Co je nového v České republice

Aktualizace, neděle 16.00:

Aktualizace, neděle 0.00:

Krotitelé "duchů"
Den a noc strávené v Poslanecké sněmovně

12.-13.1.2001

NÁZOR

Štěpán Kotrba

Na počátku mimořádného jednání Poslanecké sněmovny byly nečisté naděje jedněch, malověrnost a strach druhých. Mnoho silných a květnatých slov, mnoho dějinných předsevzetí. Pak následovalo několik generací očekávání, s neúprosnou pravidelností vytrvale zrazovaných a tupených. V dusné a rušné atmosféře handlu se rodil kompromis. Nevím, zda byl kompromisem dobrým či špatným. Jedno ale vím jistě. Díky prvotnímu pochybení několika doposud ještě vůdčích osobností sociální demokracie byl bezectný. Ale přes tento kompromis, vynucený v nervózní a stresové atmosféře nepřetržité řady vyjednávání je nutno ocenit oněch 133 poslanců, kteří v závěrečném hlasování o mnoho hodin později zvedli ruku PRO a potvrdili tak vůli VĚTŠINY volených zástupců občanů České republiky. Vůli nepodvolit se intrikám, nátlaku a věrolomnosti, i kdyby byly maskovány ušlechtilými a líbivými slovy o demokracii a vládě lidu. Protože lid je něco víc než sebevětší náměstí či hrstka intrikánů nějaké koalice. Protože vůle občanů se v demokratické společnosti projevuje v orgánech občany zvolených a procedurami k tomu schválenými zákonem. Vůle zákonodárců se neprojevuje ve spacáku, ale ve sněmovně. Rozhodnutí sněmovny může uspokojit stávkující redaktory, kteří dosáhli splnění požadavků na odstoupení Rady a volby nové z návrhů, vzešlých z institucí občanské společnosti. Může uspokojit i občany, kteří teprve dnes vidí nezávislost a objektivitu redaktorů, zaujatých svým vlastním příběhem, svým vlastním hrdinstvím, svým vlstním osudem. Mohou posoudit, zda redaktoři budou objektivní a nestranní ve své vlastní věci.

Neuspokojí ale asi ty politiky, kteří využili situace a připojením politických požadavků k požadavkům stávkujících chtěli dosáhnout monopolního obsazení pozic ve všech veřejnoprávních médiích, mimořádných voleb a pod tlakem "ulice" způsobit změnu mocenských poměrů v zemi. Ani fakt, že prezident považuje "dynamické a mladé" politiky čtyřkoalice za nadějné, či to, že politikům čtyřkoalice dalo svůj hlas ve volbách cca 8% obyvatel státu a ti tím získali za jásání Hradu většinu senátorů - tyto fakta nic nemění na tom, že preference čtyřkoaličních stran neustále oscilují u jednociferných čísel...

Je otázka, jaký pohyb nastane nyní ve vládní straně - sociální demokracii. Během několika měsíců se bude konat sjezd ČSSD a ne nevýznamným tématem se dozajista stane chování jejích špiček a poslanců během této krize. Odpovědnost, síla a rozhodnost byly u některých z nich nahrazeny bojácností a malomyslností. Ochromení parlamentního klubu vypočítavostí předvolebních kalkulací znamená pro členskou základnu vážné varování už nyní. Vážné varování tváří v tvář ambicím na vytvoření dlouhodobého programu ČSSD, nové vize politiky pro nové století. Pokud v čele ČSSD budou stát lidé, jejich srdce bude bít uprostřed hrudi či napravo, potká sociální demokracii osud "doplňkových" stran - bezvýznamná malost. Stalo se to už porevolučním socialistům, Dienstbierově vizi středové strany Svobodných demokratů, LSNS - národním socialistům , Wagnerově a Kocábově retro-vizi Politického klubu či Battěkovým Sociálním demokratům. Protože programová koalice sociálních demokratů s Unií svobody, KDU-ČSL, ale i ODA a DEU by zavedlo ČSSD do slepé uličky. A o to v minulých dnech mimo jiné šlo. Nešlo o svobodu slova, ale o její opak. Nešlo o parlamentní demokracii, ale o její opak. Nešlo o občanskou společnost, ale o její opak. Doufejme, že zážitky z posledních týdnů byly poučením nejen pro stávkující, občany, ale i pro mnohé politiky. Doufejme, že rozbouřené myšlenky se uklidní a následovat bude odpovědná správa věcí veřejných ku prospěchu veřejnosti, odpovědná politika. Protože ona je podle řeckých klasiků věc veřejná, nikoliv televize.

Aktualizace, sobota 3.30:

Aktualizace, pátek 22.00:

Prohlášení Jiřího Hodače - Odstupuji

Funkci generálního ředitele ČT jsem přijal s tím, že ji budu vykonávat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, a to i za cenu mimořádných osobních obětí. Včetně ceny, kterou případně zaplatím na vlastním zdraví. Myslím, že jsem tak učinil beze zbytku.

Narodil jsem se v této zemi a přesto, že jsem velkou část života prožil jinde - ve státech s vyspělými systémy parlamentní demokracie - vždy jsem ji považoval za svůj domov a nikdy mne nenapadlo, že posléze se stanu terčem těch nejnepředstavitelnějších a lidsky nejubožejších forem osobních útoků, zprostředkovaných médii. Přiznám se, že ještě před třemi týdny bych nevěřil, že něco tak nízkého je možné v zemi, jež ještě v první polovině dvacátého století patřila k nejvyspělejším částem světa i v kultuře mezilidských vztahů a kvalitě tehdejší žurnalistiky. Žurnalistika je nejen o rutině a řemesle, ale především o pokoře před pravdou a zodpovědnosti vůči druhým.

Spolu se skupinou spolupracovníků, kterých si nesmírně vážím, jsem se ocitl uprostřed problému, jehož zásadní řešení překračovalo naše hlavy. Nechci rozebírat argumenty pro a proti, týkající se existujících mediálních zákonů, způsobu volby Rady ČT atd., které byly označeny za klíčové v dané situaci, nicméně musím znovu zdůraznit to, co bylo později opakovaně potvrzeno, a totiž že volba generálního ředitele ČT byla zcela legální. A tudíž ti, kteří ji odmítli akceptovat, jednali v rozporu se zákonem, což mělo v neposlední míře za následek i ohromné škody na morálním vědomí a právních jistotách společnosti. Ve snaze dobrat se řešení jsem důsledně postupoval cestou zákona a bohužel musím konstatovat, že možnosti, jak zákon prosadit ve chvíli, kdy je to velmi potřeba, byly pro mne trpkým zklamáním. Žil jsem řadu let ve vyspělých zemích, kde něco podobného by nebylo možné. A ještě donedávna jsem si myslel, že něco podobného není možné ani v zemi, která už sahá po klice brány Evropské unie.

Věřím v rozumné lidi. Moje rozhodnutí je těžké, ale po rozmluvě s lékařem je musím přijmout. Děkuji všem, kteří mi v mé práci s mimořádnými osobními oběťmi pomáhali a doufám, že schopnosti a morální kvality, které v těžkých chvílích prokázali, dojdou ocenění. Stejně tak děkuji všem, kteří mi svými telefonáty, telegramy, dopisy, e-maily i osobními rozhovory dodávali i po nekonečných probdělých nocích síly prát se za něco, co za to stojí. A opravdu to za to stálo.

George Hodač

11. ledna 2001

Zástupci Iniciativy Brno 20/21 a členové krizového výboru zaměstnanců studia ČT Brno vítají odstoupení Jiřího Hodače: Chceme víc!

Zároveň s tím trváme na svých dosavadních požadavcích, tedy: odstoupení současné rady České televize a  urychlené projednání novely zákona o ČT.

Do doby, než se toto uskuteční, považujeme za nutné setrvat ve stávce.

Za krizový výbor zaměstnanců studia ČT Brno

Roman Ondrůj

Tel.: 0602/ 865 666

Dívám se a  nevěřím svým očím: jako příští krok bude Čtyřkoalice organizovat politické procesy? Bude Jiří Hodač rituálně popraven na Václavském náměstí?

Jan Čulík

Neexistuje jediný důkaz, že by byl do vedení České televize Hodač jmenován v důsledku spiknutí ODS. To dokonce popřel i vysoký pracovník vedení ČT Nikolaj Savický v dlouhé analýze, ve které obhajoval řádění vzbouřenců z České televize jako očistný boj za "autentickou televizi veřejné služby".

Proti čemu ti lidé demonstrují? Proč se nechávají zblbnout a stávají se obětí stádovitých hysterických kampaní bez racionálního jádra? Je to fašismus. Republika si tady zadělává na vznik nového totalitního státu.

Političtí manipulátoři z hradní kliky, z Unie svobody a ze čtyřkoalice zjevně doufají, že z uměle vytvořené televizní krize vytlučou pro sebe politický kapitál. Podaří se jim skutečně vyvolat předčasné volby? Bude emocionální potenciál pouličních demonstrací stačit k tomu, aby 4K ve volbách zvítězila? A odstraní případné volební vítězství 4K, seskupení bez řádného politického programu, jemuž se ani v Senátě nepodařilo vytvořit poslanecký klub, a zároveň likvidace zkorumpované ODS politickou frustraci dnešních demonstrantů?

Opravdu bude důsledkem dnešních demonstrací vznik profesionální, nestranné a racionálně kritické veřejnoprávní televize (tu právě chtěla vytvořit Rada ČT a Jiří Hodač), Česká republika zbohatne a stane se předním, sofistikovaným evropským demokratickým státem?

Poznamenává Bohdana Marvalová:

Jako příští krok odstoupí, či budou odstoupeni všichni podle požadavků krizových či stávkových výborů. Vzbouření na vsi zvolna vyšumí a vše se navrátí do starých kolejí. Nebuďte tak patetický, pane Čulíku a nesahejte hned po sedmiocasé kočce, nebuďte tak strašný ve svém hněvu. Návyky českého národa nejsou horší ani lepší než návyky jiných národů a říkat, že se národ poslušně valil na barikády, je přinejmenším přehnané. Sám říkáte, že televize byla jen dalším v řadě zástupných témat, nedělejme z něj tedy téma kruciální. Řekněme raději, že velký dav lidí ( dodejme, že hlavně Pražanů ) dal na náměstích průchod své nespokojenosti se stagnací zdejší politiky v důsledku opoziční smlouvy, s tunelováním a korupcí, s nepoctivostí na všech úrovních. Činil tak spořádaně, bez jediné rozbité výlohy, bez převrácených a zapálených aut a bez rozbitých nosů. Politické procesy? Fašismus ? Nedejte se vysmát, pane Čulíku! Předčasné volby? Vsadila bych se, že už se o nich na dnešních demonstracích nemluvilo. Zazpívala Dagmar Pecková, Jan Werich četl pohádky a párkařské stánky měly napilno. Dopřejme revolucionářům ještě chvíli plouhat se po ulicích a hospodách s bikolorami a utahanými prapory. Vše (či téměř vše), co se o tom říct dalo, jsme si již v Britských listech řekli a nastává nový, všední den. Dobré ráno.

