Rejstřík BL
ARCHIV ►

20.12.1996

Josef Škvorecký reaguje na článek v Britských listech

Milý pane Čulík,
děkuju vám za Internet a poděkujte, prosím, pánům, kteří se zastali mé ženy. Ale, pane Čulík, internet je nebezpečná věc. Nedávno mi napsal přítel z Austrálie, ctitel Václava Havla, zoufalý dopis. Od někoho z Chicaga se z Internetu dozvěděl, že Havel byl členem komunistické strany. Píše o tom Zdeněk Mlynář v knize Mráz přichází z Kremlu. Protože Havla dlouhá léta znám a vím, že nikdy komunista nebyl, šel jsem do knihovny a srovnával různá vydání Mlynářovy knihy. V textu knihy žádné takové tvrzení nebylo. V německém a americkém vydání však byl na začátku Seznam osob. V německém stálo: Havel war NIE ein Mitglied der KPČ.

V americkém bylo: Havel was a member of the CPČ. Šlo zřejmě o omyl, což mi potvrdil faxem Zdeněk Mlynář. Americký nakladatel buď neuměl dobře německy, nebo slovíčko nie (nikdy) přehlédl, a tak se Havel stal díky Internetu členem kompartaje.

Vy jste byl veden nejlepšími úmysly, ale do textu se vám vloudila chyba. Píšete, že "Zdena Škvorecká byla kdysi v dávné minulosti, v mládí vydírána StB (to je pravda - moje poznámka) a byla přinucena jí podepsat spolupráci "(to pravda není - moje poznámka, Josef Škvorecký. - Já to převzal z nepřesných českých zdrojů, JČ).

Jak Zdena píše v knize Osočení: "...padla i otázka, jak bych se zachovala, kdybych se dozvěděla, že někdo chce poškodit naše socialistické zřízení nebo ohrozit život pana prezidenta Novotného. Odpověděla jsem, že to je snad občanská povinnost, takovou věc ohlásit policii. Tak nám to tady napište a podepište se. Napsal jsem a podepsala jsem, že jsem si vědoma, co je moje občanská povinnost." (Osočení, str. 208).

Jestli chce někdo z výše uvedeného citátu konstruovat podpis spolupráce, je pathologicky zaujatý a měl by se dát prohlédnout psychiatrem.

Zdena taky vyhrála soud s českých ministerstvem vnitra v obou instancích. Je-li tedy v ČR alespoň nějaké právní povědomí, snad to výmluvně svědčí o její nevině.

Nedělal bych z toho žádnou velkou věc, ale po zkušenosti s internetím soudružstvím Václava Havla chci předejít tomu, aby přítelíčkové a jiní čecháčkové zaplavili Internet poukazy na to, že Škvorecká vždycky popírala, že by byla podepsala spolupráci, a ejhle, Čulík teď říká, že ji podepsala.

Tak to, prosím vás na Internetu dementujte. Předem dík.

Váš

Josef Škvorecký


Ve zprivatizovaných britských vlacích se bude 25. prosince cestujícím rozdávat vánoční pečivo

Privatizace těžce ztrátových, vládou dotovaných státních britských železnic byla pro britskou vládu velmi těžkým oříškem. Mnozí se jí pro tuto urputnou a velmi zašmodrchanou privatizaci posmívali. Britská vláda totiž ve svém železničně-privatizačním úsilí vytvořila daleko složitější byrokratické struktury, než jaké existovaly dosud. Jednotlivé soukromé společnosti si pronajímají koleje od státního podniku Railtrack, Železniční komunikace. Existuje dohližitelský státní úřad nad činností zprivatizovaných železnic a složitý, nepříliš dobře fungující systém tzv. "cross-ticketing? - tedy jízdenek z jednoho konce země na druhou, přes teritorium různých soukromých vlakových společností. Vláda uděluje železniční koncese soukromým provozovatelům na základě konkursu, podle toho, kdo dokáže danou trať provozovat s nejmenší možnou státní dotací.

