Co je nového v České republice

Přes štěstí vidění
tak slepý
přes dar slyšení
tak hluchý

Ve větru list v lásce sám
v tenatech pták v dešti zpěv
v růži červ v naději klam
v hrdle pláč v slovech krev

Přes štěstí vidění
tak slepý
přes dar slyšení
tak hluchý

(František Halas)

Atd. - Po šesti týdnech pobytu v České republice mám z českých sdělovacích prostředků velmi nepříjemný dojem. Konvenčnost a omezenost jejich pohledu je ochromující. Zvlášť v tomto rozhovoru jsem měl pocit, že se moderátoři, interviewující Klepetka, vědomě vyhýbali jakékoliv smysluplnější otázce, ale podobný pocit mě přepadal častokrát např. při šťavnění o "našem vstupu do EU", kdy se vyjadřovali "zavedení komentátoři" k "aktuální problematice" v Radiožurnálu způsobem, kdy se šedá hmota mozková nepohne. Tento pocit mě ovšem nad českými sdělovacími prostředky a jejich konvenčními "debatami" (je to žvanění, nechci urážet, ale co mám dělat, když originální myšlenka po dlouhé minuty nezableskne) přepadal velmi často. Česká veřejnost i politikové si zaslouží daleko kvalitnější službu. (JČ)

V upoutávce na příští číslo Literárních novin, která vyšla v pondělním Respektu, stojí:

"V čísle 33 LtN [...] mimo jiné najdete: Obranu angažovaného novinářství od Jaromíra Štětiny, který přemýšlí nad situacemi, v nichž musel volit mezi nestranností válečného reportéra a pomocí lidem v krajní nouzi."

Doufejme, že Literární noviny budou respektovat ustanovení tiskového zákona o právu na odpověď o zveřejní ve stejném čísle i nezkrácenou reakci Jana Čulíka na Patočkův "editorial". Jinak bychom se těžko ubránili pocitu, že LtN, podle svého sloganu "noviny, které se dají obrátit vzhůru nohama", obracejí vzhůru nohama i základní zásadu novinářské objektivity, vyjádřenou latinským Audiatur et altera pars - Budiž vyslechnuta i druhá strana. (TP.)

Poznámka JČ: Vždycky mě docela osobně mrzí, když se dovím o člověku, jehož jsem si vážil, nebo jemuž chci dát "benefit of the doubt", že dělá další chyby. Bývalo přece praxí komunistického Rudého práva, že když byl v zahraničí zveřejněn např. dokument Charty 77, komunistický deník o něm neinformoval, ale zato zveřejnil polemiku proti němu. Jistě, situace je dnes jiná. Nechci se zatím vyjadřovat k článku Jaromíra Štětiny v Literárních novinách, který jsem neměl možnost číst, k vyjádření mi ho redakce nezaslala, domnívám se však, že kdyby snad Jakub Patočka byl schopen v diskusi o tom, zda je přípustný žurnalistický aktivismus, zaujmout objektivní stanovisko, počkal by a zveřejnil texty Jaromíra Štětiny a Jana Čulíka v témže čísle Literárních novin vedle sebe. Zatím vychází v Literárkách už třetí týden třetí (až čtvrtý) text, zpochybňující argumentaci Jana Čulíka, aniž by zatím vyšlo v těchže novinách k této věci Čulíkovo jediné slovo. (Jakási paní minulý týden kritizovala Jana Čulíka v Literárkách za "ješitnost", že není ve Štětinově případě ochoten přiznat chybu, ale kritizovala i Patočku za to, že Čulíka z Literárek vyhostil.) Trochu tento poměr 1:3 (či 1:4) zpochybňuje nestrannost tohoto týdeníku. Do určité míry je to ovšem zaviněno i Janem Čulíkem samotným: Na dopis zaslaný do Literárních novin reagoval po několika dnech Jakub Patočka e-mailem, že je překvapen, že se dožaduji zveřejnění odpovědi podle tiskového zákona. Sám se domnívá, že text, který jsem do Literárek poslal, není příliš kvalitně napsaný, proto ho chce zkrátit maximálně na dvě stránky a vedle toho chce zveřejnit vlastní odpověď. Měl jsem si tedy vybrat, zda akceptuji toto zkrácení, anebo zda chci jednat rovnou s právníkem Literárních novin. Napsal jsem Jakubu Patočkovi, že se s nikým nechci přít a že text samozřejmě může zkrátit, avšak chci, aby ve zkrácené verzi zůstaly citace ze Štětinových článků o Javlinském i argumentace o tom, proč organizace Člověk v tísni nemůže zároveň vyvíjet aktivistickou činnost a nezávisle o tom psát. Rád bych také, uvedl jsem, dostal krátce právo na odpověď na Patočkovu reakci na můj text. Napsal jsem to minulou středu, potíž ovšem bylo, upozornil jsem, že jsem pak byl mimo internet až do neděle 6.8. Proto jsem se s Jakubem Patočkou dohodl, že publikaci mého textu odložíme až na další týden. Nevěděl jsem ovšem, že mezitím má vyjít v Literárních novinách obhajobný článek od Jaromíra Štětiny na podporu novinářského aktivismu, zřejmě reakce na můj původní kritický argument, který čtenáři Literárních novin dosud vůbec neviděli.

Patočkovo tvrzení o tom, že je můj dopis do Literárních novin špatně napsaný, mi vrtalo hlavou, a tak jsem se posléze obrátil na nezávislého arbitra: historika dr. Jiřího Vančuru, člena redakční rady Literárních novin, skutečného gentlemana v české intelektuálské obci. O věci jsem s ním jednal už dříve a tentokrát jsem ho požádal o to, aby můj dopis do Literárních novin zredigoval jako člověk, který je nad věcí. Je ten text skutečně podle jeho názoru špatně napsaný, ptal jsem se. Včera jsme se textem znovu probírali: dr. Vančura přiznal, že se z něho nedá vyškrtnout v podstatě nic. Nakonec doporučil, abych z textu vyhodil asi tři věty, které podle jeho názoru mohly na české čtenářstvo působit trochu příliš osobně, a tedy nepřesvědčivě a kontraproduktivně, kdybych však na jejich uchování v textu trval, respektoval by to.Věty jsem vyškrtl, článek snad vyjde v Literárních novinách příští týden. Bude to ovšem argumentace co do počtu článků v poměru 1: 3 (či 4), pokud k tomu Jakub Patočka zveřejní ještě vlastní reakci, 1:4 (či 5) (JČ)

Na predstavení dne 10. zari 2000 bude z Prahy vypraven mimoradny autobus s odjezdem ve 13.00 hodin od Masarykova nadrazi v Praze z ulice Na Florenci (stanice metra "Namesti Republiky"). Informace na  telefonnich cislech 02-66712203 (vecer) nebo 02-20197350 (pracovni dny, 9.00-15.00 hod.)

Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní:

Jiří Janeček

navazuji na tema "prace CR odborniku v zahranici" prispevekem pro BL -- snazil jsem se to napsat co nejvice informacne -- ne jako reklamu -- myslim ze zvlaste hodnotne jsou hyperlinks na Business Week, New Economy, H1-B visa, etc.

Jiří Janeček

Globální digitální obchod a spolupráce odborníku na internetu

Just In Time Software

Organizace schopne vytvorit synergy  (sitovy efekt, spoluprace) se vynori jako vudci v nove ekonomice zalozene na produkci a aplikaci vedomosti.

Poskytujeme prostredi, ktere slouzi k propojeni odbornych vedomosti pracovniku ve spolupracujicich virtualnich tymech. Hodlame nabizet jejich myslenky, sluzby,  softwarove komponenty - pro svetovy obchod se zakazniky.

TRH A ZAKAZNICI:

Podporovane softwarove sluzby na Internetu:

• navrh (design)
• kodovani (programovani)
• testovani
• lokalizace
• dokumentace
• systemova integrace
• technicka podpora (servis)

Infrastruktura bude prizpusobena potrebam klienta - poskytneme spickove softwarove znalosti a zkusenosti.  Prineseme rychle produkt na trh vyuzitim 24 hodin pracovniho dne - vyuzitim spolupracujicich odborniku v ruznych casovych pasmech kdekoliv na Zemi.

Zrychlime produkcni cyklus. Specialni WWW prostredi vylouci prostredniky a  zpristupni odborniky na cele Zemi vsem klientum primo. Inzenyri s univerzitnim vzdelanim ze Stredni Evropy budou uspokojovat vzrustajici pozadavky na technicke talenty v US. V US jsou "Startups" s miliony v investicich, ale chybi softwarovi inzenyri k aktualizaci produktu. V  soucasnosti globalni outsourcing/contracting stoji priblizne $20 bilionu kazdy rok.

Nasi programatori jsou  H1B/USA visa compliant; maji: technickou universitu (vysokou technickou skolu), znalosti pro vyvoj Internetovych aplikaci, odborne znalosti (minimalne 2 roky), schopnost komunikovat anglicky, jsou experty v C++, VB, JAVA, v databazich, atd. Budou mit volbu pracovat jak doma, tak v US - podle svych potreb a podle potreb zakazniku.

Poskytneme eticke, zabezpecene a otevrene obchodni prostredi. Garantujeme dodrzeni smlouvy a plat v tydennim cyklu (dodani software a vcasne zaplaceni) vyuzitim escrow procesu.

Bude zde silna soucinnost mezi softwarovymi komponenty a sluzbami. Projekt odborne a programatorske sluzby chapeme jako hlavni zdroj prijmu.

Obchod se softwarovymi komponenty je vycislen na biliony dolaru denne. Komponenty jsou zakladnimi stavebnimi bloky pro DNA/Web Parts/CORBA/XML/JavaBeans/SOAP. Tyto komponenty preklenuji odlisne obchodni modely:

• binarni s dokumentovanym rozhranim (API Microsoft Model)
• zdrojovy kod (Open Source Model)
• zdrojovy kod + priklady pro snadne overeni/pochopeni (Booch Model)

Autori komponentu spolupracujici se specialnim WWW prostredim budou prodavat primo klientum v digitalni podobe: vyber, placeni a stazeni v "jednom kliknuti". Dale budou autori techto komponentu dostupni pro konzultace/sluzby. Obchod bude mit business to business/peer to peer charakter, ale bez "prostredniku" spotrebitelskeho trhu. K propojeni prodavajicich a kupujicich bude pouzit tzv. auction bidding process (drazebni proces).

autor: Jiri Janecek, Jiri@CStudio.com; CStudio, Inc.

Jaroslav Polák

Poté jsem přepnul na českou veřejnoprávní televizi na Události. Jako první jsem zaregistroval obrázek z Německa (byl jsem příliš zaujat přemýšlením nad délkou německého příspěvku - ty totiž trvají maximálně tři minuty k jednomu tématu). Když jsem na ČT zahlédl Berlín, tak jsem si řekl, aha to bude asi něco k  tomu německému problému, jedná se koneckonců o našeho nejbližšího souseda. K naprostému úžasu ale následovalo nějaké doslova blábolení o jakémsi nebezpečí invaze levičáků z Berlína do Prahy na zasedání MMF. Následovala reportáž o slídění udatných reportérů po berlínských squatech korunovaná bombastickým úspěchem tj. nalezením ušmudlaného plakátku formátu A4 zvoucím do Prahy na kongres MMF.

Musím říci, že mne doslova ovládl vztek, takže jsem to už dál nesledoval. V době, kdy v Německu neonacisti páchají násilnosti, německá media věnují tomuto problému své první relace (totéž se opakovalo na ARD 1. relace - debata o zákazu NPD), naše veřejnoprávní televize nemá zájem informovat o nejdůležitějších problémech našeho souseda. Ale i kdyby našim hrdinným slídilům z ČT je asi zatím málo 14 obětí rasismu u nás. V neděli v Událostech ani jediná zmínka - to se asi nenaučili německy, nebo je vůbec nezajímá nic než předpovídání, co se stane u nás v září. Neustále musí přikládat do ohně hysterické kampaně ohledně protestů proti globalizaci. Takřka denně nás někdo informuje o stahování desítek tisíc policistů,1600 vojáků (neozbrojených to nutno podotknout), o nutnosti se zásobit léky a nebo radši odjet. Mobilisace hadr. V neskutečné kampani nabádají media lidi, aby se vyhnuli v září centru Prahy a tak dále.

