Příloha č. 1: dopis redaktoru Ovečkovi
Vážený pane Ovečko,
v pátek 26.5. jsme společně hovořili o průběhu projektu "Dokážu to?", kterým se v rámci Vaší reportáže pro pořad Klekánice zaobíráte. Některé z Vašich otázek ve mně vzbuzovaly dojem, že existují pochybnosti o tom, zdali skutečně proběhly všechny plánované akce - jinými slovy zdali některé akce neprobíhaly jenom "na papíře". Projekt byl velmi rozsáhlý a určité riziko při tomto rozsahu existuje vždy a všude. Proto jsem ještě jednou po našem rozhovoru zpětně a důkladně analyzoval všechny jednotlivé akce, které měly proběhnout a proběhly.
Oceňoval jsem Vaši otevřenost a Váš smysl pro "fair play" při našem jednání. Rád
bych Vám tedy oplatil stejnou mincí. Budete-li mít potřebu ujistit se o některých
konkrétních akcích, platbách, popřípadě vyložit jejich účelnost, jsem Vám kdykoli k dispozici.
Velmi se totiž obávám toho, že případné nepřesné interpretace poškodí projekt, ale v konečném důsledku i kredit Vašeho pořadu. Jsem si jist, že v případě neúmyslného omylu nebo zamlčení důležité informace byste se nevyhnul konkrétní konfrontaci s fakty, na podkladě kterých bude Vaše interpretace působit prokazatelně nepravdivě.
Chci Vás ubezpečit, že ke všem podkladům, které jsou součástí dokumentace projektu a které máte k dispozici, jsem schopen a ochoten podat Vám vysvětlení a komentář, zda vše proběhlo tak jak bylo dohodnuto a smluvně ošetřeno se zadavatelem a plátcem zakázky.
Závěrem mi dovolte velmi stručné a srozumitelné shrnutí:
Byl jsem osobně zřejmě u všeho, co se v projektu dělo.
Já i celý tým lidí, který v tomto roce pracuje na projektu, jsme připraveni doložit Vám jakákoliv požadovaná fakta.
Věříme, že projekt patří k tomu nejlepšímu, co je ve školství v současné době nabízeno a jsme připraveni ho jako celek hájit proti spekulacím a neprokázaným obviněním. Na druhé straně nehodláme popírat žádné nedostatky či chyby, jichž jsme se mohli dopustit a které budou korektně, jasně a jednoznačně prokázány.
S přátelským pozdravem
Ivo Jupa
ředitel projektu Dokážu to?
(v roce 1999 zaměstnanec Labyrintu SVČVS)
Nepodloženými insinuacemi zničila ČT pověst dobrému projektu
Příloha č. 3: ROZBOR DALŠÍCH ÚDAJŮ A VÝROKŮ Z POŘADU KLEKÁNICE - DOKÁŽU TO?
Komentář: "V rámci dětského domu Labyrint v Kladně vznikl před časem ve spolupráci s akciovou společností Tabák projekt Prožít mládí bez Tabáku."
Není pravda, že projekt Prožít mládí bez tabáku vznikl v Labyrintu - je zcela jednoznačně doložitelné a jasné, že projekt byl v prvním roce své existence zcela realizován komerční agenturou Hill&Knowlton.
V roce 1999 byl v rámci hospodářské činnosti Labyrintu SVČVS realizován projekt "Dokážu to?".
V roce 2000 je projekt "Dokážu to?" realizován občanským sdružením AISIS.
V současném Labyrintu SVČVS se projekt "Dokážu to?" nerealizuje v souladu s plánem práce na školní rok 1999-2000. Vzdělávání pedagogů již v Labyrintu není prováděno. Podle našich informací tam není zaměstnán jediný pedagog nebo organizační pracovník, který by projekt realizoval. Zcela prokazatelné je, že ze zhruba desetičlenného týmu, který se v Labyrintu projektem v roce 1999 zaobíral, tam dnes již nepracuje nikdo.
Komu prospělo, že projekt byl v reportáži podáván jako činnost, která byla od začátku činností státního zařízení, ze kterého byl "vytunelován"? Jedná se o nepochopení, nebo zlý úmysl?
