Britské listy


úterý 25. září

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Dokument:
  • Jak se Passauer Neue Presse zmocnil v ČR veškerého regionálního tisku - vládě, poslancům a antimonopolnímu úřadu ČR je to jedno Apel na lidi doma i v zahraničí: Pomozte! Úvěr nedostaneme:
  • Investujte do dobré firmy na Ostravsku, která má zakázky, ale ohrozil ji nezaplacením bankrotující partner USA po teroristických útocích:
  • Susan Sonntag: Protestuji proti infantilizaci amerického veřejného života Velká Británie:
  • Součástí drakonických protiteroristických zákonů bude prý v Británii i zavedení občanských průkazů Reakce veřejnosti:
  • Na amerických univerzitách vznikají mírové protesty
  • Evropou se šíří mírové demonstrace Reakce tisku:
  • Co píše britský tisk v této etapě americké krize? Pohled z Británie:
  • Britské univerzity - bašta nesnášenlivosti? Reakce:
  • Až budou lidé schopni pochopit utrpení zvířat, ukončí i utrpení lidí(Otakar Macák) Názor jednoho křesťana:
  • K islámu nemám vřelý vztah (Miloslav Sviták) Proti potratům:
  • Podle dvou třetin občanů začíná lidský život okamžikem početí (Hnutí pro život) Reakce:
  • Tragédia Britských listov (Edo Velecký)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy oslovují ty, kteří v České republice rozhodují. Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Britské listy vycházejí v Praze, v České republice. Vydává je stejnojmenné občanské sdružení se sídlem Slezská 56, 120 00 Praha 2 (IČO: 26519887). Britské listy is published in Prague, the Czech Republic, by the Britské Listy Association. ISSN 1213-1792.

  • Stanovy občanského sdružení jsou zde.

  • Šéfredaktorem je Jan Čulík (325 Kilmarnock Road, Glasgow G43 2DS, U.K.), značka JČ, stálý pražský redakční tým tvoří Tomáš Pecina (TP) a Štěpán Kotrba (koš, šok, ŠK). E-mailová adresa redakce je zde.

  • Britské listy vycházejí na serveru Internet Servisu.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

  • Use it or lose it. Chcete-li si deník udržet, inzerujte na  jeho stránkách. Zde je náš ceník i další informace.

    Václav Havel: boj s terorismem "změní pohled na občanská práva"

    PRAHA 24. září (ČTK) - Prezident Václav Havel připustil, že boj proti terorismu zřejmě ovlivní i pojetí občanských práv, zejména práva na soukromí a ochranu osobnosti. "Já se domnívám, že bude třeba leccos změnit, ale já bych to nenazýval omezením občanských nebo lidských práv. Já bych to spíš nazýval jejich ochranou (podtrhla redakce BL)," řekl Havel na ruzyňském letišti na dotaz novináře, zda si boj s terorismem nevyžádá omezení lidských práv a nebude nutné například zjednodušit odposlechy pro tajné služby nebo přistoupit k registraci telefonních karet.

    Colin Powell, americký ministr zahraničních věcí: "Jsme svobodná a otevřená společnost"

    "Musíme být bdělí, ale nesmíme se bát. Musíme mít bezpečnost, ale nebudeme žít v bunkrech. Jsme svobodná a otevřená společnost. Máme ústavu, která zaručuje svobodu a otevřenost. A nebudeme dělat nic, co by porušilo naši ústavu."

    (V rozhovoru s Jeremy Paxmanem z BBC, viz včerejší vydání BL.)

    Demokracie NESMÍ TRESTNĚ STÍHAT NÁZORY. Podstatou není, zda jsou názory Jana Kopala hnusné, ale že demokratická svoboda projevu znamená i právo vyjadřovat hnusné názory - toto právo je nutno energicky hájit

    Je tedy irelevantní, vyčítají-li někteří čtenáři Tomáši Pecinovi, že "podpořil Kopalovo ´schvalování atentátu´" s tím, že Kopalovy názory jsou hnusné. S tím, že jsou Kopalovy názory hnusné, souhlasíme a budeme je vždy kritizovat. O to však tady vůbec nejde! Zároveň budeme vždy hájit právo na to, aby je směl vyjadřovat. Jakmile totiž demokracie začne nějaké názory trestně stíhat, stává se diktaturou. Argumentuji, že v českém kontextu je daleko důležitější podpořit právo občanů vyjadřovat jakékoliv názory bez obavy z trestního stíhání než vyjádřit podporu nešťastným nevinným lidem, kteří zahynuli v amerických atentátech. Je povinností všech občanů, kteří pociťují odpovědnost za svou demokracii, aby proti této totalitní tendenci vystoupili stejně otevřeně jako Tomáš Pecina. (JČ)

  • Těm kteří jsou skandalizováni "schvalováním atentátu", které vyslovil Tomáš Pecina (považuji za naprosto tristní, že si tito lidé nedokáží uvědomit, o jak důležitou zásadu tu jde, že stát NESMÍ kriminalizovat názory, nejde tu proboha o podporu hnusných názorů, JČ) vzkazuje Štěpán Kotrba:

    Je to smutné, pokud jste nepochopili Pecinovy motivy. Když došlo k prvním pokusům stíhat novináře za výrok, který se nelíbil mocným, přežili to (Kubík, Slonková, Štern, Vávra). Samotný fenomén "verbálního terorismu" a "systému nepohodlných či škodlivých názorů" však imputoval do společnosti představu, že pokud se mi nelíbí něčí názor, zažaluji ho místo oponentury tohoto názoru a "kdosi" - soud - za mne vyřeší problém umlčení "nepohodlného" jedince. Soudy jsou dnes plné "urážek na cti" a o podobu tiskového zákona se vedly líté boje. Stát projevil svou slabost, protože nedokáže přesvědčivě argumentovat a nabízet alternativu, nedokáže ani uchopit činy neonacistů, a tak chce - hnán lidmi, kteří nedokáží rozlišovat, do předvolebních populistických gest - stíhat různé osoby alespoň za něco. Pecinu např. za kritiku chování Městské policie.... Kde je hranice snesitelnosti nového pendrekového práva? Dovolím si citovat Waldemara Matušku :"Já prostě nemůžu dělat pouze to, co se má, a říkat, co se ode mne čeká". Fakt, že písničku textaře Ivo Fišera zpíval Matuška kolem roku 68 je už jen směšně tragickým paradoxem dějin. Nechtějme přijít dobrovolně o svobodu slova, protože za jejím omezením následují omezení další. A na konci čeká daleká a zimomřivá Sibiř.

  • Informace o protestech v ČR proti plánovanému odvetnému útoku na Afghánistán jsou zde.

  • Bořivoj Čelovský o "Konci českého tisku". V nakladatelství Tilia v Šenově u Ostravy vydal Bořivoj Čelovský v září 2001 knížku s názvem "Konec českého tisku", v níž upozorňuje, že téměř veškerý český tisk (s výjimkou Práva a Haló novin) si mezi sebou rozdělily německé firmy, zejména dvě, Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlaggesellschaft, Duesseldorf a Passauer Neue Presse z Passau. Zejména tato druhá nyní ovládla i moravský a slezský regionální tisk a po rozsáhlém propouštění v redakcích ho hodlá zglajchšaltovat tak, jak to už učinila s regionálním tiskem českým: budou vycházet v podstatě tytéž jediné noviny s mírnými regionálními mutacemi. Celkový náklad regionálního tisku, který Passauer Neue Presse ovládá, je vyšší než náklad celostátních novin. Proč by ovšem jedna německá firma neovládla monopolně celý regionální tisk v České republice, když jí v tom parlament a vláda České republiky nijak nezabránily? Ať žije tedy pluralita názorů a  vzkvétá - pod jednotným tiskem - demokracie... V dnešních BL publikujeme ukázku z jednání nových šéfů moravských a slezských listů z letošního roku, které připomíná - no - Bílou horu. Přitom se neztotožňujeme s antiněmectvím, jímž je prostoupena Čelovského knížka (myslíme si, že Passauer Neue Presse prostě ovládl veškerý regionální tisk v ČR v důsledku podnikatelské průbojnosti: že je nebezpečné, aby jediná zahraniční fima ovládala tisk, o tom jistě není sporu). Vadí nám také, že v některých ohledech není kniha lépe zdokumentována a že není historie ovládnutí českého tisku zahraničními vlastníky vylíčena jasněji a přehledněji. - Čelovský svou knihu rozeslal všem členům Parlamentu ČR v naději, že "přikročí k zákonodárnému řešení této nedůstojné a nejvýš škodlivé situace" - nepředpokládáme, že by to vedlo k jakékoliv nápravě. (JČ)

  • O mezinárodním trestním tribunálu - nejdůležitější věta včerejšího vydání BL: Poznamenává Štěpán Kotrba:

    Ronald Coobie: Ne, musím říci, že ve Spojených státech byl silný odpor proti vytvoření mezinárodního trestního tribunálu. Z důvodů velmi reálných a myslím ospravedlnitelných obav, že by americké operace v zahraničí mohly lehce patřit do jurisdikce takového mezinárodního soudu a takovýto mezinárodní tribunál by pak často odsuzoval Spojené státy. Takže Spojené státy toto nepodporují a představa, že by byla vláda Spojených států předat v této věci suverenitu mezinárodní organizaci, je absolutně vyloučena.

    Poznámka ŠOK: Spojené státy si tedy uvědomují, že i ony páchají trestné činy podle "mezinárodního" práva? Ale, to je mi novinka. Pak tedy požadavky prezidenta Bushe nebyly ničím jiným než hnusným politickým vydíráním a velmocenským zastrašováním, ne nepodbné tomu, co předváděl Nikita Chruščov blahé paměti ... :)))

  • Velmi zajímavý byl onlinový rozhovor s Ondřejem Hausenblasem, doporučujeme. (TP)

    Jana Bobošíková

  • Jana Bobošíková "nebude Britským listům zvyšovat čtenost". Neprofesionálním, poněkud hysterickým výlevem předčasně ukončila Jana Bobošíková svůj včerejší onlinový chat na Britských listech v reakci na otázku Tomáše Peciny, zda je propojená se skupinou IPB a zda snad byla angažována do Novy, aby pomohla prosazovat její zájmy - Pecina tvrdí, že toto údajné propojení Bobošíkové vyplývalo za zaměření loňské vánoční "Bobovize". Také Tomáše Pecinu Jana Bobošíková - nesmyslně - kritizovala, že prý snad jaksi v rozhovoru "přehazuje otázky" (sic??). Předstíráním, že se "urazila", se tak Jana Bobošíková vyhnula odpovědím na celou řadu závažných otázek, například jaký postoj zaujímá ke sporu Železný-CME. Použila bohužel přesně téže vyhýbavé a manipulativní techniky, jak se vyhnout otázce na tělo, jakých používají čeští politikové, kteří také předstírají, že se zlobí, když se jich někdo na něco zeptá přímo. ("Vy jste urazil pana ministra!") - Nedomnívali jsme se, že Bobošíková takto zklame. Mají-li být politikové vedeni k tomu, aby odpovídali na otázky novinářů jasně, věcně a skromně, kdo jiný jim má dát příklad než novináři? Je to hodně trapné, když v ČR i ti nejlepší novináři sami předvádějí chyby politiků. Doufáme, že si Jana Bobošíková uvědomí, že udělala chybu, že rozhovor bez emocí, profesionálně dokončí a obnoví tak svou kredibilitu. (JČ)

    Poznámka TP: Trochu mně to celé připomnělo slavný Klausův výstup "Ještě jednou řeknete to slovo, a já odejdu ze studia!" Na Britské listy taková metoda nezabírá: Jana Bobošíková měla přesně stejné podmínky jako všichni ostatní hosté, ministra školství nevyjímaje, a kdokoli (včetně redaktorů BL, ti mají stejná práva jako ostatní čtenáři) se jí smí zeptat na cokoli. If you can't stand the heat, get out of the kitchen.

