středa 15. října O B S A H Internet: Zpravodajství z Invexu (2. část, Jan Lipšanský) Česká společnost na Invexu: Vztah k podvodu (Marek Janouš) Ještě jednou k významu internetu a o tom, zda je čeština pro uživatele internetu překážkou (Tomáš Pecina, Jan Čulík) Sloupek Ivana Kytky: Mj. o Janu Rumlovi a o rozhovoru s novým britským velvyslancem pro ČR: bude Británie taky zavádět víza pro české občany? České zdravotnictví: Rušení nemocnic (Jindřich Ginter) Seznam nemocnic, které mají přijít ke zrušení Dokument: Zásady zákona o právu na informace (předkládá senátor Michal Žantovský a poslanec Oldřich Kužílek) ČR, Čechoameričané a NATO: Čechoameričané za kongresovou akci proti vstupu ČR do NATO! (Josef Schrabal) Kompletní Britské Listy Ikona pro Vaši stránku... |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|

Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

Zpravodajství z Invexu - 2. část

V úterý 14. 10. se mimo jiné konala prezentace firmy Cisco, na níž vystoupil vedoucí technologické sekce Gary Kunis. Ve svém příspěvku se zaměřil na nové produkty společnosti, jimiž se Cisco pokouší o zjednodušení služeb jak intranetových, tak internetových. Zvláště Internet patří podle názoru pana Kunise k oblasti se širokým spektrem možností a uplatnění. V Americe totiž už dnes není výjimkou, že se lidé připojují z domova rychlostí dříve vyhrazenou velkým podnikům. Novinkami jsou analogové terminální adaptéry ISDN, GSM, xDSL a SW56. Samozřejmostí se stává i možnost pracovat doma - podnikový server zajišťuje kterémukoliv pracovníkovi kdekoliv ve světě (Cisco má pobočky v Káhiře, Paříži, San José, Tokiu, Rio de Janeiru a Sydney) okamžité a stejné připojení, jako kdyby pracoval přímo v ústředí.

Na dotazy, týkající se specifik České republiky, odpověděl Gary Kunis, že v přední řadě by mělo Internet využívat školství. "Když se dítě na něco zeptá otce, ten už nemusí být za hlupáka, když nic neví, ale naopak může dítěti na Internetu vyhledat nejnovější informace."

Stejně tak by měl začít Internet využívat český průmysl - v dnešní době je obvyklé obchodování po Internetu, po síti, a pokud chce Česká republika držet krok se světem a bez problémů a handicapů vstoupit do 21. století, bude se muset také začlenit.

"Myslíte si, že Boeing chtěl investovat do informačních technologií? Nechtěl, ale musel. Jinak by zůstal pozadu a tratil by."

"V Evropě se vydává na IT daleko méně peněz než v Americe," posteskl si Gary Kunis. "Vezměte si tzv. "success story" Argentiny. Investovala větší částky do rozvoje telekomunikací a dnes má nejstabilnější ekonomiku, která dokonce předstihla ekonomiku USA. Pokud tedy chce Česká republika dohnat západní země, měla by investovat do rozvoje infrastruktury."

Pro Britské listy Jan Lipšanský, PC WORLD

Marek Janouš

Setkal jsem se v pondělí na Invexu s příznačnou věcí. Před stánkem jedné firmy, kde se zakrátko mělo konat losování výherců soutěže, se shromážděný dav vcelku nahlas bavil o tom, kolik tam kdo hodil lístečků, a ozývaly se věty jako: "Tys tam hodil jen jeden, ty vole?"

Můžeme asi těžko očekávat úctu k zákonům v zemi, kde se podvodníci chlubí svým podvodem. Kde je podvod brán jako přijatelný způsob získání materiálních nebo jiných výhod. Prosím dejte si to do souvislosti s hypotézou, že největším odsouzením pro člověka je odsouzení jeho okolím. U nás se dočká odsouzení spíše ten, kdo nepodvádí.

