Co je nového v České republice

Současná česká elita není tvořena lidmi výjimečně schopnými, ale jedinci výjimečně přizpůsobivými, kteří se vůči zbytku společnosti chovají jako uzavřený klub vyvolených. Sociologové to, tuším, nazývají společností se zablokovanou sociální mobilitou. Důsledkem je negativní selekce elit. Tento proces probíhá přibližně od poloviny 90. let a v současné době už ho nelze zastavit.

Škoda. Česká společnost si nutnost dát prostor skutečné elitě nakonec uvědomí, jen v té době už nebude mít ani Gröbeho vilu, ani veřejnoprávní televizi...

To je závěr Tomáše Peciny nad skandálem týkajícím se Grébovky, o němž znovu píšeme zde.

Precetl jsem si Vasi kratkou poznamku v Britskych listech o negativni selekci elit. Souhlasil bych s malou vyhradou: v ceske "ekonomicke obci", tento proces probehl (je mozne, ze byl "predem naplanovan") behem nekolika kratkych dnu nebo tydnu koncem r. 1989 (a dokoncil se zacatkem 90. let).

Jinak bych souhlasil i s tim, jak rikate, ze "...v současné době už ho nelze...", s tim malym rozdilem, ze po mnoha letech (spise dvou desetileti tak zvaneho "muddling through") se tuto negativni selekci - alespon v te "ekonomicke obci" o ktere jsem mluvil, pravdepodobne podari zvratit.

Ovsem, ztraty - jak financni, tak "opportunity costs" cili "naklady prilezitosti", a obrovske ztraty casu, protoze hodne "human capital" bylo, je a bude tady promrhano - se asi neda vycislit, a to ani priblizne.

• Speciální program kubánské televize o českých vyslancích Freedom Housu - úvod
• Vystoupení ministra zahraničí Felipa Peréze
• Vystoupení moderátora Randyho Alonsa
• Výpověď, v níž Ivan Pilip a Jan Bubeník popisují průběh svého pobytu
• Debata mezi novináři u kulatého stolu
• Rukou psané stručné přiznání a omluva Ivana Pilipa a Jana Bubeníka

V kině Mat se v pátek 6. dubna v rámci festivalu Jeden svět uskuteční v 18.00 hod. projekce filmu "Maturita v listopadu", který režisér Jiří Krejčík natočil v lednu 1990 v aule gymnázia v České Třebové. Jde o sestřih diskuse mezi studenty, rodiči, učiteli, náčelníkem VB a ředitelem školy, který v průběhu listopadových událostí roku 1989 udával některé studenty státním orgánům, a který druhý den po tomto natáčení pravděpodobně spáchal sebevraždu. Film je ojedinělým případem dramatické veřejné konfrontace vysokých a nízkých principů.

Dobry den s pozvankou na projekci filmu "Masakr na Svedskych sancich" (30 minut), ve kterem se reziserka Jana Hadkova zabyva krvavym incidentem, ktery se stal nekolik dnu po skonceni valky. Nedaleko Prerova tehdy jednotka ceskoslovenske armady zavrazdila bezduvodne pres dve ste civilistu, prevazne Slovaku nemeckeho puvodu, mezi kterymi byli predevsim deti, zeny a stari lide... Pripad neni do dnesni doby vysetren... Projekce se kona v patek 6. dubna ve 22.00 v kine Mat.

Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), Expandia Banka, a. s. (změna jména na eBanka dosud není oficiálně v platnosti)
Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
   Brno, Jánská 1/3
   České Budějovice, Kanovnická 18
   Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
   Olomouc, K. Světlé 2
   Ostrava, Dlouhá 3
   Pardubice, 17. listopadu 238 (údajně není v provozu)
   Plzeň, Šafaříkovy sady 5
   Praha, Václavské nám. 43
   Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

(Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

Výběr textů z posledních dní:

Pavel Matocha

V Národním domě Smíchov si v závěru minulého týdne dali dostaveníčko drobní a střední podnikatelé. Adventní večer začal po devatenácté hodině půlkou pečené kachničky pro každého hosta a po příjemných vystoupeních osvědčených českých umělců (jako jsou Pavel Bobek, Jitka Zelenková či Láďa Křížek) skončil hodinu po půlnoci "Oldies" diskotékou Jirky Počty. Na pozadí celého večera, kterým si vás dovolujeme provést několika fotografiemi, jsme se pokusili zachytit situaci drobných a středních podnikatelů v Čechách sedm let po druhém vítězství kapitalismu v dějinách našeho národa.

