Rejstřík BL
ARCHIV ►

29.7.1996

NOVY BRITSKY ZAKON PROTI HLUCNYM SOUSEDUM

Od tohoto tydne plati v Britanii novy zakon proti hlucnym sousedum. Podstatne posiluje pravomoci uradu, ktere nyni mohou daleko ucinneji zasahovat proti obcanum, kteri trapi sve blizni hlukem.

Je to vazny problem. Za poslednich deset let se zvysil pocet stiznosti na hlucne sousedy u britskych komunalnich uradu ze 42 000 rocne na 131 000 rocne . Podle nedavne analyzy je to vsak pouze spicka ledovce, protoze az 70 procent obeti hlucnych sousedu si nestezuje a trpi pasivne.
V dusledku hlucnych sousedu dochazi k drastickym konfliktum. Tak v patek 26.7. byli odsouzeni do vezeni v britskem meste Leicesteru dva muzi, kteri polili souseda benzinem a zapalili ho, pote co je chtel presvedcit, aby se prestali chovat hlucne.
V hrabstvi Dorset hrala petapadesatileta babicka Mary Carruthersova naplne pecky 18 hodin denne desky se zpevakem Jimem Reevesem. Kdyz to trvalo dva a pul roku, komunalni urad ji nakonec zkonfiskoval stereo. Val Gibsonova z londynske ctvrti Thamesmead se musela po patnacti letech vystehovat z bytu, protoze nedokazala snest sousedku, ktera hrala ve dne v noci hlucnou hudbu. Za posledni ctyri roky bylo v Britanii zavrazdeno nebo spachalo sebevrazdu v konfliktech tykajicich se hlucnych sousedu 19 lidi. Technik, zamestnany u firmy British Telekom, hodil do bytu hlucne sousedky Molotovuv koktajl a pak jeho sestadvacetiletou obyvatelku zavrazdil, protoze uz nemohl snest trvale hranou velmi hlasitou hudbu reggae.
Podle noveho zakona mohou komunalni urady na miste pokutovat kazdeho, kdo usporada hlucnou party uz od 19 hodin. Nocni limit hluku je zakonem urcen na 35 decibelu, a urady maji pravo konfiskovat gramafony, veze a rozhlasove prijimace.
Jenze i psi stekot dokaze pry pres zed do vedlejsiho bytu dosahnout intenzity 60 decibelu.
Jak asi zapoli s hlukem obyvatele ceskych, zvukove spatne izolovanych, panelaku?

GLOBALNI TEROR A HROZBA NARODNIMU STATU

Atlanta neni jedinym mistem, ktere v poslednich mesicich utrpelo teroristicky utok, zamereny na civilisty. Stejne byly postizeny Manchester, Barcelona, Bastia a Islamabad, nemluve o 230 cestujicich, kteri zahynuli v letadle firmy TWA cestou z New Yorku do Parize.

Narodni stat zacina byt stale mene efektivni pri zajistovani bezpecnosti svych obcanu. Pritom tato schopnost byla jednim z hlavnich duvodu jeho vzniku, vedle schopnosti vest valku a vybudovat narodni hospodarstvi.

I tyto schopnosti narodniho statu jsou nyni stale vice ochromovany.

Dokonce i Spojene staty nyni priznavaji, ze nejsou schopny jen tak vyhlasit valku, jak to bylo mozne treba v devatenactem stoleti. Situace v ekonomice je dobre znama: Multinacionalni spolecnosti a globalni kapitalove trhy uz temer uplne zlikvidovaly vliv narodnich statu na narodni hospodarstvi.

Upada vliv nacionalniho statu, nadnarodni organizace, ktere by mely byt schopny ho nahradit, vsak nezaujimaji tuto novou roli. Evropska unie nema prilis velke schopnosti prosazovat se proti silnym narodnim zajmum. OSN trpi financni krizi. Prostredky Mezinarodniho menoveho fondu a Svetove banky jsou omezeny.

