Britské listy


středa 18. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Diktatura Západu: Pochybné postavy, vévodící summitu v Janově:
  • Jak vládnout světu (Guardian) Korupce v České televizi:
  • Česká televize a agentura Christian VIP uvádějí: Fakta (Tomáš Pecina) Pár poznámek k včerejším zpravodajským pořadům českých televizí:
  • Zakomplexovanost vůči mocnějším trvá a Úřad je důležitější než občan (Jan Čulík) Jak reagují média na policejní střelbu ve Velké Británii:
  • Kontroverze ohledně střelby policistů se prohlubuje (BBC)
  • Poté, co byl v Brixtonu zastřelen muž, je plánována demonstrace (Guardian)
  • Muž se samurajským mečem utekl policistům a byl zastřelen (Times)
  • Matka popírá, že by zastřelený syn někoho ohrožoval (Guardian)
  • Policisté v Cornwallu varují před užíváním napodobenin zbraní (BBC) Filmový festival v Karlových Varech:
  • Na divácích nezáleží, jen ať stojí frontu na lístky ráno od půl páté! Lidový názor:
  • Lidový pohled na virtuální realitu Jana Čulíka (Petr Jánský)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • Rasismus v pražské Městské policii: Upozorňuje Luděk Staněk:

    MFD 17.7.2001 Strana C1

    Šéf městské policie Prahy 1 Josef Janoušek vysvětluje, proč je ve službě stále policista, podezřelý ze zbití romského mladíka:

    "V rámci objektivity se jej zdráhám propustit jen na základě tvrzení dvou Romů a bez přímých důkazů." Štípněte mne - to je Praha roku 2001 nebo Kapské Město roku 1980???

    Svědectví dvou "bílých Čechů" by mu k propuštění zmíněného "strážníka rasové čistoty města" stačilo?

    Poznámka JČ: Postoupil jsem tuto informaci Erice Schlagerové z Helsinského výboru amerického Kongresu, s díky ji přijala.

  • Ještě k mělnickému zabití. Poznamenává Jindra Vavruška:

    Podle zakona c. 288/1995 Sb. ve zneni pozdejsich predpisu by clovek dopustivsi se tr. cinu zabiti, ztratil bezuhonnost nutnou pro vydani zbrojniho prukazu, a to na 25 let po odsouzeni resp. ukonceni vykonu trestu. (par. 44 vyse uvedeneho zakona)

    Jsem opravdu zvedav, jak to dopadne s onim policistou.

    A znovu navrhuji, aby dopravni policiste nemeli pravo ve sluzbe nosit zbran. Za poslednich deset let bylo totiz uz nekolik lidi bezduvodne zastreleno dopravnim policistou. Ministr vnitra by mel zduvodnit, na co potrebuje dopravni policie nosit 24 hodin denne nabitou zbran, kdyz s ni navic evidentne neumi zachazet.

    Zbrane by mely byt vyhrazeny trenovanym specialistum, kteri budou privolani v pripade, ze to bude skutecne nutne.

    Poznámka JČ: Právě tak je tomu v Británii, kromě toho nyní britský ministr vnitra hodlá zavést pro policii jen zbraně, které by oběť pouze dočasně ochromovaly, nikoliv zabíjely. O tom se v České republice po opakovaných zabitích policisty vůbec nehovoří. Viz blok příspěvků v dnešním vydání BL.

    Poznámka TP: Podle informací, které jsem vyčetl "mezi řádky" v Jedenadvacítce, se zdá, že ačkoli policista se evidentně dopustil hrubé nedbalosti, je s ním jednáno jako s příslušníkem privilegované kasty a vyvázne s podmínkou. Nejvyšší sazba za trestný čin, z něhož je obviněn, je pět let nepodmíněně - uvážíme-li, že sprejer může podle novely trestního zákona dostat až osm let, člověk neví, jestli se má smát nebo brečet.

  • Vedlejšák. Zeptali jsme se vedoucího tiskového odboru prezidentské kaceláře Martina Krafla, jak vysvětlí, že jeho jméno figuruje na akcích pořádaných Public Relations agenturami, jako je např. tato, a jak se tato činnost slučuje s jeho postavením vysokého státního úředníka. Martin Krafl napsal:

    Vazeny pane,
    i kdyz povazuji svou prednaskovou cinnost za soukromou zalezitost, na dotaz Britskych listu odpovim:

    Ma obcasna prednaskova cinnost, at uz nehonorovana napr. pro studenty vysokych skol nebo honorovana pro Institute for International Research ve Vidni (poradatel odborneho seminare "Profesionalni PR", o kterem jste se dozvedel), je v souladu s platnym zakonikem prace. Venuji se ji zpravidla v dobe cerpani dovolene a vzdy o ni informuji sve nadrizene. Nijak se nevylucuje s mym zamestnanim a je naopak prilezitosti k vymene zkusenosti s odborniky v mem oboru. Vyuzivam pri ni sve znalosti ziskane behem studii na Vysoke skole ekonomicke v Praze, na univerzitach v Trieru a ve Vidni a dale z me dosavadni desetilete praxe, ktera nezahrnuje pouze soucasnou "pozici urednika", jak uvadite.

    Pak zbývá jediná otázka, totiž zda M. Krafl, tvůrce mediálního obrazu "první dámy" Dagmar Havlové, vystoupil na semináři jako pozitivní nebo odstrašující příklad nezvládnutého PR... (TP)

  • Clarke překvapivě vítězí. V nejnovějším kole voleb nového šéfa britské Konzervativní strany zvítězil překvapivě eurofil Kenneth Clarke (61), poslední významný politik thatcherovské éry (jehož však Thatcherová nenávidí) tím, že získal od konzervativních poslanců v parlamentě 59 hlasů. Druhý byl extrémní euroskeptik Iain Duncan Smith (47). Labouristická a Liberálně demokratická strana si škodolibě mnou ruce, že to bude v Konzervativní straně znamenat další hluboké spory. Nyní má ze dvou zbylých kandidátů zvolit šéfa strany 330 000 členů Konzervativní strany.

  • Zveřejnili jsme tři dosud nepřístupné dokumenty týkající se prodeje IPB: smlouvu o prodeji, státní zárukudohodu o kompenzaci záruky. (TP)

  • Dnes večer vysílá pražské Radio 1 další besedu k situaci rodiny Majida Majeda. Po nedobrých zkušenostech s debatou na Radiožurnálu (viz transkript) nevyslala tentokrát policie žádného zástupce. Diskuse, byť z toho důvodu poněkud jednostranná, přesto nepostrádá zajímavé prvky; za zmínku stojí zejména detailní líčení M. Majeda, jak s cizinci zachází česká cizinecká policie. Pořad začíná ve 21.00 na Radiu 1 (FM 91,9 MHz). (TP)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili několik desítek nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO a letecké záběry ze Zlínu Z-43. (TP)


    Hlavně nenápadně!

  • Zpřístupnili jsme galerii portrétů 42 "podivných postav", které za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

    Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR poža­­dovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrin­sicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trest­ního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ocho­ten poskytnout poli­cii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedo­sta­vil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občan­ských práv, nikoli delikt­ním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořád­kové pokuty.

    Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Pochybné postavy, vévodící summitu v Janově

    Jak vládnout světu

    Bohaté státy by měly přestat vládnout světu a dát šanci globální demokracii, argumentoval včera v deníku Guardian George Monbiot. Shrnujeme.

    Vedoucí představitelé svobodného světa poskytují ostatním zemím vynikající příklad.

    Z osmi mužů, kteří se tento týden sejdou v Janově, se jeden z nich zmocnil prezidentského úřadu ve své zemi, poté, co prohrál volby.

    Jiný z delegátů vede genocidní válu proti anektované republice. Třetí čelí obviněním z korupce. Čtvrtý, hostitel celého summitu, byl shledán soudně vinným z nezákonného financování politické strany, z úplatkářství a z falešného účetnictví a jeho těsný spolupracovník právě čelí soudnímu stíhání za styky s mafií.

    Přirozeně, hlavním tématem summitu tohoto týdne je "podpora demokracii"

    Ale i kdyby vládli zemím skupiny G8 třeba andělové, nebyli by schopni podporovat globální demokracii. Těchto osm hladových mužů představuje jen 13 procent světového obyvatelstva.

    Byli zvoleni, aby realizovali domácí politiku svých zemí: jejich globální role je jen vedlejším důsledkem jejich celostátního mandátu. Rozhodnutí, která činí, jsou náhodná a krátkodobá.

    Loni například oznámili vedoucí představitelé skupiny G8, že jsou rozhodnuti realizovat cíle protokolu z Kjóta týkající se omezení podnebných změn a že zachovají a posílí smlouvu zakazující užívání balistických střel.

    Jeden muž byl nahrazen a všechno je to ztraceno.

    Stejné problémy odebírají legitimitu téměř všem globálním institucím. Světová banka a Mezinárodní měnový fond, v nichž se hlasuje podle toho, kolik která země dá těmto institucím peněz, jsou ovládány zeměmi, v nichž tyto finanční instituce nepůsobí.

    Pět trvalých členů Rady Bezpečnosti OSN, jejichž úkolem je udržovat světový mír, je zároveň pěti největšími mezinárodními prodejci zbraní.

    Valné shromáždění OSN zastupuje vlády a ne lidi: chudá země s 900 miliony obyvatel má v praxi daleko menší vliv než bohatá země s 50 miliony obyvatel.

    Vedoucí činitelé zemí skupiny G8 vědí, že"globální demokracie", o níž budou údajně diskutovat, je podvod, a učiní všechno, co je v jejich silách, aby to tak zůstalo.

    Neexistuje prý, to nám tvrdí téměř všichni, žádná alternativa vůči vládě financí a strachu.

    Minulý týden napsal v Guardianu Philippe Legrain, bývalý činitel Světové organizace pro obchod, že volby do světového parlamentu nejsou realistické. "Šedesát milionů Britů by nepřijalo možnost, že by je mohlo přehlasovat 1300 milionů Číňanů."

    Legrain poskytl, neúmyslně, protiglobalizačnímu hnutí jeho hlavní úkol.

    Jestliže ti z nás v bohatém světě, kteří protestujeme proti příliš velké moci skupiny G8, Světové banky a Světové organizace pro obchod, to myslíme vážně ohledně svržení moci, která se nikomu nezodpovídá, pak musíme přijmout jeho výzvu.

    V roce 1937 napsal George Orwell, že "každý revoluční názor čerpá část své síly z tajného přesvědčení, že se stejně nic nedá změnit". Buržoazní socialisté, argumentoval, jsou ochotni požadovat "smrt kapitalismu" a likvidaci britského impéria jen protože vědí, že se to nestane.

    "Protože, vysoká životní úroveň, které se těšíme v Anglii, závisí na tom, abychom si zachovali pevnou vládu nad britským impériem - aby mohla Anglie žít relativně v pohodlí, musí sto milionů Indů být na hranici hladovění. Je to zlý stav věci, ale potvrzujete ho pokaždé, když nastoupíte do taxíku anebo si koupíte jahody se šlehačkou."

    Tato základní hospodářská formule pořád platí: my v bohatém světě žijeme v relativním pohodlí jenom proto, že naše vlády mají nepřiměřeně velkou moc - z té moci plyne nepřiměřeně velké bohatství.

    Ten systém podporujeme pokaždé, když si koupíme salát v supermarketu (vypěstovaný za pomoci vody, ukradené keňským kočovníkům) anebo nastoupíme do letadla na rozhovory o podnebí v Bonnu.

    Kdybychom měli přijmout potřebu globální demokracie, znamenalo by to, že přijmeme ztrátu moci vlastní země zajišťovat, aby se světu vládlo jen v náš prospěch.

    Jsme připraveni to učinit, anebo existuje dosud v nás pozůstatek onoho strachu ze "žlutého nebezpečí", věkovité touhy vůči paternalismu?

    Globální demokracie neznamená nic, pokud nebude mít plnou moc přímo volený světový parlament. To by ovšem znamenalo, že obyvatelé luxusní londýnské čtvrti Kensington nebudou mít větší vliv než obyvatelé brlohů v Kinshase. Etiopané by měli stejný počet poslanců jako Britové (a pak víc, až jejich počet obyvatel stoupne). Obyvatelé Číny by měli kolektivně 22krát větší moc než obyvatelé Velké Británie. Ve skutečně demokratickém světě by měl takový světový parlament zcela suverénní moc. Všechny ostatní globální organizace by mu byly podřízeny a jednaly by podle jeho příkazů.

    OSN, Světová organizace pro obchod a ostatní instituce, pokud by vůbec dál existovaly, by nebyly ničím víc než jen státní službou pro tento světový parlament. Ale, jak na to poukázala nadace World Citizen Foundation, má-li být zachována místní demokracie, vliv světového parlamentu musí být omezen subsidiaritou.

    Světový parlament by nesměl zasahovat do vnitřní politiky jednotlivých zemí - dělal by jen to, o co se nyní neúspěšně pokoušejí existující globální organizace - rozhodoval by spory, odstraňoval by chudobu na světě, bránil by lidi před útlakem a chránil by světové přírodní zdroje.

    Je jasné, že by světový parlament rychle ochromil vládu diktatur. Tak, jak přivedlo proporční zastoupení ve volbách do Evropského parlamentu Brity k tomu, aby začali zpochybňovat vlastní domácí nedokonalý volební systém, autentická globální demokracie by ukázala, kde všude na světě demokracie chybí.

    Nebezpečím ovšem je, že by světový parlament mohl začít dělat rozhodnutí, která by se nám nemusela moc líbit. Možná zjistíme, že občané v nejlidnatějších zemích světa nechtějí omezit globální oteplování anebo snížit počet jaderných zbraní. Ale demokracie je svou podstatou nebezpečná.

    A je dost těžké si představit, že by světový parlament tyto otázky řešil hůře, než jak to dělá skupina G8 a válečníci v Radě bezpečnosti OSN. Čína omezila své emise kysličníku uhličitého, zatímco využívání energie v USA se zvyšuje. Jediný spravedlivý způsob snížení emisí CO2 (totiž výpočtem, kolik znečištění Země dokáže snést, a pak udělením každému jednotlivému státu povolenou kvótu znečištění) lze realizovat pouze prostřednictvím globálního parlamentu.

