středa 6. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Věda:
  • Co se bude dít nyní, když bylo dokončeno mapování lidského genomu?(FT) Sdělovací prostředky:
  • Dementi: Neřekl jsem, že je nesmysl dražit televizní licence (Milan Šmíd) K reklamě a k aktivistické novinařině:
  • K reklamě a k aktivistické novinařině: Je možno nepodporovat válkou pronásledované lidi? (Jana Zimová) Reakce:
  • "Když musíš, tak musíš" je účinná reklama (Jindřich Pařík) Česká televize:
  • Hrubě protiruská zaujatost u moderátora Událostí (Michal Satranský) BIS a právo:
  • Patří nelegální praktiky ke standardu práce českých bezpečnostních složek? (Ondřej Janda) Reakce:
  • Železný televizi Nova neukradl: Bude Čulík zdiskreditován, že stojí "na straně Michaela Donatha"? (Petr Paleta) Oznámení CET 21:
  • CET 21 může užívat ochranné známky "Občanské judo", "TABU" a "Na vlastní oči"

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review, který je nositelem Ceny NetMedia 2000 za vynikající příspěvek k internetové novinářské práci v Evropě. (JČ je komentátor CER pro české záležitosti.)

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Poezie pro cestující. Proč nevystavit v pražském metru tyto verše?

    Kolem pivováru
    Lítá hejno much
    Ve slunečním žáru
    Tetelí se vzduch
    Jak tak líně den se vleče
    Na střeše se děvče peče
    A já nemám páru
    Proč tu Divou Báru
    Poštípanou od komárů
    Mám tak rád

    (Jiří Suchý)

  • Čtyřicet pět minut čirého lobbyingu předvedl v úterním Pressklubu na Frekvenci 1 člen RRTV Petr Štěpánek. Už je jasné, proč k takovému vystoupení potřeboval být ve studiu s neobvykle vstřícným moderátorem Milanem Šímou sám. (TP)

  • V duchu jednomyslnosti až soudružské se neslo úterní zasedání Rady ČT. Pokud je zpráva z jednání kompletní, neodehrálo se nic, co by stálo za zmínku. Překvapivé bylo snad jen, že posudek pořadu Nedej se! byl zadán dvěma expertům z katedry tepelných a jaderných zařízení nespecifikované fakulty ČVUT. Dosud jsem měl za to, že pořad Nedej se! je věnován ekologii o problematice životního prostředí, a vida, on je o jaderné energetice; ekologové možná dostanou k posouzení Dědečkovy chvilky poezie... (TP)

  • Ve středu a ve čtvrtek je Jan Čulík v ČR mimo dosah internetu. Prosím, posílejte případné příspěvky do Britských listů v tyto dny Tomáši Pecinovi na adresu tomas@pecina.cz

  • Osmadvacetiletý ministr a vedoucí Úřadu vlády Karel Březina byl se žaludečními problémy převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze - Střešovicích. Nejmladší člen vlády leží na pooperačním oddělení chirurgie střešovické nemocnice. Březina zůstane v nemocnici asi týden. Podle nepotvrzených informací ho mohly postihnout akutní problémy se žaludečními vředy, s nimiž měl prý potíže již v minulosti.

  • Unie svobody jménem čtyřkoalice navrhla, aby vláda na nejbližší schůzi sněmovny, která začíná 14. září, předložila poslancům komplexní zprávu o zajištění bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín.

  • Ministr zahraničí Jan Kavan zopakoval, že Česká republika bude připravena na vstup do Evropské unie v roce 2003. "Zda bude EU připravena nás přijmout, to ještě uvidíme," řekl Kavan v souvislosti s pondělním prohlášením jeho německého kolegy Joschky Fischera. Podle něj by první skupina kandidátů na členství v EU mohla vstoupit nejpozději na začátku roku 2005.

  • Sraz čtenářů Britských listů s jejich vydavatelem organizuje v Praze na úterý 12.9. 2000 v 18 hodin Vlasta Leporská:

    Zájemci ať se hlásí na adrese sraz_bl@post.cz (potřebuji vědět, kolik lidí se přihlásí). Uzávěrka přihlášek bude do 7.9. 2000. Pak dám obratem vědět, KDE sraz bude, a nejpozději 8. 9. to zveřejníme v Britských listech.

  • Dokumenty mapující bezvýsledné sedm let trvající úsilí zahraničních Čechů, diskriminovaných vládami ČR od roku 1993 v otázkách občanství-restitucí-volebního práva naleznete na stránce http://www.muselik.com/czech/fuchs/index.html.

  • Duální záhada. Mohl by Britským listům někdo kompetentní z ČT vysvělit, proč dvanáctidílný německý seriál Hitlerovi muži začal být od sedmého dílu vysílán bez duálního zvuku? Před časem se v BL vyjádřil J. Rubeš, že jde o ochranu autorských práv, ale minimálně tento případ do oné kategorie zjevně nespadá. Opravdu si začínám připadat jako utlačovaná menšina: místo, aby televize vzdělání podporovala, svým přístupem k duálnímu vysílání se hlásí ke kultu ignorance. (TP.)

