19.12.1996

Mnohé náhlá rezignace Jana Kalvody šokovala. Já ji vítám. Radujme se. (Rejoice! jak by řekla Margaret Thatcherová - ano, ona takhle bombasticky občas mluvila.)

Kalvody je možná škoda (byl korektivem Klausových socialistických tendencí, podle některých byl jedním z mála poctivých politiků na české scéně, ODA) jenže nejvýznamnější přece je, že se tady jak se zdá na české politické scéně poprvé uplatnila skutečně demokratická zásada accountability (viz článek Václava Žáka v úterních Britských listech) - a politik poprvé opravdu odstoupil kvůli nějaké chybě či vině.

Jestlipak se z toho poučí taky Vladimír Dlouhý, bude mít výčitky svědomí, jak zprivatizoval Poldi Kladno, že přenechal Škodu Mladá Boleslav firmě Volkswagen v podstatě zadarmo (za méně než 200 miliónů marek, zatímco firma Price Waterhouse Škodu začátkem devadesátých let ocenila na 2000 miliónů marek) - a taky, přemožen těmi drsnými výčitkami svědomí, odstoupí?

Britská konzervativní vláda je v posledních letech a měsících mimo jiné strašně nepopulární právě proto, že její členové páchají pozoruhodné chyby (nejnověji začátkem tohoto týdne zfalšovali tzv. government whips, neboli parlamentní konzervativní funkcionáři, odpovědní za organizaci a za stranickou disciplínu jedno hlasování v Dolní sněmovně!) a přesto skoro NIKDO NIKDY NEODSTOUPĺ, stěžuje si pořád britský tisk.

V televizi je satirický program, kde jeden komik napodobuje velmi dobře Johna Majora. Tak britský premiér proslul okřídleným výrokem (který mu dal do úst tento komik): "Hello! I am still here!" (Dobrý den! Ještě pořád jsem tady!) - Docela mě pobavilo, když parafrázi na tento výrok použil reportér BBC při reportáži z dublinského summitu EU. O Majorovi řekl něco jako "No, britský premiér Major, který je pořád ještě s námi, ..."

Chvála a dík Kalvodovi

Proto chvála a dík Janu Kalvodovi, že svým odvážným a čestným krokem posunul Českou republiku o velmi výraznou vzdálenost k ideálu civilizované demokracie. Jestliže se budou čelní politikové, tak jak se zdá, že to udělal Kalvoda, řídit zásady poctivosti, přispěje to ke zlepšení celkové české politické kultury a občanům to jedině prospěje. Doufejme, že bude podvodníků míň. (Myslíte, že jsem naivní?) Jak špatně vypadá ve světle Kalvodova činu ta hloupá sociálně demokratická poslankyně Noveská!!

Andrew, americký postgraduální student na Glasgow University, který má rozsáhlé znalosti o české politické scéně a myslím podnětně srovnává situaci v ČR se situací na Západě (viz včerejší Britské listy), mi řekl předvčírem ještě jednu věc. Myslím, že to má i souvislost s odstoupením Jana Kalvody.

"Potíž je," řekl Andrew, "že zrovna v době, kdy se ve středovýchodní Evropě rozložil komunismus, západní demokracie nebyly ve velmi dobrém stavu. V každém případě to platilo o Americe. No a když Klaus začal napodobovat Ameriku, začal ji napodobovat i s jejími chybami. Například, my máme taky v New Yorku místní televizní stanice, které mají právě tak dryáčnické a primitivní zpravodajství jako česká televize NOVA." - Já bych k tomu dodal, že situaci ještě komplikovalo to, že napodobování nedokonalého Západu se v ČR snoubí v mnoha oblastech s dosud velmi živou praxí bývalé komunistické společnosti.