  • Zde jsou některé z otázek, na které Jana Bobošíková neodpověděla:
    1. Myslíte si že zpravodajství TV NOVA v kauze IPB je objektivní?
    2. [...] Jak by jste si poradila v následující čistě hypotetické:-)) situaci? Do "Sedmičky" jsou pozváni Libuše Benešová a Vladimír Mlynář. Paní Benešové se ale její oponent nelíbí a žádá jiného nejlépe Vladimíra Špidlu. Jaké je za dané situace nejlepší řešení: a) Vyhovět Benešové a místo Mlynáře pozvat Špidlu nebo jiného přijatelnějšího oponenta. b) Požadavek Benešové odmítnout s tím že určovat kdo bude pozván je věcí televize a pokud se jí to nelíbí do "Sedmičky" přijít nemusí.
    3. Jaký máte názor na 30ti minutové monology svého šéfa? Co říkáte stylu hlavní zpravodajské relace TV Nova (nehoda, zajímavost, zvířátko, sport)?
    4. Jaky je Vas nazor na opravnenost vysilaci licence TV Nova? [...]
    5. Jaký je váš názor na spor ČNTS/CME vs. CET21?
      Byl podle vás Vladimír Železný v právu, když - použijeme-li obě alternativní formulace - přestal používat služeb jedné servisní organizace/ukradl americkému investorovi televizi?
      Změnil se tento váš názor s nástupem do TV Nova?
  • Zveřejnili jsme projekt Petra Sládečka, který nám jej poskytl jako první z kandidátů. Proti kompletní verzi chybí příloha obsahující kalkulace přímých nákladů navrženého vysílacího schématu, takže P. Sládeček neprozrazuje nic z údajů, které Rada ČT v rozporu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím prohlásila za tajné. Části projektu jsou zde:

  • Zde je projekt Martina Mrnky, který minulý týden zveřejnil Svět Namodro:

  • Toto je projekt Vlastimila Ježka:

  • Přehled připravovaných, probíhajících i uskutečněných chatů je zde. Otázky lze posílat do všech chatů, které ještě neskončily. Ty jsou označeny světle modrým (nebo červeným, pokud rozhovor právě probíhá) symbolem hodin. (TP)

  • Josef Žák (KOSMAS) oznamuje, že má k dispozici poslední kusy knihy J. Čulíka a T. Peciny V hlavních zprávách: televize. Objednat je lze na www.kosmas.cz. (TP)

    Milan Horálek: "Požadovat informace o nákladech pořadů je nehorázné!"

  • Co je jinde považováno za samozřejmost, je v ČR "neslušnost". Otevřenost a přístup k informacím jsou základní podmínkou fungující demokracie. Americký Bílý dům zcela běžně publikuje, jaké přesně mají jeho zaměstnanci platy, viz zde; Rada České televize ve středu usoudila, že zveřejnění platů vysokých činitelů ČT by bylo útokem na jejich soukromí! :))) Jakýsi Horálek z téže Rady se vyjádřil, že žádost Britských listů o informace o rozpočtech pořadů ČT a platech jejích vedoucích pracovníků je "neslušná"! Jaksi mu vůbec nedošlo, že Česká televize má podle zákona povinnost tyto informace poskytovat. O předminulém groteskním zasedání Rady České televize, z něhož vyplývá, že ČT je zřejmě skutečně už na šikmé ploše směrem k zániku, protože se Rada nedokáže chovat kompetentně, jsme psali zde. (JČ)

    Galerie Britských listů

  • Do fotogalerií jsme doplnili mnoho nových fotografií, mj. snímky, které Štěpán Kotrba pořídil ve spolupráci s Českým rozhlasem a které dokumentují jeho akci Africká odysea, narozeniny nosorožce v králodvorské ZOO, letecké záběry z východních Čech a fotografie parních lokomotiv, které nasnímal Tomáš Pecina v Lužné u Rakovníka. (TP)


  • Již několik týdnů je v provozu nové diskusní fórum BL. (TP)

  • Konto, kam je možné posílat příspěvky na investigativní práci Britských listů, je toto:

    Účet č. 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s.
    Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1 (na Ovocném trhu je oficiální sídlo banky, ale není tam klientské centrum.)

    Variabilní symbol pro příspěvky 2001 (ti, po nichž chce banka konstatní symbol, mohou použít 0558).

    Příspěvek lze složit (bez poplatku) na kterémkoli klientském centru banky:
       Brno, Jánská 1/3
       České Budějovice, Kanovnická 18 (podle věrohodných zpráv neexistuje)
       Hradec Hrálové, Rašínova tř. 1669
       Olomouc, K. Světlé 2
       Ostrava, Dlouhá 3
       Pardubice, 17. listopadu 238 (dtto)
       Plzeň, Šafaříkovy sady 5
       Praha, Václavské nám. 43
       Praha - Zlatý Anděl, Nádražní 23

    (Prosíme čtenáře, kteří přispěli nebo přispějí tímto způsobem v hotovosti, aby nás informovali e-mailem, kde a kdy částku zaplatili - připravujeme pro všechny sponzory malý, ale exkluzivní dárek a nechceme, aby o něj anonymní sponzoři přišli.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a  Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz /prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a  hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Jak se Passauer Neue Presse zmocnil v ČR veškerého regionálního tisku - vládě, poslancům a antimonopolnímu úřadu ČR je to jedno

    V knize "Konec českého tisku?" (Tilia, Šenov u Ostravy, září 2001) píše její autor Bořivoj Čelovský, že v minulých týdnech dokončil podnik Passauer Neue Presse absolutní akvizici veškerého českého regionálního tisku tím, že se nyní zmocnil regionálního tisku i na Moravě a ve Slezsku. Po akvizici nyní následuje rozsáhlé propouštění pracovníků redakcí moravskoslezského regionálního tisku s tím, že nový německý majitel s minimálním počtem zaměstnanců chce vydávat jen jediný list s mírnými regionálními mutacemi. Čelovský argumentuje, že je vznik monopolu podniku Passauer Neue Presse v českém regionálním tisku nesmírně nebezpečný: už proto, že se v Němci vlastněném tisku (jedinou výjimkou v papírových tiskovinách, které dosud nevlastní Němci, je Právo a Haló noviny) neobjeví o těchto akvizicích ani řádek - Němci si vyhrazují, o čem se bude smět psát, a v žádném případě se nebude psát o praktikách jejich vlastní firmy. Které noviny v poslední době v ČR informovaly o rozsáhlém propouštění pracovníků redakcí moravského a slezského tisku? V knize Čelovský publikuje "amalgám vyprávění" některých českých účastníků o průběhu schůzí nových majitelů s šéfy redakcí, které na Moravě proběhly v květnu a v červnu 2001. Bohužel v knize chybějí konkrétní jména a data. Přesto se nám zdá zajímavé vybrat z tohoto "amalgámu" několik citací.

    Vedoucí divize Morava a Slezsko (česky):

    Dámy a pánové, dovolte mi, abych se nejprve ujal slova já, protože počáteční kroky, které byly učiněny již před třemi měsíci, tedy převzetí několika novinových titulů, jsou za námi a první - jakési oťukávání - už proběhlo a lidé z našeho vydavatelství, kteří s vámi tyto věci týkající se převodu, inventur a pracovních smluv a dalších technických náležitostí projednávali, už mají jiné úkoly. Pokročili jsme. Od minulého týdne jsem novým vedoucím divize Morava a Slezsko, máme také divizi Čechy, to jen abyste věděli, kdo jsem. Ale ze všeho nejprve bych vám rád představil prezidenta společnosti, který k nám dost výjimečně zavítal cestou na Slovensko, a rád by vám řekl v krátkosti několik slov. Prosím...

    Zástupce vydavatelů (německy)

    Dámy a pánové, jsem rád, že se s vámi setkávám, a těší mě, že jsme udělali tento obchod a že jsme se rozhodli rozšířit aktivity našeho vydavatelství z Čech také o něco dále na východ, na Moravu ... a ještě pak ... ano, do části Slezska. Jsem rád, že jsme získali noviny, v jejichž čele jste celkem úspěšně působili. Jak víte, naší ambicí není vydávání celostátních listů, to my neděláme ani v Německu, přitom však musím dát jasně najevo, že naše cíle jsou skromnější jen zdánlivě.Vybrali jsme si jinou oblast, specializujeme se výhradně na regionální tisk. Tituly, které jsme v této oblasti získali, jsou pěkné a životaschopné..., to opravdu jsou, ale zatím toho moc nevyužívaly, vlastně těch možností pro ně nezbývalo mnoho, už narážely na zeď možného rozvoje a jejich ekonomická situace dobrá není, to si nebudeme namlouvat.

    Změníme proto organizaci, aby byla jednodušší, levnější a efektivnější. Neobávejte se, že vás zavalíme prací, to ne. Víc se bude cenit přemýšlení, nápady, pečlivá práce a podobně. Všechny projekty, které jsme v České republice až dosud uskutečnili, byly úspěšné, a dodám k tomu, že konkurence, ať se jakkoliv snažila, nám prostě nemohla stačit. Ani jeden z našich regionálních deníků, které jsme koupili v minulých letech, mimo Moravu a Slezsko, není ztrátový.

    Budeme ovšem muset přistoupit ke změnám, v mnoha ohledech bolestným změnám, ale ty jsou nezbytné. Kdo z vás této výzvě porozumí, nemusí se o své místo bát. Noviny jsou zboží jako každé jiné. Budou-li dobré, lidé je koupí, budou-li prázdné a nezajímavé, sáhnou po jiném titulu. A to se nesmí stát. Není to malý úkol a já věřím, že vy se ho zhostíte.

