Britské listy


úterý 2. ledna

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z  poslední doby Česká televize:
  • Nebezpečný precedens: Hrozí destabilizace státu (Radovan Procházka, generálporučík v.v.)
  • Zajímavá souvislost: Když si ukradla své noviny redakce Zemědělských novin, také její redaktoři křičeli, že brání svobodu projevu (Pavel Kačer)
  • Stávka, aneb císařovy nové šaty v ČT (Jaroslav Vaško)
  • Analýza: Jak to bude dál. Novoroční zhodnocení krize (podle rozhovoru s TP zaznamenal JČ)
  • Hodač není jádro problému: všechny ultimativní požadavky byly vzneseny ještě před jeho jmenováním (Jiří Svoboda)
  • V ČR dnes nevládne totalita! Protesty se vzdalují prvotní příčině konfliktu. Odpověď na dopisy čtenářů (Martin Stín)
  • Lidi na venkově spor o ČT vůbec nezajímá (Jan Paul)
  • Nechutnosti na ČT 1 (zaslal Dalibor Žůrek)
  • Právní poradna: Jak by bylo možno ukončit krizi v České televizi?
  • "Hodač není schopný ředitel": dva protikladné dokumenty od Mary Rainové
  • Gross je od zasedání MMF dlužníkem ČT, proto nezasahuje proti vzbouřencům (Jan Vedral)
  • Vůle lidu. "Ignorant armies fighting in the night." (Jan Čulík)
  • Vzbouřenci vyhráli? (Tomáš Pecina)
  • Lze si vzbouřenců vážit? (JČ, TP)
  • "ČR stále chudne, proto budu demonstrovat proti Hodačovi" (Jan Čulík, vyšlo v sobotu v MFD)
  • Adam Komers a Sex ve městě (Štěpán Kotrba)
  • Českou televizi opravdu nezávislou (Ivan Odillo Štampach)
  • Podvody v internetové petici na podporu televizních vzbouřenců (Olivie Tajovská) plus Reakce vzbouřenců
  • Nepřesvědčivost na obou stranách (Jan Paul)
  • Ještě jednou o internetové petici hnutí ČT: věc veřejná - je zcela nespolehlivá (Petr Souček)
  • Podivnosti na Kavčích Horách (Jakub Trnka)
  • Pane Čulíku, vytvořil jste si klaku spřízněnců a očerňujete čestné lidi v ČT (Oldřich Maděra)
  • Pan Maděra píše věcné nesmysly (Petr Paleta)
  • Janu Čulíkovi: Když ze mě někdo dělá vola, koleduje si o pár facek (Michal Bureš)
  • Už politickým grázlům zvoní hrana!!! Václav Havel se dal na stranu normálních lidí!!! Jsme s vámi!!! (Josef Chaba)
  • Jakou hru rozehrála ODS? (Jiří Mašek)
  • Byl to puč, který provedla ODS (Vladimír Kares)
  • Vy snad znáte Janu Dědečkovou, pane Čulíku? (Josef Štogr)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • (Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Britské listy is published in Prague in the Czech Republic.) ISSN 1213-1792

  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.


  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Redakce Britských listů vám přeje vše nejlepší v novém roce, století i tisíciletí

    Co je nového v České republice

  • Kořeny konfliktu v České televizi. Vzhledem k tomu, že v české společnosti vládne obrovská neznalost o tom, co je podstatou nynějšího konfliktu o Českou televizi, upozorňujeme na tuto analýzu Jana Čulíka, která podrobněji osvětluje, jak a proč krize vznikla, jak byla politicky zneužita a jak jí byla zmanipulována nemyslící a neinformovaná veřejnost.

    Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem KytkouJanou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v  ČT, informace viz níže.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

  • Nynější hlubokou krizi v České televizi sledujeme od jejího počátku před Vánoci; informace o událostech, jak probíhaly během Vánoc, najdete v postupně aktualizovaných BL z 22. 12., pak v BL ze 27. 12., 28. 12., 29. 12., 30. 12. a v postupně přes Nový rok aktualizovaném čísle z 31. 12.

    Aktualizace, úterý 20.00:

  • Skvostný zážitek poskytly dnes divákům obě verze Událostí. Jádrem bobovizního zpravodajství byl další ostře kritický a analytický rozhovor s Jiřím Hodačem, v němž nechyběla ani otázka, zda má Česká televize ještě nějaké rezervy a jak se pan ředitel cítí (skvěle). J. Hodač podle vlastních slov obstál na výbornou i tváří v tvář zasedající Radě České televize. Vzbouřenecký tým publicistického pořadu Tady a teď se věnoval Hodačově novinářské produkci v 70. letech. Přišel na to, že ředitel ČT se specializoval na branně-bezpečnostní problematiku nejen ve Svobodném slově, ale i v Obraně lidu. (Britské listy ovšem na Hodačovu pochybnou minulost poukazovaly už dávno - Rada ČT o ní nevěděla.) Jiří Hodač prý slíbil Kohoutově týmu rozhovor, ale nakonec si udělal čas jen na TV Nova; to odpovídá i naší zkušenosti - Hodačovi lidé na Britské listy čas také nemají, zejména pokud tuší, že se chceme zeptat na něco nepříjemného. (TP)

    Aktualizace, úterý 18.30:

  • Lobbyista spojený s IPB finančním ředitelem České televize. K šokujícímu kroku se dnes rozhodl ředitel ČT Jiří Hodač: výkonem funkce finančního ředitele televize pověřil PhDr. Jindřicha Beznosku, muže, jenž byl v minulosti úzce spojen s finanční skupinou IPB (podle nepotvrzených informací byl Beznoska jedním z minoritních akcionářů banky). Působil mj. ve společnosti Tchecomalt. V současné době je J. Beznoska předsedou občanského sdružení Meritum, které se specializuje na lobbying ve prospěch nejrůznějších partikulárních kauz (viz např. tento článek); čtenářům Britských listů je známo např. z doby násilných antiglobalizačních demonstrací v Praze, kdy podalo na organizátory protestních akcí trestní oznámení. Dalším známým spolupracovníkem sdružení je vydavatel a novinář Přemysl Svora. --- Tajemník Merita Jaromír Piskoř Britským listům sdělil, že dr. Beznoska se včera vzdal své funkce předsedy sdružení. (TP)

    Aktualizace, úterý 16.30:

  • Škromach zpochybnil prohlášení Falbra, Rada přitom podpořila vzbouřence. Předseda poslaneckého klubu ČSSD, bývalý odborář (KOVO) Zdeněk Škromach, uvedl exkluzivně pro Britské listy, že k podpoře NOO ČT nestačí jen prohlášení Richarda Falbra, musí se sejít Rada předsedů ČMKOS. Škromach si do poslední chvíle nebyl jist, zda tam podpora bude. Mezitím se před několika minutami Rada předsedů ČMKOS (Falbr) společně s Asociací nezávislých odborů (ASO - Dufek a Dušek) usnesla na jednomyslné podpoře požadavků televizních odborů. V jejím vyjádření je i podpora na odstoupení Hodače a Rady ČT, neboť se podle odborářů "tak znemožnili, že musí odstoupit". Obě odborové centrály vyzývají předsedu rady hospodářské a sociální dohody, Vladimíra Špidlu, aby svolal k řešení této situace urychleně zasedání tripartity, zároveň upozorňují s odkazem na mezinárodní úmluvy, že proti stávkujícím nesmí být použito policejních sil.

    ČMKOS a ASO věří, že úspěšné ukončení stávky v ČT spolu s nezbytnými legislativními kroky přispějí k vytvoření skutečně nezávislé veřejnoprávní televize.

    Prohlášení za ČMKOS parafoval Falbr, za ASO předseda zemědělských odborů Dufek. (šok)

  • Členka Rady ČT Marcella Marboe-Hrabincová navštívila okupovaný velín. Na otázku, proč neodstoupí, zaměstnancům vysvětlila, že už první odstoupení z Rady (šlo o Miloše Rejcherta, nominovaného Unií svobody) komplikuje situaci, protože Rada teď nemůže odvolat Jiřího Hodače: proti jsou právě tři radní (jak Britské listy zjistily, jedná se o trojici radních jmenovaných na návrh ODS) a nelze dosáhnout potřebného kvóra šesti hlasů. (TP)

  • Český helsinský výbor vydal dnes prohlášení k situaci v České televizi. V něm požaduje odvolání ředitele Hodače i Rady České televize a apeluje na Parlament, aby novou Radu zvolil na základě kritérií odborné způsobilosti a morálního kreditu. ČHV dále upozorňuje, že i Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání je vedena spíš politickými než odbornými zájmy, a pokud by tento stav trval, navrhuje rovněž její odvolání. (TP) - Zajímavé je, že Český helsinský výbor, který se projevil jako amatérský a neefektivní v případě českou policií zmlácených občanů během antiglobalizačních demonstrací, se přidává k stalinistickému vydávání rezolucí proti Jiřímu Hodačovi, ačkoliv záležitost o tom, kdo má být ředitelem ČT, není, zdá se vůbec ve sféře činnosti tohoto výboru - žádná lidská práva vedení ČT neomezuje.

  • Štěpánka Nováková z oddělení ČT pro internet neví, kdo je její šéf. Ostře protestuje, že si vedení České televize zřídilo internetové stránky jinde a nazývá je "pirátskými". Nám se spíše zdá, že pirátské jsou stránky Štěpánky Novákové, neboť ignoruje příkazy svého šéfa. Pokud se jí vedení ČT nelíbí, proč nepodá výpověď? To je jediné čestné řešení.

    Aktualizace, úterý 13.00:

  • Obvodní soud pro Prahu 4 vrátí k přepracování žalobu vedení České televize na vyklizení tzv. velína; důvodem jsou formální nedostatky. Součástí žaloby je i návrh předběžného opatření. (TP)

    Nová jmenování v České televizi

    Generální ředitel České televize J. Hodač jmenoval do funkce, resp. pověřil výkonem funkce ve vedení ČT následující osoby:

    Ing. Jana Nováka jmenoval do funkce ředitele výroby a techniky ČT

    Dr. Jindřicha Beznosku pověřil výkonem funkce finančního ředitele ČT

    Dr. Věru Valterovou pověřil výkonem funkcí vedoucí právního útvaru ČT a vedoucí personálního útvaru ČT

    Dr. Zdeňka Drahoše pověřil dočasně výkonem funkce ředitele programu ČT (v závislosti na konečném posouzení výsledků nedávné kontrolní akce v ČT Brno a auditu ČT).

    Obsazení funkce vedoucího PR / Promotions se dále řeší.

    Sekretariát generálního ředitele ČT
    Tel.: 6113 4000
    2. ledna 2001


    Výzva všem zaměstnancům a externím spolupracovníkům České televize

    Jiří Hodač

    Kolegyně a kolegové,

    situace, v níž se nacházíme, je jistě velmi složitá. Osobně mám silný pocit, že až příliš mnohé z problémů, které jsou teď ve středu pozornosti, výrazně přerůstají rámec České televize a jejich definitivní řešení nemáme my - zde na Kavčích horách - pod dostatečnou kontrolou. Jde o celý komplex legislativních otázek, kterými se bude muset zabývat vláda a parlament, aby se došlo k doladění oné společenské dohody, jejímž výsledkem je veřejnoprávní televize. Jsem hluboce přesvědčen, že veřejnoprávní televize je jednou z nejdůležitějších opor demokratického systému - a tedy i něčím, o čem se musí stále přemýšlet, co se musí průběžně zlepšovat a o čem je třeba neustále diskutovat.

    Situace, v níž jsme, se velmi zpolitizovala v procesu několika uplynulých týdnů, a to není dobře. Nezbývá než věřit, že všechny parlamentní strany naleznou aspoň nyní dostatek dobré vůle posuzovat nedávný a současný vývoj střízlivýma očima a nebudou se snažit ze všeho získat jakýkoli politický kapitál. Žijeme zde v zemi s velkou kulturní, ale i nezanedbatelnou demokratickou tradicí, která má k dispozici dostatek nástrojů, aby slyšení došly i názory těch, kteří nesouhlasí se současným stavem, aby se takové názory braly dostatečně vážně a v odpovídající míře se promítly do podoby možných řešení.

    Jsem hluboce přesvědčen, že tato demokracie je dostatečně silná na to, aby všem poskytla záruku, že jejich hlas bude slyšen. Věřím, že se všemi aspekty situace, v jejímž středu jsme se ocitli, bude urychleně zabývat vláda i parlament a že konkrétní výsledky budeme mít brzy před sebou.

    Apeluji tímto tedy i na představitele parlamentních politických stran, aby pochopili závažnost a možné důsledky aktuálního vývoje a s plnou zodpovědností pomáhali najít východiska. Nesmí jít jen o politikaření či hru se slovy, ale o skutečnou snahu se na půdě parlamentu domluvit a rozumně rozhodnout.

    V této nelehké chvíli se obracím na všechny zaměstnance i spolupracovníky ČT, odboráře i nečleny odborů, aby při vědomí komplexnosti nastolených problémů přispěli k míře stability, nezbytné v zájmu koncesionářů pro chod České televize, především tím, že se budou respektovat základní pravidla hry, bez nichž žádná instituce nemůže plnit své poslání. Jedině pochopení celého kolektivu televizních pracovníků, respektujících principy fungování každé organizační struktury, s nedělitelnou zodpovědností statutárního zástupce za prostředky, svěřené nám koncesionáři, může přispět k vyřešení situace. Jsem připraven se všemi zainteresovanými stranami situaci řešit, jednat se zástupci zaměstnanců z jednotlivých úseků i externisty, tak aby se ČT mohla plně co nejdříve vrátit k naplňování svého smyslu existence a jednotliví zaměstnanci mohli opět nalézt svůj klid na práci, kterou bezpochyby mají rádi a v níž v uplynulých letech prokázali svůj profesionální přístup.

    Proto vyzývám tým zaměstnanců i další zúčastněné osoby, aby v zájmů diváků i stability ČT a celé české společnosti ukončili opakované přerušování vysílání ČT i ucelených tematických bloků politizujícími výzvami a  spolupracovali se statutárním orgánem ČT a jím jmenovanými členy vedení České televize. Současně žádám, aby umožnili okamžité ukončení blokády veškerých provozů ČT bezpečnostní agenturou tím, že opět začnou dodržovat všechny organizační směrnice a organizační řád ČT. Žádám tým zaměstnanců o aktivní spolupráci při zajištění vysílání a provozu České televize kompetentními odborníky, kteří svoji profesionalitu prokáží i dodržováním organizačního řádu i obecně platných zákonů v České republice.

    Současně deklaruji v situaci, ke které došlo v České televizi v důsledku současných zákonů, svoji snahu o zahájení široké diskuse se zkušenými a odpovědnými pracovníky České televize a se zástupci kulturního a veřejného života k nalezení konsensu o nutných změnách v české legislativě, ovlivňující provoz České televize jako veřejnoprávní instituce. Po stabilizaci momentální krize v České televizi jsem připraven ihned takovou činnost zahájit a postupně předkládat výsledky těchto společných aktivit české veřejnosti a orgánům Parlamentu ČR.

    Jiří Hodač,
    generální ředitel ČT

    V Praze, 2. ledna 2001

  • První vážné formální chyby se dopustil ředitel ČT Jiří Hodač, když zveřejnil rodná čísla 20 osob, na něž podal v minulých dnech trestní oznámení. V porovnání s desetimilionovými náhradami škod, které se nad Kavčími horami vznášejí, jde sice o relativně bagatelní správní delikt, ale pokuta, která Českou televizi čeká od Úřadu pro ochranu osobních údajů, je první, za niž ponese J. Hodač plnou odpovědnost. Snažili jsme se získat vyjádření Hodačova aparátu, leč bez úspěchu; nevlídnost, se kterou jsme se tam setkali, dává vzpomenout na časy, kdy byl Jiří Hodač ředitelem zpravodajství. (TP)

  • Předseda ODS Václav Klaus navrhl "smír". Jak se dalo čekat, představuje pro vzbouřence kapitulaci a je tedy spíš než návrhem silovým gestem: Klausův plán předpokládá, že by zaměstnanci ukončili protest a akceptovali Hodačovo jmenování, a výměnou za to by mohli získat personální ústupky včetně zrušení některých výpovědí. Jenže je možnost spolupodílet se na normalizační "bobovizi" a stát se terčem oprávněného posměchu v oboru i ve společnosti zase takové terno? (TP)

    Aktualizace, pondělí 10.30:

  • Vzhledem k situaci v České televizi sděluje ministr školství a tělovýchovy Eduard Zeman, že zaměstnanci MŠMT nebudou vystupovat v živém vysílání ČT, které není autorizováno vedením ČT, informovala BL Vladimíra Al-Malikiová z MŠMT.

    Poznámka TP: Myšlenka "trestat" neposlušné novináře odpíráním informací není v české politice nová - naposledy se objevila před týdnem, když podobně hrozili politici Čtyřkoalice "autorizované" České televizi. Politici ale dobře vědí, že tak nejvíc potrestají sami sebe, a na horlivé prohlášení Eduarda Zemana lze tedy pohlížet spíš jako na úsměvnou úlitbu ministerskému předsedovi.

    Aktualizace, úterý 9.00:

  • Právo na stávku proti řediteli, který se zaměstnancům nelíbí, mají prý od. 1. ledna 2001 pracovníci České televize. Tvrdí to právní zástupce televizních odborů Petr Čunderlík. Svůj právní názor Čunderlík zdůvodňuje tím, že k tomuto datu nabývá účinnosti tzv. krizový zákon. --- Nanejvýš pozoruhodné: krizový zákon (č. 240/2000 Sb.) totiž právo na stávku v době ohrožení státu nebo za nouzového stavu naopak omezuje, podobně jako některá jiná práva, např. právo shromažďovací. V zákoně není také ani slovo o tom, že by krizové stavy vyhlašoval kdokoli jiný než státní orgán nebo orgán územní samosprávy. (TP)

    Aktualizace, úterý 6.30:

  • Bobovize vysílala své první Dobré ráno. Po úvodním bloku hudebních klipů následovaly zprávy s moderátorem-naturščikem (demonstrace na Kavčích horách se - ano, hádáte správně - ani včera nekonala), poté krátká, nicméně poněkud otřesná debata s blíže nespecifikovanými hosty, a po dvaceti minutách pokus o vysílání skončil stejně jako minulý týden - zařazením programu ČT2. (TP)

  • Ivan Langer prohlásil ústy předsedy Rady ČT Miroslava Mareše, že by nebylo vhodné, kdyby Rada odvolala Jiřího Hodače, přestože se mu nepodařilo splnit uložený úkol v termínu. To prakticky znamená, že ODS chce eskalovat konflikt; pravděpodobně tedy spoléhá na "Děkujeme, odejděte!"-efekt (tj. že protivník umí přivést pod negativními hesly na demonstraci dost stoupenců, ale nakonec je nedokáže oslovit a tak hnutí vyšumí). Jenže jak ukázal průběh dosavadních demonstrací na Kavčích horách, protistrana se učí velmi rychle. Je značně nepravděpodobné, že by středeční demonstraci svolanou na Václavské náměstí protihodačovci pokazili tak, jako se to stalo v prosinci 1999 tzv. studentům. Máme zde co do činění s profesionálními dramaturgy, kteří mají jak realistické a jasně artikulované požadavky, tak nástroj k jejich prosazení. (TP)

  • Viditelně vyčerpáni odvysílali rebelové novoroční Události. Rušno bylo i na obrazovce Bobovize, na kterou se po několikadenní přestávce vrátila první "normalizační" moderátorka Dana Makrlíková. Mírou manipulativnosti a nedostatku odstupu dnešní zpravodajská produkce pořady "squatterské" televize opět předčila. (TP)

  • Hodač: Stávka televizních odborů je nelegální. Ředitel České televize Jiří Hodač konstatoval, že stávka, kterou dnes vyhlásily televizní odbory, je nelegální. Nejsou pro ni totiž podle něj žádné zákonné důvody a je vyhlášena v rozporu s platnými právními předpisy.

