Je nesmírně politováníhodné, že britská vláda a také bohužel mnoho lidí v Británii si plete to, že mnoho lidí, kteří se upřímně obávají, že jsou terčem pronásledování, nedostalo v Británii azyl, s údajnými "falešnými žadateli" o azyl. To, že většina Romů v Británii nedostane politický azyl, neznamená, že o něj nezažádali v dobré víře. Je pravděpodobné, že byli vystaveni obrovskému utrpení, šikanování i násilí a pro udělení azylu v Británii to pořád ještě nestačí. Je proto naprosto nevhodné charakterizovat jejich žádost o udělení azylu jako "falešnou". V mnoha případech jsou totiž tyto žádosti absolutně autentické navzdory tomu, že budou nakonec odmítnuty.
Martin Palouš v Jednadvacítce: "Pasová kontrola britských úřadů na pražském letišti není diskriminační, každý stát má právo určit si, koho na své území vpustí."
Tímto nehorázným výrokem se proslavil Martin Palouš ve včerejší Jednadvacítce, kterou moderoval Jan Němec a která byla ve svém úvodu charakterizována relativně briskním rozhovorem moderátora s Martinem Paloušem z českého (málem jsem napsal "britského") ministerstva zahraničních věcí a s Ladislavem Bílým z Romského občanského sdružení z Karlových Varů. Palouš se ve svém tvrzení, že totiž česká vláda ve spiknutí s vládou britskou vůbec neporušuje lidská práva, výrazně odlišil od názoru nezávislého pozorovatele z londýnského ústředí Amnesty International, který přinášíme jinde v tomto vydání Britských listů. Je pozoruhodné, až do jaké absurdity je schopen dojít český státní úředník Palouš při hájení chybného rozhodnutí svých nadřízených... "Právo lidí žádat o azyl není popřeno," konstatoval Palouš, "je mnoho cest, jak se dostat do Británie, nikoliv jen letecky." - A co takhle popření práva snědých lidí cestovat do Británie letecky - proč mají být v této věci diskriminováni?
Moderátor Němec se tentokrát skoro profesionálně přidržoval základního novinářského principu, že každé interviewované osobě je nutno dávat otázky na tělo z opačného úhlu pohledu, než jaký ta osoba zastává, a to bylo dobře. Bohužel však Česká televize stále ještě nepochopila, že nejde "o Romy", ale o české občany. Jde o velmi nebezpečný vylučovací princip, který může být v budoucnu libovolně rozšiřován. Dnes jsou z letadel, mířících do Británie, vylučováni Romové, až vstoupí Česká republika do Evropské unie, třeba bude Čechům zakázáno dělat to, co smějí činit Němci - opět za nadšeného souhlasu českých vládních činitelů?
Jako dobrou otázkou na tělo na Ladislava Bílého se z povrchního pohledu zdála být Němcova otázka na Bílého: "Do Británie přijelo téměř 800 romských rodin a skoro nikdo z nich nedostal azyl. Je to zneužívání britského azylového práva?" Jak však vysvětlil na jiném místě Britských listů činitel londýnského ústředí Amnesty International, to, že Británie českým Romům odpírá azyl, nikterak neznamená, že nejsou jejich žádosti o azyl oprávněné.
Zavádějící bylo tvrzení Martina Palouše, že po imigrační kontrole britskými úředníky v ČR už na britských letištích neprocházejí Češi imigrační kontrolou. Tak jen v Londýně jsou čtyři letiště, a jen na jednom z nich, v Heathrow, byla až včera, den po zavedení britské pasové kontroly v Praze, spěšně zřízena přepážka pro české občany. Mnozí cestující z Čech však létají do Londýna levnou leteckou společností Go na letiště ve Stansteadu a tam žádná česká přepážka zřízena nebyla, čeští cestující se tam musejí znovu podrobovat celé imigrační proceduře jako všichni ostatní, stát stejnou dlouhou frontu jako všichni ostatní nečlenové Evropské unie. A co letiště v jiných částech Británie, Manchester, Glasgow, Teesside, Edinburgh?
Včerejší Události ČT a Televizní noviny Novy
Konečně daly obě televizní stanice ve včerejších hlavních zpravodajských relacích slovo Romům - představitelům romských organizací i alespoň jedné obyčejné české občance se snědou pletí - Helena Turková je v Británii provdána a žije tam už dva roky - přestože měla všechny britské dokumenty, britští imigrační úředníci ji v Praze z letadla do Británie vyloučili! Britské velvyslanectví odmítlo sdělit sdělovacím prostředkům, kolika Romům rasisticky včera Britové v Praze zabránili v cestě do Británie. Znovu se v obou večerních zpravodajských relacích znemožnil mluvčí ministerstva zahraničních věcí Aleš Pospíšil, který v úplném rozporu s realitou až komicky tvrdil, že je všechno v pořádku. Škoda, že si vládní mluvčí jako Pospíšil neváží trochu své vlastní integrity a osobnosti a je jim jedno, že vystupují na veřejnosti jako šašci.
