17.1.1997

Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte zde napravo na ikonu Britských listů, dostanete se do jejich archívu.

Názorný, konkrétní příklad: další rozdíl mezi britskou a českou demokracií

Povšiml jsem si ve čtvrtek tohoto článku v českém denním tisku, který mě mírně nadzvednul. Víte proč?

Slovo - 16.01.97

(článek je zkrácen)

Ceny elektřiny, plynu a tepla se zvýší více, než bylo původně plánováno

Daň z přidané hodnoty u elektřiny, plynu a pevných paliv se pravděpodobně od poloviny tohoto roku zvýší o sedmnáct procent, což se projeví i na cenách zejména pro maloodběratele. Ministerstvo financí totiž připravilo návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty.

Má dojít ke zvýšení dosud pětiprocentní sazby daně z přidané hodnoty u elektřiny, plynu a pevných paliv na sazbu DPH ve výši 22 procent. Návrh již prošel externím připomínkovým řízením ostatních resortů, přičemž údajně k němu nebyly žádné výraznější připomínky. (...)

Cílem navrhované změny sazeb DPH je podle ministerstva financí posunout míru zdanění těchto komodit na míru obvyklou v zemích EU. (...)

Reakce ekonomů jsou vesměs pozitivní. Například hlavní ekonom Investiční a Poštovní banky Miroslav Souček se domnívá, že sjednocování sazeb daně z přidané hodnoty musí nutně nastat a nejde o nic neobvyklého, než o další krok systémové transformace ekonomiky.

Matěj ŠTĚTKA

V Británii je celá řada zboží a služeb tradičně osvobozena od daně z přidané hodnoty, která má v té zemi jen jedinou sazbu, 17,5 procenta. Ovobozeno od daně z přidané hodnoty je zboží základní potřeby, tedy potraviny, jízdenky na vlak a na autobus, dětské oblečení, a v zájmu kulturnosti a demokracie knihy a časopisy.

Donedávna - po mnoho let - byly od daně z přidané hodnoty osvobozeny také plyn a elektrická energie, které se užívají k vytápění domácností.

Pak asi před dvěma lety oznámila britská vláda - možná že pod určitým tlakem z Evropské unie , že na plyn a elektrickou energii bude také uvalena daň z přidané hodnoty, a to ve dvou etapách, nakonec v plné výši 17,5 procenta.

Vyvolalo to obrovské celonárodní protesty, demonstrace důchodců, shromaždujících se před parlamentem, nesčetné články v novinách a pořady v televizích, veřejné petice. Celá ta vlna protestů trvala snad rok - referoval jsem o tom tehdy ve vysílání Svobodné Evropy - a div kvůli tomuto neobyčejně nepopulárnímu návrhu tehdy nepadla britská vláda.

Pod tlakem veřejnosti vláda byla donucena ustoupit a oznámila kompromis. Takže na domácí spotřebu plynu a elektřiny byla v Británii sice uvalena daň z přidané hodnoty, ale pouze ve výjimečně snížené míře osmi procent. (Kupodivu nikomu nevadilo, že to bylo opatření "nesystémové", prostě protože to pomohlo lidem.)

Důchodci mají zároveň nárok na zvláštní vládní příplatky na topeni, klesne-li teplota venku pod určitou míru.

Je skutečně zvláštní, že v ČR je demokracie stále tak nerozvinutá, že ministerstvo financí prostě navrhne, že se DPH na spotřebu plynu a elektřiny zvýší na drastických 23 procent, a nikdo ani nemukne a "reakce ekonomů jsou vesměs pozitivní".

A co reakce obyčejných lidí?

Informace, že se DPH musí zvýšit, protože to chce Evropská unie, je zcela zjevně výmluva, jakých bude česká vláda k prosazování nepopulárních opatření asi užívat od nynějška častěji. (Dělají to všechny západoevropské vlády, v Bruselu existuje jakýsi úřad, který shromažďuje informace o tom, co všechno si jednotlivé vlády vymyslely, že je vinou ústředí EU, ale ve skutečnosti to byla nařízení, která si chtěly zavést samy.)

Když nemusí být plně zdaňován plyn a elektřina v Británii, v členské zemi EU, proč musí být plně zdaňována v ČR, která v EU ani není? Nebo musíá právě proto být ČR papežštější než papež, na úkor lidí?

