Organization: Lidove noviny a.s.
musím se Vám omluvit, protoze jsem ve Vasi veci nepokrocil - predal jsem to k vyrízení séfovi domácí rubriky a nemám jeste zádný výstup. Pripomenu mu to a dám Vám vedet.
V. Vackov
Sametová kocovina:
Dostal jsem dopis od Jiřího Balvína, ale jeho vysvětlení je nevysvětlitelné
Dovoluji si Vás nudit ještě jednou případem SAMETOVÉ KOCOVINY. Dostal
jsem totiž odpověď od Jiřího Balvína.
Dovolil bych si také oznámit, že film bude promítán na festivalu ARTFILM
v Trenčanských Teplicích v pátek 29. června.
Ještě jednou Sametová kocovina
Poznámky k dopisu od ředitele ČT pana Jiřího Balvína
K mému překvapení jsem nedávno obdržel odpověď od ředitele ČT pana Jiřího Balvína na svůj otevřený dopis z 6.března. Po přečtení dopisu si ovšem nadále, nebo ještě vice, připadám jako v Absurdistánu. Je to jako komunikace s paní “dramaturgyní” Koliandrovou - jeden o koze a druhý o voze. Pan Balvín tu předkládá argumenty, které nemají se skutečností nic společného. Pan Balvín v dopisu uvádí:
Vzhledem k tomu, že nebylo nalezeno konsensuální řešení v průběhu jednání mezi Vámi a zástupci České televize, ať již z důvodu Vašeho odmítnutí přistoupit na zásahy do díla (zkrácení a rozčlenění snímku pro potřeby tématického večera) či pro finanční náročnost jdoucí nad rámec rozpočtu stanového pro tento typ pořadu (např. zajištění letenky z USA do ČR a zpět), rozhodla se Česká televize před podpisem smlouvy od tohoto projektu ustoupit a akceptovat některé jiné z nabízených témat.
Jestliže k těmto závěrům došel na základě informaci od pana Petra Kolihy, jak v dopise uvádí, musím podotknout že pan Koliha celou situaci panu řediteli Balvínovi silně zkreslil. Jinýmy slovy bych řekl, že si svá fakta vymyslel.
Podotýkám znovu, že k rozhodnutí film nevysílat došlo krátce poté, co jsme se s panem Luksem na všech podmínkách dohodli. Jak mně pan Luks v Praze 20.dubna osobně sdělil, on sám nebyl přitomen na jednání, kde k závěrečnému zápornému rozhodnutí došlo. Ani Karel Kochman a později Alena Mullerová nebyli schopni nebo ochotni říct, kdo toto rozhodnutí učinil. V tom připadě se okruh zúžil na pány Hubače a Kolihu.
Chtěl bych také pro pořádek uvést, že jsem nikdy nepožádal o zaplacení letenky, i když se domnívám že se to automaticky sluší. Do Čech jsem letěl stejně na Finále Plzeň ve vlastní režii. Zrovna tak cena pořadu, i když z mého pohledu legrační, byla vždycky “negotiable”, dalo se o honoráři za odvysílání filmu vyjednávat. V celkovém rozpočtu filmu to je jen “kapka v kbelíku vody”. O dramaturgii filmu se nikdo vyjednávat ani nepokusil, když nepočítám arogantní připomínku paní “dramaturgyně” Koliandrové:
“Po konzultaci s mým nejbližším
nadřízeným ředitelem programu P.Kolihou, navrhuji,abyste za podmínek smluvených s pány Kochmanen a Luksem,poskytl ČT svůj záznam. Rozdělíme jej do tří částí,doplníme ukázkami z filmů…”
Takže se tu nabízejí následující možnosti:
1. Pan ředitel Balvín neví, co se v jeho podniku děje.
2. Jeho zaměstnanci ho neinformují pravdivě o situaci.
3. Je mu to v podstatně jedno a napsal jen oficiální odpověď na můj otevřený dopis.
Pro pořádek přikládám korespondenci, která předcházela zamitnutí.
Date: Mon, 19 Feb 2001
From: Luks Václav
To: Robert Buchar
Vážený pane Buchar,
na základě Vašeho posledního dopisu jsem svolal schůzku všech zúčastněných
stran /K.Kochman, I.Hubač, M.Koliandrová/ a seznámil jsem je s výsledky naší
dosavadní korespondence. Nyní Vám mohu sdělit definitivní závěr této
schůzky:
1/ beseda se bude týkat obsahu Vašeho dokumentu - tj historie a peripetie
české kinematografie ve světle příslušné doby a její reflexe na současnost.