Hlavní zprávou ve včerejších Událostech byla informace, že ČR neschválí dohodu s Evropskou unií, podle níž by měli být diskriminováni čeští občané, hledající zaměstnání na Západě. Informovala o tom Veronika Sedláčková z Černínského paláce a její informace trpěla tradičními nedostatky takovýchto reportáží: prostě nestačí jen verbálně shrnout v živém vstupu, o co jde. Je zapotřebí v zájmu názornosti použít několika citací v textu na obrazovce, popř.grafiky. Vysvětlení problému od Sedláčkové bylo nejasné a příliš rychlé. Reportáž televize Nova od reportéra Dumbrovského na totéž téma byla - opět - daleko informativnější a srozumitelnější. Mimo jiné Dumbrovský jasně uvedl, že vláda nechce schválit kapitolu pro vstup do EU o volném pohybu osob s nevýhodnými podmínkami pro ČR. To v reportáži České televize buď nebylo, anebo to nebylo řečeno dostatečně jasně.
Konečně se dopracovala Česká televize k tomu, aby do Událostí zahrnula příspěvek o bonnském vyjednávání ohledně ekologické dohody z Kjóta. Reportáž Petra Podaného byla tentokrát velmi dobrá, i když jeho jazyková dikce byla stále podivná - nepříjemné byly zejména jeho nepřirozené pauzy v proudu řeči, které jsou zjevně jakýmsi jeho osobním charakteristickým rysem. Ztěžují však porozumění komentáře, který byl jinak informativní a inteligentní.
Reportéři televize Nova opět většinu svých reportáží vzrušeně drmolili hysterickým způsobem. Reportáž o honu na čarodějnice v Kongu nepřesvědčila, že byla vedena humanstickou motivací - její zařazení bylo jistě motivováno touhou po bulvárnosti. Příliš informací o vraždách a trestných činech se zdá být i v Událostech ČT. Pochybná a zavádějící byla hlavní zpráva Televizních novin na Nově - Koranteng oznámil vítězoslavně, že se v ČR dosud v ČR nevyskytla lidská nákaza od nemoci šílených krav, a proto, dovozovala reportáž, mohou lidé jíst hovězí docela bezstarostně. To ovšem ze zprávy vůbec nevyplývá: vzhledem k tomu, že se BSE u krav v ČR vyskytla, není vyloučeno, že k přenosu lidské formy nemoci šílených krav ještě klidně může dojít, a tak bych si to hovězí zrovna moc nadšeně, jak to navozovala zpráva Novy, nedával.
Rasistické akce britské vlády v Praze
Jan Čulík
Tento dopis vyšel dnes v britském deníku Independent.
Vážení,
RASISTICKÉ AKCE BRITSKÉ VLÁDY V PRAZE
chci co nejostřeji protestovat proti bezprecedentnímu rasistickému chování britských imigračních úředníků v České republice.
Od 18. července 2001, se souhlasem "probritského" (!) českého ministra zahraničních věcí Jana Kavana se na pražském letišti Ruzyně etablovala britská imigrační kontrola a začala "předodbavovat" všechny cestující z České republiky do Británie, s cílem zabránit možným českým žadatelům o azyl, aby se dostali do Británie.
Jak jsme viděli v místních televizních zprávách (jsem v současné době v Praze) činnost britských imigračních úředníků je otevřeně rasistická: vzhledem k tomu, že nemluví místním jazykem, jediné, co mohou učinit, je eliminovat ty cestující, kteří mají tmavou kůži - a to také jedině dělají!
Během prvního dne, kdy bylo toto "nové opatření" zavedeno, zabránili devíti českým rodinám (všechno to byli Romové s tmavou kůží), aby nastoupili do letadla do Británie.
Je to absolutně skandální. Bylo jasné, že cestující jsou hodnoceni britskými imigračními úředníky na základě barvy pleti - ti s tmavou barvou pleti byli eliminováni z řad cestujících do Británie během asi pěti minut!
Tímto rasistickým jednáním zabraňuje Británie lidem, kteří jsou často v České republice vážně pronásledováni, aby využili svého legitimního práva požádat o azyl v západní zemi.
Vláda Tonyho Blaira by se měla hluboce stydět. Jaké pokrytectví, když kritizuje Konzervativní stranu za její protiimigrační politiku. Je ostudné, že britská vláda čekala se zavedením tohot opatření až po volbách a také ho zavedla uprostřed léta, - zřejmě doufala, že si toho nikdo nepovšimne.