    Jsme si vědomi, že podnikáme ve vyspělé a kulturní zemi a že takoví jsou tady i lidé, což o novinách platí dvojnásob. Jestli máte nějaké otázky, předložte je, prosím, budu-li moci, odpovím na ně hned, případně to za mě udělají pánové, kteří jsou tu od toho, aby všechny pochybnosti a nejasnosti uvedli na správnou míru, aby kvůli neporozumění nedošlo k nedorozumění, nu, do toho, jen se nebojte...

    (...)

    Zástupce šéfredaktora (česky)

    Mám otázku na pana prezidenta. Vaše vydavatelství v podstatě koupilo všechny deníky a týdeníky, nevím, jak je to v jiných oblastech Moravy, ale u nás jste koupili skutečně všechno. Jestli tedy říkáte, že v případě nabídky špatných novin lidé sáhnou po jiném titulu, tak bych rád věděl, po jakém titulu sáhnou, když tam žádný jiný nebude, pouze ten náš? Přece jste koupili i ty nejpodřadnější týdeníky, koupili jste prostě vše. Ale to připomínám pouze na okraj. Obávám se totiž, že se v našem případě zcela jistě ozve Úřad na ochranu hospodářské soutěže, musí se ozvat. Nevím to jistě, ale v zahraničních rukách mohou být pouze dvě pětiny, tedy čtyřicet procent novin v regionu. Jenomže vaše vydavatelství je téměř stoprocentním vlastníkem regionálního tisku, není to nezákonné? Ptám se. Nebudou z toho tahanice a potíže, nebudou interpelovat poslanci? Tyto své obavy nevyslovuji proto, že byc byl proti koupi novin vaším vydavatelstvím, upozorňuji jen, že k takové situaci dojít může, vlastně dojde... Myslím, že dojde, asi se tomu nevyhneme... Jistě.... Hrozí-li nějaká nepříjemnost, tak k ní dojde, že. Zvláště, když jsou noviny vděčným politickým tématem. Navíc budou za rok volby...

    Vedoucí divize (česky):

    Pane, to není téma, které máme na programu, to jsou věci, které sem vůbec nepatří. Jak si vůbec můžete myslet, že my ... tedy společnost ... takovou závažnou věc ... podmiňující, mohla opomenout. Je to ...

    Zástupce vydavatelů k vedoucímu divize (německy):

    Proč se o tom vůbec mluví, ta věc je přece absolutně vyřízena a nejsem zrovna šťastný, že se to vytahuje, jistě dobře víte proč, když ta jednání byla komplikovaná ... myslel jsem, že je to definitivně uzavřeno...

    Vedoucí projektu Morava k zástupci vydavatelů (německy)

    Sám jsem překvapen, pane, a je mi to líto, protože to sem vůbec nepatří a ty otázky neměly být vůbec položeny, zvláště ne dnes... mělo to být slavnostní - tak trochu ... Myslel jsem, že všechny redakce jsou už natolik zvládnuty a usměrněny, aby ti lidé tam mysleli jen v rámci svých úkolů a úseků, aby nenahlíželi přes plot do jiných oblastí, kde to není jejich starost. Ano, není to dobré. (K vedoucímu divize Morava - česky:) Proč se to vytahuje, mohl byste laskavě ...

    Zástupce šéfredaktora skáče do řeči (česky)

    Ale to je přece důležitá věc, jestli se ten antimonopolní úřad doví, co víme my, a bude vyvozovat důsledky, tak to by bylo opravdu nepříjemné...

    Vedoucí divize Morava (česky)

    Vážený pane, starat se o strategii rozšiřování tisku, to je oblast z vyšších pater firmy, to je mnohem výš než jsem třeba já, takže je překvapivé, že právě vy, který se máte starat, aby redaktoři neměli včláncích hrubky a dodržovali uzávěrky stránek ... vy jste plavčík a chcete radit kapitánovi...

    Vedoucí projektu Morava (německy)

    Když už o tom mluvíme, bez nervozity ... tak to také vysvětlíme, nemůže to zůstat nezodpovězeno... nebylo by to jistě taktické, to je zřejmé a nutné...

    (česky)

    Jak si můžete myslet, že naše vydavatelství, když zvažovalo expandování na východ a rozhodlo se investovat sem opravdu ve velkém objemu, a nejde jen o Moravu a Slezsko, ale také o Slovensko, že se vrhne do něčeho a pak o investované částky přijde. Jednání s antimonopolním úřadem proběhlo naprosto jednoduše a hladce, projekt byl úřadu v Brně předložen, prošel řádným správním přezkumem a všechno se vyřídilo. Tyto věci se řešily i na rovině politické, na příslušných ministerstvech... s jasným výsledkem - bez připomínek... vlastně pár připomínek bylo, ale nepodstatných, které se vyřešily rychle a na místě. Takže co? Chápu vaše obavy a také to, že nemáte přehled a řadu věcí neznáte, ale to vše je v rámci podnikatelského záměru a ten je důvěrný, musí takový být, nechceme, aby o něm konkurence věděla.

    (...)

    Vedoucí divize Morava (česky)

    Vyavatelství ty tituly nekoupilo proto, že jsou takové, jaké jsou, to určitě ne, ale kvůli tomu, co z nich teprve uděláme. Kdybychom koupili továrnu na trabanty, tak určitě ne kvůli tomu, že se tam taková auta vyrábějí, ale proto, že tam budeme vyrábět auta opravdu moderní. Naše myšlenka je prostá.

    Máme několik desítek regionálních novin a ty mají v součtu větší náklad než největší celostátní deníky. Musíme uvažovat racionálně a dosáhnout toho, aby si deníky z jednotlivých oblastí tedy vyměňovaly materiály, fotografie, zprávy, aby některé celostátní strany měly společné, musíme dosáhnout toho, abychom měli náklady na výrobu novin nižší než třeba ty velké deníky. Znamená to, že při dobré organizaci práce, počítačové síti, a podobně, nebudeme potřebovat tolik plně obsazených redakcí jako dosud, které si všechno dělaly samy. Budou to dobré noviny, náklad zcela jistě půjde nahoru, to máme vyzkoušeno z Čech - a dosáhneme toho s mnohem menším počtem redaktorů, pracovníků odbytu a inzerce, mnohem menším počtem, to mi věřte...

    Šéfredaktor (česky):

    Kolik lidí vlastně odejde... a jaká je v této věci naše jistota?

    Vedoucí projektu Morava (německy):

    Myslel jsem, že tyto věci jsou již projednány... ale nejsou... takže proto ty otázky nevěcné... takové ... tohoto typu...

    česky

    Kdyby se to již dříve projednalo, nemuseli jsme se zdržovat Úřadem pro hospodářskou soutěž a podobně...

    Vedoucí divize Morava (česky):

    Stavy budou redukovány výrazně, jak již víte, jedna z redakcí v Brně byla zrušena kompletně, výpověď dostali všichni, ze dvou deníků byli propuštěni šéfredaktoři... to se nakonec ukázalo jako rozumný krok... vím, že pro vás to příznivě nezní... ale abychom uspěli, nemůžeme se podřizovat cizím představám, ti, co zůstanou, musí velmi rázně... zdůrazňuji... prosazovat naše představy. Kolik lidí odejde? To je složité ... jak říkám, někde odešla celá redakce... nicméně, no, z každých čtyř lidí, redaktorů i technických zaměstnanců, odejdou tři... zůstane, no ... tak pětadvacet procent, tak se to jeví...


    Apel na lidi doma i v zahraničí: Pomozte! Úvěr nedostaneme

    Investujte do dobré firmy na Ostravsku, která má zakázky, ale ohrozil ji nezaplacením bankrotující partner

    Martin Gřeš, firma Preiner

    Firma Preiner je zaměřena výrobu pomocí nejnovější progresivní technologie CNC pro zpracování plechů - viz. stránky www.preiner.cz. Vzhledem k nedokonalým zákonům naší české země nemají tady podnikatelé na růžích vůbec ustláno, takže náš stát paradoxně torpéduje ty, kteří by jej měli živit.

    Stala se nám v Čechách na chudém Ostravsku věc asi jinde nepochopitelná - pochybným managementem a jeho podivnými soukromými úmysly se zadlužily Železárny a drátovny Bohumín. Jenomže v krizi před konkursem dokázaly soudně prosadit zákonné vyrovnání s věřiteli, takže od ledna 2001 svým celkem 1200 věřitelům vyplatí pouze a možná 1/3 ze 3 miliard pohledávek. Podnik byl zachráněn údajně pro zachování 2000 parcovních míst,.... ale to, že zde v průměru v 1200 firmách propouštěli a mnoho už přestalo existovat, to nezajímá ani našeho ministra hospodářství.

    Víte, ono pro 1200 firem nebylo vyhnutí, aby nedodávaly pro ŽDB, když někdo odešel, byl okamžitě nahrazen jinou firmou, takže ŽDB svého postavení "živitele" zneužívaly a pod sliby proplácení přijatých faktur držely své subdodavatele v disciplíně.

    Pro naší firmu z toho vyplynulo jediné, nevzdát se, zatnout zuby a podnikat dále. Ale jak? Máme aktuální zakázky na 2-3x rozšíření strojového parku, máme prostory, výrazně jsme pozměnili zákaznické portfolio, ale bohužel - natahujeme výrobní termíny, odmítáme další práci, protože nám chybí těch asi "utopených" 16 miliónu korun v ŽDB, které dávno měly být umístěny v nejmodernějším laserovém obraáběcím centru. .....

    Jsme totálně odříznuti od všech úvěrů a státních podpůrných programů, neboť jedním z podmínek jejich udělení je vyrovnání plateb vůči státu (zdravotní, daně, ....).

    Tyto závazky plníme, ale zpětně a vlečou se! Jedinou možností, jak rozšířit výrobní kapacity a zvýšit zisk, je investice (finanční injekce) a tím zajistit zhruba 5 násobné(!) zvýšení produktivity. Peníze nemáme, pátráme po seriózní spolupráci - formou vkladu do firmy - a nabízíme například jeho výhodné zhodnocení.

    Já jsem se nejprve pokoušel v Britských listech najít nějakou inzertní rubriku, ve které bych umístil inzerát následujícího znění:

    Zavedená firma v Ostravě s ročním obratem přes 100 mil. Kč s perspektivním zaměřením a stále stoupajícím počtem zakázek (!) poptává finance ve výši cca 17 mil Kč k rozšíření moderního strojového parku. Důvodem momentálního nedostatku volných financí je nezaviněné poškození firmy tzv. vyrovnáním s věřiteli (Železárny a drátovny Bohumín, a.s.) - soudně rozhodnuto vyrovnání pouze ve výši 1/3 z nezaplacených faktur. Nabízíme bezpečné, návratné a výhodné procentové zhodnocení Vašeho vkladu.

