26.2.1997

Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.

Formanův Larry Flynt dostal v Berlíně hlavní cenu

Americký film režiséra Miloše Formana o pornografovi Larry Flyntovi získal v pondělí na berlínském filmovém festivalu hlavní cenu, Zlatého medvěda, a porazil tak konkureční britský film The English Patient. Očekává se, že oba tyto filmy budou hlavními konkurenty o letošní Oskary.

Film o Larry Flyntovi vyvolal podle listu Independent v Americe obrovskou kontroverzi. Hlavně se to prý týká reklamních plakátů na film. Je na nich zobrazen herec Woody Harrelson (v Británii a v Americe už léta známý především jako barman Woody ve velmi populárním, inteligentním a zábavném TV seriálu o restauraci Cheers), který má na sobě bederní zástěrku z americké vlajky. Ruce má rozpjaté, jako kdyby byl na kříži, a leží na pozadí rozkroku ženy oblečené v bikinách.

V pondělí nařídil Forman ve Franci likvidaci těchto plakátů, protože za jejich vylepení tam pohnala katolická církev Formanovu filmovou společnost k soudu. Magali Thornová, právnička pro firmu Columbia Pictures, řekla u soudu ve Francii, že plakáty budou odstraněny ve znamení vstřícnosti a taky proto, aby byly v zárodku zlikvidovány pokusy odpůrců těžit z vzniklé kontroverze.

Předseda francouzské biskupské konference Louis-Marie Bille konstatoval, že je nevhodné srovnávat Kristovo ukřižování s životním příběhem pornografa, jímž je Larry Flynt. Výše zmíněný plakát na film už odmítla Motion Picture Association of America a v Austrálii a ve Švýcarsku ho označila katolická církev za urážlivý a svatokrádežný.

Jak došlo k bouřlivému rozvoji informační technologie ve Spojených státech? Způsobili to politikové? Ekonomové? Nikoliv. Byly drasticky zlevněny ceny telefonních hovorů, píše Independent.

Deregulace amerických telefonních společností vedla zpočátku ke zmatení zákazníků a k trpkým stížnostem telekomunikačních firem, bývalých monopolů, které s překvapením zjistily, že najednou musejí sloužit veřejnosti.

Většina amerických zákazníků byla zvyklá, že musejí čekat celé týdny na nový telefon a že budou muset zaplatit poplatek ve výši dvoudenní mzdy, chtějí-li jednou za rok zatelefonovat domů matce.

Vznikly však drzé nové telefonní společnosti - Sprint a MCI- které byly ochotny zákazníkům sloužit, stlačily ceny na minimum a staly se ekonomickými giganty.

Měsíční poplatek za telefon poklesl z 25 dolarů a více na nynějších 10 dolarů měsíčně. Dokonce i za vysokokapacitní síť ISDN se nyní platí v USA cca 25 dolarů měsíčně, přestože ještě nedávno to stálo v mnoha částech USA až 1000 dolarů . Telefony se dnes v USA běžně zavádějí do několika dnů a dokonce zavedení i vysokokapacitních linek často trvá méně než čtrnáct dní.

Nejvýznamnější je, že většina místních telekomunikačních firem nyní poskytuje místní telefonní linky za jednorázový neomezeně dlouhý poplatek za jeden hovor. Znamená to, že lidé s počítači mohou být napojeni na Internet neomezeně dlouho. Proto došlo k rozsáhlé popularizaci internetových služeb.

Na Internetu si mohou v Americe zákazníci zjistit cenu ojetých automobilů, nebo burzovní ceny, přečíst si noviny a mnoho dalšího. Konkurence mezi poskytovateli internetových služeb vedla k tomu, že dále došlo k dalšímu snížení cen internetových služeb. V roce 1996 se v Americe prodalo více počítačů pro domácnosti než pro podniky. Internet přestal být specializovanou sítí pro počítačové odborníky. V roce 1996 dosáhla firma Cisco, největší výrobce internetových routerů, vyšší kapitálové hodnoty než podnik General Motors. Zdaleka přitom nebyla nejdražší firmou na kapitálovém trhu (tato čest patří firmám Intel a Microsoft.)