Nemyslím si, že zveličuji jednu obyčejnou soutěž a případ pozorovaný na bandě adolescentů. Až ještě trochu zestárnou, budou se chovat stejně jako podnikatelé, manažeři nebo politici.

Marek Janouš

Jistěže v těch Klausových textech ( viz včerejší BL) je celá řada rozumných myšlenek. Jenže myslím jde o něco trochu jiného:

1. Z těch textů je zjevné, že Klaus neví o internetu nic a pojem moderní technologie ho irituje. Vzhledem k tomu, že se obecně považují mezinárodní informační sítě za hlavní faktor dalšího hospodářského rozvoje v rychle vznikajicí INFORMAČNÍ společnosti, je nevědomost a záporný postoj šéfa českého státu v této souvislosti VELMI na pováženou.

Václav Klaus neví, že v důsledku vzniku internetu dochází k rušení vzdáleností, což má obrovský ekonomický význam. Neví, že se propojením světových sítí vytváří nový celosvětový mozek, jehož součástí jsou milióny mozků jednotlivců. Jistě, internet je zároveň zneužíván k obrovskému množství nesmyslů. Ten však, kdo například někdy využil servisu MEDLINE, obsahujícímu shrnutí odborných lékařských článků na všechna témata za posledních třicet let, si je vědom obrovského a vzrůstajícího významu internetu. Je zcela zjevné, že se internet stává významným nástrojem v mnoha oborech lidské činnosti.

2. Vztah mezi vědeckým výzkumem a jeho aplikací v průmyslu je jistě složitý. Nicméně, zase v důsledku nových technologií a podstatně postupující demokratizaci světa se do určité míry zjednodušuje. Jak se na Západě pořád zdůrazňuje, dnes je úplně jedno, přijde-li s novou myšlenkou Islanďan nebo Ceyloňan. Má-li chytrý technologický nápad, prostřednictvím internetu si rychle najde investora, a do několika týdnů se věc už může celosvětově vyrábět - je jedno kde na světě. Přesně tak to dnes chodí v Číně - všimněte si, že ty nesmírně populární dětské hračky cyber pets se vyrábějí v Číně. (Přirozeně nechci říct, že vymyslet cyber pet je vědecký výzkum.) Některé národy jsou ale neobyčejně rychlé při využívání nových myšlenek v souvislosti s novými komunikačními technologiemi.

3. Třetí bod má souvislost s potřebou demokratického přístupu ke vzdělání a k nutnosti stimulovat národ, aby vyšel ze své "hlouposti", jak to definoval na Fóru pan Pavlík. Tony Blair nepředpokládá jako pan Klaus, že je určitá část národa hloupá a že se s tím nedá nic dělat. (Nejsem stoupencem labouristů ani žádné "levicové ideologie"!) Na dotaz, proč Klaus více neinformuje lidi o vstupu do NATO, řekl: "Kdo tomu chce rozumět, tak tomu rozumí, a nevím, jakou ještě dělat propagaci." Viz včerejší přehled zpráv z ČTK) To je ze západního hlediska arogantní a nekonstruktivní přístup.

Blairovci a jim podobní se snaží v zájmu hospodářského přežití národa stimulovat většinu občanů k uvědomělé, aktivní, hospodářské činnosti - aby vystoupili ze své "hlouposti" a realizovali svůj potenciál. K tomu - mimo jiné - má sloužit i internet. (Nejen ale.)

4. Jistě, ČR má obrovský handicap v tom, že tam lidi většinou neumějí anglicky. Proto taky se tam mluví o věcech úplně jinak, než mimo ČR. (O tom jsou právě Britské listy.) Prvním, obrovským úkolem, je tuto neznalost angličtiny překonat. Proto je tak strašně důležité, aby co největší množství mladých lidí z ČR jelo do světa. Ale na to zase nejsou peníze.

