Znovu k televizi NOVA

Upozorňuju, že časopis TÝDEN ve svém čísle ze 13. ledna otiskl dosti podrobnou analýzu celého případu Vladimíra Železného, CME a televize NOVA. Zájemci si článek mohou přečíst zde. Na jiném místě časopisu je shrnuta historie vzniku společnosti CET 21, která založila první českou celoplošnou komerční televizní stanici. K okolnostem vzniku společnosti CET 21 mi poslal velmi zajímavý dopis Milan Šmíd, pražský mediální odborník. Viz níže.

Článek v časopise TÝDEN je svým způsobem významným mezníkem v historii českého novinářství po roce 1989. Poprvé totiž se systematičtěji analyticky zabýval významný publicistický list závažným mediálním problémem. Informace, které shrnuje časopis TÝDEN, byly mezi odborníky celkem známé, avšak nebylo možné je prosadit do sdělovacích prostředků. Velmi frustrovaní proto byli především členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Z článku v časopise TÝDEN (založeném do značné míry na rozhovorech s členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání) vyplývá, že Vladimír Železný a televize NOVA se po celou dobu své existence dopouštěli nehorázného porušování licenčních podmínek své stanice. To ví každý. Jenže, protože Železného stanici sleduje sedmdesát procent obyvatelstva, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se proti jeho porušování předpisů bojí zasáhnout. Bojí se odebrat Železnému licenci.

V takové situaci existuje jediná pomoc. Pokud si v ČR na demokracii jenom nehrajeme, Železného by měla předvolat k výslechu do parlamentu Komise pro sdělovací prostředky. Na základě nestranných a objektivních informací odborníků a třeba i za spolupráce lidí ze zahraničí, kteří mají s touto problematikou velké zkušenosti (mám na mysli britskou komisi Independent Television Commission, dohlížející na komerční televizní vysílání v Británii, která by jistě ráda pomohla) by měl být v české parlamentní komisi celý problém analyzován a řešen.

Obávám se však, že za nynějšího předsednictví inž. Kasala se sotva dá očekávat, že by se parlament tohoto úkolu důstojně zhostil.

Inž. Kasal byl totiž podle časopisu TÝDEN jedním z hlavních strůjců likvidace licenční podmínky č. 17 televize NOVA (podle níž měla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání právo rozhodovat o vlastnických změnách v NOVĚ) a tím připravil české daňové poplatníky o mnoho miliónů dolarů (viz můj článek v předchozím vydání Britských listů). (Na můj fax tento týden neměl ani základní slušnost odpovědět.)

Nedá se tedy očekávat nic? Leda že by se vzchopila česká veřejnost a čeští novináři a parlament by k profesionálnímu jednání doslova dokopali.

Upozornění:
Toto je zaznam soukrome diskuse na tema CME a TV NOVA. Autor svoluje se zverejnenim, prestoze si je vedom, ze nektere jeho hypotezy by vyzadovaly dalsi setreni, ktere by tyto hypotezy bud potvrdily nebo vyvratily, predevsim co se tyce duvodu ruznych transakci. Otazniky lze totiz i dale rozsirovat. Existuje totiz nekolik spolecnosti CME. Jedna z nich sidli na Bermudách a jako takova je registrovana na kapitalovem trhu NASDAQ a kancelare ma v Londyne.

Pak jsou tu ovsem subsidiaries, pobocky: CME Netherlands Antilles se sidlem na Holandskych Antilach, dale pak CME BV se sidlem v Nizozemsku, CME Programming Services Inc. a dalsi. Smlouvu se Zeleznym uzavrela CME BV. Vznika tady otazka: ktera ze CME je vlastne partnerem a vetsinovym majitelem CNTS? A je tato spolecnost ucastnikem spolecenske smlouvy o zalozeni CNTS? Kdyby se podminky licence vzaly doslova, pak by partnerem mela byt vlastne CEDC, ze ktere se CME pozdeji vyclenila. Ohlasovala CNTS tyto zmeny Rade, kdyz jeste podminky licence platily?

(Dodejme, že podle některých západních znalců kapitálových trhů se registují na Bermudách a na holandských Antilách právě takové společnosti, které se zamýšlejí vyhýbat řádné finanční kontrole a placení daní. JČ.)

