Britské listy


úterý 24. července

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Dopis z Chorvatska:
  • Češi: "Nejsme rasisti!" - ale...(Fabiano Golgo) Polemika s Úřadem na ochranu osobních údajů:
  • Infomace z pozemkových knih by měly být veřejné (Václav Žák)
  • Dejte katastr na internet (Daniel Tomek) Dopis Právu:
  • O zatopeném bagru na Jizeře a nepřesnostech v celostátním deníku (Miloš Zahradník) Česká společnost:
  • Jsme rasisti, ale máme pro to důvody (Jindřich Dvořák) Byzantské zákony v akci:
  • Přikazuji vám, že jste vinen (Tomáš Pecina)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

  • Situace v ČR:

    1. Skinhead napadl včera Roma a usmrtil ho několika bodnými ranami do břicha.

    2. Více než sedmdesát procent českých občanů nepovažuje rasistickou eliminaci občanů snědé pleti z dopravy do Británie na letišti v Ruzyni za rasismus. Hlavně aby nám Britové nevnutili víza!

    3. Britští imigrační úředníci dále rasisticky vylučují z letadel do Londýna každého občana snědé pleti. Cynicky, amorálně a zavádějícím způsobem o tom mluvil ve včerejší Jednadvacítce britský velvyslanec David Broucher, kdy manipulativně vyhýbavými slovy hájil svou rasistickou akci na pražském letišti - Jednadvacítka České televize se nezmohla na profesionálnější reakci: nechala Brouchera říkat nehoráznosti bez korekce, viz níže. (Broucher dobře ví, že "v rozvojové zemi" mu všechno projde, a taky je to bohužel pravda.)

  • Z dosti kuriózních, nicméně svým způsobem typických pozic kritizuje iniciativu Jana Čulíka ve věci ruzyňské selekce čtenář František na novém fóru Britských listů. (TP)

  • Otřesně slabá byla moderátorka Barbora Kroužková ve včerejší Jednadvacítce v rozhovoru s britským velvyslancem Davidem Broucherem, který se týkal rasistické eliminace Romů na pražském letišti ze strany britských imigračních úředníků. Na zkušeného cynika Brouchera, který zásadně neodpovídal na otázky, jaké se mu Kroužková snažila dávat, tato nešťastná ženština nestačila. V podstatě všechny její otázky zůstaly nezodpovězeny a ty, které zodpovězeny byly, byly zodpovězeny zavádějícím způsobem a Kroužková se je nepokusila korigovat, neboť zřejmě neměla k dispozici potřebné informace. Marně se z cynického britského diplomata, hájícího rasistickou akci svých podřízených tím, že většinou mluvil o něčem jiném, o tom, co sám chtěl, pokoušela dostat kritéria, podle nichž britští úředníci vyřazují lidi z letecké dopravy do Londýna. Broucher tvrdil - že prý "čeští občané nemají právo ucházet se v Británii o azyl". Kroužková se nezmohla na protiotázku, jak je tedy možné, že někteří čeští občané azyl v Británi v minulých letech na odvolání dostali. Jak to, že se Kroužková ani nezeptala, jakým právem si Broucher osobuje předem rozhodovat, zda má či nemá určitá osoba dostat azyl v Británii - rozhodování o azylu je složitý proces, s celou řadou odvolání. Broucher nemorálně mlžil a touto mlhou Kroužková nepronikla. Namítla mu v jedné chvíli, že britští imigrační úředníci přece vyřazují z cest do Londýna i Romy, kteří mají řádné pozvání, dostatečné množství peněz i zpáteční letenku - Broucher otázku pominul a mluvil úplně o něčem jiném. Kroužková mu měla otázku opakovat tolikrát, dokud by na ni neodpověděl. Nezmohla se na to opakovat ji ani jednou. Broucher se posléze vymlouval, že to všechno dělají na českém území Britové na základě souhlasu s českým premiérem i ministrem zahraničních věcí, a  - ano, prvotní odpovědnost za tuto šokující situaci nesou právě tito čeští politikové, kteří, za souhlasu českého národa, schválili rasistickou akci. Situaci nepomohl ani chabý simultánní překlad libovým hlasem a známým stylem "Tady orel, tady orel". Celkově vyzněla tato pasáž Jednadvacítky nesmírně tristně. Dokázala, že dojde-li ke krizi, česká veřejnoprávní televize nedokáže dát dohromady k věci ani krátký rozhovor, který by posloužil veřejnému zájmu. -

  • Pořad ČT Fakta o vytunelování CS Fondů, pořad který potlačoval zkorumpovaný Martin Mrnka, hrdina vzbouřeneckého "boje za svobodu v ČT", v zájmu své PR agentury půl roku, směl být včera po Mrnkově odchodu konečně odvysílán. To samo o sobě je přelomová věc, reportáž však byla nesmírně špatná. Její autorka neví, co je struktura a pořad byl zmatený, nesrozumitelný a chaotický - divák musel televizi už po pár minutách jistě vypnout či přepnout jinam. Jen v úplném závěru se autorka reportáže o CS Fondech zmohla na několik jasnějších vět v konečném shrnutí. Předchozí dlouhé minuty zmatku se však snad vůbec nemusely vysílat. :) (JČ)

    Poznámka TP: Na reportáži bylo bohužel příliš patrné, jak málo její autorka Jana Škopková ovládá základy novinářského řemesla. Místo "dramatického oblouku", který je ve více než dvacetiminutové reportáži nutností, předložila reportérka ČT divákům nevypointovaný surový materiál, vytvářející jakýsi "román-řeku". Přestože opakovaný vtip není vtipem, ilustrační záběry průjezdu všemi pražskými tunely (chyběl snad jen vyšehradský!) se opakovaly možná osmkrát, další hluché pasáže byly vycpány záběrem na rotující mince a sekvenční koláží článků o CS fondech v českém tisku. Podstatné informace přitom chyběly, nebo jsem je aspoň v proudu informací nepostřehl: Kde dnes pracuje bývalý šéf analytického odboru Ministerstva financí? Jak to bylo se sponzoringem ČSSD? Nemohla udělat víc Komise pro cenné papíry? Jak přesně to bylo s porušením bankovního tajemství, po němž následovala v podstatě jen symbolická pokuta?