Hrách: "Akce Prožít mládí bez tabáku, byla velice jaksi negativně hodnocena ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a na ní, v lednu, měl navázat projekt "Dokážu to?"
O jakém hodnocení je řeč? Žádné hodnocení prvního ročníku - kromě prvního výzkumu agentury STEM/MARK neproběhlo.
Bylo prohlášení J. Hrácha vytrženo z kontextu, nebo bylo nepravdivé?
Komentář: "Následoval tedy projekt "Dokážu to?". Jeho hlavním tvůrcem měl být tehdejší ředitel Labyrintu Jaroslav Jindra."
Jaroslav Jindra jeho hlavním tvůrcem skutečně byl.
Proč je matoucím způsobem používáno formulace "měl být"? Je jí naznačováno jenom to, že J. Jindra autorem ve skutečnosti nebyl, nebo má i jiná opodstatnění?
Choděra: "Firma, která vyrábí tabák a současně sponzoruje nějaké vzdělávací pořady, působí poněkud zvláštně."
Proč je zrovna tabáková firma, která podporuje vzdělávání zvláštní? Je to vytržené z kontextu, je to podle scénáře, je to dáno literou nějakého zákona, nebo se tak - čistě osobně - domnívá JUDr. Choděra?
V případě, že JUDr. Choděra vyjadřuje svůj osobní názor, proč je manipulativně podsouván jako pohled právníka a tudíž pohled práva?
Komentář: "Řada hezkých názvů, ale co se vlastně v projektu odehrávalo. Prý kde co. Od různých slavností v hotelích, přes podivné toky peněz, až to vše zakončila a utnula ministerská kontrola."Z čeho redaktor vycházel, když takto manipulativně formuloval větu? Nejdříve téma shrnul podle svého názoru. Aby snad posluchač netápal při dalších výpovědích v reportáži a logicky tím celá další pasáž budila dojem "černobílé" pravdy?
V projektu se odehrávalo přesně "TO", co bylo v hospodářské smlouvě.
Přesně "TO" bylo změřeno a zhodnoceno rozsáhlým sociologickým výzkumem mezi účastníky - jedná se již o druhý výzkum nezávislé agentury, který byl v reportáži zcela ignorován.
Kontrola nic "neutnula". Z mnoha kontrol, které v Labyrintu od jara 1999 proběhly, byla ta poslední (o které je zřejmě řeč) ukončena až po uzavření projektu 1999. Její výsledky (ČT je má k dispozici, protože dokument přímo vysílala) jsou jistě datovány. Stejně tak je jistě datováno závěrečné vyúčtování a závěrečná zpráva o projektu v roce 1999. Redaktoru Ovečkovi byla písemně nabízena spolu s dalšími informacemi.
Lze formulaci v komentáři porozumět jinak, než že "hezké názvy", byly jen prázdné formulace autorů projektu, za které schovaly slavnosti v hotelích, které musela zatrhnout až ministerská kontrola?
Lze uvedený komentář (pro jeho prokazatelnou nepravdivost) vyložit jinak, než jako jasné osočení projektu a znevážení jeho jména a kreditu?
Je možné vnímat takovéto napadení činnosti jako její přímé ohrožení, nebo přinejmenším výrazné ztížení jejího provozování, jak z hlediska obsahového, tak i hospodářského?
Burešová: Došlo k velkým neshodám mezi zřizovatelem teda zastoupeným mnou a ředitelem Labyrintu ... a došlo i k jistým signálům, že hospodaření tohoto státního zařízení není úplně v pořádku.
Jedná se pořád o projekt "Dokážu to?", nebo o další z neshod ředitelky Burešové s ředitelem právního subjektu - tentokrát s panem Jindrou?
Měl redaktor k dispozici konkrétní fakta, nebo mu postačily "...jisté signály"?
Ovečka: Je pravda, že probíhaly různé rauty, takzvané, ať už je to v hotelích, ať je to Fit&Fun v Harrachově nebo Holiday Inn v Praze a podobně?
Hrách: Ano, to vám mohu potvrdit.