Poznámka JČ: Nemyslím, že je to tak nevinné, jak to líčí paní Marvalová. Zcela byl ochromen český právní řád. Zaměstnanci nyní mohou vyhnat svého ředitele. Jeden člověk - možná nepříliš schopný manažer - který přišel ke své démonizaci jako slepý k houslím - byl dohnán do nemocnice. Až si příště někdo zamane, bude organizovat z politických důvodů hon na čarodějnice na někoho jiného. Metoda byla úspěšně zdokonalena od manifestací "Děkujeme, odejděte" až po dnešek a nyní vyzkoušena. Zaměstnání druhořadých televizních redaktorů byla - dočasně - zachráněna ponižující skandalizací nevinného člověka. Jak to, že to skoro nikomu nevadí? - Proč by se skandalizace a vytváření emocionálních honů na čarodějnice nemohlo v české politice nyní užívat jako hlavního prostředku pro získání moci častěji. Vždyť lidé na to slyší - o skutečnou, racionální podstatu problému se nezajímají. Právě proto, že národ není ve své většině schopen racionálně analyzovat příčiny své nynější frustrace (argument "Republika stále chudne, a proto budu demonstrovat proti Hodačovi", byl vždycky absurdní), bude jeho frustrace sílit a bude stále lehčeji zneužíván pro tyto šílené, lyrické kampaně - které nakonec budou znamenat i smrt.

K tomu viz též velmi zajímavý názor Jaroslava Štemberka, který přišel po uzávěrce a je vystaven v závěru dnešních BL. Ještě více než Jaroslav Štemberk však považuji za znepokojující, že se lidé nechají zmanipulovat kvůli zástupnému problému v důsledku nedostatku informací něčím, co není pravda. V tom hrozí velké nebezpečí pro českou společnost, argumentuji. JČ

Tiskové prohlášení:

Poznámka k poznámce TP: Nikoli zneužívají, nýbrž využívají. Podle přesně stanovených pravidel hry. Nedostal jsem na obrazovce ani o vteřinu víc než Pithart či Šlouf. Za mediálně nejzajímavější vyhlásili chrudimský volební obvod novináři, nikoli já. Petr Štěpánek

Poznámka TP: Ani jeden ze zmíněných protikandidátů ovšem neměl unikátní příležitost k sebeoslavné tirádě, jakou dostal Petr Štěpánek od moderátora Podzimka v pořadu Partie na Primě, a o žádném z nich neprohlásil den před volbami šéf druhé celoplošné komerční televize, jaký je to skvělý chlapík. Je mi líto, neumím si představit střet zájmů v krystalicky čistší podobě.

Opisuji z  pozvanky: televizní pracovníci Dekoj, Mullerova, Ondruj, manazeri Hodac, Chmelícek, Kasík, Mathe, medial. analytici a zastupci akademicke sfery Smid, Kochman, Jaromir Volek univerzita Brno, Wilhelm - rektor UK, Petr Moos-prodekan pro vidu a vyzkumnou cinnost Fakulty dopravy CVUT, exekutiva a med. rady Dostal Mares, Dedeckova, Rejchrt, Muchka, Grygar, Jirak, odbornici na medialni pravo (!) Rupnik, Cibrian, Monika Pajerova diplomatka a  publicistka, Jana Chržova - vykonná reditelka Cs. helsinskeho vyboru. Slyseni je nicmene verejne, od 10 hodin 12. 1., v Jednacím sále Valdstejnskeho palace. Tak ze by tam meli pustit zastupce medii, tedy i BL. Zdravi B.O.

Poznámka JČ: Kromě pár předhozených "obětí" (Hodač, Dědečková, Mareš) jsou, jak se zdá, pozvání především lidé, kteří sympatizují s establishmentem České televize anebo patří k politickému seskupení Václava Havla, tedy právě tomu seskupení, které provedlo v ČT vzbouřeneckou revoluci. (Jak může někdo někam zvát jako nestranného pozorovatele např. Jacquese Rupnika, který, jak jsme se přesvědčili na listopadové konferenci CEFRES, dělá ve svých údajně akademických vystoupeních otevřenou propagandu ve prospěch Václava Havla, je pozoruhodné.) Do třetí kategorie pozvaných patří tzv. "odborníci na všechno", osoby, které o vývoji v ČT za posledních několik let nevědí nic. Jana Chržová z Českého helsinského výboru, který nepomohl obětem policejní brutality při zasedání SB/MMF v Praze, je tak bojácná, že se zjevně připojí k nejsilnějšímu převládajícímu proudu.

O složení "spřátelených" hostí na veřejném slyšení jednala Monika Pajerová se senátorem Rumlem a senátorkou Rögnerovou den před Silestrem na chodbě před velínem České televize, kde dotyční senátoři bivakovali. Fotografie z tohoto domlouvání jsou zde http://www.tendence.cz/blisty/fg001230_4.htm. Nedivme se tedy, kolik a jakých "hostů" přijde a buďme připraveni na fakt, že nespřátelená či nesouhlasící veřejnost bude odkázána za dveře s poznámkou, že není místo. Neboť účelem není věci řešit, účelem je vytvořit na senátory soustředěný čtyřkoaliční tlak. Brainwashig se tomu říká anglicky, vymývání mozků česky. Jak se tomu říká v senátu? "Veřejné" slyšení.

Kdo se zajímá o podstatu nynější krize, nechť se podívá na rozhovory Britských listů s Ivanem Kytkou a Janou Bobošíkovou o České televizi z roku 1998. (Též v knize ...jak Češi jednají, Milenium Publishing, 2000, která se podrobně věnuje kořenům krize v  ČT, informace viz níže.) - V tematickém archivu Britských listů naleznete za poslední cca tři roky pod heslem "sdělovací prostředky, Česká televize" více než 600 článků a analýz o ČT. Ukazují, jak vznikl nynější problém.

Vážený pane Čulíku, nizozemské noviny NRC Handelsblad (čtou je střední a vyšší střední vrstvy) 10. ledna otiskly velký článek o krizi v ČT. Vyznění se liší od stanoviska mezinárodní organizace novinářů. Píší, že druhořadým redaktorům se už poněkolikáté podařilo zablokovat reformu zpravodajství.

Ze zpráv zahraničních agentur ani tak nemám dojem, že nás obdivují a že jsme se přiblížili k Evropě, jak se tady uvádí, ale ať už zastávají jakékoliv stanovisko, cítím ze zpráv spíš podtext, že v banánových republikách je všechno možné. Ale je to jen DOJEM, na racionální analýzu nemám čas.

Německý Der Spiegel citoval v pondělí Jana Čulíka, že pražská televizní krize je internětelevizní pracovněprávní spor, který druhořadí televizní novináři proměnili v politickou záležitost: "Ausgewogene Berichterstattung, sagen Kritiker, habe es nie gegeben. Und der Journalistikprofessor Jan Culik zieht ironisch den Hut vor jenen Redakteuren, 'die jahrelang nicht faehig waren, eine kritische Analyse' massgeblicher Politiker zu Wege zu bringen, und nun den Coup landen, einen 'internen Arbeitsstreit in eine politische Krise' umzudeuten: 'Es gelang ihnen, den Eindruck zu vermitteln, als ob sich wieder der November 1989 abspiele.'"

Dovíte se v této knize mnoho o interních problémech České televize a proč jsou pořád odvolávání její generální ředitelé. Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a  českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

Výběr textů z posledních dní:

Luděk Staněk

Já se jako koncesionář nechci dívat na skandující dav. Mne by zajímalo, proč tam ten dav přišel. A pokud mu vévodí přeškrtnuté portréty Klause a Zemana, mám podezření, že mu nejde jen o ČT.

Je někdo v redakci zpravodajství schopen udělat ALEPOŇ POKUS o analýzu toho, co krize v ČT vlastně způsobila a co si "ten jejich" dav na Václaváku opravdu přeje?? Mimo vágně zformulovaných frází o "naší", případně "nezávislé", či "nepolitické" televizi? Nechci nikomu krivdit a rikat ne predem, ale priznavam, ze mam jiste tuseni :-)).

Nicméně, můžeme být klidní. Jak už dříve televize informovala, čeká nás "autentický dokument" z doby okupace velína, natáčený samotnými okupanty. Předpokládám, že bude mít tklivý soundtrack a zpomalené pasáže, stejně jako akcni sekvence, zachycující kameramana padajícího ze schodů či strkanice u dveří velína. Věřím, že to bude kus umění. (bez ironie).

Také by mne zajímalo ještě pár věcí, na které by mi ČT mohla odpovědět, kdyby její zpravodajství plnilo svůj účel. Co třeba tohle: pokud já vím, iniciativa ČT věc veřejná se uchýlila k modelu á la trockého permanentní revoluce, a žádá odebrání licence Nově. Cet 21 se ohradil, že jde o pokus potlačit svobodu projevu. Co se takhle pana Krause či pana Rychlíka zeptat, zda mu jde skutečně o to potlačit svobodu projevu a zda bude žádat o zákaz všech novin, které ho nazvou svazákem? Vzhledem k tomu, že iniciativa je motorem současnych protestu, nemyslím, že by bylo tak úplně od věci znát detailněji uvažování členů její centrály. Nemyslím to zle, ani útočně vůči komukoli - žene mne jen bohapustá zvědavost. Ale proč nežene nikoho jiného?

Poznámka TP: Vstup z Václavského náměstí jsem viděl jinak. Nešlo o 'vulgární opájení se vlastní mocí', spíš o rozpaky. Vítková byla špatná - skutečně špatná - ale důvodem bylo, že se měla stylizovat od pozice, o níž věděla, že je falešná. Zachovala se jako profesionál: styděla se.

Na debatu o tom, jaký je politický obsah včerejší demonstrace, je zřejmě ještě brzy. Bitva je vyhraná a "přebytečnou" masovou podporu není kam svést; hrozí nebezpečí, že ultranaivní politický program "nebudeme dělat politikům voly" a adorace Miloše Formana mohou hnutí zavést na totéž scestí, kde skončili "Děkujeme, odejděte".

Jak jsme napsali se Štěpánem Kotrbou u příležitosti senátních a krajských voleb, česká politika směřuje k znevěcnění a k sentimentálnímu kýči. Mediální manipulátoři mají - jako už tolikrát v uplynulém století - k dispozici mimořádně susceptibilní materiál a jde jen o to, nabídnout lidem emotivně působivou legendu o světě, tj. to, co se nepřesně nazývá virtuální realitou.