  • Vedení České televize s Jiřím Hodačem a Janou Bobošíkovou v čele zprovoznilo své internetové stránky na adrese http://www.ct-inforum.cz/. Publikují tam také průběžně tisková prohlášení České televize.

  • Ve vzbouřeneckém tiskovém středisku včera překládali z Britských listů do češtiny anglický dopis Mary Rainové, která pracovala v BBC, o tom, že je Jiří Hodač "nekompetentní". Doufejme, že zachovali zásadu nestrannosti a k překladu přiložili i český text vánočního blahopřání Mary Rainové, které tato dáma poslala Jiřímu Hodačovi a v němž vyjdařuje naději, že se už zotavil z "hrůz, které zažil v ČT". Oba texy Mary Rainové znovu dnes zveřejňujeme v BL.

  • Tlačenice před velínem. Tuto zprávu přinesl včera internetový deník iDnes:

    Do newsroomu se snaží dostat senátoři Helena Rögnerová a Jan Ruml. Soukromá ochranka je ovšem nechce vpustit i přesto, že se oba zaštiťují legitimacemi ústavních činitelů a tvrdí, že soukromá osoba, která jim brání ve svobodě pohybu, porušuje zákon.

    Daniela Drtinová za rebelující zaměstnance prohlásila, že politici přišli do budovy ČT sami, že je nikdo ze zaměstnanců nevolal. Na cestě jsou ale zřejmě i další politici. Rögnerová totiž vyzvala, aby přijeli zástupci dalších politických stran.

    Obávám se, že naši zákonodárci by svou legitimaci nejraději vytahovali i místo placení v obchodě... (TP)

  • A je tu první symbol boje za svobodu slova: Patrik Kaizr v helmě. Vzbouřenci (jimž by se teď víc slušelo říkat squatteři) pronikli do vysílání ČT1 se svou sebeoslavnou agitkou, o níž se zmiňuje Štěpán Kotrba. Vysílala se těsně po Havlově novoročním projevu. V jejím závěru jsou diváci vyzváni, aby podpořili vzbouřené redaktory (alias "svobodu slova") a přišli ve středu na demonstraci. (TP)

  • Milan Šmíd, momentálně na dovolené ve Finsku, napsal a zveřejnil analýzu krize kolem České televize. (TP) - Je to analýza dosti rozumná, jako obvykle je cenná hlavně historickými reminiscencemi - mnohokrát jsme Milanu Šmídovi doporučovali, aby o historii České televize napsal knihu. Myslím, že příliš mírně se MŠ staví k televiznímu zpravodajství za komunismu. Jeho analýza současné krize je relativně vyvážená, Milan Šmíd ovšem zastává názor, že je třeba respektovat situaci druhořadosti a změny provádět jen pomalu. Mimo jiné MŠ kritizuje Jana Čulíka a Tomáše Pecinu, že analyzovali průběžně zpravodajství ČT "příliš přísně"; domnívá se, že jsme kritizovali "předpojatě a za každou cenu". (Nesouhlasíme se Šmídovým vysokým hodnocením Romana Proroka, je ale pravda, že moderátoři po jeho odvolání byli ještě horší.) Šmíd připomíná, že Janu Čulíkovi mnohokrát doporučoval "Nestřílejte na pianistu, hraje nejlépe jak umí", a varoval, že kritiku v Britských listech účelově zneužívají politické strany k prosazování vlastních cílů. - To je ovšem zcela nepřijatelná a pro české poměry urážlivá argumentace. Nedomníváme se, že nutně musí být české prostředí podřadnější než prostředí v jiných zemích, a proto musejí např. na zpravodajství (nebo třeba i na úroveň dodržování práva a pořádku) být v  ČR pro "česká specifika" uplatňována měkčí měřítka než jinde. Naopak, poměřujeme zpravodajství ČT běžnou mezinárodní úrovní kvalitní televizní žurnalistiky a poukazujeme, věcně, případ od případu, na to, kde zpravodajství ČT selhává. To budeme dělat i nadále, ať bude pracovat ve zpravodajství České televize kdokoliv. Představa, že máme snad potlačovat určité myšlenky z obavy,že by jich někdo mohl využít k politické manipulaci, je představa neslušná - rovná se totiž také manipulaci. (JČ)

  • V noci na úterý se vysílal na ČT 1 tklivý "dokument", který je současně pozvánkou na demonstraci. K logu ČT1 se připojilo ještě jedno - stávka, a to všude tam, kde vysílání převzal dispečink Kavčí hory. (šok)

  • www.antirebel.cz. Webmaster této stránky konstatuje, že od spuštění stránky o půlnoci na Silvestra ji navštívilo přes 1000 lidí a přes 200 podepssalo petici na podporu Jiřího Hodače. (Britské listy stránce doporučují, aby dala prostor názorům obou stran.)

  • Jan Urban dělá na Kavčích Horách "revoluci" a pak o tom nezávisle reportuje v českém vysílání Svobodné Evropy! - Účastníci demonstrací na Kavčích Horách jsou vyzýváni, aby na petici proti Hodačovi "podepsali všechny lidi, co znáte"! - O těchto pozoruhodných podvodech bojovníků za pravdu referuje Jakub Trnka v příspěvku v tomto čísle BL.- K tomu však podotýká Ondřej Nosek:

    Na Kavkách bylo včera asi o třetinu více lidí, než předevčírem. Odhaduji to na 10 000. Schválně jsem zkusil "oblafnout" studenty u podpisů. S tím, že mám napsaná r.č. pár přátel, kteří nemohli přijít. Velmi slušně mi vysvětlili, že to za ně podepsat nemohu a nabídli mi seznam dalších podpisových míst. Myslím, že ta zpráva pana Trnky nebyla pravdivá. Dokázat to ale nemohu.

  • Další drastické chyby Jiřího Hodače. Jiří Hodač si na sebe v pondělí navlékl "gestapácko-estebáckou" koženou bundu a kostkovanou košili, takže ve chvíli, kdy na vizuálním dojmu záleží všechno, vytvořil dojem nesmírně záporný. Vzbouřenci mu vytvořili ve velíně emocionálně manipulační scénu. Kněz Tomáš Halík, který se v této věci bezostyšně politicky angažuje, zneužil svého kněžského postavení a dožadoval se vstupu do velína, že jako kněz "smí chodit i do vězení". Potíž je, že v tomto případě nevystupoval Halík jako nestranná osobnost, ale jako stoupenec vzbouřenecké strany. Ve velíně pak sloužil mši. Tomáš Pecina opět opakuje, že řešení, jak krizi rychle vyřešit zná, ale nezveřejní ji. Mám s tím velký problém: je novinářským aktivismem mlčet (tím napomáháme vzbouřencům) anebo naopak řešení zveřejnit? (tím bychom napomohli Hodačovi). Zdá se, že není střední cesta. Stále zastávám jako redaktor BL názor, že novinář musí zveřejnit veškeré informace, které má k dispozici, bez ohledu na důsledky. (JČ)

  • Jana Bobošíková nepřípustně manipuluje zpravodajství Bobovize. Upozorňuje Ondřej Nosek:

    Mám doma příjem jak ze satelitu, tak i z pozemního vysílače. Obojí zprávy si nahrávám a porovnávám. Původní profesí jsem zvukař (18 let v ND, nyní mám malou firmu a zvukařině se již nevěnuji). O technice přesto něco málo vím. Při sledování Bobovize mě zaujalo vystoupení Bobošíkové, která před dveřmi do velína velmi rozhorleně promlouvala k "novinářům". Obsah proslovu byl ten, že učinila všechno možné, aby jim umožnila setkání s pracovníky ve velínu. A že sami vidí, že je televizáci odmítají do velína vpustit. Zároveň jim "vysvětlila" že doufá v jejich "objektivní a pravdivé informování o tom, co zde viděli". Na těch záběrech bylo ale něco divného. Kamera ani jednou nezabrala ty novináře a do záběru kamery se zleva a zprava dostaly dva fotoaparáty, jeden běžný diktafon bez loga a dvě anonymní hlavy zabrané zezadu. Normálně by kameraman švenknul i na ten zástup novinářů! Zavolal jsem proto známého novináře, který tam byl též, a zeptal se jej na podrobnosti. Ten mi řekl, že všichni novináři, včetně zahraničních, byli do velína vpuštěni a proběhla normální tiskovka. Vpuštěn byl rovněž štáb paní Bobošíkové. Paní Bobošíkovou ale do velína odmítli vpustit se soukromou ozbrojenou ochrankou. Jí samotné účast neodmítli. To, co paní Bobošíková odvysílala, byla zinscenovaná komedie bez novinářů! Štáb paní Bobošíkové natáčel na velíně rozhovor s několika lidmi. Do vysílání ale šel jenom tendenční záběr s Rumlem. Pane Čulík, takové jednání nemá s novinařinou nic společného. Je to jenom zbabělá manipulace. Paní Bobošíková není novinářka! A pokud snad někdy byla, velmi se změnila!

  • Tímto titulkem zahájil svůj živě vysílaný pořad Ponorka na ČT2 moderátor Pavel Anděl. K cenzurním zásahům vedení ČT zatím nesáhlo. (TP) (Pozoruhodné je, že pracovníci ČT nejsou schopni ani vytvořit tento jednoduchý grafický titulek s dostatečnou profesionalitou. Po tečce chybí mezera, řádkování je hrbolaté, text se tluče s logem na obrazovce nahoře, není vystředěn. To je ta kvalita, kterou hájí zastánci svobody projevu. JČ)

  • ČTK informuje zaujatě a právně nekompetentně. Nenašli jsme dosud ve zpravodajství ČTK informaci, že výpovědi, které se pokusila předat některým zaměstnancům ČT ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková, jsou z právního hlediska platné, i když je zaměstnanci nepřijali. Tito lidé nemají na pracovišti ČT už co dělat a vystavují se trestnímu stíhání.

  • Čulík sice píše o kořenech krize, ale neukazuje, jak ji řešit. Konstatuje Josef Sysel:

    Vazeny pane,

    Vase analyzy jsou zajimave, nicmene na mne pusobi v prvoplanu jako profesionalni hra se slovy, kterych jste navrsil velice mnoho na tema "priciny krize" a velice malo na tema -" reseni krize". A o to predevsim jde. Proc upozornujete na spatne stranky projevu pana Hodace a nevyvazujete k tomu i nejake charakteristiky pozitivni ? Tak zdanlive Vase "analyza" vypada objektivne, ve skutecnosti vsak je uz timhle zaujata a neobjektivni. Zrejme by podle Vas bylo nejvhodnejsi dosadit nekoho jineho. Tedy "nenapadne" proslapavate cestu "svemu koni" ? Kazdopadne se mi na Vasem prispevku libilo, ze nestupnujete hysterii.Ze sveho hlediska se mozna snazite byt objektivni, ovsem managersky je Vas text nepouzitelny.

  • Poté, co RRTV potvrdila legálnost vysílání autorizovaného generálním ředitelem ČT Jiřím Hodačem, požaduje Hodač na obrazovce ČT, aby "orgány ČR" učinily kroky k obnovení práva v České televizi. Hodač sice obnovil vysílání, jak ho žádala RRTV, ale opakovaně vysílá tento titulek, pokaždé, kdy by se do vysílání mohli dostat vzbouřenci.

  • Podle slibu zveřejňujeme plný text zprávy kontrolní skupiny o situaci v TS Brno, zaznamenávající korupční praxi, za niž je odpovědný jeho šéf Zdeněk Drahoš. Zpráva je zde (soubor RTF, 284 KB), zde je digitální podpis ve formátu PGP. Z textu byly odstraněny pouze některé konkrétní finanční částky, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit oprávněné zájmy třetích osob; to se však netýká smluv s firmami, kde existuje zřejmé podezření z nekorektního jednání při zadávání zakázek, a samotnými členy kontrolní skupiny kritizovaných honorářů režiséra Jiřího Sequense. (TP)

  • Politik v akci. Karel Kühnl se spacím pytlem na Kavčích Horách. Fotogalerie snímků Štěpána Kotrby z demonstrací a protestů na Kavčích Horách je zde (fotky z 27. 12.)zde (fotky z 28. 12.).

  • Skutečně zapálený aktivista. Jak je zjevné z této fotografie, Jan Urban si myslí, že se vrátil listopad 1989. (Fotografie vyšla v deníku Slovo.)

  • Sponzorování Britských listů. Ozvala se zatím řada čtenářů s různými nápady, o jejichž realizaci budeme uvažovat. Někteří čtenáři OPAKOVANĚ navrhují, že by byli za Britské listy ochotni rozumnou, nepříliš vysokou částku platit. Snad realizovatelnou částkou by bylo cca 1000 - 1500 Kč ročně. To je zajímavá myšlenka, ale na to, abychom získali k dispozici dostatečné prostředky k řádnému financování profesionální investigativní práce, by muselo pravidelných dárců být větší množství. Proto by nás zajímalo, kolik z několika tisíc pravidelných čtenářů Britských listů by bylo ku prospěchu české společnosti ochotno přibližně takovouto částkou na provoz Britských listů pravidelně přispívat a  způsobit tak jejich profesionalizaci a posílení jejich nezávislosti. Své názory prosím pište do redakce tohoto listu. (JČ)

  • Hledají se nápady, jak získat sponzorování pro Britské listy. Pokud máte nápad, jak efektivně a systematicky finančně sponzorovat Britské listy, napište do redakce tohoto listu. Vydáváme tento deník už téměř pět let každý všední den zadarmo, se značným vypětím. Vzhledem k velkému pozitivnímu vlivu, jaký vykonává na českou společnost, by mělo být možné získat nezávislou finanční podporu, která by mohla vést k dalšímu zefektivnění práce BL ve prospěch české společnosti (dosavadních pět let pracují novináři Britských listů pro tento deník zadarmo až po ukončení svého normálního, každodenního zaměstnání). Firma Internet Servis, na jejímž serveru jsou Britské listy umístěny, neumí pro ně získávat placenou reklamu. Musejí tedy existovat jiné možnosti - nebo že by česká společnost skutečně nedokázala k vlastnímu prospěchu financovat elitní nezávislý analytický internetový deník?

  • Katedra slovanských studií Glasgow University vypisuje nyní jako každoročně konkurs na studijní místo lektora češtiny na školní rok 2001/02. Vybraný uchazeč obdrží roční stipendium 6000 liber a bude si moci během pobytu na Glasgow University vypracovat roční postgraduální thesi pro získání titulu MPhil. Hledáme bohemisty s ukončeným vysokoškolským vzěláním v kombinaci s libovolným dalším oborem, nejvhodněji angličtinou či ruštinou. Uchazeči by měli mít dobrou znalost angličtiny. Podrobnosti najdete na adrese http://www2.arts.gla.ac.uk/Slavonic/CzechLektor01.htm.

  • Znovu aktuální kniha. Druhý výbor z  Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)


  • Recenze knihy Adolfa Branalda Pražské promenády od Michaely Černé je na tomto místě.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://blisty.internet.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://blisty.internet.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Hrozí destabilizace státu

    Nebezpečný precedens

    Radovan Procházka

    (Radovan Procházka je generálporučík ve výslužbě.)

    Jestliže někdo prohlašuje, že zaměstnanci České televize, kteří se postaví proti svému představenému, jmenovanému do funkce v souladu s literou zákona, jsou oprávněni vyvolat revoltu a pro propagaci a prosazení svých cílů mohou použít prostředky, které jim byly z důvodů pracovního zařazení svěřeny, dává tím stejné právo i jakékoli jiné skupině zaměstnanců libovolné veřejnoprávní instituce v tomto státě.

    To znamená, že nebudu-li kupříkladu já jako generál AČR souhlasit se jmenováním náčelníka generálního štábu (třeba proto, ľe k jeho jmenování došlo podle mého názoru ukvapeně) nebo s ustanovením ministra obrany či s volbou prezidenta republiky, který se mi nelíbí, mohu své rozdílné názory rovněž prosazovat prostředky, které mi byly mým zaměstnavatelem, tj. ministerstvem obrany, svěřeny k výkonu mých povinností: svými vojáky a jejich zbraněmi.

    A protože jsem i generálem policie, mohl bych si - sice v rozporu se zněním zákona, ale v jeho duchu - vynutit odstranění kohokoli ze svých představených také policejními silami státu.

    Samozřejmě, mezi Českou televizí a českou armádou existuje určitý, do značné míry markantní rozdíl. Zatím co armáda disponuje zbraněmi, které jsou převážně nefunkční a vojáky, jejichž bojová morálka drtivou většinou limituje k nule, je vysílání televize zcela funkční, masově šířenými dezinformacemi schopné zmanipulovat veřejné mínění a v ulicích vyvolat revoluční atmosféru a vyprovokovat nekontrolovatelnou situaci.

    Televize je tedy daleko účinnější zbraní nežli armáda, neboť může v současných podmínkách mediální dominance postupovat zcela v intencích toho, kdo ji ovládá, i proti zájmům občanů tohoto státu.

    Mluvím-li čistě teoreticky o možnostech, které mně jako vojákovi dává každé zpochybnění absolutní platnosti zákonů této země, a relativizuje-li se navíc z nejvyšších státních míst jejich závaznost vyvoláváním jakýchsi "duchů", jejichž podobu si každý můľe upravit podle svých přání, potřeb a cílů, pociťuji nepokoj. I v noci se budím ze spánku, protože rozkymácené a podryté zákony může ať už v blízké či vzdálené budoucnosti využít či zneužít kdokoli z šeroslepých přátel i bystrozrakých nepřátel naší sotva opeřené demokracie.

    Naléhavě se mi vnucuje celá škála absurdních postav, od pološílenců naturelu Miroslava Sládka přes některé dřívějí plukovníky Varšavské smlouvy (dnes generály NATO), chronické revolucionáře typu mého přítele Jana Rumla, až po bolŠevické komandíry čapájevy kalibru soudruha Štěpána. Přítomnost dvou vůdčích představitelů jednoho politického uskupení na velíně ČT (tj.režimovém pracovišti, kam mají přístup pouze osoby podle jmenného seznamu), kteří zde svým politickým rozhledem poněkud protismyslně bojují za nezávislost ČT na politických stranách, dává všem extremistům solidní návod, jak snadno destabilizovat ještě neusazený právní stát.

    Stanovisko policie, čekající na soudní výrok, je nestoudně alibistické. Až se na velíně - a to ne už jen v televizi - zainstalují bolševíci anebo sládkovci, budeme zřejmě také čekat na soudní výrok, který by nám - nepochybně alespoň posmrtně - dovolil pokusit se o obnovení principů demokracie.


