pátek 10. října O B S A H České zdravotnictví: Stráský bude rušit nemocnice, ale nechce říct, které (Jindřich Ginter) Česká ekonomika: České restituční zákony jsou neuspokojivé (Prague Post) Internet: Žábou na prameni je Český telekom (Marek Janouš) ISDN v ČR (Jan Lipšanský) České volby po Internetu? (Peter Mikeš, Vít Novotný) Kompletní Britské Listy Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé vydání dnešních BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

Stráský odmítl zveřejnit, které nemocnice by chtěl zrušit nebo předělat

Jindřich Ginter

Stráský zatím neopodstatněně tají, které nemocnice chce rušit a předělávat, i když materiál tajný není. Odmítl nemocnice jmenovat. Stráský pouze na středeční vládě informoval, že ministerstvo vypracovalo seznam 39 nemocnic, které by se měly předělat na ošetřovatelské ústavy (těch je vážný nedostatek). Dalších 11 nemocnic má být zrušeno zcela, bez náhrady. Objekty budou prodány, s tím, že se peníze vrátí zdravotnictví.

Seznam je jen představou státu; není vyloučeno, že když se zde mluví o zrušení Ústavu péče o matku a dítě v Praze-Podolí, tak nakonec bude zrušena jiná pražská porodnice a tento ústav zůstane, konstatoval Stráský. Právě tato představa vyvolala rozruch, protože je to prakticky ta nejvytíženější porodnice u nás. Oprávněně to vzbuzuje obavu, že jde o to, jak prodat levně zajímavou budovu a pozemek nějakému kamarádovi z ministerstva. Vždyť už dnes například jeden známý člověk z ministerstva, který je i dnes veřejně činný, podle výpovědi jednoho důvěryhodného lékaře si prý nechal oceňovat budovy ve Všeobecné fakultní nemocnici. Nedá se to zveřejnit natvrdo, protože mu to zatím nedokážu natvrdo, ale dá se o tom uvažovat jako o závažné spekulaci. Ví o tom i jiní novináři. Takže proto se zvedla taková vlna údivu a šoku, když se uvažuje o zrušení Podolské porodnice.

Požádal jsem ministra Stráského o zveřejnění předběžné představy státu, tedy které nemocnice chce rušit a předělávat. Stráský to odmítl se slovy: “Materiál tajný není, ale je to státní představa o které teď mluvit nechci a snad mi to ani po jednání vlády nepřísluší. Obstaráte si to určitě jinak." “Stejně to budu muset zveřejnit, i když se mi do toho moc nechce," dodal ministr těsně před koncem tiskové konference.

Ministerstvo je z mnoha stran napadáno, že nad nemocnicemi rozhoduje od zeleného stolu. Ministr i další pracovníci úřadu však dokazují, že tomu tak není a pečlivě váží své úvahy. Kritéria máme. Záleží třeba kolik musí mít interna lůžek, pro kolik obyvatel v dané oblasti slouží, tvrdí ministr. Přestože podle něho připravovalo ministerstvo materiál zodpovědně, zveřejnit ho nechtěl.

Proč? Proč tají představu státu o veřejných subjektech? To si může ministr v demokratické zemi dovolit, když se jedná o tak závažnou věc? Stráský se tím nejspíš chce vyhnout protestům, oddálit projevy odporu ze strany těchto zařízení i veřejnosti.

Když se ale uvažuje o rušení nemocnic, tak to se musí občanům dlouze vysvětlovat, přesvědčovat - a především srozumitelnými a dobře podloženými argumenty. A ty v mnoha případech ministerstvu schází. Pak působí úřad nedůvěryhodně. Nakonec začne pročesávat nemocnice sama Všeobecná zdravotní pojišťovna - a to vlastně může, protože výběrová řízení nejsou pro ni závazná.

