4.4.1997

Chcete-li se podívat na předchozí vydání Britských listů, klikněte na ikonu Britských listů zde napravo, dostanete se do archívu.

Rubrika "Bez uzávěrky" Ivana Kytky

Ivan Kytka, londýnský zpravodaj České televize, občas píše příspěvky do své rubriky "Bez uzávěrky", kterou má na mé glasgowské stránce. Zdůrazňuje, že nejde o názory televize, ale o jeho vlastní názory. Z technických důvodů zveřejňuju jeho nejnovější sloupek nejprve tady.JČ.

Bez uzávěrky

Ivan Kytka

Když jsem si přečetl následující citát z MF-Dnes (2. dubna):

"V současnosti se eticky chová pět nebo šest správcovských firem, které se zúčastnily kupónové privatizace," odhaduje předseda kotačního výboru pražské burzy Aleš Barabas. To znamená, že důsledná kontrola či nucená správa by podle odborníků měla postihnout dalších několik desítek správcovských firem. Ty v současnosti obhospodařují majetek stovek investičních a podílových fondů v hodnotě přes sto miliard korun, dodává ředitel Úřadu pro cenné papíry Jan Veverka," napadlo mě, kolik je třeba podobných citátů k poznání, že česká kupónová privatizace končí jinde, než kdosi sliboval. Privatizovaný majetek by teď bylo - podle odborníků - nejlépe převést pod důslednou kontrolu a nucenou správu, tedy - znárodnit. Něco podobného si, tuším, nedovolí prohlásit ani obvykle prostořeká opozice. Ještě že máme odborníky.

Poprvé jsem potkal Karla Kyncla v pobočce Českého rozhlassu poblíž Lancaster Gatekoncem listopadu 1991. Oba jsme patřili k jiné novinářské generaci a do jiné éry. Jeho zprávu o vraždě Kennedyho v Dallasu jsem mohl poslouchat jako čtyřletý kluk a Karel to dobře věděl. Snad právě proto bylo v naší práci tak pozoruhodně málo průsečíků. Přesto mám divný pocit, že jsem teď v Londýně jaksi osiřel.

Zdá se, že bez reptání prošlo monopolnímu gigantovi Českému telekomu

Ivan Kytka

Poznámka

Pořád mi to vrtá hlavou, jak je možné, že se v ČR tunelují ty banky a fondy víceméně bez vzrušení vlády a veřejnosti. Předvčírem jsme byli s vedením podniku mé ženy na večeři s jedním naším non-executive ředitelem, donedávna dlouholetým komerčním ředitelem nakladatelství Oxford University Press. Vykládal jsem mu příběh CS Fondů a on se křižoval. Citoval jsem jednoho pražského politika, podle něhož Klaus usoudil, že je vlastně jedno, když se státní majetek v ČR rozkrade - po letech už si to nikdo nebude pamatovat a nejdůležitější bude, že bude majetek v soukromých rukou. Bohužel Klaus zanedbal, že tento přístup bude z hlediska mezinárodních podnikatelů naprosto šokující a nadlouho ochromí důvěryhodnost českého kapitálového trhu, a příliv investiv. Britský kolega souhlasil.

Ale o tom tady vlastně nechci psát. Ptal jsem se britského podnikatele: nemohl by tady v Británii taky prodat akcie nějakého podniku společníkovi za nizkou cenu, pak jen od něho zase vykoupit za tržní cenu a o zisk se rozdělit?

Brit mi řekl: "Vy jste se zbláznil. To je tady neobyčejně přísně regulováno. Okamžitě bychom skončili ve vězení." (JČ)

Charitativní organizace zlikvidována, poté co zakladatelka vykradla její finance

The Times, čtvrtek 3. dubna 1997

Jedna místní charitativní organizace pro bezdomovce byla zrušena, poté, co její zakladatelka a dvě společnice odcizily její peníze. Všechny tři ženy byly odsouzeny ve středu k podmíněným vězeňským trestům půldruhého roku, jednoho roku a šesti měsíců, poté, co byly pohnány k soudu, že si za cizí peníze koupily dovolenou v zahraničí a kosmetické výrobky. Tresty byly tak nízké proto, že všechny tři ženy vedly předtím bezúhonný život, v němž napomáhaly chudým a bezdomovcům.