Jan Čulík

Čeština na Internetu

Na diskusních fórech Neviditelného psa i Britských listů se rozhořela místy vášnivá debata o významu Internetu pro vzdělání. Padla zmínka i o důležitosti jazykové přípravy a erudice jeho uživatelů.

Bude bezesporu zajímavé podívat se, jakými jazyky dnešní Internet mluví. Vezměme jako referenci index vyhledávače AltaVista, což představuje přibližně 80 milionů webových stránek. Přestože AltaVista některé jazyky nerozlišuje (chybí třeba slovenština) a zřejmě ne všechny indexované dokumenty jsou označeny správným tagem, výsledek je zajímavý:

Ačkoli si mezi srovatelnými zeměmi regionu nestojíme špatně, závěr je nekompromisní:

• Kdo ovládá pouze češtinu, má přístup k 0,08 % zdrojů na Síti.

• Kdo umí navíc německy, může využívat přibližně 1,2 % zdrojů.

• Kdo umí anglicky, je mu otevřeno 88 % internetových stránek.

Tomáš Pecina
Praha, 14.10.1997

Slovo má Ivan Kytka

1.

Nový britský velvyslanec David Broucher se vrací do Prahy jako diplomat znovu po dvaceti letech. Když končil v roce 1978 svou první misi v Praze, sledovalo ho při cestách za branami amabsády pravidelně černé auto. Pamatuje si také, že zaměstnanci velvyslanectví chodili nejraději na pivo do restaurace U Tomáše, že typické české jídlo je svíčková a že se jednou setkal s disidentem Václavem Havlem.

Když se vracel před dvaceti lety z Prahy do Londýna, vládli v  Británii stejně jako nyní labouristé a mezi Londýnem a Prahou platila vízová povinnost.

David Broucher ví, že roste počet českých Romů žádajících ve Spojeném království o azyl a že kanadská vláda již obnovila vízovou povinnost.

"Neexistují žádné okamžité plány na zavedení vízové povinnosti mezi našimi zeměmi," ujišťuje české novináře v Londýně a dodává, že Británie považuje Českou republiku za demokratickou zemi, která dodržuje lidská práva.

Když se ho ptám na zákon o nabývání českého občanství, který i podle některých Britů právě Romy diskriminuje, odpovídá diplomaticky a  vyhýbavě: Prezident Havel přece říkal, že ten zákon není rasistický.

2.

Britský politický systém se vyhýbá složitým ministerským rošádám uzavřenou džentlmenskou dohodou. Britský premiér si stejně jako trenér fotbalového mužstva může pokaždé v květnu přestavět svůj tým, v podstatě jak je mu libo. Ministři mohou odejít na vlastní nebo premiérovu žádost, věnovat se rodině nebo lukrativnějšímu zaměstnání. Nikdo nic nepotvrzuje ani nevyvrací. Premiér však musí jednat rychle a rozhodně. Jinak je považován za  slabého vládce kabinetu. A začne se spekulovat o jeho výměně.

3.

Když neviditelná ruka britského trhu nedoručila do oddělení parfumerie v  mém nejbližším supermarketu oblíbený šampón mé dcery, pozdvihl jsem obočí. A zastavil se při odchodu v oddělení služeb pro klienty.

"Omlouvám se, jsem Váš pravidelný zákazník a je mi strašně líto, že u Vás už tři týdny nemohu sehnat oblíbenou značku šampónu," pravil jsem hlasem, který vyjadřoval účast nad tím, že vyřizovat podobné kratochvilné stížnosti není žádný med.

"My jsme ho, pane, objednali. ALE ONI NÁM HO NEDODALI," pravila usměvavá obsluha.

"Hm, ONI asi nevědí, že Vaši zákaznící jsou z toho pak velmi smutní," pravil jsem ještě stále kratochvilným tónem sobotního rána. "Víte, nám by pomohlo, kdybychom to od Vás měli písemně," pravila obsluha a podala mi Knihu přání a stížností, kterou jsem viděl naposledy před deseti lety v prodejnách Pramene.