  • Havel mi udělil trest smrti. O tom, jak si dr. Rážová v Kanceláři prezidenta republiky není jista, zda je v Iráku diktatura, a o tom, jak s žádostí o trvalý pobyt rodiny Majida Majeda nakládají české úřady, píše Fabiano Golgo v aktuálním vydání časopisu Redhot na tomto místě.

  • Reklama zdarma (?) ( :-) - Jan Čulík opravdu není místní-pozn. TP) pro Policii ČR v Českém rozhlase. Včera po poledni vysílal pražský Radiožurnál neuvěřitelný reklamní pořad ve prospěch Policie ČR v programu Dva na jednoho (uváděl Vladimír Kroc a reportérka, jejíž jméno mi uniklo). V pořadu Kroc s onou reportérkou tak nějak lidsky "interviewovali" mluvčí Policie ČR Ivanu Zelenákovou (výraz "interviewovali" asi není na místě, prostě dávali jí měkké, krotké a devótní otázky). Ptali se jí, co ji vedlo k tomu, že se dala k policii, zda stačí na svou roli manželky, zda by se nechala vyfotografovat nahá v erotickém časopise, jestli ji nevadí, že ji policisté neberou "do akce" a jestli je v Policii ČR korupce (určitě to není tak zlé, jak se to říká, zdůraznil ještě před její odpovědí Vladimír Kroc). Byl jsem absolutně konsternován, v životě jsem neslyšel nic tak devótního jako tento pořad. Účelem bylo vytvořit "lidsky vstřícný profil" policejní mluvčí, aby se ta celá ta policejní lidskost posléze pozitivním způsobem rozlila po celé Policii ČR.

    Zelenáková odpověděla: 1. policie je velmi populární, více než 50 procent obyvatel ČR policii důvěřuje, 2. Že asi musí mít jakýsi podvědomý policejní instinkt, když se dala k policii, 3. Že je asi opravdu špatnou manželkou, domácí práce nezvládá, protože zaměstnání policejní mluvčí je opravdu náročné, 4. nahá v erotickém časopise by se vyfotografovat nedala, i když by to možná vytvořilo dojem, že i policisté jsou taky lidi, 5. občas ji policisté do akce vezmou, takže si i ten "adrenalin zažije" (mimochodem, doufám, že policisté nejdou do akce, aby si zvýšili adrenalin, ale v zájmu veřejného pořádku, odpověď Zelenákové vyvolala ve mně v tomto smyslu vyvolala určité pochybnosti) a 6. pan policejní ředitel Kolář proti korupci v Policii ČR vystupuje, ale je to dlouhodobá činnost, protože se to vyšetřuje těžko, a měla by pomoci i veřejnost, když vám řekne dopravní policista: "Tak bude to za pět set bez bloku anebo za tisíc s blokem", máte zaujmout občanský postoj, zaplatit tisíc a o pokusu o korupci informovat policii. Závěrem vyjádřili reportéři Českého rozhlasu hlubokou vděčnost, že si na ně policejní mluvčí při své nesmírně náročné práci konečně po mnoha urgencích mohla udělat čas. (Policejní mluvčí jsou skutečně asi silně zaneprázdněné, protože když se ptaly Britské listy Soni Jindrákové, aby potvrdila, zda policejní podplukovník Kloubek studoval za komunistů v Sovětském svazu u KGB, trvalo jí dva měsíce, než odpověděla.)

    Tak ještě jednou: rád bych upozornil:

    1. Rozhovory, jejichž účelem je ukázat "humánní hloubku duše" nějaké celebrity, jsou pochybné už samy o sobě. Dobrý novinář neinterviewuje někoho, protože je to celebrita, ale protože má ta osoba něco podnětného co říci.

    2. Ivana Zelenáková není ani žádná celebrita, ale relativně nízký státní úředník, jehož úkolem je předčítat oficiální policejní prohlášení. To, že se náhodou objevuje na televizní obrazovce, ji nepovyšuje do kategorie mediálního nadčlověka. Dělat interview s "reproduktorem" (ničím víc Zelenáková není) je skandální, protože to nemá absolutně žádnou zpravodajskou ani informační hodnotu. Vytvářet dojem, že tento "policejní reproduktor má lidskost a je hluboce sympatický" je hrubě manipulativní, protože vytvořený dojem se pak přenese na celou organizaci, jíž je Zelenáková "reproduktorem", a zde si nemůžeme být jisti, zda to nebylo neprávem, neboť reportéři nezkoumali, zda je celá organizace lidská - jen na ni neprávem rozšířili sympatie, které se pokusili uměle vyvolat cukrováním v rozhovoru se Zelenákovou.

    3. Základním principem novináře, který má vůči sobě alespoň trochu seberespektu, je to, že NEPOCHLEBUJE MOCNÝM.

    Mocní jsou vždycky v nebezpečí zkorumpování svou mocí. Proto musí seriózní, neúplatný novinář od nich udržovat kritický odstup, být od nich ve střehu a neustále vyhledávat případy, kde by se potenciálně nebo i ve skutečnosti tato korupce mohla projevovat. Začne-li se novinář k příslušníkům establishmentu lísat, je konec. (JČ)

  • Jsme znepokojeni, že britská vláda brání lidem zažádat v Británii o azyl a že je na pražském letišti diskriminuje, řekl v exkluzivním rozhovoru pro Britské listy Janu Čulíkovi Brendan Paddy, tiskový tajemník britské sekce londýnského ústředí Amnesty International, tedy sekce, která monitoruje, jak britská vláda porušuje lidská práva, viz zde.

