Britské listy


pátek 14. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Palestinci a Američané:
  • Hrůzná krutost odsouzeného národa (Robert Fisk) Atentáty v Americe:
  • Sebevražední teroristé jsou neporazitelní (Robert Fisk, Independent)
  • Proč se lidé v různých částech světa z atentátů v Americe radovali (Guardian)
  • Američané pořád nechápou, proč jsou nenáviděni (Guardian)
  • Co budou Spojené státy dělat teď? Nebude to čin odplaty, ale prevence (James Rubin, bývalý tiskový mluvčí Madeleine Albrightové) Ohrožená demokracie:
  • Poplach!! Velký pozor na Jiříky, Toníky, [Bushe a Blaira], ale taky na Motly, Neffy a jim podobné (čtenář) Dokument:
  • Policejní fundamentalismus Ondřeje Neffa (přepis televizní diskuse) Komentář:
  • Policejní fundamentalismus Ondřeje Neffa (Tomáš Pecina) Úvaha:
  • Člověk jako kybernetická zbraň (Václav Pinkava) Názor:
  • Ve jménu vyššího principu proti nepříteli (Karel Pavlas) Diskuse o Americe:
  • Breaking news a staré pravdy (Darius Nosreti) Obrana:
  • Neútočte na USA (Jan Maršák) Česká televize:
  • Podvečerní pořady v úterý 11.9. byly skutečně strašné (Petr Mikovec)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Co je nového v České republice

    Aktualizace, pátek 18.00:

  • Česká republika prohrála arbitráž s CME. Jak dnes oznámila společnost CME, arbitrážní tribunál rozhodl, že Česká republika porušila závazky vyplývající z úmluvy o vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Nizozemským královstvím a je povinna uhradit Lauderově společnosti v plné výši způsobenou škodu. Její výše bude stanovena v druhé fázi rozhodčího řízení; CME požaduje častku 500 milionů amerických dolarů, tj. asi 18 miliard korun. (TP)

    Aktualizace, pátek 15.30

  • Bylo by to činem neuvěřitelné odvahy a moudrosti, kdyby se Spojené státy na okamžik nyní zastavily a zamyslely se nad svou rolí na světě, nad nezájmem své vlády o utrpení Arabů, nad hloupostí svého nynějšího prezidenta. Avšak samozřejmě, Spojené státy budou chtít zaútočit proti "světovému terorismu", a kdo je může za to kritizovat ? Mnoho lidí rychle odsoudí jakékoliv pokusy argumentovat, že bychom měli zkoumat skutečné historické důvody, proč došlo k tomuto činu násilí v rozsahu světové války. Ale pokud to neučiníme, budeme čelit takovému konfliktu, jaký jsme nezažili od Hitlerovy smrti a porážka Japonska, Koreje a Vietnamu ve srovnání s tím bude jen bagatelou. Amerika je teď ve válce a pokud se drasticky nemýlím, zemře na Blízkém Východě nyní mnoho tisíc dalších lidí a možná zemře mnoho dalších lidí i v Americe, píše v prvním textu dnes odpoledne aktualizovaného vydání britský novinář Robert Fisk, dlouholetý odborník na Blízký východ, který tam žije a pracuje přes dvacet let. - Zítra, v sobotu budeme publikovat zvláštní vydání Britských listů, v němž přineseme výběr analytických článků k dnešní americké krizi. Jsme totiž přesvědčeni, že je nutno pokoušet se alespoň zčásti napravovat černobílý, povrchní a nebezpečný obraz, který o krizi neodpovědně šíří české sdělovací prostředky.

  • Havel: Americký úder "proti teroristům" bude "v zájmu celého lidstva". Toto je tisková zpráva z České televize z dnešního odpoledne, kterou necháváme bez komentáře: :)

    Prezident České republiky Václav Havel je přesvědčen, že případná odveta za ničivý útok, kterou připravují Spojené státy proti teroristům, je v zájmu celého lidstva. Celý exklusivní rozhovor s prezidentem Václavem Havlem přinese Česká televize v dnešním "Tady a teď" .

  • "Komunistický" Guardian? Míní Ladislava Burešová:

    Pravidelný čtenář listu Guardian=komunista.

    Poznámka JČ: Dejte si pozor, paní Burešová, abyste svým černobílým viděním omylem nepřispěla k rozpoutání třetí světové války. Mohla byste v ní taky zahynout...

  • "Blábolící příspěvky" v pátečních Britských listech. Konstatuje Robert Buchar:

    Temer jsem neveril vlastnim ocim, kdyz jsem cetl mnohe "blabolici" prispevky v patecnim vydani BL. Nemam zadny problem s tim kdyz nekdo vystavuje v tisku svuj osobni nazor. Mam ale problem s tim, kdyz se pod to nedokaze podepsat [ Poplach!! Velky pozor na Jiriky a Toniky.] Kdyz je pan "ctenar" srab tak by mel drzet hubu. Kredibilite BL to v zadnem pripade neprospiva.

    Poznámka JČ: Nemohu nijak komentovat anonymitu tohoto příspěvku, kromě toho, že s ní osobně nesouhlasím. Co se týče jeho obsahu, autor varuje, že tragédie nynější americké katastrofy může být zneužita (už je nyní zneužívána) americkým i britským politickým vedením k manipulativnímu zvyšování vlastní politické popularity. Argumentuje, že pokud budou tito politikové smět vést nekonečnou válku proti neviditelnému a nedefinovanému nepříteli, a jen oni sami budou určovat, kdy má tato válka skončit, důsledkem může být vážné ohrožení demokracie. V žádném případě není autor proti potrestání konkrétních viníků, pokud se najdou - protestuje proti manipulativnímu politickému zneužívání emocí, anglický termín je jingoismus. Myslím, že je to argument, nad nímž bychom měli alespoň zauvažovat, než ho odmítneme. Proč je to blábol?

  • Freudovský brept? Doufám, že mají Američané víc rozumu. Poznamenává Pavel Ryšavý:

    Včera ráno jsem slyšel v radiu v Radiozurnalu poznámku od hosta Karla Kovandy: "Americane az se rozhodnou, kdo je puvodcem teto tragedie....." (Takze dle toho se asi staci jen rozhodnout, proti komu to vyuzit, verim ze maji Americane vice rozumu....)

    To je ale rec, co ?

  • Proč pořád Guardian? Proč citují Britské listy pořád z Guardianu? Ptá se Václav Verner:

    Mam dojem (mozna je spatny), ze BL vetsinou cituji nebo otiskuji preklady clanku (nazoru) z Guardianu, je az tim nejaky ucel???

    Jakou cast politickeho spektra v GB Guardian podporuje???

    Odpověď JČ: Britské listy jsou médiem, které může pouze doplňovat domácí českou mediální scénu. Proto se nepokoušejí mapovat celé spektrum zpráv a názorů, ale snaží se vyplňovat mezery tam, kde česká média projevují tendenci šířit předžvýkaný, konvenční názor. BL apelují na přemýšlivého čtenáře, aby v konvenčních názorech vyhledával rozpory, a chtějí přinášet do českého prostředí myšlenky a analýzy, o nichž se tam nemluví. Nemá například myslím valného smyslu, abychom citovali redakční komentář Murdochova deníku The Times (listu, který například cenzuruje informace o porušování lidských práv v Číně, protože tam jeho vlastník Rupert Murdoch provozuje televizní stanici; Rupert Murdoch je mezinárodní ekvivalent českého Vladimíra Železného), který v podstatě včera vyzýval, aby Západ "na někoho" zaútočil co nejdříve. Nelišil se příliš od toho, co teď vidíme na Nově neb čteme v českém tisku. (Já to totiž taky všechno nestihnu přeložit, a tak vybírám texty, které jsou nečím zajímavé.) Chceme, aby se lidé zamysleli, a proto přinášíme názory, které jinak v ČR čtenář, neznalý angličtiny, nenajde. Deník Guardian je seriózní britský list, stojící mírně nalevo od středu politického spektra. Je proslulý ostře nezávislou, investigativní prací, zaměřenou padni komu padni proti jakékoliv vládnoucí moci: odhalil celou řadu skandálů v britské konzervativní i labouristické vládě a tuším loni byl odměněn titulem Nejlepší britský list roku. Je to jediný britský deník, který nemá v Británii soukromého majitele, ale řídí ho od třicátých let samostatná správní rada nadace, nezávislé na jakýchkoliv politických vlivech. Občas tiskne i texty, které mně osobně připadají naivně "levicové", zveřejňuje však občas i texty ostře "pravicové". Přiznám se, že po prolistování britského tisku nakonec většinou skončím u Guardianu, protože v něm nacházím největší množství podnětných článků a myšlenek. Konzervativní Daily Telegraph je velmi dobrý, co se týče textů ohledně vědeckých objevů a techniky, list Times má vynikajícího komentátora Simona Jenkinse, ale deník Guardian podle mého názoru je systematicky nejobjevnější, i když například jeho zpravodajství ze střední Evropy (podobně jako je tomu u ostatních britských deníků) je skandálně nedostatečné. - Proč by nemohli být slyšeni i v nynější situaci lidé, kteří mají povědomí o muslimské straně konfliktu a dokáží interpretovat, co si tito lidé většinou myslí? To máme potlačit veškerý dialog? - Publikujeme reakce čtenářů, kteří zveřejněné názory kritizují. (JČ)

  • Budou muset čeští vojáci, vyslaní Americe na pomoc, žádat o vstupní víza do USA a podrobovat se ponižujícím pohovorům s konzulárními úředníky? Dotazuje se Patrik Sládeček:

    Pokud Amerika usoudí, že byla napadena cizím státem, nepochybně dojde k odvetné akci. Z prvních reakcí Bruselu vyplývá, že by se jednalo o válku celé Severoatlantické aliance, tedy by zřejmě do ní byli zapojeni i čeští vojáci. Představme si, že by se konflikt rozšířil na území USA a "naši" by byli povoláni na pomoc. Zdalipak by museli žádat o vstupní víza a absolvovat tradiční kolečko pohovorů s konzulárními a imigračními úředníky na ambasádě a na letištích?

  • "Co budete dělat s naprosto tragicky neprofesionálním pořadem Naostro a jeho moderátorem Šímou?" zeptal se Jiřího Balvína Jan Čulík. "Na rozdíl od Petra Sládečka, Vás neoslovím," odpověděl prozatímní ředitel, který i v ostatních odpovědích potvrdil pověst člověka, jemuž slovo "změna" nezní libě. (TP)

  • Po dohodě jsme přesunuli plánovaný online rozhovor s Vlastimilem Ježkem ze středy na pátek od 14.00. V pondělí uzavře blok rozhovorů s kandidáty na generálního ředitele ČT Jan Štern. (TP)

  • Do konkursu na generálního ředitele ČT se hlásí 44 kandidátů. Jsou to:
    1. Jiří Balvín
    2. Jindřich Bareš
    3. Pavel Bartas
    4. Pavel Bouda
    5. František Červený
    6. Alena Dlabačová
    7. Josef Doležal
    8. Aleš Heřmánek
    9. Evžen Hlinovský
    10. Radek Kunzajk
    11. Ondřej Hubner
    12. Ladislav Horák
    13. Jiří Janeček
    14. Vlastimil Ježek
    15. Martin Julek
    16. Svatava Kabošová
    17. Jan Kněžínek
    18. Bedřich Komárek
    19. Jan Kopal
    20. Tomáš Kopečný
    21. Jiří Koubek
    22. Jiří Makovec
    1. Vítězslav Kubáč
    2. Tomáš Marek
    3. Petr Marek
    4. Dana Mazalová
    5. Martin Mrnka
    6. Alena Mullerová
    7. Vít Novotný
    8. Ivo Pavelek
    9. Jaromír Pohan
    10. Jan Řeřicha
    11. Jiří Říha
    12. Petr Sládeček
    13. Petr Schonfeld
    14. Otakar Svoboda
    15. Zdeněk Ševčík
    16. Karel Štěpánek
    17. Jan Štern
    18. Martin Vadas
    19. Stanislav Vaněk
    20. Zdeněk Verner
    21. Jan Vít
    22. Michal Vostřech (Vostřez?)
    (Zdroj: LN)

  • Zveřejnili jsme projekt Petra Sládečka, který nám jej poskytl jako první z kandidátů. Proti kompletní verzi chybí příloha obsahující kalkulace přímých nákladů navrženého vysílacího schématu, takže P. Sládeček neprozrazuje nic z údajů, které Rada ČT v rozporu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím prohlásila za tajné. Části projektu jsou zde:

  • Přehled připravovaných, probíhajících i uskutečněných chatů je zde. Otázky lze posílat do všech chatů, které ještě neskončily. Ty jsou označeny světle modrým (nebo červeným, pokud rozhovor právě probíhá) symbolem hodin. (TP)

  • Josef Žák (KOSMAS) oznamuje, že má k dispozici poslední kusy knihy J. Čulíka a T. Peciny V hlavních zprávách: televize. Objednat je lze na www.kosmas.cz. (TP)

    Milan Horálek: "Požadovat informace o nákladech pořadů je nehorázné!"

  • Co je jinde považováno za samozřejmost, je v ČR "neslušnost". Otevřenost a přístup k informacím jsou základní podmínkou fungující demokracie. Americký Bílý dům zcela běžně publikuje, jaké přesně mají jeho zaměstnanci platy, viz zde; Rada České televize ve středu usoudila, že zveřejnění platů vysokých činitelů ČT by bylo útokem na jejich soukromí! :))) Jakýsi Horálek z téže Rady se vyjádřil, že žádost Britských listů o informace o rozpočtech pořadů ČT a platech jejích vedoucích pracovníků je "neslušná"! Jaksi mu vůbec nedošlo, že Česká televize má podle zákona povinnost tyto informace poskytovat. O předminulém groteskním zasedání Rady České televize, z něhož vyplývá, že ČT je zřejmě skutečně už na šikmé ploše směrem k zániku, protože se Rada nedokáže chovat kompetentně, jsme psali zde. (JČ)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)


  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. To je k dispozici zatím pouze pro prohlížeč Internet Explorer a pro Mozillu, na netscapové verzi se intenzivně pracuje. (TP)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Hrůzná krutost odsouzeného národa

    Tento komentář Roberta Fiska, dlouholetého odborníka na Blízký Východ, Angličana, který léta žije v Bejrútu, vyšel v deníku Guardian, citujeme ho ze sítě
    Znet. Je datován ve středu 12. 9. 2001.

    Tak to dospělo až k tomuhle. Celá historie Blízkého východu - rozklad ottomanské říše, Balfourova deklarace, lži Lawrence z Arábie, arabské povstání, založení státu Izrael, čtyři arabsko-izraelské války a 34 let brutální izraelské okupace arabského území - to všechno bylo zlikvidováno během několika hodin - tím, že osoby, které tvrdí, že zastupují rozdrcené, ponížené obyvatelstvo, zaútočily odvetou zlem a neuvěřitelnou krutostí odsouzeného národa. Je spravedlivé - je etické - napsat toto tak brzo, bez jediného důkazu, když se ukázalo, že poslední barbarský atentát, v Oklahomě, byl dílem domácích Američanů? Obávám se, že ano. Amerika je teď ve válce a pokud se drasticky nemýlím, zemře na Blízkém Východě nyní mnoho tisíc dalších lidí a možná zemře mnoho dalších lidí i v Americe. Někteří z nás už jsme dlouho varovali, že dojde k výbuchu. Nikdy jsme však neočekávali tuto noční můru.

    Ano, člověk okamžitě myslí na Osamu bin Ladena, na jeho peníze, na jeho teologii, na jeho hrůznou soustředěnost, s níž chce zničit americkou moc. Seděl jsem před bin Ladenem, když líčil, jak jeho muži pomohli zlikvidovat ruskou armádu v Afghánistánu, a tedy zničit i Sovětský svaz. Jejich nesmírné sebevědomí jim umožnilo, aby vyhlásili válku i Spojeným státům.

    Avšak tohle není válka demokracie proti teroru, jak bude svět v následujících hodinách a dnech přesvědčován. Týká se to také amerických řízených střel, které rozbíjely palestinské domovy, a amerických vrtulníků, které v roce 1996 střílely na libanonskou sanitku, a  amerických dělostřeleckých salv, které o několik dnů později zničily vesnici jménem Qana, a  libanonských bojůvek, placených a oblečených do uniforem spojencem Ameriky Izraelem - které sekaly lidi na kusy, zabíjely a znásliňovali v palestinských uprchlických táborech.

    Ne, není pochyb o tom, že to, co se stalo, tento útok proti Spojeným státům, je absolutní zlo, které nelze vyjádřit slovy. To, že Palestinci mohli oslavovat masakr tisíců nevinných lidí, není jen symbolem jejich zoufalství, ale také jejich politické nezralosti, jejich neschopnosti pochopit to, z čeho vždycky obviňovali izraelského nepřítele - že jedná nepřiměřeně. Avšak varování přicházelo v minulosti dost. Všechna ta léta rétoriky, všechny ty hrozby zaútočit na samé srdce Ameriky, useknout hlavu "americkému hadu" - považovali jsme to za prázdné výhrůžky. Jak by mohla skupina zaostalých, konzervativních, nedemokratických a zkorumpovaných režimů a malých, násilných organizací, vyplnit takové absurdní hrozby? Teď už víme jak.

    A v oněch hodinách, které následovaly po úterní katastrofě, jsem si začal uvědomovat ony další, neuvěřitelné útoky proti Spojeným státům a jejich spojencům, které se nyní zdají ve srovnání s nynějším masakrem naprosto minimální? Nenačasovali sebevražední atentátníci, kteří v Bejrútu 23. října 1983 usmrtili 241 amerických a téměř 100 francouzských vojáků, své útoky také nesmírně precizně?