Pokud jde o počet firem podnikajících v České republice, jsme na tom více než dobře. Podle Eurostatu (statistického úřadu Evropské unie) u nás pracuje na sedm set tisíc podniků, což je v přepočtu na tisíc obyvatel (68 podniků) nejvíc ze všech zemí střední a východní Evropy. Pro srovnání: v Polsku je to 28, na Slovensku 35 a v Litvě 15. Počtem 68 firem na tisíc obyvatel rovněž významně převyšujeme průměr zemí Evropské unie, kde funguje 43 podniků na tisíc lidí.

Takový zájem o podnikání v Čechách a na Moravě by mohl svědčit o dobrých podmínkách, které u nás byly za posledních sedm let vytvořeny. Jiné statistiky a rozhovory s konkrétními podnikateli však naznačují, že situace, zejména pokud jde o drobný a střední podnikatelský stav, tak růžová není.

Zástupce majitele firmy Franc a synové, která se zabývá zejména dovážením a opravami deštníků, Aleš Franc, se vrátil do České republiky před pěti lety. Předtím žil deset let ve Francii, a tak může srovnávat. "Zákony upravující podnikání v České republice mají k dokonalosti ještě hodně daleko. Ve Francii je legislativa na daleko lepší úrovni. Je pravda, že od listopadu 1989 se mnoho věcí změnilo k lepšímu, ale stále to není ono," říká Aleš Franc, potomek východočeské podnikatelské rodiny. "Naše rodina měla v Pardubicích pekárny a obchoďáky, které nám nyní v restitucích vrátili. Částečně jsem i z rodu Petrofů, kteří vyráběli piana, moje babička Růžena Francová se dříve jmenovala Jandíková-Petrofová. S Petrofovými si dnes navzájem pomáháme." Chyby v naší legislativě jsou podle Aleše France způsobeny především úspěšným lobbováním různých zájmových skupin mezi poslanci.

Na problematiku legislativy si stěžuje i spolumajitel firmy Beta-tour, která působí v oblasti cestovního ruchu, Jaroslav Kohout: "Například zákon o DPH by měl doznat značných změn. Když třeba zahraniční subjekt nakupuje u neplátce DPH, tak nakupuje v čisté měně neplátce, kdežto když my jako plátce DPH nakoupíme u neplátce a prodáváme do zahraničí, tak musíme cenu dodaňovat. Aniž tedy máme jediné procento zisku, jsme o 22 procent dražší. To je nerovná soutěž. Jde zde o jasnou chybu v daňovém systému."

Podle průzkumu Klubu českých podnikatelů je se současnou legislativou spokojeno jen necelých sedm procent dotázaných podnikatelů.

Malý a střední podnikatelský stav není v České republice ani zdaleka na úrovni západních zemí. U nás totiž zatím vytváří jen 40 procent hrubého domácího produktu, zatímco ve vyspělých ekonomikách to je mezi 60 až 80 procenty. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Václav Kupka v této souvislosti v posledním čísle Ekonomu uvedl: "Proto se domnívám, že naší prioritou musí být podporovat jakéhokoliv malého podnikatele, ať je kdekoliv. Podporovat podnikání jako takové a zvýrazňovat pouze problematičtější regiony." Českomoravská záruční a rozvojová banka chce tomuto záměru vyjít vstříc, a pokud vláda schválí záměry ministerstva průmyslu na podporu malého a středního podnikání, začne od příštího roku drobným podnikatelům poskytovat záruky i za provozní úvěry a leasing a v problémových oblastech, zejména v malých obcích, hodlá poskytovat malé úvěry do tří milionů korun.