Je možné považovat za manipulaci a polopravdu, když není uvedeno, že tzv. rauty v hotelu Fit&Fun byly běžné standardní večeře podávané formou švédského stolu, kde kromě účastníků semináře bylo i cca 200 dalších hotelových rekreantů?
Je možné za manipulaci považovat rovněž to, že byla zamlčena (nebo zamlžena) skutečnost, že raut v hotelu Holiday Inn byl pro více než 300 lidí a nepřesáhl cenu 500 Kč na osobu?
Je český učitel tím, kdo si nezaslouží pozvání na oběd v ceně poloprázdného kanystru benzínu?
Ovečka: Je pravda, že tam byly vyplaceny obrovské, statisícové částky na tyto akce?
Hrách: Ano, to vám také mohu potvrdit.
Představme si akci, kde je tři sta lidí, kteří se celý den stravují, dopoledne využívají sál pro 300 osob a odpoledne jsou rozděleni do 5-8 sekcí v jednotlivých saloncích.
Představme si jinou akci, kde je sedmdesát lidí, kteří se od čtvrtka do neděle stravují (plná penze + káva, minerálka a zákusky), tři noci spí v hotelovém pokoji a společně využívají velký sál nebo tři malé salonky.
Statisícových částek (tedy sumy 100 000,- Kč a vyšší) se dopočítáme v prvním případě při nákladech 333,- Kč na jednoho účastníka za celodenní program se stravou, ve druhém případě jde zhruba o 1400,- Kč na jednoho účastníka za čtyřdenní pobyt na semináři. Oba tyto "denní náklady" byly samozřejmě vyšší. Tímto výpočtem jen dokreslujeme, že možnosti byly dvě.
První - předložit divákovi představu, jak se několik vyvolených účastní rautu za statisíce.
Druhá - ukázat divákovi, že za "statisíce" pracovalo sedmdesát lidí čtyři dny v kongresovém vzdělávacím zařízení.
Je možné považovat za manipulaci, když otázka redaktora na statisícové částky padla bezprostředně po otázce na rauty a tudíž odpověď je logicky jen s rauty spojována?
Jak je možné vysvětlit si skutečnost, že v reportáži je ze dvou výše nabízených možností neomylně použita ta první?
Burešová: Viděla jsem, v podstatě, vyúčtování této akce podle mého názoru tam byly příliš ... ,dejme tomu, opulentní slavnosti...
Co je opulentní slavnost? Proč ředitelku Burešovou trápí, že někdo pozval zaměstnance jejího resortu na večeři? Kam je směřováno touto replikou - měla být porušena smlouva a v tělocvičně na žíněnkách realizovat cosi méně opulentního - třeba párek s kaší z várnice?
Je možné považovat za manipulaci, když bezprostředně po slovech "byly tam příliš opulentní slavnosti" následuje střih a I. Jupa říká "... to bylo podstatou projektu"?
Účastnil se někdy redaktor Jiří Ovečka vzdělávací akce ČT - státní instituce. Jedl tam a spal tam "opulentně"? Nebo - zcela přirozeně - v kulturních podmínkách?
Poukazuje - li ČT na "opulentní" utrácení v projektu "Dokážu to?", mám právo ptát se jako koncesionář a daňový poplatník, jak a v jakých podmínkách probíhá vzdělávání profesionálních zaměstnanců ČT?
Komentář: Reakce na telefonát J.Jindry - "Vadit to sice nevadilo, ale výsledek byl v podstatě nulový. Pan Jindra se odmítl vyjádřit. Asi věděl proč. V rámci Labyrintu, či samého projektu se prý využíval nelegální software, vyplácely se prapodivné faktury, bylo asi zapotřebí 12ti milionový sponzorský dar Tabáku nějak odčerpat."
Pokud dobře počítám, jedná se o telefonát ze čtvrtku 25.5.. Jaroslav Jindra měl zavolat v sobotu nebo v neděli (27., 28.5.) Prý nezavolal?
Proč má J. Jindra z následujícího týdne na záznamníku mobilního operátora zaevidovaný vzkaz pana Ovečky, ve kterém se redaktor omlouvá, že ON nezavolal, a že se ještě ozve?