Když ministr nechce sám říci jak představa zní, pak se nemůže divit, že si to novináři obstarávají pokoutně. Pak se ani nemůže divit, že když jedna zpravodajka jedné televize navázala kontakt (velmi důvěrný) s jedním jeho náměstkem, a pak vynesla značně pokroucenou informaci. Tehdy se v ministerském materiálu mluvilo o rušení statutu “fakultní" u sedmi fakultních nemocnic. A ona z toho udělala zprávu, že Stráský chce zrušit sedm fakultních nemocnic. Prostě rádio Jerevan, které ve zdravotnictví plaší národ už hodně dlouho. Snad by se dala omluvit snaživá, roztržitá a zamilovaná reportérka Zorka horká(člověk je prostě tvor omylný) - problém je v tom, že když ministr něco bude utajovat, a je to na výsost veřejné, tak si škodí sám a dává prostor ke spekulacím.

Suchá zpráva zní: O dalším osudu nemocnic, tedy zda některé budou zrušeny či předělány na ústav, rozhodnou až výběrová řízení. Vláda vzala na vědomí ideový záměr ministra zdravotnictví Jana Stráského snížit počet akutních lůžek o dvacet tisíc, z toho šest tisíc zrušit definitivně a ze zbytku udělat ošetřovatelská lůžka. O konkrétních zařízeních nejednala. Výsledky výběrových řízení, která se postupně v jednotlivých okresech vyhlašují na dané typy lůžkové péče, však nejsou závazné pro zdravotní pojišťovny. A ty mají existenci nemocnic v rukách.

Když se záměry pojišťoven, tedy především dominantní Všeobecné zdravotní, a ministerstva zdravotnictví budou u konkrétních nemocnic lišit, nedojde pak ke střetům?. “Nemělo by. Záměr státu, tedy ministerstva je téměř společný s VZP a společný s VZP a dalšími pojišťovnami. O konkrétních zařízeních jsme s pojišťovnami zatím nejednali, ale celková představa je velmi obdobná. Výběrová řízení jsou ze zákona nutná a budou pro pojišťovny vodítkem," odpověděl ministr.

Poslední část výběrových řízení na nemocniční péči je vyhlašována mnisterstvem zdravotnictví nyní. Výsledky řízení by měly být známy na konci roku. Definitivního zrušení se mohou vybrané nemocnice dočkat již v březnu 1998. Vláda si od tohoto kroku slibuje úsporu čtyř až šesti miliard korun ročně.

Jindřich Ginter

České restituční zákony jsou silně nedokonalé

Marek Janouš

Dobry den,

ted jsem si uvedomil, co je hlavni brzdou masoveho pristupu k Internetu u nas - vase oblibene tema.

Vratil jsem se pred nedavnem ze Statu, a taky jsem mluvil s nekolika lidmi o tom, proc nepouzivaji doma Internet (ackoliv treba i maji pocitac).

Neni to cena pocitacu. Kdo chce pouzivat pocitac, tak nejak ty penize na pouzitelnou sestavu sezene, a nemusi byt zrovna bohaty. To je overena vec.

Neni to cena ci udajna nedostupnost pristupu. Ten se da sehnat za pevnou mesicni castku radove srovnatelnou se Zapadem.

Je to v cene obycejnych lokalnich telefonnich hovoru. Malokdo je takovy blazen, aby za pristup k informacim, o kterych si neni jisty, ze bez nich nemuze byt (plati o vetsine, nikoliv o me :-)) byl ochoten platit mesicne telefonni ucty v tisicich.

Pro uplnost, ve vsedni dny od 7(!) rano az do sesti vecer se za kazde 3 minuty lokalniho hovoru po Praze plati neuveritelne 2.25 Kc. Mimo tuto dobu je to za kazdych 6 minut.

S pozdravem,

Marek Janous

Jan Lipšanský

Že s nárůstem Internetu v naší republice počítají i firmy nejrenomovanější - respektive Telecom - dokládá následující informace:

Po výběrovém řízení, které vypsal SPT Telecom, a.s., počátkem tohoto roku, byla nakonec uzavřena dohoda mezi českou firmou TelecomSpol, s.r.o., a německou Teles AG o dodávkách a instalacích ISDN koncových zařízení (terminálový adaptér, pasivní ISDN karta, ISDN telefon) u nás. Produkty společnosti Teles zvolili provozovatelé telekomunikačních sítí i v jiných zemích Evropy - v Itálii, Francii, Velké Británii či Holandsku.