    Mezi zničením americké námořní základny a usmrcením Francouzů, kteří byli ve vzdálenosti 5 kilometrů, uplynulo jen 7 vteřin. Pak došlo k útokům na americké základny v Saúdské Arábii a k loňskému - ukazuje se nyní, že téměř úspěšnému - útoku potopit americkou válečnou loď USS Cole v Aidenu. A jak lehké bylo naše selhání! - nepovšimli jsme si nové zbraně na Blízkém východě, jíž se ani Američané ani nikdo ze Západu nemůže vyrovnat - zoufalstvím poháněného sebevražedného atentátníka.

    Veškerá americká moc, její bohatství a arogance - budou nyní říkat Arabové - nedokázala ochránit největší světovou mocnost před touto zkázou.

    Novináři, i ti, kteří se doslova brodili krví na Blízkém východě, nemají v tomto případě slov. Strašlivé, hrůzné, nevyjádřitelné slovy, neodpustitelné - v následujících dnech se tato slova stanou vodou mizející v poušti. A dojde také, přirozeně a nevyhnutelně, a zcela nemorálně, k pokusům zamlžit historické křivdy a krveprolévání a nespravedlnost, které vyvolaly tuto americkou katastrofu. Bude se nám kázat o "nesmyslném terorismu" - ten výraz "nesmyslný" je velmi důležitý, jestli je potřeba, abychom si neuvědomili, jak nenáviděnou se stala Amerika v zemi, kde se zrodila tři velká náboženství.

    Zeptejte se Araba, jak reaguje na smrt tisíců nevinných lidí, a bude reagovat tak, jak by měli reagovat všichni dobří a slušní lidé, že je to neuvěřitelný zločin. Ale pak se zeptá, proč jsme my nepoužívali těchže slov, ohledně sankcí, které zničily život asi půl milionu dětí v Iráku, proč jsme nezuřili, když bylo během izraelské invaze do Libanonu v roce 1983 usmrceno asi 17 500 civilistů, proč jsme dovolili jedinému národu na Blízkém východě, aby ignoroval rezoluce Rady bezpečnosti OSN, ale bombardovali jsme a postihovali jsme sankcemi všechny ostatní národy, které se pokusily o totéž. A všechny tyto základní důvody, proč loni v září začal Blízký Východ hořet - izraelská okupace arabského území, vyvlastňování Palestinců, bombardování a státem podporované popravy, izraelské mučení - to všechno teď musí být zamlženo, aby to ani v nejmenším racionálně nevysvětlilo nynější divošský útok na Spojené státy.

    Ne, nebyla to vina Izraele - můžeme si být jisti, že Saddám Husajn a další groteskní diktátoři to budou tvrdit - ale zlý vliv historie a náš podíl na jejím břemeni nese část viny sebevražedných atentátníků. Naše nesplněné sliby, možná i naše likvidace otomanské říše, vedly nevyhnutelně k této tragédii. Amerika financuje války Izraele už tolik let, že si myslela, že to bude pro ni zadarmo. Už tomu tak však v budoucnosti nikdy nebude. Bylo by to činem neuvěřitelné odvahy a moudrosti, kdyby se Spojené státy na okamžik nyní zastavily a zamyslely se nad svou rolí na světě, nad nezájmem své vlády o utrpení Arabů, nad hloupostí svého nynějšího prezidenta. Avšak samozřejmě, Spojené státy budou chtít zaútočit proti "světovému terorismu", a kdo je může za to kritizovat ? Ano, kdo by vůbec kdy mohl ukázat nyní prstem na Američany, kteří užívají pejorativního a někdy rasistického slova "terorismus"? Mnoho lidí rychle odsoudí jakékoliv pokusy argumentovat, že bychom měli zkoumat skutečné historické důvody, proč došlo k tomuto činu násilí v rozsahu světové války. Ale pokud to neučiníme, budeme čelit takovému konfliktu, jaký jsme nezažili od Hitlerovy smrti a porážka Japonska, Koreje a Vietnamu ve srovnání s tím bude jen bagatelou..

    Před osmi lety jsem pomáhal natočit televizní seriál, který se snažil vysvětlit, proč tolik muslimů nyní nenávidí Západ. Včera večer jsem si vzpomněl na některé muslimy v tomto filmu, na jejich rodiny, popálené bombami a zbraněmi, vyrobenými ve Spojených státech. Hovořili o tom, jak jim nikdo nepomůže, jen Pánbůh. Teologie proti technologii, sebevražedný atentátník proti jaderné velmoci. Teď jsme se poučili, co to znamená.


    Sebevražední teroristé jsou neporazitelní

    Tento článek reportéra Roberta Fiska, dlouholetého odborníka na Blízký východ, vyšel včera v deníku Independent.

    Nedlouho před druhou světovou válkou varoval tehdejší britský premiér Stanley Baldwin, že "atentátník s bombou vždycky pronikne". Dnes lze argumentovat, že "sebevražedný atentátník s bombou vždycky pronikne". Možná ne každý. Nikdy se nedovíme, kolika jiným únoscům se nepodařilo nastoupit do letadel ve Spojených státech v úterý ráno, ale podařilo se to dostatečnému množství, aby způsobili masakr v strašlivém, nepochopitelném měřítku. Sebevražedný atentátník nikdy nezmizí ze scény. Je to exkluzivní zbraň, která patří "jim", nikoliv nám, a žádná vojenská moc, jak se zdá, není schopna si s tímto jevem poradit.

    Částečně kvůli sebevražedným atentátníkům utekli Izraelci z Libanonu. Přesně kvůli přítomnosti sebevražedných atentátníků utekli Američané z Libanonu sedmnáct let předtím. Vzpomínám na to, jak tehdejší viceprezident George Bush, nyní George Bush senior, byl viditelně dojatý uprostřed trosek americké námořní základny v Bejrútu, kde zahynulo 241 amerických vojáků. "Nedopustíme, aby hrstka plíživých teroristických zbabělců otřásla zahraniční politikou Spojených států," řekl nám tehdy. "Zahraniční politiku nebude diktovat terorismus ani ji nebude měnit." O několik měsíců později se američtí námořníci sbalili a utekli z Libanonu.

    Nedávno jsem hovořil s jedním indickým vojákem, veteránem indické války o Srí Lanku, který nyní slouží u OSN v jižním Libanonu. Zeptal jsem se ho, jací byli tamilští sebevražední atentátníci ve srovnání s členy libanonské organizace Hizbollah. Voják pozvedl obočí. "Hizbollah se těm Tamilcům absolutně nemůže vyrovnat," řekl. "Jen si pomyslete, všichni u sebe mají sebevražednou kapsli. Nařídil jsem svým vojákům, aby jezdili rychlostí 160 km/h, aby se jim takový Tamilec nemohl vrhnout pod džíp."

    Neexistuje vojenské řešení. Pokud bude naše strana ochotna sice riskovat, nikoliv však obětovat životy (konec konců, válka bez mrtvých a raněných, to je americký vynález), sebevražedný atentátník je jaderná zbraň druhé strany. Ona zoufalá, nešťastná paní v letadle, které pak nabouralo do Pentagonu, telefonovala svému manželovi, že mají únosci nože a nástroje na otevírání lepenkových krabic. Nože a nástroje na otevírání lepenkových krabic, to stačí k zasazení drastické rány světové supervelmoci. To a letadlo plné paliva.

    Avšak sebevražední atentátníci nejsou všichni stejní. Mnoho palestinských mladíků, kteří se vyhazují sami do povětří, často spolu s nevinnými Izraelci, nemá žádné vzdělání. Chabě znají Korán, ale jsou naplněni hněvem, zoufalstvím a pevným přesvědčením, že jsou v právu. Sebevražední atentátníci z organizace Hizbollah znali Korán lépe, byli starší, často za sebou měli léta věznění, která je zatvrdila k jejich sebevražedné misi.

    Pokud byli v úterý v každém letadle čtyři únosci, znamená to, že se 16 mužů rozhodlo, že se najednou usmrtí. Znali se navzájem? Je to nepravděpodobné. Bezpochyby byli vzdělaní. Museli dobře znát, jak ovládat jedno z nejmodernějších letadel.

    Zdálo se mi výmluvné, když mně o několik hodin později vyjadřoval jeden americký reportér pochybnosti ohledně mého přesvědčení, že tito muži museli těmito letadly a těmito lety cestovat mnohokrát předtím. Muselo to tak být, protože si předem museli vyzkoušet bezpečnostní zařízení na letištích. Museli zjistit, kolik je členů palubní posádky, kolik létá v průměru cestujících, jaké je průměrné zpoždění při startu. Museli si zjistit, jestli posádka letadla zamyká kabinu pro pilota. Podle mých zkušeností se to na vnitrostátních letech v USA děje málokdy. Tito muži byli divošští, zároveň ale, také, jak se zdá, byli vzdělaní.

    Mnoho našich politiků nám poskytuje stejné, unavené sliby, že dopadnou viníky a, jak řekl Tony Blair, "zlikvidují mašinérii teroru". Ale ti lidé tomu vůbec nerozumějí. Jestliže se ta mašinérie skládá z nožů a nástrojů na otvírání lepenkových krabic, Blair sleduje chybný cíl. Jako prezident Ronald Reagan těsně předtím, když nařídil bombardování Libye v roce 1986. "Může utíkat, ale před námi se neschová," řekl o plukovníku Muammarovi Gaddáfím. Ale Gaddáfí se uměl schovat a je pořád u moci.

    President Bush bude zřejmě nyní zaměřovat další rakety na Irák či Afghánistán. Američané by raději měli zjistit, kdo tyto kruté muže naučil pilotovat Boeing 767.

    Které letecké společnosti na Blízkém východě učí své piloty řídit tento typ letadla? Které státy poskytují zemím třetího světa programy na výcvik pilotů? Jeden z nejlepších porevolučních pilotů vrtulníků v porevolučním Íránu mi sdělil, že se mu dostalo plného výcviku na americké válečné lodi z  vietnamské éry od pákistánského letectva, které najímalo jako učitele americké piloty v důchodu. A jestliže je za tímto masakrem Osama bin Laden, bylo by rozumné si uvědomit, že jedním z jeho cílům není pouze vyhnat Spojené státy z Blízkého východu, ale i svrhnout arabské režimy, loajální Washingtonu.

    Když jsem s ním naposledy hovořil, hlavním jeho cílem byl režim v Saúdské Arábii, ale mezi jeho nepřáteli byli i egyptský prezident Mubarak a Jordánsko. Mluvil o tom, jak muslimové z těchto zemí povstanou proti svým zkorumpovaným vládcům. Masakr, způsobený Američany odplatou za newyorské a washingtonské krveprolití pravděpodobně bude onou roznětkou, která probudí arabské masy z tupé poslušnosti a vyvolá výbuch.

    Na Blízkém východě je nyní sebevražedný atentátník obdivován. Nikoliv proto, že je to masový vrah, ale protože dokázal, že něco zdánlivě neporazitelné a nedotknutelné, něco, co všem diktuje, co musejí dělat, a samo se nemusí zodpovídat z toho, co činí, je ve skutečnosti zranitelné. Bylo to stejné, když začali útočit v Libanonu první sebevražední atentátníci.

    Libanonci sotva věřili, že je možné, že budou izraelští vojáci umírat v takovémto počtu. Neporazitelný mýtus izraelské armády byl zlikvidován. Tatáž reakce přišla, když nyní byly zlikvidovány symboly americké pýchy a moci. Odporné, i když malé, palestinské oslavy, byly příznakem tohoto přístupu, i když nebyly reprezentativní. Patřily do stejné kategorie jako rétorika typu "vybombardujme Bagdád tak, aby se vrátil do středověku", kterou jsme slyšeli od americké veřejnosti před deseti lety.

    Na Blízkém východě se nyní Arabové obávají, že na ně Amerika zaútočí bez důkazů. Protože je dobře si pamatovat, jak Spojené státy reagovaly v roce 1983 na vybombardování své námořní základny. Americká válečná loď USS New Jersey střílela své šrapnely velikosti automobilu do pohoří Chouf, usmrtila dva syrské vojáky a srovnala se zemí polovinu vesnice.

    Američané však dodnes nezjistili totožnost muže, který vjel s nákladním automobilem plným výbušnin na americkou námořní základnu v Bejrútu. Dnešní sebevražední atentátníci jsou jiní. Ať už je vyprodukovalo jakékoliv zoufalství, nebo snad naopak výsadní postavení, v roce 2001 sebevražedný atentátník dospěl.


    Proč se lidé v různých částech světa z atentátů v Americe radovali

    Pro mnoho Američanů bylo snad nejšokujícím rysem úterních masakrů, že v některých částech světa to vyvolalo jásání. Shrnujeme komentář Garyho Younga, který ve včerejším deníku Guardian vysvětloval, proč mnozí viděli hořící siluetu Manhattanu jako senzační pomstu. (Mimochodem i v Ostravě jsem se setkal s lidovým názorem, že to "těm arogantním Američanům patří". JČ)

    "Trefa do černého," řekl jeden muž v Káhiře. V ulicích Nablusu na západním břehu Jordánu rozdávaly skupiny Palestinců bonbóny. V Gaze někteří stříleli na oslavu ze zbraní. Jiní skandovali: "Bin Ladene, teď vybombardujte Tel Aviv!" V Káhiře a v Teheráně byly úsměvy na ulicích, stejně jako šok u jiných tamějších lidí.

    Byl to smutný obraz stavu dnešních mezinárodních vztahů, že zatímco Američané plakali nad hrůzou, která v úterý otřásla New Yorkem, na mnoha místech světa jiní plakali radostí. Satelitní televize byla příčinou toho, že se svět sešel před televizními obrazovkami, kde se neustále znovu a znovu přehrávala hrůza útoků a jejich dohra. Politika byla příčinou toho, že lidé v různých částech světa reagovali diametrálně odlišně na to, co viděli a jak to interpretovali.

    Američané byli svědky krutého útoku, nejen na jejich vzdušný prostor, jiní - a nebyli to výlučně lidé v arabském světě - viděli dramatickou pomstu.

    "No, tak se jim to podařilo oplatit," řekl mi jeden taxíkář v Káhiře. "Terorismus vyvolává terorismus," řekl jeden arabský reportér. "Spojené státy teď sklízí, co zasily."

    "Teď Američané vědí, co zakoušejí Iráčané," píše Patricia Tricksterová z vesnice Bedale v hrabství North Yorkshire. Andrew Pritchard z Amsterodamu konstatuje: "Jestliže se této největší porážce Spojených států v době míru podaří zmenšit arogantní ego Američanů, kteří se považují za jedinou světovou supervelmoc, bude to velmi pozitivní důsledek."

    Je nutno zdůraznit, že tyto projevy mstivé škodolibosti jsou lidové a nikoliv oficiální. Na Západě je automatické, že vlády tamějších zemí teroristické útoky na Spojené státy odsoudí, naopak nepřátelé USA a země, které se stávají cílem amerického hněvu, většinou teroristické útoky neodsuzují. Avšak tentokrát teroristické útoky na Ameriku rychle odsoudil šéf Palestinců Jásir Arafat. Teroristické útoky odsoudil i libyjský šéf Muammaar Gadáfí, který uvedl: "Všichni by měli dávat přednost lidskosti před politickými neshodami a nabídnout pomoc obětem tohoto hrůzného činu."

    Hlavní egyptská fundamentalistická organizace, Muslimské bratrstvo, konstatovala, že "jsou útoky v protikladu všem lidským a islámským hodnotám". I někdejší šéf organizace Hizbollah odmítl "tyto metody". Malou oslavu v městě Ramallah na západním břehu Jordánu rychle rozehnala palestinská policie.

    Výjimkou byl Irák, kde vysílala státní televize záběry hroutících se věžáků za doprovodu vlastenecké písně "Dolů s Amerikou!" Jeden tamější činitel pochválil teroristické útoky a uvedl, že si je "americký kovboj" zasluuje za své "zločiny proti lidskosti".

    I když je tato nálada mezi lidmi populární, není jasné, zda to v Iráku představuje většinový názor. "Jsem šokován a jsem smutný," řekl v Bejrútu Elias Khoury. "Myslím, že je to strašné. Tohle je čistě šílenství, které nemůže žádné kauze pomoci."

    Avšak není pochyb, že v některých částech světa se převážně oslavuje. Jak roste počet mrtvých a traumatické zážitky těch, kteří přežili, jsou stále otřesnější, vzniká pokušení bagatelizovat radost tolika lidí nad atentáty v Americe jako šílenství psychicky postižených osob. Takový závěr by byl tak chybný jako kdybychom charakterizovali čtyři složitě koordinované sebevražedné útoky, které udeřily na srdce nejmocnější země na světě, jako "hloupé". Protože jestliže jásání, které přivítalo katastrofu na Manhattanu bylo vyjadřováno emocionálně, svou podstatou bylo politické. To neznamená, že lze to jásání omluvit. Ale pokud existuje na světě zájem o to, pochopit, proč k těmto útokům došlo - aby se už neopakovaly - jistě by velmi pomohlo snažit se porozumět, proč někteří lidé nad těmito zvěrstvy tak jásali.

