlo netolerantnich militantnich radikalu
levicoveho zamereni.  Je pravda, ze volite ODS. Ale prave, ta je
naslednici husakovske KSC. U Grebenickajsou ti, kteri tomu verili. Do ODS 
sli ti, kteri z toho meli, ruzni reditele statnich podniku, namestci,
vyssi vedouci a zaradili se mezi spickove kapitalisticke manzery. Styl
vyjadrovani, argumentace i slovnik teto partaje odpovida slovniku stare
KCS s tim, ze textovym editirem byly provedeny zameny:

soudruh - pan 
reditel, vedeouci - manager
socialismus - kapitalismus
planovane hospodarstvi - trzni hospodarstvi

Typickym pro ODS je stejne jako u stare KSC odpor proti zavedeni pravnich
norem ze zapadnich zemi vcetne USA, jejichz vyhod tak krasne si uzivate. 
Rovnez i mnozi vysoci predstavitel ODS byli az do listopadu 89 v KSC,
chudak pan Tlusty,predseda klubu poslancu ODS,nejvetsi komunistobijce tam
v te dobe mesic pred listopadem vstoupil. Chapu ho, moc dobre vi, jak
komunisti zachazeli se zradci i kdyz nelze vyloucit, ze to byl jeho
stranicky ukol. Z dalsich pomahal zavadet "kapitalismus" ale spise
bankovni socialismus pan Dyba coby ministr hospodarstvi nebo pan Kocarnik
coby ministr financi. Vysledky jejich cinnosti nepokazi uz ani Zeman. A
velky vudce Klaus, pochazejici z komunisticke rodiny byl jiz tehdy takovy,
ze ho ani komunisti nechteli. 

Takze, vazeny soudruhu(pardon, od roku 1989) pane Cest praci
Jan oryna, praha 10 Ukombinatu 31

Date: Fri, 28 Jul 2000 08:42:37 +0100
From: Tomas Jarmara 
To: motl@physics.rutgers.edu
Subject: reakce
 
 Vzdy jsem si kladl otazku, kdo muze volit "obcanskou"
 ODS, stranu, ktera se hlavni merou podilela na "presunu"
 statniho majetku a v jejichz cele stoji usvedceni lhari....
 no a tak uz to diky Vam  vim ...
 
 Zijem preci v Cesku, v zemi kde nic neni hanba
 
 Preji Vam prijemny den
 Tomas Jarmara

Luboš Motl