Produkty ISDN (integrated services digital network - digitální síť s integrovanými službami) byly testovány v letních měsících. Dnes jsou ve stabilním provozu již ISDN terminály (ISDN terminálový adaptér Teles.iTA/2AB a ISDN PC karta TELES SO 16.3), připojitelné k základnímu ISDN rozhraní 2B+D (je známé také pod označením BRI - basic rate interface). Toto rozhraní umožňuje připojení k síti ISDN rychlostí 2x64 Kb/s.

Pro nové uživatele ISDN v České republice bude instalován Teles Support Server, počítač, ke kterému má přístup každý majitel PC karty firmy Teles, jenž poskytuje uživatelům například pravidelný upgrade stávajících verzí všech programů a aplikací, veškeré uživatelské manuály a informace o dalších produktech.

Jan Lipšanský, PC WORLD

Budou Cesi v zahranici moci volit ?

Pokud je nam znamo, volbu po Internetu zatim jeste zadna zeme nezavedla. Lze Internet skutecne vyuzit pro volby? Je mozne zajistit tajnost volby a take to, ze voli ten, kdo volit ma? Je mozne zajistit, aby kazdy mohl volit jen jednou? Pozadavky bezpecne komunikace po Internetu byly vyvinuty pro potreby Internetoveho obchodu:

Jestlize si napriklad objednam jisty vyrobek pres Internet, chce mit prodejce jistotu, ze to jsem ja, kdo vyrobek objednava, a ja chci mit jistotu, ze moje data, jako je cislo kreditni karty, budou tajna.

Bezpecna komunikace tedy vyzaduje autenticitu (schopnost overeni totoznosti) a soukromi (schopnost dorucit zpravu jen adresatovi). Puvodni Internet, vyvinuty pro vedecke potreby, tyto
vlastnosti nemel a vetsina Internetoveho provozu je nepotrebuje ani dnes.

V pripade voleb je nezbytna moznost overeni totoznosti volice, ale zaroven je nutne utajeni toho, jak konkretni volic hlasoval, aby pravo tajne volby zustalo zachovano. Soucasny Internet a 
moderni prohlizece (browsers) to delaji tak, ze zpravy jsou zakodovane, poslane v sifre. Kodovani i dekodovani se deje automaticky.

Tradicni sifry funguji tak, ze kazda sifra ma klic, ktery je tajny. Jenom ten, kdo zna klic, muze zpravu desifrovat. V poslednich deseti letech byly vsak vyvinuty metody tak zvane kryptografie s verejnym klicem. Tyto metody maji jiste vlastnosti, ktere tradicni kryptografie nema.>
Jednou z techto vlastnosti je schopnost 'digitalniho podpisu' ktery umozni prijemci verifikovat totoznost odesilatele zpravy. Metody Internetoveho obchodu jsou zalozeny prave na techto novych vlastnostech sifrovacich systemu.

Internet se vyviji velmi rychle;

co by normalne trvalo sedm let, se na Internetu stane za rok ..

Cast verejnosti stale dostava informace z tradicnich 'papirovych' sdelovacich prostredku a nema zazit tento prekotny technologicky vyvoj. Kdyz se jedna o tema tak zavazne jako volby do zakonodanych organu, rozdilny stupen informovanosti a zkusenosti muze zpusobit i jiste problemy.

Jake jsou problemy s elektronickymi volbami?