( Na konferenci byl pražský mediální odborník Milan Šmíd. Zprostředkoval mi dokument, který tam rozdávali členové Rady. Domnívám se, že je důležité ho zveřejnit, i s jeho komentářem:

Na tiskovce Rada rozdavala papir, kde pripominala projekt CET 21 tak, jak byl prezentovan pri zadosti o licenci. Problem je v tom, ze tam neni napsano, zdali jde o vynatky z materialu pisemnych nebo z magnetofonoveho zaznamu pri verejnem slyseni, a je to jenom utrzkovite. Dale vubec neni jasne, z jake faze projektu citace pochazeji, protoze osobne znam vysilaci schema z podzimu 1993, ktere bylo Radou schvalene, a to se uz odlisovalo od toho, co se pise nize.

Projekt televize CET 21

(nektere nenaplnene predstavy)

ZAKLADNI VYCHODISKA:

"CET 21 nelze koncipovat jako televizi exkluzivni ci elitni, zamerenou jen na uzke skupiny obyvatelstva. To samozrejme nemusi znamenat, ze bude televizi podbizivou nebo pokleslou."

CET 21 a politicke strany: projekt predpoklada siroke uplatneni reklamy politickych stran, ac to tehdejsi (i dnesni) legislativa vylucovala CET 21 a verejnopravni televize:

- "usporadat vztahy co nejkorektneji"

- "vyhnout se napeti formou navazani partnerske spoluprace mezi obema typy televize"

Zahranicni partneri CET 21:

"CEDC ... vyhodne spojuje komercni typ televize s vyssim standardem programu a s ucasti kulturnich nadaci, jez mohou podporovat vyrobu programu, ktere nejsou spojeny s podnikatelskymi zamery televize."

ZASADY PROGRAMOVE SKLADBY

"Zakladni programove zamereni CET 21 nabizi kombinaci zpravodajskeho, publicistickeho, vzdelavaciho a socialne kulturniho typu televize s typem zabavnim a komercnim. Jinak receno, jde o kombinaci televize sponzorovane a televize podnikatelske."

"U nas v zatim neobvykle mire bude CET 21 venovat pozornost prekonavani socialne kulturnich rozdilu, bude seznamovat s hodnotami i riziky tolerance a plurality, bude kultivovat vztah verejnosti k minoritam (a nejen narodnim)."

"Ve vzdelavaci oblasti se ... budeme venovat spise meznim disciplinam a zejmena interdisciplinarnim resenim."

"Ke standardnim programovym prvkum CET 21 napriklad patri: ... kazdy den bude venovat jine zajmove skupine ... s ponekud rozdilnym stupnem intelektualni vnimavosti ... v utery bude cast programu rezervovana pro "kino narocneho divaka" nebo pro "zlaty fond kinematografie..."

"struktura je komponovana jako komplementarni k programum, ktere jsou dnes na obrazovkach k mani"

SPECIFIKA PROGRAMU CET 21

9 zakladnich charakteristickych okruhu, kterymi se bude nase televizni spolecnost profilovat a identifikovat

1. EVROPA JAKO ZAKLADNI MOTTO - pravidelna vymena poradu mezi jednotlivymi televizemi s obdobnym zamerenim - kontakty s vyznamnymi evropskymi osobnostmi - vyznamna pritomnost evropskych televiznich poradu - jeden velky porad v tydnu o Evrope - jeden o Stredni Evrope - program o vztazich k sousednim zemim a narodum - pravidelne vysilani o euroregionech - problemy narodnich minorit

2. OSOBNOSTNI PRINCIP mj. vyznamne tvurci osobnosti ze Slovenska

3. PODPORA PUVODNI CESKE TVORBY

4. ZDURAZNENI HISTORICKE KONTINUITY UDALOSTI - kazdy den v tydnu komentovany porad "Prave tento den" - komentovani udalosti dne pred rokem, 10 lety, 40 lety apod. - to predpoklada kvalitni tym archivaru a resersistu - ma jit o profilujici program

5. SCHOPNOST RYCHLE SOCIALNI ANALYZY - vlastni vyzkumne pracoviste CET 21, ktere bude prubezne, kazdy den, zverejnovat setreni o postojich verejnopsti k domacicm a zahranicnim udalostem - denne komentovane shrnuto

6. CET 21 JAKO TELEVIZNI HYDE PARK - "budky"

7. CET 21 JAKO INTERAKTIVNI TELEVIZE okrajove casy vyhradit volnemu dialogu divaku mezi sebou (telefonem, faxem, pocitacem s modemem apod.)