Zakladatelka Dove Word Ministry, křesťanské charitativní organizace v High Wycombe, hrabství Buckinghamshire, padesátiletá Kim Gibsonová, bývalá kabaretní zpěvačka, její dcera Faith Lightová a pomocnice Julie Philipsová byly shledány vinnými, že se spikly ke společným pravidelným krádežím. U soudu vyšlo najevo, že si Gibsonová koupila za ukradené peníze automobil, dvě cesty do zábavního parku Eurodisney u Paříže a přívěsný vůz pro převážení koně.

Soudce John Slack konstatoval: "Není pochyb, že charitativní organizace Dove Word Ministry zahájila působení s nejlepšími úmysly."

Policie sdělila, že není možné zjistit, kolik přesně peněz bylo celkem ukradeno, ale je možné, že šlo až o 20 000 liber (cca 900 000 Kč)

Pracovník CME nabízí vysvětlení

Jsem členem internetové debatní skupiny East European Media. (Kdo má zájem se připojit, nechť napíše na adresu listproc@mcfeeley.cc.utexas.edu , název zprávy ať nechá volný a do textu zprávy ať napíše subscribe EEMedia a svoje jméno.

Debata je v angličtině. Tuhle jsem byl na mezinárodní konferenci o sdělovacích prostředcích na univerzitě v Prestonu a byl jsem překvapen, že se tam ke mně pár lidí hlásilo, neboť jsem na této debatní skupině zveřejnil informace a CME a TV Nova.

Nyní se ozval David Stogel, jeden z ředitelů firmy CME, nyní v Praze. Obrátil se dopisem na všechny členy debatní skupiny, že se prý, jak ví, o CME na skupině dost často mluví, a že rád zodpoví jako jeden z provozních ředitelů CME všechny případné dotazy.

Hodnotím to jako velmi profesionální úsilí CME reklamní kampaní ovlivnit ve svůj prospěch i situaci na internetových debatních skupinách, týkající se její činnosti.

Napsal jsem Davidu Stogelovi otevřený dopis, obsahující celou řadu závažných otázek, na něž by CME měla odpovědět. Pro zájemce, materiál v angličtině je na mé glasgowské stránce, v záhlaví bloku anglických materiálů o CME a TV Nova. (JČ.)

Dopis Jindřicha Gintera

Napsal mi Jindřich Ginter, reportér listu Slovo, specializující se na zdravotnictví. Cituji:

To, že jsi dal téma zdravotnictví do Britských listů, je výborné. Jen ať si (i ti zdraví) toho více všímají. Pak si vláda přece jenom nebude moci dovolit to, co dnes. Jen se obávám, že je už bohužel pozdě a plody arogance si pěkně vychutnáme.

Zdravotnictví je v háji. Nemocnice mají poslední zásoby léků. Stráský dává minimální garance, dodavatelé přestávají dovážet léky. Nikdo neví, co bude dál. Macek je už z toho také unavený. Co se týče nové koncepce a navrhovaných plateb, nevím, co bude dál. Stráského úřad má dle doporučení vlády své nároky snížit, ale není zřejmé o kolik. (Kličkují a mlží.)

Zdravotnictví u nás lze rozdělit na (a) nemocnice ve výjimečném stavu, zmatení lidé, nervózní personál. (Viděl jsem to včera u svého praktika. Jedna paní za žádnou cenu nechtěla do nemocnice, protože se odtamtud vrátila otřesena chováním sester a lékařů, kteří jsou ve stresu.)

(b) Koncepce s hodně podezřelou budoucností - kolik peněz z nás neschopná vláda bude chtít vytáhnout? Pozn. Snížení zdravotního pojištění by se skutečně týkalo poměrně málo občanů. Všeobecná zdravotní pojišťovna má u sebe 75 procent národa. Z toho je 60 procent důchodců, dětí, matek s dětmi, nezaměstnaní - tedy občané, kteří pojištění neplatí. Poplatky by se na ně ale vztahovaly.

