Britští laboristé uspřádají referendum o společné evropské měněBritská Labouristická strana učinila o víkendu ve své politice dramatický obrat o sto osmdesát stupňů. Přislíbila, že vyhrají-li labouristé nadcházející všeobecné volby, i oni v Británii uspořádají referendum o tom, zda má země přijmou jednotnou evropskou měnu. Uvedl to stínový ministr financí Gordon Brown. Pracovníci jeho úřadu argumentovali, že by bylo politicky nepřijatelné, aby budoucí labouristická vláda vnucovala poslancům i veřejnosti jednotnou evropskou měnu, aniž by předtím nedostala veřejnost právo se k této klíčové záležitosti vyslovit. Někteří skeptičtí členové labouristického stínového kabinetu však vyjadřují názor, že se Labouristická strana nikdy neodváží toto referendum uspořádat. Bylo by totiž vážnou překážkou přičlenění Británie k jednotné evropské měně. Podle průzkumů veřejného mínění se v Británii staví proti přijetí jednotné evropské měny celé dvě třetiny národa. Odpůrci referenda argumentují, že plebiscit uprostřed volebního období se stane náhražkovým hlasování proti vládě a že všeobecná nejistota ohledně postojů Británie vůči jednotné evropské měně vážně poškodí britské hospodářství. Dramatickým nynějším rozhodnutím Labouristické strany uspořádat referendum o evropské měně byl odstraněn základní rozdíl mezi programy obou hlavních britských politických stran, s nimiž jdou do všeobecných voleb. John Major nedávno pod tlakem nové euroskeptické Strany pro referendum mezinárodního podnikatele Jamese Goldsmithe také přislíbil konání referenda, rozhodne-li se jeho vláda přijmout jednotnou evropskou měnu. Konzervativci nyní už nemohou voličům tvrdit: Budete-li hlasovat pro Labouristickou stranu, přijdete o britskou libru. Euroskeptikové nyní budou zřejmě na Majorovi požadovat, aby odmítl jednotnou evropskou měnu už nyní a neoddaloval rozhodnutí až na pozdější dobu. Euroskeptická argumentace proti jednotné evropské měně poukazuje na to, že ekonomiky členských zemí Evropské unie nejsou na obdobné úrovni rozvoje. Vznikne-li v EU jednotná evropská měna, bude jí nutně dominovat nejsilnější evropské hospodářství, totiž Německo, a německá ústřední banka. Ta bude určovat úrokové míry pro celou Evropu tak, aby to bylo výhodné pro Německo. Nemožnost brát ohled na odlišnou hospodářskou situaci v jiných evropských zemích tam bude působit nezaměstnanost. Úroky z investic a půjček budou totiž odpovídat hospodářské situaci v Německu, a nikoliv v Británii. To bude britské hospodářství poškozovat. Devadesát procent Britů se domnívá, že rozdíly ve výši příjmů občanů jsou po 17 letech konzervativců příliš nespravedlivéPodle třináctého výročního průzkumu britských společenských postojů, jehož výsledky budou v Británii zveřejněny ve čtvrtek, je přesvědčeno 90 procent britských občanů ze všech vrstev společnosti, že rozdíly ve výši příjmů Britů jsou příliš velké. Znepokojení v této věci roste v Británii od roku 1983. V onom roce vyjádřilo přesvědčení 72 procent britských občanů, že sociální rozdíly jsou příliš velké. V roce 1990 to už bylo 80 procent občanů, v roce 1994 85 procent a v roce 1995 87 procent. Podle oficiálních údajů však se letos sociální rozdíly v příjmech po patnácti letech dále nezvětšily. Deset procent nejbohatších Britů vydělává celkem 26 procent národního důchodu, kdeže deset procent nejchudších Britů dostává celkem plat ve výše jen 2,5 procent národního důchodu. Financial Times: účast voličů v českých senátních volbách byla příliš nízkáČeští voliči vyslali svým politickým představitelům o víkendu v prvním kole voleb do nového senátu další dvojznačný signál, napsal v pondělí deník Financial Times. Byl to jediný britský deník, který přinesl o českých volbách vůbec nějaké informace. Většina britských listů informovala však o volbách v Rumunsku. K "volbám, které nikdo nechtěl?, jak je mnozí v ČR charakterizovali, se o víkendu dostavila jen asi třetina voličů, konstatoval Financial Times. Sice to stačilo k tomu, aby ODS Václava Klause získala v tomto