    Pane šéfredaktore,

    nečekám mnoho. Spíše mne napadlo, že máte určitý přehled, koho by ten text zajímal, kam bych jej mohl umístit lépe, kam jej přeposlat,.... na jaké internetové adresy bych se mohl s naší poptávkou obrátit......, Nevím, co Vám mohu na oplátku nabídnout, snad jen to, že se pohybuji přímo v prostředí "válečném" se všemi jeho bolestmi, tj. podnikání v Česku, ve výrobní firmě, mohl bych Vám v této souvislosti nabídnout živé články na uvedené téma. S pozdravem

    Mgr. Martin Gřeš

    marketing - firma Preiner


    Susan Sonntag: Protestuji proti infantilizaci amerického veřejného života

    Toto je reakce známé americké spisovatelky Susan Sonntagové, která vyšla - mezi reakcemi jiných významných osobností amerického veřejného života - v časopise New Yorker.

    Propast mezi strašlivou dávkou skutečnosti z úterý 11. září a  samolibým žvaněním a otevřeným lhaním politiků a televizních komentátorů je šokující, deprimující. Hlasy, které mají profesionální úkol, analyzovat to, co se stalo, se, jak se zdá spojily v úsilí proměnit veřejnost v nemluvňata. Proč nikdo neříká nahlas, že tohle nebyl "zbabělý" útok na "civilizaci" nebo na "svobodu" nebo na "lidskost" nebo na "svobodný svět", ale že to byl útok na stát, který se sám prohlásil největší světovou supervelmocí - a k tomuto útoku došlo v důsledku konkrétních amerických aliancí a činů?

    Kolik občanů vůbec ví, že Spojené státy dále systematicky bombardují Irák? A jestliže máme užít slova "zbabělý", daleko vhodněji je to slovo užito pro ty lidi, kteří zabíjejí z nedotknutelného postavení, z pozice vysoko na obloze, než pro lidi, kteří jsou ochotni sami zemřít, aby zabili druhé. Hovoříme-li o odvaze (je to morálně neutrální ctnost): ať už říkáme cokoliv o pachatelích masakru z úterý 11. září, tito pachatelé nebyli zbabělci.

    Naši vedoucí představitelé nás chtějí intenzivně přesvědčovat, že je všechno v naprostém pořádku. Amerika se nebojí. Náš duch je nezlomen, i když tohle je den, který vejde svou hrůzou v historii, a Amerika je nyní ve válce. Avšak všechno není v pořádku. A tohle nebyl Pearl Harbor. Máme prezidenta - robota, který nás ujišťuje, že Američané stále stojí hrdě se vztyčenou hlavou. Široké spektrum veřejných osobností, zastávajících vládní funkce i mimo ně, které jsou v ostré opozici proti zahraniční politice této vlády, nyní jak se zdá nemá nic jiného co říct než že tito lidé stojí jednotni za prezidentem Bushem.

    Je potřeba, aby se začalo hodně přemýšlet, a možná se skutečně už intenzivně přemýšlí, ve Washingtonu i jinde, o neschopnosti americké rozvědky i kontrašpionáže, o alternativách, které jsou k dispozici americké zahraniční politice, zejména na Blízkém východě a o tom, co je inteligentním programem vojenské obrany.

    Ale od veřejnosti nikdo nechce, aby na sebe brala břemeno reality. Sebeoslavné černobílé fotografie jednohlasně tleskajících účastníků sovětských stranických sjezdů se zdály být opovrženíhodné. Jednohlasnost svatouškovské rétoriky, která skrývá realitu, jakou plodí v posledních dnech američtí politikové a komentátoři ve sdělovacích prostředcích se zdá být - no, nehodná zralé demokracie.

    Osoby, které mají politický úřad, nám daly na vědomí, že dospěly k názoru, že jejich úkolem je manipulace: budování sebevědomí a řízení smutku. Politika, politika demokracie, jejíž nutnou součástí je nesouhlas, která podporuje otevřenost, byla nahrazena psychoterapií.

    Ano, musíme všichni společně truchlit. Ale nemusíme se všichni společně chovat jako pitomci. Pár záblesků historického vědomí nám snad pomůže pochopit, co se právě stalo, a co se možná bude dít i dál.

    "Naše země je silná," nám pořád opakují. Mě to tedy zvlášť neuklidňuje. Kdo snad pochybuje o tom, že je Amerika silná? Ale to není všechno, čím Amerika musí být.


    Součástí drakonických protiteroristických zákonů bude prý v Británii i zavedení občanských průkazů

    Britský ministr vnitra David Blunkett potvrdil v těchto dnech, že kromě zavedení drakonických protiteroristických zákonů se "vážně uvažuje" i o zavedení občanských průkazů ve Velké Británii, napsal včera list Guardian.

    Blunkett přiznal, že některá navrhovaná opatření, včetně nových pravomocí pro policii zadržovat osoby podezřelé z terorismu přímo kolidují se zákony na ochranu lidských práv, ale tvrdil, že je nových pravomocí zapotřebí, aby se Británie nestala policejním státem.

    Mluvčí nyní zřejmě jediné britské opoziční strany Liberálních demokratů (Konzervativci zešíleli jmenováním extrémistického euroskeptika Iana Duncana Smithe svým šéfem - ten okamžitě začal jmenovat do vedení strany, jejíž členská základna má v průměru 65 let, další extremisty) pro otázky vnitra Simon Hughes zpochybnil tento týden, zda jsou nové policejní pravomoci skutečně nutné, vzhledem k tomu, že nový protiteroristický zákon a zákon o sledování internetových sítí byly už zavedeny v první polovině letošního roku a dosud nebyly řádně prozkoušeny v praxi.

    Očekává se, že nové britské protiteroristické pravomoci umožní policii zatýkat osoby, o nichž policie usoudí, že vědí o teroristické činnosti, jen za účelem výslechu.

  • Policie má dostat právo monitorovat e-mailový provoz.

  • Transkripty telefonních rozhovorů, odposlouchaných rozvědkou, mají být přípustné jako důkaz pro soudní řízení.

  • Banky budou nuceny prozrazovat důvěrné informace o kontech a transakcích osob, o nichž vznikne podezření, že financují terorismus.

  • Vznikne nový systém rychlého vydání osob ze zahraničí na základě společného zatykače EU.

  • Určitá práva na odvolání pro osoby, jimž byl odmítnut vstup do Británie, mají být zrušena.

    Britský ministr vnitra Blunkett uvedl, že si je vědom, že občané budou proti některým těmto novým pravomocím žalovat vládu u soudu. Varoval britské soudce: "Volení politikové se zodpovídají voličům a ti by měli být prvotními ochránci našich práv a nikoliv soudní systém."

    Britská vláda chce prý sloučit princip občanského průkazu, který by občané museli povinně nosit u sebe, s "přístupovou kartou občana" - která by, jako je to ve Francii, kombinovala funkci občanského průkazu a karty, která poskytuje občanům přístup k veřejným službám, jako je zdravotnictví, školství a sociální podpora.

    Průzkum veřejného mínění, který pro bulvární list News of the World uspořádala organizace Mori zjistil, že prý zavedení občanských průkazů nyní podporuje 86 procent britských občanů.

    Náměstek ministra zahraničních věcí Peter Hain napsal v pondělí v deníku Guardian, že "levicoví" kritikové vojenské odplaty plánované vůči organizátorům teroristických útoků v USA nemají pravdu: "Hodnoty, na něž teroristé zaútočili, byly lidská práva, demokracie a zákonnost. Jsou to tytéž hodnoty, které inspirovaly ve třicátých letech britskou levici k odporu proti fašismu a nacismu."


    Na amerických univerzitách vznikají mírové protesty

    Američtí studenti odmítají nechat se umlčet hlukem, požadujícím odplatu, napsal včera deník Guardian. Shrnujeme.

    Ve městě Oberlin ve státě Ohio se konalo v sobotu v šest hodin večer něco v těchto dnech nepříliš očekávaného. Řečník se obracel asi k 500 osobám, shromážděným na hlavním náměstí, slovy: "Jen si pamatujte, že každá bomba, shozená na Afghánistán, je bomba, shozená na nás!" a reakcí byl nadšený potlesk.

    Krátce poté se vydal dav na pochod na vzdálenost tří bloků k pomníku Martina Luthera Kinga "One - two - three - four - We don´t want your racist war! (Raz dva tři čtyři - Nechceme vaši rasistickou válku) Two - four - six - eight Stop the war! Stop the hate! (Dva čtyři šest osm - Zastavte tu válku! Ukončete tu nenávist!")

    Někteří starší demonstranti si tiše pozpěvovali protestní písně ze šedesátých let. Bylo to poněkud nostalgické. Možná, že to také bylo významné.

    Město Oberlin absolutně není hlasem státu Ohio, Středozápadu ani amerického národa. Je to nesmírně příjemná a samou podstatou liberální univerzita v republikánském státě, který je charakteristický pro středostavovskou Ameriku. Má historii aktivismu, která jde nejen před Vietnam, ale až před americkou občanskou válku.

    Avšak Oberlin není jediná univerzita. Za posledních několik dní, v zákrytu za radarovými obrazovkami mainstreamových amerických médií vznikla obrovská síť mírových aktivistů na univerzitách po celých Spojených státech. Její server (www.peacefuljustice.cjb.net) obsahuje kontakty na 150 univerzit. Asi na stovce těchto univerzit se už konaly mírové demonstrace.

    Vedoucí představitelé této mírové kampaně plánují o příštím víkendu demonstrace ve Washingtonu, je to doba, kdy se původně měly konat schůze Mezinárodního měnového fondu a Světové banky - které byly v důsledku teroristických útoků zrušeny. Je možné, že vnitřní rozpory mírového hnutí povedou k jeho kolapsu. Ale jeho růst v posledních dnech byl dramatický. Když už nic jiného, je to vznik opozice vůči prezidentu Bushovi, když se role opozice vzdali demokratiční poslanci v Kongresu.

    Náladu protestů v Oberlinu shrnul student - organizátor Jim Casteleiro: "11. září jsem pociťoval větší bolest, než jakou jsem si kdy představoval. Američané chtějí pomstu za to, co se stalo. Ale pamatujte toto: Každý život, který usmrtíme, vyvolá další odplatu. Válku to bude eskalovat, bude další násilí."

    Jiný organizátor vysvětlil: "Podporujeme akci proti teroristům, je nutno je pohnat k spravedlnosti. A jestliže najdou bina Ladena v jeskyni a vybombardují tu jeskyni, v pořádku. Ale nechceme, aby byla zničena velká část světa a musela se navrátit do doby kamenné."

    Město Oberlin založili aktivisté, bojující proti otroctví. Pomohli vyvolat americkou občanskou válku tím, že v roce 1858 odmítli vydat uprchlého otroka. Oberlin College jako první zavedla koedukaci (vzdělávání obou pohlaví společně) a odmítání rasové diskriminace. Je to také město známé svou snášenlivostí.