Jindřich Ginter

Pan Knespl před odjezdem ze Švýcarska do Londýna mi v minulých dnech poslal dlouhou polemiku, detailně odmítající - skoro větu po větě - nedávné Britské listy o zdravotnictví. Nemohu zatím zveřejnit, neboť text je v pro mě příliš exotickém češtinském zakódování.

Zde však upozorňuju na materiál praktika, dr. Vladimíra Blažeje z nemocnice v Ostravě (napsal to pro zdejší Fórum, je tam také zajímavá odpověď Vojtěcha Kmenta, která požaduje zpřesnění a další debatu, k níž však zatím bohužel nedošlo - kde jste lékaři, ozvěte se!(JČ.)

Jméno: Blazej Vladimir, MUDr.

Adresa: znnh@vsb.cz

Organizace: Zavodni nemocnice NH Ostrava

došlo 29/03/1997 v 12:03:47 hodin k tematu "zdravotnictvi "

DISKUSE KE ZDRAVOTNICTVI.

Zucastnil jsem se ve ctvrtek 27.3.97 jednani Associace ceskych a moravskych nemocnic v Pisku. Po nekolikate. V Associaci je sdruzeno vice nez 180 nemoc nic, ktere nejsou Fakultni nebo byvale krajske. Jednani se tykalo vyhradne soucasne financni situace nemocnic. Prispe

vek pana Ing. Hellera { namestek ministra zdravotnictvi ) o algoritmu vraceni penez z Konsolidacni banky zdravotnickym pojistovnam a ty zaplati nemocnicim pripominal pohadku o slepicce a kohoutkovi, kdyz pro neho shanela vodu, a svedcil o absolutnim amaterismu a zcela nekompetentnimu pristupu MZ CR k problemum. Nemocnice pak zaplati dluhy dodavatelum leku a jinym dodavetelum. Snad? Experimentuji, nic vlastne neresi ani resit nechteji.

Co je podstatou problemu v ceskem zdravotnictvi ? Odpoved je jednoducha : je to nedostatek financi, vydaje jsou vyssi nez prijmy. Kde je pricina : ve vladni politice, v prehlizeni kritickych hlasu, v nadutosti premiera Klause a vladnich uredniku vcetne vsech neschopnych ministru zdravotnictvi ze strany ODS. Ale take v nespravne stanovenych cenach a kalkulacich za osetrovaci den a luzko a za nemocnicni pausal na leky.

Je to prvotni pricina, ktera se dale zhorsovala inflaci, vzrustem cen vsech vstupu ( potraviny, leky, teplo, energie, mzdy vcetne zakonne povinnosti vyplacet trinacte a ctrnacte platy, na ktere nejsou penize.) Ve zdravotnictvi od samotneho zacatku neni vyresena dan DPH, kterou musi zdravotnicka zarizeni platit a nemaji ji z ceho odecist. Je to otazka cen, ktere byly v roce 1991 kalkulovany na hodnotu bodu = 1 Kc a nikdy teto vyse nedosahly. V trznim hospodarstvi se chovaji trzne jen dodavatele CO pojistovny ? Neplati, krachuji, dluhy za ne nikdo nemocnicim nehradi. Ty, ktere prezivaji nemaji penize na uhradu vcas a proto platby opozduji. Je problemem usetrit na chudicke mzdy zdravotniku / a proto nemocnice neplati svym dodavatelum. Vzajemny neplaticsky kolotoc se uzavira.

JE MACKOVA KONCEPCE RESENIM ? NENI, SAMOZREJME . Macek nikdy neresil s o u c a s n o u zadluzenost, kterou je nutne pred startovanim jakekoliv reformy uhradit. Podle mne je to castka 20 mld. Kc. Macek take ve sve reforme se nikdy nezabyval skutecnou ekonomickoou analyzou a predpoklada, ze castka vybrana na vseobecne pojisteni postacuje. Coz je zakladni omyl. Kazdy vi, ze tomu tak neni.

JAKE JE RESENI ?