Je naprosto fascinující, že tomuto propagandistickému fenoménu nevěnují takřka žádnou pozornost čeští intelektuálové. Impuls 99 sladce spí, asi je mu 14 mrtvých lidí málo a co se děje v Německu taky. Ovšem na odpůrce globalizace na ty musíme být přísní, o těch už dopředu víme, že ztropí násilnosti, a to je to nejdůležitější nebezpečí. Vraždící němečtí neonacisti a čeští skinheads ti musí jít stranou. To, že dokonce německý svaz průmyslníků varoval ústy svého předsedy Henkela před ohrožením německého průmyslu díky rostoucímu násilí proti přistěhovalcům, taky nikoho nezajímá. Jedině snad pan Nečas a spol už mají konečně klidný spánek (totiž že se nezapomíná na levicový extremismus) a to je asi to hlavní.

Jaroslav Polák

Já - hříšník

V návaznosti na svoje Krédo musím toto vyznání (Confiteor?) doplnit omluvou, že jsem se (jako nedostatečně informovaný začátečník) v rozporu s hlásanými zásadami dopustil - byť z větší části nepřímo - ukvapených zevšeobecňujících kritik BL, resp. některé moje návrhy opakují to, co je v nich neformálně zavedeno a pro redaktora samozřejmé - jako přiznání vlastní chyby a omluva, např. v souvislosti se zrušeným sloupkem v Literárních novinách, které Jan Čulík na základě připomínky pana Pinkavy přijal (ačkoliv by se i tu našly prohřešky - viz některé argumenty v nepříjemné tahanici s Epicentrem).

Chybí virtuální "rubrika"

Níže se zaměřuji (tak jako pan Jaroslav Sever) pouze na příspěvky věnované formě (nikoliv obsahu) diskuse. I tak dospívám k závěru, že redakce - aniž mám představu o jejích kapacitách a možnostech - jen minimálně využívá hlavní přednosti Internetu: propojování názorů dopisující veřejnosti, které zůstávají v denních vydáních BL převážně roztroušené. Upozornění na nejdůležitější články jsou jen namátková. Rejstřík je pro aktuální sledování průběhu debat nedůsledně uspořádaný. Hypertextové odkazy jsou ponechány převážně jen na přispěvatelích, kteří (nemluvě např. o doplňování klíčových slov a pod).zdaleka nemohou zvládnout úplnou tematickou provázanost, zvláště když některé články nejsou monotematické. Odezvy se vztahují výběrově zpravidla nejvýše k bezprostředně předcházejícímu příspěvku, starší se pozapomínají a tak se neminimalizuje opakování argumentace v kruhu.

Zatímco v papírových a "éterových" médiích dělná debata neprobíhá (údajně i) pro nedostatek místa, v tomto e-zinu není optimální z důvodů opačných: přílišné bohatosti a roztříštěnosti souboru příspěvků.

Právě proto, že se dnes zabývám "pomocným" okrajovým tématem, lze na něm snáze demonstrovat, jak by přednosti Internetu mohly být využity např. ke vzniku jakési "virtuální rubriky". Její "obsah" a snadné "překliknutí" ke každé jeho položce by umožnily snáze zjistit, jak na sebe vystoupení dopisovatelů navazovala, v čem se naopak míjela, které zajímavé myšlenky zapadly, které spory nebyly dovedeny do konce a které mohou být (řečeno dikcí orgánů činných v trestním řízení) odloženy, dokud se neobjeví nové důkazy, ale vždy pohotově k disposici jako dokumentace aktuálního stavu argumentace, našich společných vědomostí. Taková studnice (thesaurus) by byla zvláště přínosná pro nás, kteří nemají internetové napojení kdykoliv pohotově a pro něž i tak omezené "brouzdání" (jakého se níže dopouštím) nemůže být každodenní maličkostí.

Příklad rubriky "Forma diskuse"

Ve svých dvou článcích - provokujících k "diskusi o diskusi" (viz odkaz v odstavci 2) - jsem se dovolával (A) anonymního Jaroslava Hradeckého (Pravda spočívá v diskurzu o jejím hledání z 25. 5), (B) Lubomíra Ptáčka (Umíme polemizovat 29.6) a také dvou statí Milana Šmída (z 26.5 a 7. 7), v tomto případě s odbočkami k obecnější problematice (internetové) žurnalistiky

Článku (B) reaguje - bez využití hypertextového odkazu - na články Václava Pinkavy (C) O kálení do vlastního hnízda z 27. 6 a Jiřího Janečka (D) Nač máme Ústav pro jazyk český z 28. 6. K obsahu těchto příspěvků se vracím níže (v poznámce 1). Do rubriky dále nesporně patří další (provokativní) článek Václava Pinkavy (E) O umění argumentace. Ten vyšel rovněž 29.6 jako(B), na který se odvolávají pozdější tři články ze 7. 7.: Opět lingvisticky orientovaný Jiřího Janečka (F) Umíme polemizovat o jazyce českém (s pointou komentovanou rovněž v  poznámce 1) a  Václava Pinkavy (G) Nezáleží jen na slušnosti.

Velmi se mi líbí jak ve třetím z nich (H) Umění slušné polemiky zakročil pan Ivan Sosna nejen vůči těmto spíše mělkým sporům. Hlavně však oceňuji, jak předložil veřejnosti k posouzení kritiku (patrně) spolučlenů Syndikátu novinářů z pořadu Sněží (zpracovanou a rozeslanou již v srpnu 1999), která zůstala bez jejich odpovědi. I když mám k jeho textu drobnější výhrady (viz poznámka 2), oceňuji, že vytvořil předpoklad pro povznesení diskusí na vyšší "smysluplnější" a zásadovější úroveň.

Obecněji

(a) Zdaleka si nejsem jist, že jsem si povšiml všech příspěvků v BL k danému tématu byť jen za takto krátkou dobu. Redakce e-zinu má předpoklady konat důsledněji. (b) Nicméně jsem snad naznačil, jak by mohla "virtuální rubrika" vypadat, jak specializovaným zájemcům přístup k okruhu inforamcí ulehčit. Její příprava ve "věcných" oborech a tematech by ovšem byla analyticky náročnější. (c) Poznámky v post scriptu naznačují, jak by se z  kompletace a konfronta daly čerpat další diskusní podněty.

Jsem si vědom, že návrh na "diskusi o rezultativnosti diskuse" je pravděpodobně hnidopišsky procedurální. Opak by byl vzhledem k mé životní zkušenosti podivný - právník se dvě dekády živil metodikou účetnictví a jeho automatizací, s exkursy do překládání (s jeho řeholními návyky). Teorií internetového žurnalismu, a žurnalismu vůbec jsem však zůstal nedotčen. Hledání cesty z "blbé nálady" naší společnosti (kterou chápu jako nedostatek společenské smlouvy pro dokončení transformace) však snad moje snažení ospravedlňuje.