    Ústředním vysvětlením toho, proč někteří nad katastrofou v Americe jásali, je konflikt na Blízkém východě. Je tomu rok, co začalo poslední povstání v okupované Palestině. Zatím zahynulo při tomto povstání více než 700 lidí - většina z nich byli Palestinci. Spojené státy při tom po celou dobu podporují Izrael a podporovaly ho i předtím. To vytvořilo v oblasti neobyčejně silné protiamerické cítění, které existuje od doby, kdy byl Izrael v roce 1948 založen. Americká vláda je obviňována nejen z toho, že poskytuje Izraeli politickou podporu, ale i vojenskou pomoc.

    Vzhledem k tomu, že se ztrácí naděje, že bude kdy možno v tomto regionu dospět k dohodě, míra náhodného násilí formou odplaty za předchozí útoky na obou stranách vzrostla - a veřejnost obou znesvářených stran toto násilí podporuje. Je to oblast, kde se stalo politické násilí a činy individuálního a státního terorismu tak běžnými, že mnoho lidí v podstatě úplně ztratilo citlivost vůči zvěrstvům. Sebevražedné bombové útoky jsou u palestinské veřejnosti nesmírně populární. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění je podporuje asi 70 procent obyvatelstva. Průzkum veřejného mínění v Izraeli ukazuje, že asi 70 procent izraelských voličů si nemyslí, že se premiéru Arielu Šaronovi podaří zabránit násilným útokům a terorismu Palestinců. Potíž je, že více než padesát procent Izraelců je přesvědčeno, že se to Šaronovi nepodaří, protože není vůči Palestincům dostatečně tvrdý.

    "Ať ochutnají to, co my dostáváme denně už padesát let," řekl taxikář v jordánském hlavním městě Ammánu. "Možná budou teď pociťovat naši bolest."

    Šéfredaktor polooficiálního egyptského listu al-Akhbar obvinil Izrael přímo. "Říkám bez váhání, že je to Izrael, který obětoval Washington, aby posílil svou okupaci a svou nespravedlnost," řekl Galal Duweidar. "Je to vtip, že vrah Šaron nabídl Washingtonu v této zkoušce pomoc. Skutečně by Šáron pomoci mohl - tím, že by dodržoval spravedlnost a mezinárodní právo."

    Avšak kromě situace na Blízkém východě existuje širší globální obraz Ameriky jako světového četníka, který si sám píše podle vlastní potřeby své zákony. Po rozkladu Sovětského svazu získaly Spojené státy mezinárodní hegemonii, od obchodu až po vojenské intervence, a jsou proto právem obviňovány z pokrytectví. Někteří lidé považují úterní atentáty za jednorázovou pomstu za více než deset let dosud nepomstěných amerických útoků.

    "Jak činili jiným, to se teď stalo jim," řekl Izzat Hassan Ali, který vlastní obchod s potravinami v Káhiře. "Útočili na nevinné lidi v Afghánistánu a v Iráku, a teď se jim to nevyplatilo."

    Íránský majitel obchodu s potravinami Payman Bahrami konstatoval: "Krveprolévání je vždycky nesprávné, ale krveprolévání pochází z nenávisti a tuto nenávist vyvolali sami Američané. Zastrašují svět a tohle je důsledek jejich zastrašování. Trpí pak nevinní lidé."


    Američané nechápou, proč jsou nenáviděni

    Američané nemohou ignorovat, co jejich vláda dělá v zahraničí, argumentoval včera v deníku Guardian Seumas Milne.

    Téměř dva dny po strašlivých sebevražedných útocích na civilisty v New Yorku a ve Washingtonu je nyní trapně jasné, že většina Američanů prostě nechápe, o co jde. Od prezidenta až po chodce na ulicích znějí tatáž slova: toto je nevysvětlitelný útok na svobodu a demokracii, na který musíme reagovat drtivým protiúderem - jakmile vytvoříme přesvědčivou verzi událostí o tom, kdo za ty útoky vlastně mohl.

    Šoku, hněvu a smutku bylo mnoho. Ale i ta nejmenší známka pochopení, proč mohou být lidé dohnáni k tomu, aby páchali taková zvěrstva a při tom obětovali vlastní život - nebo proč jsou Spojené státy tolik nenáviděny nejen v arabských či muslimských zemích, ale po celém rozvojovém světě - jak se zdá úplně chybí. Možná že je to příliš, doufat, že si uvědomí více lidí než malá menšina, jaká je souvislost mezi tím, co Američany postihlo a čím jejich vláda postihuje velké části světa.

    Avšak Američané si to musejí uvědomit, pokud se takovéto tragedie nemají opakovat, potenciálně s ještě hrůznějšími následky. Američtí političtí představitelé dělají svým občanům medvědí službu, když posilují lidové nevědomí sebereferenční rétorikou. A ozvěna, kterou jim tvoří Tony Blair, jehož rozhodnutí přivázat Británii co nejtěsněji k americké zahraniční politice jen zvyšuje hrozbu terorismu vůči britským městům, jen posílí protizápadní pocity. Protizápadní pocity ve světě posílí také volání na obranu "civilizace", s tóny, které připomínají jedovaté teorie Samuela Huntingtona o konfrontaci mezi Západem a islámem v období po ukončení studené války - tyto teorie jen zvyšují rasismus a pokrytectví.

    Jak uvedl Mahatma Gándhí ve své slavné poznámce, když se ho zeptali, co si myslí o západní civilizaci, byl by to dobrý nápad. Od té doby, co otec George Bushe před deseti lety zahájil svůj nový světový pořádek, stojí Spojené státy, podporované spojeneckou Británii, rozkročeny nad světem jako kolos. Nejsou omezovány žádnou jinou supervelmocí ani systémem globální vlády, a tak si americký obr přestrukturalizoval globální finanční a obchodní systém ve svém vlastním zájmu, roztrhal celou řadu mezinárodních smluv, které se mu nehodí, vyslal vojska do nejrůznějších částí světa, bombardoval Afghánistán, Súdán, Jugoslávii a Irák, aniž by se obtěžoval získat souhlas OSN, zavedl celou řadu vražedných embarg proti neposlušným režimům a plně podpořil ilegální izraelskou vojenskou okupaci západního břehu Jordánu a Gazy, která trvá už 34 let.

    Je-li tomu tak, jak ve středu napsal Wall Street Journal, že prý byla katastrofa na východní pobřeží USA důsledkem Clintonova mnichovanství vůči Palestincům, hrůza pomyslet, co si asi američtí Republikáni představují, že by byla churchillovská reakce.

    Je to tato zkušenost otevřeného národního sobectví a arogance, které vyvolává ve velké části světa antiamerikanismus, mezi lidmi, kteří se netěší demokracii v dnešním světovém pořádku.

    Konec konců, byli to Američané, kteří finančně podporovali v osmdesátých letech válku proti Sověty podporovanému režimu v Kábulu, v době, kdy tam ještě dívky směly chodit do školy a ženy do práce. Bin Ladena a jeho muhadžídy vycvičily a ozbrojily CIA a MI6, Afghánistán byl proměněn v poušť a komunistický šéf státu Nadžibullah byl pověšen na lucernu v Kábúlu, jeho uřezané pohlavní orgány mu byly nacpány do úst.

    Ale pak se Bin Laden obrátil proti svým americkým sponzorům a Američany podporovaná pákistánská rozvědka vytvořila groteskní Talibán, který ho nyní ochraňuje. Ve snaze potrestat neposlušný afghánský režim, který USA samy vytvořily, zavedla Amerika proti Afghánistánu sankce, v jejichž důsledku se 4 miliony lidí dostaly podle údajů OSN na hranici hladomoru a afgánští uprchlíci se šíří ve vlnách po světě. Všechno tohle se jistě musí zdát nesmírně vzdálené Američanům, kteří teď zoufale prohledávají trosky po úterních masakrech - stejně jako zabíjení dalších Palestinců na západním břehu Jordánu, k němuž došlo ve středu, anebo ony 2 miliony mrtvých, které podle odhadů zemřely v Kongu od té doby, co byl svržen Mobutův režim, který podporovaly Spojené státy. "Co by proboha mohla mít politika společného s vyhazováním kanceláří do vzduchu během pracovní doby," ptal se ve středu jeden zmatený Newyorčan.

    Bushova vláda už sestavuje mezinárodní koalici pro boj izraelského stylu proti terorismu, jako kdyby takové kontraproduktivní útoky mohly existovat mimo společenské podmínky, z nichž teroristické činy vznikají. Za každou teroristickou síť, která je zlikvidována, totiž vznikne nová - dokud nebude odstraněna nespravedlnost a nerovnost, která je vyvolává.


    Co budou Spojené státy dělat teď?

    Nebude to čin odplaty, ale prevence

    Shrnujeme článek Jamese Rubina, bývalého tiskového mluvčího amerického ministerstva zahraničních věcí za Madeleine Albrightové, který včera vyšel v deníku Guardian.

    (...) Je zjevné, že došlo k selhání mezinárodní politiky, a to nejen americké, ale všech západních vlád. Známky, že tento útok přichází, jsme zaznamenali - v minulých útocích na naše velvyslanectví a ve vzdušném terorismu. Když jsem byl v éře Billa Clintona ve vládě, soustřeďovali jsme se na nové hrozby, které podle nás vyvolala globalizace tím, že umožnila lidem volně cestovat a že jim poskytla informace, jak vyrábět zbraně hromadného ničení. Nikoho však nenapadlo, že by se teroristé zmocnili civilních letadel jen s minimálními zbraněmi a použili jich jako obřích bomb.

    Je zjevné, že to nese otisky prstů Osamy bin Ladena. Jeho organizace se zaměřila na Světové obchodní středisko už dříve a důkazy o plánech zmocnit se velkého počtu dopravních letadel vyšly najevo při procesech s teroristy, spojenými s ním. Je tedy rozumné předpokládat, že tyto útoky plánoval. Nemyslím, že najdete nějaký rozdíl mezi postojem Demokratů a Republikánů ohledně toho, co by teď měla americká vláda dělat. Pracovní hypotézou je, že je odpovědný Bin Laden a že bychom měli připravit plán akce, založené na této hypotéze, ale zatím nejednat.

    Předpokládám, že ministr zahraničních věcí teď telefonuje nejprve našim spojencům v NATO, pak i Rusům, umírněným arabským státům a pak i Číňanům, aby je hloubkově připravil na americký postoj - že jde o válku a že mají Spojené státy právo reagovat.

    Mezitím bude rozvědka a ministerstvo obrany shromažďovat důkazy, bude se snažit identifikovat poslední místo pobytu Bina Ladena a vypracuje seznamy lidí, kteří v první řadě financují jeho síť, nejen v Afghánistánu, ale i na Blízkém východě, aby mohli připravit seznam cílů. Bin Ladenova síť je široká, ale také mělká a kromě Talibánu si nemyslím, že ho podporuje někde na světě nějaká vláda.

    Až proběhne "příprava" ostatních zemí, pokud se nenalezne oficiální státní podporovatel těchto teroristických činů, bude dalším krokem pro prezidenta uskutečnit pevnou debatu. Té se bude účastnit jen několik lidí, předseda spojených armádních štábů, ministr obrany, ministr zahraničních věcí, viceprezident a asi dva další lidé. (Tyto rozhovory se odehrávaly, když jsem byl ve vládě a naše velvyslanectví v Keni a v Tanzánii byla v letech 1998 bombardována.) Debata přizná, že nejsou k dispozici pevné důkazy, ale bude uvedeno, tady jsou základny, tady přesná místa, tady jsou ti lidé, pokud víme, a určí se, co se bude dělat.

    Potíž je, že nejjednodušší ozbrojenou silou je letecká moc - jenže to omezuje schopnost vědět, zda jste dosáhli svého cíle. Jsem přesvědčen, že prvotní diskuse o tom, jaké vojenské moci by mělo být použito v Afghánistánu, dá na stůl všechny alternativy, včetně použití pozemních vojsk, i když to by bylo nesmírně složité, citlivé a nebezpečné. Vláda si bude vědoma, že jedná s recidivistou.

    Jsem znepokojen tím, o čem se hovoří v Evropě, že prý Američané chtějí vojensky pomstít, jako by se chtěli Američané nějak účastnit nějakých mstivých hrátek. Tvrdou realitou je, že organizace Bina Ladena už několikrát zaútočila, a je-li tato hypotéza správná, bude útočit znovu a znovu. Nejde tedy o pomstu, ale o prevenci. Chceme zabránit dalším útokům.

    Je opravdu chybné spojovat úterní útok s palestinsko-izraelským konfliktem. Lidé, kteří nerozumějí rozdílům v islámském světě, si celou záležitost pletou, ale je nutno si uvědomit jednu věc. I v době, kdy byly rozhovory o Blízkém východě velmi nadějné a palestinští vedoucí představitelé byli optimističtí ohledně možnosti mírového narovnání, Bin Laden, který měl svou vlastní agendu - nenáviděl americkou přítomnost v Saúdské Arábii a měl zkreslený pohled na americkou moc - připravoval proti USA spiknutí.

    Je novou zkušeností pro Američany zažít stejnou zranitelnost, na jakou si dávno zvykl ostatní svět, a neúprosná rychlost zpravodajského cyklu jednadvacátého století vyvolá nátlak na okamžitou reakci. Ale očekávám, že americká vláda bude jednat velmi opatrně. Věc se bude posuzovat pečlivě, ale prezident bude jednat s vedoucími představiteli Kongresu tak, aby došlo k akci dostatečně včas.


    Hrozí omezení občanských svobod:

    Poplach!! Velký pozor na Jiříky, Toníky, ale taky na Motly, Neffy a jim podobné

    Pachatelé útoku musejí být potrestáni, jenže Amerika a Británie chtějí teď vést nekonečnou válku

    Autorem je český občan, který žije posledních několik let ve Velké Británii. Jeho jméno a adresa jsou redakci známy.

    Vazeni panove, posilam Vam clanek, ktery bych si pral, abyste zverejnili v zitrejsich BL. Zadam Vas o to i pres to, ze se schovavam za pseudonym. Klidne si o mne myslete, ze jsem srab. Nejde mi o mne, ale o me bezprostredni pribuzne, kvuli kterym bych byl nerad, aby se vedelo, ze jsem tohle napsal.

    Pane Pecino, z toho uvezneni od Motla si nic nedelejte. Je to normalni cernobily zaslepenec.


    To pametihodne utery 11.zari rano - par hodin pred teroristickym utokem na svetove obchodni centrum a Pentagon - jsem dostal k nahlednuti zajimavy seznam. Obsahoval seznam zlatych a stribrnych pametnich minci, ktere v letech 2001-2005 planuje vydat centralni banka jedne male evropske zeme. Na prosinec 2003 je naplanovana mince pripominajici zacleneni teto zeme do ekonomickeho klubu bohatsich evropskych statu. Je dluzno pripomenout, ze prijeti zeme do tohoto klubu je stale odkladano. Uz jsem si sumiroval v hlave clanek na toto tema, kdyz tu najednou teroriste oponou trhli a - nejenom na televiznich obrazovkach - zacalo obrovske divadlo.

    A divadlo to opravdu bylo. Cely zapadni svet na tohle predstaveni stale jeste zira s nevericne otevrenou pusou - zcela prekvapen. Toto prekvapeni - vyjadrene v televiznim i novinovem zpravodajstvi mnohonasobnym pouzitim slov 'surrealisticky', 'surrealita' - je ovsem zpusobene nevedomosti ci zaviranim oci pred fakty. Pokud bychom svetove udalosti sledovali detailneji, nemeli bychom byt v zapadnim - tzv. "svobodnem a civilisovanem" - svete prekvapeni, ze k temto utokum doslo. 'Surrealisticky' vystraseni Newyorcane zazili na vlastni kuzi soucasnou realitu severniho Iraku, ci relativne nedavnou realitu Belehradu, Sofie ci Basry.

    Sledoval jsem v utery vecer 24-hodinovy zpravodajsky kanal BBCNews - peclive a dlouho. Nechci rozebirat, jestli bylo zpravodajstvi profesionalni nebo ne. I na BBC jsem mohl do otupeni sledovat tyz zaber druheho letadla vletavajiciho do WTC - mimochodem, zajimave je, ze to byl zaber z toho uhlu, ktery byl ze vsech moznych nejmene vypovidajici. I zde jsem byl do omrzeni vystaven vypovedi jedne anonymni Americanky o tom, jak se dostavala z budovy.

    Naraz letadel i pad WTC se vsemi jeho dusledky nahanel hruzu, ale ten vecer byl na obrazovce k videni ukaz, ktery nahanel a nahani hruzu z dlouhodobeho hlediska. Cim vice o nem premyslim, tim vice mne mrazi v zadech. To nejstrasidelnejsi, co jsme z dlouhodobeho hlediska mohli videt na obrazovkach, byly vyroky a ciny panu Jirika a Tonika. [George Bushe a Tonyho Blaira, pozn. JČ]

    Podivejme se, co rekl Tonik v utery vecer na adresu teroristu:

    "…. tento masovy terorismus je novym zlem naseho sveta. Ti lide, kteri jej provadeji, nemaji vubec respekt k svatosti ci hodnote lidskeho zivota and my, demokracie sveta, se musime dat dohromady, abychom jej porazili a vymytili."

    Jirik naoplatku zase ihned zmobilisoval armadu. A Tonik mu behem te same reci na dalku prislibil, ze s nim bude stat 'v tesnem semknuti´.

    Copak je na tom vsem tak strasidelne, pomysli si jeden?