Pan Slocum, Registrar of Voters, tedy urednik, ktery ma na starosti organizaci voleb v jedonom okrese v Kalifornii, napsal o sve zkusenosti s elektronickymi volbami:

Problem s volbou online neni technologickym, ale psychologickym problemem.

clanek pan Slocuma (anglicky)

Verejnost (jak americka, tak ceska) se pod vlivem nezasvecenych popisu v novinach casto obava, ze zli hakeri mohou zneuzit jakehokoli elektronickeho prenosu informaci. Pokud bychom vskutku byli tak bezmocni, volby po Internetu by bylo mozne falsovat. Zli hakeri by meli zelenou na ceste k uchopeni moci. Takovy byl scenar nedavneho americkeho sci-fi filmu The Net a my jiste nechceme, aby se neco takoveho stalo ve skutecnosti a v Ceske republice.
Pokud pouzijeme zkusenost pana Slokuma na ceske pomery, zda se, ze hlavnim problemem voleb po Internetu je vysvetlit verejnosti, ze pokud se volby po Internetu provedou spravne, je takovy scenar nepravdepodobny. Ve zbytku tohoto clanku se pokusime popsat, jak by takovy 'spravny zpusob' mohl vypadat.

Bezpecnost siti a pocitacu je novy technicky obor. Site, ktere jsou odborne vedeny, nejsou snadno proniknutelne.Jak tezke je proniknout do site, zalezi na situaci.: Jako s bezpecnosti Vaseho bytu nebo treba banky, je tu otazka, kolik kazde zmenseni rizika bude stat, jak financne, tak ve ztracenem pohodli, nebot je treba dodrzovat jista pravidla a pravidelne vykonavat udrzbu. Situace na scene Internetove bezpecnosti se stale meni. Nove slabiny jsou objevovany a popsany, a metody na jejich potlaceni jsou vyvinuty a nabizeny, vetsinou zdarma, puvodnim vyrobcem softwaru. Podivejme se kratce co se deje na teto scene.

Bezpecnost elektronicke komunikace

Nekolik profesionalnich stredisek, napriklad CIAC Security Web Site , ktere je financovane americkou vladou, ma splolehlive informace o virusech, tricich, a tak zvanych "dirach v bezpecnosti". To jsou diry, kterymi se neopravneny uzivatel muze neopravnene zmocnit nekterych schopnosti vaseho pocitace. Tyto informace, i kdyz psane pro odborniky, jsou pristupne komukoliv, kdo ma pristup k Internetu. Tato strediska vysetruji a dokumentuji pripady prulomu a popisuji metody prevence. Mimochodem receno, CIAC je zkratka pro anglicky nazev strediska, ktery znamena, zhruba, "Stredisko pro analyzu prulomu do pocitacu" ,a nema nic spolecneho s vyzvednou sluzbou CIA.

K cemu jsou tyto informace dobre?? Predstavte si, ze dostanete e-mail od kolegy v Nemecku:

"Chodi okolo virus, ktery vypada jako e-mailova zprava s titulkem GOOD TIMES..
Kdyz dostanes tuto zpravu, necti ji, nebo ti vymaze hard disk..."

Napojite se na CIAC a zjistite, ze zadny takovy virus nikdy nebyl. GOOD TIMES byla falesna panika, ktera radila v USA pred deseti lety a pozdeji mela druhotnou epidemii v Nemecku.
Avsak senzacni clanky v dennim tisku stale popisuji, jak treba jistemu Kmochackovi z Berouna ten GOOD TIMES nejen vymazal vsechny disky, ale i prikreslil osli usi k jeho svatebni fotce a pak mu jeste vyplundroval lednicku.

Pocitacova bezpecnost je vetsinou veci zdraveho rozumu:
Pokud mate digitalni verze svych drahocenych fotek na pocitaci, ktery je pripojen na Internet, a nemate odbornika, ktery se stara o to, aby vsechny nove objevene 'diry' byly zalepeny, je rozumne mit 'backups' - archivni kopie na pasce - zamcene ve skrini. Mira rizika zalezi na tom, jake komunikacni programy uzivate a jak peclive si vybirate zdroje techto programu. Prohlizece od znamych vyrobcu, jako je Netscape, jsou bezpecne v mezich, ktere jsou vysvetleny nize. Uzivatel, ktery bez zamysleni stahuje programy z neznamych serveru na siti, nebo dokonce uziva piratske programy, nechava byt odemceny nebo nabizi klice od bytu lidem, ktere nezna, nebo o kterych vi, ze porusuji zakony.