Miloš Štěpánek, V.N.P

Podobně jako bývá hodnostářům propůjčován titul V.I.P,

ucházím se o právo používat podobný:

(Vetchý Neinformovaný Podvraťák-outsider)

Připomeňme, že panu. Pinkavovi (a dříve) Izákovivadilo praní špinavého prádla (nebo zdvořileji řečeno: nevyvážený přístup ke zviditelňování záporných aspektů českých poměrů). Sebevědomým občanům může být srdečně jedno, jak moc se v cizině zajímají o naše domácí starosti, jakož i zda někdo z našinců považuje za užitečné (a navíc na to má čas a prostředky) tyto starosti do příslušných jazyků překládat.

Musím se přiznat, že při první četbě výrazu "překladu našich problémů do angličtiny" mne ani nenapadlo brát ho doslovně. Měl jsem dojem, že kritizováno je příliš časté a jednostranné porovnávání našich poměrů právě se Spojeným královstvím (jak však jsou Britské listy přirozeně, už podle názvu orientovány). To je ovšem určitá jednostrannost, která se přiházívá nejen redaktorovi Čulíkovi a snad nejčastějšímu přispěvateli T. Pecinovi. Ale k anglické orientaci inklinuje i pan Pinkava a Sosna (a k anglofilům se hlásím i já).

Pan Janeček se podvakrát rozčilovat"nač si platíme Ústav pro jazyk český, když nemůže nic nařídit". Trochu jsem zalitoval, že si neztěžuje na Meteorologický ústav, když ten nemůže zařídit, aby o naší dovolené nepršelo

Musím se přiznat, že v diskusi posledních měsíců o žurnalistice (navíc převážně televizní) v Britských listech mi nevadilo soustředění (které kritizuje pan Sosna) na její politickou vrstvu. Naopak, je to spíš můj živel než samotná novinařina. Uznávám však, že jeho výhrady ke zužování tématu (navíc ještě na otázky korupce) jsou oprávněné.

Je mi však jedno - jak praví, tuším, čínské přísloví - zda se zvíře jmenuje kočka, jen když chytá myši

Nevím, jestli víte, že kauzou televize Nova se v minulém volebním období zabývala komise, která se dobrala prakticky k totožným výsledkům, a mě nesmírně mrzí, že to spadlo pod stůl. Pokusím se iniciovat a zabývat touto kauzou zpětně.

Já nemůžu předjímat rozhodnutí soudu, toho bych se chtěla velmi vyvarovat. Ale ráda bych poukázala na jednu věc, která mne trápí, a to je tvorba našich zákonů. Konkrétně u mediálního zákona došlo k novelizaci, kterou se dosáhlo toho, že rada jako regulační orgán ztratila možnost regulovat majetkové vztahy mezi servisní společností a držitelem licence. Rada svým způsobem umožnila Vladimíru Železnému udělat, co udělal. U většiny zákonů jsou to víceméně poslanci, kteří tvoří zákony svými četnými pozměňovacími návrhy. Já jsem slyšela od pana poslance Kučery (ČSSD, autor vlastní verze nového mediálního zákona - pozn. red.) , že se musíme radit s broadcastery, jak má tento zákon vypadat, a já se domnívám, že je to špatně. Měli bychom tvořit zákony pro občany. Velice často se zákony z gruntu přepracovávají a pak se dobíráme takových kauz, jaká poškodila Českou republiku v zahraničí.

Ano. Já osobně jsem zastáncem toho, abychom takové normy vraceli vládě k přepracování. Sama jsem přepracovávala tiskový zákon, ale tam to šlo, byla to norma jen o pětadvaceti paragrafech. Nicméně - stojíme před vstupem do Evropské unie. To je ten kámen úrazu - máme nějaké časové termíny. Je to takový folklór ve sněmovně, říká se, že to spěchá a že je to akutní, ale ono to třeba tak akutní není. Ale v případě zákona o rozhlasovém a televizním vysílání to opravdu akutní je a jestliže chceme do Unie, stojíme na křižovatce - vrátit to vládě zpátky, a pak dostat z Unie zprávy, že nejsme připraveni, nebo se pokusit všemi silami přistupovat k zákonům, jak se k nim přistupuje... Je to špatně, ale vyberte si z těch dvou zel.

To se samozřejmě děje. Ale my žijeme v malé zemi, není veliká, aby tady existoval široký televizní trh. Je tady málo televizí, některé velmi vyčnívají, a já mám pocit, že se ten zákon šije na míru jednoho, dvou velkých broadcasterů. Co je pro mne důležité, je rovnost příležitostí pro všechny.

V prvé řadě si kladu otázku, co je veřejnoprávní služba. Tato definice tu není. Osobně bych šla cestou sloučení veřejnoprávní televize a rozhlasu, myslím, že by se ušetřila spousta prostředků. Veřejnoprávní média by nemusela vysílat reklamu, nechala bych ten koláč soukromým médiím. Jsem proti zvyšování koncesionářských poplatků, jsou naprosto dostačující na to, jak veřejnoprávní média fungují, jaká je tam přezaměstnanost, jak neprůhledné jsou zprávy o hospodaření České televize.

Chcete ode mě slyšet tu formulaci? Máte nějakou představu? Já představu mám, ale je to můj názor, který bych chtěla přinést do diskuse s odbornou veřejností i občany. Veřejnoprávní služba není vysílání všeho pro všechny. Mělo by to být vysílání toho nejdůležitějšího pro všechny. Pojďme se bavit, co je to nejdůležitější. Kdybych o tom přemýšlela, je to zdraví a bezpečnost. Dál to může být kultura, vzdělávání a tak dále... to je rámcově moje představa. Můžeme se dobrat i závěrů, že veřejnoprávní televizi vůbec nepotřebujeme, že tuto službu umí isoukromá média. Pro zajímavost jsem si měsíc dělala srovnání Primy, Novy a České televize. Zpravodajství na Nově je často více veřejnoprávní. Domnívám se, že to by mělo být vlajkovou lodí České televize a já mám pocit, že ta loď má hodně děr, že se potápí a že jde ke dnu.

Mně by vůbec nevadil jen jeden kanál a zprivatizovat "dvojku". Česká televize se snaží získat sledovanost, snaží se konkurovat... (Ztlumí hlas a neskrývá znechucení.) Například pořad Eňo ňůňo - v sobotu jsem tomu věnovala pět minut a bylo mi fyzicky nevolno, co tam ti lidé produkují. To je takový škvár, že na obrazovce ČT nemá co dělat! Oni by neměli Nově konkurovat, já se ráda dívám na dokumenty na ČT 2, ale jenom jeden kanál by stačil.