    Existence globálního parlamentu by pomáhala vyřešit konflikty: lidé často sahají po zbraních jen proto, že je nikdo neslyší. Jsem také přesvědčen, že Světová banka a Mezinárodní měnový fond, jejichž úkolem je hlídat, že dlužníci splácejí splátky věřitelům, by téměř okamžitě přestaly existovat.

    K této demokratizaci však nedojde, dokud my, bohatí disidenti nového světového pořádku, nebudeme připraveni vzít své argumenty k jejich logickému závěru, dokud nebudeme ochotni vzdát se moci, kterou naše národy vlastní, i nepřiměřeného bohatství.


    Korupce v České televizi

    Česká televize a agentura Christian VIP uvádějí: Fakta

    Tomáš Pecina

    Mysleli jste si, že úkolem odborníka na Public Relations je zajistit pro svého klienta, aby byl v médiích prezentován co nejčastěji a v co nejlepším světle? Ne tak docela. Existuje skupina klientů, kteří usilují o pravý opak a vynakládají ročně částky v řádu milionů až desítek milionů jen na to, aby se jejich jméno dostávalo do médií co nejméně.

    Nejedná se přitom nutně o gangstery nebo mafiány, ale zpravidla o "podnikatele zvláštního ražení", operující polokonspirativními metodami s prostředky, jejichž původ není radno podrobovat bližšímu zkoumání. Pavel Musela, Martin Ulčák, Andrej Babiš nebo Miroslav Provod, to je jen několik příkladů lidí, s jejichž jmény se v médiích setkáte tak zřídka, jak dobře zaplatí svým PR agenturám.

    Tato klientela má specifické požadavky a věnují se jí specializované PR agentury: k absolutní špičce v oboru patří Christian V.I.P.Crane Consulting, patřící skupině osob kolem Jana Chudomela, Jiřího Harta a Andreje Surňaka. Jejich klientela je vybraná a služby na nejvyšší profesionální úrovni: agentura Christian VIP se pyšní takovými esy, jako je Martin Kocourek, lobbista a poslanec za ODS v jedné osobě, a její vazby do médií jsou rovněž předmětem závisti konkurence.

    Pro ty, kdo nejsou znalí vnitřních mechanismů české mediální scény, bude následující sdělení patrně poněkud šokující: skutečnosti, který vyšly v posledních týdnech najevo, nezvratně nasvědčují, že Christian VIP měla svého člověka na vedoucí pozici v České televizi; zájmy jejích klientů hájil odvolaný šéfredaktor publicistiky ČT Martin Mrnka.

    Že je Mrnka spojen s Christian VIP prostřednictvím své manželky Magdalény, která pro tuto agenturu pracuje, je v mediálních kruzích známo delší dobu. Náhoda? Snad. Rovněž tak by mohlo být náhodnou shodou okolností, že M. Mrnka odložil k ledu reportáž jedné ze spolupracovnic redakce publicistiky, týkající se Motoinvestu a vytunelovaných CS Fondů (ano, hádáte správně, skupina Motoinvest je prestižním klientem Chudomelovy agentury). Další náhoda mohla způsobit, že stejný osud potkal reportáž týkající se (Chudomelova klienta) Andreje Babiše a jeho společnosti Agrofert.

    Korunu všem těmto náhodám nasazuje skutečnost, že v České televizi pracuje od začátku letošního roku jako analytik Mrnkovy redakce jistý Jiří Hlaváč. Nikdo, včetně ředitele zpravodajství Zbyňka Honyse, nebyl Britským listům schopen odpovědět na otázku, jaká pracovní náplň tohoto muže. Zeptali jsme se samotného J. Hlaváče, zda nám může sdělit, na kterých pořadech se podílel. "Nemohu," zněla lakonická odpověď.

    Klíčem k jeho působení je ovšem zjištění, odkud J. Hlaváč do České televize příšel: jedná se o bývalého policistu z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kde se zabýval - ano, opět správný odhad - případem Motoinvest. Zda je sinekura v ČT odměnou za nevyšetřování nebo se věci mají ještě složitěji, ponechme k úvaze laskavému čtenáři...

    Opustíme-li hypotézu, že Martin Mrnka se stal obětí neuvěřitelné shody náhod, musíme dojít k závěru, že Česká televize se během Mrnkova působení změnila v zájmovou agenturu privátních finančních skupin; o tom, co bude a nebude odvysíláno jako "publicistický" pořad, nerozhodovala kritéria kvality a veřejného zájmu, ale zcela prozaický kalkul výhodnosti nebo nevýhodnosti pro určité kruhy.

    Chudomelově agentuře se podařil husarský kousek, když svého člověka dostala nejen do redakce (je všeobecně známo, že redaktorů placených PR agenturami zůstává v ČT i po Mrnkově odchodu celá řada), ale dokonce na její nejvyšší post. Jakou škodu na prestiži České televize Mrnkova jednoroční epizoda ve funkci zanechá, budeme moci posoudit až s odstupem času; poučení pro televizního diváka je však nasnadě už nyní: nevěřte ničemu, co Česká televize vysílá - nikdy nemůžete vědět, zda sledujete pořad připravený redaktory hájícími veřejný zájem nebo důmyslný produkt profesionálů z Public Relations agentury.


    Zakomplexovanost vůči mocnějším trvá a Úřad je důležitější než občan

    Pár poznámek k včerejším zpravodajským pořadům českých televizí

    Jan Čulík

    Zakomplexovanost vůči bohatým cizincům je zřejmě v Klepetkově redakci zpravodajství v České televizi zakořeněna. Jak jinak si vysvětlit, že i včera věnovaly Události České televize několik prvních minut pořadu virtuální zprávě, že Německo jaksi vydalo "apel" proti Temelínu. Zpráva je to poněkud umělá a neskutečná už proto, že, jak známo, v Temelíně existují konstrukční problémy s turbínou - z původního dodavatele projektu, Škody Plzeň, odešli odborníci, kteří technologii pro temelínskou elektrárnu projektovali, a tak firma není nyní schopna provést potřebné konstrukční změny, aby byla turbína uvedena do provozu. Vzhledem k tomu, že tedy vůbec není jisté, zda bude moci být Temelín spuštěn, je povyk a panika nad "apelem" přicházejícím z Německa poněkud akademický.

    Uznal bych, kdyby se o protestu Události stručně zmínily někde na osmém místě v relaci, ale nafukovat to a dělat z toho hlavní zprávu dne, mi připadá nesmyslné. Nedovedu si představit, že by v britské televizi bylo první, hlavní zprávou dne např. "Francie protestuje, že britská vláda...." Absurdní, že? Britové se Francouzů ovšem nebojí, tak jak se Češi bojí Němců, i když antipatie mezi oběma národy jsou asi na stejné úrovni.

    Televize Nova dala zprávu o německém "apelu" na druhé místo, i to bylo přehnané. Měla ale aspoň rozum, že zahájila relaci včerejších Televizních novin záslužnou zprávou o tom, že podvodníci okrádají na různých místech Čech penzisty pod záminkou, že jim přicházejí nabídnout odškodnění z minulosti. Jsem si plně vědom, že Nova zařadila tuto informaci před zprávu o německém antitemelínském protestu jen z bulvárnosti: přesto však měla tato zpráva veřejnoprávní funkci a je snad dobře, že jí relace začínala. Zpráva byla na poměry televize Nova zpracována obstojně, ale stejně tam chyběly informace, které by zahrnula každá civilizovanější západní instituce: co si mohou okradení penzisti nyní počít. Existuje nějaká organizace, která hájí jejich zájmy, a pokud ne, proč ne. Co bude v této věci dělat stát? Účelem dobré novinářské práce není jen vytvářet dojem, že všude je skandál, zkáza a zmar, ale napomáhat diskusi, nabízet řešení, prospívat veřejnému zájmu obyčejných lidí.