Proč I. Jupovi pan Ovečka v pátek 26.5. říkal, že potřebuje nutně natočit rozhovor do konce týdne, protože potom už nemá k dispozici štáb?
Lhal pan Ovečka I. Jupovi (rozhovor do konce týdne, příští týden není štáb), nebo panu Jindrovi, se kterým se domlouval na natáčení v týdnu, kdy už neměl mít k dispozici štáb?
Je v České televizi k dispozici rozpis přidělení natáčecích štábů jednotlivým redaktorům a lze z tohoto rozpisu zodpovědět předcházející otázku?
Software nějak souvisí s projektem? Jak prosím? Nebo je třeba významně ukázat, ale nic nepovědět?
Zvláště ve chvíli, kdy se kauza software začíná jevit jako jedna velká bublina? Jedná se o spěch v duchu taktiky "...stihněme to, něž bublina splaskne"?
Proč redaktor zařadil v tuto chvíli střih, kde informuje o sdělení obvinění J. Jindrovi?
<ú>
Bylo cokoli z obvinění prokázáno?
Proč jsou o obvinění v reportáži používány jen příspěvky zaměstnanců žalující strany?
Finance Tabáku nebyly sponzorským darem - účetně i daňově je to naprostý rozdíl - viz výše.
Co přesně jsou prapodivné faktury?
Jedná se o faktury v rozporu se smlouvou, se zákonem? (které to prosím jsou?)
Nebo o faktury v rozporu s dobrými mravy a etikou? (které to prosím jsou?)
Nebo snad o faktury, které jsou v rozporu se snahami některých odpůrců projektu?
(Ano - to vím, které jsou. Zde odpověď nežádám.)
Komentář: Na celé akci je poněkud zvláštní především to, že přestože byla určena především dětem, prý se jí děti ani nezúčastnily.
Na celé akci je od počátku zcela jasné a veřejně deklarované, že se jedná o vzdělávání pedagogů.
Odkud pramení lživá informace o původním určení projektu přímo dětem?
Proč nebylo vzato v potaz vysvětlení I. Jupy o cílech projektu, ani písemná nabídka jeho podání?
Odkud pramení lživá informace, že se projektu děti neúčastnily?
Proč nebylo vzato v potaz vysvětlení I. Jupy o účasti dětí, nabídka náhledu do třídních knih dobrovolných setkání i do seminárních prací plných fotografií?
Burešová: Fakt je, že přímo k dětem se asi žádné zvláštní finance nedostaly...
Viz. předchozí vysvětlení - Na celé akci je od počátku zcela jasné a veřejně deklarované, že se jedná o vzdělávání pedagogů.
Jak konkrétně mají vypadat ony peníze, které dojdou přímo k dětem? Měla J. Burešová na mysli něco konkrétního?
Je pravda, že tato informace je ve světle faktů, která měl redaktor k dispozici, zcela zavádějící?
Je pravda, že již potřetí byla zařazena zcela osobní, nekonkrétní a nesouvisející úvaha J. Burešové (1. Jisté signály... 2. Opulentní slavnosti... 3. Finance k dětem...), která má vzhledem k tématu nulovou validitu, nicméně je ji možno považovat za účelovou manipulaci?
Ovečka: A naučili se komunikovat. (skupinky kantorů a dětí)
Hrách: Bohužel, k tomu vám nemohu nic říct, nevim, to byla v podstatě jediná akce...
J. Ovečka i J. Hrách měli k dispozici kromě jiného i výsledky druhého rozsáhlého výzkumu agentury STEM/MARK
J. Hrách byl od srpna 1999 ředitel zařízení, které projekt realizovalo.
Proč redaktor uveřejnil tuto odpověď, přestože věděl, že není pravdivá?
Odpověděl J. Hrách nepravdu, nebo byla jeho odpověď vytržená z kontextu?
Hrách :V podstatě naši pedagogové se tohoto projektu vůbec nezúčastnili, takže dopad na naše pedagogy místní, teda Labyrinťácký - ani dospělý nebyl
To je prokazatelná lež.
Skutečně to takto J. Hrách řekl, nebo byla věta vytržena ze širšího kontextu?