Tím, že se společným úsilím Čtyřkoalice a mediálně-pragmatických proudů v sociální demokracii podařilo odstranit z cesty Miloše Zemana a jeho politický styl (krizí v ČT se v ČSSD vlastně odehrál "nekrvavý sarajevský puč"), nabízí se celá řada možností, jak transformovat českou politickou scénu:

• Čtyřkoalice může podpořit adoraci vybraných mediálně atraktivních osobností v sociální demokracii (Gross, Špidla, snad i Buzková) a usilovat o jejich přestup do Unie svobody, což by mohlo po příštích volbách zajistit Čtyřkoalici většinovou vládu.

• Unie svobody by mohla začít klást důraz na sjednocující nacionalistické motivy ("česká cesta", "naše republika" apod.) a tím odlákat ODS bývalé republikánské voliče.

• Už teď absurdně ideově rozprostřená Čtyřkoalice může vyhlásit program "neideologického vládnutí" a svá východiska, ostatně už nyní stěží postižitelná, zamlžit do té míry, že přetáhne voliče i sociální demokracii.

Rovnost před zákonem po česku

Martin Stín

Základním principem demokracie je rovnost občanů před zákonem. Události kolem ČT ukazují, že jsme si sice rovni, ale někteří více, jiní méně, stejně jako tomu bylo v dobách předlistopadových. Od samého počátku sporu je zřejmé nerovné postavení nezákonně jednajících televizních "povstalců" na straně jedné a Rady ČT a legitimního vedení České televize na straně druhé. Připomeňme si, že zápas byl odstartován neshodou mezi bývalým generálním ředitelem ČT Dušanem Chmelíčkem, který Rada v souladu se zákonem stanovenou odpovědností a pravomocí vyřešila jeho odvoláním. Jedním z hlavních důvodů sporu bylo finanční hospodaření České televize, neefektivně pohlcující stále větší částky. V té chvíli "povstalci" po prvé jednali svévolně a zneužili televizní obrazovky k vyjádření svého skupinového zájmu. V dalším období svévoli stupňovali. Jejich jednání bylo přijímáno s laskavým porozuměním jak politiky čtyřkoalice a většinou i jejího bezmocného přívěšku (míněna ČSSD) i státními orgány, jimž "povstalci" svými akcemi dali viditelně najevo pohrdání.

V období do 5.1.2001 se dopustili sporných skutků také Rada ČT a  generální ředitel Hodač a jeho tým. Rada ČT zůstala poměrně pasivní. Ukázalo se, že nemá dostatečnou autoritu u pracovníků ČT, kulturní fronty a celé veřejnosti, aby mohla účinně podpořit svého "koně" na postu generálního ředitele. Generální ředitel, zbavený opory státních orgánů, se pokusil zvládnout situaci prostředky, které mu zbyly. Zasahoval pak do vysílání České televize způsobem, jímž porušil zákon o České televizi. Samozřejmě, jednal v situaci krajní nouze, pro kterou naše právo použití přiměřených nezákonných prostředků připouští. Na rozdíl od jeho odpůrců se na jeho hlavu snesla sprška hněvivých projevů politiků, kteří svou nečinností ve chvíli, kdy měli jednat a krátkozrakým preferováním stranického zájmu před zájmem státu pomohli "povstalcům" změnit počáteční ohníček v nezvládnutelný požár. Nerovnost postavení je zde zřejmá. Jiří Hodač a jeho tým, za nimiž na počátku událostí stála vůle zákonodárného sboru a zákon, jsou dnes lidé, určení na odstřel, překážející téměř všem. "Povstalci", kteří si svou moc přiznali sami a dodatečně si ji nechali posvětit ctižádostivými politickými dobrodruhy, se stali mlčky respektovanou silou, které jsou mocenské orgány ochotny strpět cokoli.

Nerovnost postavení obou stran sporu pak zvýraznilo jednání obou komor parlamentu. Pominu usnesení Senátu jako jednoznačně stranický dokument koalice 4+1, vydaný orgánem, který v dané věci není kompetentní. Usnesení Poslanecké sněmovny PČR, které současným zahrnutím uznání legitimity postavení generálního ředitele Hodače a výzvy k jeho odchodu se snaží tvářit jako vyvážený kompromisní dokument. Pověstný duch zákona, který se v poslední době potuluje pošmournou českou kotlinou, však při jeho čtení zcela jistě pláče. Sněmovna usnesením vyvíjí nátlak na Radu ČT, která má jednat nezávisle na politických vlivech a nabádá ji k odvolání nemocného generálního ředitele, tedy ke skutku, který by byl nejen porušením ducha pracovněprávního práva, ale i obyčejné lidské slušnosti. Přistupuje také na to, že schválí nový televizní zákon v poklusu, přestože sněmovna duchá zákona velí, aby sněmovna nejednala o zákonech v tísni, přestože starý zákon jedenáct let nikomu nevadil, přestože zrychlením zákonodárného procesu se zvyšuje pravděpodobnost vzniku dalšího legislativního zmetku, přestože překotnost jednání byla výtkou, uplatněnou "povstalci" proti postupu Rady ČT při výběru generálního ředitele.

Nechť hodnotím usnesení sněmovny jakkoli záporně, nelze mu upřít zlomový význam. Jím začíná proces, který nemůže vyústit v nic jiného než volbu nové Rady ČT a dosazení nového vedení ČT. Usnesení je stvrzením ústupu legálních orgánů před "údernou pěstí pracujícího lidu" z velína zpravodajství na Kavčích horách. Dalo by se očekávat, že vítězové ukončí stávku, půjdou se vyspat domů a ráno usednou za jednací stůl s protistranou. V dané situaci by totiž dohoda znepřátelených stran o způsobu řízení ČT v přechodném období do ustavení nového generálního ředitele velmi usnadnila sněmovně práci. Stávka však pokračuje dále a zdá se, že neskončí, dokud se orgány neskloní před diktátem "povstalců" při volbě nového vedení ČT. Na druhé straně by se dalo čekat, že mezi Radou ČT a generálním ředitelem Hodačem dojde k dohodě o tichém vyklizení pozic. Toto se nestalo rovněž. Hněv mocných se ovšem opět snesl jen na hlavy jedné strany. Teoreticky si jsou strany před zákonem rovny. V tomto případě avšak vznikla hluboká nerovnost. Ta strana, která si svémocně přivlastnila vládu nad silným nástrojem ovlivňování veřejného mínění a přivedla do ulic desetitisícové zástupy, má všechna práva, její odpůrkyně, za kterou stojí pouze slabý právní řád, nemá práva žádná. Ostatně stejná nerovnost platí i v uplatnění svobody slova, o kterou údajně v tomto sporu šlo. "Povstalci" uplatnili své právo svobody slova prostřednictvím technických zařízení, vybudovaných za peníze státu a koncesionářů, kterých se násilím zmocnili. Legální vedení své právo svobody slova muselo uplatňovat z vypůjčených prostor a zařízení ve zlomku vysílacího času, využívaného "povstalci".

Je-li vítězství takového pojetí občanské rovnosti předznamenáním dalšího politického vývoje České republiky, nabízí se otázka, jaký smysl vlastně měla změna režimu v r.1989.

Tomáš Pecina

Druhým čtením v Poslanecké sněmovně procházejí současně dva návrhy zákona o rozhlasovém a televizním vysílání (sněmovní tisky č. 717/0 a 780/0). Zatímco vládní návrh byl po neúspěchu radikální varianty zcela přepracován, poslanecký návrh, předkládaný Petrem Bendlem, Miloslavem Kučerou st. , Petrou Buzkovou, Ivanem Langrem a dalšími, se v zásadě neliší od verze zpracované jako původní protinávrh k vládní novele (i když s ní není zcela shodný).

Oba návrhy jsou poměrně blízké stávající úpravě, kterou uvádějí do souladu s legislativou Evropské unie. Zatímco poslanecký návrh spojuje zákon o rozhlasovém a televizním vysílání se zákonem o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dosud č. 103/1992 Sb. ), čímž vzniká stejná situace jako např. u zákona o České televizi, vládní novela je minimální a zákona o Radě se nedotýká.

Účelem tohoto textu je uvážit několik charakteristických modelových situací (některé z nich vycházejí ze skutečných minulých nebo současných dějů) a posoudit, jak by se s nimi vypořádal nový zákon v jedné nebo druhé verzi a jaký by byl „optimální“ regulační rámec.

Je však třeba předeslat, že kvalita právní úpravy není jediným a často ani rozhodujícím faktorem, který určuje kvalitu a účelnost regulační praxe; jak ukázal nedávný příklad s krizí kolem České televize a nepříliš úspěšná intervence mediální Rady, určující bývá, jak dobře regulátor umí (a chce) s nástroji, které mu dává k dispozici legislativa, pracovat.

Záměrně jsme vynechali původní vládní návrh zákona (verzi s tzv. „mediální policií“). Hlavním důvodem je, že tato komplexní novela se v současné době již neprojednává. I když je pravděpodobné, že by původní Dostálova verze ze srovnání vyšla poměrně dobře, nebylo by korektní zabývat se takovým zákonem, aniž bychom upozornili na možné negativní důsledky jeho aplikace; to však omezený prostor tohoto článku neumožňuje.

1. Několik uchazečů se hlásí o uvolněnou frekvenci regionálního radia. Všichni nabízejí projekt standardní hudební stanice, avšak předchozí provozovatel byl zaměřen na alternativní a menšinové hudební žánry. Protože v regionu jiná taková stanice nepůsobí, mediální rada by chtěla, aby nový provozovatel aspoň zčásti uspokojoval i tyto posluchače.

a) (poslanecký návrh) Protože nejde o celoplošné vysílání, Rada nemůže stanovit požadovanou programovou skladbu vysílání (§ 15, odst. 2). Rovněž tak nemůže stanovit jiné licenční podmínky, než které přímo vyplývají z obsahu žádosti (§ 18, odst. 4, písm. e).

b) (vládní návrh) Rada nesmí určovat požadovanou programovou specifikaci u regionálních ani celoplošných stanic, úprava licenčních podmínek je stejná jako u poslaneckého návrhu (§ 12, odst. 2).

c) („optimální“ stav) Rada může stanovit požadovaný formát stanice a má možnost v průběhu licenčního řízení s uchazeči sjednávat doplňující licenční podmínky.

2. Televizní stanice si počíná agresivně a neeticky vůči konkurenci, její představitelé často využívají televizní obrazovku k očerňování konkurence a k lobbyingu, provozovatel čelí velkému počtu občansko-právních žalob. Stanice byla Radou nesčíslněkrát pokutována za skrytou reklamu a bylo s ní zahájeno správní řízení o odnětí licence z důvodu nedodržení požadavku objektivity a vyváženosti informací. Provozovatel požádal o prodloužení licence a Rada uvažuje, zda může licenci z těchto důvodů neprodloužit.

a) (poslanecký návrh) Protože nebyl splněn žádný z vyjmenovaných důvodů podle § 12, odst. 11, Rada musí vysílací licenci prodloužit na dalších 12 let.

b) (vládní návrh) Licence se podle této předlohy neprodlužují.

c) („optimální“ stav) Prodloužení licence je možné pouze ve zvláštních případech, např. jsou-li v daném místě nevyužívané rozhlasové kmitočty, a Rada musí vzít v úvahu aspekt veřejného zájmu. V tomto případě proto licenci neprodlouží.