  • Literární noviny tisknou jen články, které se shodují s názorem šéfredaktora. V červenci zrušil šéfredaktor Jakub Patočka Čulíkův sloupek Týden ve světě za to, že Čulík zpochybnil nezávislost Jaromíra Štětiny a poukázal na jeho novinářský aktivismus, stejně jako na podivné postavení novinářsko-humanitární organizace, Člověk v tísni, převážnou většinou financované státem (viz výroční zpráva z r. 1997), která sídlí ze záhadných důvodů ve veřejnoprávní České televizi a jejíž aktivisté občas vystupují na obrazovce ČT jako "nezávislí" novináři. Patočka se s organizací Člověk v tísni přátelí a těsně s jejími členy spolupracuje. Literární noviny zveřejnily pak čtyři kritické příspěvky na Čulíkovu adresu (emocionální Štětinova obrana "angažovaného objektivního žurnalismu" byla reakcí na Čulíkovy nezveřejněné argumenty) a odmítly poskytnout obdobný prostor pro Čulíkovu argumentaci, neboť takovým názorům je možno dát jen malé místo v rubrice Reakce čtenářů: Čulikova odpověď na Štětinův článek "není kvalitní", argumentoval Patočka. Čulíkův v Literárkách nezveřejněný nekvalitní článek "Být ´angažovaný objektivní novinář´ je nesmysl" si můžete přečíst zde.

  • 1. Proč píší Jaromír Štětina a Petra Procházková takto zaujaté články ve prospěch Grigorije Javlinského? (Článek není v časopise Týden už k dispozici, k dispozici je však v Britských listech na adrese http://www.britskelisty.cz/0006/20000627b.html#01) - 2. Byl zveřejněn finanční audit "agentury Epicentrum" Jaromíra Štětiny a Petry Procházkové, aby bylo zjevné, jak je financována? Britské listy požádaly Jaromíra Štětinu o rozhovor, aby tyto skutečnosti objasnil. Jaromír Štětina rozhovor odmítl, protože jsou Britské listy "neseriozní", a namísto toho hodlá Jana Čulíka žalovat. Ochota podrobit se nezávislému kritickému zkoumání Britských listů v rozhovoru s nimi však autoritu interviewované osoby posiluje, neochota ji naopak oslabuje.

  • Komu byla v r. 1993 udělena licence TV Nova. Soubor důležitých dokumentů z RRTV, z nichž zřejmě vyplývá, že právní předchůdce firmy CME, společnost CEDC, se přímo podílel na správním řízení v rámci udělování licence pro TV Nova (na rozdíl od Vladimíra Železného), je v Britských listech na tomto místě.

  • V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - je podle zákona o přístupu k  informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Co se bude dít nyní, když bylo dokončeno mapování lidského genomu?

    Shrnujeme článek z deníku Financial Times z 2. září 2000.

    Dokončení lidského genomu bylo možná velkým úspěchem pro člověka, ale je to velmi špatou zprávou pro myši. Další etapou je velký evropský projekt, v jehož rámci se mají u 40 000 myší vyvolat chemické mutace. To znamená, že dostanou tyto myši injekce chemické substance ENU, která poškozuje geny, aby jejich potomci trpěli defekty jako jsou šedý zákal, nenormální končetiny, hluchota a obezita.

    Cílem těchto experimentů, v jejichž čele stojí výzkumné skupiny v Německu a MRC Mammalian Genetic Unit v Oxfordu, je zjistit odpovědi na závažné otázky, které právě vyvolává projekt genomu: "Co vlastně dělají všechny ty nově zmapované geny?"

    Myší je využíváno při genetickém výzkumu velmi často, protože s námi sdílejí velké procento genů. Dozvíme-li se, například, že poškozený gen vyvolává problémy s dýcháním, znamená to, že v lidských plících téměř jistě funguje tentýž gen.

    Rozsáhlé mutace genů u myší, to je však pouze jeden z několika velkých projektů, které mají být realizovány po ukončení mapování lidského genomu a které zjevně radikálně změní v nadcházejících desetiletích tvář lékařství.

    Nejdříve je možno očekávat výsledky v oblasti jiného velmi aktuálního genetického výzkumu - léků individuálně přizpůsobených jednotlivým pacientům. Nový lék proti HIV, Ziagen, který má být brzo v Británii zaveden na trh, přijde s vlastním vybavením pro testování individuálních charakteristik pacientů, aby se zjistilo, že mají pacienti správné geny, které mohou mít z léku prospěch.

    A zjišťování osobních genových charakteristik pacientů nezůstane omezeno jen na léky proti chorobě AIDS. Víte, který ze tří verzí genu CYP2D6 máte v těle? Velmi pravděpodobně nikoliv, ale brzo se to dozvíte. To je gen, který poskytuje kód pro enzym, který rozkládá asi 50 široce užívaných léků.