Když hovořím s Čechy v Praze, srovnávaní nová britská opatření s tím, co dělali nacističtí okupanti, když vybírali židy pro koncentrační tábory. Srovnání se může zdát trochu přehnané, ale rasistické jednání cizí, britské moci na české půdě vyvolává poněkud nepříjemné vzpomínky. Češi byli často znásilňováni cizí mocí a nynější arogantní britské jednání na suverénním českém území je absolutně netaktní.
Jako editor investigativního českého internetového deníku Britské listy jsme obdržel nabídky od čtenářů, že zařídí kontrolu české imigrační služby v Heathrow a budou tam eliminovat z letecké přepravy modrooké a holohlavé lidi. Tato nabídka je zcela realistická, protože česko-.britská konzulární dohoda, která umožňuje toto rasistické hodnocení cestujících, je plně reciproční.
Stydím se, že jsem britský občan.
Je to ostudné.
(dr.) Jan Čulík
Department of Slavonic Studies
University of Glasgow
Glasgow G12 8QQ
Dear Sir or Madam,
RACIST ACTION BY BRITISH GOVERNMENT IN PRAGUE
I am writing to protest in the strongest possible terms against unprecedented racist behaviour by British immigration officials in the Czech Republic.
As of 18th July, 2001, with the connivance of the "pro-British" (!) Czech Foreign Minister Jan Kavan, the British Immigration Service has set up camp at Prague´s Ruzyne Airport and started "pre-screening" all travellers from the Czech Republic to Britain, with the aim of preventing possible Czech applicants for asylum from travelling to Britain.
As we have seen in local television reports (I am currently in Prague), the action of the British immigration officials is blatantly racist: since they do not speak the local language, the only thing that they can do is to eliminate those travellers who have dark skin - and indeed, this is the only thing they do!
On the first day when this "new measure" was in operation, they prevented 9 Czech families (all dark skinned Romanies) from boarding the planes to Britain.
This is absolutely atrocious. It was clearly seen that passengers are being screened by the British immigration officials on the basis of their skin colour - those with dark skin were eliminated from among passengers bound for Britain within about five minutes!
By this racist action, Britain is preventing people who are often seriously persecuted in the Czech Republic to avail themselves of their legitimate right to apply for asylum in a Western country.
Tony Blair´s government should be absolutely ashamed of themselves. What hypocrisy when criticising the Conservatives for their anti-immigration policies. It is despicable that the British government waited with introducing this measure until after the election and also, introduced it in the middle of the summer, hoping that no one might notice.
When I talk to Czechs in Prague, they compare the new British measures to what Nazi occupiers did when screening Jews for concentration camps. The comparison might seem exaggerated, but the racist action of a foreign, British power, on Czech soil, brings up rather unpleasant memories. The Czechs have often been pushed about by foreign powers and the current arrogant British action on sovereign Czech territory is absolutely tactless.
As the editor of an investigative Czech language internet daily Britske listy, I have received offers from readers today suggesting that they set up shop for the Czech immigration service at Heathrow and will eliminate blue-eyed and bald people from travelling by air. In fact, this should be possible since the Czech-British Consular Agreeement, allowing this racist pre-screening, is fully reciprocal.
I am ashamed of being a British citizen.
Disgraceful!
Yours sincerely,
(Dr.) Jan Culik
Department of Slavonic Studies
University of Glasgow
Glasgow G12 8QQ
Ponížení
Příchod britské pasové kontroly do Ruzyně vítám
Vážený pane,
s napětím jsem očekával, jestli nějaký blbec začne ječet, že posunutí imigrační kontroly do vnitrozemí je rasistické a nemorální. Protože o nic jiného, než o prosté posunutí imigrační kontroly, nejde, že? Imigrační kontrola v pražské Ruzyni není jiná než ta v Heathrow, kladou tam stejně trapné a ponižující otázky, pracují tam zcela stejní arogantní pitomci bez jazykového vybavení jako kdekoliv jinde, a jsou nadáni stejně neomezenou a naprosto bezbřehou pravomocí kohokoliv nevpustit do země - a to nejen na základě jednoznačně a transparentně deklarovaných parametrů (zabraňujících zvůli bezvýznamného úředníka), ale dokonce i bez udání důvodu.
Takže fyzické umístění imigrační kontroly je zcela lhostejné - to samotný PRINCIP jejího fungování je zrůdný - TOHLE je pane Čulíku nemorální a hanebné, TOHLE rasismus a ostuda - za tohle byste se měl (když už za něco) za své nabyté britství stydět.