Navzdory pochmurným předpovědím, že privatizace britských železnic a rozbití státního centrálního železničního systému bude znamenat konec britských vlaků vůbec, vedla - alespoň podle listu Sunday Times - privatizace mnohých tratí kupodivu k jejich renesanci. Počet cestujících se zvýšil už o 6 procent, počet stížností na železnice poklesl o třicet procent. A to je teprve začátek.

Privatizace přinesla na britské železnice duch soukromé podnikavosti, který s nimi už desítky let nebyl spojován. "Usilujme o růst a vyprázdněme dálnici M4" - je slogan, který používají nyní zaměstnanci nové železniční společnosti Great Western, která provozuje železniční tratě západně od Londýna a směrem k Walesu. Zajímavé je, že úsilí soukromých železničních firem o získání nových zákazníků bude mít zřejmě ekologický efekt: snížení počtu automobilů na britských dálnicích.

Mnoho soukromých železničních firem zavádí služby, které byly dosud na železnici neslýchané: například tzv. tiché vagóny, v nichž se nesmějí používat mobilní telefony a walkmany, vagóny pro rodiny s dětmi, kde děti baví během jízdy klaun, a luxusní čekárny pro cestující první třídou. Firma M40 Trains (M40 je dálnice, jíž tato železniční společnost konkuruje), a která provozuje dopravu mezi Londýnem a Birminghamem, zakoupila dvanáct nových vlaků, které jezdí rychlostí 160 km za hodinu, a snížila dobu cesty o třetinu. Zároveň také zredukovala ceny jízdného o padesát procent.

Soukromá firma Gatwick Express, která provozuje vlaky, jezdící z Londýna na letiště Gatwick, odbavuje už nyní cestující společnosti British Airways ještě na londýnském nádraží, a brzo rozšíří tuto službu na všechny letecké společnosti. Firma Gatwick Express koupila osm nových vlaků s barem pro podnikatele, počítačovými a faxovými terminály a se speciálními prostorami, kde si děti mohou hrát se stavebnicemi na speciálně upravených stolech.

(Byl jsem včera v restauraci na glasgowském letišti. Na jídelním lístku jsem si všiml poznámky: Řekněte nám, potřebujete-li nabít mobilní telefon. Potřebujete-li pracovat s laptopem a nemáte-li ho řádně nabitý, sdělte nám to, posadíme vás ke stolu, kde je elektrická zásuvka.)

Firma Gatwick Express provozuje vlaky jezdící na letiště Gatwick s ročním rozpočtem, který je o devět miliónů liber menší, než když byly tyto vlaky ve státním vlastnictví.

Podnik nyní porušil starobylou britskou tradici, podle níž 25. prosince, na Boží hod vánoční, nejezdí vlaky. Nejenže je bude letošního 25. prosince Gatwick Express provozovat, ale během dne bude cestujícím poskytovat zadarmo vánoční pečivo (mince pies) a večer gratis alkoholické drinky.


Tribuna čtenářů

Opět přišlo větší množství čtenářských dopisů. Vybírám z některých z nich. Omlouvám se za bezháčkovost a bezčárkovost - výměna byla e-mailem a ještě jsme z indolence nikdo nezačal používat mezinárodního zakódování pro češtinu, které nám nedávno doporučoval jeden čtenář ze Spojených států.

Jeden debatér na Fóru se podivoval, jak jsem mohl napsat, že se mnozí brání, že nejsou rasisté, a to rasistickými poznámkami. Vybral jsem pár citátů, které by se, obávám, asi normálně nemohly citovat v anglosaské společnosti. Některé nejsou přímo rasistické, jsou ale z různých důvodů velmi pochybné. Obávám se, že kdybych je přeložil do angličtiny a poslal mezinárodním humanitárním organizacím, úsilí na obranu Romů v ČR by ještě podstatně zesílilo. Sporné citáty z Fóra Doufám, že se nedožiju doby, kdy se lidé budou bát říci svůj názor na nějakou 'specifickou' skupinu občanů jenom proto, aby nebyli označeni za rasisty !