Hi-tech podniky v USA nyní zaměstnávají 550 000 pracovních sil. Tyto dobře placení zaměstnanci utrácejí své výdělky za další zboží. V Kalifornii došlo po letech útlumu k rozkvětu trhu s realitami. Detroit zaznamenal rekordní příjmy obyvatelstva.

Je v tom SNAD poučení pro země jako je Velká Británie, kde vysoké poplatky za místní telefonní hovory pravděpodobně ochromují růst počítačového a internetového průmyslu, ptá se deník Independent.

[Pro informaci: minuta napojení na počítačovu síť prostřednictvím místní telefonní linky stojí v Británii nejlevněji cca 3,17 pencí ve špičce, tj. cca 1,35 Kč za minutu, cca 1 penci mimo špičku (cca 45 haléřů za minutu). Průměrný plat je v Británii asi osmkrát vyšší než v ČR.]

K včerejší informaci o klonované ovci. Napsalo mi několik lékařů a biologů s dotazem, zda je klonovaná ovce samec nebo samice, že pokud byla vyklonovaná ze samice, těžko může být samcem.

Přirozeně je klonováním vzniklá ovce samice, má i ženské jméno. Věc jsem nechtěně zamotal tím, že jsem anglický výraz "lamb" přeložit českým slovem "beránek", které jsem použil v oboupohlavním smyslu "ovčí mládě". Měl jsem raději napsat ovčí mládě. Za zmatek se omlouvám.

Zde je odpověď Andrewa Strohleina na vřavu e-mailů, kterou obdržel po zveřejnění recenze knihy Ladislava Holého, The Little and the Great Czech Nation.

K tomu poznámku. Myslím, že je pro nás zajímavé, existuje-li člověk s relativně dlouholetou zkušeností života v České republice, pocházející z úplně jiného kulturního prostředí (zvlášť když je anglosaské, které se údajně snažíme napodobovat). Taky je možná dobře, že ten člověk neváhá své poznatky nám provokativně sdělovat, aby vyvolal diskusi. Jeho poznatky jistě mohou být v některých ohledech nepřesné - to je nakonec základním rysem všech poznatků, k pravdě pouze neustále aproximujeme, jsme omylní (viz článek George Sorose Kapitalistická hrozba , na nějž nikdo z ČR nereagoval - na Fóru se raději vášnivě debatuje o podstatně důležitější otázce - přechylování českých jmen). Nicméně bychom to měli vítat, a ne takovýmto lidem nadávat.

Pochybuju, že se Andrew Strohlein naučil česky a žil čtyři roky v Kroměříži, jen proto, aby pak mohl odjet do Glasgow a prostřednictvím Neviditelného psa se vytahovat na český národ. Jeho motivace bude asi trochu jiná - řekl bych, že spíše je to zájem a touha srovnávat. Zrovna dnes v semináři zdůrazňoval, že nejzajímavější na východoevropské zkušenosti je to, do jaké míry se z ní člověk může poučit obecně o lidské nátuře a lidském způsobu jednání: v komunistických a postkomunistických zemích vyvstávají v ostřejších konturách rysy, které je možno nalézt asi všude.

K tomu jednu zajímavost. Až mi skoro dnes ráno zatrnulo, když jsem zaznamenal jev, vlastně docela blízký způsobům komunistické společnosti. A došlo k němu v Americe.

Pamatujete, jak vždycky když Charta 77 vydala za komunismu k nějaké problematice prohlášení, Rudé právo ho přirozeně neuveřejnilo, ale otisklo článek vyvracející původní údaje, aniž by o těch původních údajích čtenáře informovalo?