Ekonom společnosti KTI, která obchoduje s koberci, PVC, tapetami a různými bytovými doplňky, Pavel Brabec, nám k tomu řekl: "Myslíme si, že je načase vyjádřit podporu podnikání a zejména střednímu stavu, kam se i my řadíme a který dnes nejvíce trpí problémy byrokracie a dostupností úvěrů. Samozřejmě podporujeme snižování daní i zlepšování odpisové politiky, ale pro nás je nejdůležitější vymezení seriózního a stabilního prostoru, kde se pravidla pro podnikání nebudou stále měnit. Tato pravidla by se měla zjednodušit, aby se v nich podnikatel mohl dobře orientovat. Když je podnikatel solidní, má dobrý záměr a úspěšně podniká, tak procento v daních nahoru nebo dolů, nebo pět procent odpisů víc nebo méně pro něj v dlouhodobé perspektivně zas až tolik neznamená. Jde o to, aby měl jistotu, že zákony a vyhlášky, které platí dnes, budou platit i za pět let." Společnost KTI na našem trhu funguje už pět let, a tak Pavel Brabec má s mnohými změnami své zkušenosti.

Majitelka firmy Derby Praha Olga Francová, která vytváří řídící počítačové programy na zakázku, nám odpověděla: "Jednoznačně největším, problémem, který komplikuje mé podnikání, jsou podvody, které naše soudnictví nezvládá dostatečně postihovat."

Spolumajitel cestovní kanceláře H + F Jan Hrdý, který své klienty vozí hlavně do Turecka a nyní vyjednává Albánii, je přesvědčen, že hlavní překážku v podnikání v Čechách představuje byrokracie. "Byrokracie v úřadech i v bankách má táhlé jednání a šíleně zdržuje. Člověk se pak kvůli různým úředníkům dostává do časového skluzu. Skutečně hrozným příkladem jsou naše banky. Za totality jsem byl ve Švýcarsku a šel jsem vybrat do banky 3000 franků. Mile mě přijali, posadili do křesla, uvařili kávu…. Tady vás odhodí a vůbec se o vás nestarají, i když se jedná o daleko větší částky. Na Západě se na vás jako na zákazníky zcela samozřejmě všichni úředníci v bance mile usmívají, tady se úsměv úplně vytratil. Banku uvádím jen jako příklad, protože banka a toaleta jsou zrcadlem každého státu, podle nichž poznáte jeho kulturu."

Podle průzkumu Klubu českých podnikatelů by se jen 68 procent nynějších podnikatelů opět vydalo na cestu soukromého podnikání: pokud by si mohlo znovu vybrat. V již citovaném rozhovoru náměstek ministra průmyslu Václav Kupka uvedl: "Osobně jsem přesvědčen, že i při nejliberálnější koncepci hospodářské politiky musíme akceptovat, že začínající drobní podnikatelé jsou v určité nevýhodě. Proto by je stát měl podporovat a pomáhat jim zbavovat se handicapu mezi ostatními podnikatelskými subjekty." Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý by měl do března předložit vládě dlouhodobou koncepci podporu středního stavu.

S životem malých a středních českých podnikatelů se to má stejně jako s tímhle článkem. Každý hned vidí jejich zábavu, zahraniční auta, drahé obleky a vznešenou společnost, stejně jako si každý nejdříve prohlédl fotografie z adventního večera u tohoto článku. Málokdo už vidí jejich starosti, vyčerpávající práci, stresy, zanedbávané rodiny. Málokdo si totiž dočte článek o jejich problémech až do konce.

Tomáš Pecina

před víc než týdnem uplynula lhůta, v níž byla Česká televize povinna odpovědět na moje odvolání ve věci dotazu podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dotaz se týká rozpočtů pořadů a platů na určitých pozicích v ČT). Nyní nemám jinou možnost než podat na televizi, v jejímž čele stojíte, správní žalobu.

V interview na rozhlasové stanici BBC minulý týden jste uvedl, že v zásadě nemáte nic proti tomu, aby byly rozpočty zveřejněny. Zdá se mi proto poněkud nedůstojné hrát si dál na schovávanou.

Očekávám od Vás jasné slovo: Prosím, sdělte mi, zda na mou žádost televize odpoví, nebo zda se mám obrátit k soudu, aby o její oprávněnosti rozhodl on.