    Zacnu mozna zesiroka. Dokola opakovana paralela mezi WTC+Pentagon a Pearl Harbourem strasne pokulhava. Je to paralela moc dobra pro navozeni bojechtive nalady obyvatelstva. Jenze, tehda byl nepritel znam a konec te valky se dal jiz na zacatku jasne definovat. Valka mohla trvat dlouho, ale at by udalosti probihaly jakkoli, jednou muselo nevyhnutelne dojit k tomu, ze se jedna ze stran vycerpala a ta druha tim zakonite vyhrala. Konec, smytec. A tak se taky stalo.

    Ale v tomto pripade je to bezprecedentne poprve, co supervelmoc mobilisuje veskerou svou silu - a to se vsi vehemenci - proti neznamemu, blize nespecifikovanemu nepriteli. Kdo neveri, at tam bezi. I samotna CNN - v komentari k poselstvi ministra obrany USA Donalda Ramsfelda americkym vojskum - priznava, ze reference k nadchezjicimu konfliktu jsou temer jasne.

    (prevzato z serveru CNN): Defense Secretary Donald Rumsfeld's message to America's troops, and the reference to an upcoming conflict was almost explicit.

    "More -- much more -- will be asked of you in the weeks and months ahead. This is especially true of those who are in the field. We face powerful and terrible enemies, enemies we intend to vanquish so that moments of horror like yesterday will be stopped."

    Vice - mnohem vice - bude od Vas pozadovano v nasledujicich tydnech a mesicich. Toto je zejmena pravda pro ty, kteri jsou na (bitevnim) poli. Celime mocnym a hroznym nepratelum, nepratelum, ktere zamyslime porazit, aby chvile hruz - podobne te vcerejsi - ustaly.)

    Pozor, pozor, musim se ptat, kde je konec teto valky, ke ktere se nase "civilisovana" spolecnost tak nezadrzitelne riti? Kdo urci, jestli sdostatek byl vykonan pro to, aby se teroristicky utok nemohl opakovat? Kdo bude urcovat miru vymycenosti terorismu?

    Je mi nevolno z toho, ze to bude tentyz Jirik a tentyz Tonda, kteri rozhodnou, jestli toto 'nove zlo' bylo jiz 'porazeno' ci dokonale 'vymyceno'. Vec je jeste horsi. Tonik s Jirikem musi splacet dluhy - jako protisluzbu za sponsoring jejich volebnich kampani - velkym korporacim, ktere je posadily do sedla moci. Ano, velmi casto presne tem spolecnostem, kterym se predevcirem vecer sesypaly centraly z n-teho patra do prizemi a jejichz agenda, si ted volne poletuje po Times Square. A aby nebylo jeste hur. Nektere z techto spolecnosti maji primy profit z vedeni takove valky proti terorismu.

    Vyhlidka do budoucna pro obycejne obyvatelstvo je rozhodne nemila. Vetsina obycejneho obyvatelstva zapadniho sveta, ktera se do predvcerejska vetsinove zajimala pouze o fotbal (at ten s siskou ci s balonem) a drby ze zivota holywoodskych hvezd, je dnes masirovana tragediemi svych spoluobcanu. Zaroven plati - cim bulvarnejsi masirovaci medium, tim vice drastickych osobnich pribehu a tim mene racionalniho uvazovani.

    Tataz vetsina zapadniho obyvatelstva je taktez dokonale zblbla holywoodskou propagandistickou produkci. Staci si vzpomenout na scenu z filmu Hannibal. Scenu, ve ktere italsky inspektor vyhledava na websitu FBI nejhledanejsi teroristy. Vedle Hannibala se tam da jasne rozeznat bradaty Arab v bile cilabe. Dokonce i jeho jmeno je na platne jasne videt.

    Mluvim o te same vetsine obycejneho zapadniho obyvatelstva, ktera zavirala oci pred de facto stejnymi osobnimi tragediemi Jugoslavcu, Iracanu etc. Mluvim o te same vetsine, ktera tyto tragedie zametene pod koberec neprimo financovala ze svych dani.

    Doporucoval bych vsem obycejnym lidem v zapadnim svete zapnout na nejvyssi miru ocinastopkovatost, usinaspicovatost a - zejmena nasledne - obycejny potencial sede kury mozkove. Behem nasledujicich nekolika tydnu a mesicu ocekavam mnoho pripadu, kdy se mocni zapadniho sveta budou zastitovat 'bezpecnosti obycejnych obcanu' a timto jmenem budou uvalovat omezeni na obcanske -jiz tak oklestovane - svobody.

    Opravdu pozor, Tonik s Jirikem totiz obycejnym obcanum tentokrate neslibuji pot, slzy, krev a na nich zalozenou viru v mozne svetle popozitrky. Oni rovnou narizuji zvysena bezpecnostni opatreni a rovnou zenou do valky. Pri vysloveni slova bezpecnost nezbyva nez poznamenat, ze Jirikova a Tonikova vojska bdi jiz deset let nad 'bezpecnosti' irackych siitu v oblastech nad 36. rovnobezkou.

    Mozna ale jeste vetsi pozor na vsechny pany Motly a Neffy a jim podobne, kteri jmenem plebsu dobrovolne volaji po omezeni svych vlastnich svobod. Strkaji - vedome ci nevedome - dobrovolne hlavu do opratky a ruce do zelizek. Mozna si na mne vzpomenou, az budou za par let - po snizeni pridelu cokolady z 20g na osobu a den na 10g - stat na namestich s transparenty, a budou z plnych hrdel provolavat slavu Velkemu Jirikovi za zvyseni pridelu cokolady z peti gramu na deset.

    V uternim vysilani BBC vyrkl byvaly premier Izraele Ehud Barak - mimochodem dostal na BBC vyrazny prostor, ktery byl velmi objektivne vyvazen nulovym zastoupenim jakehokoli predstavitele arabskeho ci muslimskeho statu. - "Svet po techto atentatech nebude jiz nikdy stejny". Obavam se, ze se prave ted riti k vizi pana Orwella rychlosti, ze ktere mi je nedobre u zaludku.

    Jak poznamenal ve vcerejsim Indendentu Robert Fisk. (volna citace). "Na dobu mezi padem komunismu a teroristickym utokem na WTC budeme vzpominat jako na zlaty vek."

    Precetl jsem si po sobe to, co jsem doposud napsal, jeste jednou, a tak, abych nebyl napaden z neceho co mi neprislusi! Aby bylo uplne jasno - teroristy, kteri toto 'divadlo' zorganisovali a vubec vsechny, kteri se na priprave jakkoliv podileli, povazuji za lidi, kterym neprislusi pobyvat na teto planete. Je potreba je vypatrat, postavit pred mezinarodni vojensky soud, a spravedlive potrestat. Jenze je tu opet maly problem. Takovy mezinarodni soud neexistuje. Hlavnim duvodem proc neexistuje, je fakt, ze proti jeho ustanoveni se v roce 1998 postavily Spojene staty - 'v pevnem semknuti' s Irakem, Iranem, Lybii a Severni Koreji

    ……

    Co tohle vse bude znamenat pro zemi, kde - jak velmi trefne poznamenala ma pritelkyne - centralni banka "i nadale planuje v petiletkach"? Je mi smutno. Vzpominam si na bezskrupulozni americky natlak pri projednavani rozpoctu teto zeme behem minuleho roku. Vydaje na khaki uniformy se musely zvysovat! Utok na jednoho clena NATO je utokem na vsechny. Armada teto zeme se tedy bude podilet na teto 'valce bez konce v dohlednu'.

    Clenstvi v ekonomickem klubu evropskych zemi?

    Mincovni komise centralni banky v tom ma jasno - prosinec 2003.


    Policejní fundamentalismus Ondřeje Neffa:

    Přinášíme doslovný přepis televizní diskuse, která se vysílala na ČT 2 dne 12. 9. 2001 ve 21.10 hodin a v niž projevil Ondřej Neff při odsuzování fundamentalistického teroristického útoku v USA paradoxně silný fundamentalismus. Empatii s tím, jak mohou cítit a co si mohou myslet lidé v jiných zemích, než na Západě, aniž by nutně byli zločinci, nedokázal projevit nejen Neff, ale ani pracovník MZV Kmoníček (jaký dialog vedou Spojené státy s Palestinci?), ani Tomáš Klvaňa, jehož primitivní vidění Spojených států zklamalo - nemusel tam jezdit, protože se v ničem o demokracii nepoučil. Kromě Neffovy pozoruhodné obhajoby nadřazenosti západních nadlidí a požadování omezení demokracie policejními opatřeními nepřinesl zdá se mi tento velmi mlhavý rozhovor mnoho nového, i když se Odillo Štampach a Erazim Kohák mírně pokusili vyslovit určité lidštější, tolerantnější a racionálnější myšlenky.

    Přepis rozhovoru poskytla na žádost Britských listů firma NEWTON IT, s.r.o., zabývající se profesionálním monitoringem médií

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Dobrý večer. V myslích mnohých z nás je od včerejška pořád více otazníků, než odpovědí. Je neustále o čem přemýšlet. Jak se po včerejšku změní svět, jestli se vůbec změní. K debatě na toto téma přijali pozvání Hynek Kmoníček, náměstek ministra zahraničí. Dobrý večer.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Dobrý večer.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. vítejte.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Dobrý den.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    -------------------- Filozof a profesor Erazim Kohák. Dobrý večer.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Dobrý večer.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Novinář Tomáš Klvaňa, který je vedoucím zahraničního oddělení Hospodářských novin. Dobrý večer, Tomáši.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Dobrý večer.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    A religionista Ivan Odilo Štampach. Vítejte.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Dobrý den.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Média píší, že včerejškem se změnil svět. Jestliže připustíme, že svět se změnil, připouštíme vlastně také, že teroristé svým činem dosáhli toho, čeho chtěli. Je to správná úvaha, Tomáši?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Já nevím, jestli je to správná úvaha, ale je to bezesporu úvaha neodvratná. Já si nemyslím, že se ten svět změnil až tolik, ale možná, že se změnilo naše nazírání na ten svět. My jsme tím zavaleni, pořád jsme ještě uprostřed té vzedmuté vlny emocí, je to pochopitelné a možná, že až se za čas na tu událost podíváme trošičku s odstupem, pak budeme více schopni hodnotit to střízlivě, uvidíme.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Štampachu.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Jenže čeho chtěli dosáhnout?

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    To nevíme.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    To je právě ten problém, protože udeřili sice na symboly, které bychom mohli třeba označit jako symboly arogance a moci, a tak dále, ale že by touto metodou chtěli přivolat svět lidštější, tak to se zřejmě touhle cestou dosáhnout nedá, takže ...

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    O tom, co teroristé chtěli, se dá pořád jenom spekulovat.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Samozřejmě.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Podle vašeho názoru, pane Kmoníčku, mění se svět včerejškem?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Myslím si, že trošku ano, mění se jednak v tom, že asi bude dnes širší mezinárodní konsensus na neakceptovatelnost teroristických metod v prosazování politických požadavků, ale změnil se rozhodně v jedné věci. Teroristé chtějí maximální publicitu pro svůj teroristický čin, aby vyvolali, řekněme, sympatické pocity směrem ke svému politickému případu. Tohleto je klasická ukázka tak velkého teroristického útoku, že nevyvolalo sympatie skoro nikde na světě, a proto je velmi příznačné, že se k němu také velmi aktivně nikdo nehlásí. Ba naopak, že i organizace, které běžně používají terorismus jako prosazení svých politických cílů, striktně svou odpovědnost za tento čin odmítají. Takže jsme se posunuli do úplně jiné teoretické fáze terorismu, kdy je velmi na pováženou uvažovat, co mělo být vlastně smyslem, protože ten klasický cíl teroristů, získat mediální pokrytí a získat jeho pomocí sympatie veřejnosti pro jejich kauzu, tady není naplněn. Co je jejich aura?

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Držme se pro začátek možná té trochu provokativní otázky, jestli se změnil svět? Ondřej Neff.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    No, já myslím, že určitě, a sice podívejte se, tajné služby Spojených států a armáda budou v nejbližších dnech pod obrovskou palbou kritiky, už jsou teď. A zase položme si otázku, co měli dělat, když je denně 46 tisíc letadel na území Spojených států? A odpověď je jediná, prostě obrovský stát obrovského dohledu, ty technologie existují a demokratický stát se jich vědomě a záměrně zříká. A já si kladu otázku, bude se jich zříkat i po tom, co jsme viděli včera a co se stalo v New Yorku a ve Washingtonu? Já si myslím, že ne.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore, stejná otázka pro vás, změnil se svět?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Svět je hrozně veliká koule a nemění se jen tak. A s odstupem nevím, jestli se to bude jevit jako změna, ale přemýšlím třeba o tom, jak se změnil svět potopením Titaniku? To tehdy mělo taky takový obrovský dopad. Pocit, že skončila jedna éra, že éra technologické arogance skončila. Možná, co se změnilo, je ta představa, že existuje nezranitelná supervelmoc, která může zajistit ať už svobodu, mír, anebo svůj vlastní ekonomický pořádek. Možná se změní ta víra v nedotknutelnost velké moci.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    A jak je to při následující úvaze, byl to akt mezinárodního terorismu dosud nevídaný. Myslíte si, že světové společenství tak, jak ho chápeme my, příslušníci, řekněme, západní civilizace, se bude pokoušet sjednotit, spojit ten svět, anebo naopak to povede ještě k většímu rozdělení toho světa, který dnes je dělen podle několika kritérií, zejména na bohaté a chudé? Tomáši, začnu zase u tebe.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Já myslím, že možná krátkodobě to povede k jistému spojení, zejména třeba těch jednotlivých zpravodajských služeb, dojde možná k posílení finančnímu a organizačnímu všech těch zpravodajských služeb západních zemí a dalších spojeneckých, takže v tomto ohledu jistě dojde ke spojení, třeba i vládní spolupráce se dostane na jinou kvalitativní úroveň. Ovšem samozřejmě, že tahleta událost vyvolá vášnivé diskuse na druhé straně v občanských společnostech, kterých se to především týká, v těch svobodných občanských společnostech. Už dnes slyšíme hlasy na jedné straně, že Spojené státy by měly výrazně odpovědět nějakým způsobem viditelně na ten teroristický útok, na druhé straně slyšíme hlasy, že je to vlastně, že by to jenom pokračovalo v tom řetězci násilí, že Spojené státy jsou arogantní a čím arogantnější budou, tak tím zranitelnější také budou, takže ta diskuse se skutečně už vlastně vede dnes, že?

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ano, vede. Pane Štampachu, rozdělilo to svět ještě více, nebo ho to sjednotí?

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Já si myslím, že sblížení ve smyslu té současné solidarity s těmi postiženými a pozůstalými, to je samozřejmé, a to u každého normálního člověka přijde v úvahu a v tom jsou asi všichni za jedno, nebo téměř všichni. A co by mě nejvíce mrzelo, je, kdyby došlo ke sjednocení na bázi společného odporu proti někomu, samozřejmě odpor ve smyslu obrany proti příštím eventualitám ano, ale jde mi o to, aby nevznikl nový bipolární svět, kde jedna část bude složená z těch hodných států, to znamená těch, ke kterým patříme i my, a těch neposlušných, zlobivých států a mezi jedněmi a druhými nějaká nová železná opona. Prostě to tak není. Možná, že se shledá, že za tím vším stojí nějaký stát, nebo nějaká vláda, to je jiná věc, ale ...

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    To nevíme.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Ale nechtěl bych, aby to vedlo k tankovému spojení, které bude znamenat zároveň oddělení od jiných částí světa.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Chcete doplnit, pane náměstku, ještě nějakou originální myšlenkou, nebo už byla většina toho řečeno?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Snad jednu větu, my věříme na dočasné sblížení světa, ale jakmile bude označen konkrétní viník, konkrétní viník bude mít ty, kteří ho mají rádi, a ty, kteří ho nemají rádi. A tam nastane normální reálná situace světové politiky.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ondřeji Neffe.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    No, já naváži na to, co jsem říkal předtím. Ten orwelliánský svět dohledu, to je technologická záležitost, a ta předpokládá mezinárodní spolupráci. Otázka je, které státy se do toho zapojí. Dá se to očekávat, že budou to zřejmě státy nějakým způsobem přátelsky nakloněné Spojeným státům, a to je, myslím, neodvratitelné. Ale nebude to možná moc viditelné, nebude to na povrchu.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Protože těch různých propojení je tolik a na tolika odlišných úrovních, ta lidská solidarita, která nastoupí vždycky po takové velikánské katastrofě, to je jenom jeden z článků. A tak si myslím, jak říkáte, že až to pomine, zase můžeme očekávat ten běžný stav mnoha vztahů i nepřátelství.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Už jste o tom někteří z vás mluvili. Hledá se a bude se hledat viník. Podvědomě při akci takovéhoto rozsahu a při akci, která způsobila takovouto tragédii, se mnozí ohlížejí na Blízký východ, protože jsou tam určité rysy, které by mohly naznačovat, že to udělal někdo z islámských fundamentalistů, řekněme. Ale je to spravedlivé vůči islámským zemím, pane Kmoníčku?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Není to zcela spravedlivé vůči islámským zemím, protože co bychom považovali za islámskou zemi? Francii se čtyřmi miliony muslimů? Také to svým způsobem je islámská země a je to trošku nebezpečné schéma, že při teroristickém útoku člověk vždy hledí směrem k Blízkému východu. Navíc, dá se říci, že některé indikace šly i směrem na Balkán, některé do Afghánistánu, a to už jsme daleko z Blízkého východu. Ale je třeba říci jednu věc, že ačkoliv se my všichni budeme snažit, aby to nebylo automaticky bez důkazů spojováno s Blízkým východem, i Blízký východ bude muset přinést svou trošku, a to znamená, aby dokonce i ty organizace, jako třeba Hamas, které překvapivě i tentokrát tento útok odsoudily, dokázaly třeba to, aby jejich příznivci netančili radostí na ulicích. To se v jiné části světa prostě nestalo.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    To se dá asi těžko zařídit, když oni tu radost mají.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Nicméně, když Hamas řekne, aby na té ulici nebyli, tak oni tam nebudou podobně, jako když Jásir Arafat řekne, aby tam nebyli jeho příznivci, oni tam taky nebudou.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Dobře, tak projeví tu radost někde ve skrytu doma. Cítíte nějaký rozdíl mezi třeba tím, co ukazovaly televize, že některé děti palestinské tančily před objektivem kamery, otázka je, jestli to byl nějaký početnější dav, nebo jestli to nebyl jenom šikovně udělaný záběr, a mezi, dejme tomu, telefonickou reakcí, kterou zaznamenáváme v médiích, kdy mnozí říkají: "To mají Američané za to, vždyť oni také bombardovali Balkán." Cítíte mezi tím nějaký rozdíl?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Je tam velký kvalitativní rozdíl. Je to dlouho diskutovaná záležitost například školních osnov, která nacházíme v některých zemí Blízkého východu. Člověk je velmi ovlivněn tím, co je učen jako pravdy.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Diváci s námi komunikují i dnes elektronickou poštou. Tady jeden z nich píše, zřejmě veden právě tou domněnkou, že stopa vede na Blízký východ: "Myslíte si, že je možné nějaké racionální soužití mezi demokratickými zeměmi a islámskými fundamentalistickými státy? Vždyť to jsou naprosto dva odlišné světy."