(K nedokonalosti Západu: pohlédněte na to, jak západní demokracie reagovaly na válku v Bosně, to je výmluvným svědectvím o stavu západních zemí. Jiný problém, který se jim nedaří skoro vůbec vyřešit, v důsledku vlastního krátkozrakého sobectví, je otázka rybolovu. Světová moře jsou už nyní skoro úplně vylovena a vlády nejsou schopny se sejít a zajistit, aby se prostě ty ryby dál nelovily. Hrozí nebezpečí, že ryby z moří úplně zmizí. V současnosti chybí jakákoliv motivace, ryby dál nelovit, protože když si zábrany uloží rybářská loď z jedné země, ryby, které ona nevychytá, vyloví libovolná jiný rybářská loď. Je to jako s prodejem zbraní na mezinárodní trh, že?)

"Takže," pokračoval Andrew, "východoevropské země začaly napodobovat Západ se všemi jeho chybami, aniž by situaci v západních zemích nejprve střízlivě analyzovaly. Měly se podívat, jak to na Západě skutečně chodí, vybrat si z toho dobré a užitečné věci, a hlouposti odmítnout. Západ se však stal pro východoevropské země nadlouho nekriticky přijímaným ideálem."

A přispívala k tomu západní rádia vysílající česky

Velmi špatnou roli, dodávám já, při tom hrály západní sdělovací prostředky, vysílající v posledních letech do Čech. Čechoslováci, pracující v nich, byli totiž většinou dost bojácní a nesamostatní: drželi se hesla, koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Báli se země, v nichž žijí, a z nichž vysílají, skutečně kriticky analyzovat, tak jak to dělala jejich domácí média.

Vzpomínám na rozhovor s Karlem Kynclem v Londýně někdy v polovině osmdesátých let. Stěžoval si mi na různé absurdnosti britského života. Mimo jiné se mu nelíbily obrovské rozdíly mezi Brity z dělnické třídy a takzvanými middle classes. "Mně to připadá," řekl mi tehdy Karel Kyncl, "jako by ti dělníci byli lidi úplně nějaké jiné rasy, jako by to byl jiný národ." - "Proč o tom nevysíláte do Československa," zeptal jsem se. - "Tomu by lidi v Čechách nerozuměli," zněla odpověď.

Už se nějak moc rozkecávám, a odcházím od původního tématu, ještě mi ale dovolte v této souvislosti ocitovat Jaroslava Hutku, který mi před časem poskytl rozhovor o cenzuře ve Svobodné Evropě (vyšel v časopise Listy, č. 3/1996, str. 50-51):

"Čeští exiloví novináři mi nikdy nevysvětlili, proč mi některé věci škrtají," pokračoval Jaroslav Hutka. "Oni se o tom se mnou nebavili. Ty texty pro ně byly nepřípustné, protože se báli. To je normální, česká předposranost. Zdálo se jim, že to přesahuje nějakou nepsanou hranici. Byl to normální publikační strach. O některých věcech se prostě v Čechách nemluví a není vhodné je nahlas prezentovat. Být kritický vůči Západu, být kritický vůči emigraci, být kritický vůči exilovým spolkům, to byla tabuová témata, na která reagovali podrážděně."

"Třeba ale měli pravdu: báli se, že to při boji proti komunismu povede jen k planému hašteření mezi Čechy na Západě," namítl jsem.

"Politicky to neumím odhadnout," řekl Jaroslav Hutka, "ale vzhledem k literatuře samozřejmě pravdu neměli. Literatura totiž má smysl jen tehdy, když je to upřímná a svobodná reflexe. Čeští exiloví novináři vytvořili blokádu, která pak trochu podrazila vývoj v Československu po roce 1989. Informovali o Západě překrouceně a lživě, propagandisticky. Mám pocit, že teprve teď se mnoho lidí v Čechách probírá. Kdyby informací bývalo víc a byly lepší, mám dojem, že vývoj alespoň v některých kruzích v Čechách nemusel být zpočátku tolik problematický. Lidi byli překvapeni, co to vlastně znamená, když do Čech přichází Západ a ta takzvaná svoboda. "

Jednou jsem o tom měl, už nevím s kým, širokou debatu (nikoliv ve vysílání) ve Svobodné Evropě. Pracovníci Svobodné Evropy mi vysvětlovali, že vysílají pro obyčejné lidi někde na vesnici a nemohou je plést informacemi, které nedokáží zpracovat. Měli pocit, že jsou to prostí, nesvéprávní lidé, kterým není možno dát všechna fakta. Cenzura to byla, protože došlo k překroucení skutečnosti.?