Je možné považovat toto tvrzení za matoucí?
Kvalita ovšem vítězí, projekt převzala jiná firma stejného názvu - Labyrint, kterou pan Jindra prozíravě přejmenoval na AISIS a peníze teď tečou nikoli do Labyrintu, ale do AISIS, který je teď nositelem projektu. Labyrint tak zchudl o půl milionu, o které se teď s Tabákem soudí.
Projekt nyní realizuje nezisková organizace - občanské sdružení AISIS. Základní rozdíl mezi občanským sdružením a firmou je ten, že v občanském sdružení - i v případě, že vytvoří zisk, nemůže být podíl na tomto zisku rozdělen mezi podílníky nebo členy, ale musí být použit k realizování činností souvisejících s posláním sdružení.
Občanské sdružení Labyrint existovalo vedle Labyrintu SVČVS již od roku 1988. Jedná se o praxi zcela běžnou - například řada "sdružení rodičů" při školách, sportovních oddílů nebo zájmových skupin má statut občanského sdružení.
Labyrint SVČVS jasně deklaroval, že některé činnosti do roku 1999 realizované budou utlumeny, nebo převedeny - např. konkrétně vzdělávací středisko, které mělo k realizaci projektu nejblíže.
Někteří pracovníci se tehdy rozhodli přejít svým pracovním poměrem pod Labyrint Kladno - občanské sdružení. S ohledem na dlouhodobě vytvářený kredit jména Labyrint, i s ohledem na to, že odešlo téměř kompletní vedení Labyrintu SVČVS (pět lidí ze šesti) měli zájem na udržení jména Labyrint. K přejmenování došlo po jasných signálech ze strany nového vedení Labyrintu SVČVS (J. Hrách), ze kterých bylo patrné, že "státní" Labyrint si rozhodně nepřeje aby jméno občanského sdružení zůstalo i nadále Labyrint Kladno ( doložit je jistě možné zápisy z porad vedení Labyrintu SVČVS té doby, nebo přímým osobním svědectvím zúčastněných). V důsledku těchto skutečností, z důvodů předejití dalším konfliktům a v konečné snaze vybudovat si nový kredit a image, došlo k přejmenování občanského sdružení Labyrint Kladno na AISIS.
Pan Jindra občanské sdružení Labyrint přejmenovat nemohl, to stanovy nepřipouštějí.
Smlouva s Philip Morris na realizaci projektu v roce 2000 byla uzavřena až několik měsíců po tomto přejmenování s plným vědomím financující strany kdo je jejím smluvním partnerem.
Ano, je pravda, že finance teď na rozdíl od roku 1999 "tečou" do AISIS.
AISIS ale - na rozdíl od Labyrintu SVČVS - uzavřel na tento rok s Philip Morris smlouvu.
Na rozdíl od Labyrintu SVČVS neplánuje AISIS soudní spor s Philip Morris, ale vždy se snažil i snaží o všech nejasnostech korektně jednat.
AISIS je v tomto roce schopen profesionálně zabezpečit chod projektu na požadované odborné i organizační úrovni.
Stejně tak je pravdou (ovšem v reportáži již nezmiňovanou), že v roce 1999 "tekly" peníze do státního Labyrintu namísto do komerční firmy - jak tomu bylo rok před tím.
Poslední finanční pravdou, nebo spíše domněnkou je to, že v roce 2001 díky reportáži v pořadu Klekánice peníze s vysokou pravděpodobností nepotečou odnikud nikam, nebo jich bude méně - což se v tuto chvíli jeví jako jeden ze zcela konkrétních dopadů pořadu.
Je pravda, že v obecném povědomí je slovo firma vnímáno jako komerční subjekt a že se v souvislosti s občanským sdružením jednalo o manipulativní výrok?
Bylo lživého tvrzení o "přejmenování firmy" Jaroslavem Jindrou použito vědomě, nebo se jednalo o neznalost redaktora?
Jak souvisí nové smluvní finanční toky v roce 2000 (do AISISu) s nejasnostmi, o kterých se dohadují Labyrint SVČVS a Philip Morris, a které se týkají finančních nejasností dvou právních subjektů (různých od AISISu) z roku 1999?