    Jedna verze tohoto genu, kterou má v těle asi 1 procento Evropanů, působí neobyčejně rychle, jiná, kterou má v těle asi 6 procent Evropanů, naopak velmi pomalu. Máte-li v těle neobvyklé verze tohoto genu, může to vyvolat dramatické důsledky.Zatímco osoba, jejíž metabolismus je pomalý, potřebuje jen asi 20 miligramů protidepresivního léku nortriptylinu, osoby s rychlým metabolismem mohou potřebovat až 500 miligramů.

    Osoby s rychlým metabolismem mohou utrpět z kodeinu důsledky předávkování morfia, kdežto osoby s pomalým metabolismem z toho kodeinu nemají žádný prospěch, i když u nich může dojít ke kolapsu z důsledku požití debrisoquinu, léku, který snižuje tlak.

    Podnik jménem GeneSolve, což je partnerství mezi Dundee University a nedávno zprivatizovanou vládní chemickou laboratoří plánuje vyrábět chip, který by užívala každáá lékařská ordinace. Ten by lékaře informoval, jakou verzi genu CYP2D6 pacienti mají,a tak by umožnila personalizované lékařské předpisy.

    Veškerá tato nová technologie má ovšem pro farmaceutické společnosti velmi záporný vedlejší efekt. Mají-li být farmaceutické společnosti schopny inzerovat, o kolik lepší budou nové individualizované léky, musely začít přiznávat nedostatky dosavadních léků, které jsou nyní v prodeji.

    Například, velké procento pacientů vůbec nereaguje na často předepisované léky, jako jsou například statiny, které snižují koncentraci cholesterolu (30 procent) beta blockers (35 procent) a trojcyklová antidepresiva (50 procent).

    A kromě toho, pacienti, zejména ti, kteří berou léky proti psychiatrickým nemocem, asto musejí čekat dlouhé měsíce a někdy až i rok, než zjistí, zda ty léky vůbec fungují.

    Jedna americká studie zjistila, že každoročně zemře 160 000 pacientů a 2,2 miliony pacientů má záporné reakce na léky, což celkem stojí 100 miliard dolarů. Odhaduje se, že v Británii se dostává až 6 procent pacientů do nemocnice v důsledku požívání léků, které pacienti dostali na lékařský předpis. Oficiální počet osob, které mají v Británii ročně vážnou zápornou reakci na nějaký lék, je 20 000, avšak odborníci se domnívají, že je těch osob možná desetkrát tolik.

    Avšak situaci v oboru lékařství nezlepší pouze individuálně připravené léky, dalším velkým krokem je proteomika - studie bílkovin. Jedna biotechnická firma, Structural GenomiX, plánuje investovat v následujících pěti letech 500 milionů dolarů do výzkumu, který má určit tvar asi 5000 bílkovin. Ve srovnání s bílkovinami - ty jsou právě produktem genů - mapování genomu bylo hračkou.

    Bílkovin existuje několikrát více, než kolik existuje genů. Zatímco kyselina dezoxiribonukleová se skládá z kombinací jen čtyř písmen, bílkoviny jsou vybudovány ze sortimentu 20 aminokyselin. Každý z 250 druhů buněk lidského organismu produkuje odlišnou strukturu bílkovin a zatím vůbec nevíme, co většina těchto bílkovin způsobuje. Proteomika je příslibem, že bude možno daleko přesněji zaměřovat léky. V současnosti mají existující léky vliv jen na asi 500 bílkovin. Časem by se to mohlo zvýšit na 10 000 bílkovin.

    Jednou z největších záhad ohledně bílkovin je to, že je každá z nich složena do složitého trojrozměrného tvaru. I když znáte recept na aminokyselinu, v současnosti nikdo neví, jak předpovědět, jaký bude tvar její konečné bílkoviny. Zjišťování tvaru bílkoviny - strukturální genomika - může poskytnout lékařům informace, k čemu ta bílkovina je, a může to ulehčit výrobu individuálně zaměřených léků, schopných jednotlivé bílkoviny ovlivnit.

    Jak je celá věc složitá vyplývá z toho, že firma IBM začala budovat počítač, jménem Blue Gene, který prý bude pětsetkrát rychlejší než dnešní počítače. Tento počítač se bude snažit předpovídat, jakým způsobem se bílkovina složí,tím, že vypočítá atomovou sílu, působící na řetězec aminokyselin každou kvadriliontinu vteřiny. Očekává se, že bude trvat asi rok, než bude počítač schopen simulovat způsob, jakým se prostorově skládá jedna bílkovina - organismus to dělá téměř okamžitě.