To je názor zastánců privatizace, že by se tak dala řešit třeba poptávka po vzdělávacích pořadech. Já se vůbec nebráním tomu, co říkáte, a nebránila bych se ani opačnému názoru. Byla bych šťastná, kdyby o tom konečně nastala diskuze. Ale zatím se nevede, mám pocit, že podle toho vypadá vysílání veřejnoprávní televize a od toho se odvíjí i čím dál větší nespokojenost dvou tří posledních let, jak ta televize vypadá...

Nemyslím si, že by Česká televize měla být konkurentem. Měli bychom vytvořit takové prostředí, aby bylo více konkurence v rámci komerčních médií, proto jsem mluvila o rovnosti příležitostí, proto se stálá komise pro sdělovací prostředky zabývala tím, aby Prima byla zbavena regionálního vysílání, které má odpoledne, protože jí okamžitě strašně klesá sledovanost.

(Rozpačitě se zasměje.) Já nevím, jestli v příštím volebním období tady budu. (Pak pokračuje vážně.) V prvé řadě bych se zeptala kolegů ze své strany v Olomouci, jestli mají pocit, že moje práce ve sněmovně má nějaký smysl, teprve poté zvážím, jestli má smysl kandidovat, nebo ne. Faktem je, že se tady člověk strašně moc věcí učí. Byla by škoda je po dvou třech letech hodit za hlavu, bylo by dobré je využít dál. Ale pro mě je nejdůležitější, jestli lidi, kteří mi dali hlas, mají pocit, že pro ně má smysl, co dělám. Já jsem sice uzavřela svoji galerii, ale nepronajala jsem ji - on se na mě muž teď zlobí, protože je v centru města a možná by to byl lukrativní pronájem. Pro mě je důležité vědět, že jestli tady zítra udělám nějaký průšvih, odjedu do Olomouce a otevřu znova galerii a mám práci. To je hrozně důležitý pocit.

(Delší odmlka, hluboce se zamýšlí.) To já nevím, co mi život nebo osud nabídne. Fakt je ten, že mě práce v galerii hrozně bavila a že se k ní vrátím. (S upřímným smíchem.) Ale pokud mi přijde nabídka stát se členkou Rady České televize, tak třeba o ní budu přemýšlet. Ale to rozhodně není práce na plný úvazek.

1. Veřejnoprávní televize snad nemá být komerčním televizím obchodním konkurentem, ale zcela zjevně jim musí být konkurentem vysílatelským. Veřejnoprávní televize nemá být něco podružného či okrajového. Dobrá veřejnoprávní televize svými kvalitními a atraktivními pořady drží vysoce laťku kvality pro ostatní, méně kvalitní totiž komerční vysílatele, a ti se vysoké kvalitě veřejnoprávní televize musejí neustále přizpůsobovat. Tak to funguje v Británii.

2. Bylo by asi chybou odebrat reklamu České televizi: BBC sice nevysílá reklamu, ale obecněji se uznává, že v malých zemích nemůže existovat veřejnoprávní televize bez reklamy, protože se na koncesionářských poplatcích nevybere dostatečné množství peněz na řádné fungování televizní stanice.

3. Udělení terestrické vysílací licence komerční stanici je privilegiem. Poslanci tedy nemají majitelům komerčních stanic ustupovat, naopak od nich musejí tvrdě vyžadovat plnění zásadních kvalitativních požadavků.

4. Je pozoruhodné, že pro Dostálovou jakoby vůbec neexistovalo vědomí nových technologií, digitálního vysílání, či konvergence televize s  internetem. Problém pro Českou republiku není to, zda zrušit či nezrušit ČT 2, ale to, v jaké vůbec formě má existovat Česká televize v digitálním světě. Nezdá se nám, že by se tím ČR dnes někdo vůbec inteligentněji a systematičtěji zabýval. Přitom je zjevné, že zanedlouho dojde k naprostému rozkladu nynější mediální struktury.

Václav Pinkava

Vas clanek v BL, psany v obdobi "kdyz uz je sezona nejokurkovitejsi..." mne zaujal duvtipnym postrehem, ze staty koncici na -ia v anglictine jsou povazovany povetsine za jaksi 'pokleslejsi', a ty 'uznavanejsi' mivaji jine koncovky. Jaci byvaji take na vychod odsud, pisete. Neco na tom bezesporu je. Jeste dobre, ze nejsme Czechistan, kdyz uz jsme Absurdistan. Ale pokud ma byt pro anglicke ucho nazev "Czechia" mene prestizni nez kuprikladu "Czechland(s)", co na tom? Zaslouzime si skutecne neco prostiznejsiho? Asi neni nahodou, ze i modely stale skvelejsi automobilky skoda-volkswagengroup konci na -ia: Felicia, Octavia, Fabia, co bude dal? Moravia?, Czechia?, Livia?

Osobne rad pouzivam strucne a jemne pejorativni "Czecho", tedy pahyl od puvodniho Czecho/slovakia. Bohuzel doslovne "Cesko" zni anglickemu uchu jako nejaka spolecnost na vyrabeni sachovych figurek "Chess Co."

Ale porad mi neni jasne proc nem nestaci dvojslabicna zkratka 'see-aar', CR. Vzdyt se bezne rika trojslabicne jú-es-ej, misto ctyrslabicneho titulu A-me-ri-ca, a United States of America nerika skoro nikdo. Radeji se rekne dvojslabicne "the States", ale na mapy se tohle nepise. V teto souvislosti mne vsak napadla jedna alternativa jak se pojmenovat misto kostrbateho Czechlands:- ve statni hymne mame prece synonymum "zeme ceska - domov muj". Co rikate nazvu "Domov"? Na jih od nas je prece Krajina, a na vychod Ukrajina. Kdyz se k vehlasu dostal Capkuv "robot"... hmm. Asi prece jenom ne. Anglickemu uchu to zni jako nejaka urazliva varianta na tema 'vodprejskni'. "I'm going to dom off on holiday" neni moc pouzitelne. V teto souvislosti ceskych haju a boru mne napadaji Houby - to zni dost jako anglicke Hobby, neboli konicek. Jsme prece takovi houbari a houby-isti, a staty koncicich na ypsilon je pramalo. Zkuste si vsak prelozit do anglictiny "Sel do lesa, houby nasel". A mohlo by to byt pokouseni osudu temelinskych rozmeru, ze...