    Osobně bych v České televizi umístil na první místo zprávu o průzkumu tabákové společnosti Philip Morris, z níž podle ČT vyplynulo, že česká vláda vydělává podstatné částky na tom, že v ČR předčasně umírají na kouření statisíce občanů (nemusí jim vyplácet důchod ani nemusí hradit za případnou hospitalizaci v pozdějším věku).

    Bohužel, jak bývá obvyklé, zpráva byla zmatená, takže jsme se pořádně nedověděli, kdo ji vypracoval a proč - analýza chyběla. Česká televize kromě toho zaujala poněkud poklonkující přístup vůči domácím úřadům: o závěrech kontroverzní studie jsme se tedy toho moc nedověděli, avšak v následujících minutách bylo použito mnoho času na to, aby mluvící hlavy z různých českých úřadů studii zpochybnily. Přitom je notoricky známé, že v zemích s vysokou mírou kouření (jako je Česká republika) působí předčasné umírání občanů blahodárně na státní rozpočet.

    Reportáž měla být pojata úplně jinak: měla nejprve srozumitelně informovat o obsahu "kontroverzní" zprávy (za pomoci grafů) a pak proti ní uvést jednolitý, věcný "vládní" protiargument. Tak, jak byla prezentována, jsme se nedověděli skoro nic: informace o studii byly nedostatečné a série krátkých štěků od různých vládních úředníků jen kumulovala bez hlubšího pokusu o pochopení povrchní zápornou reakci, se značnou příměsí xenofobie.

    V informaci o odsouzení paní Chodounské na tři roky podmíněně za to, že se při zatýkání vraha Kajínka pokusila přestřihnout lano, na němž se kolem okna jejího bytu spouštěl policista, protože si myslela, že jde o gangstery, mě zaujala argumentace soudce: Chodounská, i když třeba neměli policisté na svých oblecích nápis "Policie", měla poznat, že jsou to policisté, z jejich chování. Zajímavý stav české justice, který autor reportáže ponechal bez připomínky, v souladu s absolutní pasivitou zpravodajství České televize.

    V Událostech se tentokrát reportéři (psali jsme o jejich kulometné rychlosti při mluvení včera) velmi snažili mluvit pomalu a srozumitelně. Celkově to zpravodajskému pořadu výrazně prospělo, byl srozumitelnější - přesto však ani včera nedosahovaly Události České televize srozumitelnosti, konkrétnosti a přístupnosti televize Nova, navzdory tomu, že tam měla dikce mnohých reportérů stále značné nedostatky (naprosto otřesně primitivní dikci má reportérka Novy Lucie Alexová). Nemají-li reportéři zpravodajství České televize možnost analyzovat, jak strukturují své zpravodajské reportáže třeba novináři televize BBC, brání-li jim třeba při tom jazyková bariéra, nechť se pokusí poučit se z praxe televize Nova, doporučuji s nepříliš velkým nadšením. Je jistě pravda, že Nova silně manipuluje zpravodajstvím ve prospěch podnikatelských a politických zájmů finančních kruhů, které za ní stojí (absolutně šokující byl včera v tomto smyslu příspěvek Ladislava Štichy, který v souvislosti s ženou, zastřelenou policistou v Mělníce, vyrobil propagandistickou reportáž ve prospěch policie "jen málokdy se něco takového stane" a využil v ní "hlasů občanů", požadujících, aby měla policie i nadále právo užívat zbraní! -v Británii se v souvislosti s nedávnou policejní střelbou uvažuje o vybavení policie jen dočasně ochromujícími zbraněmi, v ČR se o tom nezmínil nikdo), jenže od manipulace zpravodajství Novy lze odhlédnout a studovat pouze ty prostředky, jichž reportéři na Nově systematicky využívají, aby byly jejich reportáže konkrétní, věcné, přehledné a informativní.

    I včera obsahovaly reportáže na témata, jimiž se zabývala ČT i Nova, na Nově vždycky více informací a tyto informace byly užitečnější, zajímavější a věcnější, než co přinesla ČT. Tento rozdíl by měla Česká televize sledovat, reportáž od reportáže. V tomto rozdílu spočívá totiž klíč v rozdílu sledovanosti zpravodajství ČT a Novy - je pošetilé, pokud si vedoucí pracovníci ve zpravodajství ČT jen tak mávnou rukou a argumentují, že Nova má větší sledovanost, protože je "bulvární". Není tomu tak, Nova má větší sledovanost i proto, že její reportáže ve zpravodajství jsou sdělnější a méně chaotické než zpravodajské reportáže v České televizi.

    Obě televizní stanice se vrátily k případu náhodně kolemjdoucí ženy, kterou na chodníku zastřelil v  Mělníce policista. Úřad je však v ČR důležitější než občan. Tím, že ČT doslova odvysílala omluvu policejního prezidenta Koláře spolu s  jejím plným textem na obrazovce, ztratila svou veřejnoprávnost a stala se propagandistickou hlásnou troubou české policie.

    Je pozoruhodné, že nikoho ani v Nově ani v ČT nenapadlo, že by měl být dán v televizi prostor příbuzným usmrcené paní. Proč se nikdo nezeptal těchto lidí na jejich názor?

    Zcela šokující svou povrchní trivialitou byla v tomto smyslu úvodní část Jednadvacítky, kterou uváděl Jan Němec. Vedle něho zasedli Miloslav Sobotka, z  Krajského úřadu pro vyšetřování ve Středočeském kraji a jakýsi soudní znalec, jehož jméno jsem nezachytil. Ani Jednadvacítku absolutně nenapadlo pozvat do studia příbuzné mrtvé paní. Přitom měla Jednadvacítka zjevně povinnost konfrontovat např. manžela zastřelené ženy s odpovědným policejním pracovníkem, například policejním ředitelem Kolářem! Dověděli bychom se z takové konfrontace leccos důležitého zejména o neudržitelně špatných ustanoveních policejního zákona ve věci nošení zbraní policisty.

    V tomto případě je totiž nesmírně významné, co si myslí postižená rodina, neboť zastupuje celou veřejnost. Absolutně nevýznamné naproti tomu byly propagandisticky sestřihané výroky "obyčejných lidí" v reportáži Ladislava Šticha v televizi Nova, kteří tvrdili, že policisté "musejí mít právo střílet". Mluvili totiž, aniž by tímto právem byli sami zasaženi. Nesmírně významné by však bývalo svědectví příbuzných zastřelené ženy, protože ti by hovořili tak, jak by pravděpodobně mluvil každý občan v situaci, kdy mu policista náhodně zastřelil maminku nebo manželku. Česká televize i Nova zde z veřejnoprávního hlediska naprosto selhaly.