    Dementi: Neřekl jsem, že je nesmysl dražit televizní licence

    Milan Šmíd

    Tomáši Wágnerovi:

    Vazeny pane,

    ohrazuji se proti dezinterpretaci sveho vyroku ve Vasem clanku, ve kterem uvadite:

    "Medialni expert Milan Smid nedavno nevydrzel a zareagoval na  zbozne prani nekterych natlakovych skupin drazit televizni licence v Ceske republice. Nazval to nesmyslem neinformovanych novinaru, ktery neprinese tolik penez do statni kasy, kolik se ocekava."

    Z vaseho vyroku se totiz da vyvodit, ze jsem nazval "nesmyslem neinformovanych novinaru" prani drazit televizni licence. Kdybyste cetl pecliveji, vsiml byste si, ze jsem za nesmysl oznacil pouze castky, kterymi pan Psenicka ve svem editorialu casopisu Euro neodpovedne operuje.

    Za svoji osobu Vam mohu sdelit, ze pokud by stat pri obnovovani licenci TV Prima a TV Nova v letech 2004 a 2005 zvolil metodu drazby, nebudu v tom videt nic neobvykleho a dokonce to uvitam.

    Nicmene troufam si vyslovit pochybnosti o opravnenosti ci pravdivosti vaseho vyroku "Budou-li drazby, neni zapotrebi medialni rada," ktery zrejme vyplyva z Vasi velice povrchni obeznamenosti s  problematikou vysilani.

    V oblasti vysilani totiz na celem svete plati pravidlo: "Pokud bude terestricke vysilani dominantnim zpusobem sireni rozhlasovych a  televiznich programu a pokud pro toto vysilani bude k dispozici jen omezeny pocet frekvenci, bude vzdy nezbytna existence regulatora." Pokud si myslite, ze si vymyslim, navstivte jednou stranku www.fcc.gov u jednoho z nejliberalnejsich regulatoru na  svete v USA.

    A teprve na zaklade tohoto pravidla muzeme spolu diskutovat o  tom, jaka by ta regulace mela byt, zda pouze technicka, nebo i  programova, zda by mela respektovat vyhradne obchodni zajmy vysilatelu, nebo take brat v uvahu zajmy verejnosti, konzumentu, politickeho systemu, zda by to mela byt Rada CR pro R a TV vysilani nebo Stadnikuv Cesky telekomunikacni urad atd.atd..

    Nic netrva vecne a vse se meni a promenuje. Promenuje se charakter vysilani (stava se jednou z vice informacnich sluzeb v  digitalnim svete) i prostredi, ve kterem existuje (narust poctu komunikacnich kanalu, ktery prekonava dosavadni limity terestrickych frekvenci - kabel, satelit, digitalni multiplexy apod.).

    Je samozrejme, ze na tyto zmeny bude muset reagovat i charakter a potreba regulace. Az bude vybudovan dostatecny pocet komunikacnich kanalu vhodnych k sireni rozhlasoveho a televizniho vysilani ke spotrebiteli, nebude treba zadne obsahove regulace. (Podobne jako dnes nejsou regulovana tistena media, staci se zaregistrovat a dodrzovat obecne zakony.)

    Nicmene i potom tu bude potreba regulatora, i kdyz tento bude mit spise charakter antimonopolniho uradu, tj. bude se starat o to, aby nedochazelo ke zneuzivani dominantniho ci monopolniho postaveni na trhu, aby byla zajistena v mezich moznosti rovnost sanci pro vice hracu apod. Tedy bude plnit funkce, ktere jsou ve fungujicim kapitalismu zcela obvykle, lec pro nase trzni komsomolce stale jen obtizne pochopitelne.

    S pozdravem

    Milan Smid

    P.S. Navic muj material brojil spise proti medialni kampani novinaru zjednodusene interpretujicich vysledky drazeb UMTS v Nemecku. Nastesti zpravy a komentare, ktere se od te doby v nasich mediich objevily, toto nekriticke nadseni zchladily a uvedly do patricnych proporci. Clanek Jaroslava Pesla v posledni Euru budiz toho prikladem.


    K reklamě a k aktivistické novinařině: Je možno nepodporovat válkou pronásledované lidi?

    Jana Zimová

    Pane Culiku,

    neco k te reklame. Na reklamu se divam, protoze mi nic jineho nezbyva, kdyz se napr. chci podivat na nejaky film v televizi, nebo na sport a s detmi na vecernicka. Jestli me ovlivnuje, nevim, protoze jsou veci, potraviny a praci prasky, nebo cistici prostredky, ktere si koupit proste musim, protoze je poterbuji bez ohledu na reklamu.

    Jsou dokonce potraviny, ktere mi chutnaji, napr. jogurty, fidorky apod. A ted nastava dilema.

    Jsem nebo nejsem ovlivnena reklamou, kdyz mi 30 let chutna ta nestastna fidorka a ja si ji koupim?