  • Prognostika. Uvážlivý, varující a nepříliš optimistický článek (navzdory názvu) o tom, jak to bude vypadat podle nynějších trendů v ČR za pět let, uveřejnil Tomáš Pecina zde. (JČ)

  • Internetový "společenský magazín" Virtually, který slavnostně spustila Jana Dědečková, se vůbec nepovedl: špatná grafika, velmi omezený výběr textů a fotografií a základní chyby v návrhu webové stránky řadí produkt do kategorie nepříliš zdařilých hobbistických serverů, eventuálně třídní stránky žáků 5. B. V zájmu vlastní prestiže by autorka měla dílo uzavřít a urychleně přepracovat do formy, za kterou se nebude muset stydět. (TP)

  • Rasismus na pražském letišti mizí na českém maloměstě z médií. Poznamenává Juliana:

    Vážený pane Čulíku,

    jistě jste si všiml, že rasová selekce na letišti, prováděna Brity (obohacení ideologie "new labour") a schválená českou sociálně-demokratickou vládou, mizí z médií. Nikomu to nevadí, jen Romům a několika aktivistům. Zase jedna rána iluzím, a to už se nedivím téměř ničemu.

    Co se týká vašeho popisu celebritového moru, který zaplňuje české sdělovací prostředky, souhlasím s vámi. Je to k nepřežití. Osobnost je každý, kdo se objeví jednou v médiích a celebrita kdokoliv, kdo se zúčastní jakékoliv VIPácké sešlosti. A protože většina těchto celebrit je "syntetická", tj. vytvořena PR agenturami, originální nejsou vůbec a jejich promluvy jsou nudné k uzoufání.

    Ad: minulé články o typu referování "co si o nás pomyslí cizina". Tady jste nebyl vůbec objevný. Co čekáte v "Okresním městě"? Je to tady malý svět, a i když navenec děláme, že si vážíme toho, koho pochválí pan starosta a pan lekárník, v duchu tušíme, že existují i jiná kritéria hodnocení. Proto ten zájem, co řekne cizina a zda se zdejší hvězdy uplatní i v zahraničí. Nic překvapujícího. Prostě: "Seděly žáby v kaluži, hleděly vzhůru k nebi..."

  • Čulík nezná německé houslistky. Poznamenává Jiří Doležal:

    Vážený pane Čulíku,

    tou sólistkou na rádiu Vltava ve Vašem článku bezpochyby musela být Anne-Sophie Mutter, houslistka světového věhlasu, opravdová špička dnešní scény vážné hudby...

    Zapomenout, respektive neznat její příjmení, to mi připadá jako opravdu velká ostuda. Uznávám, že každý nemůže být expert na všechno, ale přece jenom... (by pak neměl psát o všem, že ano).

    Ta dáma je samozřejmě Němka, takže výslovnost jejího jména v rádiu byla asi správná - snad by se to mělo číst německy, i když je profesorkou na Royal Academy of Music in London. (Nebo aspoň byla, nevím, zda její profesura trvá ještě dnes.)

    Poznámka JČ: Ano, neznám ji, má kritika stanice Vltava v této věci byla tedy asi bezpředmětná, omlouvám se příslušné hlasatelce.

  • Záznam středečního pořadu Zátiší pražského Radia 1, jíž se účastnili Majid Majed a Tomáš Pecina, jsme vystavili ve formátu Real Media: verze pro modem 28K, verze pro modem 56K. Přehrávač Real Media je ke stažení např. zde. (TP)

  • Zveřejnili jsme tři dosud nepřístupné dokumenty týkající se prodeje IPB: smlouvu o prodeji, státní zárukudohodu o kompenzaci záruky. (TP)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO a letecké záběry z východních Čech. (TP)


    Hlavně nenápadně!

  • Zpřístupnili jsme galerii portrétů 42 "podivných postav", které za poslední rok doprovázejí různé pražské demonstrace.

  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Pořádkovou pokutu 10 000 korun uložila policie reportérovi BL Tomáši Pecinovi za to, že neusposlechl výzvy a nedostavil se na policii, aby vysvětlil své kritické články v Britských listech. Publikovali jsme působivý dokument, jímž to policie zdůvodňuje. (TP) - V reakci na tento dokument poslal Tomáš Pecina policii tuto Stížnost, v níž mimo jiné praví: (JČ)

    Je neslučitelné s ústavním pořádkem zaručenou svobodou projevu, aby Policie ČR poža­­dovala od novinářů vysvětlení jejich článků. Ústavní princip svobody projevu je intrin­sicky nadřazen dílčím ustanovením zákona o Policii ČR (č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i trest­ního řádu a policejní orgány si nikdy nesmějí počínat tak, aby tím omezovaly individuální ústavně zaručené svobody občanů. Nejsem ocho­ten poskytnout poli­cii k textu svých článků v případu Ladronka žádné vysvětlení a to, že jsem se nedo­sta­vil na výzvu, je pouze procesním vyjádřením mé vůle využít základních občan­ských práv, nikoli delikt­ním jednáním, jež by opravňovalo policejní orgán k uložení pořád­kové pokuty.

    Shrnutí případu pro časopis Central Europe Review a pro mezinárodní organizace zabývající se obranou lidských práv, je zde, v angličtině zde.

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Dopis z Chorvatska

    Češi: "Nejsme rasisti!" - ale...

    Fabiano Golgo

    Důležitou součástí mého antropologického výzkumu o Češích je má tradiční dovolená v Chorvatsku. Už jsem tady letos po páté. Vzhledem k tomu, že jsem právě odjel z centra kontroverze ohledně česko-britského rozhodnutí "zakažme Romům cestovat", nemohl jsem si nepovšimnout několik skutečností týkajících se této věci.

    Na předchozí článek k této věci jsem dostal celou řadu reakcí, ve smyslu "Nejsme rasisté, oni nejsou diskriminováni, mohou si za to všechno sami".