Že si ten úředník může dělat co chce, nemá pro svojí práci žádná explicitní pravidla, a proti jeho rozhodnutí není přípustné žádné účinné odvolání. Že člověk nemá právo na nějaký veřejně kontrolovatelný seznam parametrů, které když splní, má na vstup do země PRÁVO. Tento ostudný mechanismus legální a bezbřehé zvůle - to je ta hanebnost, proti které by měli Britové už roky protestovat, a za kterou by se měli hanbit. Probíhá-li tato hanebnost v Praze nebo na hranicích země, je zcela bezvýznamný detail - naopak, chápal bych imigrační buňku na pražském letišti jako přátelskou službu.
Příklad ze života: v roce 1992 (tedy daleko před imigrační turistikou českých Romů) jsem jel do Anglie na půlroční studijní praxi. Imigračnímu úředníkovi se nelíbily moje dokumenty, a nabyl subjektivního dojmu že mám v úmyslu v Anglii nelegálně pracovat - a vysadil mne z autobusu. Policajt mi sebral pas i peníze, zavřel mne na tři hodiny do zamřížovaného antona, nejbližší trajekt mne odvezl do Calais, tam mi přeškrtli pas a zrušili vízum - a tři kilometry od nádraží, s kufry s věcmi na půl roku, s hrstí drobných a s ve Francii bezcenným šekem do londýnské banky - ponechali svému osudu.
Jak rád já bych se imigrační proceduře podrobil v Praze!!!!!!!!
Cesta domů mi trvala skoro týden: ty tři kilometry k nejbližšímu nádraží jsem poponášel kufry půl dne, pak jsem jel načerno natřikrát vlakem do Paříže, strávil noc hrůzy na nádraží, navštívil známé a půjčil si peníze na cestu domů, a taky poprvé zavolal svým příbuzným domů i ubytovatelům do Anglie (asi 95% problémů a ponížení jsem vynechal). Jak rád já bych se byl imigrační proceduře podrobil v Praze!!!!!!!!
Samozřejmě - proti rozhodnutí jsem se odvolal, dva roky jsem se s britským imigračním úřadem soudil, spor jsem vyhrál - dostal jsem refundaci cestovních nákladů plus jakési odškodné, písemnou omluvu, a oznámení, že úředník který konal v mém případě zbrkle a nesprávně, byl potrestán.
Ale kdo mi nahradí to ponížení a hrůzostrašné cestování? Kdo mi refunduje čas strávený na cestě, nenahraditelné půlroční studijní vízum, čas a peníze vynaložené na jeho získání? Jak rád já bych se byl imigrační proceduře podrobil už v Praze!!!!!!!!
V klidu a předem, na ambasádě nebo na letišti, bez duplicitních nákladů a šíleného cestování, bez ponižující repatriace - kdyby se ouřadovi něco nelíbilo, druhý den bych doplnil nebo vysvětlil, někam zatelefonoval či si nechal poslat ještě jeden papír.
A taky když jsem o pár let později jel do Británie na dovolenou - sám jsem požádal britskou ambasádu v Praze, aby mi provedli imigrační kontrolu ještě před odjezdem, že chci mít již z Prahy potvrzeno, že HMIS proti mně nic nemá, ale že nechci být vystaven bezbřehé zvůli nějakého úředníka na hranicích.
Aktuální britský přístup tedy jistě primárně šetří britským daňovým poplatníkům peníze, a Čechům zavedení vízové povinnosti: snaží se eliminovat lidské hyeny, které (bez ohledu na barvu pleti) proceduru posuzování žádosti o azyl, vědomě zneužívají k tzv. azylové turistice; a dává jim explicitně najevo, že skončila ochota britských úřadů investovat statisíce do této hry - ale chová se k nim férově a na rovinu (nechceme vás tady a na azyl nemáte nárok) a šetří jejich čas a cestovní náklady. Mohli by být leda rádi.
A žadatel o azyl? Ten přece nemusí vážit cestu letadlem až do Londýna, není-liž pravda? Může o azyl požádat na britské ambasádě v Praze - je-li jeho žádost kvalifikována jako oprávněná, možná mu zaplatí i letenku. Není-li oprávněná - je stejně neoprávněná v Praze jako v Heathrow. Tak kde je ten big deal? Stejně by azyl nedostal, akorát si neudělá za naše peníze dovolenou.
A jestli imigrační kontrola nepustila do letadla země cikány - není to náhodou tím, že bez ohledu na barvu pleti, ti vpuštění jeli do Británie na dovolenou, zatímco to odmítnutí se pokoušeli zneužít azylový systém, postavený na ochranu skutečně pronásledovaných lidí? Není náhodou PRÁVĚ TOHLE práce imigračního úřadu, ať už v Praze nebo v Heathrow?
Já toto opatření vítám jako cennou službu - a naopak bych uvítal, kdyby ji poskytovaly všechny země, jejichž Imigrační úřad vám může na hranicích odepřít vstup do země i bez udání důvodu, a to i když máte platné vízum (např. Kanada).