prvním kole velký náskok, avšak účast ve volbách byla příliš nízká na to, aby se z ní dalo usuzovat, že český politický proces vyjde ze slepé uličky. Příčinou nízké volební účasti je podle komentátorů znechucení českých voličů nad hašteřením českých politiků a nad finančními skandály, stejně jako nezájem o novou komoru parlamentu. Václava Klause nicméně volební výsledek potěšil. ODS se podařilo v prvním kole prosadit pro druhé kolo voleb do senátu o 81 křeslech, které se budou konat o příštím víkendu, 76 kandidátů, mnohé z nich s podstatně větší podporou než jakou získali jejich političtí soupeři. Z toho, zdá se, vyplývá, že ODS zřejmě bude mít v Senátu velkou většinu. Výrazné volební vítězství by bylo pro Klause určitým odškodněním za to, že letos v červnu přišel v dolní komoře parlamentu o parlamentní většinu. Senát má méně pravomocí, ale výsledek voleb má pro českého premiéra symbolický význam. Chtěl by svolat předčasné všeobecné volby, ve snaze obnovit svou většinu v dolní komoře parlamentu. Netopýři v Severním Irsku se dělí na katolické a protestantskéCelonárodní irská vědecká studie zjistila, že irští netopýři dodržují bizarní zvyklosti hnízdění. Týká se to protestanstkých a katolických kostelů. V Irsku existují sedm druhů netopýrů. Dva druhy dávají přednosti hnízdění v kostelích konkrétního vyznání: jeden druh však hnízdí výlučně v katolických kostelích a druhý v protestantských kostelích. Takzvaní netopýři s dlouhýma ušima hnízdí v katolických kostelích, kdežto Naterrerovi netopýři hnízdí v kostelích Irské církve. Dr. Kate McAneyová, jediná zooložka, která se zabývá v Irsku netopýry na plný úvazek, zjistila, že dlouhoušatí netopýři spějí v prostorách mezi stropními trámy a střešními taškami z břidlice, které jsou typické pro katolické kostely. Naproti tomu Naterrerovi netopýři raději hnízdí v otevřených půdních prostorách protestantské Irské církve. Podle dr.McAneyové to však nemá nic společného s náboženstvím ani s politickou ideologií. Dlouhoušatí netopýři jsou rádi blízko dřeva, kdežto Naterrerovi netopýři milují otevřené prostory s přístupem ke kamenným zdím. Britská rocková skupina U2 okradena na InternetuOčekává se, že známá rocková skupina U2 bude mít na hitparádě populárních songů na černém trhu neočekávaně před vánocemi dvě písně. Skupina U2 se totiž stala první rockovou skupinou v historii, kt erá byla tyto písně okradena na Internetu. Obě skladby měly být oficiálně vydány až příští rok na jaře, ale počítačoví hackeři se jich zmocnili - získali je z dublinského studia skupiny U2 a rozšiřují je na Internetu. Fanoušci skupiny, kteří nemají počítač, platí 6 liber (240 Kč) za dvě skladby, zkopírované na kompaktní disk. Skupina je velmi znepokojena zjištěním, že kdokoliv, kdo má počítač, může si z Internetu stáhnout obě skladby. Snaží se zabránit přístupu ke skladbám na Internetu, ale jakmile byl odříznut původní distributor v Maďarsku, objevily se nové stránky s oběma nahrávkami v Japonsku, v Brazílii a ve Francii. List Sunday Times, z něhož mám tyto informace, neuvádí adresy těchto home pages, ale Alta Vista mi našla - po zadání hesla Wake Up Dead Man tuto adresu, ale je to celé norsky. Soustředěný útok britských hackerů na podniky a univerzityPodle odborníků se stávají britské univerzity a podniky terčem soustředěných útoků britských hackerů. Každý den se prý hackeři dostanou do jednoho až pětadvaceti střežených počítačů, aniž to jejich majitelé vůbec vědí. Experimenty britského ministerstva obrany ukazují, že jen asi 4 procenta průniků do počítačů jsou kdy vůbec objeveny. Microsoft dává na trh Windows pro počítače do kapsy V neděli informovala v Las Vegas firma Microsoft novináře o nové verzi programu Windows pro HPCs, což jsou hand-held personal computers, česky tedy počítače do kapsy. Spolu se sedmi světovými výrobci počítačů, Compaq, Hewlett-Packard, Casio, Hitachi, NEC, LG Electronics a Philips, usiluje Microsoft o vytvoření masového trhu pro tyto nové miniaturní počítače. Nemají mít nic společného