2/ režii besedy by měl být pověřen Zdeněk Potužil.
3/ o moderátorech dramaturgie uvažuje v podobě Vítka Pokorného, neb Pavla
Anděla.
4/Předpokládaní účastníci besedy - za nejml. generaci některž ze současných
posluchačů FAMU - za starší generaci např. Jan Hřebejk, Igor Chaun neb Saša
Gedeon - za pamětníky např. V.Chytilová, V.Olmer, J.Šustr, J.Krejčík,
L.Rychman neb O.Vávra. Za Dokumentaristy H.Třeštíková, A.âinaerová.
Za novináře a publicisty B.Rychlík, T.Brdečková, J.Rejžek neb V.Just.
Beseda půjde po třech tematických okruzích vymezených jednotlivými
částmi Vašeho dokumentu, na kterých jsme se dohodli. V případě dodání Vámi
autorizované střihové soupisky jsme připraveni dokument sestřihat na naše
náklady. Ze strany K.Kochmana bylo připomenuto sestřižení části výpovědi
S.Miloty, které se týká V.Havla a které s Vámi bylo projednáno.
Termín vysílání 21.4. by Vám mohl vyhovovat neb byl stanoven právě na dobu
kdyby jste se měl, vzhledem k Vaší účasti na Plzeňském festivalu, pohybovat
v ČR. V závěru ze schůzky vyplynulo, že ČT je ochotna Vám přispět na jednu
cestu do republiky částkou 15,000 Kč.
Domnívám se, že tento vstřícný krok je projevem dobré vůle, jak celou věc,
co nejrychleji uzavřít, a že nyní již nic nebrání další komunikaci s
obchodním oddělením ČT a Michaelou Koliandrovou - pouze upozorňuji na běžící
čas, který v případě jakéhokoli následného prodlení může celý tento záměr
ohrozit.
Václav L u k s
Date: Mon, 19 Feb 2001
From: Luks Václav
To: Robert Buchar
Vážený pane Buchar,
velmi se omlouvám, ale omylem jsem Vám odklikl odpověď, kterou jsem měl
připravenu v konceptu po základním projednání dne 14.2. Pro potvrzení toho,
co Vám píši, však bylo zapotřebí celý záměr projednat s novým vedením ČT.
K jednání o Vašem pořadu s novým programovým ředitelem došlo dne 19.2.a
závěry tohoto jednání mi doposud nebyly dány na vědomí. Proto prosím můj
dopis berte pouze jako informaci - závěry z jednání s novým programovým
ředitelem se dozvíte přes M.Koliandrovou neb I.Hubače, kteří tomuto jednání
byli přítomni. Výsledky tohoto jednání budou patrně přesněji obrážet
současnou TV, která se nyní pokouší opět postavit na nohy - byť zaznamenala
citelné ekonomické ztráty.
Václav Luks
Date: Mon, 19 Feb 2001 16:39:27 +0100
From: Koliandrová Michaela
To: Robert Buchar
CC: Koliha Petr, Kochman Karel, Luks Václav, Hubač Ivan
Vážený pane Buchare,
ačkoli komunikace mezi námi velmi vázne, musíme se s konečnou platností
domluvit jestli nám pro vysílání ČT chcete poskytnout snímek "Sametová
kocovina". Jeho předpokládané vysílání má proběhnout 21.4. Po konzultaci s
mým nejbližším nadřízeným - ředitelem programu P. Kolihou, navrhuji,abyste
za podmínek smluvených s pány Kochmanen a Luksem, poskytl ČT svůj záznam.
Rozdělíme jej do tří částí,doplníme ukázkami z filmů,o kterých se v nich
mluví a pokrátíme dle předchozí dohody. Součástí večera bude i beseda s
filmaři a kritiky.Její termín ještě nevíme, proto Vám ani přesně nemůžeme
vypsat její účastníky. Počítáme s T. Brdečkovou, M. Spáčilovou, J. Rejžkem, V. Justem, I.Chaunem H.Třeštíkovou a dalšími včetně Vás, budete-li právě v Praze.