    Od té doby, co byly zahájeny protizákonné a hluboce nemorální kontroly cestujících do Anglie, nenašel jsem jediného - doslova ani jediného - Čecha, který by s tím nesouhlasil. V nejlepším případě zněla reakce: "Je to špatné, ale nutné." Vím, že ČR není nacionalistická země, a tak jsem nebyl překvapen, že si Češi nestěžují, že jde o omezení jejich národní suverenity. Většina Čechů totiž ve skutečnosti považuje Brity a jejich rasistickou akci za své spojence v boji proti úsilí Romů získat na Západě azyl, což českému národu vadí, protože to poškozuje obraz České republiky v  zahraničí.

    Ale když se Češi octnou uprostřed jiné kultury - tak, jako jsou v ČR Romové uprostřed jiné kultury - jsou také znevýhodněni.

    Všichni víme, že jsou prý Romové zloději - statistiky tuto teorii potvrzují, protože údajně Romové tvoří v ČR většinu vězeňské populace. Nikdo si už ale nepovšimne, že i když někteří Romové skutečně mají tendenci páchat trestné činy (tak, jak tomu je v každém chudém společenství, ať je jeho rasa jakákoliv), existuje daleko větší počet Romů, kteří nejsou nikdy odsouzeni a ani nic protizákonného nedělají. A hovoříme-li o zákonnosti a dobrém chování, vraťme se do Chorvatska. Za pouhé tři dny jsem nasbíral několik situací, které hovoří samy za sebe, a ve všech z nich jsou hlavními postavami Češi.

    1. V hotelu, kde jsem ubytován, dostávají turisté polopenzi: snídani a večeři. Ve snaze ušetřit peníze, větší množství českých hostů si při snídani dělá obložené chleby z potravin, které jsou ráno k dispozici zadarmo, a odnášejí si je na pokoj na oběd. Kradou, přestože je v hotelu velký nápis (jak jsem zjistil, je tam kvůli Čechům): "Není dovoleno odnášet potraviny z této místnosti, jinak je bude nutno zaplatit!"

    2. Na pláži si jedna rodina rozmísťuje deku a věci na koupání, když lidi sedící ve vzdálenosti deseti metrů něco řeknou. Okamžitě česká žena vstane, posbírá své věci a řekne příteli: "Pojďme někam jinam, nechci poslouchat, jak tady řvou ty německý prasata." Nemusím dodávat, že stejně jako Němci, i Češi dokáží být velmi hluční. A mají ve zvyku vozit si až z České republiky nejrůznější potraviny. Musel jsem tvrdě bojovat se svým českým společníkem, aby nám v autě nesmrděly banány (protože jsem z Brazílie, jsem dost alergický na banány, protože jsou tam všude). To samo o sobě je dobrou ukázkou, jak záležitosti nabudou úplně jiného významu podle toho, z jaké perspektivy se na to díváte. V Brazílii jsou banány potravou chudých, v ČR, v důsledku komunismu, se podávají i na luxusních recepcích...

    3. Můj šestiletý synovec neuměl rozkrájet brambory a začal je brát do rukou. Jeho matka na něho zařvala z druhé strany stolu (nevadilo jí, že jí uslyší lidi kolem - konec konců, skoro všichni jsou tu Češi): "Nejez rukama, nejsi Cikán!"

    4. Můj synovec si hrál s novým kamarádem z pláže v naší ložnici. Přišla si pro něho jeho česká matka, aby ho uložila ke spánku, a jakmile mě uviděla, ucukla. Podívala se na mě pořádně, vzala dítě a šla do vedlejšího pokoje k mým příbuzným. O minutu později se vrátila, podala mi ruku a řekla: "Vy jste z Brazílie, že jo? Na okamžik jsem si myslela, že jste Cikán." Pak mi začala vykládat, že její příbuzný má přítele v Chile, řekla mi, jak se jmenuje a ptala se, jestli ho znám. Samozřejmě, jsme ze stejného kontinentu, určitě jsem se s ním setkal!

    5. Pracovníci v recepci, číšníci v restauraci, dokonce i uklízečky mluví tady na plážích v Chorvatsku česky. Ptal jsem se svých příbuzných a dalších osm lidí, jak se řekne chorvatsky "Děkuji." Nikdo to nevěděl. Musel jsem se zeptat Chorvata. Drobný detail: Mí čeští příbuzní jsou letos v Chorvatsku na dovolené už po sedmnácté a nikdy se neobtěžovali zjistit, jak se říká "Děkuji." Bylo mi řečeno: "Chovej se jako všichni ostatní, s nimi nemusíme komunikovat. My tady platíme, oni by se měli naučit náš jazyk a ne my jejich."

    6. Hlavní téma hovoru u všech stolů: Viděli jste, kolik tady stojí Coca cola? A co stojí pasta na zuby! Minerálka! A tak dále, a tak dále.

    Jen mě tak napadlo, co si asi myslí Chorvati o Češích.


    Polemika s Úřadem na ochranu osobních údajů

    Infomace z pozemkových knih by měly být veřejné

    Václav Žák

    paní tisková mluvčí,

    přiznám se, že mne značně děsí stupeň nepochopení, k čemu slouží ochrana osobních údajů, které Váš úřad neustále předvádí.

    (1) Moderní společnost je společnost založená na kontraktech. K tomu, aby efektivně fungovala, musí mít aktéři spolehlivé informace o svých partnerech. Pokud někdo porušuje kontrakt, má se tím zakládat právo na zveřejnění této velmi důležité informace. V západních zemích jsou tato omezení součástí občansko-právních smluv (např. je obsahují úvěrové smlouvy, smlouvy o nájemném, leasingu atd.).

    Zákony na ochranu osobních údajů pak chrání zveřejňování těch informací, které se skutečně týkají privátních záležitostí a situací, kdy k porušení kontraktu nedošlo.

    Bohužel, u nás jsme přijali normu, která chrání i ty, jež smlouvy porušují - protože smlouvy pravomoc zveřejňování jejich porušení nazakotvují.