Ví ten člověk vůbec, co by se stalo, pokud by česká vláda vyčlenila pro Rómy další peníze?

Znovu opakuji - řešením není cpát Rómům či jiným nepřizpůsobivým skupinám či jednotlivcům peníze, řešením je jim odebrat výhody, které mají a trvdě je podmínit vzděláváním a prací. Není pravda, že by nemohli najít zaměstnání - pokud chtějí.

Sily, ktere vyznavaji tyto silene teorie nezanikly s porazkou fasismu ... Vysledkem jejich cinnosti muze byt i 'romska otazka' umele jitrena v nasi zemi. Protirasisticke kampane zcela paradoxne zvysuji rasove napeti. Zkuste byt proto trochu opatrnejsi pri svem 'protirasistickem haraseni', aby jste jim nevedomky nepomahali...........

Možná, že jsem některé věci zjednodušil, jedno však vím určitě, přehnané protirasistické harašení celý problém spíše nafukuje než řeší.

Spatne socialni podminky prislusniku tohoto etnika jsou jenom baje a povesti.

Kampane, ktere neustale zduraznuji jejich specifikum a jejich postaveni EXTRAobcana a zjednodusuji zcela nesmyslne cely problem na rasismus, propast mezi nimi a ostatnimi jenom prohlubuji.

Co se tyce nejakeho omezovani jejich kultury (pokud ovsem nepovazujete za kulturni vyziti demolovani zadarmo ziskanych bytu nebo organizovane kradeze) nebo napr. moznosti podnikani, zase baje a povesti. Koneckoncu takovy pan Scuka, pokud vim, se napodnikal azaz.

Takze zaverem, kulturnim obcanum teto zeme se o nejakem rasismu ani nezda; ti mene kulturni casto ani nevedi, co to rasismus je a jejich postoje se daji vetsinou vysvetlit uplne jinymi emocemi.


Přišel mi jeden celý docela rasistický dopis jistě, motivovaný hněvem nad citáty z britského tisku o situaci Romů v ČR a ve střední Evropě.

Ale co myslíte, bylo by lepší, abych vás o tom, co píše v této věci Independent a Observer, raději neinformoval?

Dopis opakuje známé věci o kriminalitě Romů, jejich nevzdělanosti, primitivismu, prostě o všech patologických jevech, s nimiž se česká společnost špatně vyrovnává, ale obávám se moc nehledá (třeba podle zkušenosti ze zahraničí) způsoby, jak by se to dalo řešit. Vybírám z dopisu rasistické formulace.

Pisi Vam, nebot me jiz zacina na Vasi priloze Neviditelneho Psa vadit vase procikanska retorika, v niz stale davate najevo, ze Cesi jsou ti spatni a cikani ti, kteri za nic nemohou a nikdy nikomu nic neprovedli. (To jsem nikdy neříkal, JČ.)

Vase nazory jsou zajiste ovlivneny Vasim dlouhodobym pobytem v U.K. (Xenofobie. JČ) Cikanska kriminalita se na obecne poulicni kriminalite v teto zemi podili vice nez 70% (pricemz si uvedomte, ze jde nejvyse o 1.5 - 2% populace v zemi - po 2. svetove valce vsak zde nebyl ani jeden, vsichni prisli z vychodu). V porodnicich v soucasne dobe jsou z 80% cikanske zeny, jejichz produktivita v tomto smeru je popravde obdivuhodna. Cikanska rodina ma bezne 5 - 6 deti.

Nedivte se, ze ceska verejnost je na to, co cikanska mensina provadi v soucasne dobe jiz alergicka. Pokud Vam vadi, jak se Cesi chovaji k cikanum, klidne si jich par vezmete k sobe a dojdete k temuz. A pokud se to nelibi briske verejnosti, my cikanum stehovani do Britanie klidne zaplatime, at si s nimi uz konecne uziva nekdo jiny.