Rasismus v ČR:
Nejen Romové se cítí v ČR jako cizinci
V ČR se všeobecně usuzuje, že Romové žádají o azyl v zemích, jako je Velká Británie, Kanada, Belgie a Švédsko jen proto, že chtějí získat potraviny zadarmo, peníze a ubytování v zahraničí. Že zbytečně pošpiňují jméno České republiky ve světě, že je jejich chudoba jejich vlastní vinou, protože nechtějí pracovat, kradou, sbírají odpadky a smrdí.
Skutečnost je však trochu složitější. Když se rozhodnete emigrovat (nejde ani o dočasný pobyt v zahraničí, ani o vystěhování z pracovních důvodů) - a jako přistěhovalec o tom mohu dobře svědčit - je to proto, že se necítíte být součástí země, z níž pocházíte. Důvody jsou různé. Já například nemohu žít ve společnosti (Brazílie) kde policie tiše v ulicích vraždí bezdomovecké děti a místní společnost to tiše přehlíží, kde jsou bohatí příliš bohatí a chudí a nikdo proti tomu nic nedělá. Ale v případě českých Romů lze říci, že většina z nich žije s pocitem, že jsou vyhnanci v zemi, v níž se narodili.
Nedávno byli někteří Romové zmláceni na veřejnosti (nikdo jim nepomohl), protože skandovali "Češi, Češi!" na počest toho, že Česká republika vyhrála mistrovství v ledním hokeji.
Slyšel jsem od mnoha vzdělaných lidí - kteří nepatří k žádné extremistické skupině - že to zní podivně, když Rom oslavuje české hokejové vítězství, protože Romové nejsou zrovna Češi a v hokejovém družstvu nejsou přece žádní Romové!
No, kluci jsou kluci, a kluci libovolné národnosti mají rádi sport a jsou rádi, když družstvo, které podporují, zvítězí.
Téměř každá země na světě má své národní týmy a chlapci a muži z každé země (ženy také, ale jak známo v menší míře) mají radost z toho, že "jsou lepší" než druhá strana.
Až na to, že Romové nemají vlastní zemi, tak jako ji v minulosti neměli židé, a jsou také (jako bývali židé) diskriminováni tam, kde žijí.
Většina Čechů tvrdí "Nejsem rasista", anebo záležitost obrátí naruby a argumentují, že si za to všechno mohou Romové sami, protože se nechtějí přizpůsobit "civilizovanému" chování.
Ale je to trochu jako s Afroameričany. Černoši ve Spojených státech mají úplně odlišné chování než bílí Američané. Bílí Američané jsou puritáni, černoši jsou otevřeně smyslní. Černoši i běloši v Americe hovoří anglicky, ale naprosto odlišně. Obě rasy žijí ve vysoce úspěšné zemi, ale černoši většinou dělají velkou kariéru jen jako komici anebo ve sportu.
Kdyby nebylo Billa Clintona a jeho pozitivní diskriminace (dávání přednosti) černochům, pro černochy by to bylo ještě obtížnější než nyní získat práci v bělošském prostředí. V obchodech znamená tmavší kůže, že na vás stráže dávají pozor (o tom mohu svědčit sám, protože se mi to osobně dělo v Americe a děje se mi to i v České republice).
Mnoho lidí řekne: Ale vždyť je to pravda, že černoši v Americe a Romové v ČR často kradou. No, je také pravda, že jsou na posledních příčkách ekonomického žebříku. Nakonec jsou trestáni ti, kdo chtějí žít normálním a počestným životem.
Chci se zmínit o nejnovějších několika příkladech zaujatosti a rasismu vůči Romům, s nimiž se setkávám v České republice už skoro půl desetiletí. V jedné restauraci v Karlových Varech jsme si v minulých dnech povšimli, že jediný číšník, který tam uměl s cizinci mluvit anglicky, byl Rom. Tak poznamenal český profesor lingvistiky: "No jó, to se pravděpodobně naučil během azylu v Anglii."
Byl jsem v bance ČSOB s jedním svým českým přítelem, který si chtěl uložit velkou finanční částku. Měl jít k jedné přepážce, ale měl problém s tím, že úředník za přepážkou měl tmavší kůži, vypadal jako Rom. Tak si můj přítel šel pro nové číslo a pak šel k jiné přepážce. Argumentoval: "Co když ten Rom ty mé peníze neuloží na mé konto?" (Bylo by to poněkud obtížné, protože v bance jsou stvrzenky, přísné procedury a záruky...)
Jiný přítel si zavolal tento týden během bouřky taxíka, ale když viděl, že je taxíkář Rom, řekl mu, že si taxíka neobjednal. Když romský taxíkář odjel, řekl mi: "Přece nechceme, aby nás okradl taxametrem." Zastavil českého taxíkáře, který, jakmile jsme nastoupili, nás požádal předem o sto padesát korun, bez taxametru.