    Místo abychom zajišťovali průhledné ekonomické prostředí, kryjeme v mnoha případech darebáky.

    Zákon měl vstoupit v platnost po velmi dlouhé legisvakaci a měl dát zmocnění všem, aby mohli smlouvy změnit. Nic z toho se nestalo.

    Jistě, je to chyba Parlamentu, ale žádný orgán státní správy se nemůže vyvázat ze zodpovědnosti přispívat k vytvoření standardního ekonomického prostředí.

    (2) Přístup k informacím z pozemkových knih je další názornou ukázkou, jak málo úřad rozumí tomu, co jsou osobní údaje.

    Vlastnictví je veřejným statkem a informace o tom, jaké kdo má vlastnictví, patří k důležitým předpokladům průhledného ekonomického prostředí. Není zřejmě náhoda, že nejméně korupční prostředí konstatují průzkumy ve skandinávských zemích, kde jsou nejen veřejně přístupné informace o vlastnictví, ale dokonce sumární údaje z ročních daňových přiznání!

    (3) Co se týče Rakouska: je sice pravda, že státní instituce nezpřístupňují hledání v katastru pro soukromníky podle jmen. Ale každý rok se data z katastru poskytují soukromé firmě, která je prodává - a umožňuje fulltextové vyhledávání. Tato informace ve Vaší odpovědi (resp. odpovědi pana předsedy Neuwirta) jaksi schází. Navíc Rakousko, v němž neprobíhá největší majetkový přesun v dějinách, je poněkud špatným příkladem pro Českou republiku.

    Proč si nevezmeme příklad z Pobaltí, kde na doporučení Světové banky zavedli dokonale průhledné a veřejně přístupné systémy evidence vlastnictví, včetně akciových společností - a také podstatně snižili korupci?

    S pozdravem

    Václav Žák
    šéfredaktor časopisu LISTY

    P.S. Budu rád, pokud můj názor zveřejníte na webových stránkách úřadu.

    Poznámka TP: Je škoda, že právě na stránkách ÚOOÚ prostor pro odbornou diskusi chybí. Nedávno jsme se posmívali Českému statistickému úřadu, který na svém serveru v rubrice Napsali a řekli o sčítání uváděl pouze kladné ohlasy na kontroverzní akci, a hle, další úřad se chová jako zvěstoval zjevené pravdy. Přitom právě - politické, nikoli odborné - rozhodnutí o omezení přístupu ke katastru nemovitostí patří k vůbec nejdůležitějším událostem, které se v České republice v tomto roce odehrály, a jeho důsledky pro budoucnost země budou zásadní (je symptomatické, že s výjimkou Britských listů mu žádné české noviny nevěnovaly ani řádek komentáře nebo analýzy, o České televizi zastoupené na tiskovce Patrikem Kaizrem ani nemluvě - ano, jakkoli často nesouhlasím s Milošem Zemanem, jeho výrokům ohledně kvality českých novinářů lze vytknout jedině přílišnou shovívavost...).


    Dejte katastr na internet

    Daniel Tomek

    Vazena redakce,

    velmi vitam diskusi na Blistech o zpristupneni katastru nemovitosti.

    Bylo by asi vhodne doplnit ten fakt, ze pokud vim, tak informaci o vsech nemovitostech urciteho vlastnika v CR dostanete, kdyz dolozite pravni zajem, zpravidla tedy pravomocny rozsudek, ze vam ten clovek neco dluzi.

    Osobne jsem velmi pro zpristupneni katastru na internetu. Kdo se pohybuje v oblasti obchodu, tak si prece jeste musi pamatovat, jakou pozitivni zmenu atmosfery znamenalo zpristupneni obchodniho rejstriku! Jestli jsem na neco v Ceske republice nasi doby pysny, tak je to kupr. prave obchodni rejstrik na internetu.

    Katastr nemovitosti by prinesl hodne transparentnosti hlavne do smeleni se statnimi a obecnimi pozemky.

    Tato socialisticka vlada se vsak bohuzel soustreduje na  hloupe boje o majetkova priznani, ktera nic neprinesou, a pouze budou nas, bohabojne danove poplatniky, stat dalsi miliony nakladu na nove uredniky a jejich zabezpeceni. Navic to dale posili prostor pro svevoli jiz tak neefektivni ceske verejne spravy. Kdyby tato vlada venovala stejne usili prevedeni katastru na internet, tak na to nepotrebuje zadne uredniky, posili vyznamne vymahatelnost prava, odlehci katastralnim uradum a (skoro se to stydim uvadet jako prednost) ulehci zivot a usetri penize obcanu.

    Ja rikam: zapomente na majetkova priznani, financni prokuratury a jine hlouposti, dejte radsi katastr na internet. Beztak se po cela 90. leta intenzivne premerovalo a digitalizovalo, takze mozna by tam mohla byt i vetsina katastralnich map.


    Dopis Právu

    O zatopeném bagru na Jizeře a nepřesnostech v celostátním deníku

    Miloš Zahradník

    Vazena redakce,

    v clanku "Rozbourena Jizera odnesla bagr" v dnesnim Pravu byly nepresnosti! Bydlim hned "vedle bagru" a mohu potvrdit, ze reka s bagrem nehnula ani o centimetr. Vyplavila vybagrovane naplavy pobliz, to ano a odnesla dokonce i bagristovy pantofle s duverou zanechane na horni kabine bagru... V  9 00 tam jeste byly, v 10 00 uz nikoliv. Kulminace byla na 370cm (nikoliv 340) pred polednem a  tim se dostavam k jadru meho sdeleni:

    Jako jiz po nekolikate, sel jsem se pri takoveto povodni podivat na mistni vodocet, prvni fungujici na Jizere (po proudu). Tentokrat jsem se dokonce "vnutil" dovnitr, prohledl si zapisovac stavu hladiny, ukazujici strmy vzrust urovne hladiny po pulnoci. Reka stoupla mezi pulnoci a devatou hodinou ranni o plne dva metry! Predpokladam, ze nekde u Harrachova ten rust zaznamenali jiz o 5 hodin drive, tedy jeste davno pred spankem :-) Taky ten slejvak tam byl mnohem silnejsi nez dole, kde naprselo pouhych 25 mm. Jenze bagrista holt neni odtamtud.