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Já odpovím velmi jednoduše. Myslím si, že není možné racionální soužití mezi demokratickými zeměmi a islámskými fundamentalistickými státy a v této chvíli na celé planetě je jediný islámský fundamentalistický stát, a to Afghánistán, a to mluvíme zhruba o 80 % Afghánistánu v držení Talibanu.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Vraťme se ještě k tomu, že podle některých stop možná vede na Blízký východ, jestli je to ...

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Tohle nás vedlo k úvahám o střetu civilizací a já myslím, že mluvit o něm, taky znamená ho trošku provokovat, ale pokud jde o ten Střední východ, tak na Středním východě je také Izrael, na Středním východě je také třeba Libanon, a tak dále. Jsou to státy velmi různé, a když řekneme ještě navíc k tomu islámské státy, a to už je podobné té otázce, která tady byla před chvílí, tak myslím, že i k tomu je třeba říci, že islámské státy jsou různé a zdaleka ne všechny fundamentalistické, jak řekl pan náměstek, a chápat islám jako náboženství, které je od začátku do konce a principiálně nábožensky založený na násilí, na násilném obracení na svojí víru, nebo něčem podobném, tak to prostě tak není.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Já vás, pane Štampachu, promiňte, chytnu za slovo, které jste dneska neřekl, ale které máte na vašich internetových stránkách. Říkáte: "Střetlo se tu dvojí pohrdání člověkem a jeho životem." Jak to myslíte?

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    -------------------- Myslím to tak, že to, na co zaútočili ti, kteří zaútočili, jsou symboly moci, obchodní centrum a Pentagon. Tyhle síly můžou stát na dobré straně, na straně třeba demokracie a svobody, chceme-li to říci hodně schématicky, ale jsou samozřejmě vnímány jako tvrdé síly, prostě ta letadla nedopadla na galerie, na opery, na domky prostých lidí, vybrali si tyto cíle a tím něco chtěli říci. Já si myslím, že civilizace, která dokáže stavět takovéto monstra, která dokáže nacpat tisíce a možná desetitisíce lidí do takovéto budovy, taky není jako moc laskavá, moc humánní, o to mi jde. Samozřejmě, že to vůbec neospravedlňuje ten šílený útok, ke kterému došlo, a že ti, kteří na to doplatili, byli lidé, kteří samozřejmě za nic nemůžou, a ti se stali prostě obětmi, to je jiná věc.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Tomáši.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Já si vzpomínám, když došlo k atentátu v Oklahomě na federální budovu v Oklahoma City, já jsem byl tedy ve Spojených státech a moje první dojmy z toho byly ty, že média velice rychle začala spekulovat o Středním východě, nebo o Blízkém východě, a potom se záhy zjistilo, že stopa vede úplně jinam, Timothyho McVeighe chytili v podstatě několik málo minut po provedení toho atentátu a byly tu už jisté indicie, že by to mohl udělat on tehdy, a média tehdy začala to, čemu Američané říkají /hovoří anglicky/, tedy začala se zajímat o ty svoje vlastní chyby, začala diskutovat chyby, za nimiž může být jistý skrytý rasismus, taková ta automatická presumpce viny, která tedy v tu chvíli měla vést na Střední východ, a totéž v podstatě probíhá dnes s tím rozdílem, že existuje pravděpodobně mnohem více indicií, že ta stopa skutečně na ten Střední východ nějakým způsobem vede. Přesto bych chtěl být opatrný, přesto bych se chtěl zastat té oblasti jako celku. Pojďme jednat podle presumpce neviny, zatím nevíme, kdo to udělal.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore, prosím pár slov k témuž.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Tady musí být něco velice důležité. Nejde o to, kdo je viníkem. Samozřejmě je potřeba zjistit, potrestat, ano, ale to hledání konkrétního viníka, myslím si, odvádí od celkového kontextu, na to tady kolega Štampach poukazoval, že tady existuje určité podhoubí, podhoubí utrpení, podhoubí také vymytých mozků, těch učebnic, a že nakonec, i když dopadneme konkrétního viníka tohoto činu, tak dokud tam existuje toto podhoubí, stanou noví bojovníci, zase bude někdo, kdo bude ochoten páchat atentáty, a tady si myslím, že je velice důležité zkoumat podhoubí, ze kterých vznikají takové činy, a nejenom jedince, který provedl tento čin.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    K tomu, abychom zkoumali podmínky, při nichž vzniknou takové činy, k těm činům ale na druhou stranu nemusí dojít, nemusí zahynout tisíce lidí k tomu, abychom zkoumali tyto podmínky v té akademické rovině. Tomáši.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Já bych se k tomu chtěl vyjádřit. Mě to zajímá nejen čistě analyticky, ale také prakticky a politicky. Je sice pravda, že je velmi důležité sledovat ty motivy těch jednotlivých skupin a studovat je, to je bezesporu pravda, protože ty motivy potom hovoří o jejich taktice, o jejich činech a podobně, ale z takového toho zásadního morálního hlediska zase není až tak důležité, proč oni vraždí. Oni prostě vraždí a páchají zločiny podle morálních pravidel, podle zákona, že? Pojďme tedy se na to dívat tak, že někdo spáchal ohavný zločin, spáchal zlo, je nositelem zla a za to zlo musí být nějakým způsobem potrestán. Teď je třeba najít ten trest tak a provést ten trest tak, aby ten trest sám nebyl kontraproduktivní, aby se neobrátil proti nám všem. To se může stát velice snadno dneska.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ano, však také zřejmě pod dojmem různých spekulací se elektronicky s námi korespondující divák táže: "Bude třetí světová válka?" Ondřej Neff.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Já bych se chtěl ještě zmínit, reagovat na to, co říkal pan Štampach. Mně se strašně nelíbí, skutečně jsem hrubě proti, když on tady hovoří o jakýchsi symbolech moci a několikrát tady padlo slovo "arogance" v souvislosti s těmi stavbami, které byly nehorázným způsobem zavražděny. To, prosím pěkně, nejsou žádné symboly, to jsou úřady naprosto regulérních institucí, které, tvrdím, konají dobro pro tento svět, konají dobro, to nejsou žádné symboly. A když budeme takto uvažovat, pane Štampachu, obávám se, že mimoděk legitimizujeme to, co se stalo, a mně se to hrozně nelíbí a jsem velmi proti.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pan Štampach pravděpodobně neměl na mysli legitimizaci toho, co se stalo.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Samozřejmě, že ne. Možná to bylo nevhodné vyjádření, jde mi prostě o to, jak je to vnímáno, nebo co mohlo být motivem takového činu, ale dodal jsem a dodávám znovu, že samozřejmě to neospravedlňuje to, co se stalo.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Hynek Kmoníček se hlásí o slovo.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    To hledání viníka a hledání kořenů je jasné, že to jsou dvě odlišné věci. Viníci budou vždycky, dokud budou kořeny. Kořenem terorismu je beznaděj, jako kořenem každého násilí. Je to beznaděj směrem k vaší ekonomické a sociální současné situaci. Když se dostanete do pozice, že nemáte žádnou, naprosto žádnou možnost, jak ji změnit, když se prostě narodíte na své poušti, podědíte po otci svou motyku a víte, že i kdybyste měl mozek jako Einstein, tak na konci svého života budete mít tu motyku a nemáte žádnou šanci s tím cokoliv dělat, v té chvíli z té frustrace se rodí kořeny terorismu. Čili je jasné, že hledání viníků, které je nutné a spravedlivé, je naprosto něco jiného, než odstraňování kořenů, z čeho tenhle fenomén již tisíciletí vzniká.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Ale, pane Kmoníčku, nezlobte se, ale kde mají motyku a zoufalství třeba Baskové? To jsou bohatí lidé, ti teroristé myslím, nebo Korsičané? Když pojedete na Korsiku, kde je tam zoufalství, bída a umírání hladem? O žádném nevím.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Máte pravdu.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Jako v Irsku, viděli jsme šílené scény s těmi dětmi, jak jdou do školy.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Máte pravdu, museli bychom ...

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Čili já si myslím, že je to mentální záležitost, že to je mentální záležitost, já bych do toho nevkládal žádné tyto sociální projekce. Prostě vznikl koncept terorismu, ten koncept terorismu se táhne dějinami, to není žádný nový fenomén. Dokonce vznikly celé státy i na základě terorismu a já bych do toho nepletl ten sociální aspekt.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Kmoníčku, prosím.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Jestli mohu na tohle reagovat, částečně bych s vámi souhlasil v tom, že to, o čem jsem mluvil, patří mnohem více prostě k sebevražednému terorismu. Nicméně dlužno říci, že skoro každý terorismus svým způsobem je sebevražedný. I v době, řekněme, vrcholu evropského terorismu sedmdesátých let, každý terorista, který přešel onu hranici mezi pasivním odporem a aktivním násilím, věděl, že mu zbývají dva až tři roky života. Čili svým způsobem to byl prostě akt, kdy jedním krokem se dostáváte už mimo standardizované postupy a musíte být natolik přesvědčený nebo zoufalý, že ten krok učiníte, protože víte, že pro vás osobně jako individuum už nevede cesta zpátky.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Děkuji za vaši ...

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    To ano.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    ... za vaši výměnu názorů. Tomáši, co k tomu?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Já jsem na to chtěl jen reagovat tak, že pan náměstek, já s ním nechci polemizovat, on má z velké části podle mého názoru pravdu. V čem bych ho doplnil, je to, že z toho jeho hlediska se vytratila ta morální dimenze problému. Člověk, který je zahnán do kouta, ještě nutně nemusí začít vraždit, že? Pokud řekneme, že ty islámské fundamentalisty, nebo jak je budeme nazývat, k tomu prostě dohnala beznaděj nebo útlak, nebo cokoliv jiného, tak se nám z toho trošku vytrácí ten morální soud, proč odpovídají na ty svoje životní podmínky takto, proč odpovídají činy, které jsou jednoznačně zločiny zla?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Pardon, to je zajímavá otázka, daleko zajímavější, než to posuzování, kdo je morální a kdo není.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Existují morální činy a nemorální činy, kdo je morální a kdo je nemorální, to je trošičku možná složitější.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ondřej.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Ale to je zase ten sociální aspekt v tom terorismu. Vemte si, že než jsme sem šli do studia, tak jsme se bavili o Alžíru, tak když odešla z Francie z Alžíru, tak to byl kvetoucí prosperující departmán Francouzské republiky. Kde tam byli umírající lidé hladem a muži s motykou, jak jste říkal? Já nevím o žádných.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    A Hynek Kmoníček dobře ví, jak to vypadá v Alžíru.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Tady se to podařilo dovést prostě do úplně apokalyptických rozměrů velmi často. To je prostě mentální stav, to je fanatismus, který vede prostě k předřazení nějakých ideologických konceptů racionálnímu pojímání světa a života v tom světě. Takto se dívám na terorismus já.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane náměstku.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Mohu-li to zkrátit, já to beru tak, že pokud bych to pojal z tohoto pohledu, je to otázka toho, že kdykoliv se pokusíte býti více než člověk, skončíte, že jste méně než člověk.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    No, jistě.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    A to je podle mě ideologický koncept jakéhokoliv fanatického hnutí, včetně této ideologie. A jenom malinká poznámka, hodně tady hovoříme o morálce, jestli v tom chybí, nebo nechybí. Naše morální hodnocení vychází z našeho morálního konceptu, co je správné a co je špatné. Jsme si jistí, že jiné civilizace, žijící paralelně vedle nás, mají stejný?

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Dá se odpovědět na otázku, jestli ty jiné civilizace, které žijí vedle nás, jak říkáte, mají i jinou demokracii, jiné chápání lidských práv, jinou svobodu, ale přitom je to také demokracie, jsou to také lidská práva, je to také svoboda?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Věčná otázka. Jenom já rychle zareaguji klasickým příkladem, že ty státy, které my bereme jako takzvaně rozvojové, z nich paradoxně nejlépe vnímáme ty, které mají fungující demokracii v úplně jiných podmínkách, než jsou ty naše. Uvedu případ jednoho blízkovýchodního státu, který má parlament, říká mu parlament, má v něm politické strany, říká jim politické strany. Ty politické strany jsou jenom přejmenované kmenové federace, takže ten stát funguje tak, jak fungoval celá tisíciletí a století v době, kdy ještě dávno ani netušil, že bude tímto umělým státním útvarem a prostě hrají s námi tu hru, že to pojmenováváme stejnými slovy jako západní demokracie, ale obsah je radikálně jiný. Já jsem zastánce toho, že pokud to funguje, je jejich právo si rozhodnout, co do toho kadlubu, na který nalepíme naši nálepku, si odlijí, pokud to funguje.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Hm, další dotaz, který přišel elektronickou poštou: "Co je správnější, oko za oko, zub za zub, nebo ty do mě kamenem, já do tebe chlebem?" To je asi také na samostatný pořad. Pan profesor o tom mluvil, že nastane ta fáze, kdy se bude hledat viník. Vy i Tomáš Klvaňa dobře znáte americkou realitu. Víte asi, že veřejné mínění bude velice silné a prezident Bush bude nucen pod jeho tlakem zřejmě rychle konat. Jak to asi půjde dál? Bude se hledat ten viník za každou cenu?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Bude se hledat. Nemyslím, že za každou cenu, to bychom zase podceňovali tu vládu Spojených států. Já si myslím, že ony mají upřímný zájem najít skutečného viníka. Ten dotaz diváka oko za oko, zub za zub, nebo ty do mě kamenem, já do tebe chlebem mi připadá jako takové trošku falešné dilema. Proč bychom si měli vybírat jedno, anebo druhé? Existují možná civilizovanější, civilizovanější metody, jak se chovat.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Myslíte, pane profesore?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Není to falešné dilema. Je to dilema, se kterým se setkáváme v dějinách filosofie mnohokrát, nejnověji Immanuel Kant proti Jeremy Benthamovi, formalismus proti utilitarismu. Vždycky je otázka, jestli mám posuzovat své jednání podle toho, k jakým povede výsledkům, nebo jaké má oprávnění. Jsem oprávněn, když mi někdo vypíchne oko, jsem oprávněn mu vypíchnout oko, ale otázka je, k čemu to povede? A to je ta otázka, kterou klade Ježíš.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Já si myslím, že je to prosté, jestli je to míněno prostě v tom smyslu, že se najde viník, konkrétní člověk, konkrétní skupina lidí, tak tam snad nikdo nezpochybňuje to, že řádně podle práva mají být stíháni, souzeni, trestáni tak, jak to třeba americké právo umožňuje. Trošku složitější je to už asi v tom případě, že tím viníkem prokazatelně, zase za předpokladu už zmiňované presumpce neviny, bude třeba nějaká vláda, protože potrestat zločince v soudním procesu a dále, to je normální věc, kterou všichni známe a kterou nezpochybňujeme. Potrestat vládu, potrestat stát, to znamená něco už mnohem jiného, to může samozřejmě znamenat, že Spojené státy budou mít zato, že jsou jaksi morálně oprávněny ten stát potrestat nějakým násilným vojenským aktem. Rozhodnou se pro to, nebo se rozhodnou jinak. Tam už nevím, jestli oko za oko, zub za zub, protože je vláda, jsou občané toho státu, je to prostě složité, k čemu by to vedlo dál, jestli by to násilí neeskalovalo, a tak dále. Asi ne chlebem, ale asi přinejmenším nějaká rozumná zdrženlivost.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    To, co se stalo 11. září roku 2001 ve Spojených státech, pravděpodobně vyvolá také diskusi na téma, jestli by se neměla tak trochu změnit míra dosud uznávaných svobod? Jestli mi rozumíte.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Dnes přišla zpráva ze Spojených států, že, tuším, asi 90 % lidí je tam ochotno vzdát se části svých svobod výměnou za větší bezpečnost, což je vlastně to, o čem jsem hovořil na začátku. Samozřejmě, že nesmíme to číslo jaksi přeceňovat, protože bylo jistě vyřčeno pod tlakem té nesmírně silné, silné emoce a já se tedy domnívám, že pokud se budeme, a teď mluvím v množném čísle, jaksi v kontextu státu určitého typu držet zákona, jak o tom mluvil pan Štampach, tak vyřešíme i tu otázku toho trestu a i vlastně otázky toho, toho, té obrany. Pokud budou nadefinovány zákonné postupy, jakým způsobem se bránit proti, proti terorismu, dejme tomu, i určitými invazemi do soukromí, ale naprosto jasně a průzračně definované postupy to musí být, pak si myslím, že ta otázka, co teď máme támhle nahoře na té obrazovce, zda je možné zastavit ten terorismus, tak je tam určitá naděje.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Je, pane Kmoníčku, obracím se na vás, to mezinárodní právo už natolik vypilované, kdybych to měl říci nějakým takovým jednodušším termínem, že na tohle pamatuje, že se dá konat podle mezinárodního práva?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Právo je proces a k němu patří bohužel i jeho aplikace. Já bych se jen malinko vrátil k tomu, co tady bylo řečeno. Vzdát se svobody ve prospěch bezpečnosti, já bych se vždycky ptal, když se vzdávám něčeho, tak ve prospěch koho? Komu tedy kus té své svobody odevzdávám, jak velkou bezpečnost za to dostávám a jakým způsobem je kontrolován, kým a jakým mechanismem bez ohledu, to nesmí být vázáno na člověka, ale na mechanismy, ten, v jehož prospěch se na nějaký čas vzdávám své svobody za svoji bezpečnost? Jinak mezinárodní právo je součást mezinárodního systému chování civilizovaného světa, ale, ale výklad jednotlivých ustanovení toho, co je ještě akceptovatelné, je velmi, velmi kreativní, takže ...