Prakticke jedine : dodat do systemu finance a soucasne take havarijne omezit ty zdravotnicke sluzby, ktere nejsou nezbytne pro preziti obcanu. Je to treba obcanum ale otevrene rici: nemame penize na to, to... to Macek dela. Zavirani jedne tretiny nemocnic nic nevyresi ani jejich premena na luzka jina ( osetrovatelska, LDN, socialni). Stale budou naklady.

CO S PRIVATIZACI NEMOCNIC ?

Samozrejme za tohoto stavu financovani je to holy nesmysl. Lze privatizovat jen peci, ktera je vyhodna pro majitele, ostatni rychle opustit. Tak se take deje. Takze pred nemocnicemi zustava nasledujici perspektiva na druhe ctvrtleti letosniho roku :

1. MZ CR si stanovilo termin, ze do 15.5.97 zlikviduje tretinu nemocnic, tyka se to predevsim malych a strednich nemocnic.
2. Do 30.6.97 nemocnice musi zaplatit pujcku na provoz z roku 1995.
3. Nemocnice musi opet zaplatit trinacty plat v cervnu.
4. Nemocnicim bude strzena castka, o kterou prekrocily hospodareni v roce 1996 proti roku 1995 ( akce Frekvence ),
5. k 1.7.97 bude zaveden novy Sazebnik, ktery napravuje ceny, ale opet pocita s vysi bodu = 1 Kc. Vime, ze nebude dodrzena. Jake budou sance dodavatelu, ze dostanou n e k d y n e c o z a p l a c e n o ? Co na to rikas, obcane, ktereho se uz Te to dotkne?

Sid Páral a počítačoví programátoři

Pan Sid Páral napsal polemický příspěvek, v němž reaguje dosti rozčileně na článek z Independentu o počítačové sektě Nebeská brána, která nedávno spáchala hromadnou sebevraždu. Prý pociťuju podle pana Párala vůči počítačovým programátorům pocit méněcennosti.

Článek z Independentu jsem přeložil a zveřejnil tento týden v Britských listech. Příspěvek pana Párala je k dispozici v Novinkách Psa.

Chci podotknout dvě věci:
1. Jedinou změnou v textu článku z Independentu je má poznámka v závorce, označená mými iniciálami.

2. Pan Páral mj. ve svém textu píše:

"Bláboly o údajném přesvědčení mnohých techniků a počítačových programátorů o algoritmizaci a tedy potencionální modelovatelnosti a odvysílatelnosti lidského vědomí jsou naprosto směšné. Lidé od počítačů mají denní kontakt s rozdílem mezi liskými emocemi, instinkty a intuicí na jedné straně a tupou bezmyšlenkovitostí, strojovou přesností a absurdní doslovností počítačových struktur na straně druhé. Mozek na čipu je dodnes jen zbožným přáním povrchně informovaných populárně (pa)vědeckých (z)věrozvěstů."

Zdá se tedy, že není seznámen s dílem Marvina Minského, zakladatelem výzkumu v oblasti artificial intelligence. Marvin Minsky působí na americkém Massachussetts Institute of Technology už od konce padesátých let. Ten právě rozvíjí teorie o modelovatelnosti vědomí. Jeho dílo je mezi počítačovými odborníky pokud vím dosti známé. Minsky je autorem pojmu "wetware", což je, pokud tomu rozumím, hybridní software, založené na vědomí.

Zadejte heslo Marvin Minsky Alta Vistě (viz níže v těchto BL) a najdete stovky materiálů k tomuto výzkumu. Jednou z možných referencí je např. tato adresa. JČ.

Prvních čtrnáct dní britské předvolební kampaně: korupční a sexuální skandály

Zcela proti přání vládnoucí britské konzervativní strany byly první dva týdny předvolební kampaně ve Velké Británii plně ve znamení korupčních a sexuálních skandálů týkajících se konzervativních poslanců. Celou věc začala opozice a ze sdělovacích prostředků pak především deník Guardian, který obvinil premiéra Majora, že záměrně rozpustil parlament před nadcházejícími volbami příliš brzo, aby nemohl projednat právě dokončenou zprávu parlamentní komise Sira Gordona Downeyho o tom, že někteří konzervativní poslanci přijímali za interpelace v parlamentě úplatky. Guardian otiskl rozsáhlou důkazovou dokumentaci v této věci a pod tlakem sdělovacích prostředků posléze rezignoval jeden z hlavních obviněných konzervativních poslanců, Tim Smith. Oznámil, že kandidovat v nadcházejících všeobecných volbách už nebude. Hroší kůži však prokázal jiný z korupce obviněný konzervativní poslanec, Neil Hamilton, který svou kandidaturu stáhnout odmítl. Vedení konzervativní strany Hamiltona samo k rezignaci nepřinutilo, zato však prokázalo pevnější ruku ve skandálech týkajících se sexu.