    ( Kazdy jen trochu znaly mistni situace musel jiz pred pulnoci v patek pri trvajicim desti vedet, ze prijde poradna povoden. Takze ta prubezna kontrola v clanku zminena... no budme na bagristu hodni. Byla to ale pekna lehkomyslnost od neho. Udelal to jiz minuly tyden, ze nechal po praci bagr uprostred reky na cely vikend.)

    Kupodivu, pristroje v tom limnigrafu v ZB jeste funguji, pochopil jsem take ze udaje z nich jsou stale jeste prenaseny (nikoliv tedy, bohuzel, "online" ;-) kamsi do CHMU, kde je lide z oddeleni hydrologie "zpracovavaji". Pokud clovek patra a ma stesti ze mu neuniknou, casem se k tem udajum v nejakych publikacich i dostane. Nedavno se mi napriklad pres znamosti podarilo dostat se k udajum o stolete vode r. 1978 ktera nam vyplavila dum (zrovna tak jako dalsi stoleta voda lonskeho brezna, o kterezto ovsem predpokladam, ze je jeste "nezpracovana")

    Zajimal by mne velmi nazor vedeni CHMU, instituce stale jeste prevazne placene statem. Konkretne bych mel jako obcan bydlici v zaplavove oblasti reky Jizery (dovedu s predstavit, ze pro mnohe dalsi reky bude situace analogicka) nasledujici dotazy:

    1) Je pravda, ze nikde v oblasti horni Jizery a Kamenice (Harrachov, Jablonec n n Jiz, Tanvald apod.) neeexistuje instituce p r u b e z n e h o sledovani hladin rek, byt treba ne uplne standardizovaneho a aktivovaneho treba jen v pripade predpokladane vyssi vody ?

    2) Ma verejnost pristup k  a k t u a l n i m zpravam o stavu vody na Jizere nebo jsou to jen udaje "pro vnitrni potrebu" ? Udaj z Bakova n J je pro horni Jizeru asi tak dobry jako stav vody v Decine pro predikci povodni v Praze ;-) Taky i starostove mest, vedouci hasicu apod. jsou jen lide, prenaset data pouze pres takoveto uzly znamena s pravdepodobnosti blizkou jedne, ze ta data se "zadrhnou" nekde po ceste...

    3) Je li sber dat natolik centralizovan jak predpokladam, tak vetsina zajimavych lokalnich udalosti nastane prave v dobe, kdyz zodpovedna sila v CHMU zrovna neni k dispozici (prazdniny, vanoce, velikonoce, MDZ,...) priroda nerespektuje kalendar na rozdil od CHMU. Proc neni mozno ty udaje d e c e n t r a l i z o v a t ? Udaj z vodoctu v Zeleznem Brode bude zajimavy pro mesta lezici nize po proudu. Mezi ne Komorany nepatri, tam je o pulnoci v patek kazdemu srdecne jedno, co dela vodocet nekde na Jizere... Koneckoncu, rek v Cesku je spousta a kazda se zrovna chova jinak.

    4) Nejsou li vodocty, lze relevantni udaje vycist i z prubeznych srazkomernych mereni na horach, konkretne v Desne na Sousi nebo na Vrbatove boude, kde je nova automaticka merici stanice. Proc a n i  t y t o  u d a j e nejsou verejnosti k dispozici ? Pokud mozno na internetu, nedelam si iluze o jinem zpusobu komunikace obcana se zdrojem dat, pres "sit" uradu v dobe nejen pracovniho klidu...

    5) Uplne jine chovani ma povoden v nizinnych oblastech a jine na horskych tocich. System povodnove informace v Otrokovich ci na Becve (nebo Zeleznem Brode) musi vypadat jinak. V Otrokovicich to maji jiste komplikovane, ale zato maji mnohem vice casu se na povoden (Moravy, ne Drevnice ! :-) pomalu postupujici moravskymi uvaly pripravit. V horskych a podhorskych oblastech jde o hodiny, jakekoliv zpravodajstvi rychle zastarava. Muzete tedy strucne a vystizne shrnout, jak CHMU a jine instituce v soucasnosti organizuji p o v o d n o v o u i n f o r m a c i  povodi Jizery a jak spolehlive ten system funguje (treba o vikendech a dovolene) ???

    4) Jeste soukroma poznamka. Povolanim jsem matematik, pripadne argumenty o tom, jak CHMU matematicky zpracovava hydrologicke udaje bych tedy rad videl i s  p o d r o b n o s t m i, nikoliv jenom jako chlacholeni pro laiky. Jeste si dovedu predstavit modelovani nizinnych povodni, ale u takove Jizery byla chyba predpovedi kulminace posledni stolete vody -loni 8. brezna- asi 6 hodin, coz je asi tak doba kterou voda potrebuje na prekonani vzdalenosti od pramenu ;-)

    Nechci zadne zazraky, pouze to, aby hydrologicka sluzba v dobe internetu fungovala LEPE nez za cisare pana. Zkusenost poslednich nekolika povodni na Jizere mne nepresvedcila, ze tomu tak je. Byl bych velmi zavazan CHMU, kdyby mne dokazal presvedcit, ze se mylim.

    5) Uplne konkretne. Proc si obcan (treba takovy, co ma dum u Jizery a pracuje jinde, treba v Praze) nemuze na internetu najit (treba i za malou uplatu) p r u b e z n e a k t u a l n i  udaje o stavu vody v rece vyse po proudu nebo aktualni udaje o srazkach, teplotach, apod. na stanicich jako jsou Desna a Vrbatova bouda ?