Děkuji za Vaši odpověď,

s pozdravem,

Tomáš Pecina, Britské listy

Zdeněk Jemelík

Obohacení sortimentu jejich nabídek umožňuje také skutečnost, že většina i seriozně vedených jednání o poskytnutí zahraničního úvěru končí nezdarem, protože žadatel nemá možnost potenciálnímu věřiteli nabídnout odpovídající záruku za splacení úvěru.

Tou může být v podstatě pouze vhodný finanční instrument, jehož obstarání je nákladné a obtížnější než vlastní získání úvěru.

Vynalézaví obchodníci s iluzemi pohotově zpracovali informace o vysokém zúročení vkladů do kapitálového pojištění nebo do zahraničních výnosových investičních fondů. Začali pak nabízet obstarání finančních záruk, které by údajně měla poskytnout buď vhodná pojišťovna nebo záruční společnost proti zástavě určité části (desetiny až poloviny) úvěru.

V některých případech měl být záruční vklad složen předem jako "pojistná prémie" nebo "akontace", jindy měla být dlouhodobě deponována část poskytnutého úvěru. "Funkčnost" tohoto způsobu ručení má spočívat na skutečnosti, že dlouhodobou kapitalizací vkladu včetně úročení úroků lze za několik let dosáhnout např. jeho zdvojnásobení.

"Tržba" obchodníků s iluzemi může pak mít různou podobu: někdy jde jen o složení malého vkladu ve prospěch ručitelské společnosti, jindy o zaplacení několika desítek tisíc Kč za  přijetí a zpracování zakázky podvodným zprostředkovatelem, nebo o několik set tisíc Kč za vystavení příslibu ručení "ručitelem", ti nejodvážnější se pokoušejí o zpronevěru předem vyplaceného záručního vkladu.

Byla vynalezena i konstrukce, která umožňuje zpronevěření celého úvěru. Čím menší je jednotlivá, žadatelem přímo zaplacená částka, o kterou se v podvodné hře hraje, tím menší je obezřelost obětí, tím snazší je získání zákazníků.

Záručním nástrojem může být garance známé a ctihodné pojišťovny, která o  ničem neví, stejně jako bezcenný papír zahraniční firmy, která se za pojišťovnu pouze vydává.

Jindy podvodníci odvedou pozornost oběti od vlastního cíle, kterým je zaplacení malého "administrativního poplatku" ke složité proceduře složení "akontace", ke kterému nakonec vůbec nedojde.

Zvláštním případem jsou záruční společnosti, které skutečně disponují aktivy, na jejichž základě by mohly obstarat požadovanou garanci, jejichž záruky se však na úvěrovém trhu obtížně uplatňují pro podezřelý charakter jejich zdrojů. Věci neznalý žadatel si za několik set tisíc Kč koupí příslib vystavení garance a většinou pak marně bloudí od banky k bance a neúspěšně hledá úvěrový zdroj.

Důvod, proč obchodníci s iluzemi zapojili do svých legend pojišťovny a záruční společnosti, je prostý. Skutečnost, že nabídka zázračně levných bankovních garancí a  směnek je obvykle podvodná, je totiž již příliš dobře známá. Také úroveň obecných znalostí podnikatelů o pravidlech bankovní činnosti se zlepšila. Oběť proto návnadu s  falešnou bankovní zárukou nespolkne tak snadno jako ještě před několika lety.

Znalosti o záručních operacích pojišťoven a záručních společností jsou naproti tomu stále ještě nepatrné. Teoreticky by ostatně mohl tento způsob ručení fungovat, občas dokonce i  funguje a ve srovnání s bankovními garancemi je levnější. Ve zdrcující většině případů však jde o sofistikovaný podvod.

Pojišťovny, které se specializují na pojišťování úvěrů na mezinárodní úrovni, skutečně existují. Pokud úvěr přímo pojistí, podílejí se na riziku věřitele. Většinou proto požadují od příjemce úvěru druhotné jištění.

To je opět podmínka, kterou malý český podnikatel sotva může splnit. Mimo to pojišťují jen určitá, předem definovaná rizika: např. rizika politické či měnové nestability, což není nic pro nás.