    Me ta reklama tak strasne vytocila, ze jsem se rozhodla do stazeni teto pro me naprosto neprijatelne reklamy fidorku nekupovat. Veci kupuju podle toho, jak se mi libi ty vyrobky a ne podle reklamy, i kdyz nevylucuji, ze nejakou stopu v podvedomi ve me reklama zanecha.

    Prasky na prani kupuji podle obsahu fosfatu, jogurty podle obsahu tuku, cim tucnejsi, tim lepsi, 0% tuku me desi.

    Fidorka mi vzdy chutnala, ale ted si ji holt musim odrict, nasili se mi protivi a zmanipulovane deti taky. Na reklamach v ceskych mediich mi nejvic vadi nechutna propagace neslusnosti ( v reklame se nezdravi a nedekuje), buranstvi (po chodniku je nejlepe klickovat na skejtu, na to prece chodnik je, ze. Stret jezdce na skejtu s jdoucim clovekem muze mit fatalni dusledky pro starsiho cloveka, to v te reklame nevedi,) a oslava nevhodneho chovani (brat si cizi veci, pouzivat kamaraduv mobil, stavet autem na prechodu ) a mnohdy nepravdy.

    Nadale BL sleduji a ctu a tesim se na debaty o rasismu a o novinarskem aktivismu, protoze si nejsem zcela jista, ze vsemu rozumim,takze nektere prispevky mi davaji alespon novy podnet k premysleni. Nekdy s nazory v BL souhlasim a nekdy ne, jak uz to tak byva, nekdy mam na vec nazory dva(vaculik), a dokonce si myslim, ze novinarsky aktivismus je v pripade valky akceptovatelny, nelze nestranit ponizovanym a ohrozenym:

    15.8.2000 v BL poznamka JC:

    "Aktivismus bojuje za nějakou kauzu. Jak známo, Britské listy nestraní nikomu."

    Tento nazor je zcela jiste platny , zijeme-li v bezpecne zemi, syti a v teple. Tedy napr. v Cesku, nebo Skotsku. Ale v Rusku? Cecne?, ve Ruande? jak by se mela nestranne a vyvazene delat reportaz z koncentraku? Myslim, ze jsou situace, kdy se novinar v mezni situaci musi postavit na nejakou stranu.

    Poznámka JČ: Podle nejnovějšího vědeckého výzkumu (znovu se tomu vrátím) se mají lidé co nejvíce vyhýbat konzumaci tuků, protože ty právě jdou na tloušťku - a mají jíst hlavně uhlovodany, především ty s nízkým glykemickým indexem (dlouhou dobou rozpouštění cukru v krvi).

    Co se týče novinářského aktivismu: I novinář se bezesporu musí řídit etickými a humanitárními principy (mně spíš vadí, že dodržování těchto principů často u českých novinářů na rozdíl od těch západních jaksi dnes mnohdy chybí - přestože o ně usilovala např. česká literatura skoro po celou dobu tisíce let své existence). Jenže ani nejhorší utrpení lidí ve válce, jehož jsem jako novinář svědky, nesmí vést k tomu, abych začal emocionálními výlevy manipulovat své čtenáře a učinil si apriori závěr: i ve válce bývají situace velmi složité. Příklad z koncentračního tábora: obraz vyhladovělých a nemocných vězňů mohl při osvobození koncentračních táborů spojeneckými vojsky na jaře 1945 lehce vést k vyvraždění všech německých dozorců. Bylo to však ve všech případech spravedlivé? I čečenský konflikt je značně složitý a to, že tam dochází k drastickým zvěrstvům na civilním obyvatelstvu, nikomu nedává právo emocionálními reportážemi vytvářet dojem zjednodušené situace. . Příkladem dobrého, neúplatného novináře, kritického ke všem stranám i ke všem konvenčním, zkratkovitým interpretacím, je např. britský žurnalista Robert Fisk - viz jeho články v rubrice tematického archivu BL, věnované loňské válce o Kosovo zde.


    "Když musíš, tak musíš" je účinná reklama

    Jindřich Pařík

    To: Jan Travnicek, Ales Kastner

    Panove, aniz bych chtel byt potmesily, zda se ze reklama "Kdyz musis tak musis" je ve smyslu ucelu reklamy reklamou dobrou a ucinnou.

    Hlavnim cilem reklamy je vzbudit pozornost. Vyvola-li dokonce emoce, jde o reklamu vyslovene profesionalne kvalitni.

    Vas dokazal ten brutalni blondaty andilek rozohnit natolik, ze jste se sami zapojili do reklamni prace a bezplatne propagujete tu nestastnou oplatku dal. Kdo ten spot dosud nevidel bude Vasimi texty nabuzen jej shlednout - "co safra ty chlapky tak popudilo?"

    Panove, to co sireni cehokoliv mezi mladezi vyslovene prospiva a napomaha jsou zakazy. Zakazane knizky, casopisy, pisnicky - to uz si na to nepamatujete?