    Rika se, ze neni nic starsiho nez vcerejsi noviny (a vcerejsi meteorologicke udaje ;-) No, nic bych nemel proti tomu, kdyby dnesni severo/vychodoceske Pravo krome snimku bagru prineslo graf stavu vody v Jizere za posledni dny... Aspon bych videl, ze se ty namerene udaje neztratily cestou ke specialistum ;-)

    Souhlasim, stare noviny mohou byt take zajimave - ale prece se noviny nevydavaji jen proto, aby byly ten den nepristupne a "odtajnily" se az casem - az je po letech "zpracuji" tymy dobre utajenych specialistu... Tohle ze je koncepce CHMU pro 21 tisicileti ????


    Jsme rasisti, ale máme pro to důvody

    Jindřich Dvořák

    Otazka zni " jsme rasisti" ? Odpoved je velmi jednoducha a naprosto jasna. ANO. Ale nejen ti, kteri zcela otevrene vystupuji a terorizuji urcite skupiny obyvatel ale predevsim velka vetsina tzv. mlcici vetsiny. Kde jsou zaklady tohoto chovani ?

    Nejde jen o cikany (umyslne nepouzivam slovo Rom, protoze sami cikani se mnohde ve svete hrde takto oznacuji a nejde o zadny pejorativni vyraz).

    Ale o cikanech se nyni opet nahlas mluvi. Takze kde jsou koreny averze proti konkretne tomuto etniku ? Mnoho stoleti zpet, v Indii, tvorili tito lide jednu z kast a diky svemu chovani a jednani to byla kasta nejnizsi, vsemi ostatnimi obyvateli vice ci mene otevrene opovrhovana. Takze tento "problem" neni zadnym soucasnym novodobym problemem ale jeho koreny sahaji daleko do nasi minulosti.

    Tato skupina lidi zkratka zije po svem, jejich, pro vetsinu lidi neprijatelne chovani je dusledkem jejich subjektivnich pocitu o  utlaku, o nezadouci "vyjimecnosti". Bohuzel si ve velke vetsine absolutne nepripousteji, ze je to predevsim diky jejich vlastnimu chovani.

    Jako male deti ve vetsine nedelame rozdily v barve kuze. Matne si pamatuji, ze jsem s cikany ve skole kamaradil a netrpel jsem zadnymi tzv. predsudky.

    Moji rodice nemeli zadne pripominky ani rasove komentare o tom, ze bych se s nimi nemel kamaradit, ponechali vsemu volny prubeh.

    Pozdeji jsem vsak zacal "narazet" na sve osobni zkusenosti. V pate tride me moji "kamaradi" prepadli na toalete, sebrali mi penezenku s 20-ti korunami a stravenky na obedy a jako premii mi vyrazili dva zuby. Reakce jejich rodicu pri vysetrovani incidentu byla samozrejme tradicni ." To neni pravda, to nebyly nase deti, to je diskriminace........." netrvalo dlouho a pred skolou na mne zautocili opet ti sami cikani, tentokrat s  umyslem jen tak pro zabavu si do mne kopnout. Zeptal jsem se jich, co blbnou, ze jsme jeste nedavno byli "kamaradi", ze proti nim nic nemam.

    Jejich odpoved ..... My se nemuzeme kamaradit s bílými, to bysme s nasimi nevydrzeli...... tentokrat to skoncilo bez rvacky.

    Od te doby mam samozrejme v sobe zakorenenou urcitou averzi vuci cikanum, vyhybam se jakemukoliv kontaktu s nimi a i me rozciluje, jak dokazi genialne vyuzivat a zneuzivat vseho, co neni jednoznacne, co jim jen trochu umozni prizivit se .....

    Podobne citi svou averzi vetsina lidi,bez ohledu na to, zda v CR nebo VB, nebo v Australii, ci treba v Africe. Je to celosvetovy pohled na skupinu lidi, kteri si za staleti sami vytvorili svuj obraz, obraz nevzdelanych a afektivnich jedincu, pred kterymi je potreba se mit na pozoru.

    Tak to citi nejen tzv. obycejni lide,ale i politici. Je smesne i smutne zaroven, kdyz tzv.demokraticky svet ( VB ,Belgie.....) nas poucuje a kritizuje za diskriminaci,ale sami se chovaji daleko hure,nez "my". Od nas cikani svobodne odchazeji, nikdo jim nebrani ve svobodnem pohybu, ale to same se uz neda rici o napr. VB.

    Jiste, za to, ze se stala zemi zaslibenou muze predevsim a jenom jejich stedrost. Komu by se nelibilo odjet na  nejmene pulrocni dovolenou do zeme, kde dostanou zdarma ubytovani, stravu ,dokonce i penize,o kterych se tady nezda ani kvalifikovanemu jedinci na slusnem postu. A to vse s vedomim, ze po navratu domu dostane jeste veskere socialni a jine davky, ktere se mu stradaji ve statni pokladne.Docela by mne zajimalo, kdyby stejne tak zacali ekonomicky cestovat i bilí obcane ,jak by tyto staty reagovali.......

    Ale prave tento jejich system z nich udelal mucholapku. Jiste, neni se co divit, ze se dnes snazi vsemoznym zpusobem tento priliv ekonomickych turistu z vychodni evropy omezit, ale cini tak zpusobem, ktery se da zcela bez obav oznacit za rasisticky, dokonce rasisticky s  pozehnanim vlady. Lepsi zpusob projevu rasismu-navic vladniho a oficialniho rasismu si snad neni ani mozne predstavit.

    Ne, nedivim se jim, ale takto se tento "problem" neda resit. Co takhle vyrizovat zadosti do napr. 14 dni, mezitim ubytovat zadatele ve sbernych strediscich, ne v hotelech, postarat se jim pouze o jidlo a zakladni potreby -umyvarny, toalety, ale po celou dobu jim nedat ani penny? Donutit je zde pracovat (urcite by se nejaka prace nasla) aby si svuj pobyt mohli zaplatit a pokud nebudou chtit pracovat a  nebudou se chovat slusne, budou krast a spekulovat, poslat je na jejich naklady okamzite domu ? Jsem presvedcen, ze by okamzite prestala byt VB pro nase utiskovane spoluobcany zajimava a zadouci.