s osobními digitálními pomocníky typu Newton, které se prodávají špatně. Nové "ruční" PCs mají miniaturní klávesnice. Budou stát od 300 do 1000 dolarů. HPCs budou užívat zjednodušenou verzi softwaru pro word processing a účetnictví. Dále bude k dispozici software na připojení se k Internetu a pro posílání e-mailu. Objeven gen způsobující Parkinsonovu chorobuJak informuje britský vědecký časopis Science, studiem jedné rozvětvené italské rodiny byl lokalizován gen, který způsobuje Parkinsonovu chorobu, postupný návrat ve stáří ke stavu nevědomého nemluvněte, rostoucí demencí. Časopis Science informuje, že gen je lokalizován na chromozomu 4, ale jeho přesné umístění ani sekvence dosud nejsou známy. Parkinsonova choroba je druhou nejčastější degenerativní chorobou mozku, po Alzheimerově chorobě. Postihuje jedno procento lidí nad 50 let. Vědci studovali v jižní Itálii rodinu žijící ve vesnici Contursi. Během posledních 11 generací mělo Parkinsonovu chorobu ze 400 příslušníků rodiny celých 60. Dokázalo to, že nemoc je způsobována geneticky. Po zjištění složení genu Parkinsonovy chorobybude pravděpodobně možno vypracovat způsoby léčení této choroby, konstatují vědci. Pokračování seriálu Cenzura ve Svobodné EvropěVčera jsem zde zveřejnil shrnutí článku o Praze v londýnském týdeníku Time Out, který napsal britský podnikatel Paul Lewis, žijící v Praze déle než dva roky. Příspěvek potlačila česká redakce Svobodné Evropy v lednu 1995. Zmiňoval jsem se, že jsem o věci měl debatu s Janem Jůnem, redaktorem zahraničního oddělení české redakce RSE. Někteří pracovníci RSE mi občas namítali, že se "musím dávat pozor", protože posluchači berou to, co říkám ve vysílání jako evangelium. Není to ale pozůstatek komunismu, namítal jsem, mít pořád, tolik let po rozkladu totalitního režimu, monolitní názor na svět. Vždyť normálně vládne pluralita, a to, o čem já v RSE hovořím, je jen jeden z mnoha možných názorů Žádný obecně uznávaný recept, obecně uznávaný postoj ke skutečnosti neexistuje. Tento dojem se snažili vyvolat komunisti. Je paradoxní, že ho dále šíří české vysílání RSE. Proto jsem se snažil cílevědomě rozptylovat dojem, že mluvím o věcech, jako by šlo jen o jediné možné řešení. Natočil jsem rozhovor s podnikatelem Paulem Lewisem, kde jsem se od monolitičnosti jediného názoru snažil co nejvíce distancovat. Nebylo mi to nic platné. Svobodná Evropa potlačila v lednu 1995 i tento rozhovor: 20. ledna 1995 Jak už jsme informovali, v londýnském týdeníku Times Out vyšel tento týden dosti kritický článek o České republice. Jan Čulík vyhledal jeho autora, Angličana Paula Lewise, který žije v Praze už dva a půl roku, a požádal ho o objasnění některých tvrzení v jeho článku. (pásek) Vedle některých pozitivních rysů psal autor o nezdvořilosti a neochotě číšníků v pražských restauracích, například v kavárně Boulevard na Václavském náměstí, kde se číšník podle Paula Lewise rozčílí, když ho upozorníte, že se vás pokusil okrást - v západním kontextu je to naprosto neslýchané, neboť prodavači se i v maličkostech řídí zásadou, že zákazník má vždycky pravdu. Všichni, jak se zdá, v Praze podvádějí, číšníci vám účtují daleko víc, než jste utratili. Taxíkáří falšují taxametry, prodavači kradou od zákazníků i od firmy, která je zaměstnává, ředitelé podniků podvádějí privatizační systém, aby získali firmy levnně a ministři berou úplatky za státní zakázky, napsal Paul Lewis v týdeníku Time Out. To, čemu se říká v Británii sleaze, morální bahno, nazývají Češi podle Lewise rodinnými hodnotami. Kdo nekrade, okrádá rodinu, zní staré české přísloví, a cizinci jso lehkými terči. jednou z nejšpinavějších poskvrn na nové demokracii je postoj Čechů vůči Romům. Mnoho Čechů soukromě souhlasí s myšlenkou, že by se měla země Romů zbavit. Praha, píše dále Paul Lewis v týdeníku Time Out, se také stala významným centrem prostituce. Prostitucí se živí celá 3 procenta Pražanek. Často jako prostitutky pracují studentky a vydělávají si tak na studia. Špinavá stránka tohoto byznysu - zranitelné mladé ženy, násilní pasáci a narkomanie - je vidět v noci na Václavském náměstí i v postranních temných uličkách. Potud Paul Lewis v týdeníku Time Out Někteří čeští novináři (Jan Jůn a kolegové, pozn. JČ)vyjádřili názor, že je prý Lewisův článek neinformovaný a situaci v České republice hrubě zkresluje. Proto by prý bylo neseriózní s jeho obsahem seznamovat českou veřejnost. Je to zajímavý problém a přiznám se, že pro něj nemám řešení. Je skutečně neseriózní informovat lidi tom, jak se o jejich zemi mluví v zahraničí, i když dojmy, které tam o České republice případně vznikají, mohou být někdy založeny na povrchních informacích? Londýnský deník Time Out je velmi rozšířený, populární, nikoliv však bulvární časopis, který tiskne především kulturní program britské metropole, recenze a kritiky a tipy na to, jak strávit volný čas. Existují-li pochybnosti, vždy se přikláním k názoru, kontroverzní informaci zveřejnit a předložit ji veřejné diskusi. Myslím, že by naopak bylo neseriózní o dojmech Britů, jako je Paul Lewis, který žije v Praze už dva a půl roku, lidi v Čechách neinformovat. Jsou nakonec dospělí a svéprávní a sami si jsou jistě schopni předloženou informaci zhodnitit a utvořit si na ni vlastní názor. Lewisův článek je ovšem kontroverzní. Do určité míry je lidem v Čechách úmyslnou, provokativní výzvou. Tak jsem Paulu Lewisovi do Prahy zatelefonoval. Zeptal jsem se ho, jak může například dokázat své tvrzení v článku v časopise Time Out, že čeští ministři prý berou úplatky. Odpověděl: Well, I have a certain amount of personal experience because I have bee involved in consultancy here. - No, mám určité osobní zkušenosti, protože jsem tady v Praze pracoval jako podnikatelský poradce. Neoficiálně dochází k úplatkářství v obrovském měřítku. Vím, že se úplatky dávají a přijímají zcela běžně. Mohl bych vám sdělit konkrétní příklady, kolik peněz je zapotřebí k podplacení určitých lidí, ale nemohu o tom veřejně mluvit. Ale je to přijato jako absolutně normání a standardní praxe. Je známo, že existují téměř standardní taxy, podle toho, kdo ta určitá osoba je. Účastnil jsem se v Praze konkursů o kontrakty a mám mnoho přátel, kteří se na konkursech o kontrakty také účastnili. Paul Lewis pokračoval: I supposed there is a bit of a negative flavour to the piece. - Je fakt, že ten můj článek v časopise Time Out je dost kritický. Domnívám se všaik, že je důležité rozhodnout, na jakém základě posuzujete české hlavní město. Kdyby se teď psal rok 1990, mohli bychom posuzovat Prahu jako město, které se zrovna vynořilo ze strašné éry a snaží se z ní zotavit. Ale jestliže lidé nyní říkají, chceme vstoupit do Evropy, stát se členy klubu bohatých Evropanů, pak musíme situaci v České republice hodnotit z jiného měřítka. I think that?s a critical thing. Myslím, že je to neobyčejně důležitá věc. Můžeme přehlížet všeobecné podvádění, které je v České republice běžné, ale jestliže se chce Česká republika stát plným členem Evropské unie a chce, aby se s ní tak zacházelo a aby se tak posuzovala, pak musíi člověk zaujmout vůči české skutečnosti kritičtější postoj. Například v otázce zákona o občanství. Protože to je absolutně, skutečně nepřijatelná politika, vedoucí k diskriminaci Romů. I think the key thing you want to say is that one should judge this country from the point of it being a grown-up country and not a sort of child country. Nejdůležitější je, že je třeba posuzovat Českou republiku jako dospělou zemi, ne jako nějakou zemi malých dětí. Z dětského období totiž už vyrostla. Kdyby bylo pravda, jak říkal Masaryk, že j zapotřebí padesáti let na to, aby v Čechách demokracie skutečně zakořenila, to by bylo v pořádku. Pak by nebylo tolik nutné soustřeďovat se na záporné jevy české skutečnosti. Pokud však Česká republika doufá, že budou moci vstoupit do Evropské unie kolem roku 2000, pak je situace úplně jiná. České vysílání RSE zřejmě usoudilo, že ČR je stále sort of child country, a tak výše uvedený příspěvek byl potlačen. Jan Čulík |