Ano, souhlasim, je to jina kultura. Jenze je to kultura, kterou sem nikdy nikdo nezval a ktera se pozvala sama. Americane si cernochy privezli z Afriky, my jsme si sem nikoho neprivezli.

Muzete argumentovat, ze jde o rasismus - ano, je to mozne. Pokud budou u Vas napr. potkani roznaset choroby a jinak vam parazitovat, urcite budete provadet deratizaci a u takove deratizace nebude nikdo brat ohled na to, ze prave tenhle potkan nikdy nic neprovedl - to je take rasismus, nebo ne ? S cikany je to stejne, 99% procent z nich jsou paraziti nasi spolecnosti, kteri ziji z cizi prace. Nevim ve svem okoli o pripadu cikana, ktery by byl nekde zamestnan a pracoval. popr. podnikal v mezich zakona. Presto vim o cikanech, kteri jezdi ve vozech znacky BMW ci Mercedes, ktere si ja ze sveho - v CR znacne nadprumerneho - platu experta v oblasti pocitacovych siti dovolit proste nemohu. Pokud mate zajem je chranit, klidne si je odvezte do Anglie a zajistujte jim tam dodrzovani jejich "lidskych" prav.


Poznamky ctenare, ktery si nepreje byt jmenovan - dejme mu jmeno Vladimir:
    "Romska otazka" - je to velmi podobne globalnimu problemu Sever-Jih, ktery obecne vsechny staty Severu resi tvrdou imigracni politikou, cili demokracie konci na hranici jejich statu. V USA jsem videl rezervace velikosti Stromovky, ve kterych nyni zije obyvatelstvo indianskych kmenu, ktere drive obyvaly polovicku uzemi dnesniho Connecticut. Po valce udajne bylo v Cechach uredne pouze asi 5 cikanu, ostatni zlikvidoval Hitler a Nemci, o kterych se v onech listech psalo naopak velmi pochvalne. KDE JSOU NEJAKA MERITKA, PANE CULIK. Cesi jiste nejsou holoubci, ale k podobnym genocidam a zverstvum, jako vyse zminene narody nikdy nesahly, snad s vyjimkou husitskych valek. Pokud vim, staly se za posledni rok asi 2 pogromy na cikany a nekolik vetsich ci mensich afer. Temer vzdy se vsak ukazalo, ze slo o pripady velmi konfliktnich cikanskych rodin nebo klanu, ktere soustavne terorizovaly sve okoli. Jiste, stat selhal, policie selhala, ale nakonec kdyz k tomu dojdete blize zjistite, ze nemuzete mit stat u ktereho by kazdy obcan mel sveho policajta po boku, to proste nejde. Je naivni si myslet, ze se tato situace da resit nejak vlevanim penez (to delali komuniste 40 let) nebo vylepsovanim pravniho radu. Cesky pravni (trestni) rad nema zasadni chyby, mozna praxe naplnovani by mohla byt lepsi.

    Problem cikanske otazky je v tom, ze si sami o sobe nejsou schopni najit nebo navrhnout nejaky svuj modus vivendi pro sebe, ktery by nebyl v zasadnim a trvalem konfliktu s hostici komunitou, ani se nejsou schopni asimilovat, tedy prijmout cizi modus vivendi. Neplati to absolutne, obcas se vidi cikanske (vetsinou smisene nebo polosmisene) rodiny, ktere se snazi zit "normalne" (pochopitelne - co je to normalne a mame pravo stanovovat "co je normalni"?). Napr. ale cikanske dite na stredni skole je strasnou vyjimkou (videl jsem asi jenom 1 osobne) a na vysoke skole uz vubec (neznam osobne zadneho cikana, ktery by absolvoval VS). Pritom vam garantuji, ze to neni tim, ze by ho tam nekdo nevzal, kdyby na to mel znalosti a schopnosti alespon dvoutretinove jako posledni ten, koho tam vezmou.