Schopnosti, ktere se zdravemu selskemu rozumu vymykaji, alespon na prvni pohled, prinasi prave technologie kryptografie s verejnym klicem. Tak napriklad CIAC, o kterem jsme se jiz zminili, podepisuje sve zpravy digitalnim podpisem. Pokud by to toto centrum nedelalo, zly hacker by mohl predstirat, ze je CIAC, a poslat vam nejaky nebezpecny program. Misto 'zaplaty k ucpani bezpecnostni diry'(patch), by vam poslal "Trojskeho kone", program, ktery predstira, ze je uzitecny, a pak vam provadi v pocitaci neplechu. Je tedy dulezite vedet, ze Internetove misto (WebSite) ci server jsou duveryhodne a ze server, ktery mate na svem prohlizeci, patri tomu, kdo rika, ze mu patri.
Abychom pokracovali s nasim prikladem: stredisko CIAC na svem skutecnem WebSite (serveru dokumentu) publikuje klic, ktery vas pocitac muze pouzit k dekodovani podpisu centra. Pokud podpis (sifra, ktera vypada jako nesmyslna rada pismen) je autenticky, dostante po dekodovani neco jako "Toto je skutecny CIAC" . Pokud je podpis falesny, dostanete zase jen nesmysl nebo jinou zpravu. Funguje to, protoze pro pirata ci povodnika je tezke dorucit vasemu pocitaci presny sled pismen, ktere klic prelozi do vety "Toto je skutecny CIAC". Podrobne informace o tom, jak takovou verifikaci provest i jak to vse funguje, jsou na CIAC a podobnych serverech, kde take muzete nalezt odkazy na rozsahlou odbornou literaturu.

Budeme nyni ilustrovat na prikladu, jak se tato technologie da uzit k zabezpeceni tajnych a poctivych voleb po Internetu. Chceme tak predejit mylnemu dojmu, ktery si odnasi z cetby denniho tisku bezny ctenar. Ceske , ale i zahranicni noviny, a jejich prostrednictvim vlady (viz Britske listy z 19.9) se soustredi na vypocitavani rizik, takze to vypada, ze Internet je nespolehlivym a nebezpecnym mediem pro tak citlivou vec, jako jsou volby do zastupitelskych sboru. Senzace proste prodavaji noviny lepe nez nudna fakta.

Co delaji odbornici?

Verejnost tedy ma sve opravnene pochybnosti.

Napriklad americky stat Indiana nemeskal, a schvalil zakon, ktery vypocitava, jake schopnosti by elektronicky volbni system musel mit, aby byl prijatelny.

A co odbornici? Jednaji podle toho, co kazou, a voli sve predstavitele po Internetu?>

IEEE je celosvetova inzenyrska organizace. Jeji slozka , ktera sdruzuje pocitacove odborniky, se jmenuje IEEE Computer Society . Tato organizace od tohoto roku provadi volby svych predstavitelu jednim z nasledujicich tri zpusobu:

1. volba postou,
2. volba telefaxem a
3. elektronicka volba pres Internet

Podivejme se na zpusob, ktery tato spolecnost uziva. Pokud pouzivate moderni prohlizec (napr. Netscape Navigator), bezpecnou komunikaci mate jiz k dispozici. Navstivime nyni volebni misto pocitacovych inzenyru a podivame se, jak to delaji oni.

Jak primet vas prohlizec, aby komunikoval bezpecne, a ceho si vsimnout?

Jedine, co potrebujete, je vybrat si server, ktery ma schopnost takto hovorit s vasim pocitacem. Zda prislusny server ma tuto schopnost, je oznaceno malinkym obrazkem, ikonou, v levem dolnim rohu obrazovky.