Narodni stat je v dnesni dobe na ustupu a s nim i sit mezinarodnich vztahu, ktere vytvorily svetovy diplomaticky a obchodni poradek. V dusledku toho vznika anarchie, kdy stare modely prestavaji fungovat.

Tyto procesy jsou vsudypritomne. Neprojevuji se jen terorismem. Jsou napriklad zrejme i v tom, jak dosavadni statni ci verejnopravni, narodni televizni stanice jsou na ustupu pred vitezici satelitni televizi. Nebo je neobycejne nalehave, aby se prestaly drancovat ryby v morich - Evropska unie je bezmocna, nedokaze prosadit v teto veci jednotnou politiku, kterou by rybolovne firmy respektovaly.

Dokonce i to, co byvalo hlavnim pravem narodniho statu, totiz vybirat dane, je nyni ohrozeno. Objem vybranych dani klesa, protoze firmy se ukryvaji sve zisky v zemich, kde je nemuseji zdanovat.

Profesor David Held argumentuje v dulezite, nedavno vydane knize Democracy and the Global Order (Demokracie a svetovy poradek), nakladatelstvi Polity Press, ze vznik narodnich demokratickych svobod byl dusledkem nejen usili statu ziskat v ocich obcanu legitimitu a loajalitu, ale i ustupek obycejnym lidem, kteri vyzadovali obcanska prava. Jinymi slovy, silny stat, politicka komunita a demokraticka vlad jsou tesne spojeny. Slabe staty jsou vetsinou neschopne udrzet demokracii - viz zkusenost Jizni Ameriky.

Held argumentuje, ze nacionalni stat je uz veci minulosti. Musime dnes vybudovat nadnarodni instituce a s nimi daleko kosmopolitnejsi demokracii. Pokud to neucinime, ztratime kontrolu nad svetem a s tim i nedokonalou demokracii, ktere se tesime dnes.

Will Hutton, Observer, 28.7.96

(Will Hutton, autor ekonomicke analyzy stavu dnesni Britanie, The State We Are In, ktera je uz radu mesicu v Britanii bestsellerem.)

OLYMPIJSKE HRY V TELEVIZI

Zahajovaci ceremonie olympijskych her v Atlante byla az chronicky trapna - dosahlo to hodnoty osm na Richterove skale: cernossky boxer, ktery byl uveznen, protoze odmitl zlikvidovat vietnamsky malorazni tym, stal ve svetle bodoveho reflektoru ve meste, ktere pred puldruhym stoletim muselo byt vypaleno, aby se zabranilo jeho obyvatelum kupovat a prodavat jeho predky. V Atlante by se mely rozdavat ctyri druhy medaili: zlato, stribro, bronz a dale medaile za ironii.

Meli bychom se divat na prenosy z Olympijskych her jako by to byla jedna dlouha epizoda poradu X-files. Jsou opravdu podivne, bizarni. Za prve, jsme svedky veskere te neobycejne intenzivni spotreby energie, casu a zdroju. Olympijske hry jsou snad nejvetsim jednorazovym odcerpanim fyzickych, mentalnich a hospdoarskych zdroju naseho sveta. Neprodukuji nic, nez ctrnact dni televize, mnozstvi natrzenych svalu, cely plavecky bazen slz a tisice medaili, ktere by meli nosit jen tanecnici na diskotekach v italske Sicilii. (Nedavny dokumentarni proad britske televize dokazal, ze vetsina sportovcu pri olympijskych hrach stejne pouziva zakazany doping. Poznamka JC.)
Nikdy jsem nikoho neslysel, ze by verejne vyslovil otazku, zda Olympijske hry vubec stoji za to, aby se konaly, treba i z moralniho hlediska.
(V Britanii se nyni dosti debatuje o nove knize o Leni Riefenstahnlove, nemecke filmarce, ktere je ted94 let, ktera glorifikovala Hitleruv rezim ve tricatych letech svym "spartakiadnim" filmem Triumf vule. Poznamka JC.)
Rekordy prichazeji a odchazeji, ale jeden zustava neprekonan uz 60 let. Leni Riefenstahlova vytvorila standard, jak filmovat Olympijske hry, uz v roce 1936. At uz si myslime o nacistech cokoli, sportovni den zorganizovat umeli. Vetsinou je dodnes sport filmovan a prezentovan verjnosti tak, ze je to primou poctou Riefenstahlove.