Co tedy zbyva, nez ta anglickemu uchu libezne znejici bajna a romanticka Czechia, ztracena kdesi v lesnate, houbate a zaostale Eastern Europe. Vzdyt nas nezarazuje ani tak na vychod, nybrz do obrovskeho prostoru, ktery lemuje na jihozapade Bolivia a na jihu i byvala Rhodesia - nynejsi Zimba-abwe, (coz znaci pokrocile kamenne domy), na vychod pak treba Mongolia. A priblizne na sever? Treba Nova Scotia? Vsechny zneji jako zapadakov, namitate? Copak nejsou zemepisne utvary na -ia v tzv civilizovanejsich oblastech? V Britanii jsou napriklad krasne oblasti Northumbria, nebo Cumbria.

A tu se nahle inspiracni kruh uzavira. Co rikate predstave, ze bychom se v tomto rocnim obdobi prejmenovali na North Cucumbria - Severni Okurkov? Mozna, ze by to slo stihnout vsechno prejmenovat k vyroci 21. srpna a s predstihem odvratit hrozbu stretu mezi aktivisty a financniky na nasem uzemi. Nejspis by omylem pristali v Groznem.

Milan Cihlář

Vážený pane Maděro,

chápu Vaše pohnutky a důvody (BL 17.7.) k nesmiřitelnému odporu vůči jaderné energetice. Rovněž souhlasím s tím, že politikou zamlčování a zkreslování informací si všichni zúčastnění a zodpovědní konají medvědí službu. I já se těším na dobu, kdy budeme jezdit v autech poháněných palivovými články vyrábějícími energii spalováním vodíku a kyslíku nebo svítit elektřinou vyrobenou v termonukleárních elektrárnách, jejichž jediným odpadním produktem bude hélium.

Zatím se však obávám, že ze dvou špatných alternativ výroby energie (spalování fosilních paliv a štěpná reakce), je ta jaderná vhodnější, perspektivnější a dlouhodobě výhodnější jak z hlediska každodenního vlivu na životní prostředí tak i z hlediska hospodaření s omezenými zdroji, které má lidstvo k dispozici.

Je bohužel smutným faktem, že (nejen) naši politici si z čistě technické a technologické otázky udělali otázku politickou a perspektivní projekt úspěšně pohřbívají. Působení pan Grégra v této souvislosti zaslouží jediný komentář: Slon v porcelánu. To, že tomuto státu chybí jasná a logická energetická koncepce je přes opačná tvrzení politiků více než zřejmé.

Své děti myslím zbytečně ochuzujete o pobyty v krásném údolí Oslavy. Já sám jsem trávil několik let krásnou dovolenou v Kramolíně na břehu Dalešické přehrady (ještě blíže EDU) bez jakýchkoliv obav s vědomím, že pokud nepiji vodu přímo ze Skryjského potoka obsahujícího (mechanicky či chemicky neodstranitelné) malé množství tritia (beta zářič s poločasem rozpadu cca 11 let), což může být mimochodem ekvivalentní konzumaci vody z domácí studny v Trnavě u Třebíče, nemám se absolutně čeho bát. Mnohem nepříjemnější pocit jsem měl, když jsem se ještě v dobách hluboké totality ocitl krátce na břehu Nechranické přehrady u Kadaně.

Jódové tablety nejsou ukryty v žádných sejfech EDU ani ETE, ale jsou opakovaně (po dobu použitelnosti) bezplatně distribuovány obyvatelstvu ve dvacetikilometrové zóně okolo elektráren. Tyto tablety ČEZ nakupuje z vlastních zdrojů a věřte, že to není levná záležitost. Třebaže jsou pánové z ČEZu přes veškerou (někdy trochu křečovitou) snahu v oblasti styku s veřejností stále poněkud neobratní, skutečně dělají pro ochranu obyvatel maximum.

K problematice těžby uranu nemám bohužel žádné informace. Doporučuji Vám obrátit se podle příslušného zákona (snad i veřejně) se žádostí o příslušné údaje na MPO.

Milan Cihlář

pohon automobilů na vodík je konstrukčně dotažen do konce. Firma Opel dodá modely aut na vodík na olympiádu v Sydney. Společně s firmou GM pak připravují síť čerpacích stanic a prodej sériově vyráběných aut na vodík do dvou-tří let. Jak obě firmy prohlásily, předpokládají nejprve výrobu vodíku z ropy, postupně však přechod na výrobu vodíku z energie z obnovitelných zdrojů (viz http://noviny.trafika.cz/press2/ln.asp - rubrika Koruna).

Znovu opakuji svůj zásadní názor. Nejsem proti jaderné energetice v bezpečném provedení. Ať mě a mou rodinu někdo přesvědčí, že celý proces včetně těžby, zpracování a  použití jaderného paliva je opravdu bezpečný. Ať předloží příslušné instituce k veřejné diskusi koncepci a hmatatelné důkazy o zajištění bezpečnosti celého procesu. Určitě je to věc veřejná. Podle mého názoru je to povinností ČEZu jako provozovatele, DIAMO Rožínka jako těžební společnosti, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, dále resortních ministerstev a dalších státních institucí. Zatím jsem z jejich strany na toto téma neslyšel ani slovo a nečetl ani řádku.

Všichni dobře víme, jak dopadly severní Čechy po eskalaci těžby hnědého uhlí za totality. Nebylo odsíření elektráren provedeno až po silném tlaku veřejnosti a okolních států? Nebyly téměř zničeny Krušné hory? Nebyl snad tehdy provozovatelem elektráren spalujících nekvalitní hnědé uhlí plné síry právě ČEZ? Právě tento postup této společnosti v minulosti ve mně vzbuzuje nedůvěru v to, že celý proces zacházení s jadernými materiály je stoprocentně bezpečný. Z minulosti vím, že údaje o nemocech spojených s exhalacemi v severních Čechách byly tajeny a úmyslně zkreslovány. Často vycházely jen v odborných lékařských pracích a článcích s nepatrným nákladem. Právě proto považuji za velmi důležitou účast lékařů a jejich názor na celou věc ohledně možné spojitosti ohrožení zdraví lidí těžbou, zpracováním, použitím a likvidací jaderného paliva.