Je ale doktorský titul opravdu všechno?

K tomu Kalvodovi ještě jednu věc. Nezdá se vám, že to, jak si lidi v Čechách a ve střední Evropě strašně sedají na zadek před doktorskými tituly, je až absurdní?

Já mám kolegu polonistu na Glasgow University, který často jezdí do Polska, spolupracuje tam s univerzitními pracovníky a udělal pro Polsko mnoho dobrého. Tuhle jsou od něho dostal jeho navštívenku v polštině, na které stálo, že její držitel je DOCENT X.Y. Ptal jsem se, Donalde, co je tohle proboha za blbost? (V Británii žádný titul docent neexistuje. Donald mi odpověděl s téměř východoevropskou bezelstností: Jistěže je to blbost: to jsem si na tu navštívenku napsal sám, protože jinak by se se mnou v Polsku nikdo ani nebavil. Neměl by Donald následovat příkladu Jana Kalvody a taky nyní rezignovat?)

Jsem ovlivněn anglosaskou praxí, myslím si ale, že by mělo být důležitější, co kdo v nějakém oboru dokázal, co umí - to se pozná i bez titulu - než nějaká písmenka za jménem. Příliš velký význam doktorských titulů je součástí extrémně legalistické středoevropské kultury, která dává přednost mrtvé liteře před člověkem. Jak důležité je například ve střední Evropě razítko či různé průkazy! Podívejte se třeba na právní systém: v Británii existuje precedenční právo, což znamená, že soudci musejí rozhodovat podle toho, jak v obdobných případech v minulosti rozhodli jiní soudci. Musejí používat zdravého rozumu a principu přirozené spravedlnosti. V ČR je v soudnictví primární litera zákona, nikoliv zdravý rozum, že?

Byrokracie nebo zdravý rozum a spravednost?

Včera jsem mluvil s jedním českým studentem, který je tady v Británii už přes rok. Potýká se s problémem, který zatěžuje každého českého občana, žijícího dlouhodoběji v zahraničí. Přestože v ČR dočasně nežijete, musíte si tam platit zdravotní pojištění. Britové by řekli, The law is an ass, Zákon je v tomto případě blbec. Samozřejmě že mnoho mladých Čechů, žijících v zahraničí, si to pojištění v ČR neplatí. Obávají se, že až přijedou domů, bude je tam čekat obrovský nezaplacený účet (naštěstí je v ČR zmatek, tak se to většinou neděje).

Uvažoval jsem, co by se stalo, kdyby takový nezaplacený účet vzali k soudu. Podle zdravého rozumu by musel soudce rozhodnout, že je to pitomost, muset platit zdravotní pojištění, když v té zemi nežiju a zdravotnictví nepoužívám. Obávám se však, že by asi soudce v ČR rozhodl podle litery zákona a studentovi přikázal, aby nezaplacenou částku uhradil, a to rychle.

Pár aktuálních informací ze světa:

Otcové, kteří kouří, prý způsobují rakovinu svým dětem

Každý sedmý případ rakoviny, který se vyskytuje u dětí, zřejmě způsobuje kouření otce dítěte. Vyplývá to z nové vědecké studie. Čím více otec kouří, tím je riziko rakoviny u dítěte větší. Usuzuje se, že kouření poškozuje otcovy spermie, a právě proto u později narozených dětí vzniká rakovina.

Studie Birminghamské univerzity dokázala "vysoce signifikantní" souvislost mezi otci-kuřáky a jejich dětmi, které zemřely na rakovinu. Uvedl to dr. Tom Soharan z tamějšího Ústavu pro nemoci z povolání. Kostatoval, že muži, kteří kouří méně než deset cigaret denně, mají o tři procenta větší pravděpodobnost, že zplodí dítě, které zemře na rakovinu, než muži - nekuřáci. U mužů, kteří kouří 10 až 20 cigaret denně, dosahuje riziko 31 procent. U mužů, kteří vykouří více než 20 cigaret denně, je o 42 procent vyššíí riziko než u mužů nekuřáků, že zplodí dítě, které umře na rakovinu.