Proč je v pořadu použito formulace "... Labyrint tak zchudl", ze které vyplývá, že nějaké peníze, které mají být v Labyrintu jsou v AISISu?
Proč nebyly výše uvedená fakta a informace brány v reportáži v potaz, přestože je měl redaktor prokazatelně k dispozici a navíc mu byly písemně nabídnuty?
Jaromír Štětina demonstraci v Brně v roce 1996 neorganizoval
Vážený pane Pecino,
na IT jsme viděl Vaše dotazy na pana Štětinu. Údivem mi spadla brada, když
jsem se dočetl, že Štětina měl organizovat demonstraci před brněnským
konzulátem.
Jako jeden z organizátorů (momentálně i trestně stíhán za polití zdi
červenou barvou) mohu říci, že pan Štětina se na ničem takovém nepodílel a
o chystaných akcích ani nevěděl. Pokud si dobře pamatuji, dokonce jsme jej
osobně ani na tuto akci nezvali. Když jsme protesty s přáteli připravovali,
zvali jsme k vystoupení různé představitele náboženských, politických a
společenských organizací a spolků. Mezi nimi i "Člověka v tísni". Žádný
jejich zástupce se však, stejně jako z dalších organizací, naší akce
nezúčastnil.
(...)Pokud se týká těch akcí v roce 1996 (a otázky jestli a jak se na jejich
organizaci Štětina podílel), tak podle tehdejších organizátorů se na nich
Štětina nepodílel. Organizátoři s ním byli v kontaktu, byl zřejmě i
pozván, ale do Brna nepřijel. Tlumočím teď slova jednoho z tehdejších
organizátorů protestů, pana Víta Machálka.
Co mě však udivuje, je spíše to, jakým mechanizmem se ruské straně daří
podávat nepravdivé informace do obecného povědomí. Pokud dezinformace o
jakékoliv účasti pana Štětiny na brněnských protestech vychází z ruské
strany, jste to právě Vy, kdo ji dostáváte do obecného povědomí veřejnosti a
tím plníte její dezinformační záměr.
Teď si neodpustím, možná trošku nepřijemnou, lekci ze žurnalistiky. Pokud
Vás opravdu zajímá, kdo za protesty v Brně stál, máte si tuto informaci
ověřit, pokud je to možné, dříve než s ní vyjdete na světlo. (Výše uvedenou
formou .) Což jste udělat mohl a dle všeho neučinil. Organizátoři brněnských
protestů nejsou utajeni a v případě, že byste jako novinář po nich pátral,
dopátráte se jich velice jednoduše. To, podle dosavadního tónu Vašich
materiálů, však možná není Váš zájem. Váš způsob psaní, a jak vidno i
shánění informnací a forma jejich zveřejňování, vypadá spíše jako
denunciační kampaň. Nerad bych Vám křivdil, ale pokud to není zlý úmysl,
jste obětí a zároveň nástrojem dezinformační kampaně.
(...)
Znovu si dovolím opakovat, že není příliš složité, zvláště pro novináře, si
tyto skutečnosti zjistit. A podle mého názoru a zkušenosti je to žádoucí
již před tím, než s tímto dotazem vystoupíte na veřejnosti. Je to totiž
otázka zodpovědnosti a etiky. Pokud se to neděje, může to být třeba účel.
Účel zmiňuji pro ten případ, kdy samotné vznesení otázky na veřejnosti a
její medializace je důležitější, než pravdivá odpověď na otázku samu.
A jestliže je informace přejata z jiného zdroje, nic to nemění na faktu, že
korektní přístup novináři velí ověřit si jí ze všech možných dostupných
zdrojů, než je daná věc publikována. Byť formou dotazů.
Upřímně řečeno, jestliže jsou všechny, nebo většina, otázek na Štětinu
založeny na obdobném základě jako ta, o které zde mluvíme, příliš se mu
člověk nemůže divit, že na ně nemá chuť odpovídat.
(...)