3. Rozhlasová stanice je „hlásnou troubou“ jedné politické strany.

a) (poslanecký návrh) Provozovatel porušil § 31, odst. 3, zákona o vysílání. Nelze mu však uložit pokutu ani odebrat licenci, protože zákon na sankci nepamatuje.

b) (vládní návrh) Jedná se o porušení ustanovení § 4, odst. 2; jedinou sankcí je odnětí licence podle § 15, odst. 2, písm. a), a podmínkou je, že musí jít o závažné porušování zákona. Méně závažné případy jsou bez sankce.

c) („optimální“ stav) Rada může provozovateli udělit pokutu nebo v případě hrubého a/nebo dlouhodobého porušování odebrat licenci.

4. Ředitel televizní stanice dlouhodobě zneužívá programový magazín k monologům zaměřeným na politickou a zájmovou agitaci. Napadené osoby nemají možnost, jak se proti jednostrannému osočování hájit.

a) (poslanecký návrh) Jednání je v souladu se zákonem (nejedná se o zpravodajský ani politicko-publicistický pořad, takže nelze uplatnit § 31, odst. 3), postižení se mohou domáhat svých práv občansko-právní cestou.

b) (vládní návrh) Stejně jako v předchozím případě může jít o porušení § 4, odst. 2. Opět neexistuje jiná sankce než odnětí licence.

c) („optimální“ stav) Jako u předchozího bodu.

5. Rada neví, kdo vlastní televizi: provozovatel je zcela vlastněn společností s ručením omezeným, jejímž vlastníkem je akciová společnost s neznámými akcionáři. Existuje podezření, že obě celoplošné komerční televize jsou na této úrovni vlastnicky propojeny.

a) (poslanecký návrh) Rada nemá právo údaje o vlastnické struktuře do této hloubky zjišťovat.

b) (vládní návrh) Dtto.

c) („optimální“ stav) Rada by měla mít právo zkoumat vlastnické poměry ve společnostech provozovatelů do libovolné hloubky a v případě, že zjistí porušení zákona, může uložit provozovateli, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu. Pokud tak neučiní, smí Rada provozovateli odebrat licenci.

6. Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kandiduje do Senátu. Díky svému privilegovanému postavení získá nepřiměřený prostor ve všech významných komerčních elektronických médiích.

a) (poslanecký návrh) Situaci lze případně posoudit jako porušení § 31, odst. 3, zákona o vysílání; sankce však v zákoně není. Příslušného radního může ovšem sněmovna podle § 7, odst. 7, písm. c), odvolat.

b) (vládní návrh) Z hlediska médií stejná situace jako v předchozím případě. Protože zůstává v platnosti stávající zákon o Radě, radního v tomto případě nijak postihnout nelze.

c) („optimální“ stav) Radním by mělo být zakázáno v politických funkcích nejen působit, ale také do nich kandidovat, protože už samotná kandidatura pro radního představuje konflikt zájmů a vážně ohrožuje jeho nestrannost v rozhodování.

7. Statutární zástupce ztratí kontrolu nad veřejnoprávní televizí. Velká kabelová společnost po řadu dnů vysílá jiný program, než který schválilo vedení televize.

a) (poslanecký návrh) Rada může s kabelovou společností (tj. provozovatelem převzatého vysílání) zahájit správní řízení a udělit jí za provozování neoprávněného vysílání pokutu až 10 milionů korun podle § 56, odst. 7. Stejnou pokutu mohou dostat i osoby, které takový program dodávají.

b) (vládní návrh) Dikce zákona je nejasná; zdá se, že Rada zde nemá k dispozici žádnou sankci.

c) („optimální“ stav) Shodný s poslaneckým návrhem.

Z těchto příkladů je zřejmé, že zatímco problémem původní vládní předlohy byla nadměrná a neodůvodněná regulace, oba v současné době projednávané návrhy neposkytují regulačnímu orgánu adekvátní a dobře strukturované prostředky pro plnění jeho povinností. Že je v této fázi projednávání legislativní kvalita návrhů nízká, lze pochopit, avšak těžko se smířit s představou, že by se některý z předložených návrhů skutečně stal právní normou, která bude upravovat právní rámec v oblasti regulace elektronických médií v několika následujících letech.

Téměř s jistotou lze tvrdit, že kolizní situace, k nimž v minulosti docházelo zejména ve vztazích mezi Radou pro rozhlasové a televizní vysílání a televizí Nova, by se opakovaly a možná by v důsledku nedostatečné úpravy docházelo k ještě drastičtějším případům zneužívání „hřiště bez pravidel“ ze strany nejsilnějších hráčů, jimž obě studované novely evidentně straní.

Z porovnání vychází o něco lépe poslanecký návrh, avšak to je dáno především tím, že zákon v něm byl přeformulován a získal modernější strukturu. V jednotlivostech je pak poslanecký návrh na několika místech horší než vládní a již tak neuspokojivou situaci v regulaci elektronických médií by ještě zhoršil. Přijme-li Sněmovna některou z novel, mělo by jít pouze o provizorní řešení, vyžadující návazně urychlenou rekodifikaci.

Jiří Sahula

Spolecnost a jeji reditel, kteri operuji pristavy, kde se vykladaji lode se zbozim a zase nakladaji, se rozhodli zlepsit efektivnost a dostat tu spolecnost na uroven celosvetovou.

Tudiz se rozhodl nakoupit nove zarizeni za milionove castky. Dale chtel po pracovnicich (kteri bez vyjimky patrili do odboru), aby se zvysila jejich produktivita, ktera byla (v te dobe) i za produktivitou pracovniku v Ruskem Vladivostoku! (i to je dokazano)!

Pri jejich prumernych vyplatach okolo $1200 tydne se jim to ale nelibilo.

Pritom ve skutecnosti pracovali jenom dve hodiny denne. A zbytek posedavali v okolnich hospodach a hrali kulecnik. Tajne je tehdy filmovala nase verejna televize ABC.

Jak uz to byva, zacali stavkovat na protest proti rediteli a jeho snaze zlepsit praci a efektivnost a zaroven zabranit zbytecnemu plytvani penez.

Prestali pracovat (pokud vubec pred tim pracovali), a kdyz se nejaka spolecnost snazila do pristavu dopravit zbozi, bylo i pouzito nasili vuci ridicum kteri dopravovali zbozi. Bylo jim vyhrozovano a i k fyzickemu nasili doslo.

Milovany reditel se chtel dohodnout se stavkujicimi, ale ti odmiti jakoukoliv komunakaci s nim a vydavali ruzna komunike jenom, aby obycejni lide s nimi sympatizovali. Vyhrozovali i jemu a jeho rodine.

Pan reditel nemel jinou moznost nez obratit se na soud. Stavkujici dokari toziz nedovolili ani jemu pristup na jeho pracoviste, ktere mu patrilo. Vcetne veskereho zarizeni. Tudiz stavkujici dokari se dopousteli trestneho cinu.

Kdyz se pan reditel obratil na soud, dal jeste vypoved vsem dokarum.

Jednalo se o stamilionove ztraty za nenalozene a vylozene zbozi z lodi!

Nastesti soudy zde v Australii jsou nekompromisni pracuji efektivne a velice rychle.

A tudiz rozhodnuti soudu bylo jednoznacne.

Stavkujici dokari dostali narizeno okamzite opustit pracoviste, soud odsouhlasil i pravo pana reditele jim dat vypoved.

Dokarum se to nelibilo a slo to k dalsimu soudu. I tam dokari prohrali.

A navic tento soud jim jeste udelil pokutu a odborum, ktere je zastupovaly, hrozila deregistrace. A tak se dokari zase odvolali. Az uz to bylo u nejvyssiho soudu. Ten odsouhlasil rozhodnuti predchozich dvou soudu a navic naridil unii a dokarum, kteri do ni patrili (coz byli vsichni) nahradit panu rediteli a jeho spolecnosti skodu, ktera mu nastala pri trimesicni stavce a nezakoneho okupovani majetku.

Jednalo se o stamilionove castky. Ale pani dokari a unie si postavili hlavu a vydali vyhlaseni ze nerespektuji rozhodnuti soudu. A pozvali na reseni problemu mezinarodni organizaci prace.

Ta jim i poslala pozbudive dopisy ze jsou s nimi a at vydrzi.

Jenze nejvyssi soud nema rad kdyz se nerespektuje jeho rozhodnuti,a tudiz naridil okamzite vyklizeni vsech prostor. Dostali 24 hodin. Ale oni neuposlechli. Reseni bylo uz jedine.

Prisla policie v zasahovych uniformach. Nekteri dokari radeji odesli po dobrem. Jini, hlavne ti, co zacali hazet po polici vsechno co jim prislo pod ruku, se dostali do konfliktu s policii.

A tak policie musela pouzit i nasili vuci nekterym. (Pan Culik by to nazval tyranim a brutalitou vuci demonstrujicim ze strany policie).

Za sest hodin bylo po vsem. Pan reditel se vratil ke svemu majetku. Nektere dokare vzal nazpet do prace jine ne. Odbory dostaly pokutu tak vysokou ze na ne nemelay ,a za par dni na to byly zruseny.

Ti dokari, co nedostali nazpatek praci nemeli ani narok na podporu v nezamestnanosti po sest mesicu. Kde jsou dnes, nevim.

Tri roky na to, tedy dnes, australske pristavy patri k jednim z nejefektivnejsich na svete a dokonce jsme i pred Singapurem. A to je co rict!

Ja sam nevim kdo muze za situaci v CT. Cetl jsem podrobne uvahu pana Culika o problemu CT,ale moc moudry s toho jsem nebyl. Nejsem si tak jist jestli to jsou skutecne priciny.

Spina ktera pada na hlavu pana Hodace a jeho spolupracovniku, svedci jen o skutecnych zamerech a primitivnosti stavkujicich. Ja nevim, jestli je pan Hodac dobry nebo spatny reditel. To ale nikdy nezjistite, kdyz tomu cloveku nedate sanci. A k ubohosti za pozehnani pana Havla, ke ktere se stavkujici uchylili, svedci ze stavkujicim asi ani tak nejde o svobodu slova ale o to urvat si co nejvice.