Protikuřáčtí aktivisté začali velmi silně využívat těchto právě zveřejněných údajů. Naproti tomu se očekává, že tabákové společnosti je budou bagatelizovat, protože zvýšení rizika je procentuálně velmi malé. Sir Richard Doll z Oxfordské univerzity , první vědec, který dokázal, že existuje souvislost mezi kouřením a rakovinou, konstatoval, že výše zmíněná studie je dobrá, ale že její statistiky nejsou stoprocentně přesvědčující.

Studie analyzovala přibližně 2000 dětských úmrtí na rakovinu, k niž došlo v letech 1953-55. Autoři studie se podrobně dotazovali rodičů těchto mrtvých dětí na rodinné okolnosti. Zároveň byla analyzována situace 2000 zdravých dětí. Ukázalo se, že když kouří v rodině matka, na zdraví dítěte to nemá žádný vliv, kouří-li v rodině otec, vliv je výrazný, a to u celé řady rakovin, včetně leukémie, neuroblastomatu a rakoviny kostní dřeně.

Profesor Richard Peto z oxfordské univerzity konstatoval, že "kuřáci se celý život koupou v chemickém roztoku, který je schopen působit genetické změny, takže by nebylo překvapující, že tento chemický roztok poškozuje spermie."

Vlastnictví Škody - Mladá Boleslav zvyšuje výkonnosti podniku Volkswagen

napsal deník Financial Times. Cituji:

Německá automobilka Volkswagen Group ovládá nyní o více než pět procent větší podíl na evropském trhu nových automobilů, než její největší soupeř, koncern General Motors.

Podle nejnovějších statistik ovládá nyní Volkswagen 17,9 procent evropského trhu nových automobilů, zatímco General Motors jen 12,2 procent a Fiat, třetí konkurent, 11,8 procent

Koncernu Volkswagen začíná mít výrazný prospěch z investic do mladoboleslavské Škody, v níž vlastní VW 70 procent akcií. Nové značky podniku Volkswagen-Škoda pronikly na západoevropské trhy do takové míry, že za prvních 11 měsíců letošního roku stoupl prodej Škodovek v západní Evropě o 24,6 procent. Prodalo se 75 071 škodovek. Loni ovládala Škoda 0,5 procenta západoevropského trhu, letos je to 0,6 procent. (Prodej vozů VW se zvýšil v letošním roce o 11,1 procent, cekem na 1 340 105 vozů, prodej vozů Audi o 7,3 procenta na 378 883 vozů.)

Je dobře, že Volkswagen ve Škodovce prosperuje. Jen je škoda (sic!), že dala česká vláda německému podniku Škodovku v podstatě zadarmo - zaplatili to čeští daňoví poplatníci, a je velmi nepravděpodobné, že ze zisků podniku VW-Škoda budou profitovat- Volkswagen-Škoda totiž jistě vykáže své zisky ke zdanění v Německu, protože tam jsou nižší daně. Nebo ne?

EU zrušila právo azylu

Šéfové západoevropských zemí se v tichosti dohodli, že zlikvidují zákon, který podle zásad lidských práv po dobu čtyřiceti let poskytoval Evropanům právo žádat o politický asyl. Rozhodli se, že od nynějška nebude mít žádný občan EU už nikdy právo žádat o asyl v jiné členské zemi EU. Toto rozhodnutí bylo přijato na dublinském summitu o víkendu.

Návrh původně podalo Španělsko, které je rozhněváno, že Belgie poskytla právo politického asylu členům baskického separatistického hnutí ETA. Ostatní země EU přijaly návrh neobyčejně rychle. Plánují ho včlenit do návrhu na vytvoření "oblasti spravedlnosti a svobody pro občany EU".

Aniž by proběhla jakákoliv veřejná debata, šéfové vlád EU nařídili svým byrokratům, aby vypracovali návrh dohody EU, která definuje jasný princip, že v budoucnosti nebude mít právo žádný občan jedné členské země EU žádat o politický asyl v jiné členské zemi EU.