8. DURAZ NA MLADEHO DIVAKA

9. REKLAMA PRO ZBOZI NEJVYSSI KVALITY "Uvodni klip nekterych nasich reklamnich bloku budeme upozornovat, ze do okruhu zbozi a sluzeb, ktere jjsou nabizeny v nasledujicich reklamach, byly zarazeny jen ty, jez dobre obstaly v narocnych zboziznaleckych testech, jejich spoluorganizatorem je CET 21."

- poradensky porad pro spotrebitele Priklad vysilaciho schematu CET 21

- dopoledne odborne a vzdelavaci porady (8,00 - 12,00)

- ekologicke vysilani, socialni a pravni vychova (15 - 16 hodin)

- kulturni magazin, vazna hudba, universita pro treti generaci, regionalni vysilani (16 - 17 hod.) aj.

- po dvou letech vysilani predpokladame dosazeni cilove hodnoty 20 vysilacich hodin denne -

Znovu opakuji, je treba byt opatrny pri interpretaci tohoto dokumentu, Rada ho pripravila s jasnym zamerem proti TV NOVA a vycita jim i to, co se realizovat skutecne nedalo, nebo co zplanelo (placenou reklamu pro predvolebni kampan, budky pro verejnost), nebo co bylo od zacatku naivni - viz zboziznalecke posudky uvadene pred reklamnim blokem apod.

Nejvice se mi v citaci nelibi to vysilaci schema, to skutecne pochazi z nejakych ranych fazi, pozdeji bylo modifikovano, a - coz je dulezite - ty zmeny smerem k vetsi komercnosti byly schvaleny Radou, tak proc jim to dnes vycitaji.

Jina vec je, ze ani novejsi schema, kde stale byly dokumentarni, detske a vzdelavaci porady, dneska uz vubec neplati.

Nastoupily souteze a serialy typu Beverly Hills, ktere Zelezny v poslednim Volejte rediteli prezentoval jako "mladeznicke, ale vlastne i detske" porady, tedy jako prinos k vychove nasich deti.

Ze je treba byt opatrny, to plati i pro mne. V dopise jsemnapsal, ze zakladni kapital CNTS byl 600 milionu Kc. Nebyl!!! Bylo to jenom 400 milionu, z cehoz vyplyva, ze hodnota CET 21 byla 48 milionu, z cehoz 2.5 procenta prodane CME a Sporitelne by predstavovalo pouze 1.2 milionu Kc.

Milan Šmíd

---

Slovo 16.1.97

TV Nova je z hlediska vlastnictví evropskou raritou

PRAHA (ej) - Zahraniční (americká) společnost CME získává 93% podíl akcií televize Nova (přesněji společnosti ČNTS Nova), což je v evropských poměrech čímsi neslýchaným. Zbavujeme se tak národního bohatství, jaké představuje omezená možnost celoplošného vysílání. Bylo to umožněno zrušením licenční podmínky, podle níž dříve musela soukromá televize uvádět změny ve vlastnictví. Takto nyní bije na poplach Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zatímco Slovo na tento fakt upozorňuje prostřednictvím svého dopisovatele Jana Čulíka už delší dobu.

"Celý problém je v tom, kam přichází zisk," zdůraznil tiskový mluvčí Rady Petr Štěpánek: český divák televize Nova si kupuje jogurty, žvýkačky a jiné propagované předměty, zisk z nich však jde do USA a z něho jsou budovány soukromé televize v dalších zemích, kde má CME své aktivity.

"Není tajemstvím, že americký investor do ČR nic nepřinesl, finanční prostředky si u nás vypůjčil," uvádí Štěpánek. Americká společnost získává majoritu již nejen ve společnosti ČNTS, ale také u klíčové společnosti CET 21, držitele licence, prostřednictvím "vazalské smlouvy" (jak byla včera nazvána Radou) s ředitelem Novy Vladimírem Železným. Ten je totiž smlouvou vázán hlasovat podle přání CME.

A Rada nemůže zasáhnout. Místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda mediální parlamentní komise Jan Kasal to v České televizi nazval "něčím normálním", Rada však podotýká, že 93% kontrola zahraničním majitelem je v Evropě raritou. I soukromé televize by podle zákona měly být přínosem domácímu prostředí.