Podzimní protesty před konzulátem RF jsem organizoval spolu s kolegy z
občanského sdružení SOVA
(Společnost pro občanskou veřejnou aktivitu) a ve spolupráci s brněnskou
skupinu NESEHNUTÍ.
Pokud si dobře pamatuji, tiskové zprávy k jednotlivým akcím před konzulátem
jsme Vám do BL
posílali. Pokud náhodou některé ne, za což bych se moc omlouval, jsou Vám
všechny u mě k dispozici.
(...)
Pracoval jsem jako redaktor brněnské redakce MfD, poté jako
dramaturg publicistiky v
brněnském studiu ČT. V současnosti pracuji v komerční sféře (reklamní
agentura). Jakékoliv další otázky ke sdružení SOVA, NESEHNUTÍ (ty předám, resp. www.nesehnuti.ecn.cz), či ke mně, zodpovím.
Poznámka Tomáše Peciny: Vážený pane,
žádná informace není stoprocentně věrohodná, ostatně proto jsem zmínku o
brněnské demonstraci formuloval ne jako OBVINĚNÍ, ale jako DOTAZ panu
Štětinovi, právě proto, abych k informaci (která je mimochodem k dispozici i
na jiných ruských serverech) získal další výpověď. To je běžný a naprosto
korektní novinářský postup - stejně tak nemohu absolutně věřit tomu, co mi
píšete Vy.
Britské listy Jaromíra Štětinu nediskreditují ani proti němu nevedou kampaň,
pouze se snaží najít pravdu, a proto postupně shromažďují k záležitosti
Epicentra informace, pozitivní i negativní. Nic nezamlčujeme, ale ani
nepřikládáme jednotlivým zjištěním váhu absolutní pravdy.
Vase tvrzení, ze se pan Štětina demonstrace neúčastnil, bereme samozřejmě v
úvahu, ale je-li tomu tak, neumíme vysvětlit, proč byl český tiskový atašé pozván v Moskvě na "kobereček" - že by si Rusové všechno vymysleli? Proč pak ale ten výbor na ochranu svobody slova, na jehož stránkách je tato informace zveřejněna (staví se kriticky vůči ruské vládě) nenapsal, že je to lež?
Kritika:
Mediální opojení BL aneb příliš malé pivo
P>Britské listy se pořád opíjejí poměry panujícími v ČT, a ke koloritu téhož patří tamější pivařská jména Sládeček či Chmelíček. Tuto tendenci fetovat mediální poměry podkresluje i pseudocausa Epicentrum versus EPIcentrum, z čehož se vyklubalo cosi pod názvem "novinářský aktivismus". Jakby ne. "It takes one to know one" aneb "podle sebe soudím tebe". Fraška je to bez konce. Kupříkladu trapný článek pana Štětiny, kterému názory Čulíka jsou zřejmě natolik 'lhostejné', že nejen že píše do zatracovaných Britských listů, ale pana Čulíka za jeho 'nedůležité' názory a výpady dokonce žaluje...
Kolemjdoucí internetový brouzdal by mohl usoudit, že obzvláště v tomo případě jde o žabomyší válku. K tomu, zby si zrovna tohle nemyslel, by prospělo, kdyby si přečetl co ta původní žabomyší válka vlastně byla zač, a jak dopadla. (viz zde)
Pěkně objektivní přece jenom je, že pan Čulík takové články vůbec vydává, podle kreda "give them enough rope to hang themselves". Je patrno, že ho to jako dobrého provokatéra těší. Neodpustí si totiž pichlavý, satirizující nadpis. Příspěvek je tedy prezentován zcela objektivně, viďte. V sáhodlouhých nadpisech sestavených s vybraných invektivů, které obsah zaslaného zkresleně předesílají, se však blýská přesně ten kritizovaný novinářský aktivismus. Ve pondělním čísle BL se nám sešly dva takové příspěvky, kterým nakladatel nasadil 'psí hlavu' - jakési psí spřežení. Dalo by se říci, že obsah nadpisu je výňatkem z textu, ale stejně nepatřičné jako nosení vnitřností na hlavě je věnčit něčí článek parodií sestavené z vybraných výňatků. Proč takto podceňovat vlastní čtenáře, pane Čulíku? Když si pan Olša zapolemizoval s panem Pecinou zde , což vyšlo pod nepřístojně tendenčním nadpisem "Romové jsou špinaví a odporní...", nemohl jsem se než pousmát, jak jeho preambule trefila na hlavičku počínání BL. Je to skutečně jakýsi výplod dezinormační laboratoře, je to manipulace s názory druhých, takový nadpis. Dále ve stejném článku pan Olša poněkud nepříslušně tvrdí, že z vydavatele kape rozteklé másla na hlavě. Opět by asi prospělo zvážit původ této fráze, než ji použijeme:
Za války bylo trestné dovážet si potraviny od příbuzných z venkova, a jelikož se nosily klobouky, pašování másla pod kloboukem na hlavě bylo jednou z možností jak to provést. K tomu ovšem patřilo riziko, že máslo skutečně začne teplem téct. Původní význam pořekadla je tedy ustrnulé a nehumorné chování člověka, který cosi skrývá, a snaží se od sebe odvést pozornost nápadnou nenápadností. To mi pana Čulíka nepřipomíná v nejmenším.