Na rozdil od vsech tech pisatelu v NP a v BL neznam reseni krize v CT. Ani nejsem k tomu kvalifikovany. Ale obycejny rozum me rika ze nejlespi by bylo odvolat Radu CT, pana Hodace a jeho lidi, ale take stavkujici redaktory a zamestnance, protoze takovi lide nemaji podle meho nazoru co delat v mediich. Potom by bylo dobre kdyby odesla vlada. A aby navzdy zmizeli asi dve nejubozejsi a nejtragikomictejsi figurky z Ceske politiky po roce 1993, pan Klaus a pan Havel. To by bylo asi nejprospesnejsi a nejuzitecnejsi, co by se mohlo stat v zemich Ceskych. Rici si ze se 11 let nic nedelalo jenom kradlo a zacit na novo. Ale nejsem si jist ze obycejnym lidem zbyla trpelivost na dalsich 11 let.

Radim Vajchr

V současné lehké hysterii být proti je totéž jako podepsat antichartu v lednu 1990 - tj. společensky se odepsat. Vždyť tolik kvalitních a dobrých lidí to přece podporuje a ty budeš proti. No fuj.

Samozřejmě, proto ta velká gesta a emoce. Hlavně jsou vidět nespokojencei. Jinak - mezi kolegy na volné noze a zejména v případě, že někoho zaměstnávají, je poměr příznivců a odpůrců přesně opačný. Leč my se musíme živit normální prací - a na velká gesta není čas. Takže odpor není jaksi vidět.

Jenomže ono těch lidí pro není zas až tak úplně málo. A to naplňuje optimismem. Nehledě na fakt, že ač prakticky všechna média (rozhlas, TV) neustále informovala o chystaném protestu na Václaváku ( pomalu jak o dobrovolně - povinné prvomájové manifestaci), účast byla značná, leč spíše rozpačitá. Většina lidí sice chtěla změnu, ale nechce další eskalaci konfliktu.

Pokud nebude rychle zatroubeno k ústupu, pak lze očekávat poměrně rychlý propad preferencí rebelů. Teď se teprve ukáže, jak na tom skutečně je česká společnost.

V každém případě bohatší o další zkušenost - byť nepříliš povznášející.

Milan Duda

dovoluji si nesouhlasit s Vaším postojem k dění v České televizi.

Česká televize je veřejný podnik, nikoli subjekt veřejné samosprávy. Vlastnicky patří státu a financují ji občané, kteří jsou k tomu nuceni zákonem. Proto také nemohou být zaměstnanci ČT nezávislí a nemohou o ČT rozhodovat sami - nezávislý je pouze ten, kdo se může financovat sám. Za cizí peníze být nezávislý nelze. Kdo přijímá jakékoli dary, sám se vůči dárci zotročuje. Nezávislá může být pouze soukromá televize, která se financuje z výsledků svého podnikání.

Jako občan státu a tedy zprostředkovaně přes své občanství spoluvlastník televize, donucený zákonem podílet se na jejím financování, nemohou nikdy souhlasit s tím, aby si zaměstnanci tohoto veřejného podniku sami rozhodovali o své činnosti a o činnosti a hospodaření celého tohoto veřejného podniku.

Jediný způsob, jakým se přitom mohu na řízení televize a hospodárném vynakládání mých financí podílet, je prostřednictvím řádně zvolené politické representace. Proto lpím na tom, aby ČT byla ovládána když ne přímo parlamentem, pak prostřednictvím státního orgánu, jímž je Rada ČT (a to i bez ohledu na to, že současní členové rady mně rozhodně nejsou sympatičtí a žádné odborníky v nich nespatřuji).

Považuji za zásadně neúnosné, aby zaměstnanci libovolného podniku, ať veřejného či soukromého, sami rozhodovali o tom, kdo bude či nebude statutárním zástupcem zaměstnavatele - toto je koncepce státního podniku z období reálného socialismu, která se ostatně neosvědčila.

Jsem přesvědčen, že v pozadí událostí není snaha o "svobodu slova" a "objektivní zpravodajství", leč snaha ovládat nemalé finanční toky, které jsou tvořeny z větší části veřejnými prostředky. Tvrdí-li současní usurpátoři v ČT, že chtějí hájit svobodu slova, pak z vlastní zkušenosti vím, že pouze svou a nikoli mou, ač právě já je financuje. Tvrdí-li, že jim jde o objektivnost zpráv, pak nepochybně lžou, neboť o objektivitě zpráv v ČT již dlouhou dobu nelze hovořit. A tvrdí-li, že chtějí být nezávislí, pak ať se své závislosti na svém zaměstnavateli zbaví tím, že svůj pracovní poměr podle zákoníku práce rozvážou.

Vaše excelence,

Vaše prohlášení na podporu těch, kteří vyhlásili, že neuznávají řádně a legálně jmenovaného představitele svého zaměstnavatele, je politicky a právně velmi nebezpečené a mohlo by se snadno obrátit i proti Vám. I vůči Vám může kdokoli vyhlásit, že Vás jako presidenta země neuznává, protože jste byl do funkce zvolen více než dvakrát a protože funkci vykonáváte již více než 10 let, což Ústava nepřipouští. Takovéto prohlášení může učinit vlastně kdokoli vůči komukoli, kdo je mu nadřazen. Oficiální podpora prohlášení vzbouřených zaměstnanců ČT se může coby precedent z míst nejvyšších stát dlažebním kamenem na cestě společnosti k anomii, z níž však, jak historie ukazuje, vede cesta jen formou diktatury. To není to, čemu byste právě Vy měl napomáhat.

S pozdravem a přáním pevného zdraví do nového (křesťanského) tisíciletí, či alespoň jeho prvních desetiletí

JUDr. Milan Duda

Milan Duda

dovoluji si nesouhlasit s Vaším hodnocením událostí kolem České televize. Zejména se nedomnívám, že by v pozadí byl boj o budoucí terestrickou televizi. Příčinu nevidím v budoucnosti, leč v minulosti. Podle mých informací vše začalo tím, že mediální výbor parlamentu chtěl po Radě ČT, aby uložila generálnímu řediteli ČT provést hloubkový audit i za minulá léta (včetně doby televisního panování pana Mathé). Že to nesprávně nazvali forensním auditem je vedlejší, podstatné je, že ředitel ČT byl odvolán právě proto, že tomu bránil. Ani mně se nelíbí rychlost jmenování nového ředitele a členů Rady ČT si nijak nevážím a za odborníky je nepovažuji, ctím však jejich postavení správního orgánu, jejich působnost a pravomoc.

Domnívám se, že vzbouřeným zaměstnancům v ČT (kteří jsou v pracovním poměru podle zákoníku práce, stejně jako většina ostatních zaměstnanců v této zemi) nejde o svobodu slova. A když ano, tak jedině o svou svobodu - mou svobodu slova nikdy nehájili, ba naopak (mám vlastní zkušenosti). Jejich zavádějící užívání pojmu "veřejnoprávní" je zcela absurdní, je to jako tvrdit, že uhlí je bílé. Veřejné právo je totiž odlišeno od soukromého práva právě nerovností vztahů a velkým omezením svobody konání. Veřejný podnik, jímž ČT je, nikdy nemůže být ve své činnosti tak svobodný jako podnik soukromý. Co je veřejné, je nesvobodné, právě proto že je to veřejné. Hospodaří-li někdo s veřejnými prostředky (koncesionářskými poplatky), musí hospodařit velmi dobře a musí z toho též skládat účty. Naopak vlastní peníze si mohu vyhazovat jak chci.

Protože jsem koncesionář a ČT žije i z mých peněz, nesouhlasím s tím, aby zaměstnanci ČT byli nezávislí - zásadně si to nepřeji. Kdo chce být nezávislý, musí si své činnosti financovat sám. Financuje-li mu je někdo jiný, musí být nutně na onom financujícím závislý. Opak by byl absurdní.

Když jsem slyšel pana Svěráka: "Televize je a musí být naše!" a pana Krause: "My vám tu televizi nedáme!", otevírala se mi téměř doslovně kudla v kapse. Televize přeci nepatří ani panu Svěrákovi, ani panu Klausovi. Patří státu a tedy i mně jako státnímu občanu. Patří-li něco velkému počtu lidí, nemohou to řídit přímo, ale pouze prostřednictvím volených zástupců. Způsob kreace orgánů a tedy řetěz nepřímých voleb může mít jistě různou podobu, ale vysledovatelná závislost na financujících občanech se v něm nesmí ztratit. Není tedy možné, aby ČT nebyla řízena a ovládána státem, kterému patří. Nezávislost je principiálně vyloučena.

Protože v tomto případě se zaměstnanci veřejného podniku zjevnou znárodňovací metodou (obdobnou jako při znárodňování z let 1945 - 1948) zmocnili podniku v mém "spoluvlastnictví", nehodlám nadále platit koncesionářský poplatek. K bližší informaci přikládám svůj dopis generálnímu řediteli ČT a generálnímu řediteli ČP z loňského roku: jako Vám a rovněž přikládám text svého e-mailu ze dne 3. 1. tohoto roku panu presidentovi: jako Vám

Vážená paní Rakušanová, byl bych Vám velmi vděčen, kdybyste se dokázala ve svých žurnalistických vystoupeních k problematice dění v ČT podívat na problém též z druhé strany a neprosazovat pouze svou žurnalistickou solidaritu. Představte si alespoň, jak to v této zemi bude vypadat, když úředníci nějakého ministerstva (to je též veřejnoprávní instituce) prohlásí, že neuznávají zvoleného ministra a nebudou ho poslouchat. Nebo když mzdová účetní Vašeho zaměstnavatele řekne, že neuznává autoritu Vašeho nadřízeného a tedy ani jím podepsané doklady a nebude Vám tedy vyplácet mzdu. O tom to také je.

Děkuji

JUDr. Milan Duda

J. Havránek

protože se systematicky věnujete v BL sdělovacím prostředkům,zasílám Vám v příloze dopis, který dnes odesílám Velvyslanectví USA. Netoužím přehnaně po publicitě, nicméně jsem přesvědčen,že o některých problémech by se zvláště nyní mělo diskutovat. Dost mě překvapuje, že se nikdo erudovaný nevěnuje stavu v Českém rozhlasu.

Velvyslanectví Spojených států amerických
Tržiště 15
Praha 1

V Praze 11.ledna 2001

Vážený pane velvyslanče,

obracím se na Vás a  prostřednictvím Vašeho úřadu na Kongres Spojených států amerických ve věci působení Rádia Svobodná Evropa v České republice.

Výše uvedená rozhlasová rozhlasová stanice představovala pro mne a  nezanedbatelnou část občanů v době komunistického režimu nenahraditelný zdroj informací a podnětů a je proto nutno připomenout podíl RSE na  zhroucení totalitního sytému v naší zemi.

Dle mého názoru v přímé souvislosti s přestěhování sídla RSE do Prahy došlo k zlomu ve stylu práce uvedené stanice.Někteří redaktoři a spolupracovníci stanice se stávají členy nejrůznějších organizací a hnutí a namísto objektivní žurnalistiky přímo zasahují do politického dění mimo jiné i jednoznačně tendečním výběrem informací a zkresleným komentováním našeho politického dění.