    Evropou se šíří mírové demonstrace

    V sobotu odpoledne uspořádala Campaign for Nuclear Disarmament v londýnském Whitehallu, v centru Londýna, kde sídlí britská vláda, tichý protest proti válečným přípravám. K překvapení organizátorů se demonstrace účastnilo 5000 lidí. "Byli jsme nesmírně překvapeni těmito počty," konstatoval podle listu Guardian organizátor Patrick van den Bulck."Bylo to odrazem znepokojení, které pociťuje veřejnost."

    Demonstranti měli přijít oblečení do černého, aby tak vyjádřili význam okamžiku. CND rozdala 1000 kartiček s nápisem "Stůjme rameno k rameni (to parafrázovalo Tonyho Blaira, který chce stát s Američany "rameno k rameni") pro mír a spravedlnost." Posléze byly odevzdány do sídla ministerského předsedy v 10 Downing Street. Nedošlo k incidentům ani k žádnému zatýkání.

    Brusel

    V sobotu se v belgickém Lutychu konala demonstrace asi 1000 protiválečných demonstrantů. Účastnili se jí antikapitalisté, studenti, komunisté, ekologové a anarchisté. Demostrace uctila minutou ticha osoby usmrcené v New Yorku a ve Washingtonu.

    Berlín

    V Berlíně a v dalších německých městech se konala o víkendu mírová shromáždění a tisíce občanů protestovaly proti plánovanému vojenskému zásahu USA a NATO v Afghánistánu. Obdobné demonstrace se konaly v univerzitních městech Hamburku, v Mnichově, v Kolíně a v Brémách. Podle průzkumu veřejného mínění, publikovaný v časopise Spiegel, podporuje německou účast na americké vojenské odplatě 58 procent německého obyvatelstva.

    Řím

    Malé, ale hlučné demonstrace se konaly v Itálii a zdá se, že sílí, navzdory široké podpoře Italů vůči italské účasti v akcích NATO proti teroristickým útokům. Minulý týden se účastnilo demonstrací v řŘímě až 10 000 osob, které požadovaly nenásilnou reakce na teroristické útoky v USA. Nesli transparenty s nápisy v italštině, v kurdštině a v arabštině "Ne terorismu, ne válce" a "Jiný svět je možný". Obdobné demonstrace v Miláně se účastnilo 1000 osob.

    Paříž

    V Paříži se nekonaly žádné demonstrace.

    Co píše britský tisk v této etapě americké krize?

    Shrnujeme podle včerejších internetových stránek listu Guardian.

    The Guardian

    Všude se hovoří o válce. Všechny přípravy jsou na válku. Politické agendě dominují vyhlídky na válku. Kde je vláda? Kde je parlament? Kde je demokracie, kterou se chystáme bránit? (Britský parlament je v současnosti stále na letních prázdninách, premiér Blair ho odmítl předčasně svolat, pozn. JČ)

    The Independent

    Tony Blair by měl předčasně svolat parlament, pokud chce vést národ do války. Zjevně se obává nechat parlament hlasovat o tom, zda by se měla Británie účastnit vojenských akcí. Ale jeho postavení by bylo výrazně posíleno, nejen v tomto boji proti teroristům, ale i v jeho morálním postavení jako národního vůdce, kdyby dokázal překonat svou politickou opatrnost a dovolil parlamentu, aby o této věci hlasoval.

    The Times

    V americkém zájmu je zahrnout všechny, kdo dobrovolně přijmou americké podmínky. Zatím se jí podařilo dát dohromady pozoruhodně silnou armádu. Teď ale záleží na tom, kam, a jak jim bude nařízeno bojovat.

    Financial Times

    Politikové jsou pod obrovským tlakem jednat rozhodně, a tak vzniká nebezpečí nepromyšlených, automatických, podvědomých reakcí. Schopný vedoucí politik odmítne mnoho zdánlivě atraktivních projektů na pomoc ekonomice. Špatná politika zůstává špatnou politikou i v době krize.

    The Daily Telegraph

    Nepotřebujeme nové zákony, ale potřebujeme ochotu používat zákony, které už existují - zejména zákony o deportaci žadatelů o azyl. Ministři by bezpochyby chtěli jednat co nejjednoduššeji a co nejrychleji - to se dá dělat, když se realizují předpisy EU. Ale když se nyní mají zavádět nové [protiteroristické] zákony, bylo by naprosto nesprávné pokračovat [v této politice] bez svolání parlamentu.

    Daily Mail (polobulvární list)

    Je ironické, že odmítá premiér Blair svolat parlament a přitom tvrdí, že bojem proti terorismu bráníme demokratické hodnoty. Avšak tím, že popírá poslancům, aby se k aktuálnímu vývoji vyjádřili, nepřehlíží tato vláda skutečnost, že je parlament v ohnisku demokratického procesu?

    Daily Express (bulvární list)

    Zavedení občanských průkazů v Británii je jedinou odpovědí na síly zla. Odpor od nevolených soudců, kteří se budou odvolávat na trapnou Evropskou konvenci pro lidská práva anebo od jejich sobeckých, krátkozrakých akademických navaděčů nesmí uzurpovat rozhodovací právo volených politiků. Občanské průkazy jsou nyní osobním symbolem, kterého je zapotřebí na obranu kolektivní svobody proti tyranii.

    The Sun (nejvykřičenější bulvární list)

    Pokaždé, když se usmějete na muslima, ctíte mrtvé ve Spojených státech, protože odmítáte nenávidět. Nesmíme se bát. Musíme být odvážní. Jsme národ, který vyhraje - i kdyby došlo k dalším útokům.

    The Mirror (bulvární list)

    Musíme se postavit čelem k brutálnímu faktu války. Musíme být připraveni na ztráty, které válka přinese. Mohou být strašné, ale alternativa by byla horší.

    Daily Star (velmi primitivní bulvární list)

    Všichni, kdo si myslí, že bude Osama bin Laden a jeho stoupenci lehkým cílem, nedával pozor. Vypadají jako z devatenáctého století, avšak jsou zjevně velmi schopní. Musíme pořád dávat pozor, zda se neděje něco neobvyklého. Nesmíme nikdy ztratit bdělost.

    Britské univerzity - bašta nesnášenlivosti?

    Autor žije delší dobu ve Velké Británii, jeho jméno i adresa jsou redakci známy. Mrzí nás, že se nechce podepsat. JČ

    V ramci zapocateho dohledu na vyvoj otazek spojenych s omezovanim obcanskch prav a svobod bych chtel upozornit na zajimavou zpravu z utery 18.9.2001, ktera se mohla ztratit ve stohu ostatnich dulezitych zprav

    Na http://news.bbc.co.uk/hi/english/education/newsid_1550000/1550320.stm

    zverejnila BBC zpravu o tom, jak se predstavitele celostatniho studentskeho svazu Britanie (NUS) na universite v Manchesteru snazili zakazat vstup militantnim islamskym skupinam do arealu university. Tito udajni militantni extremiste se totiz snazili vyuzit prilezitosti - tzv freshers fairs - k naboru clenu.

    Freshers fair je tradicni instituce, ktera by se dala nazvat 'nulty tyden nevyuky'. Ten tyden je urcen zejmena studentum prvnich rocniku, aby se vzajemne seznamili, a aby se mohli stat cleny rozlicnych klubu/spolku v ramci University. Mimochodem se toho behem freshers fair hodne propije. Co se tyka tech Universitnich spolku a klubu, tak v Britanii maji studenti nepreberne mnozstvi vyberu vsechmoznych klubu, od sportovnich pres umelecke kluby ale take se mohou stat cleny nektreho universitniho cirkevniho spolku.

    Podivejme se, co se stalo v Manchesteru. Na skupinu známou jako Al-Muhajroun zavolal NUS policii, aby znemoznila rozdavani letaku teto skupiny na universitni pude.

    Chci na zacatek predeslat, ze jsem letak nevidel, a zprava BBC nekonstatuje, jestli ti, kdo jej rozdavali, byli, ci nebyli, clenove Univeristy (studenti, pripadne akademicti zamestnanci) -coz je mimochodem taky docela dulezite.

    Kazdopadne, NUS zduvodnilo svuj krok takto:

    Vice-president NUS pro BBC Radio 4:

    "The leaflets incite hatred, they talk about the destruction of Israel and about promoting homophobia - it's generally racist material they also promote the discussion about the Jihad and the Holy War"

    "Ty letaky podnecovali nenavist, hovorilo se v nich o destrukci Israele a o propagaci homofobie, je to vseobecne rasisticky material, ktery taktez podporoval diskusi o jihadu a svate valce".

    Tato zprava je velmi zajimava a velmi znepokojujici - i predstavitel NUS priznal, ze letak podnecoval k diskusi o svate valce. V poslednich par dnech si v teto zemi pripadam jak za Cechach poloviny osmdesatych let. "Vzdyt je to prece spravne! "Hlavne zadnou diskusi!!" Secteno podtrzeno studenstvo vola na pomoc stat, aby ji pomohl zamezit v sireni diskuse. Ze Vam to neco pripomina? Ze pry padesata leta na vychod od zelezne opony.

    Aby bylo jasno, samozrejme, ze predchozim odstavcem ani nevyjadruji podporu myslence na destrukci statu Israel ani nepropaguji homofobii. V normalnich dobach bych si tu predchozi vetu odpustil. V dobe, - kdy jsme od cloveka, o kterem jsem pred par dny napsal, ze bychom si na jeho ciny meli dat zvyseny pozor, dostali vsichni na vyber; byt budto Nekonecne Spravedlni anebo byti oznaceni za teroristu, - je tento odstavec nanestesti naprosto nezbytny.

    Me myslenky v tomto bode nutne zavadily o pana Pecinu. Opravdu mu preji, aby vyhral pripadny soudni spor "Lid vs. Larry Flynt, Jan Kopal & Tomas Pecina" dopadl v jeho prospech. Preji to mozna hlavne sobe, protoze pokud takovy soud dopadne opacne, pak to znamena, ze svoboda a demokracie - presne ty komodity, kterych maji nekteri politici plna usta - bude mit na kahanku.

    Ale zpet k NUS, studenti - ti organisovani ve studentskem svazu - taktez totiz nabidli pomoc tem universitam, ktere si preji uplatnovat politiku neposkytovani platformy urazlivym nazorum o rasach. Duvodem je udajne to, aby militantni skupiny nemely moznost rekrutovat cleny z rad mladych muslimskych studentu.

    Prominte, ale musim se ptat, kam se podela z universitni pudy svobodomyslnost a nezavislost? Kde jinde nez na akademicke pude by mela kvest otevrenost ruznym nazorum? Co se to podelo s britskym britskym studentstvem, kdyz jeho celny predstavitel broji proti letaku mimo jine proto, ze se snazi vyprovokovat diskusi?

    Je mi lito, ale recicky v druhe casti clanku, o tom, ze jinak NUS chce branit multikulturaliskmus a svobodu cirkevniho vyznani jsou pro mne pouhym mlacenim prazdne slamy.