• Starsi typ prohlizece, Navigator 3, uziva obrazek klice, ktery je bud cely nebo zlomeny;
• Nejnovejsi prohlizec, Navigator 4 neboli Personal Communicator, uziva visaci zamek.

Otevreny zamek nebo zlomeny klic znamena, ze zpravy nejsou kodovane (insecure communication), zavreny zamek nebo cely klic znamena, ze rozhovor je bezpecny (secure communication).

Vetsinou je klic zlomeny ci zamek otevreny, protoze vetsina serveru neni 'bezpecnostni' ("secure").
Zlomeny klic ci otevreny zamek znaci, ze nekdo muze jak 'poslouchat' vase odpovedi na otazky formulare na siti, (Form), tak je zmenit.

Nyni zkuste tento pokus: Jdete na volebni stranku

IEEE Computer Society Election Login.

Vsimnete si, jak klic se zcelil ci zamek zavrel. Komunikace je nyni bezpecna a vas prohlizec dela extra praci: Desifruje stranku, ktera mu prisla v kodu, ukaze ji ve vasem prohlizeci, a pak zasifruje vase odpovedi, nez je posle. Pouze WebSite, ktere vam stranku s formularem Form poslalo, muze odpovedi desifrovat. Nikdo je po ceste nemuze zmenit. I kdyz vsak muzete navstivit volebni mistnost, nemuzete volit, pokud nejste clenem teto organizace. Pokud jste clenem, dostanete tajne cislo a heslo postou. Jak cislo tak heslo jsou nezbutne k registraci hlasu. Metoda volby, kterou jsme zde popsali, je pomerne bezpecna. Zadna bezpecnostni opatreni nejsou ovsem absolutni, otazka vzdy je, jak uz jsme rekli, kolik bezpecnosti je potreba a kolik to bude stat. Bezpecnostni schopnosti zabudovane do beznych prohlizecu, ktere jsou k dispozici zdarma pro skoly a podobne neziskove organizace, maji jista omezeni.

Slaba a silna kryptografie

V soucasnosti jsou v beznem uzivani dva typy kryptografie (kodovani pro zaruceni bezpeceneho hovoru):

• slaba kryptografie, kterou je mozne desifrovat pomoci velkych pocitacu,
• silna kryptografie kterou je soucasnymi pocitaci prakticky nemozne prorazit

Policejni agentury Spojenych statu, jako je FBI, chteji, aby verejnost pouzivala jen slabou kryptografii. Soucasny zakon proto nedovoluje americkym vyrobcum prohlizecu, firmam jako je Netscape nebo Microsoft, aby vyvazely z USA, at jiz postou ci po siti, prohlizece se silnym
sifrovanim.
V praxi to znamena, ze treba kdyz pan Kmochacek z Berouna by byl na studijni ceste v Mongolsku a stahl si Netscape browser, aby mohl volit v ceskych volbach, bude mit prohlizec se slabou kryptografii. Kdyby nektera z americkych policejnich agentur chtela utratit nekolik tisic dolaru, aby zjistila, zda volil ODA ci socdem, asi se ji to podari. Ovsem ono FBI to moc nezajima. Americka policie se obava toho, aby nekdo neuzil techto metod k planovani zlocinych ci teroristickych akci.
Americke agentury spor o vyvoz kodovacich technologii zatim vubec nevzdavaji (BL 19.9). Avsak Internet je globalni a nemohou jej tedy kontrolovat. Spor se asi vynori znovu s Interpolem na jedne strane a obhajci prava na soukromi na strane druhe. Vitejte do jedenadvacateho stoleti.