Velkou ranou pro Johna Majora v probíhající předvolební kampani bylo to, že se proti němu a Konzervativní straně postavily některé dosud tradičně prokonzervativní lidové deníky, zejména bulvární list The Sun, který vlastní australský magnát Rupert Murdoch a který v Británii čte nejméně pět miliónů lidí.

Bulvární deníky začaly bojovat proti konzervativcům na své úrovni. List Sun připravil past pro šestačtyřicetiletého, euroskeptického konzervativního poslance Pierse Merchanta. Tento ženatý muž podle britského bulvárního tisku udržoval sexuální poměr se sedmnáctiletou hosteskou z nočního klubu v Soho. List Sun je vyfotografoval v důvěrné situaci. Vedení Konzervativní strany zareagovalo v tomto případě velmi rychle a Merchantovi okamžitě doporučilo, aby se vzdal poslanecké kandidatury. To se stalo terčem kritiky seriózního tisku, který vyjádřil názor, že soukromé avantýry politiků nejsou tak závažným proviněním jako korupční praktiky ve veřejném životě, takže prý má John Major převrácené priority.

Pověst konzervativců dále zhoršilo zjištění, že Sir Michael Hirst, předseda Konzervativní strany ve Skotsku, měl před časem nemanželský homosexuální poměr. Hirst ze svého úřadu okamžitě odstoupil.

V důsledku těchto skandálů se zřejmě dále zvětšil volební náskok labouristů před konzervativci. Podle průzkumu veřejného mínění listu Times ze čtvrtka 3.dubna by nyní pro labouristy hlasovalo 55 procent Britů a pro konzervativce 28 procent, i když jiný průzkum veřejného mínění pro list Guardian, naopak ukazuje malý pokles podpory pro labouristy, snad proto, že už lidem začínají jít ty neustále řeči o skandálech na nervy.

Potíž je, že v prvních čtrnácti dnech poklesla britská předvolební kampaň na co možná nejnižší, skutečně bulvární úroveň. Vůbec se nedebatovalo o seriózních politických a ekonomických otázkách. William Rees-Mogg, bývalý šéfredaktor listu Times, důrazně varoval v tomto deníku Labouristickou stranu, aby volební kampaň dále nevedla tímto primitivním způsobem. Poukázal na to, že jestliže vyhrají volby labouristé jen proto, že se jim podařilo zdiskreditovat konzervativce na základě jejich korupce či sexuálních avantýr, bude to mít vážné následky. Nikdo nebude brát novou labouristickou vládu seriózně, protože její volební mandát nebude získaný na základě vážné politické a ekonomické diskuse, ale na základě povrchní, bulvární diskreditace volebních oponentů.

Od začátku dubna tedy projevují obě hlavní britské politické strany úsilí o serióznější veřejnou debatu. John Major zveřejnil ve středu konzervativní volební manifest, v němž především slibuje snížit manželským dvojicím, jejichž jeden člen se v domácnosti stará o děti, daňové zatížení celkem o 1,2 miliardy liber (přibližně o 900 liber tj, cca 40 000 Kč, na osobu ročně). Major dále přislíbil, že zvýší úroveň britského školství a britského státního zdravotnictví, bude bojovat proti zločinnosti a bude stimulovat ekonomiku tak, aby zbohatli nemajetní obyvatelé dělnických sídlišť. Dlouhodobě chce Major snížit základní britskou daň z příjmu na 20 procent. Zprivatizuje londýnské metro a protimonopolními opatřeními zajistí, že zprivatizované britské plynárny a vodárny budou fungovat v aréně plné konkurence. Major chce vytvořit takovou Británii, která by byla "z celého světa nejpříjemnějším místem k životu". Opozice ho okamžitě obvinila, že jde o nepodložené sliby, na něž nejsou ve státním rozpočtu peníze. Jan Čulík