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Vy jste řekl civilizovaného světa. Který máte na mysli?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Mám na mysli ten svět, který dává přednost dialogu před násilím.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Hm, jak přemýšlíte vy, pane profesore, o té možnosti vzdát se jistých svobod, svobod zejména v zemi, jako jsou Spojené státy americké, ve prospěch větší bezpečnosti?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Nezapomínejte, že když Američané hovoří o tom, že by se vzdali, byli ochotni vzdát se některých svobod, tak mají na mysli třeba to, že by souhlasili s vydáním občanských průkazů, takže to omezení, které oni jsou ochotni přijmout, je tak minimální, že ve většině evropských zemí by to ještě pořád byla velikánská svoboda. Kdyby se Američané měli vzdát některých těch opravdu základních svobod, tak si myslím, že by riskovali, raději riskovali bezpečnost než svobodu.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Tomáš Klvaňa také dlouho žil ve Spojených státech? Co si myslíš?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Já s tím naprosto souhlasím a ještě chci podotknout to, že nejde třeba jen o to zavést nějaká nová bezpečnostní opatření, ale také do důsledků dodržovat ta, která už existují. Podívejte se na ta čtyři unesená letadla. Není náhodou, že byla unesena letadla na domácích vnitroamerických linkách. Každý, kdo cestuje po Americe, ví velmi dobře, že ta bezpečnost, ta bezpečnostní opatření na vnitrostátních linkách jsou prostě mnohem laxnější, mnohem horší než při záoceánských linkách, a dokonce existuje studie týmu, který se tomu věnoval a který zjistil při několika desítkách pokusů o pronesení něčeho na palubu letadla, třeba pistole nebo další zbraně, byl úspěšný v sedmdesáti třech procentech, jo, to je, to je úžasné číslo a myslím si, takže do jisté míry jde také o to dodržovat ty předpisy, které existují.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Štampachu, vás také poprosím o stručnou úvahu na téma omezení osobních svobod v zájmu vyšší bezpečnosti.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Ona svoboda je prostě nebezpečná. Svoboda je už taková. To je přeci známá věc a je to, myslím, velká analogie s tím, co se stalo, že v totalitních státech je mnohem nižší kriminalita ...

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Také se tam lépe pracuje tajným službám.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Tak, ano. Když je policie prostě všemocná, tak prostě, ale to je pak na výběr, buď chci teda to bezpečí nebo tu svobodu, pokud si musím mezi tím vybírat. Asi lepší by bylo to, co tady někteří kolegové připomněli, ten zdravý střed, využívat těch možností, které jsou v rámci svobody, a důkladně je uplatňovat, to určitě ano, ale pakliže by se mělo volit mezi svobodou a bezpečností, tak já volím svobodu, ale s tím vědomím, že to prostě někdy znamená, že jsem ohroženější.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Tomáši?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Jenom krátce. Ono to na výběr není, že. To je právě ten problém, a proto je třeba velmi důrazně říci, že existují jisté hranice, za které prostě ty bezpečnostní opatření nepustíme, a že budeme raději žít ve světě, který je trošičku nebezpečnější, ale je svobodný.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Kde ty sám bys cítil tu hranici?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Mně třeba nevadí, když jdu po letišti a kouká se na mne nějaká kamera, že, a dokonce mi ani nevadí, kdyby se na mne koukala, dejme tomu, na záchodě na letišti. Už by mi třeba vadilo, kdyby mi policie mohla bez jakéhokoliv důvodu zastavit a prohledat, anebo třeba zadržet na měsíc, aniž by mi řekla, proč mě drží, aniž by mi sdělila, že mám nějaká práva, zavolala advokáta a podobně.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Možná někdo namítne, "to říkají ti, co v tu dobu v tom New Yorku nebyli, nebo v tom Washingtonu."

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Ale samozřejmě, že jo, kdybych měl příbuzné v tom Světovém obchodním středisku, tak se na to také dívám zřejmě jinak.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Chcete ještě někdo doplnit k tomuto tématu míra osobních svobod? Pohleďme na e-mail: "Co říkáte na souvislost událostí Hirošima - Nagasaki versus včerejší útok na Spojené státy?" Pane profesore, vy jste se nadechl k proslovu.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Ano, protože to považuji za velice zásadní, že nakonec /nesrozumitelné/ ...

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Vy v tom analogii vidíte?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Terorismus, ať ho provádí stát, nebo soukromník, zůstává terorismem, že tedy musíme být velice opatrný s tím, jak užíváme násilí. To neznamená, že násilí je vždycky vyloučené. V případě Hirošimy a Nagasaki, dovedu si představit dobré důvody, proč Truman byl přesvědčen, že tím ušetří asi půl milionu životů, že to mohlo takto být, ale myslím si, že lehkost, tedy rozhodnutí jeho užívání násilí je něco tak nebezpečného, že nemůže být ponecháno, buď bezmyšlenkovitému jednání, anebo prostě individuálnímu rozhodnutí, že je potřeba, aby to byla nějaká kontrola.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Inspirovala vás tato otázka k nějaké odpovědi, Ondřeji Neffe?

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    No, mne určitě. Já tento argument velmi často slýchám a pokládám ho za nehorázný, protože bombardování Nagasaki a Hirošimy rázným způsobem ukončilo příšernou a naprosto nehumánním způsobem vedenou válku, nehumánním ze strany Japonců, a zbavilo neslýchaného utrpení prostě doslova tedy miliony lidí a pan profesor říká půl milionu lidí. Já slyšel jiná čísla, že invaze na japonské ostrovy by stála dva miliony lidí. Ale to jsou samozřejmě spekulace. Ale další věc, to byla regulérní válka, kde bylo naprosto jasné, kdo s kým bojuje, byl naprosto jasný mechanismus toho rozhodovacího procesu, kdežto v tomto případě, ke kterému došlo včera, se odkudsi vynořila jakási letadla a zavraždila možná dvacet tisíc lidí. To ještě nevíme, kolik těch lidí je. Čili to se podle mého názoru vůbec nedá srovnávat.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane náměstku.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Já si také myslím, že se to nedá srovnávat, a připadá mi velmi příznačné, že první, kdo toto srovnání použil, byl právě onen anonymní telefonát na katarskou televizi Džazíra, který upozorňoval na tuto myšlenku, že by to mohla být odveta za Hirošimu a Nagasaki, a je to mimochodem jedna z linek, která nás vede k Usámu bin Ládinovi, neboť tato myšlenka pochází krom jiného z interview Usáma bin Ládina pro jeden britský, arabský časopis z roku 1996 a je takřka jeho doslovnou citací. Teď neříkám žádné zpravodajské tajemství, to je prostě jeden z těch škodnějších indikátorů, který nás vede, tu stopu někam.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore, chcete na to reagovat?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    No, tady přemýšlím o tom a myslím si, že docházíme ...

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Přemýšlejte nahlas.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    ... pořád k tomu, že užívání násilí je vždycky nebezpečné a že tady ten základní rozdíl, na který vy poukazujete a ... je, jestli to rozhodnutí uchýlit se k násilí, je pod nějakou kontrolou, pod kontrolou pravidel, pod kontrolou určitého mechanismu, nebo jestli je svévolné.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    To bychom se taky totiž mohli ptát, jestli to není pomsta za to, že Američané obsadili Německo a porazili nacistický režim.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Jasně, těch otázek by se vyrojila celá řada.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Mohl bych ještě dodat k tomu mechanismu. Já jenom připomenu, že vlastně brzy po světové válce byli Američané v pokušení použít atomovou bombu v Koreji a neudělali to, takže tam ten mechanismus, o kterém pan profesor hovoří, tam zafungoval. Přestože McArthur byl výrazným zastáncem použití atomové bomby v Koreji a jistě by to rozhodlo ten spor velmi rychle, tak prostě to neudělali.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Podívejme se na e-mail. "Ráda bych slyšela," píše divačka, "reakci na tuhle snad provokativní myšlenku. V historii byly velmi často rozvráceny vyspělé civilizace méně vyspělými, tzv. barbary." Vyhovíte divačce?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Já k tomu řeknu, jenom volně zkusím ocitovat pana Martínka z jeho knihy /nesrozumitelné/ Land, kde říká, že: "Civilizace bývá často vyvrácena barbary, ale je to pouze v případě, kdy je napadena svými vlastními barbary, kteří v ní již žijí." Takže já s tím velmi souhlasím a spíš bych se obával barbarů uvnitř naší civilizace než útoků zvenčí.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Že dokud Amerika zůstává věrná svým ideálům svobody a spravedlnosti pro všechny, Liberty and justice for all, je silná. Když se jim zpronevěřuje, tak víme, že žádný strom neroste do nebe a že i konec i této civilizace přijde. Nevím, jestli toto je začátek.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Pokud ten dotaz má navodit atmosféru slabosti Západu, tak já bych s tím skutečně velmi tvrdě polemizoval. Demokracie a vůbec civilizace, na kterou si myslím, že byl spáchán útok, já totiž to chápu tak, že skutečně ty věže v New Yorku byly symboly ekonomické moci Západu naší civilizace, Pentagon je symbolem vojenské moci Západu zase naší civilizace. Takže ten útok byl symbolický. Pokud si někdo myslí, že ta naše západní civilizace je slabá a je snad před zhroucením, tak se velmi mýlí. Demokracie je velmi silná a myslím, že se to ukáže v následujících letech.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Nechci se vracet k tomu jednomu e-mailovému dotazu, který se ptal, jestli hrozí třetí světová válka, ale ty poslední dvě války také začínaly takovou provokací vždycky, většinou, nějakým takovým aktem. Poučí se někdo?

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Ale já si myslím, že je zcela jiná historická situace a nesmíme zapomenout, že ta druhá světová válka byla metodicky připravována, řadu let dopředu naplánována a první světová válka vznikla v podstatě takřka automaticky takovým politicko-vojenským mechanizmem, který byl téměř z nerozumu vybudován všemi těmi pěti základními mocnostmi tehdejšího světa, a ta situace dneska naprosto není.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Nepouštějme se do rozboru první nebo druhé světová války. Tomáš Klvaňa mluvil o symbolech americké civilizace, americké moci. Američané jsou lidé hrdí na svou zemi, jsou to vlastenci. Co to s jejich vlastenectvím a hrdostí udělalo, ten včerejšek, co si tak představuješ?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Naprosto je to posílilo ještě. Mně se třeba nejvíc líbily záběry té evakuace. Tam potom došlo k evakuaci v podstatě celé spodní části Manhattanu, a když jste se dívali na ty lidi, jak odcházeli sice zdrceni, ale odhodláni a velice spořádaně z toho místa, tak jste v nich viděli odhodlání se nevzdát, a to má hodně co dočinění s jejich chápáním národa, s jejich chápáním svobody, s jejich chápáním všeho pozitivního, co ta jejich země přináší.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Štampachu, ano.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Já si myslím, že k síle té civilizace, ve které žijeme, pokud je silná, a já chci věřit, že je, patří i to, že se zamyslí také nad tím, co dělá špatně, protože to k tomu také vede. Samozřejmě je to hrozný zločin, ale také je to podnět k takovému zamyšlení ...

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Jen tak na okraj, očekáváte třeba nějakou výraznou změnu v politických konceptech západní civilizace?

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Spíš bych si přál takovou změnu, nežli ji očekávám.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore Koháku.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Právě to jsem chtěl říct, že bych si přál, aby došlo ke změně. Totiž Spojené státy, Američané jsou vlastenci, ale neztotožňují se slepě s mocí své země. Mají své ideály. Vietnam dokázal, že Američané, běžný řadový občan, se dokáže vzbouřit, když je přesvědčen, že jeho vláda sleduje nemorální politiku. A tak si myslím, že tady ten moment reflexe je a že jsou dvě možnosti. Jednak, že Amerika bude reagovat tak, jak navrhl pan prezident Bush, najít viníka, nerozlišovat mezi skutečným viníkem a těmi, kdo ho... /nesrozumitelné/ řekl: "Ti, kdo jeho hostiteli, a tvrdě trestat." Druhá možnost je, že převládne ta druhá stránka Ameriky, že Američané si položí otázku, co dělá tato země špatně, a že začne revidovat svoji zahraniční politiku, ekonomickou politiku, mocenskou politiku, a to právě bych si přál, protože mám Ameriku rád.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ondřej Neff.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Já jsem tady bohužel v roli toho, kdo se hádá, protože zase to, co říkal pan profesor, jakoby mi naznačovalo, že to byl spravedlivý trest za něco, co Amerika provedla, a to já nemůžu připustit. Já nemůžu připustit ...

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Vždyť to tady nikdo neříká.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    No ne, protože vy jste řekl, buď a nebo, buď tedy trest, anebo jakási sebereflexe a sebezpytování toho, co ti zlí Američané provedli. Já prostě toto nemůžu připustit. Tady prostě se stala masová vražda, musí být podle zákona a regulérními prostředky vypátrán viník nebo viníci a musí být postaven před soud, musí mít právo se hájit, a pokud bude ten soud, prostě ho odsoudí, tak musí být potrestán. Žádná pomsta, v žádném případě nějaké oko za oko a hodit letadlo nějak, já nevím kam. Nevím, prostě regulérní trest.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ještě Tomáše něco napadlo k tomu.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Západní kultura má samozřejmě řadu slabostí, ale za prvé si nemyslím, že to s tím souvisí, to nesouhlasím tady s panem profesorem Kohákem, myslím, že ta otázka do tohoto případu nepatří, tady je to skutečně otázka viny a trestu, a v tom jsem s panem Neffem. A za druhé, nemyslím si, že by dvě dvojčata na jižním cípu Manhattanu byla symbolem nějakého zla nebo arogance. Na to existuje spousta pohledů. Můj pohled je čistě estetický. Mně se ty budovy prostě strašně líbily a považuji je naopak za symbol americké síly, totéž Pentagon. Pentagon je symbolem jisté ochrany západního světa.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Prosím, když říkáte: "Pentagon je symbolem, nebo ty dvojčata jsou symbolem," tak hovoříte, jako by to bylo něco objektivního. Dokud říkáte, že vám se to tak jeví, fajn, ale potom může někdo jiný říct: "Mně se to jeví jako symbol americké arogance, symbol ekonomické arogance," v tom případě, a jestliže chci pochopit, proč tito lidé tak jednají, a to potřebuji pochopit, jestli se s tím mám vyrovnávat, tak potřebuji vědět, jak se jim to jeví, ne jak já jsem přesvědčen, že to objektivně je, ale jak se jim to jeví. Abych věděl, co od nich mám očekávat.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    A to myslíte jejich uvažování a připouštíte prostě legitimitu tohoto uvažování, že já něco chápu jako arogantní, tak to zavraždím? S tím nesouhlasím.

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Ne legitimitu. Mně jde o pochopení toho, abych s tím mohl účinně zápasit.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Pan profesor pravděpodobně myslí, že když se pokouším pochopit pacienta, neznamená to, že souhlasím s jeho patologickým světem, ale pro léčbu musím vědět, jakým způsobem uvnitř své podivuhodné schizofrenie funguje. Protože než se v jeho světě odvrácených stínů a zrcadel vyznám, to neznamená, že ho přijímám, ale je to součást léčby.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Tady nejde o žádnou léčbu, tady jde o vypátrání masových vrahů a o jejich potrestání a samozřejmě já netvrdím, že Amerika je výlupek dobra a že to je růžová zahrada a že koná jenom samé slastné činy. To v žádném případě. A ta sebereflexe tam jistě pobíhá a ta Amerika se mění, a tak dále, ale já bych to nepletl do tohoto kriminálního, neslýchaného v dějinách případu. Tam bych to nepletl prostě.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Tam to nevyřešíme, tam je to o vině a trestu.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Ano, o vině a trestu, o ničem jiném.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    To, kam to vedu já, je jenom to, že abych nalezl viníka, musím vidět, jakým způsobem uvažuje.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Aby byl potrestán, tak reflektujme, reflektujme, ale jedině jako, když Sherlock Holmes chtěl vypátrat vraha a šlo o jeho ...