Sport, svou samou podstatou, je fasisticky. Vsechny ty kecy o tom, jak se mladi lide sdruzuji v duchu zdrave soutezivosti, jsou nesmysl. Sport je valka, vedena jinymi prostredky. Svedci o tom i uvodni titulky televize BBC pro prenosy z nynejsich Olympijskych her. Castecne je to opet pocta Riefenstahlove, je v tom i trochu erotickeho neoklasicismu , trochu z filmu Gone with the Wind (Odvato s vetrem), dale Jesse Owens a Martin Luther King, trochu z reklamy na auta a trochu z americkeho kriminalniho serialu LA Law. Ty titulky jsou velmi postmoderni a velmi elegantni. Je to kulturni eintopf vseobecne prijatych myslenek a vizualnich motivu. Mely by dostat tu nejvyznamnejsi olympijskou madaili za ironii.

Televizni recenzent A.A.Gill v tydeniku Sunday Times, 28.7.96

K REKLAME NA PRESERVATIVY
SE NEBUDE POUZIVAT FOTOGRAFIE
CHARLESE A DIANY

Britska rada pro bezpecnost (British Safety Council) se rozhodla stahnout z obehu plakat s princem Charlesem a princeznou Dianou, inzerujici pouzivani prezervativu, pote co nahle zemrel energicky, ctyriasdmdesatilety reditel teto instituce James Tye, jehoz byl plakat duchovnim ditetem.
Velky plakat mel byt vylepen po cele Britanii v ramci tzv. National Condom Week (celonarodniho tydne pro uzivani prezervativu). Na plakatu je fotografie prince Charlese a princezny Diany, jak se libaji na balkone Buckinghamskeho palace v Londyne.
Napis na plakatu zni: "Zdani klame. Pouzivejte prezervativu."
Plakat zacal byt v britskych ulicich vylepovan asi pred tydnem. Hned jak se objevil, Buckinghamsky palac si na nej stezoval instituci Advertising Standards Authority, ktera dohlizi na pripustnost a pravdivost britskych reklam, ale Britska rada pro bezpecnost plakat odmitla zcenzurovat. Mluvci Rady kosntatoval: "Na plakat si nam stezovalo jen pet lidi, ale stovky obcanu telefonovaly, ze se jim velmi libi."
Po nahlem umrti Jamese Tye se vsak vedeni Rady nyni rozhodlo plakat stahnout z obehu.

DOBRY DEN, TAK JA SI JDU
PRO TU STIHACKU

V americke televizi se uz par mesicu opakovane vysila reklama na pepsi kolu, o niz sefove teto firmy na limonadu prohlasuji, ze tvrzeni v ni obsazena nejsou myslena vazne, ze je to jen bezvadny vtip.
Reklama upozornuje, ze zakaznici mohou shromazdovat nakupem limonady pepsi body, a pakza ne od firmy Pepsi Cola ziskat ruzne reklamni zbozi. Tty body si mohou lide od firmy Pepsi rovnou i koupit.
V televizni reklame vystupuje mladik, ktery si postupne zkousi ruzne reklamni zbozi firmy Pepsi Cola. V reklame bylo take oznameno, ze za 7 milionu bodu dostane zajemce britskou hypermoderni vojenskou stihacku Harrier jump jet (to je stihacka, ktera dokaze startovat kolmo, bez rozjezdu).
Na konci reklamy pristane pred mladikovou skolou stihacka Harrier a mladik, ktery predtim zkouselruzne jine reklamni zbozi firmy Pepsi Cola, vyleze z kukane a konstatuje: "Je daleko lepsi litat timhle do skoly nez sem jezdit autobusem."
Jednadvacetilety americky student John Leonard a jeho pet spolecniku zaslali firme Pepsi Cola sek na 700 000 dolaru (v hodnote inzerovanych 7 milionu bodu). Pozaduji britskou vojenskou stihacku Harrier, jak bylo prislibeno v reklame.
Stihacka ovsem stoji 24 milionu dolaru.
Koncern Pepsi okamzite oznamil, ze nabidka stihacky Harrier nebyla v reklame myslena vazne, ze to byl jenom vtip.
Pravnici studenta Johna Leonarda to vsak odmitli. "Je to vazna vec. Jde o pravdomluvnost pri televizni reklame. Firma Pepsi v televizi slibovala stihacku Harrier za sedm milionu bodu, nas klient ji body poslal, tak musi dostat stihacku."
"Je to pitomost," konstatoval mluvci firmy Pepsi Cola. "Cely narod tu reklamu videl a vsichni se ji srdecne zasmali. Tenhle clovek si ale najal pravnika."