    Problem Romu je slozity a nevim o nikom, kdo ma na nej jednoduchy recept. Nemam ho ani ja. Nemaji ho ani Romove samotni. Kdybych byl politik, nebo novinar, nebo socialni pracovnik, tak bych snad mohl mit dostatek casu se tomu venovat. Jestli mate nejaky clanek, ktery analyzuje ty veci hloubeji nez stylem "dat na to penize", tak to dejte do BL.


Vladimir: Cesi a moralka

Protoze jsou Cesi spise ateiste a ciste mravnimi argumenty je moc pozvednout nelze, je potreba, aby si lide uvedomili, ze se jim cestnost a otevrenost v jednani vyplati. Uvadenim pozitivnich prikladu, analyzou toho, jak by vec lepe dopadla, kdyby se jednalo otevrene. Plus kritikou toho, kdyz se dela neco spatne, ale ta kritika nesmi byt cilem.

Jan Culik: Mne se zda tento PRAGMATICKY argument vlastne ponizujici. Nerikejte mi, ze jsou Cesi natolik zdegenerovani, ze se budou chovat moralne jen potud, pokud z toho budou neco mit. Tomu neverim zase ja. Urcite ne vsichni.

Soucasny svetovy nazor Cechu Vladimir: Ackoliv naprosta vetsina Cechu (pres 70%) neveri v Boha, tak jejich vnitrni mravni kodex presto vicemene odpovida katolickemu katechismu! Kdyz se dostanete do hlubsi diskuze s temito lidmi o zaklade etiky, mravniho rozhodovani atd.., najednou nevedi, kde se to v nich vzalo! Protoze existenci Boha nadale pochopitelne musi popirat, tak vetsinou zacnou vyvozovat neco o tom, ze eticka pravidla vznikla z toho, ze se prislo na to, ze jsou vzajemne vyhodna! No, vetsinou prehlednou, ze si je v teto kulturni podobe vytvorili ve veku 3-15 let, kdy o nejake logicke vyhodnosti nebo nevyhodnosti pravidel mohli leda premyslet na piskovisti. Jejich rodice meli pravidla od svych svych rodicu atd. .... kteri je treba meli jeste z doby Rakouska Uherska, kdy v Boha verilo jiste temer 100% obyvatelstva.

I krestanstvi je o pragmatismu Kdyz chcete zkondenzovat zaklad krestansko-zidovske kultury do jedineho pravidla (namisto desatera aj. kodexu) dojdete k: "Delej jinym lidem to, co chces, aby jini lide konali tobe". Tohle pravidlo je mimo jine i o urcite "vzajemne vyhodnosti", cili onu vzajemnou vyhodnost NELZE NIKDY ZCELA POMINOUT, ani kdybychom se bavili na pude ciste idealistickych zakladu krestansko-zidovskeho nabozenstvi. Tim se krestanstvi lisi od ruznych jinych nabozenstvi, ktere ve jmenu boha ci jineho vyssiho zajmu delaji samoucelne nebo silene veci.

Dekomunizace v CR probehne tehdy, kdyz si naprosta vetsina lidi v pripade ze narazi na neco divneho rekne: tohleto se mi zda mravne spatne a ja to delat nebudu (zda si pritom rekne, "protoze bych pak prisel do pekla", anebo proto "tohleto by mne nebylo dost dustojne", anebo protoze "tohleto je pro celek nevyhodna vsivarna" je mozna jedno). Cili dekomunizace neni diskuzi o zakladnich mravnich pravidlech, ale o ziskani a duvodech osobni odpovednosti, kterou ma kazdy sam za sebe, plus prijmuti a prosazovani verejnych pravidel (vcetne zakonu), ktera by k tomu vedla.

Krasnymi myslenkami Cechy nepohnete

Ze jsou Cesi ateiste je fakt. Jenom krasnymi ideemi Cechy nepohnete. Maji prilis mnoho spatnych zkusenosti s komunismem, fasismem aj. ismy. I proto mel Klaus uspech, protoze rikal, ze nejvice problemu vzniklo v dusledku snah usporadat spolecnost podle jistych ideologickych predstav urcitych intelektualnich skupin .