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Ano, je to dedukce zločince.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    ... jeho prostě patologické myšlení.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Ano.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Já bych chtěl jen podotknout, že v tom je právě ta krása západní civilizace, když to, když to trošku nadnesu, že umožní tuto diskusi. Mně se líbí dvojčata v New Yorku, panu Kohákovi se nelíbí a na tom se můžeme civilizovaně rozejít. Problém je ten, že ti, kteří napadli ty dvojčata v New Yorku, takovou diskusi nepřipouštějí, a proto jsou pro mě symbolem zla a proto je třeba je skutečně porazit. To je, v této souvislosti to je válka.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Štampachu?

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Já myslím, že i při běžné kriminalitě, a terorismus je tou nejhorší formou, o tom není pochyb, že i při té nejběžnější se spojuje to, že třeba zloděj se chytne, že se odsoudí, že se potrestá, zavře se do vězení a odsedí si to, s tím, s prevencí, prostě zkoumá se. Toto normálně státy dělají, že zkoumají, co vede třeba k velké kriminalitě, neobvyklé kriminalitě, čili o takovouhle reflexy jde, ne rozhodně o to, že by chtěl někdo pokládat to, co se stalo, za nějaký spravedlivý trest zlé Americe, to v žádném případě ne.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Kdybych to chtěl ještě více vyhrotit, ptá se někdy někdo vraha, proč vlastně zabil?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    No, samozřejmě, to je velice důležitá otázka právní i morální, že, existují polehčující okolnosti, a proto se musíte ptát na motivy, ano.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    A také poté, co se dostane do vězení, pokud není tedy popraven a sedí nějaký trest, několik desetiletí třeba, tak i tam s ním třeba pracuje psycholog, pedagog, a tak dále.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Neříkám, že to je úplně nejšťastnější paralela, kterou jsem zvolil, říkám, že vyprovokovat nějaký názor. Pan Neff ještě?

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelného

    --------------------

    Mohu k tomu ještě něco podotknout? Já tady bych nerad vyvolal dojem nějakého konfliktního člověka, že jsem. Já se tak štětím právě z toho důvodu, že mám obavu, aby se nevytvořila atmosféra tolerance vůči činům tohoto typu. Toho já se obávám, jo. Prostě takzvané chápání musí mít nějaké meze. Musí mít nějaké meze a musí být nějaká mez, kdy řekneme: "Toto je naprosto netolerovatelná záležitost, která se musí brát čistě jako kriminální čin a podle práva a podle prostě všech civilizovaných postupů s tím, s tím nakládat."

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Kmoníčku.

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Jenom v reakci na tuto debatu, aniž bych předjímal, že stopy třeba opravdu povedou na Blízký východ. Problém debaty třeba s islámskými fundamentalisty je, že když pan Klvaňa říká: "Mně se dvojčata líbí," a pan Kohák: "Mně se nelíbí," kdyby jeden z vás do této debaty vstoupil s argumentem "Jenomže já každý den hovořím s Bohem a můj názor je s ním totožný. Já ho pravidelně konzultuji, a proto je můj názor vyšší než názor toho druhého, který za sebe hovoří jako individum." Je samozřejmé, že toto má hodně co dělat spíš s osobním psychologickým profilem takto postiženého člověka než s vírou jako fenoménem, a proto vždycky základní problém při debatě s islámským fundamentalistou je, že se bojí islámský fundamentalista fundamentu islámu. Nic pro něj není tak nebezpečné jako fundament toho, co údajně vyznává. Obvykle o tom také pramálo ví. Já jsem se kdysi dávno domníval, že například s Talibanem, nedomluvíme-li se v politických termínech, je možno vyslat islámské teology. Když jsem tuhle tezi probíral třeba s opozičním afghánským ministrem zahraničí, říkal mi: "Je to ještě horší." S teologama už se vůbec nedomluví, protože oni je často zahanbí tím, že musí přiznat, že o fundamentu islámu ví velmi málo a ve velmi osobité interpretaci, a to je to, co mě vedlo k tomu možná na náměstka zahraničí podivnému výroku, že se domnívám, že není možné racionální soužití mezi islámským fundamentalistickým státem a státem demokratickým, ale za ten islámský fundamentalistický stát skutečně dnes na celé planetě v čisté formě se dá považovat pouze režim jednoho jakéhosi M. Umara žijícího v Afghánistánu, který svoje druhé oko nechal v ruském šrapnelu.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ale asi nebudete polemizovat s tím, že ta islámská kultura a ta, řekněme, naše civilizace mohou žít vedle sebe?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Mohou žít a žijí velmi úspěšně vedle sebe dokonce i v České republice.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Spojené státy jsou multikulturní zemí, je tam řada národností, řada ras. Změní se na tom něco, na jejich vzájemné toleranci? Co myslíte?

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Já myslím, že tam budou problémy, které se budou týkat muslimů nebo Arabů a dalších žijících ve Spojených státech, ale přestože k nim vznikne nedůvěra, nebo už vznikla, a že bude vůči nim velká opatrnost, tak myslím, že americká společnost nepřestane být multikulturní a že bude i s touto svojí složkou počítat, stejně tak, jako s ní počítají ty západoevropské státy, ve kterých jsou silné muslimské komunity, to znamená Německo, Francie, možná další.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Tomáši?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Americká společnost je i multikulturní i západní, a proto si myslím, že obě, v podstatě ta multikulturalita jakýmsi způsobem zapadá do toho, co tam bylo vytvořeno, tedy ten, samozřejmě, že ta západní civilizace se neustále přetváří a nejvíc zřejmě v těch Spojených státech, nicméně tady jde o jistou toleranci a v tom je třeba zase se dívat na ten politický, na tu politickou rovinu a zkoušet, zkoušet třeba ty různé kultury překonat, třeba jen rozumem, nějakou obecnou debatou.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore, změní se nějak?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Totiž, tady několikrát padla otázka, jestli tyto dvě civilizace mohou žít spolu, a v Americe ta otázka zní jinak: "Jak žít spolu?", protože jiná alternativa není. Žít spolu musíme, ať se nám to líbí, anebo ne, a teď je jenom otázka, jaké způsoby soužití najdeme. Jeden možný způsob je mlátit jeden druhého po hlavě, až jeden bude mít pravdu a druhý bude mít rozdrcenou lebku. Tam hledají také jiné alternativy.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Ondřeji Neffe.

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Já jsem naprosto v souladu s pány. Já si myslím, že tolerance je vlastně to nejcennější, co v současné době máme, a že to je vlastně takový určitý mravní úběžník naší civilizace, bych řekl. Jako když se dívám na historii, a jestli v ní se pokouším najít nějaký smysl, tak si myslím, že to je, že to je hledání tolerance, ale to hledání nevzniklo z toho, že se někdo rozhodl, že budeme hledat toleranci. Ona je nejefektivnější, protože vede ke strategii spolupráce a vlastně nese největší ovoce, a proto jsem optimistou i vůči třeba těm otázkám, co tady byly v těch e-mailech, když se ptali posluchači, jestli se domníváme, že je možná, možná jakási spolupráce mezi křesťanskými státy a islámskými? Já si myslím, že ano, právě z tohoto důvodu, že ze spolupráce prostě je nejvíce ovoce a my můžeme se prát, ale z toho není žádné ovoce, z toho je jenom utrpení a slzy.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Elektronickou poštou přichází řada dalších podnětných dotazů. Jeden dokonce, jestli náhodou, co byste dělal, kdyby náhodou jeden z těch pachatelů byl český občan? Ale to bych nechal někam do říše snů. V dnešním pořadu jsme nemluvili o možnosti, že by autory teroristického útoku proti USA mohli být antiglobalisté. Jaký je váš názor? Poprosím už o stručnost, protože debaty na podobné téma nikdy nekončí, ty končí jenom v čase.

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Je to velmi málo pravděpodobné. To je skutečně velice sofistikovaný útok a nic v podstatě v historii protiglobalizačního hnutí nám neříká, že by toto mohl být ten případ.

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Pokud by to znamenalo spojení s těmi demonstranty z těch známých demonstrantů v Praze, Seattlu, a tak dále, tak to je nesmysl samozřejmě, ale v širším smyslu náboženský fundamentalista nebo nacionalista je také antiglobalistou, protože si nepřeje tu globální civilizaci, ve které dochází ke spolupráci a výměně kulturních hodnot, ale přehnaně zdůrazňuje tu svoji náboženskou nebo nacionální příslušnost, tedy je, takže, jestli to je míněno v tomto smyslu, tak ano.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    My v tomto studiu vždycky ve čtvrtek večer vysíláme takový diskusní pořad Bez imunity s poslanci ze sněmovny a oni dostávají vždycky na závěr jednu otázku a já je prosím o hyperstručnou odpověď. Dá se, pane Kmoníčku, s mezinárodním terorismem nějak efektivně bojovat?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Dá.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Jak?

    Hynek KMONÍČEK, náměstek ministra zahraničí

    --------------------

    Tak, jak s ním bojujeme. Budeme vždycky prohrávat krátkodobě a z dlouhodobého hlediska vítězíme. Vítězíme, protože civilizace pokračuje přes všechny teroristické útoky a podívejme, kolik jich za tisíce let bylo.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Neffe?

    Ondřej NEFF, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes

    --------------------

    Já si také myslím, že dá. Už jsme o tom mluvili. Myslím, že to je otázka policejní práce, zpravodajské práce. Musí být zefektivněna, posílena, a pak ponese ovoce.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane profesore Koháku?

    Erazim KOHÁK, filosof, politolog

    --------------------

    Dodal bych k tomu, že ta policejní práce, to je jenom špička ledovce, že ta základní práce je budování spravedlnosti a svobody, budování občanů s pocitem vlastní důstojnosti, vlastní, vlastní hodnoty.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Tomáši?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Z mého pohledu je naprosto nepřípustné na to odpovědět negativně. Dá se, dá se. Pokud bychom si připustili, že se nedá, tak v podstatě nemůžeme začít nikde.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Slyšel jsi, jak jsem říkal, efektivně bojovat?

    Tomáš KLVAŇA, vedoucí zahraničního oddělení Hospodářských novin

    --------------------

    Efektivně bojovat, co to znamená efektivně? Jistě to jde velmi, velmi výrazně omezit. Nikdy se zřejmě terorismus nevymýtí úplně, ale musíme s ním bojovat a musíme se snažit o tu efektivitu.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Pane Štampachu?

    Ivan Odilo ŠTAMPACH, religionista

    --------------------

    Nenechat se zastrašit, pokoušet se o prevenci, snažit se chápat motivy a držet se těch osvědčených hodnot západní civilizace, pak snad jakýsi dílčí úspěch je možný.

    Jan POKORNÝ, moderátor

    --------------------

    Já vám děkuji za to, že jste si našli čas na večerní diskusi v České televizi. Na shledanou, pánové, děkujeme. Nevím, jestli v tuto chvíli je v našich myslích stále stejně hodně otazníků a stejně málo odpovědí. Berte to jako příspěvek České televize k diskusi, která se vede a zřejmě ještě povede potom, co se stalo 11. září roku 2001 ve Spojených státech. Děkujeme za pozornost, klidný večer.


    Komentář

    Policejní fundamentalismus Ondřeje Neffa

    Tomáš Pecina

  • Česká televize ve středu večer opět překvapila slušně zpracovanými Událostmi a ve večerním vysílání nahradila přenos odloženého fotbalového utkání dvěma živě vysílanými debatami. Neměl jsem zatím čas zhlédnout první debatu, moderovanou Markem Dobrovolným, uvedu proto pouze několik poznámek k druhé, vysílané ze studia pořadu Bez imunity, jejímž moderátorem byl Jan Pokorný.

    ČT neopakovala úterní chybu a události v USA nedala (až na Hynka Kmoníčka) komentovat politikům, ale "osobnostem veřejného života". J. Pokorný nechal debatu přirozeně plynout a prakticky do ní nezasahoval (což vzhledem k jeho chabému vzdělání a orientaci v problémech bylo ku prospěchu věci). Dominantními osobnostmi debaty se stali Erazim Kohák a Ondřej Neff, a považuji za velmi záslužné, že byl do debaty pozván právě on: ač patrně nevědomě, O. Neff divákovi předvedl základní myšlenkové vzorce fundamentalismu, a to, ironicky, právě ve filipikách proti fundamentalistickému atentátu.

    O. Neff nejprve velmi pregnantně prezentoval názor, že demokracie narazila na svou mez a nezbývá než podřídit se omezení osobních svobod, které, viděny jeho očima, nejsou podstatou demokracie a její podmínkou sine qua non, nýbrž pouhou prémií, odměnou obyvatelstvu za slušné chování.

    V tomto světě jsou jen dvě možnosti: buď se danému systému podvolit a vzdát se, ve jménu pořádku a "pohody", všech osobních a skupinových aspirací ("Co Baskům nebo Korsičanům chybí?" ptal se sugestivně O. Neff - "Za co bojují? Vždyť jsou bohatí, někteří dokonce podnikají!"), anebo se proti systému postavit, lhostejno zda myšlenkou nebo činem, a být jím za to po právu zničen.

    S fascinací jsem sledoval, jak Neffem budovaná konstrukce nelomeného světa, v němž je jedna pravda a jeden všem společný cíl, dospívá tam, kam dospět logicky musí: k obhajobě bombardování Hirošimy a Nagasaki; i tam se utkal svět "západní demokracie" se systémem, který stojí mimo něj, a lidé, tento svět obývají, jsou proto méněcennými lidskými bytostmi. Argument, že rozhodnutí svrhnout na japonská města jadernou pumu bylo volbou menšího ze dvou zel, není v této myšlenkové linii podstatný, a Ondřej Neff se ho nijak vehementně nedržel: USA měly právo zabíjet japonské civilní obyvatelstvo, protože Japonsko vedlo se Spojenými státy válku a nezasloužilo proto nic jiného než eliminaci.

    Útok na WTC je, jak jsme se dozvěděli, nesrovnatelný nejen s tragédií v Hirošimě, ale - to zůstalo nevyřčeno, leč pochybovat o tom netřeba - nelze je srovnat ani s žádným z "humanitárních" bombardování, neboť tentokrát byli poprvé od Pearl Harboru obětí konformní lidé zevnitř našeho kulturního okruhu, nikoli cizí, systému nepřátelští jedinci, jejichž utrpení je méně autentické a nesmí proto do našich novin ani na naši obrazovku.

    Dialog dějinami poučeného a pochybujícího profesora filosofie Koháka s Ondřejem Neffem byl mimořádným zážitkem a jsem vděčen České televizi, že mi jej zprostředkovala.

    Člověk jako kybernetická zbraň

    Václav Pinkava

    Po událostech 11. 9. 2001 by se dalo říct, že největší silou na světě je lidská zvůle.

    Fanatik schopný dát za svou věc vlastní život je téměř nezastavitelný. V detailech se rozhoduje samovolně, pháněn vůlí dosáhnout svého poslání, které mu vštípili jiní. Takováto 'chytrá střela' se dá vyrobit relativně snadno. Zplodit, vychovat, indoktrinovat, vyslat fanatika do akce nevyžaduje technologii třetího tisíciletí. Obyčejný člověk se zlým záměrem a nějakou tou náloží je skutečná kybernetická zbraň současnosti. Mnohem zákeřnější než cruise missile je chodec nesoucí aktovku s malou atomovou bombou. Sebevražedný únosce civilního letounu je de facto kybernetickou dálkově nasměrovanou ale uvažující, reagující raketou. Místo antiradarového zevnějšku má přetvářku a lest, místo pancíře - štít nevinných životů soukmenovců protivníka.

    Sebevražední pachatelé hrůzných činů nás však, jako jednotlivci, ohrožují každý jen jednou. Jako bomby po explozi, jsou sami pohlceni svými činy. Ale jejich místa zaujmou další, pokud budou nadále existovat vhodné podmínky pro jejich 'výrobu'.

    Sebevražedný fanatik není neobyčejný člověk, neboť téměř každý člověk může být ideologicky naprogramován. Seberah je však jen jednou zbraní v arsenálu ideologa, který není sebevrahem na jedno použití. Ideologa je třeba ukrývat a chránit, aby žil dál, a vyráběl další kybernetické bomby.

    Terčem protiútoku budiž onen ideolog, nabádá nás vřející cit, a chladný rozum přitakává.

    Podle dostupných informací je oním terčem Osama bin Laden. Kdo to ví jistě?

    Vůle proti zvůli

    Demokracie je vyjádření vůle lidu. Pro protivníka demokracie jsou nejmocnějším terčem právě civilisté, voliči. Veřejné mínění je jeho terčem. Zatímco totalitní režim lze nejlépe ochromit atentátem na jeho vůdce, demokracii je nutno napadnout přes řadové občany. Neboť v demokracii je vláda jen služkou veřejnosti. Veřejnost si zvolí takovou vládu, která jejich stanovisko zastoupí a vykoná. Vládu bojovnou, či povolnou, angažovanou, či insulární. Rozvášněný lid není rozvážným činitelem. Jako u jedinců, cesta k psychologické manupulaci celé populace vede jen a jen přes vybuzené emoce.

    Teror je tak další psychologická zbraň ideologova. Cílem teroru je zmanipulovat mínění těch, kteří rozhodují - v demokracii. Jde o nás všechny. Nenechme se zmanipulovat a zneužít k vlastním záměrům pachatele nejtroufalejšího zločinu dějin.