    Zajímavá souvislost:

    Když si ukradla své noviny redakce Zemědělských novin, také její redaktoři křičeli, že brání svobodu projevu

    Pavel Kačer

    Vážený pane Čulíku,

    dávám Vám plně za pravdu v cause ČT.

    Myslím, že téměř vše už bylo řečeno. Přesto na okraj jednu pozoruhodnou souvislost.

    Když novináři privatizovali Zemědělské noviny, které měly patřit všemu lidu (podrobnosti jsou v Britských listech zde) (vydavatelství RP - viz komunistický majetek), museli odrazit snahy ministra Kubáta. Ten dal podnět k vytvoření nové redakce. Tehdy redaktoři ZN (ze staré redakce) spustili hysterickou kampaň o svobodě slova. Dnes po devíti letech víme, jak to dopadlo.

    Obránci svobody tisku, akcionáři společnosti 1. zemská a.s., se stali spoluvlastníky a tudíž i vydavateli ZN novin, které si přivlastnily titul a předplatitelský kmen Zemědělských novin. Velmi rychle pak většina novinářů akcie za mnohonásobek původní ceny prodala zahraničnímu subjektu a tím se obohatila na účet ostatních (veřejnosti, o jejíž nezadatelná práva údajně bojovala).

    Není třeba připomínat, že takových scénářů bylo realizováno s pomocí některých politiků víc (MF, RP...), o čemž se samozřejmě taktně mlčí (až na čestné výjimky). Tito zkompromitování novináři mají drzost dnes znovu bojovat za svobodu slova, tentokrát na Kavčích horách!

    Také v dnešním případě ČT jde jen o ekonomický a politický vliv úzké skupiny lidí. Ke zmatení veřejnosti se však znovu používá šermování s ideály. Já rozhodně nenaletím.

    Srdečně zdraví redaktor

    Pavel Kačer, Slovo a Zemské noviny


    Stávka, aneb císařovy nové šaty v ČT

    Jaroslav Vaško

    Druhá fáze je, když agenturu navštíví jako občané politikové, kteří tam ale nejsou jako politikové, jsou tam ale jako občané, pak ale jak se takový občan dostane mimo den otevřených dveří na exkurzi do takové agentury, to je snad možné jen kdyby tam byl jako politik, ale on tam jako politik nebyl, je tam snad jako klient ?!

    I PR agentura musí být vůči svým klientům nestranná, tzn. že není možné dopustit, aby někdo porušoval jejich práva, to je naprosto pochopitelné, jediné vysvětlení tedy může být, že ten dotyčný kdo tak činí není zcela duševně zdráv – tento závěr přijatý zaměstnanci agentury je asi skutečně jediné možné vysvětlení. Buďme tedy rádi, že se najde alespoň několik osob schopných toto poznat a přijmout příslušná opatření. Žádná PR agentura totiž nemůže poškodit své klienty, tím spíše, když je taková agentura financována převážně z veřejných zdrojů.

    Proto tedy stávka. Stávka ??!! Stávka !!! Co je to stávka ? Někdo by možná řekl že přerušení práce, vcelku výstižnou definicí je i „zastavení či přerušení práce většího počtu pracujících, provedené společně a plánovitě za ůčelem dosažení nějakého cíle“. Pravdou podle „vzbouřenců“ ale asi bude, že stávkou může být cokoliv co chceme – proč to ale chceme, resp. proč to někdo chce. Ví ten někdo proč to chce ? Asi neví, ale to přece nevadí.

    Z hlediska odpovědnosti jsme měli zatím běžné české hry s trestními oznámeními, ten kdo ale spíše uspěje je ten zlý šéf PR agentury, tzn. že spíše ty jeho trestní oznámení mají větší šanci na úspěch.

    V případě zahájení trestního stíhání a rozhodnutí o vině a trestu pak bude situace jasná – problémem bude pouze vyčíslení škody, kdo za ní ale odpovídá bude zřejmé z výroku o vině.

    V případě stávky, a ta zde je, se pokusím o krátký úvod:

    Právo na stávku je upraveno v Listině základních práv a svobod v čl. 27 odst. 4, kde se říká “Právo na  stávku je zaručeno za  podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.“, toto právo je součástí hlavy čtvrté Listiny, upravující hospodářská, kulturní a sociální práva.

    Doporučuji pozornosti formulaci první části věty před středníkem, hrubě zjednodušeno by se dalo říci, není zákon, nemůže být stávka. Zcela tak to není, i jeden zákon je, zákon č. 2/1991 Sb. O kolektivním vyjednávání. Zde je upraveno, kdy je možné stávkovat, a kdy se jedná o stávku nezákonnou. Stávka může být použita podle zákona jako krajní prostředek ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, popřípadě se může jednat o solidární stávku na podporu jiného, stávkujícího ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Nedomnívám se, že se v daném případě jedná o některý z těchto případů. Uvedený zákon řeší i otázku sankcí, apod., zde snad jen pro zajímavost § 23 odst. 1, odpovědnost účastníka stávky vůči zaměstnavateli za škodu – odpovědnost podle občanského zákoníku, takže žádný „směšný“ čtyřyapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před porušením povinnosti.

    Navíc opět jen pro pořádek, uvedený zákon je jednou z mála právních norem, na jejichž základě může do věci vstupovat státní zástupce, jde o činnost státního zastupitelství na netrestním úseku - § 21 (stávka) a § 29 (výluka). Tzn. návrh k soudu na určení nezákonnosti stávky může podat nejenom zaměstnavatel, ale i státní zástupce.

    Pokud by někomu připadalo uvedené nespravedlivé, nedostatečné, apod., pokud se bude někdo ptát jak má stávkovat z politických důvodů, odpověď bude znít těžko. Lze ale i argumentovat, že vzhledem k tomu, že zákon právo na politickou stávku neupravuje, nedopadají ani sankce, což je argumentace sice drtivá, vracíme se pak ale opět v kruhu zpět k obecné odpovědnosti za škodu ve smyslu občanského zákoníku.

    Vždy se však najde něco pozitivního,takže v obdobné věci rozhodoval Městský soud v Praze a dospěl k závěru, že v úvahu přichází stávky pouze ve smyslu zákona vydaného k provedení Listiny základních práv a svobod. Ve věci však bylo podáno odvolání a odvolací soud dospěl k závěru, že by se tak při neexistenci právní úpravy jednalo o nepřiměřené omezení obecného práva na stávku a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání s tím, že je třeba posoudit veškeré okolnosti vyhlášení stávky a zda bylo zaměstnavateli v dostatečném časovém předstihu umožněno zabezpečit činnost a provoz zařízení. Zkrátka s takovými věcmi mají zkušenosti odbory, ty televizní ale asi ne.

    Takže závěrem, i když jde s největší pravděpodobností o všechno možné jen ne o stávku ve smyslu práva, i kdyby o ní šlo, „vzbouřenci“ na tom asi nebudou nejlépe. Dalo by se asi říci že budou jediní, kdo mají o co přijít a kdo o to asi přijdou. Kamarádi politici už ve věci nebudou schopni nic udělat a proč by to taky dělali. Pokud vše vyjde a klient agentury z dané situace vytěží maximum, nebude moci přece podporovat zaměstnance agentury, kteří se dopustili porušení právních předpisů, to by jednak nemohl a jednak by to pro něj nemuselo být bezpečné do budoucna, vždy se přece najdou noví ochotní zaměstnanci. Pokud to ale nevyjde a klient nic ze situace nevytěží, tím spíše nemůže podporovat zaměstnance agentury, kteří mu vlastně svojí nekvalitní prací způsobili škodu, vždyť on na ně přece spoléhal, předpokládal že jsou profesionálové, a ani ho teď tak poškodili

    Takže zaměstnanci aby už snad začali předběžně počítat, kolik bude dělat náhrada škody na jednu osobu. I kdyby totiž přišel do agentury nový šéf, nespravuje svoje prostředky ale prostředky veřejné, tzn. že také nemůže riskovat, že na něj někdo podá trestní oznámení pro porušování povinnosti při správě cizího majetku – co jiného by totiž bylo nevymáhání škody, když by bylo zřejmé, kdo za ni odpovídá.

    Snad možná, co tak nově vymezit činnost obou televizních rad, kdy jejich hlavních činností by bylo poměřovat, jaký podíl vysílání jde ve prospěch které politické strany a zajistit, aby poměr vždy odpovídal výsledkům voleb. Bylo by to čisté, přestali bychom si hrát na veřejnoprávní zpravodajství, stejně nikdo neví co to je, a třeba by takový výklad nešel proti duchu zákona. Byl by sice v přímém rozporu s textem zákona, duch by ale třeba byl zachován.


    Novoroční zhodnocení krize v ČT

    Podle rozhovoru s Tomášem Pecinou zaznamenal Jan Čulík

  • ČT nebyla veřejnoprávní televizí, byla televizí čtyřkoaliční. Díky nynější krizi byla Česká televize přistižena se Čtyřkoalicí in flagranti. Už dlouhou dobu se tvářila, že je to veřejnoprávní televize, ve skutečnosti to byla televize čtyřkoaliční a propagandu ve prospěch Čtyřkoalice v ní financovali koncesionáři. Celý spor o ČT vznikl z toho důvodu, že Česká televize už dlouho veřejnoprávní televizí vůbec není, její zpravodajství bylo v majetku zpravodajské redakce, která jejím prostřednictvím prosazovala vlastní politické zájmy.

  • "Cenzura"? - Nikoliv, absence profesionálního odstupu. Národ je šokován, že prý Jiří Hodač poprvé od roku 1969 otevřeně vysílání České televize "cenzuruje". Je to z hlediska české veřejnosti naprosté nedorozumění podstatě novinářské práce. Jak na to třeba už léta poukazuje Václav Žák, novinář nesmí používat veřejnoprávního sdělovacího prostředku jako vlastního majetku, k prosazování vlastních politických či podnikatelských cílů. (Běžně to dělají například reportéři Českého rozhlasu, kteří zvou podle Václava Žáka do vysílání své kamarády a dělají reklamu jejich knihám či deskám, totéž se děje i v ČT.)Novinář musí ve veřejnoprávním sdělovacím prostředku projevovat profesionální, kritický odstup. V žádném případě si nesmí médium ukrást k prosazování vlastních cílů. Cenzuru, kterou byla postižena Česká televize, na ni uvalili vzbouřenci, a Hodač právem proti této cenzuře zasáhl.

  • Neefektivní rozhodování Jiřího Hodače. Potíž je, že po svém nástupu do ČT postupuje Jiří Hodač naprosto chaoticky a nezvládá situaci, která, musíme přiznat, je velmi obtížná. Je zvyklý na civilizační standard Velké Británie, který není aplikovatelný v českém chaosu. Je to, jak poznamenává Tomáš Pecina, jako kdyby Holanďan přijel do Alp a divil se, že se mu ve sněhu špatně chodí v polobotkách.

  • Vzbouřeneckému vysílání měl ředitel ČT zamezit okamžitě po svém nástupu do ČT, a to plošně. Vzbouřenci neměli mít ani na minutu k dispozici obrazovku ČT.

  • Titulky na obrazovce, vysvětlující zásah, měly být formulovány daleko komunikativněji a vstřícněji vůči divákovi: "Vážení plátci koncesionářských poplatků, omlouváme se, že pro vás v současnosti nejsme schopni zajistit regulérní vysílání, děláme vše pro jeho obnovení."

  • Hodač používá nevhodné procedury: postupuje chaoticky. Jednou velín uzavře, pak ho opět otevře. Činí chaotická strategická rozhodnutí.

  • Televizní vzbouřenci nemají právo ke vzpouře. Televizní vzbouřenci zneužili televizní techniku (paragraf 249 trestního zákoníku o zneužití cizí věci) a zkompromitovali se ještě hůře než politikové. Pokud s Hodačem nesouhlasili, měli hromadně dát výpověď.

  • Psychóza roku 1989. Vzbouřenci vyvolali psychózu ohledně údajného "návratu revoluce z roku 1989". Někteří pošetilci skutečně při demonstracích na Kavčích Horách požadují "svobodné volby" - ony se snad v ČR nekonají svobodné volby?

  • Duch a litera zákona. Jak je to s "duchem" a "literou zákona"? Tomáš Pecina to vysvětluje na tomto příkladu: Představte si, že vás zastaví policista na silnici, kde je povolená rychlost 80 a vy jste jeli autem 120. Bude vám chtít dát pokutu, vy budete argumentovat, že duch dopravních předpisů vyžaduje, aby se jezdilo bezpečně - že duch je v tomto případě v rozporu s literou zákona, neboť vy máte bezpečné BMW a žádné nebezpečí nehrozilo. Pokud však bude policista přesto chtít uplatnit literu zákona a bude od vás vyžadovat pokutu, nelze požadovat, aby přišel o místo. Jste trockista, zastávající princip permanentní revoluce, řeknete-li, že je-li v rozporu litera zákona s jeho duchem, rozhodující je duch. Václav Havel správně konstatoval, že rozhodnutí Rady ČT při jmenování Jiřího Hodače bylo v rozporu s duchem zákona, ale neřekl, že duch má přednost před literou zákona - to by totiž znamenalo, že by se přihlásil k neprávnímu státu. Havel to ovšem záměrně formuloval tak, aby jeho výroku mohli využít vzbouřenci a nadřadit ducha zákona jeho liteře.

  • Opoziční smlouva na ústupu. Vypadá to tak, že sociální demokracie a ODS v současnosti chtějí Českou televizi úplně přenechat Čtyřkoalici, respektive Unii svobody, neboť se partneři v opoziční smlouvě obávají další záporné publicity, pokud by jakkoliv zasáhli. Jejich strategií je nechat Unii svobody, aby stoprocentně ovládla Českou televizi, a opakovaně na to poukazovat. Nebezpečné ovšem je, že není jasné, jestli nezačne Čtyřkoalice po ovládnutí ČT stupňovat své revoluční požadavky, např.: "musíme eliminovat 'nepřiměřený' vliv oposmlouvy ze všech institucí". Je také pravděpodobné, že Čtyřkoalice v dlouhodobější perspektivě ohrozí koncesionářský poplatek a to povede k privatizaci ČT.

  • Úkolem vlády je prosazovat zákonnost. Neuvěřitelná slabost sociálnědemokratické vlády v této krizi vedla k vážnému rozvolnění právního řádu a k infantilizaci společnosti.


    Všechny ultimativní požadavky byly vysloveny ještě před Hodačovým jmenováním

    Hodač nebyl jádrem problému - rebelie by vznikla z finančních důvodů proti každému řediteli

    Jiří Svoboda

    Vážený pane Čulíku,

    v zásadě souhlasím s Vaší fundovanou a zevrubnou analýzou kořenů současné krize v ČT. Chtěl bych jen zdůraznit některé aspekty, které mají zvláštní sociálně psychologický význam.

    ČT má stále 3000 zaměstnanců, což je ve vztahu ke srovnatelným televizním stanicím u nás, ale i v zahraničí neúnosné. To vědí především sami zaměstnanci ČT a jakékoli změny ve vedení pro ně znamenají existeční frustraci, protože se logicky obávají, že by nový generální ředitel mohl začít tuto předimenzovanost řešit.

    Na rozpočet ČT jsou napojeny soukromé produkční skupiny, které jsou na tomto rozpočtu plně závislé. Jedním z "nejtěžších hříchů" ředitele Puchalského bylo, že na konci roku ponechával tyto skupiny v nejistotě a s odkazem na vytváření programového schematu s nimi neuzavíral smlouvy.

    Nový ředitel, pan D.Chmelíček, postupně uklidnil zaměstnance i  vlivná lobbystická uskupení. K žádným dramatickým změnám nedošlo a bylo zřejmé, že se o nich ve vedení ani neuvažuje. V ČT nedošlo k nezbytné restrukturalizaci a nikoho ani nenapadlo zadávat mnohamilionové zakázky při tvorbě programů formou veřejného výběrového řízení. Zaniká smysl "veřejnoprávnosti" jako mechanizmu, jehož prostřednictvím si občané formou koncesionářských poplatků platí službu kultivace vědomí a cítění, která není vystavena bezprostřednímu diktátu komerčních hledisek. Přerozdělování této "kulturní daně" nemá žádný zvláštní režim - vedení ČT s ním zachází jako s vyprodukovaným ziskem.

    Jakýkoli nový ředitel ČT bude postaven před toto dilema a v případě, že se ho pokusí řešit, vystaví se propuknutí konfliktu, kterého jsme dnes svědky.

    Značná část veřejnosti propadla pod vlivem mediálního tlaku přesvědčení (do jisté míry se této chyby dopouštíte i Vy ve své analýze), že jádro konfliktu a jeho eskalace leží ve jmenování Jiřího Hodače generálním ředitelem. Přitom se účelově zapomíná, že všechny ultimativní požadavky byly vysloveny již 17.12., tedy v době, kdy jméno Jiřího Hodače ještě nikde nepadlo. Z tohoto hlediska je zcela irelevantní uvažovat o tom, je-li Jiří Hodač komunikativní, či nikoli; je-li zdatný, či neschopný manažer... Jiří Hodač totiž neměl na to, aby cokoliv ze svých schopností a  nedostatků prokázal ani hodinu. Hodnotit v těchto souvislostech jeho schopnosti mi připadá krajně nefér! Je to jen účelová špinavost, či nevědomá služba účelové špinavosti, která nebyla zvlášť odpudlivé podoby v televizním prohlášení, kde byly zpochyňovány nejen schopnosti pana Hodače, ale i jeho příčetnost. S možnou kvalifikací trestného činu pomluvy si v Čechách nikdo hlavu neláme. A kdo je jak etický, o tom bylo už rozhodnuto.

    Pro ty, kdo si chronologii vývoje nepamatují přikládám prohlášení ze 17. prosince, v němž byly formulovány všechny známé ultimativní požadavky a všichni potencionální adepti na funkci generálního ředitele ČT byli vyzváni, aby své přihlášky do konkurzu vzali zpět. Scénáře vypovězení poslušnosti byly v té době již připraveny proti jakémukoli řediteli. S pozdravem

    Jiří Svoboda, režisér


    Reakce na odvolání GŘ ČT Dušana Chmelíčka

    Prohlášení sdružení "Česká televize - věc veřejná" :

    My, zástupci FITESu, Asociace producentů v audiovizi, Asociace filmových a televizních střihačů, Asociace Českých kameramanů, České filmové a televizní akademie, Poradního sboru generálního ředitele České televize, Nezávislé odborové organizace České televize, Iniciativy Brno 20/21, nezávislých producentů , Herecké asociace, Letní filmové školy, PEN klubu, Obce spisovatelů, Asociace Českých audiovizuálních režisérů, pracovníků ČT konstatujeme, že rozhodnutí Rady České televize odvolat jejího generálního ředitele prokázalo naprostou neudržitelnost současného způsobu volby Rady České televize. Rada ČT svým nekompetentním a za stávající situace neodpovědným rozhodnutím uvrhla Českou televizi na okraj chaosu, který ohrožuje její fungování. Je to hazard, za který v důsledcích nenese odpovědnost Rada ČT, ale ti, kteří ji zvolili. Hazard ohrožující naplňování úkolu televize veřejné služby. Tato situace je důsledkem trvalého pohrdání hlasy odborné veřejnosti, těch, kteří v České televizi pracují a především je namířena proti těm, z jejichž koncesionářských poplatků je placena a kterým má sloužit - občanům této země.