Tak totéž právě učinil ve věci podniku CME a TV Nova americký podnikatelský časopis Forbes Magazine. Zřejmě v důsledku nedávné kritiky v českých sdělovacích prostředcích píšících v češtině i v angličtině otiskl ve svém vydání z 24. února oslavný článek o podniku CME a televizi NOVA. Hovoří se tam mj. i o zajímavém pořadu Tabu, o velmi populárním seriálu Hospoda (je tam z něho velká barevná fotografie) a slovo dostává kromě amerických ředitelů CME, kteří vysvětlují, jak šikovně a efektivně vytvořili novou stanici, která nyní vydělává obrovské zisky a je v ČR nesmírně populární, český ředitel NOVY Vladimír Železný.

Ani zmínka není v článku o znepokojujících skutečnostech, které byly o televizi NOVA zveřejněny v České republice.

Ale zpátky k Andrew Stroehleinovi.

Víte, před lety vydal ve Velké Británii jeden maďarský novinář, dlouhá léta žijící v Londýně (jmenoval se George Mikes) zábavnou knížku How to be an Alien, vyšla v Mladé frontě pod názvem Jak být cizincem. V knize si Mikes dělá asi na dvou set stránkách z Angličanů a jejich způsobů s velkým smyslem pro humor legraci. Kniha se stala v Británii bestellerem.

Mohl by něco takového napsat v Čechách nějaký cizinec o Češích? Podle reakcí na články Andrew Strohleina bychom ho asi ukřižovali.

Problém je tento: Čulík i Strohlein, případně Ivan Kytka, případně další, kladou divné otázky a tím, že se tak divně ptají, způsobem, jímž se normální člověk v ČR neptá, automaticky dokazují, že nepatří do českého společenství. A vzhledem k tomu, že nepatří do českého společenství, nemají právo tyto a žádné jiné otázky vznášet.

V pondělí jsem zde napsal toto: Přátelé, poukaz, že z českého hlediska existuje stát pro kolektivní národ, nadčasovou entitu plující nad historií (Andrew Stroehlein, recenze knihy Ladislava Holého, The Little and the Great Czech Nation, páteční Britské listy) je přinejmenším zajímavý. Takový postoj je nezápadní. Na Západě totiž existuje stát na základě společenské smlouvy mezi jednotlivým občanem a státem.

Reagoval na to jeden čtenář, že takhle nemůžu psát, protože je to pro Čechy urážlivé. Zapomněl, že já jsem také Čech, a že mě tyto věci zajímají, protože chci prostě přijít určitým, dosud těžko vysvětlitelným skutečnostem na kloub. To si máme zakazovat určitá témata, protože jsou pro nás urážlivá? To budeme jako děti?

Pod lavinou ohlasů

Andrew Stroehlein

Je mi líto, že jsem některé čtenáře Psa zklamal, a je mi ještě daleko víc líto, že mi někteří z vás poslali skutečně absurdní reakce na mou recenzi knihy Ladislava Holého v pátečních Britských listech.

Zaprvé, množství reakcí bylo neuvěřitelné. Kromě občasných reakcí na Fóru jsem dostal stohy e-mailů. Zajímavé je, že většina e-mailů byla napsána neemocionálně a racionálně, zatímco reakce na Fóru, to byly ... no, některé argumenty byly prostě směšné. Jiné argumenty byly jen osobními útoky. Nejsem si jist, co znamená ten rozdíl mezi kvalitou e-mailů a útoků na Fóru.

(Je to asi tím, že e-mailem píšou lidi, v nichž věc vyvolá skutečný zájem, kdežto na Fóru se projevují hlavně exhibicionisti. Ne? JČ)

Chci se zabývat některými reakcemi a poskytnout k nim odpovědi.

DK napsal: "Na druhou stranu, je však třeba říci, že jak v současném anglickém (americkém), tak v německém povědomí splývá termín "národnost" s termínem "státní příslušnost". Na dotaznících naleznete pouze jednu kolonku, zatímco na českých dotaznících máte kolonky dvě. Z tohoto hlediska je anglosaské chápání "národnosti" od našeho (českého) skutečně odlišné. (Na druhou stranu na amerických dotaznících naleznete dotaz na svůj rasový původ.)"