    Chcete zakazat mirne brutalni reklamni spoty? Zakazete Ramba a dalsi americke trotloviny a budete pokracovat dal? Vymytime prazsky prisporostly slang z televiznich inscenaci, misto ohlupujicich "Kufru" a "Her bez hranic" nainstalujeme "okenka vazne hudby" ci "chvilky poesie" a pro "milovniky popularni hudby" zapeji Kroky dra. Janecka ci Pepicek Zima ve "Chvilce pro pisnicku"?

    Ne - zakazy, regulace, vychova ci lepe "formovani mladeho cloveka v platneho jedince nasi spolecnosti" nefunguje.

    Souhlasim s Vami. Reklamy jsou tupe, spatne, hloupe, hrube a vadi mi. Zakazy proti nim bojovat ale nelze.

    Poznámka JČ: Ano, jenže v některých zemích existují kontrolní státní úřady, které tento druh reklamy nepovolují, protože je neetický.


    Česká televize:

    Hrubě protiruská zaujatost u moderátora Událostí

    Michal Satranský

    Vazeny pane Culiku!

    Vzhledem k tomu, ze televizni vysilani obecne sleduji jen velice sporadicky, jsem Vase rozhorcovani nad kvalitou vysilani Ceske televize na strankach Britskych listu vzdy pouze zbezne prochazel, nemaje s danou problematikou co do cineni. Dnes rano jsem vsak televizi zapnul, a hruza, ktera me obesla po shlednuti reprizy vcerejsich Udalosti dne, podle meho nazoru stoji za  zminku. Duvodem byl rozhovor me neznameho mladeho obryleneho moderatora s  pani Magdalenou Bartosovou o situaci v Rusku, prolozeny jednou obrazovou reportazi o alkoholismu v Moskve.

    Neuveritelne cilena xenofobni antiruska propaganda cisela z kazdeho slova, ktere pan moderator vypustil do eteru. Jeho neskryvany pocit nadrazenosti nad lidmi, kteri se narodili a ziji o par set kilometru jinym smerem, jeho jedovate, zastiplne a trapne poznamecky, jimiz opeproval sve otazky, zajimave kolidovaly s kultivovanym a vecnym projevem pani Bartosove.

    Sam vite, ze problematika stavu a vyvoje jakehokoli systemu, narody z toho nevyjimaje, je velice slozita, a cim vic toho clovek vi, tim hure se vysvetluje laikum, kteri ocekavaji zevseobecnene, jednoduche a pritazlive vysvetleni, v cem vlastne spociva jeho fungovani. Cloveka je mozne polozit na operacni stul, rozebrat a popsat jednotlive organy, ale touto metodou se nikdy nedozvime, na co myslel, co citil, co ho tesilo a co ho trapilo. Narod je take mozne polozit na operacni stul, okomentovat to, co vidime v ulicich, co se o nem docteme v tisku a co nam vypraveli znami, ale nikdy se nemuzeme dozvedet, co citi, co ho tesi a co ho trapi.

    Ze zaberu opilych lidi na  lavickach a potopenych ponorek prece nemuzeme delat jednoznacny zaver o  narodu jako takovem - takove symptomy jsou sice vysoce medialne atraktivni, ale o povaze naroda vypovidaji stejne jako zabery ceskych bezdomovcu pred prazskym Hlavnim nadrazim a namol opili vesnicane vracejici se ze zabavy. Pan moderator se nicmene snazil presne o to - podsunout divakum svuj dojem, ze vsichni Rusove jsou stejni jako ti intoxikovani ubozaci v moskevskem parku. Jak se pan moderator vyjadril: "Vime, ze vodka je zakladni potrebou kazdeho Rusa. Ale co obycejni Rusove delaji jinak?" Snaha pani Bartosove vysvetlit, ze chodi do prace, do skoly, do kina, maji pribuzne, kamarady, ctou knizky, divaji se na televizi, jezdi na chaty, ... zkratka delaji to same, co my, narazela na neprustrelnou sovinistickou zed, kterou si predstavitel verejnopravni televize, pan moderator, kolem sebe vybudoval a  pres kterou pousti jen ty informace, ktere jsou v souladu s jeho vnitrnim nazorem. Tento jeho soukromy filtr ale zkratka do vysilani Ceske televize nepatri.

    Pane moderatora cit. "obycejni Rusove" jsou v porovnani s nami samozrejme jini, stejne jako ja se lisim od nej, jako se clovek lisi od cloveka. Na  takove vypady jiste slysi vsichni ti, pro nez je Rusko (Nemecko, Rakousko, Rumunsko, Turecko, arabske zeme ...) samo o sobe vytecny prostredek sebeidentifikace a moznost si iluzorne dokazovat, ze jsou lepsi nez nejaky Rus (Nemec, Rakusan, Rumun, Turek, Arab, ...). Nejsou.


    Patří nelegální praktiky ke standardu práce českých bezpečnostních složek?