    K uklidnění této situace nabízíme svoje odborné profesní a lidské síly.

    Proto Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a její Stálou komisi pro sdělovací prostředky žádáme, aby naše dlouhodobě a opakovaně vyslovované obavy o osud České televize konečně vzala na vědomí.

    S ohledem na vážnost situace požadujeme :

    1. Zastavit okamžitě výběrové řízení na nového generálního ředitele. Okamžité odvolání stávající Rady ČT, která ztratila kredit, opravňující ji k volbě nového generálního ředitele.

    2. Zahájení dialogu mezi odbornou veřejností a Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky tak, aby mohla být zvolena nová Rada České televize. Rada z osobností veřejně známých, respektovaných, odpovědných, kvalifikovaných. Rada, která by pomohla stabilizovat situaci v České televizi, která by uvážlivě zvolila nového generálního ředitele České televize.

    3. Bezprostřední zahájení veřejné rozpravy o legislativních změnách, které by vedly ke změně dosavadního neudržitelného stavu volby Rady České televize podle stranického klíče.

    4. Apelujeme na stávající členy Rady ČT, aby se dobrovolně vzdali své funkce.

    5. Apelujeme na kandidáty na funkci generálního ředitele aby za  těchto okolností stáhli kandidaturu.

    V Praze 17. 12. 2000


    V ČR dnes nevládne totalita!

    Protesty se vzdalují prvotní příčině konfliktu

    Reakce na čtenářské ohlasy k mým textům o krizi v ČT

    Martin Stín

    Série mých textů ke krizi v ČTV vyvolala překvapivě silnou záplavu čtenářských ohlasů. Někteří čtenáři se cítili dotčeni, že jsem na jejich e-maily neodpověděl. Není v mých silách a časových možnostech, abych odpověděl na všechny jednotlivě. Mimo to obsahují opakující se společné myšlenky. Pokusím se proto reagovat hromadně. Má odpověď není pouhým aktem formální zdvořilosti. Myšlenky čtenářů odrážejí způsob, jakým společnost vnímá poměry v tomto státě a jsou v některých bodech varující. Stojí za to, aby si jich všimli "otcové (či spíše otčímové) národa". Nebudu se detailně zabývat souhlasnými vyjádřeními a pominu výplody primitivů, kteří nedostatek myšlenek nahradili nadávkami. Bohužel neodpovím ani těm, kteří mě vyzvali k vypuštění jejich adresy z mého adresáře; všichni bez výjimky tak učinili slušným způsobem a já jsem na jejich přání okamžitě reagoval.

    Abych předešel nedorozuměním, považuji za nutné zdůraznit, že nejsem členem ani sympatizantem žádné politické strany, tím méně ODS, jak mi bylo vyčítáno, a za napsání zmíněných textů mi nikdo neplatí. Můj postoj k novodobé národní frontě je stejně kritický jako názory nesouhlasících čtenářů. Lišíme se v náhledu na vhodnost nástrojů, jimiž se má dosáhnout zlepšení poměrů.

    Na názorech mých odpůrců mě nejvíce znepokojuje, že významná část reagujících - a to pisatelé různých věkových kategorií a zřejmě inteligentní a vzdělaní - klade rovnítko mezi naše současné vnitropolitické poměry a režim Protektorátu, Tisovy Slovenské republiky a komunistického Československa. Domnívají se, že jsme stejně manipulováni a bezmocní proti státní moci jako v době fungování oněch neblaze proslulých státních útvarů. Odvozují z toho neúctu k právnímu řádu a dovolávají se práva čelit působení nedemokraticky přijatých špatných zákonů akcemi občanské neposlušnosti.

    Nemohu souhlasit. Výše zmíněné státní útvary byly mocenským nástrojem okupantů. Tehdy byly zákony výrazem projevu vůle okupantů a jejich domácích přisluhovačů. Vyjadřovaly "právní" názor vůdce nebo vůdcovské skupiny a jejich úprava do konečné podoby loutkovými parlamenty byla kosmetickou záležitostí. Takto přece tvorba zákonů u nás neprobíhá. Jsme svobodná země, jejíž závislost na spojencích má podstatně jiný charakter než podřízenost Třetí říši nebo SSSR. Parlament je volen ve svobodných volbách a odráží vůli voličů - paradoxně i těch, kteří v den voleb zůstali doma. Naše zákony jsou pravidla, která jsme si prostřednictvím svých zástupců dali sami a nezbývá nám, než je ctít do té chvíle, než je stejným způsobem nahradíme jinými.

    Výše uvedené názory však přesto nelze brát na lehkou váhu. Odrážejí skutečnost, že určitá, pro svou kvalitu nepřehlédnutelná skupina občanů vnímá tento stát jako málo demokratický, zatížený nedostatečnou komunikací mezi mocenskými strukturami a řadovými občany, nepružně až strnule reagující na nespokojenost občanů. Souhlasím s autory těchto ohlasů v tom, že existují věcné důvody pro to, aby byl náš stát občany takto vnímán. Ukazují na to, že je nutné více otevřít politický systém občanům. Vytváření překážek jejich angažovanosti omezujícími ustanoveními volebního řádu, zúžením cesty k uplatnění vlivu občanů na správu věcí veřejných do podoby monopolu politických stran uzavřeného systému novodobé národní fronty a preventivním odmítáním prvků přímé demokracie působí neblaze na vztah občanů ke státu, je překážkou jeho budoucího pozitivního vývoje. Nadřazení hledisek techniky tvorby a výkonu moci nad obsahové prvky demokracie, ke kterému inklinuje zejména ODS, působí škodlivě.

    Výrazná skupina čtenářů obhajuje právo televizních "povstalců" na zvolenou formu protestu nemožností dosáhnout nápravy právními prostředky z důvodu neprůchodnosti právního řádu a nefunkčnosti vnitřního kontrolního systému režimu. Nezbývá mi, než poukázat na to, že takové názory mají oporu ve smutné skutečnosti, že občan se ve sporu se státními orgány zpravidla ničeho nedomůže, přičemž řízení o stížnosti je nesmírně zdlouhavé, zatížené formalismem a vedené snahou obhájit za každou cenu postup chybujícího státního orgánu. Potud se s "povstalci" a jejich sympatizanty ztotožňuji. Myslím však, že systémovou vadu režimu nelze odstranit mimoprávními prostředky, nasazenými kvůli jednomu izolovanému případu.

    Řada mých kritiků se domnívá, že "povstalci" měli právo jednat daným způsobem, protože změna ředitele byla provedena na základě špatného zákona a navíc jeho nekorektní aplikací. Vadí jim zejména obsazení Rady ČT podle stranického klíče a rychlost, předčasnost odvolání bývalého ředitele a rychlost, s jakou byl nový ředitel vybrán. Trvám především na názoru, že fungování ČT nebylo výměnou ředitele ohroženo natolik, že by bylo nutno sáhnout po takto necivilizovaném protestním projevu.

    Zákon o ČT, který je v této souvislosti zpochybňován, nebyl schválen včera a bylo na místě protestovat proti němu již dříve. Pokud platí, je třeba jej brát jako pravidlo, přijaté oprávněnou institucí. Proti jeho dopadům se lze bránit právní cestou. Ta cesta by byla zdlouhavá, ale úspěch by pravděpodobně vedl k odstranění systémových vad našeho právního řádu a měl by tak širší dopad než je případné odstranění Jiřího Hodače. "Volba podle špatného zákona" a nevhodným shromážděním není u nás nic nového. Václav Havel byl po prvé zvolen komunistickým parlamentem podle špatného volebního zákona, a přesto nevypukly akce občanské neposlušnosti.

    Nepřehlédnutelným prvkem názorů kritiků mých textů je nespokojenost s mocenským monopolem smluvněopozičních stran, přecházející až do nenávisti k ODS a zejména k Václavu Klausovi. K tomu mohu dodat jen tolik, že ani já nepatřím k jejich fanklubu. Ale řešení je v každém z nás.

    Dovolávám se Masaryka: "demokracie žádá si lidí činných" Každý z nás má možnost vstoupit do některé z politických stran a na jejich půdě se domáhat změny poměrů, počínaje změnou této strany zevnitř. Teoreticky máme možnost vytvořit si úplně jinou platformu pro obhajobu svých názorů, pokud nás současné "národněfrontovní" strany neuspokojují. Ležet na kanapi, přenechat politické rozhodování hrstce dobrodruhů, a pak se jednou za čas zúčastnit nějaké výtržnosti je sice pohodlné, ale k ničemu nevede. Akcemi, jako je "televizní vzpoura" lze v případě úspěchu v nejlepším případě dosáhnout výměny několika osob, změnu nějaké dílčí právní normy, ale na podstatě režimu se nic nezmění. Vyženete-li z ČTV Hodače, dosáhnete-li rozpuštění Rady ČT a přijetí nového televizního zákona, nezměníte nic na tom, že i dále budou zemi vládnout lidé, kteří si své pozice soustavně budují již dlouhou dobu. Nezmění se styl politiky a setrvačnost poměrů v politickém systému bude působit na chod ČTV více než změny, kterých dosáhnete.

    Někteří diskutující odmítají srovnání událostí na Kavčích horách s Únorem 1948. Nemyslím, že by nám v této chvíli hrozilo nastolení diktatury, trvám však na tom, že myšlenka, že "pracující" mají právo vzít moc v podnicích a institucích násilím do svých rukou a vyházet vedoucí, kteří "nejdou s lidem", je komunistická a v Únoru 1948 fungovala. Naopak odmítám srovnávání dění na Kavčích horách s událostmi r. 1989, protože dnešní akce směřuje proti základním principům režimu, který vzešel z událostí r.1989.

    Bez komentáře jsem vzal na vědomí dopisy, naznačující, že za "povstáním" může být snaha zabránit odhalení nepravostí ve finančním hospodaření ČT.

    Pozoruhodným je tématický posun v komentářích čtenářů, který je souběžný s vývojem diskuse v tisku a je zvláštním doplňkem vývoje událostí v ČT. Výhrady se stále více vzdalují od prvotní příčiny konfliktu, t.j. od odvolání Dušana Chmelíčka a stáčí se k obecně politickým otázkám. Mluví se o obraně ČT před vlivem ODS, přičemž vzpouru otevřeně řídí senátoři čtyřkoalice.

    Ukazuje to, že ve sporu o ČT nejde o ČT, ale o boj o podíl na moci uvnitř "národní fronty". Jmenování Jiřího Hodače je zástupný problém, který veřejnost "zbaštila i s navijákem". Navíc se zcela neférově důsledky nezodpovědného jednání "povstalců" používají jako nástroj proti Jiřímu Hodačovi. I to nasvědčuje tomu, že jde o řízenou, mazaně režírovanou dezinformační akci, sledující úplně jiné cíle než ty, které jsou deklarovány. I kdybych připustil, že Jiří Hodač má vazby na ODS, byl by mi milejší než jeho "povstalci" tolik oplakávaný předchůdce, který je poznamenán neformálními vazbami k StB.

    Perličkou diskuse je myšlenka na násilné obsazení Kavčích hor demonstranty , pokud by z nich "povstalce" vytlačila policie. S tímto anarchistickým nápadem snad ani není třeba polemizovat.


    Lidi na venkově spor o ČT vůbec nezajímá

    Jan Paul

    Reaguji na Miroslava Bezděka který píše, že Jiří Hodač se stal obětním beránkem všeobecně zkorumpované politické scény v ČR a události v české televizi posloužily jen jako rozbuška. Autor soudí že vlci se nažerou, koza zase zůstane celá a národ zase utře hubu. 30.12.00 jsem navštívil vesničku Bzová ( její obyvatelé ji stále považují za "komunistickou") a v místní restauraci kde jsem s většinou živě diskutoval, zazněly převážně podobné názory. Kupodivu nikdo se zde ale neoháněl koncesionářskými poplatky a lidé jsou přesvědčeni, že jim bohatě stačí dva fungující programy...

    Otázka integrity české televize - které se vzbouřenci tolik občansky dovolávají - je pro ně naprosto abstraktní pojem. Vesničané totiž nechápou smysl toho, jak by taková "jejich" televize měla vypadat a co by vlastně měla vysílat (leda že by jim to někdo vnutil). Je vůbec otázka, mohou-li to kdy vědět. Přemek Podlaha se svým "neprůhledným" Receptářem je přesně ten horizont, kam až jsou ochotni v tomto smyslu dojít. Zdá se proto, že reklamní velkohubost vzbouřenců o udržení tzv. "naší televize" lidem na venkově nic neříká a i v tomto smyslu jsou rebelové odtrženi od reality.

    Samotný konflikt na "kavčím hradě" vidí vesničané velmi vzdáleně (Bzová ale leží asi 40 km od Prahy!!!), jako problém lidí, kteří si "zase" chtějí rozdělit moc."Kr-kavčímu" volání po svobodě, se přítomní podnapilí myslivci dobře zasmáli. Musím potvrdit, že většina hospodských hostů nebyla schopna "ani" odpovědět na otázku, koho by zítra chtěli volit...já také ne.


    Nechutnosti na ČT 1

  • Nechutnosti na ČT 1 těsně před 22.00. Napsal Dalibor Žůrek:

    Scénky

    1, parodie na "Peříčko" (pornografický pořad televize Nova).

    ( nic proti tomu, ale musí to mít alespoň trochu vkusu)

    Tlustý, kníratý chlap vyzvídá po "divákovi"

    Jak jste na tom doma se sexem ? Co orální sex ?

    Ne žena to nemá ráda. -Zkuste si to namazat Nutellou. Odpověď "Ano, to účinkuje, ale děti jsou obvykle rychlejší."

    2, scénka

    Rom na pracáku, chce práci. Úředník si hraje na počítači, a Roma odbývá, když Rom řekne, že je pracovitý, a bez práce nemůže vydržet, úředník najde inzerát "Hledá se gen. ředitel pro IPB, plat 350 000, 4 dni volno, bla bla.

    CIkán se nedůvěřivě zeptá "Vy si ze mě děláte srandu, že?

    Odpověď: "Ano, ale vy jste začal."

    (Myslí se tvrzení Roma, že je pracovitý.)

    Pěkné na veřejnoprávní televizi, že ?

  • Poznámka JČ: To je holt ta svoboda projevu, za niž asi vzbouřenci demonstrují.


    Právní poradna: Jak by bylo možno ukončit krizi v České televizi?

    Zaměstnanci ČT, jimž byl zrušen pracovní poměr podle § 53, odst. 1, písm. b), zákoníku práce, i když výpověď nepřijali, mohou být okamžitě z prostor televize vykázáni. Policie má povinnnost je z pracoviště vyvést, požádá-li ji o to generální ředitel České televize. Jak se zdá, policii se do splnění této zákonné povinnosti nechce, a to zcela zjevně proto, že v září 2000, během antiglobalizačních protestů, potlačila redakce zpravodajství ČT informace o brutalitě české policie vůči demonstrantům, a propagandisticky silně pomohla ministru vnitra Stanislavu Grossovi. Nynější nečinností zjevně oplácí Stanislav Gross televizním vzbouřencům jejich pomoc jeho věci letos v září. Pokud by se však generální ředitel České televize Jiří Hodač obrátil na policii se řádně oficiálně koncipovanou a dobře právnicky zdůvodněnou žádostí o vyvedení vzbouřeneckých novinářů, jimž byl zrušen pracovní poměr podle § 53, odst. 1, písm. b), zákoníku práce, neposkytnutí této policejní pomoci by bylo jasně prokazatelným trestným činem zneužití pravomoci veřejného činitele. Zrušení pracovního poměru vzbouřeneckým zaměstnancům je zcela odůvodněné, pokud neplní příkazy generálního ředitele. Zajímavé by bylo také uplatnění par. 249 o neoprávněném užívání cizí věci. Bylo by nutno dokázat, že vzbouřenci neužívají zařízení televize k účelu, k jakému bylo určeno. Podle našeho názoru nebylo toto zařízení určeno pro šíření propagandy jejich vzbouřenecké kauzy. - Není jasné, proč této metody k odstranění vzbouřenců z České televize Jiří Hodač nepoužil už dávno -svědčí to o jeho neschopnosti. Právní informace máme od Tomáše Peciny a právníka Jaroslava Štemberka.

    Tomáš Pecina se však od tohoto řešení distancuje: právem argumentuje, že na policii v ČR trestní oznámení pro trestní čin zneužití pravomoci veřejného činitele učinit nelze. Jak víme z četných případů brutality policie ČR vůči občanům v době antiglobalizačních demonstrací, Inspekce MV ČR případ vyšetří a dojde k závěru, že zákon porušen nebyl, popř předá stížnost Odboru stížností, který vydá nález, že je vše v pořádku a stěžovatele ještě urazí. Nikoliv, vysvětlení Jaroslava Štemberka je sice teoreticky bezchybné, argumentuje Tomáš Pecina, ale pokud nechce policie z politických důvodů jednat, tímto způsobem ji k tomu nikdo nepřiměje. TP má efektivní právní řešení, ale odmítá ho zveřejnit. Argumentuje, že je stejně už pozdě. Poukazuje mj. na skutečnost, že se zcela rozštěpila vládní sociální demokracie, v níž se alespoň šest čelných představitelů postavilo na stranu nezákonně jednajících vzbouřenců, což je bezprecedentní a pro právní stav v zemi šokující. Vážnou chybou také bylo pro Jiřího Hodače zdiskreditovat se propagandistickým vysíláním Jany Bobošíkové.

    Editor Britských listů s postojem Tomáše Peciny nesouhlasí, neboť novinář nesmí účelově zatajovat informace, které má k dispozici. (JČ)

  • K tomu nám napsal Jiří Hodač:

    Pane Čulíku,

    mohu Vás ujistit, že naši právníci připravili a dál připravují různé varianty postupu a zásobují policii a soudy potřebnými dokumenty. Doručují se všemi dostupnými prostředky. Pracuje se na tom 16 hodin denně. Problém ale není individuální schopnost či neschopnost, ale vánoční a novoroční doba, kdy české soudy nepracují vůbec a policejní úřadovny také zejí prázdnotou. Úřední postup je tu navíc vždy složitý. Tohle, pane Čulíku, není Británie, kde Vám soudce vyřídí naléhavou záležitost, když ho vyrušíte u večeře, svátky nesvátky!

    S pozdravem

    J.Hodač


    "Hodač není schopný ředitel": dva protikladné dokumenty od Mary Rainové

  • Hodač není schopný ředitel, nemá schopnost vést lidi a byl v české sekci BBC velmi nepopulární, píše Britským listům Mary Rainová, bývalá editora BBC Radio News Features a mj. bývalá členka správní rady zahraničního vysílání BBC. Mary Rainová je manželka bývalého ředitele českého vysílání BBC Miloše Vávry: Z dopisu, který zveřejňujeme v závěru těchto BL v anglickém originále, zde citujeme v českém překladu:

    "Jiří Hodač by nikdy nebyl jmenován do vysokého manažerského místa v BBC, protože není profesionálně kompetentní. Každý vedoucí pracovník managementu musí mít schopnost jednat s lidmi a motivovat je (viz úspěch generálního ředitele BBC Grega Dyka v tomto ohledu). Bylo by pro vás velmi obtížné, ne-li nemožné, nalézt mezi současnými i minulými pracovníky české sekce BBC někoho, kdo by měl laskavá slova pro schopnosti pana Hodače."