Kongres Spojených států amerických má jistě možnost monitorovat vysílání české sekce RSE a  posoudit zda finanční prostředky, které vynakládá na provoz této rozhlasové stanice opravdu slouží k šíření pravdy svobody a demokracie.

Vážený pane velvyslanče, prosím Vás o předání mého podnětu a vyjádřené kritiky příslušným institucím Kongresu Spojených států amerických a  současně prosím o  stanovisko Velvyslanectví USA k této záležitosti.

Předem však musím konstatovat - jestliže současné vysílání české sekce Rádia Svobodná Evropa naplňuje představu Kongresu Spojených států amerických o  poslání sdělovacích prostředků a  objektivitě , potom musím jednoznačně říci, děkuji, nechci !

S přátelským pozdravem

Josef Havránek

Praha 5

Jindřich Pilař

Úvaha je to zajímavá - i když cítím ještě jiný problém, a to je ten, že možnost volby vždycky doprovází únava výběru. Pluralita novin vede k tomu, že nejčtenější je Blesk a Literárky si kupuje asi osm lidí.

Nejnavštěvovanější stránky na českém internetu se jmenujou XXL tits a Porn. cz, a BL jsou v statistice někde hluboko v bažinách. S digitální televizí to bude dtto (o čemž už svědčí nabídka německého programu Premiere, anebo vůbec nabídka našich kabelovek: bez Arte, zato s kanálem necenzurovaného sexu), nedělám si iluze. Iluzí liberálů je, že když se nechá horda čtrnáctiletých puberťáků jen tak, že se sami ušlechtile vzdělají. Nevzdělají.

Kolem osmašedesátého všichni koukali na velmi slušnou tv, četli masově Literárky a časopisy Plamen a Světová literatura byly úzký profil, o frontách na Sartra a Bulgakova nemluvě.

Dneska máme liberální "svobodu", a. . . ?

Někde je něco blbě - a dokud si budeme namlouvat nějaké nezpochybnitelné axiomy, jakože nesvoboda za bolševika úplně blbě, zatímco dnes bezbřehá svoboda jediné řešení, tak se asi budem divit. Teoreticky je liberalismus pravdivý, stejně tak jako svobodný trh bez mezí atd. - ale v realitě nějak drhne. Čím to bude?

Tatíček V. I. L. měl axióm, že kritériem pravdivosti je praxe - budem to popírat jen proto, že to říkal on?

Poznámka JČ: Britské listy zaznamenávaly v době televizní krize na titulní stránce cca 11 000 přístupů denně a denně bylo staženo až 90 000 souborů. - Doba, kdy ve všech zemích světa národ jednotně sledoval jeden nebo dva televizní okruhy, které tak vytvářely jeho vědomí, je nenávratně pryč. Rozvoj technologie vede ke štěpení informačních zdrojů, mezi nimiž zůstanou nejvýraznější a světově nejznámější jen zdroje kvalitní. Zajímavým konkrétním úkazem je v tomto případě například anglický týdeník Central Europe Review, který má relativně malou čtenost, ale v nynější televizní krizi se velmi rychle stal často v západních sdělovacích prostředích citovaným zdrojem.

Ondřej Palkovský

Vas denik ctu uz pomerne dlouhou dobu, a presto ze s mnoha prezentovanymi nazory nesouhlasim, povazuji ho za velmi kvalitni. Nicmene po precteni vasich nazoru na vec ohledne Ceske Televize zacinam ztracet viru ve Vas novinarsky usudek. Z vasich komentaru totiz obcas vyplyva ze povazujete zbytek naroda za totalni pitomce, kteri se nechaji strasne snadno zmanipulovat jakymkili obratnym informatorem.

Podobne na me zapusibil i Vas komentar dokumentu pana Savickeho. Vezmu to trosku napreskacku. Pisete, ze lide protestovali v dusledku hnevu umele vyvolanemu proti ODS. Jak vite, proti cemu lide protestovali? Bavil jsem se s nekolika lidmi a nikdo z nich nemel pocit, ze se redaktori vzbourili proti tomu, ze si tam ODS nastrcila cloveka. Osobne si myslim, ze se bouri proto, ze se dostal na misto generalniho reditele clovek, ktery nebyl obliben a spousta lidi melo pocit, ze dojde k dost neprijemnym vecem. Myslim, ze lide na Vaclavskem namesti byli proti ODS nikoliv z duvodu, ze se pan Hodac stal generalnim reditelem, ale proto, ze ho tak nepokryte podporavala a to i navzdory jeho nasledujicim cinum.

Dale me docela pobavilo Vase napadani tvrzeni pane Savickeho o tom, ktere vysilani bylo a nebylo legitimni. Problemem totiz je, ze OBE STRANY zde ponekud porusovaly ruzne normy - a to at uz zakonne nebo interni. Pan Savicky zde upozornoval na to ze zde bylo poruseno nekolik internich norem a patrne i zakonnych norem ze strany pana Hodace a to, ze rozhodnuti, ktere vysilani je skutecne autorizovane neni az tak jednoduche. Kdyz uz chcete slepe dodrzovat zakon, tak si posluzte...

Jeste bych se rad vratil k nekolika problemum, ktere se v Britskych Listech porad omilaji. Jeden z nich je obsazeni velina vzbourenymi redaktory - nekde jsem v BL cetl (ted to nemohu najit) prirovnani k zamestnancum tiskarny, kteri si tisknou petice. Myslim, ze tohle neni dobre prirovnani, protoze u tiskarny se daji presne kvantifikovat naklady na tisk tech letaku (odpisy, material, spotrebovany cas), coz konkretne u tohoto vysilani nejde - porady, ve kterych vystupovali vzbourenci totiz nejsou orientovany ziskove, takze tezko muzete odhadnout, kolik by meli vzbourenci zaplatit za 'material'. Nicmene k podobnym stavkam prece doslo v nedavne dobe i v zahranici - francouzske okupacni blokace benzinovych pump - a slo preco o tak nizkou vec jako jsou penize (a nenamitejte, ze dopravci pouzili vlastni auta - ta auta blokovala rafinerie na 'verejnopravnich' silnicich).

Vite, ona i argumentace, ze pan Hodac nedostal sanci, je ponekud pochybna. Myslim, ze pokud by byl na jeho miste slusne nadany manazer, tak by bud danou funkci neprijal, nebo by za 2 dny (nejpozdeji) odstoupil. Jenomze u nas je stale zakorenena jista komunisticka tradice, ze pokud dostanu nejakou funkci, tak ji proste mam a hotovo. A vubec nevadi, ze me tam nikdo nechce. Uz vidim ty demonstrace, kdyby v dusledku oposmlouvy byl zvolen Vaclav Klaus prezidentem. ODS zde reprezentuje asi 20% volicu, tzn. nejmene 70% by bylo proti. Predpokladam, ze by se take ohanel, ze byl zvolen podle platneho zakona. Vetsina zamestnancu CT pana Hodace nechtela. Pan Hodac byl zvolen podle zakona (ja vim, ono to neni presne, ale zamestnanci maji pravo vyjadrit svuj nazor. A myslim, ze v tomhle pripade je lepsi, ze nedala pulka CT vypoved, protoze to by byla likvidace spousty dobre udelane prace).

Ze spousty vasich prispevku mam pocit, ze vidite za celym protestem pouze rec penez a politickych zajmu. Nejdrive k tem politickym zajmum. Samozrejme je pro redaktory jednodussi nejakym zpusobem zobrazovat na obrazovce predstavitele stran, kteri jim nenadavaji do hnoje pripadne nerozbijeji mobilni telefony. Panove Klaus a Zeman si za to mohou do znacne miry sami. Mimochodem, fascinuje me jak z implikace 'US podporuje CT' (matematicky US -> CT) vyvozujete CT podporuje US (tzn. CT -> US) (Ruml spi ve veline, takze vsichni vidime, kdo je v CT peceny mazany [spat tam mohli i lide z jinych stran]). Dale me fascinuje, ze snahu US problem vyresit interpretujete jako snahu ziskat si pro sebe kus volebnich preferenci. Rekneme, ze se US rozhodla podporovat CT z ciste humannich zajmu. Pokud se ji to povede, patrne ziska cast volebnich preferenci. Znamena to, ze US podporuje CT s cilem ziskani volebnich preferenci? (Mozna narazite na to, ze se US v nekterych projev do ODS dost navazi. Jenomze ODS je bohuzel stranou, s kterou sympatizuje 'legalni' vedeni CT. A vypada to, ze ODS sympatizuje s 'legalnim' vedenim (a to na zaklade jejich cinu, nikoliv falesne kauzality), bez ohledu na to, co to vedeni dela).

Na zaver bych jenom pripojil obdobu toho, co jiz pouzila pani Marvanova pri patecnim zasedani poslanecke snemovny. To prislovi ma obrovskeho ducha, a myslim, ze by si ho mel rict kazdy, kdo se rozhodne hodnotit nekoho jineho, zvlaste pokud ho zacne obvinovat z jakychsi nizkych zajmu (penize, moc...) Zni: "Podle sebe soudim tebe."

čtenář Dufek

v dnesnich Britskych listrech (11.1.) je uvedena poznamka Tomase Peciny o "problemech dvou clenu Rady CT na jejich pracovistich" (s odvolanim na Lidove noviny).

Mam k tomu dve podstatne vyhrady. Za prve, neobtezovali jste se zjistit, jak se veci maji doopravdy, pouze citujete LN, tedy v techto zalezitostech velmi neobjektivni zdroj. Z toho plyne ma druha namitka.

Ja jsem totiz ten clanek v LN cetl a verte mi, ze neco tak pokriveneho a manipulativniho jsem jiz dlouho nevidel. Na dane fakulte studuji, a nechapu, proc by M. Mares mel mit problemy kvuli nejake ANONYMNI petici, kterou podepsalo kolem 30 lidi (studentu je zde az nekolik set). Vcera se tu objevila jina petice, jejimi autory uz podepsana (baze hrdinsky cin!), ale proc by to melo prednasejicimu nejak \"zkomplikovat zamestnani\"?

Cozpak novinari nechapou, ze pro studium, vyuku a pro vedeckou praci jsou podobne petice irelevantni?

Pozor na to, co kde ocitujete! Tohle je totiz manipulace, i kdyz nechtena.

Poznámka TP: Informace, že se proti Marešovi organizují petiční akce, je relevantní - je mi líto.

Petr Jánský

Podle J. Čulíka je výše uvedená dáma, která vážila cestu z Krkonoš do Prahy, aby v ČT udělala pořádek, odvážná a čestná. Podle mě je nevědomá. A ježto “nevědomost hříchu nečiní” mohli bychom jí snad i odpustit, kdyby svou nevědomost nepasovala na osvícenost, kdyby svou nevědomost nedala do služeb ODS, kdyby svou nevědomost neprosazovala neústupností, lží a porušením zákona.