    Ale resit tzv. " romskou otazku" statnim rasismem, to skutecne nelze. A obvinovat z neho nasi vladu,kricet do sveta, ze je to problem Ceske republiky, to je pokrytectvi jako z ucebnice.

    Cikany nikdo "neprevychova", tito lide vzdy budou inklinovat tam, kde jim budou davat.........,vzdy se budou snazit na nekom prizivit, na nekoho udelat levou, a to pri co nejmensi namaze.

    A jen se nekdo otre o to, ze udelali neco nezakonneho, hned budou kricet o diskriminaci . Je nutne se proste s jejich pritomnosti a existenci smirit a v ramci zakonu eliminovat jejich vystrelky a zpusob chovani, ktery se nam sice nemusi libit,ale ktery maji tito lide po staletich "utlaku" proste v genech.

    Zruste proto anglicane sve ostudne kontroly na letistich a radeji omezte svou stedrou naruc. Rozhodne neprodelate.......I kdyz na druhou stranu se mi chce polozit otazku "Proc je nechcete, proc jim nepomuzete ,kdyz je udajne my utiskujeme? Nejste nahodou rasisti prave vy ?

    Poznámka JČ: Romové, žádající v Británii o azyl, jsou nyní s celou rodinou umisťováni do vězení, Finanční částky, které dostávají, jsou nesmírně malé, poslední dobou většinou dostávají jako všichni imigranti pouze nesměnitelné kupony na jídlo, za něž nesmějí dostat nazpět ani drobné. Jejich situace v Británii je obtížná. - Základem rasismu je nepřípustné rozšiřování individuální zkušenosti na celou etnickou skupinu. Nelze generalizovat a házet všechny Romy do stejného pytle - je to totéž jako tvrdit, že "všichni Češi lžou a kradou". Nemluvíme-li o nezaměstnanosti, Romové jsou v České republice velmi vážně perzekvováni. Zrovna včera byl usmrcen jeden Rom.


    Byzantské zákony v akci

    Přikazuji vám, že jste vinen

    Tomáš Pecina

    Komunikace s českými úřady bývá zdrojem těžko popsatelné kombinace pocitů, v nichž se mísí úzkost a bezmoc hrdiny Kafkova Procesu s bujarým veselím, jež dokázal nezapomenutelným způsobem zprostředkovat Vlasta Burian ve filmu U pokladny stál.

    Pan Aleš Hronek, občasný přispěvatel Britských listů, udělal chybu. Přestěhoval se ze Svitav do Pardubic a opomněl do pěti dnů od změny bydliště požádat Policii o vydání nového zbrojního průkazu. Obdržel tudíž dopis z referátu vnitřních věcí pardubického Okresního úřadu.

    Dokument je okouzlující svou stylizací: nejde pochopitelně o příkaz, nýbrž o správní rozhodnutí vydané v příkazním řízení (tento nesmysl je ovšem zakotven už v zákonu o přestupcích), a A. Hronek není vinen, ale prostě se - v úřední mluvě - přestupku dopustil. Razítkem vybavený rozumbrada nicméně postupoval benevolentně a provinilci, který takto pochybil poprvé a evidentně nikoli ve zlém úmyslu, udělil napomenutí, domnívaje se, že tím věc skončila.

    Věci však nabraly kafkovský obrat, když o tři měsíce později přišel Aleši Hronkovi dopis od policie. V něm mu jakýsi major Josef Kopecký sděluje, že s ním policie zahájila další správní řízení a hodlá mu zbrojní pas odebrat, neboť A. Hronek "porušil povinnost stanovenou obecně závaznými předpisy na úseku zbraní a střeliva".

    V dalším dopise, zaslaném o den později (uvádíme ho ve stejném dokumentu jako stranu 2), se provinilci sděluje, kdy a kde má právo nahlédnout do příslušného spisu.

    Kuriózní na celém případu je, že policie, stejně jako okresní úřad, postupuje v tomto případě zcela v souladu se zákonem o zbraních a střelivu, který skutečně nařizuje policii odejmout občanovi zbrojní průkaz v případě, že ztratí spolehlivost v důsledku toho, že se dopustil jakéhokoli přestupku proti tomuto zákonu.

    Jedná se o klasický legislativní zmetek: ačkoli ten samý zákon stanoví v § 49, odst. 1, písm. c), že zbrojní průkaz se odnímá, pouze pokud jeho držitel zákon porušil závažným způsobem nebo opakovaně, obchvatem přes zákon o přestupcích (č. 200/1990 Sb.) lze dovodit, že k odnětí zbrojního průkazu může vést i nejbanálnější porušení zákona o zbraních a střelivu, jako např. opožděné oznámení změny bydliště.

    Aleš Hronek má nyní tři možnosti:

    1. na vlastnictví zbrojního průkazu resignovat a za tři roky, až uplyne lhůta, určená pro zahlazení jeho přestupku, požádat o vydání nového;

    2. proti rozhodnutí o odebrání zbrojního průkazu podat nejprve správní žalobu a poté ústavní stížnost; vzhledem k tomu, že současná právní úprava je vnitřně nekonzistentní a evidentně nepřiměřeně tvrdá, má značnou šanci domoci se nápravy; to však nebude dřív než za 2-3 roky a vyžádá si to nemalou investici do právního zastoupení (ta se u Ústavního soudu až na výjimky nevrací, a to ani v případě, že je stěžovatel úspěšný);

    3. pokorně vložit do obálky tisícovku a při prohlížení spisu ji zasunout do správné kapsy.

    Co byste panu Hronkovi poradili vy?

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|