Oldřich Maděra

Dotaz Oldřichu Maděrovi od Pavla Góry:

snad se neurazíte, jsem odchovancem téhož ústavu, byť jsem se zabýval jiným oborem (Kybernetika). Elektrárnami jsem se zabýval spíše z hlediska regulace.

Je radost číst srozumitelný a jasně formulovaný text. (Britské listy) O Temelínu se napsalo velice mnoho, bohužel většinou jen tendenčních žvástů.

Zajímalo by mě, zda jste dostal odpovědi na své otázky a dále bych Vás chtěl požádat o nějaké informace ohledně alternativních zdrojů energie. Tím myslím seriozní informace, ve Vašem případě je to asi samozřejmostí.

Děkuji.

Zásadní informace nepřinesl nikdo

Oldřich Maděra

odpovědělo mi jen pár lidí. Zásadní informace však nepřednesl nikdo. Máte pravdu v tom, že to co se publikuje o Temelínu, jsou jen žvásty.

Sám sbírám již po léta informace o většině alternativních zdrojů. Většina pokrokových vlád pochopila, že právě obnovitelné zdroje jsou budoucností lidstva a pomalu vedou své země k přeměně energetických zdrojů na ty moderní - solár, vítr, biomasa, vodní energie atd. Je jasné, že to není otázkou měsíců ani let, ale spíše desetiletí. My se však pokroku zatím hrdě bráníme.

Rozhodl jsem se značnou část kapacity své firmy věnovat na vývoj, projekci a konstrukci obnovitelných zdrojů energie. Začínáme s větrnými elektrárnami, rád bych v budoucnu udělal i něco z oblasti spalování biomasy, popř. vodních elektráren. Zatím váhám s použitím solárních článků - zdají se mi příliš drahé. Tady bude asi nutné počkat, až jejich cena klesne.

Velmi mne překvapuje, že veřejnost ví tak málo o obnovitelných zdrojích. Překvapuje mne i zavilý odpor odborné veřejnosti vůči alternativním zdrojům. Jako absolvent energetiky si beru za svou stavovskou povinnost právě tyto zdroje propagovat a prakticky realizovat. Odkazy na nejlepší zdroje informací:

Oldřich Maděra

Oldřich Maděra, Jan Horyna

Od Jana Horyny:

zaujal mne Vas clanek v BL. Na druhe strane se obavam, ze Vas zajem o problematiku nebude az takovy abyste moc patral po odpovidajicich informacich. Nikdo z tech, co tvrdi, ze temelnskou elektrinu nepotrebujeme, neuvede take, ze soucasne s Temelinem se postavily 4 uhelne elektrarny mimo ramec CEZu (Kladno, Vresova, na Ustecku a na Ostravsku), jejichz vykon je vetsi nez ten Temelin. Jsou to soukrome spolecnosti se zahranicni ucasti zejmena rakouskou a nemeckou. Ty vsak nikomu nevadi a ani to, ze se kvuli nim bude muset dal kopat uhli a vapenec pro jejich odsireni. Takze, at chcete nebo ne, boj proti spusteni Temelina je pouze snaha odstranit konkurenci pro tyto elektrarny.

K Vasim otazkam o rozumné koncepci energetické politiky státu:

1) Využít JETE a JEDU do konce životnosti, jejich životnost uměle neprodlužovat. Souhlasim.

2) Další jaderné elektrárny nestavět. Vzhledem k demokracii to nikdo neprosadi, ale to se tyka i staveb novych tovaren, zeleznic - viz akce za zachranu zivotniho prosterdi a razu krajiny

3) Podrobit proces těžby, zpracování a skladování paliva kontrole pracovišti Akademie věd, vysokých škol a medicínských center pro léčbu rakoviny. Obavam se, ze centra pro lecbu rakoviny, pokud pracuji se zarenim a zariči o aktivite srovnatelne s aktivitou jaderneho reaktoru se moc nevyznaji v odberu a mereni vzorku zivotniho prostredi, tj, v j aktivite velmi nizke. Proto asi budeme muset dale se spokojit s dohledem statnich organu, které nezbytna mereni provadeji anebo na to najimaji dalsi pracoviste vcetne vysokych skol a akademie ved.

Oldřich Maděra: Ja jsem myslel sbírat informace o rakovinách a snažit se je dát do souvislosti s průmyslovými zdroji znečištění včetně jaderného.

4) Stejně kontrolovat skladování a využití vyhořelého jaderného paliva. viz vyse

5) Sumarizovat na náklady státu škody na životním prostředí způsobené těžbou uranu v předchozích létech.

Bylo provedeno, informace jsou na Min. zivotniho prostredi a take prumyslu a obchodu.

6) Financovat dohled z prostředků státu a ČEZu tak, aby uvedená pracoviště byla nezávislá.

Statni organy jsou na CEZu nezavisle. Okoli Dukovan bylo a mozna jeste je monitorovano z Rakouska financovanou skupinou GLOBAL 2000 (jejich vysledky byly i na internetu, ale zadne hruzy se neobjevily, takze to asi zabalili).

7) Zajistit zákonem, aby všechny zjištěné výsledky byly veřejné a povinně je uveřejnit na Internetu.

Jestli jsou na internetu nevim, statni organy je maji a i v Dukovanech je Vam na informacnim stredisku sdeli, tohle nemusi tutlat.

Oldřich Maděra: To se ale tocime porad jen kolem Dukovan. To me zajima samozrejme take, ale zde prece jen asi nejake informace jsou, na rozdil od tezby a zpracovani uranu, kde zadne informace nejsou nebo o nich nevim.

8) Zachovat jednotnou veřejnou energetickou rozvodnou síť

Nevím.

Miloš Zahradník

nejsem jaderny fyzik a ve vecech tykajici se Temelina se trochu vyznam pouze v teorii pravdepodobnosti (muj vedecky obor) a tez snad trosilinku v mem hobby - geologii. Mluvil jsem o  existujici ;-) v o d n i  elektrarne na Jizere nad Korenovem na hranici Krkonos a Jizerskych hor - jako o dukazu triumfu zelene tuposti, podle mne aspon, nad smyslem pro krasu prirody a pro rozumny rad veci - ne nad tzv. racionalitou ;-) Z dlouhodobeho ekonomickeho hlediska to byla samozrejme velmi vynosna investice; vykopat tunel ve zvetralinach moc penez nestalo a  potrebny nizky jez pod zeleznicnim mostem stal pakatel, urcite mnohem mene nez by stala (nutna!) oprava toho mostu.