Pan Čulík nemá máslo na hlavě. Někdy se neubráním pocitu, že ho má uvnitř. Totiž, když čtu na stránkách BL honosná slova proti novinářskému aktivismu a hned vedle výpadky, kde se nejprve zaujalo stanovisko a pak se k tomu našel podpůrný příklad, vidím v tom právě novinářský aktivismus. Snaha zdiskreditovat kdejakého niemanda v ČT mi přijde trapná. Ale stojím zde vinen z téhož, záměrně a ukázkově. Vždyť přece není třeba poukazovat na novinářský aktivismus BL. 'Každému soudnému čtenáři je to přece jasné' (pozor, tohle je parodie na argumentační styl nakladatele). Proč to tedy dělám, a proč se sám zde zabývám mediální pseudocausou, hodnoty BL? Přesně proto, že mi na nich záleží, stejně jak BL záleží na úrovni ČT. Jak to říci? Dovolte mi novotvar. "Jak se do lesa volá, až se ucho utrhne. "
BL považuje za novinářsky aktivismus pochlebování mocným, možná skrytým milodárcům. Ale může mít i tuto formu neúprosného zatracování. Kdybych stále psal jen články v duchu tohoto, asi by to brzy nudilo. Ale v případě BL jde o chronický nedostatek soudnosti, kdy už přestat štěkat a značkovat plot, za který nemá smysl se drát, neboť co se za touto ohradou děje, není epicentrum všeho dění. Život je prostě jinde než v mediálních zákulisních čachrech. Jdu si přečíst konkurenčního, neštěkajícího psa. Na zdraví!
Poznámka JČ: Titulek článku musí informovat o jeho obsahu, a to atraktivní formou, jinak by články nikdo nečetl. Pavel Tigrid vydal své dějiny Československa pod vynikajícím názvem "Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu". Knihy se prodalo přes sto tisíc výtisků. Kdosi mi v Praze nedávno říkal, že kdyby tu knížku vydával některý akademický historický ústav, nazval by ji "Nástin k problematice dějin Československa ve dvacátém století" a prodalo by se výtisků pět.
Do titulku článku se přirozeně nevejde celý obsah článku, a tak je možno vždycky kritizovat, že v titulku ještě něco chybí. Z textu Jana Olši přece vyplývá, že si myslí, že jsou Romové špinaví a odporní. Ani citace z textu Jaromíra Štětiny nejsou vymyšlené. Jak byste, pane Pinkavo, radil, že to mám dělat?
Není nic důležitějšího pro rozvoj společnosti než dobře fungující sdělovací prostředky, zejména televize. Proto je nutno systematicky sledovat, co se v nich děje. Vývoj v českých televizích dává plně za pravdu argumentaci, že je třeba bedlivě zaznamenávat, co lidé v televizích dělají.
Aktivismus bojuje za nějakou kauzu. Jak známo, Britské listy nestraní nikomu.
Před neštěkajícím psem dávám přednost periodikům, z nichž se něco dovím, i když je to třeba znepokojující a nepříjemné.