Odpovězte nám, prosím, zcela konkrétně co nejdříve.
Michaela Koliandrová
Date: Tue, 20 Feb 2001
From: Luks Václav
To: Robert Buchar
Vážený pane Buchar,
považuji za seriozní upřesnit poslední zprávy - tak, jak jsem je obdržel
včera v podvečer. V platnosti zůstává cena pořadu - jeho rozdělení atd. Vzhledem k
finanční situaci nelze počítat s příspěvkem na letenku. Střih výpovědi p.Miloty
se týká pasáže, ve které je Václav Havel nazýván Veškrnou a pokud si vzpomenete sám jste s touto informací přišel ke mně. během našeho prvního setkání. Já jsem Vám sdělil, že tento požadavek ještě upřesním po konzultaci se zúčastněnými schůzky s Vámi, které já jsem nebyl přítomen - což se stalo 14.2.
Václav L u k s
Date: Mon, 26 Feb 2001
From: Luks Václav
To: Robert Buchar
Vážený pane Buchare,
odvolávám se na na předchozí korespondenci a s politováním Vám sděluji,
že nemůžeme dále jednat o nákupu. Po kolektivní domluvě dramaturgie, vedení programu i odd.nákupu pí.Bodlákové jsme původně plánovaný pořad nuceni zrušit. V české televizi dochází k programovým změnám a důvodem je mimo jiné i nedostatečné finanční krytí pro dokončení uvažovaného projektu.
Václav Luks
Date: Thu, 7 Jun 2001 16:43:13 +0200
From: Kučera Jiří
To: "'rbuchar@earthlink.net'"
CC: Krumpár Pavel
Vazeny pane Buchare,
v priloze si Vam dovoluji zaslat odpoved prozatimniho reditele Ceske
televize pana Jiriho Balvina na Vas e-mail.
S pozdravem,
Jiri Kucera
vedouci sekretariatu generalniho reditele
V Praze dne 28. května 2001
Vážený pane Buchare,
děkuji Vám za dopis ze dne 7. května 2001, v němž mě žádáte o vysvětlení, z jakého důvodu Česká televize odstoupila od vysílání Vašeho dokumentárního filmu „Sametová kocovina“. Vaši stížnost jsem neprodleně prošetřil. Dovolte mi proto, abych Vám nyní sdělil závěry, k nimž jsem dospěl.
Dokumentární film „Sametová kocovina“ byl České televizi nabídnut prostřednictvím pana Miloty v roce 2000. Jak jsem byl informován ředitelem programu panem Petrem Kolihou, možnosti jeho uplatnění ve vysílání České televize posuzovali hlavní dramaturgyně publicistiky, dokumentu a vzdělávání paní Alena Műllerová a hlavní dramaturg uměleckých pořadů pan Ivan Hubač. Na základě jejich doporučení byl dokument předán dramaturgyni sobotních tématických večerů paní Michaele Koliandrové s tím, že realizací bude pověřena Tvůrčí skupina Václava Lukse. Vzhledem k tomu, že nebylo nalezeno konsensuální řešení v průběhu jednání mezi Vámi a zástupci České televize, ať již z důvodu Vašeho odmítnutí přistoupit na zásahy do díla (zkrácení a rozčlenění snímku pro potřeby tématického večera) či pro finanční náročnost jdoucí nad rámec rozpočtu stanového pro tento typ pořadu (např. zajištění letenky z USA do ČR a zpět), rozhodla se Česká televize před podpisem smlouvy od tohoto projektu ustoupit a akceptovat některé jiné z nabízených témat. Jsem nucen konstatovat, že takovéto rozhodnutí je plně v kompetenci producenta, v tomto případě pana Lukse, dramaturgyně pořadu, paní Koliandrové, a paní Bodlákové, která realizovala nákup práv. Z výše uvedených důvodů pokládám tento postup zaměstnanců České televize za standardní a Vaši stížnost za neopodstatněnou. Nemohu na tomto místě hodnotit způsob, jakým Vás o důvodech odmítnutí Vaší nabídky verbálně informovala paní Alena Műllerová při Vašem osobním setkání na festivalu v Plzni.