    V Jednadvacítce jsme se totiž od úředníka Sobotky dověděli, že střílející policista měl plné právo střílet na automobil, jen špatně "zhodnotil situaci" - neměl prý střílet ve městě. Moderátor Jan Němec se vůbec nezastavil nad absurditou, kdy zákon povoluje střílet na automobil, pokud překročíte povolenou rychlost!! Policie má sice povinnost vás před střelbou dvakrát varovat, ale pokud varování neslyšíte, máte smůlu. Takže motoristé, pozor: vždycky, když jedete nad sto třicet, možná že vás policisté zastřelí...:)

    Otázky Jana Němce byly nenápadité a bojácné. Porušoval základní novinářský princip, že totiž interviewované osobě ve studiu nesmí reportér otázkami nahrávat ani dávat příležitost k propagandě ve prospěch vlastního zájmu. ("Nenastaly snad nějaké výjimečné okolnosti, třeba přílišná únava ve službě, jimiž mohla být policistova střelba ovlivněna?" - cituji po paměti. "Není polehčující okolností, že se tento policista po dobu 23 let nedopustil žádného přestupku?")

    Jane Němče, měl byste si uvědomit, že když moderujete Jednadvacítku, máte povinnost zastávat zájmy řadových občanů, v tomto případě tedy zájmy zastřelené paní a jejích příbuzných, a nikoliv zájmy mocných.

    Je vždycky trapné, když novinář poklonkuje moci, i když se to projevuje jen tak banálním a povrchním způsobem jako ve včerejší Jednadvacítce.


    Velká Británie

    Kontroverze ohledně střelby policistů se prohlubuje

    Zpráva z internetových stránek BBC, vydaná 17. července 2001 ve 13.14 britského času.

    Ministr vnitra David Blunkett vstoupil do rostoucí kontroverze ohledně ostré střelby policistů, jíž byl usmrcen muž se zapalovačem ve tvaru revolveru.

    Blunkett konstatoval, že ministerstvo vnitra bude muset spolupracovat s vedoucími představiteli policie, aby nedocházelo k takovým incidentům, k němuž došlo v Brixtonu v pondělí, a k obdobnému incidentu, kdy policie zastřelila muže v Liverpoolu minulý týden.

    Policie zahájila v souvislosti s těmito dvěma incidenty několik samostatných vyšetřování. Aktivisté konstatují, že tyto incidenty ochromily důvěru veřejnosti v policii.

    Ministr vnitra konstatoval, že se nebude vyjadřovat k jednotlivým případům, ale zdůraznil, že si přeje, aby byly zkoumány možné alternativy namísto užívání střelných zbraní. Blunkett uvedl: "Hledáme alternativy a budeme spolupracovat s veliteli jednotlivých regionálních policejních organizací, aby k takovýmto incidentům nedocházelo.

    Policie musí reagovat na druh hrozby, která vznikla, přiměřenou silou.

    Je to třeba učinit pečlivě a nikoliv na základě jednotlivých konkrétních incidentů."

    Ministr vnitra uvedl, že pokud policisté použili střelných zbraní, protože byli přesvědčeni, že byla podezřelá osoba ozbrojena ostrou municí, zasluhují si podporu veřejnosti. Dodal: "Jsem rád, že se oba incidenty začaly okamžitě vyšetřovat, protože tomu tak v minulosti vždycky nebývalo."

    Místní lidé zavolali v pondělí v 15 hodin policii k činžáku v ulici Longborough Road v Brixtonu na základě informací, že se v oblasti pohybuje ozbrojený muž.

    Zastřelen šesti ranami

    Muž, jehož věk se odhaduje na něco nad třicet let, byl posléze zastřelen speciálními ozbrojenými policisty, a to šesti ranami.

    Mluvčí londýnské Metropolitní policie konstatovala: "Je nyní známo, že zbraň, která zůstala na scéně byl zapalovač na cigarety ve tvaru revolveru. Šest výstřelů vypálil jeden ze dvou přítomných ozbrojených policistů."

    Usuzuje se, že zastřelený muž je toutéž osobou, která byla nedlouho předtím spatřena u nedalekého činžáku.

    Oběma policistům se má dostat posttraumatické podpory a poradenství.

    Odborník na střelné zbraně Mike Yardley požaduje kvalitnější technologii, která by poskytla policii alternativní nástroje.

    "Kdyby se o to politikové byli ochotni zajímat, bylo by možné vytvořit daleko lepší prostředky zásahu, které nezpůsobují smrt, než ty, které jsou v současnosti k dispozici."

    Je také přesvědčen, že v některých případech by měli být policisté vycvičeni, aby střelbou pouze zraňovali a nikoliv usmrcovali.

    Avšak náměstek šéfa Metropolitní policie Tim Godwin obhajoval policistu.

    "Myslím, že vždycky vládne velmi vážné znepokojení ohledně užívání střelných zbraní policisty, protože my jsme neozbrojená, civilní policie.

    Jen s velkým politováním musíme užívat střelných zbraní v určitých specifických situacích.

    Je to smutná, tvrdá realita, že musíme mít možnost reagovat střelnými zbraněmi."

    Důvěra veřejnosti

    Pravidla pro využívání střelných zbraní určuje Asociace velitelů britských policejních sil.

    Molly Meacherová, náměstkyně předsedy Úřadu pro stížnosti na policii, konstatovala: "Nejdůležitější na tomto vyšetřování je, že musí být naprosto nezávislé a musí mít důvěru obyvatelů čtvrti Brixton i příbuzných usmrceného muže.

    Mluvčí nezávislé organizace Inquest (Post mortem) konstatovala, že je znepokojena, že během čtyř dnů zastřelili policisté dvě osoby.

    "Důvěr veřejnosti tato zabití ochromují."

    Požadovala, aby byla zahájena vládní vyšetřování takovýchto zabití.

    Minulý týden byl zastřelen Andrew Kernan (37),protože odmítl odložit samurajský meč, jímž mával ve čtvrti Wavertree v Liverpoolu.

    Předpisy britské policie pro použití zbraně

  • Střelné zbraně je možno použít jen v tom případě, kdy je to absolutně nutné, až poté, co konvenční metody selhaly.
  • Policisté, oprávnění užít střelné zbraně, musejí vydat jasné varování, že mají v úmyslu střílet.
  • Policisté musejí znovu zhodnotit, zda je potřebí další akce, po vystřelení každé další rány.
  • Právo všech lidí na život, včetně podezřelé osoby, musí být respektováno.


    Poté, co byl v Brixtonu zastřelen muž, je plánována demonstrace

    Informace z internetových stránek deníku Guardian z úterý odpoledne.

    V úterý v podvečer připravovali občané v Brixtonu demonstraci, poté, co potvrdil Scotland Yard, že muž, kterého v pondělí zastřelila policie, měl u sebe zapalovač na cigarety ve tvaru revolveru.

    Bylo zahájeno vyšetřování Úřadu pro stížnosti na policii, poté, co černocha, který nebyl dosud identifikován, zastřelil v jižním Londýně ozbrojený policista. Místní lidé zavolali v pondělí v 15.05 policii k činžáku v Longborough Road, aby vyšetřila informace, že se tam vyskytuje muž se stříbrným revolverem.