Cesi by tem ideam mozna i radi uverili, ale neuveri, protoze jsou velmi opatrni (v tomto smyslu i velmi kriticti a nekdy cynicti). Zdalo by se jim prilis nejiste sverit svoji osobu jakemukolivoficialnimu nazoru. To nepochopeni je tedy v tom, ze Cesi jsou schopni akceptovat i moralni pravidla, nebo ideje, ale ze se jim musi vysvetlit, ze ta pravidla nejsou jenom neci podvod, jak je zase nekdo chce obelstit. Vysvetlit v pragmatickem slova smyslu, ze tim, ze budu konat dobro, se mi nestane, ze me nekdo obere o dum nad hlavou a puvodne zamyslene dobro se stejne nekona.

Jan Culik dodava idealisticky: Otazka je, zda by se clovek prece jen nemel chovat slusne, prestoze se to v dane situaci muze zjevne jevit nebezpecne. To byla mimochodem filozofie, kterou zastaval basnik Jiri Orten (zemrel ve veku 22 let v roce 1941, kdy ho prejelo v Praze na ulici nacisticke auto). Tuto Ortenova filozofie ("vseobklopujici spatnost a hruza je pro me vyzvou, abych si i tvari v tvar smrti zachoval cistotu a primost? ) velmi mluvila v osmdesatych letech k mlade ceske generaci. Proc uz k ni nemluvi nyni?


Tabuová témata v české a v americké společnosti

Postgradualní americký student Andrew na Glasgow University, který žil v ČR na malém městě čtyři roky, vyjádřil podiv, jak obrovské množství tabuových témat prý existuje v Čechách a leží při konverzaci na stole jako balvan, kterému se každý vyhýbá. (Že prý jsem první Čech, s kterým se setkal, který to nedělá.) Američané mají prý také tabuová témata, například trauma Vietnamu, částečně trauma rasismu, anebo prý například nikdo nechce mluvit o tom, že demokrati a republikáni jsou dnes v USA v podstatě jedinou stranou a že je domácí americká politika směšná - americké sdělovací prostředky sice kritizují americké politiky ostře, nikoliv však velmi přemýšlivě.

K této kritice se mimo jiné ozval Jan Konvalinka, ktery se označuje za anglofila:

Co se traumat a tabu tyce, mam zkusenosti naprosto, zcela, stoprocentne odlisne. Zkuste rozpoutat ve studentske restauraci, rekneme na Cornell University, otevrenou diskusi o rasovych problemech. Jste ocejchovan za rasistu driv, nez dokoncite druhou vetu. Muj pritel Cech jednou prohlasil ve spolecnosti asi 20 studentu a vedcu na vecirku (Harvard University) ze zna jenom jednu ideologii blbejsi (more stupid), nez komunismus, a to je militantni feminismus. Behem peti minut se mistnost vyprazdnila: vsichni pritomni pod nejruznejsimi zaminkami odesli myt nadobi, na zachod nebo na chvilku na vzduch. Zustala tam jenom jedna kovana sestra-soudruzka, ktera s Karlem zacala velmi agresivni debatu. Ti ostatni se proste bali (jak se druhy den jeden po druhem priznavali), ze by mohli mit problemy. Typicke tabu, stejne jako vsechno kolem rasismu. Vzpomente si na ten tanec kolem knihy Bell Curve (odlisnosti v prumerne hodnote IQ mezi cernoskou a belosskou populaci, dedicnost IQ, korelace mezi IQ a socialni adaptabilitou). Ta data jsou korektni, naprosto nezpochybnitelna a ve vedecke komunite zcela prijimana, presto v Time Magazine hlasovali na redakcni rade, jestli o ni smeji vubec napsat recensi. In conclusion: tabu vidim v anglosaske (a hlavne americke) kulture nesrovnatelne vice, nez u nas. My mame spis opacny problem: tabu neni nic, na nic a nicemu se neveri a vsechny truny se s potouchlou radosti vcas pokaci a pokaleji.