Pokud jde o takzvanou „Radu čtyř moudrých“, ujišťuji Vás, že s žádným takovým ani jemu podobným orgánem jsem se za dobu mého působení ve funkci prozatímního ředitele České televize nesetkal. Jedinou odpovědnou osobou za programovou náplň televize veřejné služby v České republice je ředitel programu. Dílčí kompetence a odpovědnosti pak jasně stanovují interní směrnice České televize. Vaši kritickou poznámku o „rozvoji kolektivní nezodpovědnosti“ považuji za irelevantní, a to zejména v době, kdy v České televizi funguje producentský systém, který je založen právě na konkrétní odpovědnosti jednotlivých producentů.
Dále píšete: „Na druhé straně si nemyslím, že ČT je ve finanční tísni, když si může dovolit vyslat televizní štáb do Los Angeles na Oscary bez zajištění potřebné akreditace, takže dotyční „zpravodajci“ pak musí přihlížet událostem přes ulici z protějšího chodníku.“ Dovolte mi, abych Vás informoval o skutečném stavu věcí. Česká televize velmi zodpovědně zvažovala, zda vyšle své zástupce do Los Angeles na slavnostní udílení filmových cen. Rozhodujícím kritériem byl význam této události pro českou veřejnost. Pracovní cesty stálé zpravodajky ČT v USA paní Flanderkové a publicistického štábu pana Svobody byly schváleny nadřízenými pracovníky poté, co bylo rozhodnuto, že se český film „Musíme si pomáhat“, který navíc vznikal v koprodukci České televize, dostal do závěrečné nominace v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film roku. Šéfredaktor Redakce zpravodajství pan Klepetko pak ještě před odletem Petry Flanderkové z Washingtonu do Los Angeles kontaktoval pana Svobodu s dotazem, zda by byl schopen plně zpravodajsky pokrýt udílení Oscarů - tj. zda by vedle svých záměrů byl schopen natočit a po trase odeslat i objednané reportáže a živý vstup do zpravodajské relace „Události“. Vzhledem k tomu, že pan O. Svoboda měl již naplánováno a domluveno natáčení rozhovorů atd. pro pořad „Kavky“, které časově kolidovalo s potřebami Redakce zpravodajství, a nebyl tedy schopen zajistit původní zpravodajství pro Českou televizi, rozhodl se pan Klepetko událost zpravodajsky pokrýt stálou zpravodajkou ČT v USA.
Česká televize - vědoma si svého poslání, formulovaného v ust. § 2 zákona č. 39/2001 Sb. o České televizi - disponuje sítí zahraničních zpravodajů, kteří přináší občanům České republiky původní záběry a reportáže z významných center světového dění. Tato praxe televize veřejné služby v České republice není v porovnání s ostatními významnými evropskými veřejnoprávními vysílateli žádnou anomálií a vyplývá z jejího poslání. Pro úplnost pokládám za důležité dodat, že paní Flanderková během svého pobytu v Kalifornii natočila vedle původních reportáží a živých vstupů z udílení Oscarů ještě několik dalších reportáží, mj. o energetické krizi v Kalifornii.
A nyní k Vámi kritizované problematice akreditací. V době, kdy byl verdikt Akademie oznámen, již byly, bohužel, akreditace do hlavního sálu na slavnostní vyhlášení výsledků uzavřené. Naše zpravodajka v USA však získala pro sebe a svého kameramana akreditaci, která jí umožňovala bez jakéhokoliv omezení natáčet všude s výjimkou hlavního sálu v době vyhlašování výsledků. Záměr zajistit pro diváky ČT původní informace přímo z místa konání prostřednictvím stálého zahraničního zpravodaje to žádným způsobem neomezilo, neboť natáčení s jednou kamerou v hlavním sále při udílení cen a při exkluzivních právech na televizní přímý přenos je i tak značně problematické. Stejným způsobem se podařilo získat všechny nezbytné akreditace zástupcům Redakce publicistiky včele s panem Svobodou. Tvrzení, že Česká televize vyslala televizní štáb do Los Angeles bez zajištění potřebné akreditace, se tedy nezakládá na pravdě. Na druhou stranu pokládám za korektní přiznat, že nejsem zcela přesvědčen o správnosti rozhodnutí vyslat na udílení Oscarů dva štáby. V době vyhlašování cen však nebyl v České televizi obsazen post ředitele zpravodajství, v jehož kompetenci je, aby o této věci rozhodl. Ujišťuji Vás, že po nástupu pana Honyse do funkce ředitele zpravodajství byla přijata taková opatření, která do budoucna zajistí efektivní a hospodárné disponování s prostředky Redakce zpravodajství, Redakce publicistiky a Redakce sportu.