Velmi vzácně lze získat finanční záruku pojišťovny, podloženou kapitalizací hodnotných aktiv; těmi by v našich podmínkách mohly být například vybrané cenné papíry, vhodně uložená depozita, zlato, vyjímečně umělecká díla mimořádné hodnoty. V tomto případě pojišťovna nenese riziko a ohlíží se jen na bonitu nabízeného druhotného ručení.

Nositele takové nabídky je třeba se vždy dotázat, proč nemůže nabídnout svá aktiva jako záruku za úvěr přímo, proč musí jít přes pojišťovnu. Bylo by možné postoupit věřiteli jako záruku výnos z  kapitálového životního pojištění, pokud by se žadatel dokázal dohodnout s  poskytovatelem úvěru na přijatelném právním ošetření takového závazku.

Žadatel by ovšem musel v pojišťovně předem složit vklad, odpovídající 30-50% požadovaného úvěru. Teoreticky by pojišťovna mohla případně přijmout do zástavy depozitum části úvěru.

S takovými nabídkami jsem se také setkal, ale bez výjimky šlo o podvod. Mimo to nabídky obchodníků s iluzemi mají téměř všechny jednu společnou vadu: pečlivým propočtením jejich údajů zpravidla zjistíme, že jimi nabízená záruka by sice kryla základní úvěrovou částku, ale riziko nedosažení úrokového výnosu by musel nést věřitel. S přijetím takové záruky nelze počítat.

Pokud žadatel o úvěr, řešící potřebu ručení, teoreticky připustí, že by se mohl touto cestou dostat k požadovanému výsledku, čeká jej obtížná úloha odlišení zrna od plev. Je nutné, aby od ručitele nemilosrdně požadoval dokonalé objasnění všech nesrozumitelných částí procedury. Měl by si vyžádat zprávu o ručiteli od specializované firmy.

Smlouvy a procedurální pokyny by měl předložit k posouzení zkušenému právníkovi nebo ekonomickému poradci, ještě lépe oběma. Zásadně by neměl vyjednávat s partnerem, který pečlivě zatajuje své zdroje a kontakty. Při zachování těchto pravidel zájemce nakonec dojde k závěru, že lákavá nabídka skrývá nepřiměřená rizika. Má to pro něj výhodu: jeho finanční situace se nezhorší nesmyslnými výdaji.

Ing.Zdeněk Jemelík

P.O.Box 53, pošta 58, 158 80 Praha 5

Hispagra@seznam.cz

Jindra Vavruška

Česká spořitelna zveřejnila tiskovou zprávu oznamující, že ČS a.s. hodlá výrazně zvýšit poplatky za výběr z bankomatu na  40 Kč + 0,5%⁰ (zhruba řečeno o 100 procent). Zároveň hrozí, že by cena mohla být ještě vyšší, nedojde-li k dohodě s ostatními bankami. Tato vyšší cena by mohla být například 100 Kč + 0,5% z vybrané částky. To je běžná sazba za výběr z bankomatu v zahraničí, vyskytující se v sazebnících většiny bank.

Na první pohled to vypadá, že Spořitelna takto hodlá léčit technické problémy své bankomatové sítě. Jednostranné zvýšení ceny výběrů z bankomatů ČS a.s. ale může konečně přinést pozitivní impuls do stojatého rybníka karetních transakcí.

Skutečný problém platebních karet v České republice je v tom, že potřebná infrastruktura ani zdaleka nevyhovuje potřebám.

Například v supermarketu v nově otevřeném centru Zlatý anděl (Praha 5) jsem včera viděl otřesný obrázek, leccos vypovídající o využívání platebních karet k placení. Lidé stáli v poměrně dlouhé frontě (asi 15-20 lidí) před bankomatem přímo v prodejně. Poté co si vybrali hotovost, vzali vozík, šli nakoupit a po čekání v další frontě u pokladny zaplatili právě vyzvednutými bankovkami.

Tento úsměvný koloběh by samozřejmě zcela odpadl, pokud by všichni svými platebními kartami platili. Kromě eliminace jedné fronty by tento způsob vyšel nakupující levněji (za platbu kartou neplatí klient banky žádné poplatky). Navíc stojí elektronické platební terminály u pokladen podstatně méně než bankomat za 1-2,5 milionu korun (mj. proto, že nutně musí mít bytelný trezor, aby nešel vykrást).