Má pravdu. Americký přístup k těmto záležitostem je v otázkách národnosti jednodušší. Možná, že je až nepřípustně zjednodušený. Pochází-li člověk ze země X, je to "občan země X". Američanům moc nejde studium zeměpisu ani historie, a tak jemněji nerozlišují mezi jednotlivými etnickými skupinami v mezinárodně uznávané státní jednotce. Skotům jde například velmi na nervy, když jim Američané říkají Britové.

Co se týče rasové otázky ve Spojených státech, radši na mně nechtějte, abych o tom začal - má kritika by trvala velmi dlouho. Jistě, Amerika je rasistická země, ale celá věc se zjednodušuje na černé, bílé, rudé, žluté. Situace je velmi trapná, jak mezi malými dětmi, a všechny strany jsou v této věci nebezpečně neinformované a bigotní. Ale mluvili jsme o Češích.

TP napsal: "Neznám Čecha, který by označil národ jako celek za 'hluboce demokratický'". Aha, tak koho považují Češi za nejdůležitější osobnosti v české historii? Odpověď na tuto otázku odhaluje, co si Češi myslí, že je na nich a na jejich kultuře důležitého. Já na tu otázku sám odpovídat nebudu. Vy mi řekněte, kdo je podle vás v české historii důležitý a proč. Čí fotografie s objevily na soše svatého Václava v Praze a proč? A proč byly tyto osobnosti uctívány, kdykoliv se Češi snažili zmobilizovat, zaktivizovat svůj národ, a proč nebyly uctívány jiné osobnosti? Proč mají určité historické osobnosti pro Čechy větší hodnotu než jiné historické osobnosti?

TP píše také o výrazech "národ" a "narodit se". Ano, je to pravda, že ta příbuznost mezi oběma slovy platí i pro jiné jazyky - no a co? Holý napsal knihu o Češích a pro tu knihu je důležitý český jazyk.

Toto se dotýká jedné věci, kterou jsem od počátku řádně nevyjasnil. Nenapsal jsem referát o knize Ladislava Holého pro Čechy. Napsal jsem ho pro seminář zde na Glasgow University. Dostal jsem za úkol recenzovat Holého knihu pro seminář studentů, který se skládal ze Skotů, z Angličanů, z Američanů, jednoho Korejce, jednoho japonského studenta a jednoho studenta z Turecka. Chtěl jsem je trochu informovat o tom, jak Češi pohlížejí sami na sebe a jaký to má vliv na českou domácí politiku. Nevím, jak se na sebe dívají Japonci a Korejci, ale co se týče britských, amerických a skotských studentů, pro nás je způsob, jímž Češi vidí své češství, dosti neobvyklý. Alespoň Američané a Angličané takto na svou národnost nepohlížejí, a řeknete-li anglicky "narodit se (to be born)", s pojmem "národa (nationhood)" to nemá nic společného. Oba výrazy pro nás nejsou v podvědomí spojené, tak jako tomu je v češtině a u Čechů.

TP v této souvislosti také napsal, že němečtí emigranti používají výrazu "bei uns" stejně, jako Češi používají výrazu "u nás". Co je to ale za argument? "Dělají to Němci, tak je to normální. Jestliže to dělají Němci, my to můžeme dělat také." To je onen druh "logiky", který způsobil poválečný odsun tří miliónů Němců z Československa.

Co se týče mého osobního úsilí zvládnout český jazyk, chci se zmínit ještě o jiné zkušenosti. Když jedu do Polska a mluvím tam česky s přimíšeninou několika ruských slov, každý Polák, s nímž se tam setkám, tam se mnou mluví polsky. Když mluvím česky s Čechy, i když myslím umím česky relativně dobře, jakmile udělám jedinou chybu (což není v češtině zase tak těžké), Čech, s kterým mluvím, začne na mě často mluvit tou nejstrašlivější, nejlámanější angličtinou. Že by byli Poláci víc navyklí na cizince, kteří mluví polsky? Možná. Já osobně si ale myslím, že věc má hlubší jádro. Češi se stavějí vůči svému jazyku defenzívně, a na cizince, který mluví česky, se dívají s podezřením.