Vážený pane Buchare, nepochybuji o tom, že Váš dokumentární snímek, obsahující kritické výpovědi nezávislých filmařů a dalších osobností o stavu české kinematografie ve vztahu k české společnosti, je po obsahové stránce velmi hodnotný a kvalitní. Na druhou stranu ale zcela respektuji názor odpovědných pracovníků ředitelství programu, kteří film „Sametová kocovina“ nedoporučují s ohledem na jeho stopáž (144 min.) a formu zpracování zařadit jako samostatný pořad do vysílání České televize. Osobně mě mrzí, že nedošlo k dohodě mezi Vámi, panem Luksem a paní Koliandrovou, chápu však závěrečná stanoviska obou stran a považuji je za zcela legitimní.
Ještě jednou Vám děkuji za dopis a přeji Vám mnoho dalších úspěchů ve Vaší tvůrčí činnosti.
S pozdravem
Jiří B a l v í n
Diktát Evropské unie?
Schimmi, krávy a EU v čase dovolených
Když jsem v roce 1988 (?) viděl jeden z dílů inspektora Schimmanského, který se odehrával v době jeho dovolené kdesi na (tehdy) západoněmeckém venkově, poprvé se mi spojily KRÁVY a EVROPSKÁ UNIE.
Šlo asi o toto : "Schimmi" projíždí na svém motocyklu krajinou a staví se v hostinci na noc.
Zároveň se ve vesnici a v zahradní restauraci odehrává svatba.
Inspektor jsa na Urlaubu se populisticky, leč inkognito přidá.
Ráno visí za vesnici ženich na větvi a je studený.
Schimmi s kocovinou začne vyšetřovat.
Pátrá pátrá až se dopátrá, že to byla vražda………tolik základ děje.
Motiv, který Schimmi odhalí, je krmení krav hormonálním přípravkem, který je zakázaný EVROPSKOU UNIÍ, a ten viselec to chtěl na sedláky bonznout a oni by museli svá stáda VYBÍT.
Potud mi byl scénář detektivky jasný jako příběh.
Jedna pasáž obsahovala však schůzi sedláků s vládními úředníky v kravíně, která mi TENKRÁT zněla jako BLA,BLA, BLA.
Ne tak o 10 let později !!.
Zde je její obsahová rekonstrukce (jen ze vzpomínek) :
MÍSTNÍ úředník agrární komory (volený sedláky) jim vysvětluje, že on je na jejich straně a že proti jejich krmení nic nemá, leč nemůže nic dělat, neboť musí konzultovat v Zemské komisi Zemské vlády.
Ta ZEMSKÁ komise přijíždí (včetně jejich poslance) a ubezpečuje sedláky, že oni také na úrovni Zemské vlády (volené sedláky a jejich ženami) proti nim a jejich krmení NIC nemají, ale musí konzultovat v Bonnu.
Poté přijíždí úředník BUNDESMINISTERSTVA a (teď už naštvané chovatele) chlácholí s tím, že nic se nejí tak horké, a při jejich zmínce, že by taky nemuseli napříště volit CSU/CDU jim sdělí, že je TAKÉ NA JEJICH STRANĚ stejně jako celá vláda - vstávaje lehaje myslí na jejich zájmy.
Meritorní otázka rolníků pak zní :
KDYŽ JSTE VŠICHNI NA NAŠÍ STRANĚ, PROČ MUSÍME POBÍT NAŠE (německé) KRÁVY ????
Všichni národní agrární úředníci (voleni zemědělci a jejich rodinami) říkají :
být to na nás my proti tomu nic nemáme, ale předpisy EVROPSKÉ UNIE nám nařizují nařídit VÁM, abyste ty krávy zmarnili.
To všechno za sarkastického úsměšku Schimmanského opodál, neboť tento polda vidí za roh, ale předtím, aby se dostal do formy, musí dostat přes držku, neb jen tak je na závěr více kladný.
Samozřejmě to "Schimmi" vyřeší a usvědčí zlého drogistu, který se chtěl na zemědělcích obohatit a prodal jim místo vitamínů hormony ?!.