Docela zábavná věc se přihodila loni o Vánocích, když tu byli na návštěvě jeden Kanaďan a jeden Novozélanďan. Jeden z nich se zeptal jednoho mého známého, právníka, proč jsou Romové terčem tak obrovských předsudků. Právník odpověděl, že to není pravda, ale že Romové chtějí využívat sociálních dávek, které si nezasloužili, a že jsou špinaví a smrdí, přítel přiznal, že slyšel od mnoha lidí, že deodoranty a sprchování nejsou zrovna českou specialitou. Mnoho cizinců hovoří o tom, že v ČR musejí často jednat s lidmi, kteří neberou osobní hygienu příliš vážně, mají-li to srovnávat s některými jinými kulturami.
Co se týče těch sociálních dávek, Kanaďan řekl, že zná jakéhosi pana Prchala z Ostravy, který žije v Torontuu a pobírá ze zdravotních důvodů sociální podporu, přestože je zdravý a chodí do práce.
Zvláštní školy pro zaostalé a pro většinu Romů, to je tak skandální záležitost, že jsem překvapen, že to vůbec existuje. Šestileté dítě, které správně neodpoví na otázky v testu, který se týká věcí, které to dítě nezná, protože jeho rodina pochází z jiné kultury, by mělo navštěvovat zvláštní přípravný kurs. Po jeho absolutoriu by mělo začít chodit do normální školy. Dávat Romy do tříd s duševně postiženými dětmi je skandál! Ale mnoho českých rodičů je asi rádo, že nemusejí jejich děti chodit do "smíšených" tříd.
Problém je, že Češi si myslí, že nikoho nediskriminují. A že to, že si myslí o Romech většinou to nejhorší, je jen chyba těch Romů. Zapomínají na to, že jestliže nebudou Romové opravdu integrováni do společnosti, budou se i nadále cítit ve vlastní zemi jako cizinci.
A nejsou sami! Dítě, které se narodí v České republice, není automaticky české! Jeden můj nigerijský přítel žije v České republice už devět let a jeho manželka je Češka. Narodilo se jim dítě. Trvalo to déle než rok, než dokázala matka přesvědčit úřady, že je její černé dítě české a že absolutně nemá v úmyslu odstěhovat se do Nigérie!
Manželská dvojice z Bosny, která uprchla před tamější válkou a nemají tam ani příbuzné, ani dům (příbuzní i dům byli spáleni) mají sedmileté dítě, které se narodilo v České republice, umí jen česky, nikdy v životě nevidělo Bosnu, ale musí každoročně pracně žádat o obnovování víza. Cizinecká policie je může kdykoliv z České republiky vyhostit.
Takových případů je mnoho a všechny se týkají jediné xenofobní skutečnosti: jestliže nejste běloch a jestliže alespoň vaši prarodiče nebyli Češi, je to jedno, že jste se v Čechách narodili a že jste tu vyrostli: jste cizincem. V tom špatném slova smyslu.
Není divu, že chtějí Romové odejít. Jsou cizinci v jediné zemi, kterou znají.
Nejméně tři velmi vážné a hrubé chyby BL v posledních dnech matoucí čtenáře a veřejnost
1. Dohoda umoznujici britskym imigracnim urednikum vyslechy cestujicich do UK je dohodou mezi ministerstvy vnitra obou zemi, Kavanova osobni odpovednost je tedy limitovana, kolektivni odpovednost ceske vlady nikoliv. Skutecnost, ze se za ceskou stranu vyjadroval k zalezitosti mluvci MZV je vyrazem spise jeho nesikovnost nez skutecneho stavu veci, jeho britsti "partneri" prehrali jakekoliv komentare ke spolecnemu cesko-britskemu opatreni na prazskem letisti na Home Office (britske ministerstvo vnitra).
2. Srovnavat incidenty, pri kterych policiste v Britanii a v CR zabili nevinne lidi, je hrube zavadejici - policie v Britanii strilela zamerne, vznikl dokonce dojem tak, aby zabila. Prvni mrtvy bezel po ulici ze savli, druhy mrtvy mel zapalovac ve tvaru zbrane. Mluvci nezavisle britske Komise pro stiznosti na policii uvedl, ze repliky revolveru nelze rozeznat, clen civilniho vedeni britske metropolitni policie pak prohlasil, ze policiste pri podobnych zasazich nemohou mirit jinak nez na trup cloveka. Kdosi ve verejne debate k obema incidentum uvedl, ze britsti policiste pri podobnych akcich pouzivaji revolvery raze devet, s kterymi nelze presne mirit...