Byla z prvních, která volala policii do velína. Byla z prvních, která označila stávku za sabotáž. Byla z prvních, která věděla, kdo to všechno zaplatí. Byla z prvních, která vydala prohlášení o nepřípustném nátlaku senátu a sněmovny na Radu ČT. Byla z prvních, která nepodlehla “ulici”, ani kdyby v ní bylo 5x víc lidí. Byla z prvních, která obvinila národ z uštvání Hodače.

Tato paní se středoškolským elektrotechnickým vzděláním, která dávno zapomněla, co je Ohmův zákon, je dnes majitekou penzionu. Do Rady ČT jí nekvalifikovaly vzorně uklizené pokoje, ale členství v ODS. Během krize se z ní stala mediální hvězda první velikosti a v TV nebylo dne bez Dědečkové. Tak se miliony diváků dověděly, co vlastně v té radě chce dělat: “Nebudu mluvit do programu, chci se zaměřit na kontrolu hospodaření ČT”. A než se jí kdo stačil zeptat, zda zná alespoň základy podvojného účetnictví, začala Dědečková do programu mluvit.

Udělala to tak, jak její prosté povaze náleží, totiž hloupě, přesněji nezákonně. Poskytla BL bez souhlasu autorů a bez jejich jmen odborné posudky ke Katovně. Tak Dědečková, která se bije za dodržování zákonů, zákon porušila. Možná ani neví, že máme autorský zákon. A udělala to v době, kdy se kdekdo do Katovny navážel. A udělala to s cílem zrušit program, kterému nerozumí, který se jí nelíbí.

Když několik lidí vysloví názor, že poslední Katovna byla neobjektivní, mají na to svaté právo. Když Dědečková dá ve zjitřené náladě a bez souhlasu autorů k dispozici veřejnosti odborné posudky, je to nemorálnost, je to podraz, je to svinstvo.

Poslední Katovna se vysílala v době krize, kdy do éteru šlo chvíli autorizované (Hodačovo) a chvíli neautorizované vysílání. Katovna byla vysíláním neautorizovaným. Aby se vůbec dostali do vysílání, pozvali si moderátoři dva oponenty, jejichž jedinou kvalifikací bylo to, že psali na druhé straně barikády. Že během pořadu došlo k nesčetným trapnostem, že moderátoři skákali oněm prohodačovským zastáncům práva do řeči, že se pan Just rozčílil tak, jak jsem ho ještě nikdy rozčíleného neviděl, je pravda. Konfrontace lidí, kteří se celý život věnují kritice, kteří mají neskonale větší odborné vzdělání a zkušenosti, než jejich oponenti, ani jinak skončit nemohla. Byla to srážka intelektu s ideologií.

V neautorizovaných posudcích najdeme řadu perel: “Nedoložené výpady proti politikům, ostatním kritikům a umělcům. Nenabízí veřejnosti základní orientaci, t.j. vysvětlovat společenské změny, rozptylovat obavy atd.” Škoda, že neznáme autora. Ten jazyk cosi připomíná. Cituji: “Katovna je v rozporu s ověřenými informacemi a poctivými názory.” Dělnické třídy, dodávám já. Jakási stará struktura, která se už nemůže naučit jinému jazyku, protože starého psa novým kouskům nenaučíš, se pokouší marxleninsky odepsat vynikající kritický pořad. Dědečková tak nechtěně odhalila, kdo pro Radu ČT vypracovával posudky.

Katovna je pořad, který v našich končinách nemá konkurenci. Podle J. Čulíka je Katovna nestrukturovaným blábolením zaujatých polovzdělanců, kteří se povýšili na úroveň “intelektuálů”. Už jednou dal J. Čulík naše intelektuály do uvozovek. Tenkrát jsem mu odpověděl, že oněm intelektuálům v uvozovkách on, intelektuál dle svého mínění bez uvozovek, nesahá po kotníky. Nerad bych se opakoval.

Ne vždy a ne ve všem s protagonisty Katovny souhlasím. Věřím však, že J. Čulík, stejně jako já, uděláme vše proto, aby své názory mohli svobodně říkat.

Britské listy nečtu. Zásadně!!!

Jiřina Šiklová

(Text ponecháváme v původní typografické úpravě.)

Zpravy v CT Jan Culik nemuze videt, protoze sidlí v Glasgow. Otiskuje zpravy, kdo mu co posle. Mela jsem s nim v poslednich letech mnohokrate konflikty i kdyz BL nectu. Zasadne!!! Ale on je zde nekdy na nekterych konferencich. Je urcite chytry clovek, ale asi nedovede posoudit, zda informace o Hodacovi dostane od Petra Cibulky, nebo od Ant.Zelenky, nebo od Jiriho Peheho. Otiskuje navic state, ktere nejsou urcene k publikaci. V minulych dnech jsem napsala sve pritelkyni -novinarce- reporterce do Vidne (B.Coudenhoven-Kalergi) popis manifestace,jen jak to slo za sebou , komentaru si muze precist spoustu. Pak jsem dostala od pana Culika jeho stat, kterou asi psal ....... proste sam pan Hodac. Tak jsem panu Culikovi attachementovala svoje poznamky z te manifestace s dodatkem, aby nemel jednostranny pohled. A on to otiskl jako stat psanou pro neho.To,ze to otiskl,jsem se ale zase nedozvedela od neho( i kdyz mne e-mailem potvrdil,ze to dostal-ale z adresy videl, ze to nebylo puvodne psano jemu) a tepreve jsem pochopila z dopisu jedne ctenarky BL,ktera se divila, proc jsem jako sociolozka neprovedla analyzu a nenapsala take nejake hlubsi hodnoceni.Nebyt toho, ´vubec bych nevedela, ze to pan Culik takto vyuzil.Asi se neco obodobneho stava i dalsim lidlem.Ted jsem dostala dotaz z krajanskeho listu ,otazky asi take byly vyvolany obdobnymi clanky z BL To ,co jeho BL vytykate Vy,to jiz mu reklo mnoho lidi. Ja nemohu celkovou kvalitu tech novin posoudit,nectu to,jen obcas mne nekdo posle neco, co prilis "nadzvedne lidem mandle" takze muj pohled je asi zkresleny.!Ale nechci mu ublizit,snazi se, je pracovity,jiz za "normalizace" hodne nam pomahal,takze to se na nem musi ocenit. Zdravi Jirina Siklova ..

Poznámka JČ: Jiřině Šiklové jsem za obdržený text hned poděkoval a informoval jsem ji, že ho zveřejňuji (socioložka má někdy trochu problém s realitou):

-----Original Message-----
From: Jan Čulík [mailto:jcu2@cableol.co.uk]
Sent: Thursday, January 04, 2001 2:54 AM
To: Jirina Siklova
Subject: RE: Zprava o demonstraci 3.I. 2OOl- zaznamenala J. Siklova- dle
poznamek delanych pri demonstraci.


Diky, zverejneno v zítrejsích (4.1.) BL.

JC

Jaroslav Štemberk

Považuji za velmi přehnaný Váš názor, když dovozujete z toho, že se sešlo na  Václavském náměstí několik desítek tisíc lidí, nebezpečí vzniku nové totality. Ti lidé se tam nesešli proto, aby snad vyslechli rozkazy jakýchsi samozvaných vůdců národa a podle nich pak třeba rozbíjeli výlohy prodejen nadnárodních společností nebo demolovali tržnice východoasiatů. (To by byl důkaz fašizace.)

Ti lidé přišli hlavně proto, že dostali strach z toho, že ČT bude privatizována a místo veřejnoprávní televize s původní českou tvorbou (byť mnohdy kvality velice diskutabilní) se na ně budou hrnout další kanály s  pokleslými seriály severo- či jihoamerické provenience a dalšími Pokémony či želvami Ninja pro jejich děti, a že jejich oblíbeni herci "zůstanou na  dlažbě."

Myslíte si, že by ve Velké Británii lidé nevyšli do ulic, pokud by je k tomu vyzvala BBC s tím, že pokud se koncesionáři nevzepřou, bude privatizována? Jiná věc je ovšem ta, že ve Velké Británii by si asi žádný realisticky uvažující politik nedovolil nahlas mluvit o privatizaci BBC a i pokud ano, lidé z BBC by si nedovolili šířit poplašnou zprávu o hrozící privatizaci, pokud by jim hrozila pouze ztráta pohodlí v důsledku restrukturalice připravované novým vedením.

Vrcholem "veřejnoprávní nezávislosti" bylo zvaní k účasti na demonstraci dokonce i ve zprávách o počasí.

Ti lidé prostě podlehli propagandě (podporované třeba i v BL zveřejněným pojednáním N. Savického), že všechny změny v ČT mohou být pouze k horšímu a  nikoli k lepšímu a šli demonstrovat hlavně za to málo kvalitní české kultury, které ČT přes všechny své nedostatky stále ještě prezentuje.

Pro tyto diváky byla jistě škoda, že repríza televizní inscenace "Hodina pravdy" (podle scénáře Jeleny Mašínové a Pavla Kohouta - možná trochu naivní představa o tom, jak by mohla vypadat česká veřejnoprávní televize) běžela až v nočních hodinách, kdy jejich drtivá většina už spala.

Lidé také chápou situaci pracovníků ČT z pohledu prosté zkušenosti, protože mnozí na "své kůži" zakusili, jak to v podniku vypadá, když ten, kdo neuspěl v nižší funkci, se po čase vrátí ve funkci ještě vyšší. Takoví lidé pak přišli z obyčejné ("odborářské") solidarity.

Zcela oprávněně ovšem vidíte nebezpečí v tom, že parta nikoli prvotřídních novinářů ucítila svoji mediální moc manipulovat lidmi. Zbývá jen doufat, že v vlivem moderní - tzv. informační - společnosti si brzy většina lidí u nás uvědomí, že čeští novináři či herci vesměs nejsou oproti politikům ani moudřejší, ani charakterově čistší, ani méně zkorumpovaní a jejich možnost manipulace bude stále menší.

Dopad těchto událostí na politický vývoj v ČR zdaleka nemusí být bezprostřední. Za pravděpodobnější variantu než předčasné volby považuji to, že po vzrušeném období se vláda a parlament vrátí ke své normální činnosti, politické strany budou pokračovat v přípravách na řádné volby, přičemž 4K bude pracovat na společném programu, strany "opoziční smlouvy" se dál se budou snažit dokázat, že nejde o variantu tak špatnou a usilovat při tom o  návrat ztracených voličů. Trochu usnadněnou pozici může mít ODS, neboť vlivem populistického chování politiků US (která je stále ještě spíše "mediálně nafouknutým trpaslíkem" a je otázkou, zda její podíl na současných událostech může přispět k tomu, aby se stala skutečně silnou stabilizovanou politickou stranou) někteří pravicoví voliči ztratí iluzi, že je to "autentická pravice bez Klause" a ODS už nebude muset zoufale hledat chybějící hlasy na krajní pravici. Možná dojde k určitému sblížení US a  ČSSD, takže společná účast těchto stran v budoucí vládě nebude nereálnou. Dalekosáhlé spekulace jsou ovšem rozhodně předčasné a nezbývá než vyčkat věcí příštích, které by mohly situaci trošku projasnit.