  • K dopisu Mary Rainové zaslala Britským listům toto paní Z. Hodačová, manželka Jiřího Hodače:

    Sent: Sunday, December 31, 2000 6:06 PM

    Vazeny pane Culiku,

    posilam Vam text vanocniho prani, ktere obdrzel pan Jiri Hodac prave od pani Mary Raine.

    Z. Hodacova, manzelka Jiriho Hodace.

    Jirka & family

    With best wishes for Christmas and the New Year

    Mary & Milos

    We were glad to get your card & know that you are OK. I can imagine the horror of what you went through at CT - hope you've recovered.

    How is Mark doing at university ?

    (Český překlad:

    Jirkovi a celé rodině

    Přejeme vám všechno nejlepší k Vánocům a do Nového roku.

    Mary a Miloš.

    Byli jsme rádi, že jsme dostali tvé přání a žes nám dál vědět, že jsi v pořádku. Dovedu si představit ty hrůzy, které jsi zažil v  České televizi - doufáme, že ses z toho zotavil.

    Jak se vede Markovi na vysoké škole?)

    Doufam, ze se mate vsichni dobre a mas-li chut, zavolej mi - (tel. cislo). Budeme v Londyne do poloviny ledna, pak pojedeme do Andalusee.

    Milos.

    Nejde o to, zda je Hodač schopný či neschopný ředitel, ale o legalitu jednání lidí. Poznámka JČ k dopisu Mary Rainové: Je možné, že český kontext je trochu jiný. Hovořil jsem těsně po jmenování Jiřího Hodače generálním ředitelem ČT dlouho telefonicky s Janou Dědečkovou z Rady ČT a argumentoval jsem, že jsem jejich rozhodnutím jmenovat Jiřího Hodače zcela šokován, protože má pověst nekomunikativnosti a všeobecného nedostatku empatie a že v České televizi, jejíž pracovníci nejsou zrovna známi otevřeností vůči lidem zvnějšku či vůči kritice, to vyvolá katastrofu. Z argumentace Jany Dědečkové vyplynulo, že na Radu ČT udělalo mezi všemi uchazeči velký dojem civilizované, "britské" Hodačovo vystupování, které žádný jiný uchazeč neměl. Jinými slovy, Jiří Hodač udělal na Radu ČT prvotní vynikající dojem stejně tak, jako zpočátku, na jaře 2000, na reportéra Britských listů Tomáše Pecinu. Varoval jsem ho tehdy před propadáním povrchním dojmům a na základě další zkušenosti s Jiřím Hodačem Tomáš Pecina svůj názor na pana Hodače rychle korigoval - směrem k horšímu. Jana Dědečková argumentovala, že Hodač má neocenitelnou zkušenost ze života ve Velké Británie a jeho případné možné nedostatky v jednání s lidmi lze prý kompenzovat tím, že Rada ČT bude trvat na tom,aby se obklopil schopnými lidmi, jako je Kateřina Fričová a Petr Sládeček. Hodačovi ani Radě nebyla v tomto smyslu dána šance se buď zdiskreditovat, anebo dokázat, že udělali správné rozhodnutí. Vzhledem k tomu, co víme o interním jednání Rady ČT, jsou obvinění z nátlaku ODS na jmenování Jiřího Hodače zcela nepodložená a účelově politická. - Mary Rainová nemá pravdu, když ve svém dopise tvrdí, že se nikde nehovoří o Hodačově nekompetentnosti: to, že byl v české sekci BBC nepopulární, psaly několikrát Britské listy a z nich to citovala hned na začátku nynější krize ČTK. - V nynější krizi však nejde o to, zda bylo Hodačovo jmenování správné či nikoliv, ale o to, zda naproti platným zákonům bude v ČR rozhodovat lůza, respektive zda na základě emocionální manipulace lůzy se bude drápat k politické moci opoziční politická strana.


    Kompletní dopis Mary Rainové v anglickém originále je zde:

    Vzbouřenci ho v České televizi už včera z Britských listů překládali do češtiny. Doufejme, že k překladu přidali také text výše uvedené vánoční gratulace o "hrůzách v České televizi", kterou poslala Mary Rainová Hodačovým.

    Jiří Hodač is incompetent

    Mary Raine

    Dear Mr Culik

    In all this row now going on in Czech Television, it seems that one important consideration is in danger of being completely overlooked: namely the professional competence for the post of Director General of Jiri Hodac. The Rada, in appointing him, spoke of his "moralni and profesionalni" competence for the post and pointed to his BBC experience.

    I am in a position to know something of the latter. (In the mid 1990s, I was one of the heads on the news and Current Affairs department of BBC World Service and a member of its Editorial Board) and am frankly astonished by the Rada's words. Mr Hodac would never have been appointed to any senior managerial post in the BBC .Why? because he lacks this very professional competence.

    Part of the skill of management is an ability to deal with people and to motivate. (see the success of Greg Dyke as BBC D-G in this regard). You will find it very difficult, if not impossible, to find past and present members of the BBC Czech Service who have kind words for Mr Hodac's managerial skills. They would most likely echo the words of Dusan Chmelicek, when Hodac resigned in August after his brief stint as head of Zpravodajstvi at CT: that Mr Hodac, in his opinion, suffered from an inability to communicate with people and get on well with colleagues. Their name for him was "Kapitan Memo" (tj. interní sdělení; dnes bychom řekli Mr. E-mail-pozn. TP).

    This is why questions must be asked about the judgment of the Rada in selecting Mr Hodac. After all, the BBC felt unable to appoint Mr Hodac to the post of head of the BBC Czech Service on a permanent basis after my husband, Milos Vavra, stepped down early in 1996. Mr Hodac held the position for several months but apparently was considered not suitable to be confirmed in the job. Doesn't that tell you something......

    Of course the real problem in the Czech Republic is a fondness for appointing people to senior positions because of their political loyalty, rather than their competence or suitability.........alas there seems to be too many historical precedents in the country .......

    Mary Raine

    formerly Editor Radio News Features and a member of Editorial Board, BBC World Service 1994/6 and Head of Central talks and Features BBC WS 1990-94

    Gross je od zasedání MMF dlužníkem ČT, proto nezasahuje proti vzbouřencům

    Jan Vedral

  • Ministr Stanislav Gross je od zasedání MMF dlužníkem redaktorů České televize. Poznamenává Jan Vedral:

    O co vlastne jde policii a panu Grossovi?

    Nezalezi na tom, jestli vic sympatizujete se vzbourenci, nebo s  novym vedenim CT. Uz ponekolikate se ale ukazuje, nakolik v  pripade rebelantu funguje pokrivena optika normalnosti. K tomu, aby do squatu Ladronka nabehla Mestska policie (!) a znicila tak nejlepsí centrum alternativní kultury siroko daleko, stacilo radnimu Filipu Dvorakovi ukazat prstem a zamavat pochybnym carem papiru.

    Nikoho z novinaru, vyjma Britskych listu, to tehdy moc nebralo. Ani ty tolik svobodne redaktory CT (konkretne medialni hvezdicku posledních dní Patrika Kaizra. Prave ten ma totiz, coby byvaly prispevovatel A kontra, v CT na starosti extremisty). O  ucelovem zpravodajstvi z MMF, ktere udelalo ze Stanislava Grosse boha spravedlnosti a cestnosti se ani nebudu zminovat. Je jasne, ze Gross se ted citi byt zpravodajum CT dluzníkem. Mozná by jim ale prece jen prospelo, kdyby nesli dusledky reality, ktere svym medialnim pusobenim napomahali vzniknout.


    Vůle lidu. "Ignorant armies fighting in the night."

    Jan Čulík

    Je docela dobře možné, že národ, frustrovaný dva roky opoziční smlouvou, si nyní jednotně přeje, aby mu od nynějška vládla Čtyřkoalice. Pokud tomu tak je, měla však Čtyřkoalice usilovat o moc demokratickými prostředky, veřejnou informovanou debatou, nikoliv se drát k moci pouličním pučem za pomoci emocionální manipulace neinformovaných demonstrantů. Způsob, jímž se Čtyřkoalice dere k moci, bude od nynějška špinavou poskvrnou na její pověsti. Budoucí noví čtyřkoaliční novináři v ČT debatu o této záležitosti jistě do vysílání nepřipustí, ale zemi to bude ekonomicky i politicky škodit. - Je to začarovaný kruh: asi před dvěma lety jsme v BL napsali, že sdělovací prostředky jsou v ČR tak špatné a natolik žijí ve vlastní virtuální realitě, kterou vytvářejí, že není vyloučeno, že jednoho dne samovolně, z ničeho, vyvolají vládní krizi - a už je to tady. Potíž je, že stejně jako v případě krize v České televizi i v množství jiných palčivých aktuálních problémů nejsou české sdělovací prostředky schopny či ochotny vybrat ze složitého problému to, co je na něm nejdůležitějšíjasně to prezentovat veřejnosti. Tak před televizí demonstrují zmanipulovaní občané, kteří o podstatě krize a jak vznikla a co se její manipulací sleduje nemají nejmenší tušení. Politikové, kteří se chtějí dostat k moci, vědí, že čeští novináři neumějí jasně prezentovat problémy, a tak rezignovali na skutečnou politickou a hospodářskou práci pro svou zemi: nikdo o tom nedokáže efektivně referovat a volební hlasy se tím nezískají. Daleko účinnější je vytvářet virtuální realitu, manipulovat a mlžit.


    Vzbouřenci vyhráli?

    Tomáš Pecina

    Aktualizace, sobota 10.30:

  • Co bude dál. Včera krátce před půlnocí se Rada ČT usnesla, že ředitel Hodač musí získat kontrolu nad "vitálními" funkcemi své televize nejpozději v úterý 2. ledna. Zároveň přišel signál od ministra vnitra, že on a jeho lidé se v případu nebudou angažovat, tj. že stát nebude v případě České televize vymáhat právo (a stává se tedy státem kabaretním). Stanislav Gross médiím rozumí a dobře ví, že přejde-li "pod nátlakem" brutálního Miloše Zemana do jiné strany, bude v ní rázem hrdinou, který bude okamžitě moci aspirovat na nejvyšší posty. Stejně uvažuje Petra Buzková, která z toho důvodu (a s neobyčejnou mediální bravurou) nechala Martinem Muchkou zpochybnit usnesení vysílací rady.

    Úkol je zjevně nesplnitelný, takže Jiřího Hodače lze už v tuto chvíli s úspěchem označit za bývalého ředitele. Nyní jde tedy o to, zda zvítězí právo nebo revoluční spravedlnost, tj. zda nový ředitel ČT bude nastolen Radou nebo ulicí. Obecně platí, že čím později Hodač odstoupí ze své funkce (a čím déle bude druhá strana sporu dostávat podporu ve formě cenzorských titulků místo zpravodajství), tím vyšší je pravděpodobnost, že kapitulace bude bezpodmínečná. Zda se politikům podaří vyjednat lepší kompromis, se dozvíme během několika následujících dní.

  • Jak se zdá, vzbouřenci vyhráli a okamžitě se rozhoří nový mocenský boj, konstatuje Tomáš Pecina: Čtyřkoalice, která zvítězila (vláda odmítla proti vzbouřencům užít síly a nastolit vládu zákona), ví, že televizní vzbouřenci se zdiskreditovali a kromě toho to jsou špatní novináři - nejsou dost profesionální. V televizi tedy dojde k postupným personálním změnám a Vondráčkové a Klepetkové budou nahrazeni Cabany, Marhouly, Urbany a dalšími zasloužilými osobnostmi s "morálním kreditem". --- Ještě existuje varianta, že Zemanovi dojde, co se děje, okamžitě odvolá ministra Grosse a nový ministr vnitra provede v ČR "noc dlouhých nožů": zlikviduje tento puč. Stanislav Gross by v tu chvíli přešel se svými lidmi k úplně jiné straně a Zeman jako pohádkový král, který se vrátil a udělal pořádek, by pomocí policie a s tichou podporou ODS puč potlačil. V takové zemi bych ale žít nechtěl. Ve srovnání s tím se jeví život v zemi, kde bude vládnout Čtyřkoalice, jako velice snesitelná možnost. Ale tato varianta je málo pravděpodobná. --- Vláda opoziční smlouvy tedy asi skončila. Roznětkou byla chyba mediálního laika Jany Dědečkové, která navzdory informacím, analýzám a scénářům, které měla k dispozici, přiměla Radu k překotnému jmenování Jiřího Hodače a efektivně tak ukončila vládu své strany i ČSSD.

  • Vítězství nebude tak jednoduché. Poznamenává Jiří Novák:

    Ono to nebude tak jednoduché. Podle platného zákona i když J. Hodač bude odvolán, nebo odstoupí, bude nadále ředitelem ČT až do jmenování nového. Jsem zvědav, jakým kvaltem bude probíhat výběrové řízení na nového ředitele.

    Poznámka JČ: Bude lůza dodržovat platné zákony? Dovedu si představit, že bude manifestačně nastolen nový ředitel, "podporující vzbouřence".


    Lze si vzbouřenců vážit?

  • Zajímavou diskusi jsme měli s Tomášem Pecinou. Kritizoval mě, že jsou mé aktualizace BL prý příliš prohodačovské, a argumentoval, že vzhledem k tomu, že on na Kavčích Horách mezi vzbouřenci opakovaně pobýval, dovede se empaticky vcítit do jejich situace. Tomáš Pecina přiznává, že původní cíl televizní rebelie byl nelegitimní: tito lidé nemají profesionální novinářské zázemí ani dostatečný odstup a skutečně rebelovali proto, aby mohli televizní obrazovky ČT dále používat jako vlastního majetku. Tento původní cíl je však už ztracen a proměnil se v něco jiného: na Tomáše Pecinu dělá dojem, že ti lidé - navzdory prvotní chybné akci ve svém odporu vytrvali. Neustoupili, i když už nyní nechtějí svůj cíl. Mnozí z rebelů uznávají, že se zkompromitovali s politiky a budou muset odejít. "Co kdybych se já dostal do obdobné situace?" zamýšlí se Tomáš Pecina a proto se vzbouřenci empatizuje. (JČ)

    Poznámka TP: Co mi přisuzuje trochu zjednodušeně Jan Čulík, je sentimentálně-žurnalistické vidění světa, které nesdílím - jsem přesvědčen, že emocionální vydírání nemá právo na publicitu. Jde mi o jinou věc: vzbouření redaktoři přišli vzpourou o legitimaci k vykonávání své profese, takže jediné "vítězství", kterého mohou nyní dosáhnout, se posouvá do zcela osobní roviny vytrvat ve vzdoru vůči Janě Bobošíkové a neustoupit nátlaku. V původním záměru jsem žádný étos nenašel, ale v situaci, ve které jsou nyní, se tento étos, řekněme sekundární, objevuje. Jinak řečeno, nemám důvod, proč schvalovat prvotní motivy rebelujících redaktorů, ale začínám mít důvod, proč si minimálně některých z nich vážit.


    "ČR stále chudne, proto budu demonstrovat proti Hodačovi"

    Jan Čulík

    (Tento shrnující článek si objednal deník Mladá fronta Dnes a měl by tam, mírně zkrácený autorem, vyjít v sobotu 30. 12. na názorové stránce.)

    Iracionální názor jednoho moravského podnikatele, čtenáře Britských listů, citovaný v titulku tohoto článku, ukazuje, jak geniálně se podařilo redaktorům zpravodajství ČT využít všeobecné nespokojenosti občanů v České republice a proměnit interní pracovněprávní spor uvnitř ČT ve vážnou politickou krizi. Interní televizní konflikt byl převeden v  politický spor Čtyřkoalice - opoziční smlouva. Byl proměněn v emocionální "boj o svobodu slova", o nějž nejde. Rebelům z redakce zpravodajství se podařilo manipulativně vytvořit dojem, jako by se znovu odehrával listopad 1989. Ignorujme prosím vystoupení "známých osobností", kteří většinou nemají o vývoji v ČT za posledních několik let přesnější informace, a snažme se analyzovat fakta.

    Je paradoxní, že dnešní demonstranti obviňují z vlastní frustrace, která je důsledkem nepříliš pozitivního politického a hospodářského vývoje v ČR, nového ředitele Jiřího Hodače, jako symbol všeho špatného na opoziční smlouvě. Za nynější politováníhodný stav českého politického a hospodářského života však nesou paradoxně přímou osobní spoluodpovědnost dnešní "obránci svobody projevu", novináři z  ČT jako např. Bohumil Klepetko či Daniela Drtinová, kteří po dlouhá léta nebyli schopni nezávislé kritické analýzy činnosti politiků, nedokázali předvídat záporný politický vývoj a ve studiu se vůči politikům, jako byl Václav Klaus, chovali úslužně a podbízivě.

    Redaktoři zpravodajství ČT volají pokrytecky po svobodě projevu. Přitom případů, kdy zpravodajství České televize neposkytlo české veřejnosti profesionálně a nestranně zpracované informace s kritickým odstupem, je velké množství. Redakce zpravodajství ČT například letos v září zcela potlačila informace o brutalitě Policie ČR vůči demonstrantům i náhodným občanům při zasedání MMF/Světové banky. Televize BBC vysílala záběr, který obletěl svět: český policista na něm brutálně kope do demonstranta ležícího na zemi. Redakce zpravodajství ČT měla tento záběr k dispozici, ale neodvysílala ho, stejně tak jako například záběry těžce zbitého humanitárního pracovníka, Angličana Tima Edwardse. Edwards pomáhá postiženým dětem na klinice v indickém Bhópalu, a proto byl pozván jako host do nedělního dětského vysílání ČT. Poté, co ho zmlátila česká policie, už byl pro Českou televizi nezajímavý.

    Jak na to poukázal v jedné ze svých analýz ekonom Lubomír Mlčoch, v posledním desetiletí komunistického režimu vedli ředitelé státních podniků své firmy, jako by byly v jejich soukromém vlastnictví. Neformálně si je zprivatizovali dávno před pádem komunismu. Totéž učinilo s redakcí zpravodajství ČT její osazenstvo. Českou televizi si navykli používat jako prostředku k vyjadřování vlastních názorů a prosazování vlastních cílů. Dobře nechápali a nikdy nerealizovali princip novinářské nezávislosti a profesionální nestrannosti, ani kritického odstupu od zpracovávaných témat. Opakovaně rebelovali proti všem pokusům omezit tento jejich neformální a nelegální vliv na vysílání.