Text dopisu:

Rovnez mne nektere veci nejsou ve smlouve jasne a jak jsem zjistil, tak nejsou jasne ani Rade. Jedna se predevsim o CET-21 a.s.

Licenci totiz dostala spolecnost CET-21 s rucenim omezenym. Pokud vim, a jak o tom psal Respekt nekdy v polovine lonskeho roku, zadost o premenu spolecnosti s.r.o. na a.s. nebyla Radou povolena, nebot by to znamenalo zmenu drzitele licence.

Tuto informaci jsem si dnes overil i na Rade. Dr. Hulova mi tvrdi, ze zadnou CET-21 a.s. neznaji. Tato spolecnost se vsak nahle ve smlouve objevuje jako jakysi paralelni subjekt, ktery vydal akcie s nominalni hodnotou 1000 Kc tak, aby zakladni kapital byl pres milion Kc, jak to vyzaduje zakon.

Z neoverenych zprav vim, ze o zmenu CET na a.s. usilovala CME jednak z duvodu usnadneni moznosti vyplaceni dividend a jednak - mozna - z duvodu danovych ci ucetnich z hlediska vykaznictvi pro americke danove urady. Kdyz zadala o licenci, byla CET-21 spolecnosti s.r.o., kterou tvorilo pet fyzickych osob - Alan, Gal, Venclik, Huncik, Krsak - a Zelezny vystupoval jako jednatel a ten, kdo zajistuje spojeni s investorem - tehdy jeste CEDC. Po udeleni licence se vsak CET-21 premenila a pet majitelu licence vzalo Zelezneho mezi sebe. Tam si rozdelili podily stejnym dilem na 16,67 procent. Jeden z nich, zrejme Zelezny, mozna Gal, dostal jenom 16,65, aby to vyslo do stovky.

Pozdeji vsak CME - ktere se vyclenilo z CEDC az v kvetnu 1993, tj. az po udeleni licence - pri uzavirani smlouvy o CNTS (registrovana v cervenci 1993) nebo mozna az po jejim uzavreti projevilo zajem ucasti v CET-21. Podle meho nazoru zde hral hlavni roli danovy a ucetni zajem CME. A tak se nasich sest statecnych dohodlo, ze ten, kdo proda 2,5 procenta CME a Ceske sporitelne (kazdy ma 1,25 procenta) bude Fedor Gal, nebot se stehoval do Prahy a potreboval si zaridit zivobyti. Zrejme se totiz prodavalo uz za trzni cenu. To vsechno jsou dedukce, ktere by bylo treba upresnit vypisy z rejstriku a doklady.

Vezmeme-li v uvahu, ze zakladni kapital CNTS byl asi 600 milionu KC a podily byly deleny v pomeru CME 66%, CS 22%, CET-21 11%, pak hodnota nehmotneho vkladu - licence - byla tehdy ohodnocena na cca 60 milionu, z cehoz 2.5 procenta by cinilo 1,5 milionu Kc. Gal tedy mohl dostat neco kolem milionu.

Podle vseho tyto transakce byly provadeny se souhlasem Rady, ktera tehdy vychazela vsemi moznymi zpusoby CNTS vstric, nebot mela sama zajem na tom, aby se projekt TV Nova uspesne rozbehl. Take proto jeste v polovine roku 1993 doslo k modifikaci puvodnich podminek licence, kdy Rada zmekcila podminky ve veci vysilani puvodni tvorby a napriklad pripustila, ze CNTS nemusi dodrzovat zadne kvoty do doby nez CR pristoupi k mezinarodnim smlouvam. Jen tak na okraj - CR je jednou z poslednich zemi Rady Evropy, ktera nepristoupila ke Konvenci o televizi prekracujici hranice, prijatou v roce 1989, ktera se stala zakladem Direktivy komise EU.

Co se tyce "participation interest" v CNTS NOVA, take bych rad o tom>cosi vedel. Podle vseho CET-21 i jako minoritni partner v CNTS ma jakasi blokacni prava, kterych by se nyni rada CME zbavila tim, ze ovladne prostrednictvim Zelezneho CET-21.