3. Clanek Tomase Peciny k situaci v CT nebyl zalozen temer na zadnem hodnovernem svedectvi nebo dokumentu. Souhlasim s panem Kotrbou, ze BL by se mely vyhybat kuloarnimu sberu informaci. Samotny fakt, ze Mrnkova manzelka pracovala pro PR nezavdava v demokratickem prostredi automaticke podezreni, ze tato agentura vyuzivala CT v zajmu svych klientu. Meli byste se Mrnkovi omluvit.
Toto jsou soukromé názory Ivana Kytky a nemají nic společného s jeho zaměstnavatelem.
Poznámka JČ: 1. K zavedení britské imigrační služby v Heathrow se nyní veřejně vyslovil i Jan Kavan, zjevně tím tedy bere odpovědnost od Grosse na sebe.
2. Z celé řady textů týkajících se policejní střelby na nevinné lidi v Británii, převzatých v BL z britského tisku, je, domnívám se, zjevné, že šlo o podstatně jiné případy než byl případ v Mělníce. Některé podrobnosti, o nichž se Ivan Kytka zmiňuje, jsou pozdějšího původu, a Britské listy už nepovažovaly za nutné se k nim vracet, zejména proto, že záležitost mezitím dobře vysvětlila ve své reportáži televize Nova (uvedla mj., že se zbraněmi, které mají střelci britské policie, nedá střílet na nohy, ale musí se mířit na trup).
3. Informace o Mrnkových vazbách na PR agentury jsou stoprocentně podložené.
4. Autor zprávy z předvčerejší schůze v ČT je Britským listům znám, byli jsme však z ČT upozorněni, že některé podrobnosti o jednání schůze prý nebyly zcela přesné (nebylo nám vysvětleno, které), a není úplně vyloučeno, že jsme se od zdroje původní zprávy v tomto smyslu snad stali obětí úmyslné dezinformace: těmito intrikánskými podrobnostmi situace v ČT se však odmítáme zabývat.
Dílčí analýza realizace volebního programu ČSSD
Přechytračili Mertlík s Grulichem ODS, nebo podvedli občany?
Martin Kunštek
Průběh loňské "legislativní smršti" v Parlamentu doprovázel na venek urputný střet vládní ČSSD a smluvně opoziční ODS. Existence vlády počátkem roku visela na vlásku. Pokračování Zemanova kabinetu zajistilo až uzavření dodatků ke Smlouvě o vytvoření stabilního politického prostředí - jak se opoziční smlouva oficiálně jmenuje. Na veřejnost celé jednání podle článku 10 opoziční smlouvy vypadala (alespoň dle toho, co bylo lze vyčíst z tisku) jako "formální šaškárna". Ta měla umožnit, aby ODS neztratila tvář, i když vládě ČSSD projde návrh zákona o státním rozpočtu. Skutečnost však byla podstatně jiná...
Zemanův tým reálně čelil vypovězení dohody ze strany ODS až téměř do okamžiku, kdy stenografka přepisovala text "Dodatků". Hlavní opoziční strana totiž skutečně chtěla razantně korigovat konání vlády a ČSSD zase v řadě oblastí nehodlala smluvnímu partneru ustoupit. V okamžicích jednání o reformě veřejné správy dělilo vládu od vyslovení nedůvěry necelých 24 hodin, chybějících do dalšího jednacího dne Sněmovny. Předseda ODS Václav Klaus chtěl spuštění reformy a volby do krajských zastupitelstev odložit až na rok 2002. Argumentoval při tom, že návrh reformy je velmi nekvalitní a v řade oblastí nedořešený, a že zákony podle kterých má reforma být realizována jsou velmi děravé. Bývalý prognostik Miloš Zeman ale jako premiér nechtěl o odkladu ani slyšet. Na Klausovu předpověď, že "důsledkem spuštění reformy v takto nedokonalé podobě bude destabilizace systému řízení státu a finanční ztráty", premiér reagoval odchodem od jednacího stolu. Nakonec sice dodatky byly podepsány, ale bez zmínky o reformě veřejné správy. Zdánlivě vítězství pro Zemana. I pro jeho tehdejšího ministra vnitra Grulicha, který reformu předložil. Spolu se Zemanem ale prosadil toto řešení ve vládě i přes odpor nadpoloviční většiny členů kabinetu! Reforma v podobě, jakou projednával Parlament, vládou prošla jen díky nepřítomnosti několika ministrů, pobývajících tou dobou na státních jednáních mimo ČR a díky premiérově technickému zásahu do průběhu vládního hlasování. Zeman, když viděl početní rozložení hlasů, rozhodl (a jednací řád vlády mu to umožňuje) o tzv. negativním hlasování. Protože na zamítnutí je třeba nadpoloviční většina všech a nikoli přítomných, Grulichovy zákony při absenci několika odpůrců prošly! Jediný, kdo doplatil na vývoj tak byla Grulichova náměstkyně Yvonne Strecková...