Zaver

Jakkoli tento spor dopadne, riziko s uzitim slabe kryptografie, ktera je nam k disposici uz ted, se zda byt dostatecne male. Volby do ceskych zastupitelskych organu pomoci dnesniho Internetu povazujeme tedy za mozne a rozumne bezpecne. Otazka bezpecnosti voleb po Internetu je opravnena. Je tu vzdy riziko, ze nejaka podvratna organizace bude chtit poskodit CR ci jednotlive volice. Takova organizace by se napriklad pokusila kopirovat nekde na ceste mezi volicem a scitacim mistem "zpravy" - hlasy, a pak by je treba postupne desifrovala (tedy i pote, co volby probehnou). Treba by si zjistila identitu nekterych volicu, a pak by je mohla vydirat (napriklad se objevi v tisku zprava: 'Velvyslanec CR v USA volil KSCM' - nebyl by to konec jeho kariery?). Srovnejme vsak elektronickou volbu s volbou postovni, a zjistime, ze pokud by nekdo chtel narusit prubeh ceskych parlamantnich voleb, ci zjistit identitu nekterych volicu, muze napriklad otevirat obalky s hlasovacimi listky, ktere byly odeslany scitacimu mistu v Cesku z jisteho mesta v jiste zemi. Mnohe zeme vsak postovni volbu pouzivaji, a to bez strachu, ze by tim ohrozovaly legitimitu voleb ci tajnost volby. Rizika tu jiste jsou, ale s uzitim kryptografie, treba i jen slabe kryptografie, se rizika voby po Internetu nezdaji byt vetsi nez u jinych metod, a jsou podle naseho nazoru unosna. Predpokladejme tedy, ze se spokojime se slabou enkrypci, ktera je zabudovana jak do Netscape, tak do Microsoft browseru, ktere jsou bezne pristupne.

Jak se to dela v praxi?

Misto, ktere provadi scitani hlasu, musi mit specialni server (secure server) ktery dokaze vyzit bezpecnostni schopnosti> prohlizece. Povsimnete si, ze spolecnost IEEE neprovadi volby na svem WebSite, a to ne nezbytne kvuli nakladum spojenym s instalaci. Je to hlavne proto, ze firma, ktera pro IEEE pocita hlasy, take taji, jak jednotlivi clenove volili. Tato firma musi overit identitu volice, aby hlas byl platny, ale nesmi ji prozradit. V soucasne dobe se identita prokazuje podobne jako u osobni volby nebo volby postou. Spolecnost IEEE posle svym clenum volebni listky postou. Kazdy listek ma identifikacni cislo. Volic vyplni volebni listek, voli-li postou, ukaze prazdny listek, voli-li osobne a a naklepe svuj hlas a identifikacni cislo (heslo) do pocitace, kdyz voli po siti. Ve vsech pripadech je identifikacni cislo prirazeno osobe volice ve volebnim seznamu. Prirazeni je vsak tajne a je pristupne jen volebni komisi v pripade, ze vysetruje eventualni volebni podvod.

I tato cast overeni totoznosti se brzy zjednodusi, az vetsina uzivatelu si vyzvedne certifikaty, ktere jim daji schopnost pozivat digitalni podpisy. Tyto certifikaty jsou jiz na Internetu k dispozici, zatim zdarma. V budoucnu muze vlada vydavat osobni certifikaty (spolu s krestnim listem) vsem svym obcanum. Anebo obcan, nez vycestuje do zahranici, si vyzvedne svuj volebni certifikat.

A kdy se to vse uskutecni?

Konec koncu zavisi na vas, zda a kdy bude tato metoda voleb pristupna cekym volicum.
Zalezi to na dobre informovane verejnosti, a na novinarich, kteri si daji praci s overovanim informaci, nez se pusti do senzacnich a strasidelnych historek. Stane se to drive ci pozdeji, jedina otazka je, zda CR se prida brzo, pozde, anebo se stane jednou z prvnich zemi, ktere tuto metodu prijmou. Technologie byla vyvinuta a je dostupna. Je vsak treba dosahnout obecneho souhlasu, ze ta ci ona metoda ja vhodna k dosazeni verejneho cile. K dosazeni takoveho souhlasu je treba verejne diskuse. Tento clanek je jednim prispevkem do takove diskuse. Vitame odlisne nazory.