    O reformu zpravodajství ČT a jeho profesionalizaci se poprvé pokusil - možná poněkud necitlivě - v květnu 1998 Ivan Kytka. Sdružení redakce zpravodajství, kde bylo už tehdy rozhodování založené na neformálních přátelských vztazích a na vazbách k politikům, ho obvinilo z "neprofesionality" a ze "zaujatosti ve prospěch ČSSD" a donutilo k rezignaci za pouhých sedm týdnů po nástupu do funkce šéfa zpravodajství. K likvidaci Ivana Kytky v zájmu zakonzervované redakce tehdy přispěl tehdejší sociálně demokratický poslanec, Pavel Dostál. I nyní se Dostál angažuje v zájmu zachování statu quo v  redakci zpravodajství. Po Kytkově rezignaci se tehdejší ředitel ČT Jakub Puchalský do redakce zpravodajství už neodvážil zasáhnout: podobně se choval i jeho nástupce Dušan Chmelíček, jehož jmenování Jiřího Hodače ředitelem zpravodajství skončilo v létě roku 2000 rychle fiaskem a Hodačovým odchodem.

    Opakované výměny ředitelů vadily ostatním oddělením České televize, protože destabilizovaly výrobní procesy zábavných pořadů a destabilizace ohrožovala příjmy množství volných spolupracovníků ČT a soukromých výrobních firem. Po jmenování Dušana Chmelíčka ředitelem ČT od února 2000 byla vytvořena nová Rada České televize, opět na základě kontroverzního zákona podle stranického klíče. Navzdory stranickému jmenování se však někteří členové Rady ČT během roku 2000 překvapivě vymkli partajní kontrole (energickou roli v Radě začala mezi jinak dosti neschopnými a nerozhodnými členy hrát mimopražská podnikatelka Jana Dědečková) a začali vyžadovat od generálního ředitele Chmelíčka informace o neprůhledných finančních tocích, plnění projektu, na jehož základě byl jmenován, a profesionalizaci redakce zpravodajství. Chmelíček nespolupracoval, a tak ho Rada odvolala. Jana Dědečková, hlavní motor Rady, jednala na základě svého vnitřního pravicového přesvědčení, nikoliv však na příkaz stranických sekretariátů, jejichž členové byli jejím rozhodným jednáním často nepříjemně překvapeni. K nynější krizi přišla ODS jako slepý k houslím. Kontroverzně a spěšně, avšak legálně jmenovala Rada Chmelíčkovým nástupcem Jiřího Hodače. Nešlo o politické jmenování, volba Hodače byla důsledkem kompromisu při jednání Rady a činitelé politických stran byli tímto jmenováním překvapeni. Proti Hodačovi okamžitě rebelovala zakonzervovaná redakce zpravodajství, která s ním měla už v létě 2000 ostrý konflikt. Mnozí pracovníci redakce věděli o své druhořadosti a obávali se, že by po propuštění z ČT nezískali jinde zaměstnání. Redakce se obrátila o pomoc na čtyřkoaliční politiky a populární veřejné osobnosti a uměle vytvořila v zemi politickou krizi.

    Hodač je slabý manažer, není schopen přesvědčivě prezentovat svou věc na veřejnosti a zkompromitoval se propagandistickým vysíláním Jany Bobošíkové, které svou zaujatostí předčilo i hrubou televizní propagandu vzbouřenců. Jeho jmenování je však legální a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ho musí potvrdit: jinak to bude mít destabilizační důsledky pro český právní řád. Kdo bude do ČR ze zahraničí investovat, bude-li zjevné, že rebelující zaměstnanci mohou protiprávně svrhnout ředitele podniku? Špatný zákon je možno změnit, nelze ho však v době jeho platnosti porušovat. Není jasné, jak vyřešit politickou dimenzi tohoto konfliktu: každý ředitel podniku musí mít alespoň minimální podporu zaměstnanců. Otevřeným spojenectvím se Čtyřkoalicí se však televizní vzbouřenci zdiskreditovali stejně tak nenávratně, jako svým propagandistickým vysíláním ve vlastní věci. Politováníhodnou kapitolou v této krizi je vystupování českých "intelektuálů", kteří projevili emocionální podporou televizních vzbouřenců bez řádné znalosti věci znovu psyché nedospělého dítěte bez odpovědnosti.


    ČT: Adam Komers a Sex ve městě

    Štěpán Kotrba

    Uvědomme si, že v objektech ČT bez součinnosti vedení firmy pobývá na desítky neoprávněných osob a vzbouřenci nikdy nedali najevo, že chtějí S KÝMKOLIV vyjednávat. Jak jsem již napsal ve své dlouhodobější analýza já (
    http://blisty.internet.cz/0012/20001227o.html#14) či jak tvrdí jinými slovy Ondřej Hausenblas (http://blisty.internet.cz/0012/20001229i.html#08), vyjednávání "po duškovsku" je sofistikovaná šachová partie, která se musí hrát s jasnou hlavou a s citem. Vyjednávání nejsou jen ultimata, ale také ústupky. K těm ovšem nikdo z krizového výboru zřejmě není ochoten. K jakýmkoliv. Vzbouřencům tečou nervy a dělají chyby. Dnes dokonce "občan" Kraus vznesl na mítinku požadavek vážnější, než cokoliv předtím: "Budeme chtít licenci NOVY". Předčasné prořeknutí nebo varování?

    Vzbouřenci neudržují "sametovost" ani pokoru vůči divákovi, jako "morální" argument podprahového sdělení "Nejsme jako oni". Pokud totiž vstoupili do vysílání filmu Sex ve městě tak, jak se jim to povedlo, udělali sami sobě medvědí službu. Psychologie diváka je totiž jiná. Divák ČT ve 23.30 neví téměř nic o náladách mítinků nezajímají ho : není naladěn na humor Břéti Rychlíka či "občana" Krause, zajímají jej silvestrovské chlebíčky, pivo + SEX - a to kdekoliv. Je to typický divák filmu, do kterého se vzbouřencům povedlo vstoupit: SEX VE MĚSTĚ. Muž mezi 30 - 50 lety, středostavovský, s platem průměrným či lehce nadprůměrným a s převážně středoškolským, praktickým vzděláním. Drobný podnikatel či zaměstnanec malé firmy. Chtěl sledovat SEX a místo toho dostal bez upozornění jakéhosi "veřejnoprávního" Komerse na pozadí temných figurín. A tento neoholený revolucionář mu povídá něco o duševní nezpůsobilosti ředitele, který hodlá kontrolovat peníze, které patří firmě, kterou onen ředitel řídí... Nebo by měl. Pokud je tento divák podnikatel, vyzvedne peníze z banky, pas, kufr prádla a emigruje. Pokud je zaměstnanec, přepadnou ho chmury hodné "Běsného Kokota" ze seriálu na Neviditelném psu.

    Proboha co dělal dramaturg tohoto vystoupení či ten, kdo to psal? Zbláznil se, nebo má v sobě čtyři fernety?

    Pozor, šílené krávy dorazily do Čech

    Podle mého názoru a podle útržkovitých hovorů, které jsem vedl v objektu v sobotu večer podle desítek fotografií (budou ráno na speciální stránce Britských listů), se dostavuje vyčerpání, a únava ze streotypu, psychické zacyklení se v symbolice a poetice uzavřenosti televizního okruhu v budově, nereflexivního vysílání "do zdi". Vztek a agrese nejsou nejlegitimnější "zbraní", pokud si vzbouřenci mají zachovat tvář. Jedinou jejich možnou vzpruhou jsou mediální reflexe mítinků, protože živé publikum je schopno naladění na tu pravou notu...

    To je rozdíl mezi multimédii a živým divadlem. Emocím více vyhovuje živé divadlo než obrazovka. Stejně tak, jako pro "pokec" je lepší hospoda. Podpora herců, sportovců "a dalších kolektivů pracujících" je sice nostalgickou reminiscencí na 17. listopad, nicméně nerezonuje ve většině obyvatle tohoto státu deset let po něm. Mítinky se ale omezily na několik center, zbytek republiky má jiné starosti. Moderující dnešní pražské demonstrace přesvědčoval k "rozjetí informační kampaně" - tzn. že i vzbouřenci si už uvědomili svou izolaci. Faktickou i symbolickou. Ten dnešní mítink v Praze byl navíc agresivnější i ve svém "humoru". Některé výroky na adresu Hodače a Bobošíkové, Železného či radní Dědečkové byly na hranici žalovatelnosti či i daleko za ní...

    Fotografie budou během rána k dispozici v albu (http://www.tendence.cz/blisty/001230-tv-kavky/001230_1.htm). Nikoliv k propagaci podobných postojů, ale pro názornou ilustraci, kam až se 10 let po sametu došlo. A picture is worth a thousand words! Termín "Bobokráva" není důstojným vyjádřením žádného veřejnoprávního novináře či jeho obhájce, ale sprostého pubertálního fracka. Agresivní "host" Břetislav Rychlík či "nekompromisní" Kraus ženou svou tvrdostí inteligentní a klidné redaktory do podobné pasti, kterou připravil Ruml svou neústupností Unii svobody a která vyústila v "opoziční" smlouvu mezi ODS a ČSSD.

    Závěr: ze strany redaktorů není vůle jednat, je iracionální vůle vydržet, stupňovat požadavky do nesmyslnosti a stát se mučedníky své vlastní komunikační neschopnosti. Přejme jim to.

    Táhněte do háje

    Vzbouřenci eskalují situaci, ale nemají přitom dav pod kontrolou. Ve včerejší demonstraci byly k vidění plakáty s textem "Pozor, šílené krávy dorazily do Čech" karikatura pod ním znázorňovala tři krávy: Jedna měla na krku cedulku s nápisem ZIMKA, druhá BOBKA a třetí DĚDKA. Ivan Hlas opět zazpíval "TÁHNĚTE DO HÁJE", což sami vzbouřenci označili za svou hymnu. A opět se objevil v davu transparent s nápisem SVOBODNÉ VOLBY. Sebeukájení přisprostlými vtípky, které zazněly z pódia, není nic, než pubertální vzdor studentů průmyslovky. "Třít se o sebe navzájem" - rada moderátora k "zahřátí" prokřehlých účastníků mítinků - nehodlám já osobně ani ve větším mrazu. Nejsem totiž homosexuál a kolem mě bylo nebezpečně moc mužů...

    Smutný vzdor, neboť realita "tam venku" neodpovídá přáním a tužbám vzbouřenců v dobrovolné "samovazbě". A svobodu nemají bivakující redktoři dobrovolně. Morálku jim chodí posilovat kamarádi, ale upřímní k nim zřejmě nejsou.

    "Senátorská hlídka" zavinila totální diskreditaci veřejnoprávních novinářů

    Smutný vzdor. Protože optimismus nepředstírají už ani "vzbouření" páni senátoři. Ti se neúspěšně dnes večer pokusili za pomocí svých stranických šéfů přimět premiéra a předsedu parlamentu k urychlení plánované schůzky. Předsedové Unie svobody a KDU-ČSL Karel Kühnl a Jan Kasal vyzvali představitele ODS a sociální demokracie, aby se jejich jednání o situaci v České televizi uskutečnilo již na Silvestra, a ne až 2. ledna, jak je plánováno. Odpověď jim dal - strohou - mluvčí vlády Rouček. Ten uvedl, že schůzku svolává předseda ODS Václav Klaus, nikoli Kasal a Kühnl, a proto se uskuteční v plánovaném termínu. Václav Klaus je navíc v zahraničí. Místopředseda vlády Pavel Rychetský vyslovil obavu, že za aférou kolem České televize je snaha Čtyřkoalice vyvolat politickou krizi a mimořádné volby.

    Protest v ČT není spojen s žádnou politickou stranou?

    Krizový výbor a "nezávislé" odbory ČT pak dal do oběhu prohlášení, jehož titulek praví: Protest v ČT není spojen s žádnou politickou stranou.

    "Neustále se množí dezinformace, že protest redaktorů ČT je namířen proti některým politickým stranám a ve prospěch jiných. Jde o lživou propagandistickou kampaň, která je namířena proti nezávislosti České televize.", praví se v textu, který je zde: http://www.czech-tv.cz/krize/20001230jaktoje.htm

    Přitom na sobotním mítinku zaznělo jednoznačné ztotožnění původců zla: ODS, Ivan Langr, Dědečková a další. "Tato strana již dlouho není občanská, ani demokratická. Už je jenom Strana." Dav aplaudoval... "Varujeme kohokoliv, aby se pokusil vyklidit objekt násilím..." "Pakt solidatrity je opravdu paktem..."

    Existuje jediné řešení, jak mohou redaktoři obhájit svou nezávislost na politicích Čtyřkoalice. Zachovají se k nim macešsky: Posloužili jste jako živý štít, lákadlo na lidi a maskoti, ale teď už jděte. Prosíme, odejděte. A schválně, jestli půjdou...

    Stav krajní nouze

    Po zhodnocení situace večer vyhlásily odbory ČT stav krajní nouze, redktoři vnikli do vysílání filmu Sex ve městě a Adam Komers začal recitovat prohlášení.

    "Popis zdravotního stavu pana Jiřího Hodače lidmi z jeho bezprostředního okolí, jeho včerejší údajná nabídka odstoupit z funkce pro únavu a způsob jednání, které naprosto ignoruje základní pravidla chodu České televize, svědčí o pravděpodobné ztrátě způsobilosti pana Jiřího Hodače k právním úkonům," tvrdí krizový výbor a odboráři.

    Odvolání dalších klíčových členů vedení ČT (managementu, který brání kontrole nad financemi, personální a provozní agendou generálnímu řediteli, kterému rada nařídila získat kontrolu a vysílat) považují Hodačovi odpůrci za "další důkaz jeho nesvéprávnosti". Z vedoucích pracovníků se Hodač rozhodl odvolat finančního ředitele Ladislava Palusku, vedoucí právního útvaru Vladimíru Vocetkovou, vedoucího personálního útvaru Michala Kříže a ředitele výroby a techniky Víta Novotného.

    Příbuzenské dezinformace

    Jediným člověkem, který dal do oběhu informaci o údajné vůli Hodače k odstoupení je Petrou Buzkovou protežovaný člen Rady ČT Václav Erben. Ten tvrdí, že na pátečním zasedání RČT nabídl Hodač rezignaci, avšak "někteří členové rady" mu ji rozmluvili. Tuto informaci však vyvrací členka rady Jana Dědečková. Místopředsedkyně sněmovny JUDr. Petra Buzková se přidala plně na stranu vzbouřenců, Václav Erben je s ní přitom v příbuzenském vztahu... O jaké věrohodnosti informací lze tedy hovořit?

    Českou televizi opravdu nezávislou

    Ivan Odillo Štampach

    Vedle přirozeného zápasu o moc mezi vládou a opozicí je nutná ještě další opora demokracie, a tou jsou stranicky nezávislá média. Jejich vlastním cílem není nahradit jednu vládu jinou. Dobrá žurnalistika a publicistika dokáže být kritická ke každé vládě a ocenit dobré kroky každé mocenské struktury. Jako svůj úkol chápe věcný popis a analýzu. Mezi stovkami samostatně působících papírových i internetových novin, časopisů, rozhlasovými a televizními stanicemi se ovšem vždy vyskytne přiznaná nebo nepřiznaná stranická propaganda a také komentáře a rozbory stranící některé z obecnějších politických koncepcí. Lidové noviny ani Právo např. nejsou hlásnými troubami Čtyřkoalice nebo Sociální demokracie, ale jedněm nelze upřít liberální a druhému demokraticky levicovou orientaci. V tom nejsou a sotva kdy budou neutrální. Oba tyto celostátní deníky se ale snaží v mezích své základní orientace být objektivní. Jejich různí komentátoři hodnotí události různě.

    Neutralita je zvlášť naléhavým požadavkem u takových médií, jako je Česká televize nebo Český rozhlas (ale i ostatních celoplošných stanic). Volba poslední Rady České televize zákonem požadovanou nezávislost na politických stranách fakticky popřela. Její členové byli vybíráni podle stranického klíče a na základě předpokladu, že budou činit to, co se jim doporučí a nerušit vlastním uvažováním. I když parlament volil v tomto smyslu v rozporu se zákonem, nemůže být sankcionován. Jde o těžko dokazatelné věci a proto by pravděpodobně neobstála ani stížnost na tuto volbu u Ústavního soudu - i když by se o ní měl někdo kompetentní pokusit. Takto zvolená rada vybrala za generálního ředitele muže, který, soudě také podle udělených výpovědí a jmenování, chce vyhovět, ne-li přímým pokynům ze sekretariátu ODS, tak aspoň jejímu celkovému pojetí politiky a tím také televizní zpravodajské a publicistické tvorby. Je pravděpodobné, že dnes není vedení ODS touto volbou nadšeno. Události se rozběhly silou vnitřní logiky proti zájmům této mocné strany, ba zdá se, že jí vážně poškodí.

    Jediným řešením je odvolání Hodače z funkce generálního ředitele nebo jeho resignace. V krátkém přechodném období, v němž by někdo dočasně pověřený řízením ČT podle jejího statutu především stabilizoval situaci, by měla vláda podat alternativní návrh na postup volby Rady ČT. Nový či novelizovaný zákon by měl opravdu účinně zajistit stranickou neutralitu veřejně právních médií a především jejich rad. A ovšem také Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle zákona přijatého Parlamentem pokud možno co nejdříve (ale po dostačující diskusi odborníků, poslanců a senátorů) by měla být zvolena nová Rada ČT a ta by měla zvolit nového ředitele ČT. Po důkladném výběrovém řízení by se jím měl stát někdo, kdo zprůhlední finanční toky, zeštíhlí zbytnělou instituci a zabezpečí skutečnou stranickou nezávislost, popisný a analytický ráz politicky relevantních pořadů a pluralitu vyslovovaných názorů v celém spektru demokratických politických koncepcí.

    Dosavadní Zpravodajství ČT projevovalo politické sympatie blízké především Čtyřkoalici, Hradu a hradnímu křídlu sociální demokracie. Jeho pracovníci se ovšem do jisté míry snažili poskytovat prostor i představitelům odlišných politických směrů a různých stran českého spektra. Nutno uznat, že v tom nebyli důslední. Cestou k rozšíření obzorů a k opravdu nezaujaté publicistice samozřejmě není sekernická personální politika nového generálního ředitele a jeho vykonavatelky Bobošíkové. K tomu musí tým dosavadních zkušených redaktorů a třeba i nových schopných lidí dosud stojících mimo Českou televizi, také s pomocí veřejnosti a odborníků, dozrát.

    Smyslem demonstrací před budovou ČT i demonstrace svolané na Václavské náměstí je obrana nezávislosti, neutrality a svobody slova. Proto by se měli držet stranou členové vlády, poslanci, senátoři a straničtí činitelé. Je v zájmu České televize, jejích pracovníků i diváků aby "vzbouřenci" byli opatrní ve výběru veřejně působících sympatizantů. Neměli by znevěrohodňovat své záměry aktivní účastí členů politiků na jejich podporu. Jejich, jistě účinná, pomoc bere televizním zpravodajům a politickým publicistům z rukou možnost kritizovat je, pokud budou jednou, což je velmi pravděpodobné, v této zemi vládnout.

    Cestou k rychlému řešení současné krizové situace není odhlašování koncesionářských poplatků, němuž vyzývá falešná výzva šířená po Internetu. Upozorňují na to sami pracovníci Zpravodajství ČT. Výrazné přiškrcení finančních zdrojů by nepoškodilo Hodačovo vedení ČT, jehož hodiny jsou zjevně sečteny, nýbrž televizi samotnou v dalších měsících. Její finanční krach vyvolaný hromadným neplacením by dodal výmluvnost katastrofální výzvě Václava Klause k privatizaci veřejněprávních médií.