Proč se tedy platebními kartami málokdy platí? Příčinu chování majitelů karet pochopí každý, kdo zkusil bankovní kartou platit u benzínové pumpy nebo kdo se pokusil kartou zaplatit svůj předvánoční nákup.

Odpověď zní: platební terminály se chovají nespolehlivě a kapacita nestačí návalu autorizačních transakcí ve špičkách, takže někdy to celé vůbec nefunguje. Což se dá částečně vyřešit při nákupu pračky: můžete naštvaně zaklapnout portmonku a  s brbláním odejít. Zkuste ale totéž udělat poté, co jste do nádrže natankovali padesát litrů benzínu! (Pozoruhodné je, že na rozdíl od bankovních karet, síť karet na benzín funguje v podstatě vždy).

Problém je zcela jistě v infrastruktuře. Spolehlivé trvalé a zabezpečené datové připojení (typické pro bankomaty) je drahé, a proto se pro platební terminály nepoužívá. Na vině jsou zřejmě ceny v telekomunikacích (a stále přetrvávající virtuální monopol Českého telekomu) a ceny provozovatele autorizačního centra¹.

Proto volí často i poměrně velké obchody v hypermarketech raději levnější vytáčené připojení, které při větší zátěži kolabuje. Typický obrázek z hypermarketu na Černém Mostě před loňskými Vánoci: zákazník chce platit kartou, pokladní několik minut marně čeká na autorizaci, zákazník odbíhá do fronty u bankomatu, vystojí frontu, platí hotově - a všichni za ním skřípají zuby². Počet modemů u poskytovatele je totiž obvykle dimenzován na střední, nikoliv špičkovou zátěž.

Pokud tedy Česká spořitelna prosadí svou a zdraží, o čemž díky jejímu dominantnímu postavení³ není třeba pochybovat, přispěje tím k tolik žádoucímu tlaku na klienty ostatních bank, aby se snažili více platit a méně "tahat". Tím se jednak, inšallah, vytvoří tlak na posílení kapacity sítě platebních terminálů u obchodníků, jednak zvýšený počet plateb kartami způsobí pokles nákladů obchodníka na jednu transakci. Dá-li Alláh. Pokud se to obchodníkům vyplatí, bude si jich stále více pořizovat pevné připojení a kvalita placení kartami bude stoupat. Tedy pokud Alláh dá a telekomunikační firmy nabídnou cenově dostupný způsob trvalého připojení k autorizačnímu centru.

[0] Některé banky svým klientům výběry částečně nebo i úplně dotují, takže se jim potom účtuje méně než 20 Kč za výběr, případně mají výběry zdarma. Při dvojnásobné ceně by to už nejspíš nebylo možné. [zpět]

[1] Bůh ví, zda za to může nepružná technická a cenová politika provozovatele nebo příliš vysoké licenční poplatky (pro vydávání a provozování bankovních karet je nutné mít licenci, např. od Europay nebo VISA). Jisté však je, že provozovatel sítě tankovacích karet dokázal vybudovat síť spolehlivou a zdá se, že i cenově únosnou. [zpět]

[2] (pokud již náhodou nezačali vraždit kolemstojící - ne, to byl jen trapný pokus o vtip) [zpět]

[3] Podle tiskové zprávy provozuje ČS a.s. kolem 60% všech bankomatů v České republice. [zpět]

Poznámka JČ: O situaci ve Velké Británii. Donedávna bylo vybírání peněz z bankomatů (od libovolné banky z libovolného bankomatu) zdarma. Přibližně před rokem se rozhodly některé anglické banky uvalit na výběr z jiné banky prostřednictvím jejich bankomatu vysoký poplatek, tuším 2 liber. Vznikla v této věci rozsáhlá veřejná diskuse, v níž byly tyto banky obviňovány z lichvářství a uvažovalo se o zavedení zákona, který by to zakázal. Některé banky, zejména ve Skotsku, se od nového poplatku distancovaly. Ve Skotsku lze nadále vybírat z libovolných bankomatů peníze od libovolné banky bez poplatku. Lidé přirozeně platí v supermarketech kreditními či debitními kartami, že by si předem vybírali peníze, aby pak mohli zaplatit v hotovosti, je nesmyslné. Udělal bych to jen tehdy, chtěl-li bych zamezit supermarketu, aby měl přesné jmenovité informace o tom, co u něho nakupuji.