Odjíždí pak na svém silném motocyklu doprovázen vilným pohledem mladé vdovy (nebo nějak tak). TAK.
Místní burani od krav NIKDY NIKOHO do Bruselu (EU) nevolili - jen DELEGOVALI svoje pravomoci na místní - ti pak na zemské - ti pak na bonnské a ti pak do Bruselu na nějakou KOMISI zkrachovalých celebrit na odpočinku, která dala GLOBÁLNÍ palec dolů.
Zkrátka napřed museli (ti zemědělci) dostat přes držku, (jako ten "Schimmi") aby pak tak nějak na konci VŠICHNI dopadli (jako ten "Schimmi") GLOBÁLNĚ EVROPSKY více kladně.
Jiná alternativa údajně není.
Tenkrát před lety (ještě v RVHP) jsem tomu nerozuměl.
Dnes (už jednou nohou v EU) tomu rozumím.
P.S.
Ale je docela možné že tomu ještě pořád rozumím špatně.
Ne za všechno může Evropská unie - jen částečně relevantní poznámka Jana Čulíka:
Shodou okolností došlo v pátek večer v britském rozhlase (BBC Radio 4) v jednom pravidelném politickém diskusním pořadu k velmi ostrému konfliktu mezi Georgem Monbiotem, známým britským ekologickým aktivistou, a zástupcem či dokonce předsedou britského zemědělského svazu, Národního svazu farmářů. Podle Monbiota vůbec Británii vybíjení krav se slintavkou a kulhavkou nenařizovala žádná Evropská unie (často dochází výmluvám od pohodlných národních politiků, kteří chtějí něco prosadit, a tak voličům tvrdí "To my ne, to my nic, to je befel z Evropské unie!"), ale přikročila k němu britská vláda právě na naléhání britského Národního svazu farmářů. Monbiot tento odborový svaz obvinil, že zcela programově hájí zájmy obřích velkostatků a ignoruje zájmy individuálních, malých sedláků. Krávy se musely začít vybíjet, nikoliv očkovat, proto, že by očkování ohrozilo export hovězího masa z Británie, a tedy zájmy velkostatkářů, kteří především chovají dobytek na vývoz. Přitom je vývoz hovězího masa z Británie do zahraničí podle Monbiota jen zlomkem celkového objemu hodnoty britského zemědělství. Rozhodnutím přimět vládu, aby prosazovala politiku vybíjení nakažených zvířat, zdecimoval Národní svaz farmářů malé zemědělce, kteří jsou v Británii určeni k zániku. Činitel Národního svazu farmářů se v pořadu hájil, že jeho odborový svaz předložil vládě seznam asi padesáti závažných otázek, které by musely být přesvědčivě zodpovězeny, kdyby měla být politika vybíjení zvířat nahrazena politikou očkovací, ale vláda je zodpovědět nedokázala.
A ještě k předpisům Evropské unie: výše uvedený článek pana Poura je docela školskou ukázkou toho, co je nutno dělat: pokud se vesnickým zemědělcům nějaký předpis nelíbí, musejí se o věc zajímat dlouho předem, v době, kdy se schvaluje, tehdy je nejlehčí celonárodními protesty jeho schválení zabránit. Je to možné i v době, kdy už byl hloupý předpis uveden v platnost. Tak v jiném pořadu BBC Radio 4 jsem minulý týden zaslechl pořad o tom, jak britská státní veterinární správa, ve snaze zamezit pašování neautorizovaného a zřejmě tedy nakaženého hovězího masa z britských jatek na evropský kontinent oznámila malým jatkám, že zvyšuje počet inspekcí v jatkách z intervalu jednou čtvrtletně na denně. Britské jatky musejí státní veterinární inspekci za provedení inspekce platit, a tato změna znamenala, že inspekční veterinární poplatek se zvýší ze 400 liber ročně na 17 000 liber ročně. Bylo zjevné, že pro malé jatky a pro celý místní masný a zpracovatelský průmysl (malé lokální provozy) je to konec. Avšak lidé zorganizovali celostátní protesty, věc měli dobře a přesvědčivě vyargumentovanou a podařilo se jim úřady donutit, aby nové nařízení zrušily. Za své úsilí pak dostali aktivisté celostátní ocenění.
Poučení? Demokracie může fungovat, ale dá to fušku.