    Po předpokládaném Hodačově odchodu a zklidnění situace by se měla rozplést klubka nejasností a podezření ohledně zištných motivací inspirátorů vzpoury. Měla by se vést inteligentní diskuse o roli a pozici České televize a Českého rozhlasu v našem občanském životě. Měla by nastat éra pokud možno co největší nezávislosti a co nejširší plurality, i když nějakým vlivům jistě nelze zabránit. Naší chatrné demokracii vy pak nechyběl jeden ze základních pilířů a aspoň poněkud by se stabilizovala.

    Ivan O. Štampach


    V internetové petici na podporu vzbouřenců jsou podvody

    Olivie Tajovská

    Vážený pane Jane Čulíku,

    před dvanácti hodinami jsem zaslala tuto zprávu občanské iniciativě ČT-věc veřejná, ale do této chvíle nepřišla žádná odpověď. Na jejích webových stránkách se nic nestalo,ani ty nejmarkantnější "omyly" nebyly odstraněny a podepisování probíhá stále dál. Považuji to za podvod na veřejnosti a mrzí mne, že internet tím může být zpochybněn, ačkoli je to medium, jehož význam stále narůstá a jemuž jsme za mnohé vděčni. Proto jsem se rozhodla poslat tuto informaci také vám.

    Do nového tisíciletí přeji mnoho energie

    Olivie Tajovská


    K rukám A.Mullerové,B.Rychlíka,J.Krause,A.Dekoje a dalších představitelů občanské iniciativy Česká televize - věc veřejná

    Vážení představitelé občanské iniciativy,

    na popud několika zahraničních novinářů jsem se začala zabývat procesem, jakým probíhá podepisování vaší petice prostřednictvím internetu.

    Nebylo možné monitorovat všechny stránky, které dnes obsahují údajně více než 50000 podpisů, ale přesto byly během krátké doby zjištěny závažné nedostatky, které průkaznost podpisů získaných na internetu značně zpochybňují.

    Váš program pro podepsání petice vykazuje základní nedostatky, což mne velice překvapuje zvláště v případě takové instituce, jakou je televize. Na počítačovém programu i webových stránkách je vidět, že jste nevěnovali dostatečnou pozornost výběru odborníka, který by si nepochybně alespoň s některými chybami poradil.

    Zde několik nejvíce do očí bijících příkladů:

    48099 A.Kousavá r.č. 601101... takové r.č. nemůže mít osoba ženského pohlaví

    49012 A.Novák r.č. 860606/111 - tomuto mladíkovi bude teprve příští rok 15 let

    Prosím ihned vyřaďte tyto podpisy spolu s dalšími, za něž uvádím např.

    38840 Gustáv Husák

    50312 Vlasta Burian

    a mnoho dalších.

    Nad některými podpisy se samozřejmě můžeme dobře pobavit, ale závažnější je to, že sem mohou být dětsky lehce vpašovány podpisy slavných osobností nebo prostě jen smyšlených osob, a to ve velkém počtu.Můžete namítnout, že k takovému zkreslení může docházet i při osobním podepisování, tam je to ovšem mnohem těžší a časově náročnější, ale internet s primitivním, chyby neošetřujícím programem k podvodům a vtípkům přímo vybízí. Připsání jednoho podpisu trvá jen pár vteřin.

    Doufám, že jako profesionálové pracující v mediích si uvědomujete závažnost této informace a že podepisování petice na internetu okamžitě pozastavíte, popřípadě zcela ukončíte.

    Tuto nespolehlivost podpisů získaných na internetu si totiž uvědomuje mnoho lidí a nemusí to být odborníci se znalostí progra- mování, aby poznali, že je tu něco hluboce v nepořádku.

    Tím se samozřejmě značně diskredituje celá akce a hazarduje se s  důvěrou lidí.

    Očekávám, že mi někdo odpoví na tuto zprávu, abych měla jistotu, že se celou záležitostí začnete ihned zabývat.

    Do nového milenia vám přeji mnoho dobré vůle.

    Olivie Tajovská

    PS. Právě jsem obdržela velmi zajímavý odkaz http://http://home-1.worldonline.cz/~cz053010/top.html, kde jsou z petice vytažena nejrůznější jména, která se několikrát opakují a zcela jasně je na těchto stránkách dokázáno, že podepisování je naprosto nespolehlivé.

    Poznámka TP: Protože petice Česká televize - věc veřejná nemá konkrétního adresáta, nevztahují se na ni žádné zákonné požadavky. Její provedení je na libovůli autorů. Obvinění paní Tajovské mi ale připadá nesmyslné: autoři webové stránky přece nemají možnost, jak ovlivnit, co návštěvníci stránek do petičního formuláře vyplní! Nejvýš by mohli průběžně vyřazovat zjevně nevěrohodné záznamy. Daleko zajímavější mi přijde, že paní Tajovská zná rodná čísla signatářů, ačkoli na formuláři autoři slibují, že je neposkytou třetím osobám. Jak se je dozvěděla?

    PS: První reakce od vzbouřenců:

    Tuto reakci obdržela autorka článku 31. 12 večer:

    Vážená paní Tajovská,

    internetové stránky vznikly ve velkém spěchu takřka za pár hodin a do této chvíle je spravoval velmi malý počet lidí. Máte samozřejmě pravdu - 2.1. se rozjedou naše internetové stránky v  nové podobě a bez Vámi uvedených hloupostí. Věřte prosím, že již teď pracujeme na tom, abychom eliminovali podobné případy, a od 2.1. na to budeme mít další pomocníky.

    Jarka Sedláčková

    Public Relations

    ČT - věc veřejná


    Nepřesvědčivost na obou stranách

    Jan Paul

    Štěpán Kotrba se ve svém článku Adam Komers a Sex ve městě zamýšlí nad způsobem "boje" vzbouřenců, jeho etikou s ohledem na princip sametové revoluce a dopadem na diváka, který je ve chvíli "revolučního vstupu" Adama Komerse, naladěn na právě probíhající film Sex ve městě. Podobnou zkušenost pocitu úvaze Štěpána Kotrby o "podnikateli balícím kufry", jsem jako divák již zažil před filmem Pelíšky: Pokud se v demokratické společnosti objeví na deklarované veřejnoprávní televizi z ničeho nic "chlap" s trikolorou, nutně to znamená že jde o revoluci. Naproti tomu v banánových republikách nejde o jev nijak mimořádný.

    Sobotní nervozní a křečovitý vstup vzbouřenců do filmu s erotickou tematikou, ale nebyl jen kontraproduktivním bulvárním způsobem boje. V mnohém cosi vypověděl i ochraně "čistoty" a "neposkvrněnosti naší tolik potřebné (z momentálního hlediska vzbouřenců) veřejnoprávní televize:

    Když totiž Adam Komers dočetl prohlášení odborového svazu České televize, objevil se opět film Sex ve městě a v následující sekvenci chlapík s tělem playboye vyzývavé buchtě na posteli říká : " Mám dost velký nádobíčko, víš, většině žen to ale vadí, protože ho nepojme!" A ona mu s úsměvem odpovídá :" Mně to nevadí".

    Mně ale vadí i  tyto souvislosti.

    Členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Jana Dědečková ve svém dopise Janu Čulíkovi otištěném 10.5.2000 v samém závěru řekla, že vždy tu bude někdo, kdo se nám bude snažit vyplnit prostor, který mi dobrovolně opustíme. To se ale právě jí nyní stalo. Je s podivem, jak lehce opustila ten svůj 28.12.00 v televizní debatě na TV 3 a přenechala ho Janu Urbanovi, který je samozřejmě na rozdíl od ní novinářsky přesvědčivější. To se od Dědečkové sice neočekává, nicméně ji nikdo nenutil do slovního přetahování či "mlčení", v kterém ztrácela čas. Debata byla mizerně vedená ( moderátor spíše připomínal tatínka s píšťalkou na dětském hřišti) ale jako "amaterka" se mohla striktně omezit pouze na konkrétní fakta (a ty měla v ruce). Silná slova Jana Urbana o vlastizradě, mu tak mohla nechat se svým úsměvem "v ústech". Místo toho neinformovaný divák nemohl mít dobrý pocit ze dvou "tet" ( druhá je "předlistopadově" křečovitá Dušica Zimová), které v debatě útržkovitě vykládali cosi o zákonech a právních postupech v České televizi.


    Ještě jednou o internetové petici hnutí ČT: věc veřejná - je zcela nespolehlivá

    Petr Souček

    Asi všichni, kdo rozumějí principům Internetu vědí, že do takovéto petice si může napsat kdo chce co chce.

    Proto mi trochu vadí postoj organizátorů petice, kteří i naprosto nesmyslně vyplněné položky veřejně vydávají za hlasy na svou podporu, a dokonce je sčítají s hlasy petice papírové. Navíc se mi zdá, že alespoň první jména v obou dvou verzích jsou totožná.

    Ti, kdo neznají Internet dostatečně nebo vůbec, jsou tak uvedeni v omyl.

    Přiznám se, že nevím přesně, jak je to se zákonem na ochranu osobních dat - mlhavě si pamatuji, že všichni, kdo shromažďují osobní data, musejí být registrováni a musejí přijmout dostatečná opatření na jejich ochranu. Z tohoto pohledu je i mně divné, jak může paní Tajovská znát rodná čísla z petice.

    Má vůbec nějaké hlasování nebo petice na Internetu smysl? Při velmi dobré péči organizátorů myslím ano, tou dobrou péčí myslím velmi dobrou technickou přípravu a vyhodnocování nasbíraných dat - například sledovat rozložení hlasů v čase, IP adres, user agentů, refereru, doby zadání, podoby zadávaných dat (malá/velká písmena, diakritika) a další.

    V případě rodných čísel existují i pravidla pro jejich tvorbu, tedy je lze alespoň základně zkontrolovat. V případě jmen existuje na www.mvcr.cz/statistiky/cro/cro.htm kompletní seznam existujících příjmení a křestních jmen - ten se dá i zneužít, i použít na kontrolu. S pomocí http://wwwinfo.mfcr.cz/ lze na http://www.mfcr.cz/scripts/dphnsql/dphm.asp?DSOURCE=DPH najít zase řadu lidí i s rodnými čísly.

    Je možné namátkou třeba 1% hlasů prověřit v reálu. Neví to nic jednoduchého, a riziko podvodu se dá pouze minimalizovat, nikdy to nebude nic přesného.

    Ovšem v případě TV petice je to stejně celkem jedno, jestli ji podpoří 20000 nebo 100000 lidí má stejně mizivý význam.

    A ještě perlička - ze začátku se podepisovala jiná petice, než jaká je tam teď.

    Co nejvíce nezávislosti a objektivity (i) v novém roce přeje

    Petr Souček


    Podivnosti na Kavčích Horách

    Jakub Trnka

    Važení, posílám vam nekolik postrehu ze "shromaždení koncesionářů" na podporu (pardon, ta diakritika me neunosne zpomaluje) "vzbourencu" z CT ze dne 30.12. na Kavcich horach.

    Kdyz jsem si sel ke stolkum, kde se podepisuje petice na  podporu "vzbourencu" pro rozdavane materialy (mimochodem, zajimalo by me, jestli jsou mnozeny na naklady koncesionaru:), stal jsem se svedkem nasledujici sceny:

    Dama strednich let (sklani se nad podpisovymi archy petice) - obraci se na mladou zenu ve zlute veste, ktera kona u petici dozor: "Muzu tam podepsat svoje znamy?"

    mlada zena ve zlute veste: "Jasne, podepiste vsechny co znate!" .... a pani strednich let se dala do prace a podepisovala!

    za druhe! Na shromazdeni promluvil Jan Urban a vyjadroval podporu "vzbourencum" a explicitne se s nimi ztotoznil. Nemam nic proti tomu, ze se nekdo snazi vylecit si sve komplexy z OF a  posleze OH, ale to, ze pak Jan Urban vystupuje v zivem vysilani RFE (pred 12tou hodinou 31. 12) a je moderatorkou predstaven jako "nas zpravodaj z Kavcich hor, Honza Urban" mi pripada ponekud, mirne receno, zavadejici!

    za treti: shromazdeni sleduji "vysilani" "vzbourencu" a  zpravy CT3 na velkoplosnych obrazovkach. Kdyz je na obrazovkach tento dav, shomazdeni piskaji a hulakaji, zejmena vykrikuji "svobodu". :) Kdyz je na obrazovkach Hodac, Bobosikova a nebo Dedeckova, dav jim spila. Vybavuje se mi Foucault s tezemi o  ritualnosti verejnych shromazdeni a jeste vice 1984:)

    za ctvrte: na celem shromazdeni nezaznel ani jeden argumet, pokad za argument nepovazuji slova jiste atletky: "Ja jsem proto, aby se vsude hralo fer!", denunciace z ust Jana Krause a "pravni analyza" jisteho studenta prav (uplne mimo misu, ale to je nad delsi vysvetleni) a podobne zmatenosti.

    PS: mezi slepymy (demokraty) je jednookym kralem a vy jste ti jednooci:))


    Pane Čulíku, vytvořil jste si klaku spřízněnců a očerňujete čestné lidi v ČT

    Oldřich Maděra

    Vážený pane Čulíku,

    přeji Vám hodně zdraví a vše nejlepší do nového tisíciletí.

    Byl jsem stálým čtenářem Britských listů, občas jsem poslal i nějaký příspěvek. Dlouhou dobu jsem četl Vaše příspěvky o České televizi a hledal jsem pravdu. Dnes mohu říci, že jste se dlouhou dobu snažil očernit řadu lidí, kteří si to nezaslouží.

    Podobně zacházíte se svými přispěvateli. Rád doplníte článek vlastním nadpisem, který naprosto nevyjadřuje původní myšlenku autora bez jeho autorizace. Příspěvky také cenzurujete tím, že z nich vybíráte ty, které se Vám hodí do krámu.

    Podařilo se Vám tímto způsobem vybudovat si svou klaku, která má unifikované myšlení s Vámi a ráda zatleská Vašim vývodům. Konečně o tom svědčí i výběr nejzajímavějších článků, který jsou povětšině z Vašeho pera, popř. Vám blízkých autorů.

    Neobjektivita Vašeho zpravodajství v kauze ČT je donebevolající. Váš internetový list se tak stal pro mne nepoužitelný a nebudu ho dále číst ani do něj přispívat.

    Váš bývalý čtenář

    Oldřich Maděra


    Pan Maděra píše věcné nesmysly

    Petr Paleta

    Vazeny pane Culiku, pan Madera pise nesmysly, ktere je treba uvest na spravou miru.

    Nechci prilis chvalit ceskou ekonomiku, ale jeji HDP rozhodne neni sestkrat nizsi, nez u jejich zapadnich sousedu. Staci nalistovat treba CIA World Factbook (http://www.cia.gov), kde najdeme nasledujici udaje o HDP v USD na osobu za rok 1999 u zemi, ktere pan Madera zminuje:

    CR 11 700

    Madarsko 7 800

    Polsko 7 200

    Irsko 20 300

    Velka Britanie 21 800

    Nemecko 22 700

    S pozdravem

    Petr Paleta


    Janu Čulíkovi: Když ze mě někdo dělá vola, koleduje si o pár facek

    Michal Bureš

    -Tak nám vypnuli televizi.

    -Kterou, paní Müllerová, já znám dvě?

    Pan Čulík, jako již tolikrát, ve svém článku Kde koření dnešní krize v České televizi (MF Dnes, 30.12.2000; viz výše v těchto BL) zhodnotil situaci nekompromisně, leč hrubě zjednodušeně a tendenčně. Zapomněl na to, že věci nejsou takové, jakými se zdají být, zejména pak od poměrně vzdálené britské klávesnice. Sám přiznává, že „Hodač je slabý manažer“, nepozastavuje se však nad jeho zvolením do čela instituce s rozpočtem pohybujícím se v řádech miliard. Rovněž se nijak nezmiňuje o hlavní příčině předchozího neúspěchu pana Hodače ve zpravodajství ČT: o neschopnosti elementární komunikace a  očividné závislosti. Tyto neblahé vlastnosti dnes pan Hodač potvrzuje měrou vrchovatou.

    Vyloženě pak pan Čulík ujel tvrzením, že „výměny ředitelů vadily ostatním oddělením ČT, protože destabilizovaly výrobní procesy zábavných pořadů (sic!), a destabilizace ohrožovala příjmy volných spolupracovníků ČT i soukromých výrobních firem“. To je hrubá vulgarizace celého problému. Jak můžete vědět, pane Čulíku, co vadilo ostatním (všem, nebo jen některým? a kterým?) oddělením ČT? Kdo zažil naprosto devastační působení Jakuba Puchalského, který dokonale rozložil konsolidovanou televizi, ten dobře ví, o čem hovořím.

    Za Dušana Chmelíčka byl alespoň tento sešup do pekel zastaven. O skutečných důvodech jeho odvolání můžeme jenom spekulovat. Oficiálně „nespolupracoval“ s Radou ČT. Co však vlastně znamená spolupráce s Radou ČT, nejde kupříkladu o nemístné zasahování do interních záležitostí ČT nebo o skrytý politický nátlak? A dále k roli paní Dědečkové, která „jednala na základě vnitřního přesvědčení, nikoliv na příkaz stranických sekretariátů“. (Nač plurál, docela stačí ten jeden sekretariát…) A opět: z čeho tak usuzujete, pane Čulíku?

    Paní Dědečková poslední dobou svými projevy permanentně přesvědčuje, že mimo zmíněný sekretariát žije v jakémsi paralelním světě, který se tomu reálnému přibližuje pouze v přestávkách na jídlo. Tolik subjektivních dojmů vydávaných za objektivní pravdy je na jeden článek, na jednu MF Dnes a na jednoho přece jen příliš. Pojďme zamést ty schody znovu a odshora, pane Čulíku.

    Na počátku všeho je absence politické kultury v Čechách, kde slovo jest pouhý drek. Pak může vzniknout paskvil typu „opoziční smlouvy“ (zjevně contradictio in adiecto, nazývejme ji konečně správně smlouvou koaliční). Z té pak vyrůstá bohorovnost, arogance, prostě typické opojení mocí. Pak přichází stěžejní chvíle tohoto sporu, a sice nedodržení zákona: jmenování zpolitizované Rady ČT. (Jen si to představte: televizní radní bez stranické disciplíny! Toho se vždycky nejvíc báli!) A vzápětí zpolitizovaná rada jmenuje závislého ředitele. Čtěte Grygara, tam to všechno je! Jiří Grygar, bývalý předseda Rady ČT, na internetových stránkách ČT pojmenoval současnou situaci pregnantně: „…prapříčinou současné krize v ČT je soustavné nedodržování zákona o ČT, pokud jde o způsob volby Rady ČT, a to přímo ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Již při volbě Rady ČT v r. 1997 porušila PS úmysl zákonodárce, vyjádřený ustanovením, že do Rady ČT mají být voleny osobnosti, představující významné názorové proudy české společnosti, ale nesvázané s činností politických stran; zejména pak ,člen Rady nesmí mít funkce v politických stranách nebo politických hnutích, ani nesmí působit v jejich prospěch při výkonu své funkce v Radě‘…

    Vzbouřencům je vytýkáno, že neuznávají legální jmenování Hodače. Forma zákona jistě byla dodržena (parlament volí Radu ČT - Rada ČT jmenuje ředitele), byl však dodržen i jeho obsah? Je snad možné, aby poslanci pomíjeli ta ustanovení zákona, která jim zrovna nevyhovují v jejich mediálním rozletu?!