POZOR NA ZNASILNENI

Britsti vojaci ve sluzbe v byvale Jugoslavii byli oficialne varovani, aby si davali zvlast velky pozor pred hrozbou homosexualniho znasilneni. Podle zprav totiz bylo v chorvatskem pristavu Split homosexualne znasilneno nekolik britskych vojaku.
Soucasti standardnich instrukci pro nove prijizdejici britske jednotky do Splitu je nyni i oficialni varovani, aby byli britsti vojaci ve strehu pred moznostmi prepadu a homosexualniho zneuziti a aby neodchazeli z vojenske zakladny veceer, kdyz maji volno, jednotlive.
Informaci prinesl v sobotu britsky denik Guardian.

SOUDNI RIZENI TYKAJICI SE PREHRADY V GABCIKOVU SE MA KONAT V UNORU 97

Dlouhodoby konflikt mezi Slovenskem a Madarskem ohledne prehrady na Dunaji u Gabcikova zrejme rozhodne Meiznarodni soudni dvur v Haagu. Soud nyni urcil, ze "verbalni etapa" rizeni tykajici kontroverzi hydroelektrarny v Gabcikovu, bude zahajena17. unora 1997. Ocekava se, ze soudni slyseni potrvaji tri az pet tydnu a verdikt by mel nasledovat o nekolik tydnu pozdeji, rekl Gyorgy Szenasi, sef oddeleni madarskeho MZD pro mezinarodni pravo. Soud rozhodne o Gabcikovu v principu a obe svarejici se strany budou muset se do sesti mesicu dohodnout, jak toto principialni rozhodnuti realizovat.
V kvetnu 1993 pozadaly Madarsko a Slovensko Mezinarodni soudni dvur, aby rozhodl o ctyrech otazkach:
1. Bylo legalni, ze Slovensko jednostranne vybudovalo tzv. variantu C prehrady?
2. Bylo legalni, ze Slovensko odklonilo vodu Dunaje?
3. Prestala platit ceskoslovensko-madarska dohoda z r. 1977 o spolecnych investicich do Gabcikova pote, co ji Madarsko vypovedelo?
4. Bylo Madarsko opravnene zastavit r. 1989 stavbu v Nagymarosi r. 1989?

THE HUNGARY REPORT, 27th July, 1996

Also available on the World Wide Web http://www.isys.hu/hrep

AMERICKY KONGRES SCHVALIL
FINANCNI PODPORU VE VYSI
60 MILIONU DOLARU
PRO STREDOEVROPSKE ZEME

Americky Kongres schvalil 25.7.96 castku 60 milionu dolaru vojenske pomoci pro Madarsko, Polsko a CR. Cilem je pomoci temto trem zemim splnit podminky vstupu do NATO. Zpravodajove z Kongresu podotykaji, ze financi podpora byla schvaleno pro to, ze je ve Spojenych statech letosek rokem volem a republikany ovladany Kongres chce ukazat, ze se zajima o osud Polska, Madarska a CR, aby Republikani ziskali hlasy velke polske, madarske a ceske mensiny, zijici v USA.