Když se výsledek jednání vedení ČSSD a ODS dozvěděli ostatní ministři, bylo na řadě tváří vidět směs úlevy a zklamání. Úlevy proto, že budou ministrovat i nadále. Zklamání proto, že pochopili realitu - nákladnou a strukturálně nedomyšlenou reformu veřejné správy, která jim sebere část rozhodovacích pravomocí a i tak nedostatkových peněz již nikdo nezastaví. Naději na zásadní zlepšení finanční situace jejich resortů zase torpédoval podepsaný dodatek, podle kterého se má každý rok zmenšovat deficit státního rozpočtu. Vláda se navíc zavázala nezvyšovat daňovou zátěž a reformovat systém veřejných financí směrem k větší úspornosti ve výdajích. Někteří ministři dokonce zvažovali demisi - se slovy, že takto nebudou moci plnit to, co ve volbách občanům slíbili.
Vláda ČSSD nicméně zůstala u moci, rozpočet jí prošel a i reforma nakonec byla spuštěna. I přesto, že vláda měla k dispozici méně peněz než původně zamýšlela, a že další miliardy potřebné jinde spolklo budování krajských úřadů. Když pak ODS při dalším rozpočtu vládu kritizovala - že nic nedělá se slíbenou reformou veřejných financí, že předložený rozpočet stejně nebude dodržen - dostalo se jí odpovědi, že finanční reforma bude navazovat na reformu veřejné správy. Podle tehdejšího ministra financí Mertlíka mělo k dodržení nízkého schodku přispět i to, že obhospodařování řady veřejných statků přejde na kraje. ODS se uklidnila - většina důležitých hejtmanství je přeci "jejich" !
K určitému poklesu výdajů státního rozpočtu v této souvislosti sice skutečně došlo, ale na veřejné finance jako celek to reálný dopad ve smyslu snížení deficience nemá. Na kraje byly převedeny např. silnice II. a III. třídy a s nimi i odpovědnost za financování údržby. Ministerstvo dopravy a potažmo státní rozpočet se formálně zbavil obrovského břemene. Vnitřní deficit - tedy dluh na údržbě - je jen v této oblasti ministerstvem dopravy odhadován na 350 miliard korun. Drtivá většina těchto silnic je ve stavu vhodném jedině k okamžitému uzavření z havarijních důvodů. Při tom všem je předpokládaný náklad jen na prosté udržování zmíněných silnic v současném stavu (tedy aby se ještě více nerozpadaly) odhadován na 8 miliard ročně. Kdy bylo naposledy v rozpočtu resortu dopravy dost prostředků na prostou údržbu si na ministerstvu nikdo nepamatuje. Proto také silnice vlivem zanedbáváni údržby a reprodukce vypadají tak, jak vypadají. A kraje na nezhoršování (natožpak na zlepšování) nemají téměř žádné peníze. Příděl ze státního rozpočtu vystačí pouze na vybudování samotných úřadů a jejich vybavení, plus platy úředníků a jejich režie. Na silnice, školy, nemocnice a kulturní zařízení, která pod kraje přešla, zbudou vysloveně směšné částky. Zlepšení materiální situace pod kraje spadlých institucí čekat v žádném případě nelze, i když o nich nebude rozhodovat "pragocentrický byrokrat", ale krajští radní. Učitelé, lékaři, silničáři a další budou rádi, když se podaří zajistit, aby se situace aspoň nezhoršovala. Příjmy krajských rozpočtů totiž nebudou většinou stačit ani na to. A kraje bohužel další daně vypsat nemohou, ani nesmějí zvyšovat sazby stávajících daní. Nemohou, protože zákon, který by to umožňoval, ve Sněmovně smetla pravicová většina. ODS navíc vládu jedovatě upozornila, že by to zvyšovalo daňovou zátěž, což je v rozporu s Dodatky.
Možná, že i krajům ještě letos "projde" další zhoršování stavu silnic. Ostatně ministerstvu dopravy to procházelo léta. Pravda životnost ministrů moc dlouhá nebyla. Možná že i stávajícímu ministru financí Jiřímu Rusnokovi se podaří přechytračit ODS podobně jako jeho předchůdci Mertlíkovi. Možná že státní rozpočet vlivem různých úsporných škrtů a výše popsaných "přesunů" bude mít deficit jen 10 miliard. Jenže bit bude občan, který po těch rozbitých silnicích musí jezdit…
Stálo Vám to furiantství za to, pane premiére?
Nebylo by bývalo lepší odložit reformu veřejné správy a raději opravovat silnice, školy, nemocnice? To přece byly také vládní priority... Nebo snad byl volební program ČSSD jen kusem kvalitně popsaného papíru?