Ctizadosti kazdeho autora pochopitelne je, aby svym prispevkem rozbouril vase emoce, at uz kladne nebo zaporne. Jen tak vzbudi pozornost. Pokud vase emoce vzbudi predlozenymi fakty, je vse vporadku. Jenze dat si dohromady fakta da fusku, a tak ruzni vykukove zkousi cesticky jednodussi a mene narocne. Nadhernym prikladem je TV Nova, kde ke kazde druhe relaci pridavaji dousku typu "verejnost je zoufala, policie bezmocna". S jistou skodolibosti cekam, kdy se jako hlavni zprava dne objevi napr. sdeleni "Snezi. Verejnost je zoufala, policie bezmocna"? Velmi ucinny a velmi neferovy zpusob pumpovani adrenalinu je zalozen tom, co v nasich myslich zbylo z komunisticke propagandy z let davno minulych.

Maly cesky clovicek byl celkem imunni proti opevovani vydobytku socialismu - mel je denne pred ocima. Ani zapadni Nemecko se jako sidlo zakernych nepratel prilis neosvedcilo - a zpusobila to spise ZDF nez RFE. Tak nam pro tu nalepku "zavilych tridnich nepratel" zbyla Amerika. Za louzi se normalni clovek nepodiva, televize se u nas chytnout nedala, proste nebylo nic, s cim by se propaganda dala porovnat. Proste a jednoduse, v tomto bode byla bolsevicka propaganda uspesna. Prinejmensim u mne. Rekne li se Amerika, nekde v koutku podvedomi se mi ozve "zeme nasili a bezpravi", "imperialisticky agresor" atd. A mohu li soudit podle reakci mych drahych spoluobcanu, je to v Cechach spise pravidlem naz vyjimkou.

Zkratka a dobre, clanky o tom, jake zase Americane proti nam kuji pikle jsou vyborne na odbyt, a maloktery autor si prizna, ze za to vdeci komunistum, spise nez sve novinarske zdatnosti. Vemte si treba Eda Fagana a spor o Temelin. Vyvolal by stejny ohlad, kdyby Fagan nebyl American ale rekneme Francouz?

V pripade Grebovky panum Pecinovi a Kotrbovi dekuji za to, ze na svetlo denni vynesli velmi podezrelou zmlouvu, ale dovolim si jim na krk prilozit nikoliv nuz, ale rovnou britvu. Tedy tu Occamovu, ktera veli "jednotlivosti, nebudtez rozmnozovany bez priciny". Jinymi slovy, nez se uchylime k vysvetleni pomoci UFOnu, Yettiho a prisluhovacu imperialismu, mali bychom vyzkouset vysvetleni obvykla, zejmena pak

Specialni tridu pricin na pomezi bytosti prirozenych, obdarenych moci nadprirozenou pak tvori pamatkari a ochranci prirody. Mam ve svem archivu pripad z prazskeho Sporilova, kdy ve tricatych letech jeden stavitel, aby pri stavbe lacinych urednickych domku trochu usetril, odlil u cele ctvrti ploty z betonu. Od te doby si musi mistni starousedlici ohrazovat sve pribytky ohyzdnymi betonovymi ohradami. Bez moznosti odvolani, na veky vekuv, amen. Tim chci rici, ze provest zdanlive jednoduchou rekonstrukci objektu pamatkove chraneneho muze byt pro magistratniho urednika, ktery nedisponuje "zvlastnimi fondy" a starse a predevsim o to, aby si nenabehl do nejakeho maleru, ukol nad lidste moznosti. Pronajmout cely objekt, byt za cenu symbolickou, je bezesporu pohodlnejsi.