    Ondřej Janda

    Pondělní Mladá Fronta Dnes zpochybnila činnost BIS článkem Jaroslava Kmenty "Za případem HTT Tesla stojí BIS". Autor obeznámil čtenáře se závěry vyšetřovatelů, z nichž vyplývá podezření, že BIS použila v daném případě nelegální praktiky. V zájmu znemožnění obchodování s radarem Tamara totiž BIS údajně zinscenovala proti majiteli HTT Tesly Pardubice Miroslavu Orlovi obvinění a následně iniciovala jeho trestní stíhání. BIS dle listu donutila obchodního partnera Miroslava Orla ke křivé výpovědi na jejíž základě byl Orel zatčen. Dva měsíce nato byla firmě odebrána licence na obchod s vojenským materiálem.V těchto dnech však trestní stíhání podnikatele Miroslava Orla v dané kauze vyšetřovatel zastavil pro nedostatek důkazů. Ovšem licenci HTT Tesla již zřejmě neobdrží, stejně jako důvěru obchodních partnerů o lidském rozměru takového zásahu nemluvě.

    Jasno ve věci snad mohlo učinit vyjádření ředitele BIS resp. zproštění mlčenlivosti aktérů případu z řad BIS. To však ředitel BIS Jiří Růžek i v případě tak závažného podezření nepochopitelně odmítl. Místopředseda Poslanecké sněmovny a člen parlamentní komise pro dohled nad činností BIS Ivan Langer předpokládá, že ředitel BIS tuto věc komisi vysvětlí. Současně však dodává, že k tzv. živým svazkům BIS nemají ani členové parlamentní komise přístup a nemohou se přesvědčit o správnosti postupu BIS.

    Uvedený případ chtě nechtě nastoluje pochybnosti o některých formách a metodách činnosti českých bezpečnostních složek. Tato kauza totiž není jediná svého druhu. Případy kapitánů českého průmyslu, TV Nova, IPB apod. evokují obdobná podezření i  spekulace.

    V případě HTT Tesla je zřejmé a snad i pochopitelné, že BIS " si nepřála" aby Miroslav Orel obchodoval s Tamarou.To však její zaměstnance neopravňovalo k ignorování platných právních norem. Co však v jiných kauzách , jakou roli v nich hrají naše bezpečnostní složky? Jaká politická zadání a  kterých skupin plní? A v neposlední řadě do jaké míry při své činnosti respektují zákony této země ?


    Železný televizi Nova neukradl: Bude Čulík zdiskreditován, že stojí "na straně Michaela Donatha"?

    Petr Paleta

    Vazeny pane Culiku,

    kritizujete Stetinu za jeho angazovanou neobjektivni novinarinu. Pritom se dopoustite neceho velmi podobneho. Neustale pisete, ze Zelezny Novu ukradl, presto ze:

    a) Lauder a spol. nikdy TV Nova nevlastnili, nemohla jim byt tedy ani ukradnuta

    b) jde o velmi slozity obchodni spor, ktery dosud nebyl rozhodnut

    c) uspech televize Nova evidentne vybudoval Zelezny, a jakmile svuj ukol splnil, prekazel, a Lauderovi navoneni panaci se ho pokouseli vyhodit, protoze byl lepsi nez oni (ve svem oboru, totiz budovani "konzumni" televize). Kdyby Lauder byl alespon trochu schopny podnikatel, nabidne Zeleznemu nejakych 20% CME a reditelske misto, jak je v podobnych pripadech v USA obvykle.

    d) Lauder je bestie, ktera se pokousi menit politiku velmoci v konfrontacni vuci male zemi, kde domorodci neskakaji tak, jak on piska (viz jeho projev v senatu, plny lzi a nesmyslu). Takovi lide jsou temi pravymi tvurci valek a zla na Zemi. Kdyby se o neco takoveho pokusil treba vuci Izraeli, postihla by ho nejspis nestastna dopravni nehoda. Proti nemu je Zelezny, oblbovac mas v jedne male zemi, ucineny andilek.

    Kdyby ceska novinarska klika, ktera se uz dlouho snazi vytvorit pro BL image "platku, ktery my prece necteme", mela take trochu inteligence, tak vas obvini z toho, ze jste placen najemnym demagogem Donathem. Ma k tomu uplne stejne dukazy, jako jste mel Vy, kdyz jste obvinil Stetinu - jednostranne clanky (ty Vami nenapsane, ale publikovane clanky pochopitelne neuvedou). Sve obvineni nezverejni, ale posle septandou, az to "vsichni budou vedet".

    Krome toho, psat o nekom, ze neco ukradl, aniz by to bylo jasne, mi pripada velmi neslusne.