    Na scénu byla vyslána zvláštní jednotka ozbrojené policie, ale muž, jemuž bylo údajně něco nad třicet, mezitím zmizel. V 15. 20 ho policie zastřelila v blízké ulici Crowhurst Close, uvedla mluvčí Metropolitní policie. Byl posléze odvezen do nemocnice King´s College Hospital, kde bylo oznámeno, že je mrtev.

    Předseda militantní občanské skupiny se sídlem v Brixtonu jménem Movement for Justice, Hnutí za svobodu, konstatoval, že se dnes večer u radnice v Lambeth bude konat demonstrace a bude požadovat, aby policisté, odpovědni za toto zabití, byli předáni spravedlnosti.

    Demonstrace se bude konat v  18 hodin, kdy na radnici v Lambethu bude probíhat výroční schůze Poradní skupiny pro práci policie v Lambethu (jehož součástí je Brixton) a na této schůzi budou i zástupci policie.

    Muvčí radnice v Lambethu oznámil: "V Brixtonu není dnes napjatá situace. Je klid."

    Policejní mluvčí dnes poskytl některé podrobnosti týkající se tohoto incidentu: "Je nyní známo, že zbraň, nalezená na scéně, byl zapalovač na cigarety - napodobenina revolveru. Podle našich informací vystřelil jeden ze dvou ozbrojených policistů, kteří byli na scéně, šest výstřelů."

    Uvedl dále, že oběma policistům se dostane poradenství a posttraumatické podpory a že policista, který střílel, se - tak jak je to obvyklé - nebude až na další účastnit dalších ozbrojených operací, dokud nebude uzavřeno vyšetřování případu. Vyšetřování bylo dnes předáno policii z Northumberlandu v Severní Anglii. (V Británii neexistuje centrální policie, ale jen samostatné policejní organizace jednotlivých regionů, aby centrální policie nikdy nemohla uchvátit moc a vytvořit policejní stát. Velitelé jednotlivých regionálních policií jsou přímo odpovědni ministru vnitra. JČ)

    V pondělí řekl Tim Godwin, náměstek velitele londýnské Metropolitní policie: "Myslím,že vždycky existuje silné znepokojení ohledně užívání střelných zbraní policií, protože jsme neozbrojená civilní služba."

    K incidentu v Brixtonu došlo poté, co byl minulý týden policií dvakrát zasažen kulkou do prsou Andrew Kernan, 37, schizofrenik z Liverpoolu, protože kolem sebe mával samurajským mečem.

    Byl dvanáctou osobou, kterou od roku 1995 v Anglii a ve Walesu zastřelila policie.


    Muž se samurajským mečem utekl policistům a byl zastřelen

    Vyšlo v deníku Times.

    Duševně chorý pacient uprchl nejméně sedmi policistům, kteří byli povoláni do bytu, v němž bydlel. Posléze byl zastřelen na ulici, kde mával samurajským mečem.

    Police konstatovala, že se pokusila zvládnout Andrewa Kernana před hostincem s mnoha zákazníky použitím slzného plynu a začala střílet teprve, když se jí to nepodařilo. Kernan, sedmatřicetiletý schizofrenik, byl odvezen do liverpoolské nemocnice, ale zemřel na následky zranění na prsou.

    Policisté se dostavili do bytu, kde Kernan bydlel, poté, co ji zavolali její příbuzní, protože se Kernan začal chovat nezvládnutelné. Není jasné, jak je možné, že Kernan, který byl v pyžamu, uprchl z domu a ozbrojil se mečem.

    Kernanovi příbuzní odsoudili policejní střelbu jako něco naprosto šokujícího a zdůraznili, že Kernan nebyl násilník. "Jediným důvodem, proč se stal hrozbou veřejnosti, bylo to, že ho policie vypustila na ulici," řekla Pauline Devlinová, jeho teta. "Nezasloužil si takhle zemřít."

    Ted Devlin, strýc zastřeleného schizofrenika, uvedl: "V bytě bylo šest nebo sedm policistů. Andrew byl velmi silný, ale přece jich tam bylo dost, aby ho zvládli. Kdyby ho udrželi v bytě, byl by dosud naživu."

    Svědci uvedli, že byl Kernan zastřelen, když se snažil s mečem proniknout do Wellingtonova hostince ve čtvrti Wavertree, který byl přeplněný hosty, protože se tam odehrával kvíz.

    May Eva Lewisová, která bydlí nad hostincem, uvedla, že viděla, jak Kernan zvedl meč nad hlavu, než ho zasáhly kulky. "Slyšela jsem množství křiku a podívala jsem se z okna a uviděla jsem muže s mečem," řekla. "Policisté na něho křičeli, aby meč pustil, ale on je neposlouchal a točil jím kolem hlavy. Pak se vydal proti policistům a začal útočit na policejní auto. Policisté dál křičeli a snažili se ho přimět, aby ten meč pustil z ruky, ale on neposlouchal."

    Paní Lewisová uvedla, že se proti Kernanovi postavili čtyři policisté, když se vydal směrem k hostinci. "Slyšela jsem dva výstřely, klopýtl a padl na zem. Policisté se ho okamžitě snažili resuscitovat. Byl to strašný pohled."

    Majitel restaurace, Brian Williams, uvedl, že se Kernan snažil proniknout dovnitř do hostince. "Asi v deset hodin večer přišel můj zeť, Jimmy, dolů po schodech, že je venku chlap a mává mečem. Křičel na nás, abychom zamkli všechny dveře a to se nám podařilo. O několik minut později jsme slyšeli dva výstřely."

    Mike Tonge, náměstek šéfa policie v liverpoolském regionu Merseyside uvedl, že policii zavolala Kernanova rodina a členové psychiatrického týmu, kteří asi ve 21.30 ve čtvrtek požádali o pomoc s panem Kernanem.

    "Policisté se dostavili na scénu ve Wellington Grove a pokusili se rozptýlit napětí a navázat přátelský styk s Andrewem Kernanem. To se nepodařilo a on odešel z bytu s mečem. Další pokusy neutralizovat situaci pomocí slzného plynu také selhaly. Kernan vážně ohrožoval veřejnost i bezpečnost policistů, a to nakonec znamenalo, že bylo v zájmu veřejné bezpečnosti použito zbraně." Tonge vyjádřil nejhlubší soustrast Kernanovým příbuzným a uvedl, že o incidentu byl informován Úřad pro stížnosti na policii, který jmenoval policii z Manchesteru, aby případ vyšetřila.

    "Použití střelné zbraně v této situaci je obtížným operačním rozhodnutím - musí být zváženo, jaká jsou rizika, ohrožující veřejnost i policisty, povolané, aby incident vyřešili," uvedl, a dodal: "I když nikdo dosud nepodal stížnost, chceme zajistit, aby věc byla řádně a podrobně nezávislým způsobem vyšetřena jinou policií."

    Poprvé v historii policie regionu Merseyside byl při tomto incidentu při policejním zásahu zastřelen člověk. Vyšetřování se bude zabývat policejními procedurami při užívání střelných zbraní. Soustředí se také na užívání slzného plynu za účelem neutralizace psychicky postižených osob. Charitativní organizace, zabývající se případy duševně chorých osob, poukazují na to, že použití slzného plynu u nich může vyvolat další agresivitu.

    Kernanova devětapadesátiletá matka konstatovala: "Andrew byl nesmírně milující člověk. Byl vřelý, jemný a neublížil by mouše. Chci spravedlnost - spravedlnost pro Andrewa."