(Poznámka: z nedávného rozhovoru s Fedorem Gálem vyplynulo, že jediné, co může CET-21 učinit, je, že se šest jejich členů může sejít a mohou vrátit vysílací licenci. Tomu zřejmě chce CME vykoupením jejich akcií a získáním většinového podílu a práva veta v CET-21 zamezit. Jan Čulík)

Zrejme CME i pri 88 procentni vetsine uvnitr CNTS musi brat ohled na nazor CET-21. Chtelo by to ovsem znat smlouvu o zalozeni CNTS, ktera byla Radou schvalena a ktera tvori(la) soucast licencnich podminek. Ja tuto smlouvu osobne nevidel. Rada ji zcela urcite ma k dispozici.

Rada tehdy mela k dispozici zahranicni experty z tehdejsi britske ITC a ti ji pomahal licencni podminky formulovat.

Proc CME vykupuje Gala slozite pres Zelezneho? Protoze kdyz byli v CET-21 vsichni jeste kamaradi a mysleli to dobre, dohodli se, ze budou jednat jako jeden muz, a dohodli se, ze nez se podily prodaji ven, nekomu cizimu, museji se nabidnout nejprve kolegum a tak nasich sest statecnych ma predkupni pravo na podily svych kolegu. Dnes dela problemy Krsak, ktery se rozhodl, ze Zeleznemu svuj podil neproda (duvody jsou mi nezname) a naopak trva na svem vlastnim predkupnim pravu. Kdo za nim stoji, je nejasne. Nekdo rika, ze kapitani ceskeho prumyslu (Soudek, Junek apod), nebot take on ma k dispozici financni castku, kterou by mohl vykoupit podily svych partneru. Krsak si pry dokonce predbeznym soudnim opatrenim zajistil blokaci jakehokoli prevodu podilu. Tedy i kdyz Rada nakrasn vsechno schvali, Zelezny ma problemy s Krsakem (jeho se tyka clanek 8.4. (a) smlouvy a zminka o "remaining participant").

Jak tedy muzete videt, hraje se tady dosti vysoka hra, v niz hraji roli penize - a dnes uz taky politika. NOVA i PRIMA odrazeji problemy bankovniho sektoru v CR, jez vznikly nasledkem nezvladnuteho prubehu privatizace, o kterych se dnes v mediich opet taktne mlci, aby se nedrazdili danovi poplatnici, kteri to vsechno museji zaplatit.

Proc se Ceska sporitelna zbavuje tak vynosne investice, ktera ji mohla zajistit dividendy na deset let dopredu? Byla pod tlakem utocicich fondu a potrebovala hotovost. Byt je to hotovost jenom na papire, nebot za nakup podilu sporitelny CME neplati cash, ale pujckou od sporitelny - viz prospekt vydany k dalsi emisi akcii. Nicmene jedna miliarda okamziteho vynosu byla zrejme potrebnejsi nez dve miliardy dlouhodobych vynosu.

Kdysi jste se ptal, komu patri Premiera, tak odpovidam: Investicni a postovni bance. A opet jsme u bankovniho sektoru. Vlada do dnesniho dne neni schopna rozhodnout, jak bude privatizovat nase bankovni giganty, jedno je vsak jiste, prvni na rade bude IPB. Dneska IPB zije v predprivatizacni agonii, a neni vubec jasne jak dlouho bude mit trpelivost a bude schopna financovat ztratovy provoz Primy. Ti, co maji ekonomickou moc, chteji mit i moc medialni a cekaji, ze jim Prima spadne lacino do klina. Lacino ji mohou dostat ovsem jedine tehdy, pokud budou odepsany dluhy (vice nez pul miliardy) u IPB. O Primu ma zajem i CME, nebot oni potrebuji mit druhy "recyklacni" program pro nakoupene filmy serialy, ktere nemaji kde vysilat. Ze stejnych duvodu vznikl v Nemecku kanal RTL2, i SAT1 si vytvari svuj druhy "recyklacni" program.