    V době, kdy se zavádějí profesionální armády je paradoxní, že právě my civilisté jsme bezděčně klíčovými obhájci hodnot, které uznáváme, - bráníme je vlastními těly, vlastními obětmi na životech.

    Události v USA jsou útokem na tyto hodnoty naší civilisace.

    Buďtme všichni obezřetní ve svých úsudcích, kdo za vším stojí, a o co mu jde. Abychom mu bezděčně neposloužili sami, jako jeho nejsubtilnější prostředek.

    Subtilněji ovládaný než jsou sebevrahové, něž jsou rukojmí, nebo přímé oběti.

    Abychom se ve zkratu nestali spolupachateli jeho záměru.


    Ve jménu vyššího principu proti nepříteli

    Karel Pavlas

    Klíčové výroky politiků z dneška:

    Bush: "Tato bitva vyžaduje čas a řešení, avšak nepleťte se, my zvítězíme."

    Powell: "Musíme odpovědět s vědomím, že se to nevyřeší jedním protiútokem proti jednomu člověku. Bude to dlouhodobý konflikt a  bude se odehrávat na mnoha frontách - ve výzvědných službách, ve vynucování práva, v diplomacii. Toto není jen válka proti Spojeným státům, toto je válka proti civilizaci, proti všem zemím, které vyznávají demokracii. Demokracii nelze porazit, ale bude to chtít, aby všechny demokratické státy teroristické útoky odsoudily a aby spolupracovaly v pátrání po jejich pachatelích. Bude to tedy vyžadovat koordinovanou odpověď celého civilizovaného světa."

    Bush: "Je to monumentální bitva dobra se zlem. Dobro nakonec zvítězí."

    Komentář:

    Výměna prezidentů v USA proběhla včas. U kormidla je odhodlaný muž, nenechává nikoho na pochybách. Nejsou to jen slova. Odpověď možná nebude tak rychlá, za to bude důsledná.

    USA na své tragédii hodinu od hodiny rostou v úloze světového leadra. Žádné unáhlené reakce. Chladná hlava. Obdiv světa. Co zbývá, aby řešení bylo dokonalé?

    Formálně přenést odpovědnost a autoritu na vyšší princip. Nejde jen o Ameriku. Jde o svět. Musí dojít ke spojení civilizovaného světa Ameriky, Evropy a Asie proti společného nepříteli.

    Má ten vyšší princip konkrétní jméno? Má nepřítel konkrétní jméno? Ano obě jména již teď existují, ale na vyslovení je ještě brzy. Počkejme si. Jedno je jisté: Kdo nebude s námi, bude proti nám.

    Kdy to bude? Těžko říct, ale bude to. Rychlost, s jakou se to stane, může jen překvapit.

    (úvahy o budoucím vývoji čerpány z bible, knihy Daniel a Zjevení, evangelia prorocké části


    11.9.2001 23.00 hod

    Muselo to přijít. Řešení přijde také.

    Lidstvo je v kolektivním šoku. Dnešní americké ráno se vymyká jakékoliv představivosti. Vymyká se jakékoliv zkušenosti. Chybí slova. To, co nenapadlo filmového scénáristu, vymyslel, zorganizoval a provedl někdo ve skutečnosti. Kdo zaútočil? Na co? Proč? Co bude dál?

    1914 první světová válka hrůza. 1942 druhá světová válka zopakovaná hrůza. 2001 Manhattan a následující nová hrůza.

    11. září 2001 je důsledek neschopnosti a nespravedlnosti celosvětového systému. Muselo to přijít. To, co staví na chabých hodnotách, to, co je dlouhodobě slepé k evidentnímu bezpráví, to, co je neschopné skutečně vládnout, je snadno zranitelné.

    Bude následovat reakce. Bude stejně slepá, nespravedlivá, neschopná skutečného řešení jako kdykoliv předtím. Najde se viník. Nebudou to jednotlivci, bude to kolektivní viník. Podniknou se tvrdá důkladná opatření. Na celém světě. Přijde oslavované Pyrrhovo vítězství.

    Jak dlouho to všechno bude ještě trvat? Těžko říct, ale včerejšek možná postrčil událost k rychlejšímu tempu. Moc času tomuto systému nezbývá.

    Skutečné řešení existuje.

    Hledat se musí tam, kde už je dávno popsáno. V bibli.

    (Kdo si myslí, že si eschatolog přihřívá polívčičku, ať si to myslí. Pravdivost či nepravdivost tezí prověří budoucnost.)


    Breaking news a staré pravdy

    Darius Nosreti

    Ma-li byt nove tisicileti stastnejsim, nez to uplynule, pak tato nadeje dostala neodstranitelny stin.

    Bylo zasazeno samotne srdce demokracie, srdce svobodne politiky, svobodneho obchodu a svobodne kultury, srdce svobodne civilizace a nadeje na udrzitelnou budoucnost, at uz se tato nadeje v USA tvarila jakkoliv paradoxne.

    Aniz by se nas rozum dokazal vyrovnat s mirou vcerejsiho lidskeho utrpeni, pracuje svou setrvacnosti dal a dava nam tusit, co vsechno se zritilo spolu s budovami Svetoveho obchodniho centra a Pentagonu.

    Ve jmenu zivota tech, kteri prezili, je mozna preci jen na miste i v tuto pohnutou chvili tyto myslenky artikulovat.

    ZRITILA SE HLAVNI OBRANNA DOKTRINA NATO, ZE VOJENSKOU SILOU JE MOZNE PREDEJIT ODVETE NEBO ZABRANIT NICIVEMU UTOKU ZALOZENEMU AT UZ NA POCITECH DOMNELEHO CI SKUTECNEHO OHROZENI. NESROVNATELNE VETSI SILU BUDE MIT NYNI JEDNODUCHA LIDSKA ZASADA: SNAZ SE VYJIT S KAZDYM DOBRE, PROTOZE NA TO, ABY SE TI BOLESTNE POMSTIL MA KAZDY SILY DOST

    ZRITILA SE PREDSTAVA O TOM, ZE MILIARDY VYDAVANE ROCNE NA ZBROJENI A ZVYSENI NARODNI BEZPECNOSTI TECHNICKYMI PROSTREDKY A JEJICH NEUSTALE ZDOKONALOVANI JSOU VYDAVANY UCELNE. TYTO MILIARDY BYLY MARNE A NENAVRATNE VYHOZENY OKNEM

    ZRITILA SE PREDSTAVA O TOM, ZE NEJAKA VLADA SVETA MUZE UNEST ODPOVEDNOST ZA MOZNE NASLEDKY UDRZOVANI NAPJATYCH VZTAHU S NEKTERYMI ZEMEMI, BYT JSOU MOTIVY K UDRZOVANI TAKOVEHO STAVU JAKKOLIV CESTNE A OPRAVNENE; ZE NEJAKY STAT MUZE SETRVAVAT V ROLI SVETOVEHO CETNIKA, AT SVYM PRICINENIM CI DUSLEDKEM JINYCH VNITRNICH OKOLNOSTI

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE V GLOBALNIM SVETE STOJI NEJAKY STAT MIMO VALECNY STAV. JE-LI NA SVETE VALKA, PAK JE AKUTNIM ZAJMEM KAZDEHO SVETOOBCANA A KAZDEHO STATU TUTO VALKU UKONCIT. Z TOHOTO HLEDISKA JE ODE DNES I CESKA REPUBLIKA VE STAVU TRVALEHO VALECNEHO OHROZENI A I CESTI OBCANE SE MUSI

    MNOHEM VICE ANGAZOVAT VE VECI TAKOVE DOMACI A ZAHRANICNI POLITIKY, JEJIMZ DUSLEDKEM BUDE SVETOVE ODZBROJENI, ZMIRNENI SVETOVEHO NAPETI A UHASENI VALECNYCH OHNISEK

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE SEBESILNEJSI OBRANNE SPOLECENSTVI MUZE UCHRANIT ZEMI PRED UTOKEM; BYL OTRESEN UCEL NASEHO SETRVAVANI V NATO

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE ZAVLECENI MOCNOSTI A OBRANNYCH SPOLECENSTVI DO LOKALNICH KONFLIKTU ZVYSUJE BEZPECNOST SVETA. USA, NATO, ALE DIKY NIZKEMU STUPNI DEMOKRACIE ZEJMENA RUSKO A CINA MUSI DAT RUCE PRYC OD VSECH KONFLIKTU, U KTERYCH JE SANCE, ZE BUDOU UDRZENY V RELATIVNE LOKALNICH MEZICH. MUSI BYT ZASADNIM ZPUSOBEM OMEZEN OBCHOD SE ZBRANEMI A JEJICH VYVOJ. CESKA REPUBLIKA BY MELA OKAMZITE ZRUSIT VESKEROU VYROBU A DODAVKY ZBRANI KOMUKOLIV

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE AMERICKY OBCAN BUDE BEZPECNY, BUDE-LI MIT DOMA VEDLE BIBLE TAKE PISTOLI. NYNI MU ZUSTALA JEN BIBLE

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE ZIVOT BEZ BOHA JE MOZNY; KATASTROFA NEPOCHYBNE URYCHLILA POZNANI MNOHA, ZE LIDSKY ZIVOT JE PRILIS KRATKY A PRILIS ZRANITELNY, ABY BEZ BOZI OCHRANY A MILOSRDENSTVI MEL NEJAKY SMYSL, A ABY BYLO JEJ MOZNO PROZIT JINAK NEZ DOOPRAVDY, CO SE PREVAZNE ROVNA ZIVOTU VE JMENU BOHA A LASKY, KTERA JE BOHU PODOBNA

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE ZIVOT V NEJVETSICH METROPOLICH SVETA JE MOZNE POVAZOVAT ZA BEZPECNY A PRIROZENY

    ZRITILA SE PYCHA CLOVEKA NA SVE NEJVETSI POZEMSKE STAVBY A CLOVEK SE UJISTIL, ZE STAVBA BOZIHO KRALOVSTVI, BEZ OHLEDU NA CIRKEV A VYZNANI, MA MNOHEM HLUBSI SMYSL

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE CLOVEK MUZE ZIT BEZPECNE JINAK, NEZ TVARI V TVAR PRIRODE, JAKO SOUCAST JEJIHO RYTMU A PRIROZENYCH VAZEB

    ZRITILA SE PREDSTAVA, ZE NEJAKA KULTURA MUZE PRODUKOVAT TELEVIZNI PROGRAMY, FILMY A KNIHY PLNE NASILI A VYHNOUT SE NASLEDKUM RUSTU AGRESIVITY VE SVETE MJ. I V DUSLEDKU TAKOVEHO UPADKU KULTURY

    Mozna nektere z techto nasledku, zejmena obranne povahy, byly i cilem agresora. At tomu tak bylo nebo ne, techto zmen v mysleni bylo a bude po vcerejsku nepochybne u mnoha lidi dosazeno.

    Dnes jeste touzi svet po pomste, ale zitra nam vsem dojde, ze ohnisko zla nelze na svete vymytit, pokud svuj zivotni zpusob nezmenime.

    Dnes jeste touzi svet po pomste, ale zitra si uvedomime, ze kazda odveta je v necem podobna te vcerejsi a ze zasahne vzdy vice nevinne, a moralne i nas samotne, nez skutecne viniky.

    Nemyslim, ze bylo nutne, aby se prihodilo neco tak hrozneho, abychom pochopili.

    Neútočte na USA!

    Jan Maršák

    Nevím, kde se to bere, ale je to zajímavý fenomén, který v současných chvílích nabývá opět nových rozměrů. Některé skupiny lidí, mohou udělat cokoliv a přesto za jejich činy bude nakonec obviněn někdo jiný. To je případ teroristů bojujících za svatou věc, dále antiglobalistů, různých levicových i pravicových extremistů a mnohých dalších. Za jejich činy je totiž zodpovědná společnost a nikoli oni jako svéprávní občané. Samozřejmě někteří (jak jinak) vyrůstali v hrozných sociálních podmínkách, bez otce, bez matky a tak na základě těchto nespravedlností mají oprávnění zabít v tomto případě „pár amíků“, aby si vybili zlost na Satanovi. Snahu omluvit činy teroristů a předvádění svých děsivých vizí v budoucnosti cítím z mnoha textů uveřejněných v posledních hodinách v Britských listech. Budu to dokumentovat na několika případech.

    Velmi silný zážitek pro mě byl „zasvěcený“ vhled do problematiky a důvodů činu teroristů od Faisala Bodiho. Jeho argumenty za co všechno si podobný útok Amerika v podstatě zasloužila jsou opravdu velmi slabé. Bodi ve svém textu nabízí velmi oblíbenou intelektuální figuru. Cituji: „úterní útoky na Spojené státy jsou plodem hrubého porušování lidských práv jiných lidí, jehož se dopouští právě Amerika … tímto nechci omlouvat pachatele úterních útoků, ale nabídnout východisko ze spirály opakovaných pomst“. Řekne se „je to hrozný čin, ale …“ a  už to následuje v rychlém sledu. Výčet všech hrůz na světě je připisován Spojeným státům. Celý jeho text by si zasloužil důkladnější analýzu, protože takovou horu polopravd jsem už hodně dlouho nečetl. Jen namátkou Bodi kritizuje nekritickou podporu USA Izraeli. Ta je podle mého soudu zcela v pořádku, protože nebýt vojenské převahy Izraele arabské státy by ho bez milosti převálcovaly a srovnaly se zemí. Pokud si Jásir Arafat nedokáže zjednat pořádek mezi ozbrojenými skupinkami svých příznivců není mír mezi Izraelem a Palestinou možný.

    Mnozí komentátoři vyzývají k zmírnění nacionalistických vášní, ale jsou to přitom američtí politici, kteří se tak skutečně chovají a ničeho takového se nedopouštějí. R. Gulliani starosta New Yorku, který není příliš populární mezi příslušníky národnostních a etnických menšin, se zdržel jakýchkoliv obvinění národa či rasy z odpovědnosti za tento útok. G. Bush velmi střízlivě promluvil k americkému lidu a nezdálo se mi, že by hodlal nějakým způsobem omezovat osobní svobody (jak to maluje ve svém komentáři Š. Kotrba - pozn. v USA nevládne Konzervativní strana) či vyvolávat etnickou nenávist . Zdá se mi, že oni se chovají daleko lepším způsobem než my tady, kteří už probíráme jak to bude a co všechno se stane. Opět nás dostávají svojí střízlivosti, kdežto Evropané se dostávají do intelektuálních extází, které rozhodně nejsou na místě. Proč nedokážeme být chvíli zticha? Proč s analýzami, které jsou spíše čirými spekulacemi, nepočkáme pár dní? Štěpán Kotrba už z událostí v NY a Washingtonu vyvozuje konec lidských práv, vítězství měšťáků, kteří zatočí se všemi nepřizpůsobivými atd. Nezdá se mi, že by k něčemu takovému došlo.

    Jednu poznámku na závěr. Ondřej Neff v televizní debatě na ČT 2 kritizoval slova Ivana Odilona Štampacha a Erazima Koháka, kteří se svými vývody (věděl jsem, že to tak skončí) dostali opět k tomu co kritizuji v předchozím textu, k obvinění samotných Američanů, že si za toto dnešní utrpení mohou sami. Jejich slova o nehumánní západní civilizaci znějí skutečně děsivě. Pouze v liberální společnosti mohou občané tvořit svoje životní projekty, tak jak skutečně chtějí.

    Poznámka JČ: Myslím, že je to nedorozumění. Jde o pokusy porozumět, proč považuje - zřejmě dosti oprávněně - značná část světa Spojené státy za nepřátelskou mocnost. Teroristické činy jsou - jak napsala už Hannah Arendtová - vždycky důsledkem neřešených politických konfliktů. Terorismus lze odstranit odstraněním problémů, nikoliv zadupáním teroristů do země - to z nich jen udělá mučedníky a "vstanou noví bojovníci". To ovšem neznamená, že zločiny není nutno potrestat - pokud je to možné.


    Podvečerní pořady na ČT byly v úterý 11.9. skutečně strašné

    Petr Mikovec

    Kdyz jsem se v utery v pul pate zapnul CT2, byl jsem prilis sokovan, nez abych si uvedomil, ze vlastne mam moznost pustit si i CNN. A tak jsem se do 17:20 (kdy se vysilani Euronews presunulo na CT1) dival na CT.

    Nejen samotne udalosti, take zpravodajstvi CT bylo hrozne. Kdyz za Veliskem do studia prisel i nejaky redaktor (myslim Dvorak nebo tak nejak, druhy den rano hrozne kecal v Dobrem ranu), ktery mel pry lepe prekladat, ale rikal veci jako "statni department" a vubec vkladal redaktorum Euronews do ust to, co vubec nerekli. Navic se omylem do vysilani dostala debata Veliska ve studiu, jak se smeje a rika, ze ma cas do zitrejsiho rana v 7:30, kdy pry ma nastoupit do Dobreho rana, ale pry doufa, ze tak dlouho to trvat nebude. Uprimne se smal. Dobre, je to v poradku, ale kdyz se to dostane do vysilani v takovy okamzik, povazuji to za hrozne.

    Dale povazuji za zajimave, ze CNN prisla jako prvni s heslem "America under attack", pak prisla BBC s "Attack on America" a pak CNBC s "America under siege". Aspon jsem to v tomto poradi pochytil, mozna se mylim.

    Od lednove stavky se na CT divam snad jen na Star Trek a zpravy z uterka mne v tom docela utvrdily.

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|