    Jeste "lepe" ovsem zareagoval mluvci liberalnich demokratu pro otazky vzdelavani Phil Willis. Ten rekl, ze "studenti, obzvlaste ti, kteri zacinaji studium na universite, potrebuji vetsi ochranu proti usili extremistickych skupin." A pokracoval, ze "takove naborove aktivity by mohly odrazovat muslimske studenty od dochazky na Universitu"

    Nejedly v hrobe tleska. Studenti, dle zmineneho politika, potrebuji ochranu pred extremistickymi nazory. Pozor, to by bylo opravdu nebezpecne, oni by nam studenti mohli zacit diskutovat, ci jeste hure, pri diskusi premyslet a aby nebylo jeste hur, treba premyslet o nazorech druhe strany. Je potreba je pred timhle svinstvem "uchranit" za kazdou cenu!!.

    A potom taky ta dochazka tech muslimskych studentu na tu taky pozor. To uz je dlouho problem. V soucasnosti obzvlaste ozehavy. Oni by nam totiz studenti nemuseli sedet v lavicich, oni by treba mohli vyjit do ulic protestovat proti nekonecne, nekonecne spravedlive valce.

    Zbyva se zeptat, "kde je konec te valky?" Ritime se vsichni do tunelu a svetlo na druhe strane rozhodne videt neni. Zacne mozna byt lehce patrne az nastane doba, kdy predstavitele studentskych odboru nebudou privolavat do arealu university policii, aby se zamezilo podnecovani diskuse.

    Poznámka JČ: Ano, ale National Union of Students, organizace nezralých osmnácti až jednadvacetiletých mladých lidí, je známa svou bigotní ideologickou levicovou až stalinistickou politickou nesnášenlivostí a nemyslím, že jsou její názory směrodatné ohledně myšlenkové situace na britských univerzitách. Většina současných britských studentů je nepolitická a není v NUS vůbec organizována. Jsem přesvědčen, že kdyby se příslušná islámská organizace odvolala k soudu, získala by právo letáky na univerzitě distribuovat. - V Glasgow letos na jaře NUS nesmírně ostrým způsobem skandalizoval jednoho pravicového studenta, jehož letáky, vylepenými po celé univerzitě, označoval za rasistu a rituálně ho z NUS vyloučil. K něčemu podobnému došlo před časem na jedné londýnské vysoké škole: studenti požadovali vyloučení "rasistického" spolužáka a odmítali s ním jinak chodit na vyučování. "Rasista" vzal univerzitu k soudu a docílil toho, že po celou dobu studia mu univerzita musela poskytovat - jen jemu samotnému - paralelní vyučování, vzhledem k tomu, že spolužáci nechtěli chodit na přednášky a semináře, kde byl on. Dá se snad říci, že NUS je soukromá organizace a má právo mít tak bigotní stanovy, jak bigotní chtějí její členové ty stanovy mít. Neměla by ovšem omezovat svobodu jiných. Zpráva BBC, kterou cituje autor ve výše zmíněném článku, udržuje od stanoviska NUS odstup v tom smyslu, že veškerá obvinění na adresu muslimských "extremistů" dává do uvozovek. Ze zprávy nevyplývá, jak reagovala policie.


    Až budou lidé schopni pochopit utrpení zvířat, ukončí i utrpení lidí

    Otakar Macák

    K reakci p.Jirsy:

    pane Jirso, omluvte mě, ale domnívám se, že jste záměr autora článku nepochopil. Naopak jste se nechal zmást poměrně lacinou poznámkou na konci článku. Poměrně lacinou ? Ano, jejím autorem jsem totiž já, přestože to v textu vypadá, že ji učinil autor článku. Ta poznámka nebyla určena ke zveřejnění a podle mého účel článku pokazila. Dokonce jsem už přesvědčil autora o tom, jak zbytečnou udělal chybu, když ji tam dal.

    Takovéto poznámky, pane Jirso, lidé v soukromí dělají. Mnohdy je myslí ironicky a v nadsázce - něco jako „sranda musí bejt i kdyby fotra věšeli“. Takový cynismus nám totiž pomáhá přežít v tomto „divném světě“. Pane Jirso, možná budete nesouhlasit, ale já po 10 dnech mediální propagandy mám už problém vnímat všechny ty mrtvé jako něco osobního (jaký to rozdíl oproti prvním dvěma dnům). Dokonce jich prý bylo „jen“ necelých 7000.

    Nicméně se chci vrátit k původnímu článku. Jeho cílem (dle mého názoru) bylo uvažovat nad tím, že teprve až lidé budou umět a chtít vnímat utrpení i té „nejmenší formy života“ na zemi, budou schopni ukončit utrpení člověka. Vše ostatní považuji za balast.

    Závěrem dodávám, pane Jirso, že jsem 120 kilový masožravec. Obdivuji svůj mozek, že dokáže při konzumaci např. salámu, vyvolávat příjemné chuťové reakce a potlačit obrazy, ve kterých jsou zvířata zaživa podřezávána, krutě dušena (ryby), atp. Jsem si vědom, že se na tomto zvěrstvu podílím svými nákupy v marketech, a jsem si cynicky vědom toho, že to nezměním, dokud můj mozek bude dál produkovat ony příjemné pocity. Možná, že až ten „velký US tanec“ začne, budeme pane Jirso pojídat jeden druhého. To už tu taky bylo. Dovolím si předpokládat, že v tom spolu budeme na jedné lodi - řekl bych totiž, že máte ústa od krve stejně jako já.


    Názor jednoho křesťana:

    K islámu nemám vřelý vztah

    Miloslav Sviták

    Hrátky se slovíčky bývají nebezpečné. Špatné překlady textů a chybné výklady některých termínů už ve světě napáchaly velmi mnoho zla. To že Britské listy přiřadí i mým slovům chybný výklad jsem však nečekal. Stalo se tak v Britských listech z 19. září, kde byla zveřejněna má reakce na jeden starší článek. Příspěvek jsem osobně nazval: „Reakce na článek: Islám je stejně zločinná a agresivní ideologie jako fašismus“. K mému překvapení si však redakce upravila název na: „Psáno z křesťanského hlediska: Čím méně bude v Evropě muslimů, tím lépe pro Evropu“. Toto řešení nepovažuji za příliš šťastné, neboť se ani jedna tato věta v mém příspěvku v takovéto podobě nevyskytuje.

    Proč „z křesťanského hlediska“? Ano, jsem sice křesťan, ale i křesťan má právo na svůj názor. Můj článek tedy není psaný z „křesťanského hlediska“, jak si to zkomolily Britské listy. Kdyby byl napsaný z křesťanského hlediska, znamenalo by to, že se sním ztotožňují všichni křesťané, ale zde je uveden názor jen jednoho člověka. Správně by to tedy mělo znít: Napsáno z pohledu jednoho z křesťanů. A to je rapidní rozdíl.

    Věta: „Čím méně bude v Evropě muslimů, tím lépe pro Evropu“ se v textu skutečně vyskytuje, ale ve zcela jiné podobě. Kdo si příspěvek skutečně pozorně přečetl, přišel sám na to, co jsem chtěl říci. V článku píši vysloveně toto (můžete si to ostatně ověřit sami): „…čím méně bude v Evropě přibývat cizinců - muslimů, tím lépe bude pro Evropu.“ Vidíte ten rozdíl, nebo ho ještě nevidíte? Hovořím o cizincích s důrazem na muslimy, nemyslím muslimy - lidi vyznávající islám - jako takové. Muslimům v Evropě, ať už se jedná o zde usedlé přistěhovalce z Orientu nebo o konvertity z řad původního obyvatelstva, musí být umožněno svobodně vyznávat svou víru. Má poznámka nesměřovala k muslimům z řad původního obyvatelstva, ale k cizincům, kterých je v Evropě stále více. Tato poznámka měla navíc vztah k textu, na který jsem reagoval a ne na současnou situaci po teroristických útocích.

    Dávat azyl emigrantům v Evropě způsobem, jakým se to děje doposud, není řešením, ale jen oddalováním problému. Azylová střediska se plní zejména těmi, kteří do Evropy nepřišli ani tak kvůli svému pronásledování, ale těmi, kteří zde chtějí přežívat na úkor ostatních. Vždyť většina imigrantů přichází na území střední a západní Evropy jen kvůli tomu, že je v jejich zemi nízká životní úroveň. Mnozí lidé právem poukazují na to, že se jedná o pátou kolonu, která nepříjemně zasahuje nás všechny. Navíc se zde mohou usazovat elementy vysloveně kriminální a teroristické. Podle mého názoru by měl mít možnost na území západní a střední Evropy zůstat jen ten cizinec, který zde opravdu hledá útočiště před pronásledováním, a to jak politickým, tak náboženským. Zatím to ale ve většině případů vypadá úplně obráceně.

    Podívejme se na uprchlické tábory v České republice. Nedávno proběhla médii informace, že daňové poplatníky stojí jeden imigrant 600 Kč denně. Měsíční plat našich průměrných spoluobčanů, kteří chodí každý den do práce, živí rodinu a platí daně činí 9.000 Kč. Když to rozpočítáme, na jeden den jim vychází 300 Kč. Ještě se divíte, že obyčejný člověk nehledí příliš s nadšením na azylová střediska? Co dobrého jim přinesou tito lidé, zatím ukrytí za jejich zdmi?

    Jak se tedy k problému postavit, když podle mne dávat azyl imigrantům není řešení? Někdy kolem sebe slýchávám tuto velmi moudrou větu: Věci se mají napravovat tam, kde se pokazily. Tato myšlenka by mohla být hnacím motorem k řešení, při kterém by Evropa snížila počet žadatelů o azyl z řad „ekonomických uprchlíků“, ale zároveň nemusela zůstat lhostejná nad jejich osudem. Existuje několik charitativních organizací, které mohou pomáhat v každé oblasti. A za podpory státu mohou ještě více. Peníze vkládané do uprchlíků by byly investovány přímo v oblasti, odkud uprchlíci pocházejí. Bylo by to i spravedlivější, neboť do Evropy emigrují z řad ekonomických uprchlíků zpravidla jen ti, co si dokáží cestu zaplatit. V tomto případě by byla pomoc poskytována přímo těm nejpotřebnějším a ne jen těm, co se prodrali až k nám. Pokud by se udělala řádná kampaň, jistě by přispělo i obyvatelstvo Evropy. A nestálo by to mnoho. Vždyť jen za zmrzlinu se v Evropě ročně utratí 11 miliard USD a přitom by stačilo 13 miliard USD na to, aby nikdo nemusel hladovět a každý člověk měl zajištěnu alespoň základní zdravotní péči (údaj dle OSN). Celá humanitární pomoc by navíc podávala celému světu dobrý příklad pomoci a mocně by působila i v místě dárce.