Ale to uz jsem se prilis ve svych uvahach vzdalil od tematu. Jsou to skutecne pouhe uvahy, protoze do skutecneho zakulisi a pomeru sil nevidime. Kdyby v CR panovaly standardni pomery, dojde ekonomickymi tlaky k tomu, ze tyto dve stanice se propoji (a Zelezny veden svymi sefy z CME to ceskemu kapitalu nabizi). Tak napriklad vlastnik RTL plus, spolecnost CLT, je v RTL2 pouze mensinovym podilnikem. K necemu podobnemu muze dojit i u nas, protoze provozovat konkurencne tyto dva televizni kanaly plnoformatove delsi dobu zrejme trh neumozni.

Partikularní zajmy komercnich provozovatelu by mely byt dirigovany smerem k naplnovani verejneho zajmu a predevsim - mely by se dodrzovat zakladni normy slusneho chovani medii v demokraticke spolecnosti. To vsechno by mela zajistit medialni politika statu. Nikoli jako ridici a vmesujici se organ ve stylu komunistickych stranickych sekretariatu, kteri rika hracum, jak maji hrat, ale jako rozhodci, ktery dba na to, aby hriste umoznilo hracum dobre hrat a aby tito hraci nedelali fauly. Problem je v tom, ze nasi poslanci sice ustavili rozhodciho, ale pak se jim zdalo, ze je neposloucha a ze je spatny a tak mu sebrali pistalku. (viz novela zakona z prosince 1995). Nedivme se proto, ze dneska se na hristi hraje i za lajnami stylem "catch as catch can".

P.S. Ptate se, proc Galovi a ostatnim plati CME mene nez Ceske sporitelne? Ja v tom nevidim nic podivneho. Jenom uvazte, kolik do podniku v penezich vlozil Gal a jeho spolecnici a kolik Ceska sporitelna, ktera se jak primymi investicemi tak uverove na vybudovani TV NOVA podilela.

Před vánocemi jsem zde v Britských listech zveřejnil některé názory amerického studenta Andrewa Strohleina, které vyvolaly značný čtenářský ohlas, poštou i debatou ve Fóru. Andrew, s nímž jsem včera opět v Glasgow zašel do hospody jménem The Curlers, napsal odpověď, kterou zveřejňuji níže.

Čechofil odpovídá...

Rád jsem přečetl reakce na svou budoucí doktorskou práci a názory (viz BL 18.12. a 19.12.) ve Fóru v prosinci a v lednu. S některými napsanými názory musím souhlasit a s jinými ne, ale každá odezva mi pomůže vysvětlit tuto problematiku a rozšiřuje mé chápání české společnosti. Je samozřejmost, že názory ve českém počítačovém Fóru jsou jiné než názory v městečku na českém venkově, kde jsem žil několik let, a proto jsem vděčen za nové hledisko českého mínění, které elektronické Fórum nabízí. Odpovím na některé vaše odezvy.

Na začátku musím rozhodně souhlasit s "Matu" (viz Fórum 18.12.), který poukazuje na působení většiny cizinců v ČR. Je opravdu velká škoda, že 50.000 Američanů žije dnes v pražském ghettu a nemá žádný zájem o českou společnost ani o češtinu. Nerozumím proč nezůstali v Americe, aby žili mezi Američany. Je to škoda nejen proto, že existence tolika Američanů v Praze občas zvyšuje ceny zboží pro Čechy, ale i proto, že ti Američané plýtvají dobrou možností seznámit se s jinou kulturou a zdá se mi, že česká kultura má něco učit Američany.

Věřím "Matu," že se nikdy s nikým nebavil o Dallasu, stejně jako já jsem nikdy nemyslel, že by Češi měli bojovat proti socialismu samopalem jako Rambo. Oba naše národy mají širší řadu představitelů než stereotypy dovolí. V souvislosti svých názorů na konversace s Čechy jsem chtěl říci jenom, že mi je líto, že se konversace s Čechy často podstatně změní, když poznají, že jsem Američan.