    Matka popírá, že by zastřelený syn někoho ohrožoval

    Příbuzní usmrceného muže konstatují, že neustanou, dokud nezískají odpovědi, proč byl usmrcen duševně chorý člověk, mávající samurajským mečem, napsal v úterý 17. 7. deník Guardian.

    Matka schizofrenika, kterého zastřelila policie, když mával samurajským mečem, tvrdila, že muž nebyl hrozbou veřejnosti.

    Marie Kernanová požaduje odpovědi od merseysideské policie ohledně okolností, za nichž byl usmrcen její syn. Byl zastřelen v Liverpoolu ve čtvrtek večer poté, co odmítl odhodit meč, jímž mával.

    Kernanová slyšela, jak její syn, krátce předtím, než byl zastřelen, volá "Mami, mami," ale seděla v uzamčeném policejním automobilu a nemohla mu pomoci.

    Charakterizovala svého syna jako "jemného obra", který by neublížil mouše. "Lidi, kteří mají duševní chorobu, přece není možné střílet," konstatovala na tiskové konferenci. "Co je tohle za společnost?"

    Rozhněvána, uvedla: "Požaduju pro Andrewa spravedlnost. Byl to nádherný člověk a neustanu, dokud nedostanu odpovědi, proč byl můj syn zastřelen.

    Střílejí tak, že tím rovnou zabíjejí - dvakrát do prsou, když neměli střílet vůbec. Proč nemířili na jinou část těla?"

    Kernanová požadovala, aby byla policie ozbrojena ochromujícími, umrtvujícími zbraněmi a nikoliv ostrou municí. Je rozhněvána, že se jí podařilo udržet Andrewa v bytě déle než hodinu, ale nejméně šesti policistům se to pak nepodařilo. "Nebyli schopni řádně vykonávat svou práci. Nikdo na veřejnosti jím nebyl ohrožován," tvrdila. Kdyby bývala podle ní užila policie slzného plynu v samotném bytě, dokázala by ho bývala zvládnout.

    Rodina se obrátila o pomoc na nemocnici Broadoak Hopital, kde byl Andrew pacientem. "Byla jsem tak ráda, když policisté přišli, protože jsem se domnívala, že mi přicházejí pomoci a nikdo z nemocnice se nedostavil," uvedla matka. "Nemyslela jsem si, že ho zastřelí. Očekávala jsem, že ho vyvedou z domu v poutech."

    Uznala, že nebylo vhodné, aby její syn, který trpěl schizofrenií 14 let, měl na zdi svého pokoje samurajský meč.

    Jeho strýc, Ted Devlin, řekl včera: "Proč ho zastřelili, když volal ´Mami´? Strašně to přehnali."

    Merseysideská policie dobrovolně předala incident k vyšetření Úřadu pro stížnosti na policii. Ten bude dohlížet na vyšetřování, které bude provádět manchesterská policie.

    Ministr vnitra David Blunkett uvažuje o zavedení umrtvujících střelných zbraní, které dočasně ochromují oběti - aby se snížil počet osob, zastřelených policií.

    Paní Kernanová zvažuje trestní stíhání proti policii, podle toho, jaké budou výsledky vyšetřování.

    Policisté v Cornwallu varují před užíváním napodobenin zbraní

    Policie v hrabství Cornwall na jihozápadě Anglie se obává, že její příslušníci někoho omylem zastřelí poté, co tam došlo k dalšímu incidentu z napodobeninou zbraní, informovaly internetové stránky BBC v pondělí 16. července.

    Při tomto incidentu byl údajně střelen do oka pistolí na vystřelování míčků z kolemjedoucího auta čtyřiatřicetiletý muž. Muž seděl při zásahu v automobilu a zásah mu způsobil zhmožděninu oka.

    Je to poslední z celé řady případů, včetně incidentu, kdy pistolí na vystřelování míčků střílel na lidi šestiletý chlapec.

    Policie se obává, že její ozbrojení příslušníci omylem zastřelí někoho, kdo bude mávat takovou pistolí.

    Při jiném incidentu tohoto druhu byl zatčen jeden muž, poté, co ozbrojená policie podnikla útok na autobus. Muže viděli, jak v autobuse nabíjí pistoli na střelbu míčků.

    Mlvčí místní policie varoval, že policisté jsou stále častěji voláni k incidentům, kde někdo vyhrožuje zbraní na střelbu míčku, anebo z ní střílí, a hrozí nebezpečí, že policisté někoho zastřelí.

    "Problém je, že tyto zbraně jsou nesmírně levé a bohužel existují někteří lidé, kteří s nimi dělají hlouposti." Policejní mluvčí vysvětlil, že vzhledem k tomu, že pistole na střílení míčků vypaadají jako skutečné střelné zbraně, veřejnost se důvodně obává, že je to skutečná střelná zbraň a volá policii.

    "Jsou to často zbraně, které mají zásobník, a když lidé vidí, že někdo takovou zbraň používá na veřejnosti, zcela právem nás volají."


    Filmový festival v Karlových Varech

    Na divácích nezáleží, jen ať stojí frontu na lístky ráno od půl páté!

    Tomáš Jirsa

    V právě probíhající okurkové sezóně byl a stále ještě je pro česká média nedávno skončený karlovarský festival darem z nebes, událostí, která je schopna se probojovat se svým arzenálem českých i světových osobností, filmů a společenských událostí až na titulní stránky a spolehlivě naplnit i rozsáhlejší přílohy, k čemuž značně dopomohli i pořadatelé, kteří nabídli perfektní tiskový servis, a hosté, kteří se zase převážně ochotně nechávali vyzpovídat novináři. Byli jsme tedy doslova zahlceni festivalem, mnoha rozhovory, recenzemi, portréty, poctami, ale i reportážemi z festivalových večírků a jiných událostí. Tolik k obecnému popisu, který se pro festival hodí snad každý rok.

    Jako pokaždé za poslední 3 roky, po které jsem byl návštěvníkem festivalu, mohu konstatovat, že jeho úroveň je dobrá i letos. Je to přeci jen stále ještě jediná akce svého formátu u nás, nejlepší příležitost jak se seznámit se světovou i domácí filmovou produkcí v minulém roce, navíc má vždy nějaké speciální sekce, které jsou buď věnovány jako pocty osobnostem filmu (Bigas Luna, Otakar Vávra, Věra Chytilová, Martin Landau, Carlos Saura, etc.) nebo se jako retrospektivy věnují konkrétnímu období, směru, námětu v historii filmu (Belgický surrealismus, Dvacet století po Kristu, Nový korejský film etc.). Již minulý rok jsem měl pocit, že se úroveň festivalu trochu snižuje, letošní rok tento sestupný trend potvrzuje. Za tím stojí celá řada důvodů, většina z nich má ale společného jmenovatele, kterým je zvyšující se návštěvnost. Ta je v podstatě stavem pozitivním a v kontextu našeho otevírání se světu, zvyšování životní úrovně a hlavně budující se dobré pověsti festivalu i stavem velmi logickým.