"Musíme se ptát, jak je litera zákona naplněna a zda není obcházena," řekla další mluvčí Rady Zdena Hůlová. Poté, co byly zrušeny licenční podmínky, není mnoho možností nešťastný stav změnit. V této chvíli se lze pouze zaměřit na kontrolu spisů CET21 a požádat ji a možná i CME o vysvětlení. Námitky Rady, jimiž na tzv. harrachovské konferenci bránila své kompetence, byla mediální komisí smetena.Rada tak nadále formálně rozhoduje o médiích, nemá však k tomu potřebné nástroje.

"Nemám strach z tlaku na obrazovce Novy," dodal Štěpánek, "spíše mi připadá podivné, že je stejný tlak vyvíjen z parlamentu." Nabízí se otázka, proč žalobu nepodali ostatní žadatelé o licenci.

Jen ať televize NOVA vydělává. Nesmí to však dělat na základně nesolidního, manipulačního jednání, založeného na nepravdách a neplnění popřípadě nenápadném měnění podmínek, které při udělení projektu slíbila společnost CET 21 plnit.

To není pouze otázka televizní a obecné kultury v České republice, je to vyloženě otázka právního státu.

Podaří-li se lidem jako Vladimír Železný a firmě CME úřadům naslibovat cokoli, při vědomí, že se to stejně nemusí plnit a nakonec se to všechno jistě nějakým způsobem obejde - bude to mít velmi neblahé důsledky pro demokracii v Čechách a vůbec pro celou - i podnikatelskou - atmosféru.

Kterým čelným (britským) politikům byste chtěli dát pěstí do obličeje?

To je otázka, kterou vám dává britský internetový časopis Urban75.

Na této adrese si můžete vybrat celou řadu čelných britských politických osobností, a kliknutím myše jim dát ránu do tváře - je to doprovázeno i příslušným zvukem.

---

Banánová ekonomika: Koupil 471 kilogramů banánů, rozdal je a vydělal na tom 1000 korun

Britský fyzik Phil Calcott chtěl vždycky udělat nějaké velké veřejné gesto.

Konečně se mu k tomu naskytla příležitost, když si povšiml ve svém místním supermarketu Tesco zvláštní nabídky.

Obchod nabízel, abyste si koupili půldruhého kila banánů za libru sedmnáct pencí (46 Kč 80 haléřů).

Za to dostanou pravidelní zákazníci obchodu Tesco, držitelé kartičky, na něž se sbírají za nákup body, pětadvacet bodů v hodnotě libry pětadvaceti (50 Kč).

Calcott si vypočítal, že je to nesmírně výhodné. V podstatě platí supermerket Tesco svým zákazníkům za to, že si z obchodu odnesou půldruhého kila banánů, v přepočtu tři koruny dvacet.

Calcott tedy zakoupil v supermarketu TESCO 471 kilogramů banánů.Musel jet autem dvakrát, tolik banánů dvakrát zaplnilo zavazadlový prostor.

Zaplatil za to 367.38 liber, ale dostal tolik bodů - které ovšem musí vyměnit časem za zboží v podniku TESCO, kde však stejně nakupuje - že na tom v přepočtu vydělal 1004 Kč 80 haléřů.

Calcott konstatoval: "V Tescu mi byli velmi nápomocní. Pomohli mě banány odvézt k autu, ale když jsem chtěl odvést ještě i třetí várku, řekli mi, že už banány ve velkém množství neprodávají a nabídli mi jen jednu krabici. To se zdálo docela pochopitelné, protože na tom celkem prodělávali.

Odvezl jsem domů asi 3000 banánů. Měl jsem toho plný byt. Někteří lidé se na to dívali s obrovským podezřením, protože nevěřili, že někdo něco rozdává zadarmo.

Fyzik Calcott pak banány rozdal známým a lidem ve své čtvrti. Řekl: "Vynadala mě jenom jedna paní, když jsem zazvonil u jejich domu a dal jim ty banány. Když jsem odcházel, zařval za mnou její manžel: Chceme peníze a ne banány!"

Děti ve čtvrti na něj nyní volají "Bananaman", kdykoliv ho vidí.

Firma Tesco konstatovala, že tato speciální nabídka končí tento týden. Mluvčí koncernu Tesco uvedla, že neslyšela o tom, že by si zákazníci ze supermarketů této firmy odvázely tuny banánů a řekl: "No tohle jsme zrovna na mysli neměli. Ale pokud to chtějí lidé udělat, je to jejich věc."