Abych to shrnul - ty tajemne zminky o americkych narodnich zajmech, skrytych za pronajmem Grebovky, jsou podle mne:

ad "Nekteri zmodernizovani soudruzi by ted nejradeji udelali zlocin z rozvraceni statu soustavy kapitalisticke": mozna by to chtelo konkretizovat. Treba co v tom clanku pecino-kotrbovskem vlastne bylo za kritiku USA. Ja tam stale vidim jen neadresne naznaky, ze za podivnym pronajmem stoji temne sily, narodni zajmy a lobbying z vyssich mist.

ad "Pokud je Ferdinandové nechtějí vidět" - mozna by zase stalo zato, trochu tema rozvest. Co ze to nevidim za velkopanske manyry a tak. Mozna je problem v tom, ze vidim jednotlive lidicky a jeste navic prilis zblizka. Pokud pouziji vasi "starocestiny", "pro stromy nevidim les".

Alexandra Straus

Fakta:

1. Objekt je 130 let starý, byl poškozen náletem - a opraven na začátku padesátých let.

2. Pozdější údržba byla pravděpodobně velice sporadická. V památkařství nikdy nebylo pěněz nazbyt. Takže posledních 50 let se tam moc neopravovalo .....

3. Hlavní objekt je z velké časti neobýván od roku 1989, kdy hlavní využití -Dům Pionýrů a Mládeže - bylo náhle zrušeno a nikdo neměl o tento areál, kromě Taneční konzervatoře - ani nejmenší zájem.

4. Některé části vedlejších objektů jsou v tak desolátním stavu, že hrozí nebezpečí zřícení ...

5. Hlavní budova je usazena ve velkém parkovém areálu, který, ( díky tomu, že hlavní objekt je většinou nepoužíván, ) se stává rejdištěm nekalých živlů, které pravděpodobně přispějí nebo už přispívají k dalšímu ničení.

6. Po 13 letech nepoužívání se může předpokládat, že:

a. Vodovodní potrubí bude popraskáno a nutno vyměnit,

b. Totéž se dá předpokládat o plynu a elektrice a kanalisaci.

c. V důsledku netopení během zimních měsíců se může usoudit, že většina nepoužívaných prostor je poničena plísní.

d. Samotná konstrukce budovy může být díky tomuto narušená.

e. Narušení konstrukce budovy může vést i k narušení samotné konstrukce krovu, což

f. Bude mít za následek porušení střešní krytiny a k většímu zatékaní a

k: g. Zhoršování celé situace.

7. Peníze na opravy nejsou.

8. A najednou se najde někdo, kdo je ochotný financovat opravy, a to nebude pouhých 5 milionů dolarů - to vypadá spíš na 50 - ne-li více. (Jen se podívejte na elektricke rozvody - budova potřebuje nové elektrické kabely, pravděpodobně tam bude také potřeba klimatizace ....)

Celý areál bude nejen potřebovat důkladnou stavební přestavbu - to znamená práce pro místní obyvatelstvo a architekty, ale také kompletní vnitřní vybavení - což může být výhodné pro domácí řemeslníky, vše je nestandardní - což znamená nutnost vysoké řemeslné úrovně.

Opět pracovní příležitosti. A až to bude fungovat - školitelé a školící musejí jíst - opět příležitost pro poskytnutí služeb, a během samotného provozu spousta personálu okolo - další pracovní příležitosti. A po školení - školící i školitelé také utrácejí a chtějí se pobavit - to bude stálý přísun čerstvých, na nové dojmy a okolí dychtivých lidí. Co přinesou ???

Peníze ....

9. A toto vše jen na 25 let - je to jen pronajmutí - NE PRODEJ - a pak nám to může - i se zařízením - spadnout vše do klína !!!!!!!

10. Ovšem smlouva se dá prodloužit na dalších 25 a pak zase 25 let, ale my si tady za JEJICH peníze vyškolíme šikovné právníky - a ti nám najdou nějakou to kličku, jak se z té smlouvy vykroutit

Závěr:

KDE JE ten kořen, co to všechno chce zaplatit ???

Honem - sežente mi jich víc

Máme tady ještě pár dalších chátrajících památek !!!!!!

Kopněte toho psa, co Vám přinese bačkory ......

hlavně, když je ten pes americký .......