A ještě něco jiného. Opravdu velmi rád čtu, když mi lidi píšou VELKYMI PISMENY A SE SPOUSTOU !!!!!!!!!!!!!!! OPRAVDU TO VELMI POMAHA VYJADRIT SKUTECNE PRESVEDCIVE VASE ARGUMENTY!!!!!!!!!!!!!!!! A já jsem si vždycky myslel, že Češi jsou typicky neemocionální a racionální lidé. No tak zase padla jedna iluze.

Jsem rád, že kdosi mi přišel na Fóru na pomoc tím, že poukázal na to, že asi 9 procent Čechů hlasuje pro Republikány, a že to nevěstí mnoho dobrého. Samozřejmě, KSČM je taky tak primitivně nacionalistická, takže celkové procento je daleko vyšší (20 procent?) Lidé, kteří hlasují pro tyto šílence, jsou zcela zjevně na nejvzdálenějším konci nacionalistického spektra, ale to spektrum jimi nekončí.

Tím se dostávám k zásadnímu objasnění. Všekeré to emocionální, vzrušené popírání českého nacionalismu jen dále potvrzuje pravdivost mé (Holého) argumentace. Češi si nepřiznávají, že jsou nacionalističtí, protože je jejich nacionalismus hlubokou, vnitřní součástí jejich osobnosti. Popírají svůj nacionalismus při každé příležitosti. Z perspektivy člověka, který nechová takové city pro svůj "národ" (dovedete si to, Češi, představit?) je pro to výše zmíněný způsob vyjadřování a výše citovaná argumentace velmi jasným důkazem.

K osobním útokům. Mnoho z vás jste mně nazvalo cizincem, který českým záležitostem prostě nerozumí. Jeden čtenář napsal: "Pokud jde o názory pánů Čulíka a Stroehleina: Tito pánové, přestože u nás nějaký čas pobývali, vidí naši republiku spíše zvenčí." Vůbec nezáleží na tom, jako dlouho jsem žil "u vás", napsali tito lidé, českým věcem prostě nikdy nebudu schopen porozumět. A to je zásah do černého, přátelé - sami jste definovali to, co se snažím vysvětlit, svými výroky velmi přesně.

Jste přesvědčeni, že existují skutečnosti, jimž může dokonale porozumět jedině Čech. Tyto věci jsou tak hluboké, tak nepopsatelné, tak niterné - že žádný Nečech nemůže ani zdaleka DOUFAT, že by POCHOPIL, o co jde, ať žije mezi Čechy, jak dlouho chce. A tohle právě jsem ve své recenzi napsal. Češi vidí češství jako něco zvláštního, jedinečného. Každý cizinec je mimo kruh lidí, kteří tyto věci dokážou řádně pochopit. Ano, tak to většina Čechů vidí. Děkuju vám, že jste dokázali pravdivost mého argumentu.

Mezi všemi těmi reakcemi na recenzi Holého knihy jsem nenašel jediný dopis od někoho, kdo by tu knihu četl. To je lehce vysvětlitelné a je to politováníhodné. Ano, kniha je to trochu odborná a jak poznamenal ve své reakci pan MP, asi trochu příliš akademická, ale Holého závěry znějí většinou značně autenticky.Vzhledem k tomu, že moje recenze vyvolala takovou vlnu reakcí, možná že by se našel český nakladatel, který by knihu vydal "u vás". Vzhledem k této lavině reakcí jsem si jist, že by se tato kontroverzní kniha prodávala. Nechcete ji někdo vydat v češtině?

PS. Pro ty z vás, kteří jste mě obvinili, že jsem Čulíkem nastrčená loutka, by bylo možná docela objevné, kdybyste přišli do některého semináře, kde se Čulík a já hádáme o významu české literatury, pereme se tam jak hladoví psi o kus masa, málokdy spolu souhlasíme.

PPS. Těm z vás, kteří jste psali o "chudácích Češích a o jejich malém národě" - už jsem odpověděl příspěvkem, který vyšel v Britských listech včera.