Odpověď na 260 e-mailů

Mladí konzervativci - lůno neofašismu?

Josef Brož

Je bohuzel ironii dejin, ze tito lide (tehdy se jednalo o pana Zelenku, ktery zahajil moderovani poradu v CT a nyni se "proslavil" coby reporter Bobovize)se pokusili o mnohem vice: prosadit silove reseni, ktere nedbalo na elementarni postup pri volbe organu CT. Ale nechci opakovat znamou situaci, o niz je ctenar dostatecne informovan.

Vas plac nad tim, ze odstoupil pan George Hodac ovsem prekonava miru, ktere nalezi cloveku, jenz chce veci posuzovat "sine ira et studio". Mozna Vam uniklo, ze k fasismu, ktery prisuzujete organizatorum hysterickm kampani, je mnohem blizsi predseda Rady CT pan Miroslav Mares. Pri Vasich investigativnich schopnostech bych se domnival, ze teto informaci, kterou prinesla pondelni CT, budete venovat vice pozornosti.

Jde totiz o mnohem vaznejsi vec, nez o CT: Mladi konzervativci, z jejichz luna vzesel prave predseda Mares, je zajmova skupina financovana ODS. Ptam se: Kdo financoval opravu sidla ve Zborovske, a komu patrila tato budova, nez ji dostali do spravy od radnich Prahy 5 prave Mladi konzervativci? Toto sdruzeni nejen dokaze velmi kultivovane konzervovat myslenky extremni pravice, oni je dokonce testuji v ramci siloveho pojeti "dodrzovani zakonu". Jakou skupinu mladych lidi tu vychovava ODS do budoucnosti? Kdo tady vedome korumpuje mlade a nezrale lidi?

Mohu verit (na chvili) panu Maresovi, ze hajluje a zpiva nacisticke pisne jenom "mezi svymi", neverim ale, ze tak cini pouze v ramci "spolecenskeho vyzkumu". Je smutne videt vyrustat v teto zemi novou generaci, ktera velmi otevrene koketuje s novodobymi projevy fasismu. Podhoubi k (neo)fasismu tady velmi vedome (se znacne protievropskm akcentem) buduje jedna ze stran smluvni opozice. To je prece alarmujici, ne?

Nebo se mam smirit s tim, ze Rade CT predseda stale sestadvacetilety neofasista Miroslav Mares?

Zdvorile

Josef Brož

J S E M		I AM
Jiřina Fuchsová (* 1943, dosud protiprávně v exilu....)		by Jirina Fuchsova
Jsem první záblesk jitřenky na věži svatého Bartoloměje za májového rána...		I am the first glimmer of dawn bouncing of the St. Bartholomew's steeple on May morning...
Jsem chladný nápor západního větru zpívajícího nad zříceninou Radyně v mrazivém únorovém soumraku...		I am the cold sweep of western wind singing over the Radyne ruins in freezing February dusk...
Jsem výkřik racka rozbíjející se o oblouky Karlova mostu v půl osmé ráno uprostřed léta...		I am the cry of a seagull shattering on the moorings of Charles' Bridge at 7:30 a.m. in summer...
Jsem hrstka šesticípých hvězd zalitých do zdiva v místech, které bylo svědkem svržení zmučeného těla jednoho ze svatých dolů do Řeky...		I am the handful of sixpointed stars deep in the masonry of the place which has witnessed the mutilated body of a saint being thrown into the River...
Jsem krev 27 patriotů dosud promokvávající mezi dlažebními kameny náměstí Staroměstského...		I am the blood of 27 patriots still seeping among the cobblestones of the Old Town Square...
Jsem hlava koně hledícího zpříma do ohnivé bouře pod prvním českým králem oděným do železné košile, s helmou, nesoucím kopí neúchylně vstříc budoucnosti...		I am the head of the horse looking straight into the firestorm under the first Czech king dressed in a mail shirt, helmet, carrying a spear directly into the future...
Jsem tmavé oči Franze Kafky dosud hledící do rozevřených čelistí ukrutenství a tážící se tiše, znovu a znovu: Proč?		I am the dark eyes of Franz Kafka still staring into the gaping jaws of inhumanity and asking ever so gently Why..???
Jsem melodie MÉ VLASTI nepřetržitě se chvějící nad vodami u Národního divadla...		I am the sounds of MA VLAST fluttering incessantly over the waters next to the National Theatre...
Jsem zvonící tramvaj číslo 22 a jsem vůně ranní kávy u McDonalda v Mostecké ulici...		I am a clanking tram No. 22 and fragrance of morning coffee at McDonald's in Mostecka ulice...
Jsem všeobjímající úsměv Boha-Dítěte provždy přebývajícího u Panny Marie Vítězné a slibujícího: "Zdaří se dílo, pro které jsi byl poslán"...		I am the accepting smile of the God-Child enshrined forever u Panny Marie Vitezne promising "Zdari se dilo, pro ktere jsi byl poslan..."
Jsem staletý prach zadřený do stránek knih uvnitř Strahovského kláštera...		I am the ancient dust clinging to books within the walls of Strahov monastery...
Jsem rudé růže na hliněné podlaze svatyně Loretanské, postavené zde ke větší a větší slávě Boží, aleluja...		I am the red roses on the floor of Loretto shrine built here for ever greater glory of God Alleluia...
Jsem bezdomovecké lidstvo hledající spočinutí pro hlavu pod oblouky pražských mostů...		I am the homeless humanity finding a resting place for their heads under Prague's beautiful bridges...
Jsem ti, kdo nevědí jak přiští měsíc zaplatí za proud, za vodu a za brambory...		I am those who do not know how they will pay for power water and potatoes during the next month...
Jsem všichni kdo jsou opouštěni, vyřazováni a zapomínáni...		I am the lonely the abandoned the forgotten...
Jsem Česká princezna Anežka starající se o umírající a choré v tisíc let starém klášteře Na Františku...		I am Czech Princess Agnes ministering to the dying and afflicted in the thousand-year-old hospital Na Frantisku...
Jsem temno valky, výkřik nenarozeného dítěte, jsem zlatem vyšívaná Kniha Hodinek...		I am the darkness of war the wail of an unborn child the embroidered and gold-aflame Book of Hours...
Jsem osm mramorových očí čtyř Evangelistů v chrámu svatého Mikuláše se smaragdovou hlavou...		I am the eight marble eyes of four Evangelists in St. Nicholas' Church with emerald head...
Jsem hospoda u Sojků a sklenice studeného Prazdroje...		I am hospoda U Sojku and a glass of ice-cold Pilsner Urquell...
Jsem hospoda U dvou slunců s přízrakem Jana Nerudy procházejícím sloupem světla které hazí na hrstě diamantů do mé sklenice zlatistého Krušovického...		I am hospoda U dvou sluncu with spirit of Jan Neruda appearing in the sunlight as it throws its diamonds into my glass of Krusovicke...
Jsem rozkvetlé kaštany na březích stříbrné Vltavy...		I am flowering chestnut trees on the banks of silver Vltava...
Jsem louka plná pampelišek a jsem zlato na epoletách generálů NATO...		I am a meadow full of dandelion gold and I am gold in NATO general's epaulets...
Jsem heligonka hrající staré vojenské písně v restauraci U Švejků...		I am the harmonica playing Czech marching songs U Svejku...
Jsem paže svatého Jiří pozdvižená k ráně do rozevřeného dračího chřtánu...		I am the hand of St. George raised high ready to strike at the dragon's head...
Jsem prach u rakve Karla Čtvrtého v kryptě svatého Víta...		I am the dust next to Charles the IVth's coffin in the crypt of St. Vitus...
Jsem čelenka ze zelených smaragdů a zlata Nového světa hýčkající nejsvětější lebku svatého Václava v katedrále nad Městem...		I am the headdress of green precious stones and gold from the New World guarding the most precious skull of St. Wenceslaus in the cathedral above the City...
Jsem první americký tank, který dorazil do Plzně 6. května 1945...		I am the first American tank that made it to Plzen on May 6th, 1945...
Jsem vojenský Fordson s náhonem na čtyři kola, který mne v letech 1945-1953 vozil po Šumavě...		I am the 4-wheel drive Ford that carried me throughout the Sumava mountains to and fro between 1945 and 1953...
Jsem noční směna u kompjutrů hlídajících filtraci všeho zlatého Pilsner Urquellu který bude kde zkonzumován po celém světě...		I am the night shift watching the computers that control the flow of all golden Pilsner Urquell that is ever consumed anywhere in the world...
Jsem rozžhavený kov ve Škodovce předtím než jej vylijí a zpracují na elegantní a přesné součástky jež budou sloužit nejprve strojům a potom lidem, kteří je obsluhují...		I am the red-hot metal in SKODA works before they pour it out and work it into a sleek and precise shape to serve first the machinery and then the people who use it...
Jsem voda čtyř řek které se setkávají v Plzni a potom společně odtékají ke hradu jménem Karlštejn...		I am the waters of four rivers that come together in Plzen and then flow jointly toward Karlstejn castle...
Jsem den a potom noc nad tou zemí...		I am the day and the night over that land...
Jsem její utrpení a její sláva nikdy nekončící...		I am both its suffering and its neverending glory...
Jsem její krvavá minulost a nevinný rozbřesk její přicházející, a Bůh dá! lepší budoucnosti...		I am both its bloody past and the innocent dawn of its coming, and God will-see-to-it!, better future...
Jsem první i poslední z jejích mužů, žen a dětí.....		I am the first and the last of its men women and children...
JSEM MÁ VLAST...		I AM MY COUNTRY....
V žití, v radosti, v ponížení, v exilu, v ní, tisíce mil od ní,		In life, in joy, in subjugation, in exile, in her, thousands of miles away from her,
JSEM MÁ VLAST...		I AM MY COUNTRY...
Na věky...		For eternity...
A nerozdělí nás, nikdy		And not even death
ani sama		will ever do us part...
Kmotřička		A M E N...
smrt
...
A M E N
p.f. 2001 všem svým přátelům i opozici přeje upřímně Jiřina Fuchsová :-)		© Jirina Fuchsova (born 1943 in Plzen) Czech poet
		Just like other 30.000 Czech-born Citizens of USA, she is still denied her native Czech citizenship, her right to restitute Nazi or Communist-confiscated property, and just like ALL CZECH CITIZENS today! should she find herself abroad on the day of Czech elections, she is illegally barred from voting... Jirina Fuchsova is a lecturer in Czech language, literature and history at LMU in Los Angeles, and consultant in ALL THINGS CZECH. jfuchs@sprynet.com