    Poznámka JČ: Myslím si, že je zajímavé, jak efektivně působí propaganda Vladimíra Železného, když je navlečena do "českého národního hávu". Nikdy jsem nepředstíral, že je podnik CME vzorem podnikatelské slušnosti či efektivity, metody podniku CME, jdoucí až na hranu českých zákonů, kritizuji už od roku 1996. Nespornou skutečností však je, že skupina českých "intelektuálů" založila televizi Nova a zažádala o licenci společně s podnikem CME a tu licenci dostala právě proto, že se podnik CME (tehdy CEDC) na procesu přímo účastnil. Vyplývá to, zdá se, mj. i z dokumentů, zveřejněných v BL. Je možné, ba velmi pravděpodobné, že mnohé etapy licenčního procesu, zřizování Novy i jejího provozu v prvních letech obsahovaly celou řadu nelegálních či protiprávních kroků. Nicméně úmysl i praxe byly zjevné: Bulvární televize Nova fungovala tak, že ředitel Železný úzce spolupracoval s Američany, kteří vlastnili nakonec 99 procent televizní společnosti a po zajištění (jak doufali) Železného loajality měli pod kontrolou i licenci tím, že Železnému umožnili vlastnictví jejích 60 procent. Pak Železného napadlo, že by z tohoto těsného obětí mohl televizi Nova Američanům vyrvat, a nakonec k tomu došlo. Všechno ostatní jsou zpětné racionalizace a kličkování před soudy a právní spory o to, kolik andělů se vejde na špičku nože, spory, v nichž Železný dokáže velmi efektivním způsobem uplatňovat svou demagogii - veřejnosti v ČR jaksi nevadí, že přednedávnem tvrdil naprostý opak toho, co říká dnes, a že tedy jeho integrita je velmi silně zpochybněna, nejméně tolik, jak je zpochybněna integrita podniku CME. V podnikání však vždycky musí existovat určitá míra důvěry: Američané byli hloupí, že se spoléhali na tak nespolehlivého člověka, jako je Vladimír Železný. Avšak bez určité míry důvěry při podnikání nemůže fungovat ani nejefektivnější ekonomika: všechno regulovat nejde a ve všem lze nakonec nalézt dlouhodobý právní spor. Jsem přesvědčen, že v tomto sporu hodnotím kriticky obě strany.

    Poznámka TP: Pro novináře je vždy obtížné hodnotit spory mezi dvěma soukromými subjekty, zejména takové, kde je sjednána rozhodčí doložka a novináři jsou spolu s ostatní veřejností z jednání vyloučeni. Zdravý přístup je nevěřit nikomu a ničemu. Všechna prohlášení jsou nepřesná, všechny dokumenty zfalšované, neplatné nebo minimálně nekompletní.

    Při posuzování smluvního vztahu lze ale vycházet z toho, s jakým úmyslem subjekty do vztahu vstoupily, a zdá se krajně nepravděpodobné, že by CEDC/CME měla v úmyslu uzavřít s CET 21 takovou smlouvu, která by výměnou za investici v řádu stovek milionů korun nezaručovala exkluzivitu po celou dobu platnosti vysílací licence. Proto tvrdím, že V. Železný televizi Nova vytuneloval, aniž bych tím stranil ČNTS proti CET 21.

    Profesionální novinářská nestrannost a nezaujatost neznamená, že novinář pokládá rovnítko mezi vraha a jeho oběť nebo mezi zloděje a okradeného, nýbrž v takových případech vždy musí uplatňovat vlastní nepředpojatý úsudek.


    Oznámení CET 21:

    CET 21 může užívat ochranné známky "Občanské judo", "TABU" a "Na vlastní oči"

    Vrchní soud v Praze nevyhověl odvolání ČNTS a potvrdil rozhodnutí Krajského obchodního soudu, na  základě kterého nic nebrání společnosti CET 21 užívat své tradiční ochranné známky "Občanské judo", "Tabu" a "Na vlastní oči". Společnost ČNTS se návrhem předběžného opatření dožadovala zastavení výroby a přípravy televizních pořadů pod názvy známými z vysílání TV Nova. Zdůvodnění soudního rozhodnutí dnes obdržela společnost CET 21.

    V odůvodnění svého rozhodnutí Vrchní i Krajský soud shodně uvedly, že ČNTS uvedla v návrhu na předběžné opatření natolik nepřesné údaje, že vytvořily zkreslený obraz mezi účastníky sporu.

    Dále soud konstatoval, že ČNTS není oprávněna vysílat televizní pořady a ani neosvědčila, že by pod uvedenými názvy pořady připravovala. Podle soudu, tedy na trhu nedochází ke střetu služeb či nabídek zboží účastníků sporu.

    Podle jednatele společnosti CET 21 JUDr.Aleše Rozehnala není proti rozhodnutí Vrchního soudu možnost podat odvolání. Je to už druhý spor o ochranné známky v řadě, který byl jednoznačně rozhodnut ve prospěch CET 21 a vysílání TV Nova.

    24.května Úřad průmyslového vlastnictví nechal vymazat ČNTS osm známek obsahujících slovo NOVA. Tímto aktem byla společnost CET 21 uznána za jedinou, která může ochranou známku NOVA užívat.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|