    To co jsem výše napsal je řešení a lze ho uskutečnit. Ovšem, jestliže my sami budeme chtít tuto alternativu přijmout do svého myšlení. Přijímání ekonomických emigrantů do střední a západní Evropy v dosavadním způsobu totiž nemá smysl. Tím si jen Evropu zaplavujeme vším možným, a to se týká i oněch problémových islámských extrémistů.

    Nyní se přesunu do žhavé současnosti - nebojte, nebude to od věci, zůstanu u humanitární činnosti. Nemusím nikomu vykládat, že v současné době hrozí na území Afganistanu a Pákistánu humanitární katastrofa nedozírných následků. Kvůli tisícům Američanů zabitých v New Yorku a Washingtonu má trpět a umírat miliony lidí. Tato myšlenka ve mně vzbuzuje hrůzu a zároveň beznaděj, že proti tomu nemohu nic udělat. V České republice byla přitom vyhlášena sbírka ve prospěch Spojených států. „Děláme to proto, aby si Američané mohli znovu ty mrakodrapy postavit,“ říká jeden z dárců. Mám se smát, či mám plakat? Miliony lidí čeká strádání hladem a oni myslí na mrakodrapy. V hlavním městě Afganistanu jsou zásoby potravin na několik dní, léky docházejí už nyní. Čekal jsem, kdo udělá sbírku na ty ubožáky co mají zemřít, až nastane válka. Žádná sbírka není… Zhřešili jsme proti sobě…

    Vraťme se prosím ještě k islámu, o kterém jsem v minulém příspěvku pojednával. Pod nadpisem mého článku se nachází nápis, v němž redakce vyzývá čtenáře, aby můj článek porovnali s textem Yusufa Islama, zveřejněném v tomtéž čísle. Učinil jsem tak i já a objevil zde krásné vyznání víry, které by napsal každý konvertita, ať křesťanský, hinduistický nebo i ten islámský. Konvertité mají vůbec zvláštní vztah ke své víře, kterou přijali, a žijí svou víru daleko intenzivněji než jedinci, kteří vyrůstali v typické věřící rodině. Srovnávat můj článek s textem Yusufa Islama se mě osobně zdá úsměvné, neboť každé vyznání je vždy jednostranné. Je jasné, že bude svou víru obhajovat, nikoliv kritizovat…

    Nechci se pouštět do nějakých náboženských sporů, to v žádném případě. Sdělím fakta. V islámu je zakotveno násilí už od svého základu (psal jsem o tom minule). Například trest smrti za urážku Mohammeda stanovil už sám Mohammed. Nechal totiž popravit dva básníky, kteří ho ve svých verších kritizovali (jeden z básníků napsal, že skládá lepší verše než jsou verše Koránu). Islám je náboženstvím vyznávající mnohoženství. Důsledkem toho měly rodiny tolik dětí, že potřebovaly ke svému životu větší prostor. Nejprve Arabové bojovali mezi sebou, až se islám přenesl mečem do všech kmenů. Pak namířili svou expansi proti Byzantské říši. Muslimové dále ovládli ve jménu islámu šířeného mečem sever Afriky, vtrhli do Španělska, které celé obsadili, a pak do Francie, kde je ovšem Karel Martel statečně odrazil. Muslimové ovládli mečem ve jménu islámu Sicílii, jižní Itálii a objevili se před Římem. Když se jim tu neozbrojení poutníci dovolili postavit na odpor a zatarasili jim cestu na Řím, byli nemilosrdně zmasakrováni.

    S dalším líčením historických fakt už přestanu, jelikož bych mohl pokračovat dále a dále. Jistě namítnete, a právem, že toto je historie a je třeba se podívat na současnost. Dobrá. Pohleďme tedy na současnost. Ať se rozhlížím jak chci, nevidím žádnou tradiční islámskou zemi, která by byla tolerantní k jiným náboženstvím. Uvedu případy, které se staly nedávno. V Turecku byl před časem zatčen 32letý křesťan pro údajnou urážku islámu, kterou se měl dopustit tím, že veřejně rozdával Nový zákon. V této zemi se přitom za posledních 50 let snížil počet křesťanů z původních 20% na dnešní 0,2%. Proč? Část křesťanů totiž v důsledku tvrdé persekuce emigrovala, zbytek podlehl nátlaku a konvertoval k islámu.. Dalším souzeným v Turecku je kněz, který napsal knihu, v níž uvádí fakta o genocidě 2 milionů křesťanů za 1. svět. války tureckou vládou. V Egyptě soud naopak osvobodil 20 muslimských radikálů, kteří zavraždili 20 křesťanů. Muslimové, kteří v Egyptě konvertují ke křesťanství jsou vystaveni zákonnému omezování a jsou souzeni, přičemž dochází i k rozsudkům smrti. A tak můžu pokračovat dále a dále.

    Korán pochopitelně obsahuje mnoho moudrých poučení a na svou dobu byl skutečně přínosem pro neukázněnou arabskou civilizaci. Je ale i zároveň knihou, jejíž informace mohou být zneužity k páchání zla. A právě v Koránu hledají muslimští extremisté ospravedlnění svých skutků. Korán si totiž každý systém vykládá podle svého. V Evropě, vzhledem k jejím humanistickým a demokratickým tradicím, je vykládán lidumilně, v některých oblastech Asie, Afriky a Tichomoří zase radikálně. Například v některých islámských zemích je dodnes na denním pořádku nauka vycházející z Koránu: „A co se týká muže, který krade a ženy, která krade, usekni jejich ruce. To jejich trest, který si zaslouží, trest pro výstrahu od Allaha; Allah je mocný a moudrý.“

    Nezlobte se, ale pochopte, že za těchto okolností nemám k islámu vřelý vztah. A nejsem sám… Zdá se mi, že se mnohdy v Britských listech díváte na islám příliš idealistickým pohledem. Ono je to ale snad na jednu stranu dobře, neboť tento postoj zabraňuje případným útokům proti muslimům a mešitám v Evropě, k nimž žel od některých extremistů dochází.

    Všechno závisí hlavně na lidech, jak své učení přijmou. Hluboce věřící člověk, ať už je z jakékoliv církve, si vždy rozumně dokáže pohovořit s tím, který stejně tak vyznává jiné náboženství. „Jsme všichni synové a dcery Adama,“ řekl kdysi spravedlivě jeden muslim.

    Ano, Korán si některé režimy vykládají podle svého a nejedná se tedy jen o zfanatizované jednotlivce, ale přímo o vládnoucí systémy. Hrátky se slovíčky totiž bývají nebezpečné a účel světí prostředky.


    Proti potratům:

    Podle dvou třetin občanů začíná lidský život okamžikem početí

    Toto je oznámení
    Hnutí pro život.

    Praha 21.9.2001 - Názory občanů týkající se počátku lidského života zpracovala v září letošního roku exkluzivně pro Hnutí Pro život ČR agentura TNS Factum. Z průzkumu vyplynulo, že téměř dvě třetiny našich občanů považují za počátek lidského života okamžik početí. Pro legislativní ochranu lidského života jsou ve větší míře lidé mladší a lidé s vyšším stupněm dosaženého vzdělání.

    Hnutí Pro život ČR zjišťovalo názory občanů na dvě základní otázky: zda považují za počátek lidského života okamžik početí, a odkdy by měl být lidský život chráněn zákonem. Přestože lze najít drobné statistické odchylky, lze říci, že v odpovědích respondentů se radikálně neodrážela otázka jejich vzdělání, věku, sociálního postavení, bydliště či příjmů. Odpovědi spíše odrážejí etickou vyspělost respondenta.

    Na otázku týkající se počátku lidského života odpovědělo 63.1% dotázaných, že lidský život začíná početím. V této skupině jsou zastoupeny více ženy než muži a tento názor plynule klesá s věkem dotázaných, takže ve skupině do 29 let zastává tento názor 66.3%, v nejstarší skupině - 60 let a více - jen 59.3%.

    Na druhou otázku, odkdy by měl být lidský život chráněn zákonem, odpovědělo 28.9% dotázaných, že zákon by měl chránit lidský život od okamžiku početí. Naproti tomu 44.1% respondentů se domnívá, že lidský život je třeba chránit až od narození. Necelá pětina dotázaných kladla tento moment mezi početí a narození, přičemž odpovědi zcela zřetelně ukazují sílu výchovné funkce zákona. Téměř naprostá většina z této pětiny respondentů požadovala ochranu lidského života od období, kdy jsou povoleny miniinterrupce, a spíše ještě od období, dokdy je povoleno umělé přerušení na žádost.

    Provedený průzkum vyjevuje znepokojivou skutečnost, že plných 34.2% našeho obyvatelstva se domnívá, že existuje lidský život, který nemá být chráněn zákonem. Rozlišujícím kriteriem je věk, tedy atribut vzhledem k hodnotě lidského života zcela irelevantní. Ocitáme se tedy v podobné situaci jako Spojené státy v roce 1857, kdy v případu Dreda Scotta bylo konstatováno, že "černoch není chráněn ústavou"; irelevantním atributem v tomto případě byla barva kůže.

    Tento princip nebyl dosud v naší veřejné debatě zpochybněn. Domníváme se, že to je společensky nebezpečné: i když počet potratů od převratu plynule klesá, rozšiřuje se princip selektivní ochrany lidského života i do jiných oblastí, především na lidi staré, nemocné a postižené. Je to paradoxní mj. proto, že principy ochrany zvířat, na kterou naše společnost klade stále větší důraz, zahrnují vždy i ochranu nenarozených, konkrétně např. u ptáků ochranu vajec.

    Domníváme se, že budou-li potraty i nadále považovány naším právním řádem za společenské dobro, na němž se má stát prostřednictvím zdravotnických zařízení aktivně podílet, bude se tento princip eugenické selekce dále rozrůstat.

    Hnutí Pro život ČR je neziskovým občanským sdružením s cílem šířit a prosazovat úctu k lidskému životu od početí do přirozené smrti, především k životu nenarozených dětí, starých, postižených a nevyléčitelně nemocných lidí, podporovat rodinu a šířit vědecké poznatky o souvisejících věcech.

    Poznámka Štěpána Kotrby: Ono je potřeba se ptát, jaké mají respondenti známky z biologie a co vědí o vývoji plodu... Pak je třeba se ptát, jak PŘESNĚ zněly otázky, a zda nesváděly ke zkreslení při odpovědi. - Zeptáte li se současně, zda o případném potratu má rozhodovat žena sama, nebo interupční komise, nebo nějaká právní norma, dostanete určitě u "lidí mladších a lidí s vyšším stupněm dosaženého vzdělání" úplně jiné výsledky (viz CVVM, STEM). Statistická chyba průzkumů prod 1000 respondentů je několik procent, nemá tedy smysl (mimo mediální manipulace) udávat přesnost na desetiny procenta...