K tomu bych měl tyto poznámky:

Americka politicka korektnost v urcitych kruzich - zejmena intelektualnich a na univerzitach - je skutecne problem. Tady v Britanii si z toho zatim lidi a sdelovaci prostredky delaji velkou legraci, ale uz jsem videl na univerzite v Glasgow obeznik, ze se ma rikat neco jako "vertically challenged" (místo malej) , takze nevim, zda se to nerozsiri i tady.

Jeste jednou k tem rasovym problemum. Priznam se, ze se mnozi ideologove (zejmena mladi) na americkych univerzitach budou chovat jako hlupaci. pod vlivem extremni politicke korektnosti. Na druhe strane, nazory, ktere se tady projevuji ve Foru, na tomto Psovi, a jinde na ceskych domacich Forech, jsou opravdu, ujišťuju vás, v mezinárodním (anglosaském?) kontextu dost neuveritelne. Nektere ty americke reakce na vase kolegy teda chapu. Proč?

Řekněme to otevřeně: Češi mají v zahraničí většinou velkou nevýhodu etniků z Balíkova (to je výraz Josefa Škvoreckého): Tvrdý cizí přízvuk, negramatické vyjadřování, podivné způsoby, pro Americany zrejme neprilis civilizovane zemicky kdesi na druhe strane sveta - ať už je realita jakákoliv. Takže, paradoxně, i Američané projevují vůči českým "etnikům? určitý podvědomý rasismus. (Řekli byste, že pražské letiště je už snad dnes docela kosmopolitní. Jedna česká dívka včera letěla z Londýna do Prahy a při letu se dobře bavila s jednou Američankou. Když pak v Praze čekaly na zavazadla, Američanka se porozhlédla kolem a české dívce řekla, Vidíte, vy tady vypadáte velmi západně.) Existuje závažná otázka jemných společenských zvyklostí, které jsou často vnímány implicite jako civilizační základ. Člověk, který je vůči nim necitlivý, protože pochází z jiného kulturního kontextu, bude domorodci vnímán jako buran a balík, i když mu to do očí neřeknou. Možná i to mělo něco společného s tím, že studenti na americké univerzitě nechtěli mluvit s vaším kolegou o rasismu. (Třeba zase americký student Andrew neuměl číst jemný sociální podtext v Čechách.) Může se stát, že bez citlivosti k těm jemným podvědomým společenským zvyklostem působí drsně a hrubě.názory, které by jinak vysloveny - přijatelně v rámci daného splečenského kontextu - působily normálně.

Jenom malá ukázka - můžete si myslet, že jsou ti Američané a Britové skutečně šílení.(Nakonec to píše MFD ohledně americké kampaně proti kouření.) Jeden pražský debatér ke kauze Jílková konstatoval, že hlavní problém spočívá v tom, že reportérka, odstraněná z postu moderátorky debatního pořadu Aréna ČT, byla prostě nezkušená a nezralá. Autor svůj příspěvek pak uzavřel větami:

"Paní Jílková je ještě mladá dáma, která potřebuje otlouct životem. Co jí rozhodně přeju, tak to je bezproblémové těhotenství a narození hezkého kluka nebo holčičky, což jí určitě přivede na jiné myšlenky. A pak, až vyzraje, určitě jí to půjde na obtížné novinářské pouti lépe (jestli u ní zůstane).?

Říkám, že si můžete myslet, jak jsou ti Angloameričané blbí, ale výše uvedené věty se v anglosaském civilizačním kontextu dnes nedají říct. They are outrageous. Jsou šokující. Muž jimi totiž nad ženou vyjadřuje nepřípustnou bohorovnou povýšenost, a to jenom proto, že je to žena.

Jan Čulík