    I dále je však všechno špatně. Hodač namísto razantního vstupu do otevřené debaty se zaměstnanci ČT i s veřejností v čestné snaze obhájit své názory i  schopnosti uzavřel se kdesi v hlubinách Kavčích hor a dělá… Co vlastně? Bez jakéhokoliv korektivu kolegia generálního ředitele - jen s tělesnými strážci a manželi Bobošíkovými za zády - spřádá represivní plány, pokud právě necenzuruje vysílání či nejedná s Vladimírem Železným. O totální ztrátě soudnosti svědčí i jeho setrvávání na postu generálního ředitele: opravdu se pan Hodač domnívá, že by kdy mohl vést Českou televizi, když u naprosté většiny jejích zaměstnanců již definitivně ztratil morální i profesní kredit?

    Po frašce nazvané Konkurz na generálního ředitele ČT šmírácky sehrané Radou ČT bylo jen logické, že zaměstnance České televize všechno to politikaření přestalo bavit. Vzbouřili se. V tu chvíli spadly na politické scéně kulisy a nám se naskytl tragikomický pohled. Mladý rozhněvaný politik zápasí se zauzlovanými nitkami marionet, k uchu se mu nachyluje nalomená, nejspíše moravská větev strany. Konkurence se šklíbí u tahů. A ze stínu kašírovaných keříků v  pozadí vykukují tváře Malých Velkých Manipulátorů a nejrůznějších tajtrlíků. Trapné. Trapné! Otázkou samozřejmě zůstává, co bude dál, po ukončení působení pana Hodače v ČT, k čemuž dříve či později musí dojít. Další kolo, nová Rada, nový ředitel? Bez vyřešení problému tam, kde vznikl, tedy v Poslanecké sněmovně PČR, přejde výjimečný stav kolem ČT definitivně do chronického stádia.

    A tak nám vypnuli televizi. Tu naši, veřejnoprávní. Panu Hodačovi se podařilo něco, o čem se i komunistům mohlo jenom zdát: vzal mi možnost vypnout televizor dle mé vlastní vůle! Můj vypínač nemá co vypnout. Má svoboda nejintimnější je przněna, mohu vypínat leda vypnuté. A proto: Nesahejte mi na ten vypínač, pane Hodači!

    Jistě můžeme pod shovívavým pohledem Franze Kafky a nad smutně se choulící kávičkou donekonečna debatovat v kroužku nerozhodných:

    -Absurdní. Ale kudy do zákona?

    Já osobně však v tuto chvíli spíše sympatizuji s razantním pojetím mysteriózního staropražského mistra slova a činu Jaroslava Haška:

    -Když ze mě někdo dělá vola, koleduje si o pár facek.

    Už politickým grázlům zvoní hrana!!! Václav Havel se dal na stranu normálních lidí!!! Jsme s vámi!!!

    Josef Chaba

    Výzva všem nezávislým novinám! Podporujte nezávislé novináře na Kavčích Horách !!!Jsme s vámi!

    vážení přátelé, kolegové stávkujících zaměstnanců ČT

    myslíme si, že tentokrát bychom neměli váhat jako u voleb v roce 1998. Ty zlaté rozkradačské časy politikům definitivně skončily a už nebudou oblbovat lidi tzv. tržní ekonomikou a těma svejma nemravnýma západníma sračkama pro lepší společnost, v níž se mají dobře stejně jen tuneláři a zloději. Jsou definitivně v prdeli, protože president Václav Havel se dal už konečně jasně na stranu nás normálních lidí, které ta bohatá sebranka bezostyšně deset let okrádá! Na Václavském náměstí 3.1.by měla být vidět jednotná síla. Televizi zpátky pro ty svý žvásty nedostanou!!

    Jan Kraus, Jan Urban a Adam Komers a mnozí další novináři bránící spravedlnost,jsou nyní jedni z nejstatečnějších lidí v této zemi, kteří se nebojí mluvit a měli by dostat v médiích vzhledem k napjaté situaci více prostoru!!

    Prosíme Vás dejte jim ji - naši "páni" půjdou do prdele i s tou svou slavnou oposmlouvou, po dobrém a nebo po zlém !!! Ať žije svoboda a svobodné volby! Sametová revoluce ještě neskončila!

    Srdečně vás zdraví Váš

    Josef Chaba,Ústí nad Orlicí

    Jakou hru rozehrála ODS ?

    Jiří Mašek

    Možná ne sám jsem se zkoušel zamyslet nad tím, jakou hru vlastně ODS v těchto vypjatých týdnech rozehrála. Zkusme se nad tím zamyslet. Nejpravděpodobnější byla asi varianta č. 1:

    1. Převzetí kontroly nad vysíláním ČT

    V ODS jsou natolik vnímaví lidé, že velmi dobře chápou, že jejich "čas u vesla společně s opo-bratrem" se pomalu chýlí ke konci a příští parlamentní volby by mohly skončit fiaskem ještě větším, než zažili v letošních volbách senátních. Proto bylo rozhodnuto prostřednictvím nastrčených loutek typu "paní Dědečková, pan Mareš a další" o odstranění ředitele ČT Chmelíčka pod záminkou špatného hospodaření a špatného rozpočtového plánu pro příští rok. Rada ČT si schválně zvolila předvánoční čas, kdy předpokládala, že záležitost zůstane prakticky nepovšimnuta. Z toho samého důvodu instalovala na pozici generálního ředitele i pana Hodače, který se již "osvědčil" před několika měsíci, kdy byl schopen "vyslyšet" argumenty Miloše Zemana a Václava Klause a okamžitě odvolat z moderování V pravé poledne pana Proroka. Navíc pan Hodač odešel z redakce zpravodajství ve zlém a byl nejlepší předpoklad, že začnou probíhat personální čistky a Česká televize, potažmo pan Hodač, potažmo opoziční koalice se postupně zbaví nepohodlných redaktorů a začne pomalu otáčet informování v mírný prospěch 4K z doby minulé v silný prospěch pro ODS-ČSSD v době budoucí... Tuto variantu nepřímo přiznala jak paní Dědečková, tak odstoupivší člen Rady pan Rajchrt (sic!). Je možné, že ODS měla připravenu ještě jakousi "lepší" variantu řešení, ale tu rada ve své zaslepenosti a naivitě nedokázala akceptovat. Už v době zvolení pana Hodače považovala ODS tento akt za hrubou chybu.

    Rada však udělala kromě toho, že prakticky ze dne na den odvolala pana Chmelíčka a instalovala pana Hodače chybu jinou, která se později ukázala jako zásadní: svolala rychlé výběrové řízení, které však bylo pouhou kamufláží pro již rozhodnuté řešení celé situace. Rada předpokládala, že se vždy veřejnost zajímala spíše o dění v ČT a osobu generálních ředitelů, než o osoby členů Rady ČT a způsoby jejího rozhodování. Zdá se však, že právě tento fakt byl právě v souvislosti s osobou pana Hodače rozbuškou dalšího dění. Václav Klaus zděšen vývojem, který se dostával maličko mimo jeho opratě, vydává skandální prohlášení o privatizaci veřejnoprávního hybridu. A zde je možno vystopovat počátek varianty č. 2:

    2. Snaha o privatizaci ČT ve prospěch spřízněných osob a firem pana Železného

    Dá se říci, že TV NOVA je hlásnou troubou opoziční smlouvy. Datuje se to zejména od doby, kdy došlo k "mimosoudnímu vyrovnání" Václava Klause a Vladimíra Železného v cause "švýcarská vila". Dodnes žádná ze stran nezveřejnila, čeho se vůbec toto vyrovnání týkalo. Věc se stávala jasnější, když veliký Vladimír provedl "tunel světových rozměrů" a dovolil si vyšoupnout ze hry své americké partnery. České vládní a parlamentní kruhy reagovaly vesměs mlčením. Je to s podivem u události, která České republice již způsobila velkou ostudu a zřejmě to i její občany bude stát několik miliard za prohranou mezinárodní soudní při o ochranu investic.

    ODS by velmi uvítala, pokud by se jí podařilo "zlikvidovat" privatizací jediného "ještě trochu nezávislého" zpravodajství v zemi svoji noční můru. Navíc v osobě pana Železného by měla záruku, že tato varianta je funkční, pan Železný je jí dostatečně a doživotně zavázán, což by jí zajistilo vliv "na věčné časy".

    Je nutno si uvědomit, že právě tato varianta je nyní zřejmě na stole, protože bohužel dojde k poměrně masovému odhlašování koncesionářských poplatků, což Česká televize nemůže ustát. Vladimír Železný mezitím roztáčí kola své propagandy naplno nejen ve svém pořadu "Volejte řediteli", ale již také koná: schází se tajně s panem Hodačem na několikahodinové schůzce, kde obohacuje slovník pana Hodače o pojem "autorizované vysílání", ale zejména půjčuje paní Bobošíkové svá studia a své lidi. Několik milionů od Sazky, která převádí své vysílání do konce roku právě na obrazovku TV NOVA je prvním vítězstvím tohoto Napoleona těchto dnů.

    ODS ale současně začíná hrát variantu č. 3:

    3. Boj se "sarajevským syndromem"

    ODS se již dlouho nemůže zbavit dojmu, že všem jde jenom o to, jak ji odstavit. Počínaje Václavem Havlem až po pana Václava Fischera. Má neustále pocit, že je terčem jakéhosi spiknutí, přesně podle pořekadla "podle sebe soudím tebe", vždyť co jiného než spiknutí bylo uzavření opoziční smlouvy. ODS ve své propagandě naplno začne využívat toho, že se nejen 4K, ale i president postaví za "vzbouřence", tedy de facto proti zákonům, a právě takto se snaží položit otázku: zda řešit situaci zákonnou cestou, nebo nezákonnou. Mnoho lidí tuto otázku přijímá jako skutečně rozhodující ve sporu o ČT, aniž by si uvědomilo, že problém je někde jinde a že se dnes řeší poněkud cosi jiného, totiž budoucnost Občanské demokratické strany, která sama v minulosti několikrát zřejmě neváhala porušit zákony této země.

    Je zde ale i varianta č. 4, kterou je již téměř možno odškrtnout jako splněnou:

    4. Maximálně oddálit vstup do EU

    Je jasné, že ať již boj dopadne jakkoliv, našemu vstupu do EU to příliš nepomohlo. Je možné, že i toto je jedním z důvodů hry. Vždyť čím dříve budou stanovena pravidla běžná ve vyspělých evropských zemích, tím více se zmenší prostor pro různé nezákonné privatizační kšefty, získávání vlivu ve státních institucích apod. Podíváme-li se do nedaleké minulosti, zjistíme, že to byla právě ODS, která ústy svého velkého šéfa tvrdila "ano, do EU chceme, ne však za každou cenu". Přeloženo: do toho EU stejně budeme muset vlézt, ale čím déle, tím lépe !

    Je však nutno vzít v úvahu i variantu č. 5:

    5. ODS v tom vůbec nemá prsty

    Vy ale věříte na náhody ?

    Díky Bohu, že se obyvatelstvo této země ukázalo prozíravějším, než několik jednotlivců s modrou legitimací předpokládalo....


    Volby budou, a to brzy

    Byl to puč, který provedla ODS

    Vladimír Kares

    Vážený pane Čulíku,

    bez emocí jsem si provedl analyzu těch televizních událostí a vychází mi z toho následující.

    Jednalo se o předem připravený medíální puč a to stranami opoziční smlouvy.

    Odpovídá tomu scenář a časové spuštění. Nechci spekulovat proč se to konalo. Váš argument o přizvání 4 koalice je lichý. Naopak, proč vládnoucí strany dělají mrtvého brouka. Falešné je konstatování, že se politika nesmí míchat do medií, když mají zajištěno a nakomandováno zvolení potřebného člověka Radou. To je pokrytectví. Proč se toho nechytili také?

    Puč se jaksi nepovedl a Socdem začíná couvat. Potřebuje preference.

    ODS naopak chce tento post za každou cenu. Něco za tím musí být. Jen mi neříkejte, že nějaké vznešené ideály. A že redaktoři jsou ti hlavní, kteří mohou rozfofrovat rozpočtové televizní peníze. To je naprostá blbost. Asi jste v řízené organizaci nepracoval. Čili jediný argument je ten, že jsou nepohodlní. Proč? Mohli by něco vyšťourat, nebo co?

    Volba ředitele byla demokratická. Ano i já jsem byl v době nástupu demokratických ideálů v několika komisích vybírajících v konkurzu státní úředníky. Jak jsme poctivě zvažovali pro a proti. To byly hodiny diskuzí s kandidáty i mezi námi.

    Když jsem si to srovnal do metody priorit tak mi toto vyšlo, plánovaný mediální puča a bouhžel, mi vychází, že jste toho součástí.

    Nyní jsem se dověděl, že TV obsadila policie. Puč bude brzy dokonán.

    Pyrhovo vítězství. A hanba. Stydím se před světem za politiku země.

    Volby, pane, budou a to brzy.

    Poznámka JČ: Televizi policie neobsadila, pan Kares je špatně informován.


    Vy snad znáte Janu Dědečkovou, pane Čulíku?

    Josef Stogr

    Vážený pane Čulíku,

    k tomuto dopisu mne vede Váš článek uveřejněný dne 30.12.2000 v MF Dnes (viz výše v tomto čísle BL).

    Jsem víceméně náhodným čtenářem vašich Britských listů - jde o jakési povědomí o tom, že někde prostorově neurčitě daleko žije člověk, který je mi v něčem blízký a že je občas možné nahlédnout, jak věci vidí.

    Právě proto považuji za nutné Vám napsat něco víc o citovaném článku. Nechci zpochybňovat Váš názor, který stojí na analýze skutečné práce zpravodajského týmu ČT. Ani já ho nikterak nevyvyšuji a jsem si vědom řady polovičatostí, kterých se denně dopouštěl proto, aby si udržel svoji pozici. Shoduji se s Vámi, že tento zpravodajský tým do nedávné doby žil stejnými polovičatostmi, jako žijí naše noviny, u kterých v posledních dnech chybí dostatečná snaha prosvětlit čtenářům všechny aspekty současného dění v ČT. A tady je podle mne třeba začít.

    V ČT došlo ke krizi a jde teď o to, jak bude interpretován její rámec, do jakého kontextu bude všechno toto dění zasazeno. Myslím, že svým článkem jste nepřispěl k vytvoření takového kontextu, spíše jste se zařadil mezi okruh redaktorů typu p. Steigerwalda, kteří zjevně preferují jeden ideologický přístup (jde o peníze a politiku čtyřkoalice) a snaží se vzhledem k němu manipulovat čtenáře. Pokusím se Vám to ukázat blíže, protože stále věřím tomu, že to z Vaší strany je omyl nebo špatný odhad situace a nikoli vědomá manipulace.

    Ještě jednou - souhlasím s Vámi, že to byla mimo jiné i  ČT se svým zdánlivým „nestranným“ přístupem, která doposud de facto pomáhala udržovat zatuchlý status quo. Proč tedy došlo ke konfliktu? Situace v Čechách není ani zdaleka tak statická jak se to může zdát a předpokládám, že z větší dálky by to mělo být docela dobře vnímatelné. Možná byla ČT dlouhodobě předmětem nějakého vlivového mocenského seskupení, ale na tom nechci stavět. Nechme stranou, jestli zde jestli zde existují mocenské skupiny, které se snaží získat licenci ČT nebo jen ji vytunelovat. To jsou vnější vlivy. Ale významné je, že ani relativně neškodná a  neprůrazná redakce už pro praktický výkon moci nebyla přijatelná. I ve své krotké podobě už se zpravodajství TV a programové záměry redakce dostaly do rozporu s praxí moci. ODS mohla zvolit jinou taktiku a postupovat pomaleji a obezřetnějí, ale z povahy její mocenské ambice byl konflikt tak či tak na spadnutí.

    Do tohoto kontextu jste svým článkem zasáhl a podle mne velmi nešťastně. Na jedné straně oprávněně kritizujete dosavadní činnost redakce ČT, na druhé straně se nevyváženě přidáváte k apologetům ODS, když např. píšete: „Dědečková jednala na základě vnitřního přesvědčení, nikoli podle rady stranických sekretariátů“. Tento a podobné výroky Vás dostávají do jedné roviny se Steigerwaldem. Vy jste s ní mluvil a důvěřujete jí ? Jak se můžete vahou svojí osobnosti postavit za něco tak spekulativního, jako je důvod jednání Vám neznámé ženy? A proč např. píšete slovo sekretariát v množném čísle? Všichni přeci vědí, že jde o jeden sekretariát, ODS.

    Všechny tyhle věci jsou mi nepochopitelné. Jaký k tomu máte důvod? Znáte se osobně s Hodačem a pramení Vaše důvěra odtud? Stejně jako v našich novinách ani u Vás nic o tom, že v prvních dnech byla na Kavčích horách celá plejáda politiků - nejen čtyřkoaličních a nezávislých, ale také ministr Kužvart a místopředsedkyně sněmovny Buzková - to se nehodí do politického schematu a tak se o tom pomlčí. Ruml je lepší novinářské sousto a symbol.

    Domnívám se, že jste ve svém článku nepostřehl také další důležitou věc. Paradoxně odstartoval tento konflikt procesy, které mohou napomoci zvrátit nepříznivé trendy u nás - a jde o trendy spíše občanské než v úzkém slova smyslu politické. Američané si letos uvědomili, že může záležet na každém hlasu - a my teď máme příležitost uvědomit si a ukázat si navzájem, že ona Vámi kritizovaná „předposranost“ a polovičatost nemusí být řešením - nikoho nechrání a v případě arogantní moci nic nezaručuje. Podoba s normalizací není úplná, stokrát se můžete snažit držet hubu i krok a nemusí to být nic platné. V ČT převládla ochota postavit se za svoje věci - a ta pak vede k tomu, že lidé získávají hrdost, mají příležitost se osvědčit. Je to příležitost i pro lidi venku na prostranstvích před televizními studii ve velkých městech, pro novináře, aby přestali lavírovat atd.

    Pane Čulíku, přeji Vám, aby Vaše příští vystoupení v našich novinách bylo šťastnější - prosím nepište tak rychle a lehkovážně a snažte se vždy nalézt širší kontexty dané věci. Přeji Vám vše dobré v r. 2001.

    Josef Štogr

    Poznámka JČ: Britské listy podrobně od začátku března 2000, kdyby byla nynější Rada ČT jmenována, kriticky sledovaly činnost této Rady a často hovořily s jejími členy. Sám Jan Čulík hovořil mnohokrát s Janou Dědečkovou a vyžadoval od ní energicky v mnoha věcech podrobné vysvětlení. Úsudky vyjádřené v článku JČ v MFD jsou založeny na faktech. Jan Čulík není stoupencem ODS a Václava Klause často ostře kritizoval, jak pravidelní čtenáři BL vědí.
  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|