K tématu doktorské práce: Vím, že se mnoho Čechů (většina?) mělo relativně dobře za totality, ale to není jenom otázkou životní úrovně. Téma mé budoucí doktorské práce se bude týkat dnešního českého chápání morálního a duševního stavu českých lidí za totality. Co podle českého mínění je cena dlouholetého přizpůsobování za totality? Proč po sedmi letech ještě existuje "spiknutí mlčení" kolem tohoto předmětu? Do jaké míry ovlivňuje toto bolavé místo dnešní českou politickou situaci? (Děkuji panu Marku Janouši za frázi "bolavé místo." Má pravdu, že v tomto případě je lepší než "tabu.")

Je strašně zajímavé, že se jenom dvě odezvy ve Fóru z asi deseti zabývajících se mými názory v BL zaměřily přímo na toto téma. Takovou nechuť mluvit o době totality nazývám dalším důkazem spiknutí mlčení celého předmětu. Děkuji těm, kteří o tom něco napsali.

Čechofil pokračuje...

Krátce odpovím několik ostatních odezev týkajících se mých názorů v článcích Jana Čulíka 18. a 19. prosince. Někteří čtenáři ve Fóru komentovali mé myšlenky týkající se české politické isolace "extremistických" stran. Srovnával jsem ji se situací v první republice, ve které byly strany státotvorné i nestátotvorné. Pan Konvalinka k tomu napsal, že nedemokratická isolace politických blbců je ospravedlněna faktem, že "střední Evropa zažila v tomto století dvě totalitní diktatury..."

Ale co je příčinou a co je důsledkem? Já bych konstatoval, že nedemokratické metody mohou vést k nedemokratickému systému a je možno, že isolace idiotů jenom posiluje jejich pozice, protože jim dává pověst skutečné opozice.

Navzdory tomuto argumentu: Řekl jsem v článku pana Čulíka, že isolace extremistů je zajímavá a nedemokratická. Neřekl jsem, že je špatná. Sen návratu do Evropy: skutečnost návratu do ideologie Pan Konvalinka dodal: "Faktická připomínka: nejedná se vůbec o českou specialitu, mnohem větší míru isolace legálních extremistických stran je možno pozorovat v Německu (republikáni, komunisté), v Rakousku (Haiderova FPO) i jinde v Evropě." Bohužel je to typický český argument ve dnešní době. Něco je "normální v Evropě" nebo "na Západě", a proto je to dobré a vhodné pro ČR. Zítra bude slyšet: "Německo, náš vzor!" (POZOR: Tento esej obsahuje sarkasmus.)

Za prvé: Nemám ani tušení, kde "Evropa" a "Západ" vlastně jsou. Podle některých Čechů je Rusko na příklad mimo Evropu. Dějiny Evropy však bez carevny Kateřiny II., Stalina a Gorbačova nemají žádný smysl. Kultura Evropy bez Tolstého, Čajkovského a Solženicyna je nepředstavitelná. Jsou Kypr, Gruzie a Turecko částmi Evropy? A co Albánie, Arménie nebo Čečensko? Před čtyřmi lety jsem slyšel od několika českých kamarádů, že Asie začíná za Javorníky!

Pojem "Západ" je mnohem nejasnější. To, že Kyoto v Japonsku, Madrid ve Španělsku a ostrov Kodiaka u Aljašky v USA jsou spojené názvem "Západ," ukazuje, že "Západ" nic neznamená.

Za druhé: Ani "Evropa" ani "Západ" není název, na který by měl být člověk pyšný. Existuje tolik hrůz evropských dějin a křivd na dnešním Západu, že by nikdo neměl toužit po něm jako po čistém ideálu.

Češi často říkají, že se vrací do Evropy. Kde byli předtím? Čechy a Morava se nikam nepřestěhovaly! Komunismus byl evropský jev. Narodil se, žil a umřel v Evropě. Nacismus také. Absolutismus za Habsburků také. Inkvizice také. Evropa a Západ mají dlouholeté tradice feudalismu, otroctví, absolutismu a totality. Na každé museum existuje alespoň deset masových hrobů. Smutná realita evropských dějin pokračuje dnes v Bosně, v Severním Irsku, v San Sebastiánu a jinde.

Iluze "civilizované Evropy" nebo "perfektního Západu" nikomu nepomůže. Jednoduché a nekritické chválení Evropy nikam nepovede. Je prázdým slibem prázdné ideologie.