    Hlavní problém, který zvyšující se návštěvnost přináší, je samozřejmě nedostupnost filmů. K tomu, aby měl člověk jistotu, že získá všechny filmy, které chce, bylo nutné vstávat mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní a poté hodinu čekat venku na to, než budou otevřeny pokladny. Díky novince letošního festivalu, objednávání lístků pomocí wap přístupu z mobilního telefonu, stejně jistotu nikdo neměl. Okamžitý nárůst kapacit v Karlových Varech asi pořadatelé zajistit nemohou, prapodivné je ale to, že se ani moc nesnaží stávající kapacity plně využít. Zarážející je, že v ranních hodinách, v době největšího návalu a zájmu o lístky jsou otevřeny jen 4 Thermalové pokladny a zbytek otevírá až v osm hodin, což už je obvykle na nejpoptávanější filmy pozdě. Naopak přes den, kdy by se vystačilo s polovinou pokladen, běží všechny. Dalším překvapením byla relativní nevyužitost některých sálů, které mohly místo jednou či dvakrát denně promítat mnohem více. Mohly se tedy přidat projekce pro nejžádanější filmy.

    Pořadatelé nezvládli také souhru s městem Karlovy Vary, doba konání festivalu se kryla s dobou mnoha oprav a rekonstrukcí, mnohdy pro návštěvníky velice bolestných. Kousek od centra festivalu (hotel Thermal) je asi jediné místo, na kterém se dá v okolí odpočívat, a tím je park před kinem Čas, který byl v minulých letech hojně využívaný. Letos byl naprosto rozkopaný a dělníci tam zrovna pokládali nějaké kabely. Opodál byla v plném proudu rekonstrukce silnice, přes kterou se poté těžko dostávalo do kina Drahomíra, a břehy říčky Teplé byly právě zpevňovány a upravovány. Čili kdokoliv šel z vlakového či autobusového nádraží do centra, viděl jedno velké staveniště.

    Doprovodný kulturní program festivalu byl vcelku bohatý, odehrával se většinou ale mimo Thermal a tak pódium před ním bylo oproti minulým letům opravdu hodně nevyužívané a to jsem se doslechl, že předtím bývala před Thermalem dokonce pódia dvě. Kultura je ale to, co ve Varech nikdy nechybí a tak to nebyl až takový problém. Trochu smutná je ale naprosto nepovedená (ne)kulturní tečka za touto akcí, závěrečný ceremoniál, který odebral hodně lesku festivalové slávě.

    Dalším fenoménem souvisejícím s otevíráním se festivalu čím dál tím širšímu publiku je úroveň publika samotného, za kterou ale organizátoři festivalu opravdu nemohou. Nepamatuji ji si, že by se minulý či předminulý rok dělo v sálech to, co jsem s úžasem sledoval letos. Zvonění mobilních telefonů během promítání se mi nelíbí, ale s postupující „mobilizací“ Čechů je zřejmě nevyhnutelné. Nehybně jsem byl svědkem toho, jak bezprostředně po skončení filmu, když už naskakovaly titulky, se dvě třetiny sálu zvedly a odešly, a když titulky končily, zůstávalo sedět opravdu už jen pár lidí. Tento problém je ale zřejmě námětem pro jiné zamyšlení.

    Tomáš Jirsa je student.

    Na otázku "Proč neexistoval řádný předprodej?" odpověděl Tomáš Jirsa:

    Predprodej existoval, ale vzdy jen na dalsi den, cili kdyz jsem vstaval rekneme 7.7. v 4:30 rano a sel jsem k pokladnam, sel jsem si objednat listky na 8.7.

    Treba kolem 10:00 rano 7.7. uz byste nic zajimaveho na dalsi den nesehnal. Vzdy se objednavalo jen na den dopredu, ale i tak to vse zmizelo behem cca. 4 hodin.Teda urcite po vetsinu festivalu, ke konci uz zajem trochu upadal, ale to byly az tak posledni 2-3 dny.


    Lidový pohled na virtuální realitu Jana Čulíka

    Petr Jánský

    Pan Čulík vyučuje bohemistice, české literatuře, filmu, historii. Jak dbá o češtinu ve svém internetovém deníku? Pramálo. Polovina příspěvků je bez diakritiky. Takto ořízlé češtině říkám SMSkot. S oblibou jí (kromě BL) používá i Oskar - v reklamě skupina lidí zpívá Na Okor je cesta jako zadna ze sta. Dalším z nešvarů je používání cizích výrazů tam, kde to zdaleka není nutné. Tady nad Čulíkem vede Pecina, ale ten má přece jen širší rejstřík. Čulík si v poslední době oblíbil a stále opakuje spojení virtuální realita. Používá ho místo slova blbec, hlupák, neinformovaný člověk. Aby se dotyčný neurazil, hezky opíšeme to, že ničemu nerozumí slovy: žije ve virtuální realitě.

    Jedno přísloví praví, že na dvou židlích nelze sedět (případně že nelze být jednou prdelí na dvou posvíceních). JČ v pondělním rozhlasovém pořadu Nad věcí pravil, že je jednou nohou v Anglii a jednou u nás. Vzápětí zkritizoval zprávy TV NOVA a ČT. Jak jinak než všechno špatně. Obdivuju odvahu tohoto pracovitého člověka sedícího na dvou židlích, rozumět věcem lépe, než tomu rozumí lidé sedící na židli jedné.

    Pro příklad nemusím chodit daleko. JČ vyčetl zpravodajství, že tak závažnou událost, jako je zastřelení občana při zásahu dopravní policie, nedali na první místo. Kdyby JČ seděl na židli jedné, kdyby nežil ve své virtuální realitě, kdyby k nám nejezdil jen na návštěvu, vyhodnotil by situaci jinak. Věděl by, že to není poprvé, kdy se dopravce taková příhoda stala. Jsou tomu asi 2 roky, co na křižovatce u Fr. Lázní stavěla dopravní policie vůz. Ten nezastavil, policista zaklekl a zezadu, jako psa odpráskl řidiče - občana SRN. Tenkrát jsem myslel, že to bude taková aféra, že odstoupí ministr vnitra. Nebyla, nestalo se vůbec nic, dokonce ministr ani nevydal vnitřní pokyn, že dopravka nesmí na auta střílet. Za tohoto stavu věcí není divu, že se případy opakují a opakovat budou, protože v tomto státě není nikdo, kdo by rázně zasáhl.

    Kdyby JČ neseděl na dvou židlích, kritizoval by příčiny, ne následky. Kritizoval by absolutní neschopnost ministra vnitra udělat v resortu pořádek alespoň do takové míry, aby policisté nezabíjeli nevinné občany. Požadoval by jeho okamžité odstoupení! Ve virtuální realitě JČ běží o zařazení reportáže na první místo. V realitě jde o zásadní reorganizaci Policie ČR.

    Poznámka JČ: Když jsem argumentoval, že by případ omylem zastřelené paní měl být hlavní zprávou dne, měl jsem samozřejmě na mysli nikoliv jen pár záběrů kaluže krve. Individuální případ musí vždycky sloužit k zobecnění a k analýze. Po informaci o zastřelené paní měly následovat informace, kolikrát to už policisté učinili před tím a dále kritické zhodnocení Zákona o Policii ČR, který umožňuje dopravním policistům střílet na automobily. Nedomníval jsem se, že je nutné toto všechno znovu opakovat, proto se omlouvám.

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|