K SPT TELEKOMU

jsem dostal taky pár e-mailů. Daniel Dočekal konstatuje, že vytvářím bouři ve sklenici vody a že o nic nejde. Jiní píší zase jinak. Nemohu věc z Británie řádně vyšetřit, nemaje k tomu finanční prostředky a profesionální pátrací novinářské zázemí (kde v ČR existuje?) Proto mohu pouze amatérsky zveřejňovat došlé informace a doufat, že se věci chytne nějaký domácí český profesionální novinář. Zde je nejprve e-mail Daniela Dočekala:

TELECOM

- TELECOM zrusil 06 linku
- poskytovane pripojeni je za bezne drahe telefonni tarify
- okruh zakazniku je tak maly ze jde o spis zkusebni provoz
- pripojeni pres TELECOM bylo (a _je_) podmineno zakoupenim WWWWebport
- pripojeni pres TELECOM _neni_ ani PPP ani SLIP ale proprietary
protokol pres WWWWebporte software/hardware
- cena WWWWebporte byla okolo 20 000 korun, takze o vyhodnosti nelze mluvit (tj. vpodstate ZRIZOVACI poplatek
- TELECOM neni schopen zajistit postovni schranku, jenom WWW a stezi dalsi TCP/IP veci
- WWWWebporte nepouziva TCP/IP sluzby Windows95, musi se odinstalovat, nainstalovat WWWebporte a pouzivat jenom to - neumi to koexistovat
A ted mi rekni kde je ta vyhodnost nabidky TELECOMU? Jestli nekdy zmeni podminku WWWWebport se nevi. Kdy se to rozjede naostro - nevi se. Jake budou podminky - nevi se. Reklamu na to nedelaji. Nikomu to radeji moc nenabizeji. informace o tom se nedaji zjistit prilis snadno.

Firstnet
- nema prakticky zadne zakazniky o kterych bychom mohli uvazovat
- je to mezi ISP zcela neznamy subjekt ktery spis neexistuje nez existuje
- zle jazyky tvrdi ze je to (somehow) dcerka Telecomu nebo jsou tam vazby tohoto razeni

D.

P.S. telecom dela horsi veci - treba vecer co vecer vyhazuje zhruba 3/4milionu za reklamni sot o nicem.....

Dopis od jiného čtenáře, který si nepřeje být jmenován:
SPT ma az na vyjimky nedostatek skutecnych odborniku. Krome Videotexu je jinym krasnym pripadem fiaska sluzba CZ Mail, jiz po bombasticke reklame nakonec (zrejme pro velky uspech) prodal statni plynarske firme Transgas pro vyuziti ji samou.

V jake kvalite funguje soucasna sluzba Internetu od SPT nikdo nevi, pokud neni zastavena kvuli tem zalobam, co podal FirstNet.

Zajimave je, ze SPT Telecom pravdepodobne porusil uvedenim baliku WWWebPorte se svou sluzbou antimonopolni opatreni ve sfere 3 zvlastnich trhu:
- zakladnich telekomunikacnich sluzeb (sluzba pristupu na Internet dial-in, t.j. vlastni sluzba SPT)
- telekomunikacnich koncovych zarizeni (nucenim modemu firmy Microcom)
- telekomunikacnich sluzeb s pridanou hodnotou (nucenim software Microsoft Explorer)

SPT zatim vede spor pouze v pripade poruseni prveho trhu vlastni sluzby, s provozovatelem FirstNet, protoze u nej to je existencni zalezitost. Ale! SPT Telecom striktne vazal pouziti sve sluzby na pouziti dalsich dvou vyse uvedenych produktu. K tomu neexistuje technologicky duvod. (uprimne receno, ani z marketingoveho hlediska nejde o plus!!).

Podle tzv. Green book Evropskeho spolecenstvi maji narodni regulatori vytvaret konkurencni prostredi totiz i ve sfere tzv. "koncovych telekomunikacnich zarizeni" a "sluzeb s pridanou hodnotou".

Obdobne je upraven i cesky telekomunikacni zakon.