Nemene mne ovsem vadi argumenty, ze pry snad chybou je pouze ze to byl zrovna narodni park - o par kilometru niz jsou uz takove veci O.K. ?

Mimochodem, neni to tak davno, kdy hranici Krkonosskeho narodniho parku bylo v terenu mozno vymezit (krome obcasnych ceduli) hlavne imisemi vyrazne ponicenejsim lesem, hadejte na ktere strane ;-)

Jinak, clovek by plakal nad tou horou hlouposti, ktere slysi o ukladani jaderneho odpadu. S a m o z r e j m e, ze tam rizika jsou - jde pouze o to, jak velka ! Pri jake lidske cinnosti nejsou rizika ?

Pravdepodobnost, ze nejaky prapravnuk pana Zahradnika nebo Madery bude novym Hitlerem je vetsi, nez pravdepodobnost, ze se to uloziste nepodari uhlidat ! Samozrejme, kdyz budeme mit smulu, muze to byt za par milionu let - az se zas zacnou vrasnit Alpy a obnovi se vsechny zlomy ba i privodni kanaly sopouchu v Male Snezne jame ci na Bukovci :-) zatracene drahe. Pokud ale bude nejaky muj potomek velky zlocinec resp. pokud po 1 000 letech budou na svete uz statisice lidi s mymi vadnymi geny - kvuli teto moznosti (doufam tedy, ze ma dostatecne malou pravdepodobnost :-) nebudeme dobrovolne nikdo radeji mit deti ?

Clovek by rekl - postavte nad tim ulozistem parlament, at i prosty obcan vidi ze to opravdu asi nebude nebezpecne. Jenomze parlament pritahuje teroristy (nekdy i opravnene...) takze takoveto reseni vhodne neni. Musela byt tam stat instituce nezvetsujici pravdepodobnost poskozeni toho mista ;-)

Pokud ale chcete videt v CR nejake opravdu straslive radioaktivni monstrum - jedte se podivat na "slavnou" horici, neuhasitelnou radioaktivni haldu (zbylou po tezbe uhli tamtez) v Radvanicich u Trutnova ! Byl to pro mne, kdyz jsem tam pred 2 tydny poprve byl, vetsi zazitek (srovnatelne mohutne sirne vypary a vykvety, napriklad) nez pred casem na sopce Vulcano !

Nesmi se tam samozrejme, vyzenou vas s pokutou pryc... abyste se nepropadl do horicich jeskyn a abyste nesiril radioaktivitu po okoli. (Ale ty krasne zkameneliny, co se tam daji najit ! :-)

Tohle radvanovicko svatonovicke uhli ma na svedomi i tisice radioaktivnich domu v CR, plnych radonu (a postavenych z tvarnic popela uhli mistniho kamenouhelneho utvaru).

S tim ulozistem odpadu na Labske louce (a nejen :-) jsem to myslel pochopitelne zertem. Kdyz uz, tak by se to spis hodilo pod Medvedinem, v chodbach zbylych po tezbe uranu na Miseckach v 50 letech...

Ale jsou jiste geologicky jeste mnohem stabilnejsi mista v CR. Nejstabilnejsi geologicky (bohuzel ne politicky ;-) je ovsemze ruska tabule ...

(Samozrejme, stavet uloziste nekde na Borneu resp. ve stredni Africe, kde za milion let bude uz nejspis novy Himalaj resp. novy hluboky morsky prikop, by nebylo prilis moudre.)

Mimochodem, jedna rekreacni chalupa Uranovych dolu stavala v Prichovicich u Korenova presne vedle haldy, zbyle po pokusne tezbe uranu v 50 letech tamtez. Zrejme aby organismus nevysel z cviku ;-)

Pred casem jsem se na tema radioaktivniho nebezpeci bavil s jednim mym svycarskym ultrazelenym znamym. Namitl jsem mu, ze po 3 svetove valce, po vystrileni vseho jaderneho arzenalu a vybuchu vsech jadernych elektraren (ne ze bych to privolaval :-) bude Svycarsko sice prakticky neobyvatelne - ale furt jeste "obyvatelnejsi", aspon z hlediska ekologicke bohatosti biotopu ktery tam vznikne, nez pod 1 km ledovym prikrovem... a ten nastane spis jako dusledek o d v r a t u  od jaderne energetiky (globalni otepleni jim zpusobene muze totiz klidne byt jen docasne). Ta druha moznost (tedy uplne zaledneni Svycarska) je pritom nepochybne pravdepodobnejsi, ba (v horizontu desetisicu ci statisicu let) spis jista !

Navrat k dobe meziledove, roztani ledovcu, vytvoreni pudy a opetne zalesneni tech hor - to vse trva mozna dele nez pokles intensity vetsiny zbyvajicich radioaktivnich nuklidu pod "pripustnou mez". Ale nevim, chtelo by to mit po ruce udaje o obojim a to nemam, mozna ze polocas rozpadu nekterych tech nuklidu je dost velky...

Ja ale samozrejme nuklearni valku, ani predani udrzby atomovych elektraren ci ulozist odpadu (nejen jaderneho) do rukou nezodpovednych, nevzdelanych, zfetovanych apod. zivlu ci dokonce teroristu (at jiz umyslnych ci z hlouposti) nekdy v daleke (ci blizke ;-) budoucnosti nenavrhuji. Navic, pokud takoveto zivly "demokraticky" casem prevezmou moc, treba tim ze se prilis premnozi, muze se Zeme stat neobyvatelnou z tisice dalsich duvodu, nejen kvuli kontaminaci radioaktivnim odpadem ;-)

Proste je nas uz prilis mnoho na to, abychom si mohli dovolit obejit se bez (riskantni !) viry v rozum i v budoucnu a bez (riskantnich !) novych technologii. Mimochodem, nejekologictejsi dopravni prostredek budou mozna nositka. A otroci by mohli vyrabet biomasu a stavet vetrne elektrarny, pak by se staly nepochybne konkurenceschopnejsimi.

Jeste jedna poznamka. Nejsem samozrejme vubec proti rozumnemu hledani a vyuzivani "alternativnich" energetickych zdroju ale - pokud mozno prosim, delejte si nejprve takoveto experimenty jinde, ne zde, v nasi mile CR s jeji, uz tak dost ponicenou prirodou ;-)

Úplné znění stanoviska a další dokumenty k procesu posuzování vlivů najdete na internetové adrese www.ceskykras.cz/eia.