Kolik je cest? A už jsme u pana Starka, který se mě zeptal, jestli jsem stoupencem nějaké "třetí cesty." Z takového hlediska vyplývá, že svět má být černobílý: buď komunismus nebo kapitalismus, buď totalita nebo demokracie a buď Moskva nebo Brusel. S třetí cestou bychom měli šeď. No, to by byl pokrok! (POZOR: Sarkasmus zase.)

Pan Starek má pravdu, že "třetí cesta" byla jistě odmítnuta ve volbách roku 1992, ale situace nebyla tak samozřejmá v letních volbách roku 1996, že?

Výsledky voleb však ukazují jen málo. Stejně jako v USA a jinde je veřejná diskuse před volbami manipulována vedoucími politiky, jejich poradci a předními podnikateli, kteří s neúmyslným souhlasem redaktorů a žurnalistů vzdělávacích prostředek monopolizují tisk, televizi a rádio. (Pokud máte zájem o to, jak politická diskuse je manipulována v USA, najděte si "Noam Chomsky" na internetu.) Proto jsou výsledky voleb víceméně nedemokratické. Vítám vás na Západě! (POZOR.... )

Úplně souhlasím, že dnešní ČR je v lepším stavu než před desetiletím, ale to neznamená, že revoluce je dokončena. Nejsem stoupencem třetí cesty, protože vůbec nerozumím tomu, co to vlastně je. Jestli znamená něco mezi kapitalismem a komunismem (tj. mezi něčím špatným a něčím horším), pak děkuju, nechci.

Otázka je falešná

Andrew Stroehlein

Ještě pár hospodských plků

Jinak mě Andrew včera v té hospodě vyprávěl o některých svých mérně neblahých zkušenostech z Masarykovy univerzity v Brně. Jednak tam s hrůzou zjistil, že když jste zahraničním studentem, nemáte právo si vypůjčovat z univerzitní knihovny knihy domů. Vlastně - máte, ale musíte platit za každou vypůjčenou stránku (!!) horentní poplatek, který si žádný normální student nemůže dovolit.

Když Andrew protestoval proti této diskriminaci, bylo mu řečeno: "Ale vy byste mohl odjet a knihy si s sebou odvést do zahraničí! - Vždyť my tady máme i studenty z Afriky!!" - Come on, pravil Andrew, neříkejte mi, že když moravský student odjede z Brna domů do Přerova a odveze si knihy z univerzitní knihovny, že to není totéž. Neříkejte mi, že za ním v dnešní době knihovna posílá policii. Vždyť je policie přepracovaná. Policie i soudy by se přece knihovně vysmály, kdyby se snažila vymáhat nějakou nevrácenou knihu od nějakého studenta."

Vysvětlil jsem Andrewovi, že jde o pozůstatek komunismu. Za komunismu byl každý český občan "majetkem státu". Stát si na něj mohl vždy dupnout a došlápnout. Byrokraty v brněnské univerzitní knihovně dosud znepokojuje to, že jsou cizinci mimo jejich jurisdikci - tak je za to podvědomě trestají diskriminačním opatřením. (Neuvědomují si, že v dnešní české demokracii jsou mimo jejich jurisdikci i čeští občané.)

Skandál způsobil Andrew tím, že si v Brně zaplatil kurs češtiny pro cizince, v jehož rámci měl být vyučován pětadvacet hodin týdně. Ukázalo se však, že na rozdíl od toho, co měl na papíře, ho učili česky jen patnáct hodin týdně. Řekl své univerzitní učitelce: Podívejte se, já vím, že na mě nemáte čas, a proto nevyžaduju, abyste mě učili víc než 15 hodin týdně. Já jsem si ale zaplatil pětadvacet hodin týdně, takže snad by ty peníze, které jsem vám dal, a které jste neodučili, mohly částečně hradit mou výuku i v dalším semestru.

To bylo považováno za skandální jednání. Učitelka totiž neučinila nic, a Andrew, zvyklý na americké způsoby, s tím šel za děkanem. Posléze mu udělala scénu, že je podrazák, začala mu vykat (po mnoha měsících tykání) a demonstrativně a uraženě mu vrátila zaplacené peníze - "což jsem vůbec nechtěl," podotkl Andrew.