Uvedenou strategii jsou poskozeni: - vsichni ostatni cesti vyrobci popr. dovozci modemu v CR (napr. cesti vyrobci Oasa Computers, znacky US Robotics, Zyxel, Supra, Zoltrix, Telebit, Zypcom, Motorola Codex a dalsi)
- vsichni ostatni vyrobci software pro pripojeni na Internet /(napr. Netscape, IBM, Lotus, Apple, BSD, Novell)

Neexistuje technologicky duvod pro tak jednoznacnou preferenci pouheho 1 dodavatele technologie z kazde vyse uvedene kategorie.

Budto to SPT Telecom nevi a pak JE ZJEVNE NEKOMPETENTNI, anebo to vi, A PAK ZJEVNE UMYSLNE PORUSUJE PRAVIDLA SLUSNE HOSPODARSKE SOUTEZE.

Osobne se domnivam, ze za celou WWWebPorte akci stoji zejmena dovozce modemu Microcom - firma Fincom, ktery je v podstate jedinym subjektem, ktery na dane akci neco vydelava a je obecne znama svym agresivnim obchodnim stylem na hrane zakona.

Microsoft svuj Explorer stejne rozdava zdarma a delal by to i bez SPT a Fincomu.

Pro samotny SPT totiz neni striktni vazba na jeden druh modemu nebo software dlouhodobe marketingove vyhodna, jde-li mu skutecne o ziskani maximalne mozneho podilu na trhu! Proc SPT odrazuje ty, kteri jiz nejaky modem nebo software maji, proc by si meli porizovat novy modem a software? SPT se tim sam omezuje!

Pokud se nekdo chce dobrat pravdy, myslim ze je treba patrat tudy a pripadne zjistit, zda "dumpingove" poskytovani sluzby statniho SPT Telecom nemelo byt jenom zpusobem, jak nechat vydelat urcite soukrome firmy, exkluzivne se podilejici na baliku WWWebPorte.

Čtenář M.O. napsal:

Zajimal by mne Vas nazor na sit prodejen Teleset, kde prodava SPT Telecom koncova zarizeni. Podle mne by monopolista mel zajistovat dostatek linek, ale instalace telefonu, ustreden ap. by mel delat asi nekdo jiny. Nekolik lidi uz mi rikalo, ze SPT ji slibilo pridelit linky, pokud si poridi ustrednu od Telesource. Tezko takoveto konkretni pripady dostat k soudu, protoze malou firmu zlikviduje neexistence telefonniho spojeni za par tydnu.

Zajimalo by mne jestli ostatni telekomunikacni monopoliste v Evrope jsou nejakym zpusobem v tomto ohledu regulovani.

V Británii existovala do doby asi před deseti lety jediná státní obří společnost British Telecom. Tu Margaret Thatcherová velmi úspěšně zprivatizovala. K tomu vytvořila přísný regulační úřad Oftel, který dohlíží na to, aby nemohl obří podnik BT zničit menší konurenty. Například: Konkurenční telefonní firmy měly právo zákazníkům účtovat jakékoliv telefonní sazby, BT však nesmí jít se svými sazbami dolů pod určitou hranici.

Vznikla konkurenční firma Mercury, využívající existující místní infrastruktury BT (telefonních linek), na její síť (v meziměstském a mezinárodním provozu levnější) se účastník napojí zmáčknutím modrého knoflíku na telefonu před volbou čísla. Telefony a koncové zařízení prodávají jednak prodejny British Telecom, také ale množství zcela soukromých prodejen a výrobců jiných. Výrobky musejí odpovídat státem určenému technickému standartu.

V poslední době velmi energicky funguje konkurence celé řady společností, zejména mobilních. Mobilní telefony jsou proto velmi levné, dokonce v některých částech Británie je nebo donedávna bylo jejich užívání mimo špičku zadarmo.

Výrazně se prosazuje firma CableTel, která "zadrátovala" Británii optickými kabely a jimi poskytuje televizní vysílání i telefonní linky. Tato firma poskytuje celou svou infrastrukturu, úplně novou, a přejde-li k ní zákazník, staré zařízení od firmy British Telecom se vyřazuje z provozu.