    Tragédia Britských listov

    Edo Velecký

    Predstavme si pred sebou obrazovku pocitaca, na nej este stale stranku Britskych listov. Z obrazovky citame vetu obsahujucu tuto hypoteticku loz: " USA bombardovanim nemeckych miest v druhej svetovej vojne zavinili holokaust zidovskeho naroda a preto nesu vinu za smrt siestich milionov Zidov". Podpis Jan Culik. Absurdne ? Ale ano, absurdne. Su nastastie historicke udalosti, ktorych jednoduchu logiku chapu aj ludia tvoriaci Britske listy.

    Lenze ked si pozrieme vcerajsiu stranku Britskych listov, tak tam vidime uplne rovnaku absurditu, ktorou Jan Culik hladko nahradil svoju piatkovu neobhajitelnu loz. Tak ako predosla loz, tak aj tato ma rovnake korene a vychadza z toho isteho principu ako nasa hypoteticka loz. Ignoruje zakladne historicke a politicke suvislosti ( standard BL, skoda pripominat) a namiesto kritickej intelektualnej analyzy konkretnej udalosti vychadza z primitivneho - ale zato ucinneho principu, ze mozno dat do suvislosti dva lubovolne paralelne javy - a to predovsetkym vtedy, ked ziskana suvislost vyhovuje znamej tendencnej optike redaktorov BL.

    Spominana hypoteticka loz je hypotetickou preto, ze okolnosti sprevadzajuce holokaust su natolko zname, ze si nou dnes naozaj nikto nedovoli operovat - i ked chut by mozno bola, niektori antiamericky zalozeni redaktori ako keby naozaj nepoznali ziadnu hranicu vo svojom svatom boji proti USA. Culikova vcerajsia nova loz je vsak realitou preto, ze zneuziva skutocnost, ze vedomosti o situacii v Iraku nie su prirodzene ani zdaleka na takej urovni ako o holokauste.

    Situacia je teda jasna: bolo by vhodne v ramci oponovania Culikovej dalsej lzi uviest citatelom aspon zakladne fakty o situacii v Iraku. Lenze, lenze... nie je uloha jednoducha, nie je to uloha vdacna... naopak, je to uloha, pri ktorej cloveku bezi mraz po chrbte nad textom, ktorym sa pokusa priblizit realitu citatelovi. Naviac, nejeden citatel situaciu pravdepodobne dobre pozna, kym u redaktorov BL sa ohladom faktov da predpokladat akurat opovrzlivy nezaujem. Ich nepriatelom totiz nie je Saddam Husajn, ich prvoradym nepriatelom su USA. Ich potlesk si mozeme zasluzit za riadky o krvavych rukach imperialistov z Wall Streetu, pre ktorych ziadny trest nie je dostatocny. A nejaky Saddam Husajn ? Pohoda.

    Napriek tymto uplne jasnym predpokladom predsa len nezaskodi zopakovat si aspon zakladne fakty o sucasnom Iraku. Rezim v Iraku je brutalny policajny stat v rozsahu prekonavajucom najznamejsie totalitne rezimy dvadsiateho storocia. Uvediem jeden dokaz: podla nariadenia 'Narodneho zhromazdenia' z roku 1986 lubovolny vtip, hanliva poznamka alebo kritika prezidenta, strany Baas, Narodneho zhromazdenia, statnych organov, atd... moze byt trestana smrtou ( hm, trochu mimo temy ma napada, ci by Tomas Pecina aj v Iraku zastaval svoj absolutisticky vyklad slobody slova :-). Zlovestny paragraf 200 trestneho zakona zase tresta smrtou take zlociny ako je vystupenie zo strany Baas a vstup do inej politickej strany alebo zatajenie clenstva v inej politickej strane pred vstupenim do strany Baas. Ale podme dalej: rezim v Iraku rozputal od nastupu Saddama Husajna k moci dve dobyvacne vojny a vedie permanentne vykynozovacie vojny proti vlastnemu obyvatelstvu, specialne proti tym skupinam, u ktorych sa da potencialne predpokladat odpor voci rezimu alebo proti tym etnikam, ktore nie su sucastou vladnucej etnickej skupiny. Zase uvediem jediny dokaz z mnozstva moznych: iracky rezim vedie uz vyse 30 rokov vojnu proti kurdskej mensine. Vojna je spojena s etnocidou, trestnymi vypravami s pouzitim chemickych zbrani, nicenim vodnych zdrojov, vyhladovavanim ( spominane sankcie vyuzil Husajn tak, ze ich udajne negativne tazisko preniesol hlavne na Kurdov a siitov), atd, atd... Zrekapitulujme si teda podstatu: to, co prevadza Husajn s obyvatelstvom krajiny teraz, tak to iste robil uz pred zavedenim sankcii a robi to dalej, bez ohladu nato, ci nejake sankcie existuju alebo nie. Prijatim jeho obvinenia, ze USA nesu zodpovednost za smrt nevinnych ludi, sa BL stavaju jeho bezduchou hlasnou trubou. Mimochodom, dnes nakupuje Irak v ramci programu "Ropa za potraviny" viac potravin ako pred ich zavedenim, dostava vacsiu pomoc od medzinarodnych organizacii ako pred Pustnou burkou - ale ucinok sa neprejavuje. Dovod je jednoduchy: nespociva v sankciach, nespociva v zahranici, je vnutropoliticky a je nim predovsetkym Saddam Husajn.

    Preco Saddam Husajn ? Saddam Husajn predstavuje novy a nevidany fenomen. Diktatorov sme si uzili roznych, ale ani napriklad Fidel Castro neurobil pri podobnych sankciach rukojemnikom obyvatelstvo krajiny. Kroky vacsiny diktatorov boli a su istym predvidatelne. Ale nic z toho neplati pre Saddama Husajna. Husajnovym jedinym cielom je prezit a v ramci tohoto ciela si nevybera ziadne prostriedky, ba skor naopak, siahne aj ku takym, ktore vobec nie sme schopni predvidat. Husajn predstavuje natolko negativnu vyzvu, ze na nu nie sme schopni reagovat. Neuznava ziadne pravidla hry, neuznava ziadnu z nasich civilizacnych hodnot, ba naopak, evidentne sa z nich vysmieva a obracia ich ako zbran proti nam.

    Ak nekoname, tak kona on a napada ine krajiny. Ak nebodaj koname, tak sa obklopi morom rukojemnikov, z jeho hladiska su najvhodnejsie deti a tak apeluje na nase moralne hodnoty. Ak sa skusime branit preventivne sankciami, tak aj to dokaze propagandisticky za spoluprace 'humanistov' ala BL otocit proti nam. Pritom si v roku 1999 dostaval palac s jednym milionom metrom stvorcovych, mina realne miliardy dolarov na rozne pochabe projekty a pomniky svojej moci vratane neunavnych pokusov o znovuvybudovanie svojej armady a pritom cynicky tvrdi, ze nema par milionov dolarov na lieky. A ak tam tie lieky dopravime my, tak ich preda na zahranicnych trhoch rovnako ako nasu potravinovu pomoc. Saddamovi nie svate nic, kazdu zasadu mozno podla neho porusit.

    Povedzme si uprimne, nevieme, co so Saddamom Husajnom. Ak mu ponechame celistvu armadu, skor alebo neskor zacne vojnu. Ak mu ponechame strategicky priemysel, opravnene sa obavame, ze vyrobi a nasledne pouzije zbrane hromadneho nicenia. Ak mu ponechame volne ruky pri zahranicnych financnych operaciach, tak bude nepochybne financovat aj teroristicke operacie proti nam. Ak ho potrestame preventivnymi sankciami proti takymto akciam, tak ich tiez otoci proti nam, lebo pod plastikom tychto akcii necha umierat nevinne obyvatelstvo rovnako ako ho nechal umierat predtym - naviac to vyuzije na propagandisticke ciele. Mnoho razy pocut hlasy, ze pripad Husajn mozno vyriesit jednoducho, jeho likvidaciou. Povedzme si rovno, ze je vrcholne naivne predpokladat uspesnost takejto operacie. A ako by sme obhajili takyto cin sami pred sebou a rovnako pred tymi, co len sleduju nase aktivity proti takymto femomenom a hodnotia ich absolutistickymi moralnymi kriteriami a pripadne obete nevinnych pri takejto a po takejto akcii nam samozrejme automaticky prisiju na tricko ?

    Zial, Saddam Husajn nie je z rozpravok o dobre a zle, ale je z nepredstavitelne kruteho a zaroven realneho zivota. Zaspinime sa pri nom, nech by sme robili cokolvek. Ak pred nim ustupime, tak nas redaktori z BL napadnu, ze sme nebranili slobodu a zivoty tych, ktorych Husajn zabije vdaka nasej necinnosti. Ak sa mu postavime, tak nas obvinia zo smrti nevinnych, ktorymi sa Husajn zastitil. Nech urobime alebo neurobime v pripade Husajn hocico, tito ludia - Husajnovi vedomi alebo nevedomi spojenci - to vyuziju a a osocia nas za nasledky toho, ze sme konali alebo nekonali. Nas - lebo my vraj vrazdime nevinnych. Saddama Husajna neobvinia z nicoho, jeho zversky rezim tiez nie, ten je v pohode.

    Neverite ? Tak si este raz pripomene novu loz o situacii v Iraku, ktorou nam vcera posluzili BL. Znela takto:

    " Poznamka JC: Hned dve skutecnosti v teto poznamce byly chybne a za to se omlouvam - byly mezitim uz opraveny. Kissinger naridil bombardovani Kambodzi v sedmdesatych, nikoliv v osmdesatych letech, to jsme opravili hned v patek rano. Podle oficialnich informaci zahynulo v Iraku cca tri ctvrte milionu deti na dusledky sankci od ukonceni valky v Perskem zalivu. Toto cislo je opakovane citovano v techto dnech v zapadnim tisku. Pet procent mrtvych iracke populace maji Spojene staty na svedomi od ukonceni valky v Perskem zalivu, at je tomu jakkoliv s pocty zabitych Iracanu za teto valky."

    Keby to nebolo tragicke, bolo by to smiesne. Lenze to nie je smiesne. Je to tragicke. Stupidnost BL sa zacina priblizovat k neludskosti Husajnovho rezimu.

    Poznámka JČ: Redaktoři Britských listů ani nepociťují "nenávist k Spojeným státům" :) ani "obdiv k Saddámu Husajnovi". Jaktože si "nevíme, co si počít se Saddámem Husajnem? Ve válce v Perském zálivu ho Spojené státy mohly klidně porazit, ale z nevysvětlitelných důvodů (zřejmě proto, že USA vyhovoval jednotný irácký stát, bez ohledu na režim a utrpení místních lidí, nikoliv nestabilita, která by zřejmě vznikla svržením Saddáma Husajna) se zastavily na půl cestě... Odůvodněná kritika zahraniční politiky USA není "nenávistí této země". Úmrtí tři čtvrtě milionu malých dětí v důsledku sankcí, které postihují obyvatelstvo, nikoliv vedoucí představitele vražedného iráckého režimu, je nezpochybnitelným faktem.

  • Britské listy

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|