Návštěvou v Alta Vistě

(Převzato a zkráceno z Guardianu, z přílohy Online, 27. března 1997)

Dostat se tam, kde je možno osobně zhlédnout search engine Alta vista, je jen o trochu méně obtížnější než získat audienci u papeže. Máte-li správné doporučení a doprovází-li vás kohorta opatrovníků, dostanete identifikační visačku, odvedou vás dolů po betonových schodech, skrze uklidňující modrou barvou natřené haly, a tak se dostanete do vnitřní svatyně laboratoře firmy Digital Equipment Corporation, Western Research, Palo Alto, California.

Jsou tam nevýrazné béžové dveře s malou plaketou: Technoland. Překročíte-li přes práh, vstoupíte do mrkajícího, vrčícího světa čtyř set vysoce výkonných počítačů, postavených v dlouhých řadách. Stovky hadovitě šedivých a černých kabelů visí na hácích podél zdí. Na podlaze jsou naskládány cívky duhových drátů. Dvě sady 28 vysokopásmových telefonních linek - internetových spojů, z nichž každý dokáže přenášet 1544 megabitů za vteřinu. Tyto linky obsluhují jen tuto jedinou místnost.

Jednotka velikosti ledničky má v sobě sady indexovací paměti systému Alta Vista. Jiný malý server je domovem "skútru", speciálně vyvinutému počítačovému "pavouku", který prolézá denně deset miliónů počítačových stránek Internetu a vytváří indexy ze všech na nich obsažených slov.

Pohlédnete-li však na "skutečnou Altu Vistu", pokleknete a zjistíte, že se první zázrak internetového světa projevuje lidstvu formou Trojice.

"Jeden počítač by pro nápor provozu stačil, používáme ale tři pro zálohování, tři namísto dvou, to je velmi důležité," vysvětluje Brian Reid, ředitel laboratoře Digital Network Systems. Tři počítačové jednotky, které se jmenují Gotcha 1, 2 a 3 (Gotcha znamená "Mám tě") jsou sotva tak velké jako domácí stereověž. Přichází sem denně 30 miliónů žádostí. Průměrně je to půl miliónu dotazů za hodinu, ve špičce pak 720 000 dotazů za hodinu.

Město Palo Alto je domovem celé řadě velmi důležitých počítačových výzkumných středisek. Laboratoře firmy Digital mají roční rozpočet 1,1 miliardy dolarů. Najímají vysoce tvůrčí techniky, poskytnou jim finance a čekají, co vymyslí.

Jeden z těchto techniků, Paul Flaherty, vymyslel s Louisem Monierem - nyní technickým ředitelem Alta Visty - systém hledacího enginu, který byl podstatně rychlejší než všechny ostatní. Vypracovali demo projekt, který umístili na Internet 15. prosince 1995. Za první týden pro něj přišlo 300 000 dotazů, za tři týdny se počet zvýšil na dva milióny, bez reklamy, jen ústním podáním. Od té doby jde uživatelská křivka stále nahoru.

Flaherty vysvětluje, že nejčastější dotaz je po osobních jménech. Kdyby zítra Internet celosvětově zkolaboval, celý jeho text by bylo možno znovu vytvořit ze stránkového indexu Alta Visty, který má ve své paměti obsah všech 30 miliónů stránek na Internetu.

Tento text je klasifikován takovým způsobem, že každé slovo dostane automaticky číselný kód. Nové slovo dostane nový číselný kód. Takže stránky Webu jsou v paměti Alta Visty umístěny jako sekvence číselných kódů.

Hledání podle slov a nikoliv podle písmen je důvodem, proč je 40 gigabytový index Alta Visty tak rychlý a operativní. Proto Alta Vista odpovídá na dotaz průměrně za 0.7 vteřiny. Proto nyní užívá Alta Visty 30 miliónů lidí denně. http://www.arts.gla.ac.uk/Slavonic/staff/JanCulikHome.html