Dalsi odkazy a poznamky :

1. Pravopis slov Internet a internet

by nemel dnes byt jiz predmetem dohadu a uvah. Obe slova existuji a maji ruzny vyznam:

internet
je sit pocitacu, ktere spolu komunikuji podle protokolu TCP/IP
(Transfer Control Protocol a Internet Protocol).
Toto neni definice kruhem, nebot oba protokoly maji presnou definici.
TCP/IP je popsan mezinarodni normou.
Internet
je jen jeden z mnoha internetu. Je to globalni internet, na ktery se kazdy, kdo ma pocitac, muze napojit.
Jednim z duvodu pro existenci jednotlivych izolovanych internetu ja prave bezpecnost.
2. Zakon statu Indiana v USA vypocitava pozadavky na schopnosti elektronickeho volebniho systemu

INDIANA CODE Title 3, Article 11, Chapter 7.5. Approval of Electronic Voting Systems

3. IEEE neboli Institut elekrickych a elektronickych inzenyru ma odbocky ve vetsine zemi
4. Formular neboli dotaznik na siti>

umoznuje komunikaci opacnym smerem, tedy od browseru k serveru dokumentu na webove strance.>

5. Digitalni podpisy a certifikaty>

Nejlepsi je zacit studium u tlacitka HELP ma vasem browseru. V komunikatoru (i.e. Naviagotor 4) vas heslo Security dovede k popisu bezpecnostich sluzeb na Netscape Netscape Security Solutions. Je tam dokonce i odkaz na firmu ktera vam vyda certifikat zdarma. Vlastnictvi certifikatu od soukrome firmy brzo bude stat nekolik dolaru rocne, ale je pravdepodobne, ze se tato sluzba se vyvine podobne jako overovani financni historie osob (credit) a bude tedy zdarma.>

Infomace o bezpecnosti vaseho prohlizece - 'security icon'.

Dalsi informace o bezpecnostnich schopnostech vaseho prohlizece muzete ziskat kliknutim na tuto ikonu (visaci zamek
nebo zlaty klic). Informace jsou take na Informacich o strance v menu 'View' v na navigatoru.

Odkazy na studie o volbach pres Internet

• Electronic Voting Hot List>
• Electronic Voting
6. Informace o kandidatech a otazkach> Jiz dlouhou dobu jsou na Internetu k dispozici podrobne informace o otazkach v referendech a o kandidatech do volenych organu v USA, napriklad California Election Information.
   Ponekud skromnejsi informace jsou dostupne i v Cesku nebo i v Armenii .

7) Odkazy k obecnym otazkam voleb, bohuzel pouze tykajici se USA.
John's Kewl Web Links: Politics, Agencies, Election, Law and Government>

8) Zpravy v tisku o bezpecnosti Internetu jsou cato zkreslene .
Diky sluzbe Trafika, ktera se svetovou erudici nabizi clanky z ceskeho tisku na Internetu, se napriklad docteme v clanku Internet je nebezpecny.. (Lidove noviny z 2.9.1997) o projektu Deschall, v nemz skupina odborniku a studentu desifrovala zpravu zakodovanou pomoci starsiho standartu DES . Pracovali tedy s "velmi slabym kodovanim" ktere se jiz neuziva ani pro obchod. Podle ceskeho clanku, to vypada tak, ze ani armada , ktera ovsem uziva silne kodovani, neni schopna bezpecne komunikace. Takovy zaver by byl v rozpory s fakty, ktere zainteresovany ctenar muze najit v mnoha odbornych i popularnich clancich o navrzenem standartu pro kodovani.

Odkazy (anglicky) na DES jsou na priklad tyto:

---

Co je DES?

• DES Challenge Attack
• RSA Laboratories Secret-Key Challenge

Odkazy (anglicky) na kryptografii s verejnym klicem jsou na priklad tyto:

---

• Public Key Cryptography
• RSA Data Security, Inc.
• Using RSA Public Key Cryptography for Internet Security
• Security and Encryption on the Web