Organizace na ochranu lidských práv reagovaly na toto rozhodnutí velmi hněvivě. Poukazují na to, že hlavy států EU usilují pozměnit mezinárodní Ženevskou konvenci o lidských právech z roku 1951, která zaručuje všem uprchlíkům právo předložit žádost o politický asyl.

Ženevská konvence definuje uprchlíka jako člověka, který má důvodný strach z pronásledován kvůli rase, náboženství, politickým názorům či členství v určité sociální skupině. (Do toho by se hodili čeští Romové, že?)

Organizace na obranu lidských práv přiznávají, že dochází v Evropské unii k porušování lidských práv relativně málokdy, avšak zdůrazňují, že takové případy existují. Amnesty International nedávno ostře kritizovala Německo, Francii a Itálii za to, jak špatně zacházejí jejich bezpečnostní sbory s některými jednotlivými občany.

Evropská unie už letos zpřísnila definici uprchlíka. Za uprchlíka se nyní považuje jen někdo, kdo prchá před pronásledováním vlády či státní instituce, ne tedy třeba někdo, kdo utíká před ruskou mafií.

Vzniká také znepokojení, že se i OSN snaží omezit definici uprchlíka. Rozhodne-li jediný stát na světě, že žadatel o asyl je z jeho hlediska terorista, (například Irák Saddáma Husajna?) má žadatel o asyl v budoucnu ztratit statut uprchlíka.

Je schopen 1000 miliard kalkulací za vteřinu, a to s více než dvanáctimístnými čísly.

Tento tzv. "teraflopový" počítač je velkým úspěchem. Je téměř třikrát rychlejší, než poslední držitel rychlostního počítačového rekordu, který vyrobila firma Hitachi v Japonsku. Za mrknutí oka provede počítač čtyřicet miliard kalkulací.

Nový počítač firmy Intel byl vyroben na zákazku amerického ministerstva energetiky. Jeho úkolem je simulovat exploze vyřazených jaderných hlavic. Umožní to vyhnout se skutečným explozím, a USA budou schopny dodržet podmínky smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, kterou Clinton podepsal v září.

Nový počítač byl vybudován ze standardních součástek. Mezi nimi je 7264 mikroprocesorů typu Pentium Pro na standardních deskách tištěných spojů.

nabádá nás Financial Times.

Počítače, které se nyní prodávají asi za 2000 dolarů (v Británii za 1200 liber), cenově za několik měsíců nutně poklesnou na asi 1500 dolarů. Za 2000 dolarů se budou pořád prodávat ty nejmodernější a nejrychlejší počítače. Cena zůstává stejná, mění se rychlost počítačů, konstatuje Financial Times.

Tvrdou realitou však je, že chcete-li udržet krok s technologickým rozvojem, musíte počítat s nutností kupování nového domácího počítače každé dva roky. Znamená to tedy, že si musíte do rodinného rozpočtu zabudovat každoročně na počítačové hardware položku 1000 dolarů.

Začátkem roku 1997 dá firma Intel na trh nové verze MMX mikroprocesoru Pentium, s podstatně lepšími multimediálními funkcemi. Také se připravuje nová verze Windows firmy Microsoft, která bude výkonněji využívat prostoru na pevném disku.

Připravuje se také prodej nových mechanik pro disky tzv. digitálního videa, (DVD), které budou mít obrovskou paměťovou kapacitu. Prý to ale asi chvíli potrvá, než tyto disky nahradí dosavadní CD ROMY.

Někteří předpokládají, že na Internetu vzniknou různé druhy služeb: standardní pro neplatiče, a luxusní, rychlejší přenos pro lidi, kteří budou ochotni si za to připlatit. Technologie pro určování těchto priorit na Internetu je téměř hotová.

Kdo má zájem, může se účastnit globální diskuse o budoucnosti Internetu a o erspektivách nových technologií na debatní skupině rubriky Eagle Eye, kterou moderuje redaktorka deníku Financial Times Louise Kehoeová na této adrese.

Jan Čulík