Teď čekám na odpověď a chystám další zápis. Už při třetím nákupu po sobě byl v regálu, kde obvykle stávají vzorně vyrovnané láhve Plzeňského prazdroje, prázdno a štítek s textem: "S omluvou vyprodáno!".

Ivan Kytka

Nemocnice navržené ministerstvem zdravotnictví k definitivnímu zrušení (název nemocnice - “souhlasí s tím okresní úřad?" - okres)

Tomáš Hořejší, Sdružení novinářů

Zásady zákona o právu na informace

(predkladaji: senator Michael Zantovsky a poslanec Oldrich Kuzilek, zari 1997)

Zasada c. 1 - Predmet a ucel upravy

1) Zakon stanovi nektere podminky a provedeni clanku 17 odstavec 1, 2 a 4, ktere zarucuji pravo na informace a clanek 17 odstavec 5 Listiny zakladnich prav a svobod, ktery uklada statnim organum a organum uzemni samospravy povinnost primerenym zpusobem poskytovat informace o sve cinnosti.

2) Zakon nasleduje Doporuceni (z roku 1981) 19 Vyboru ministru clenskych statu Rady Evropy a pristupu k informacim uchovavanymi statnimi organy.

3) Zakon zajistuje pravo verejnosti na informace a povinnost organu verejne spravy poskytovat primerenym zpusobem informace o sve cinnosti tim, ze stanovi zpusob a podminky, za kterych se umoznuje vyhledavat a ziskavat nejuplnejsi mozne informace, ktere maji organy verejne spravy k dispozici. Jeho ucelem je zlepsit oduvodneni rozhodnuti techto organu a poskytovat verejnosti tyto informace pri soucasne ochrane prav jednotlivcu a schopnosti techto organu vykonavat svou odpovednost, a tim zlepsit vztahy mezi verejnosti a organy verejne spravy.

Zasada cislo 2 - Povinne subjekty

Zasada cislo 3 - Zakladni principy

2) Kazdy organ verejne spravy je povinen pravidelne poskytovat primerenym zpusobem informace o sve cinnosti.

3) Kazda fyzicka i pravnicka osoba (dale jen “zadatel") ma pravo informace uvedene v predchozich odstavcich obdrzet.

4) Organ verejne spravy nesmi odeprit informace nebo omezit dostupnost informaci zadateli s vyjimkou pripadu a zpusobem vyslovne uvedenym v tomto zakone.

5) Pristup k informacim se musi uskutecnovat na zaklade rovnosti.

6) Na informace, ktere nebyly dosud zverejneny, se nelze odvolavat, neplynou z nich zadne povinnosti a nikdo jimi nesmi byt nepriznive ovlivnen.

Zasada cislo 4 - Povinnost zverejnovat informace

1) Informace zverejnovane kazdym organem verejne spravy

Kazdy organ verejne spravy musi pro informovani verejnosti ve svem sidle a svych uradovnach zverejnit na miste, ktere je vseobecne pristupne, jakoz i umoznit porizeni jejich kopie, tyto informace:

a) duvod a zpusob zalozeni organu verejne spravy, vcetne podminek a principu, za kterych provozuje svoji cinnost,

b) popis sve organizacni struktury s popisem vsech mist, na kterych je mozno ziskat prislusne informace, kde lze podat zadost ci stiznost, predlozit navrh, podnet ci jine dozadani anebo obdrzet rozhodnuti,

c) popis mista a zpusobu, kde lze podat opravny prostredek proti rozhodnuti organu verejne spravy, a to vcetne vyslovneho uvedeni pozadavku, ktere jsou v teto souvislosti kladeny na zadatele, jakoz i popis formalnich ci neformalnich postupu a pravidel, ktere je treba dodrzovat pri techto cinnostech. V pripade formularoveho postupu je treba take uvest nazev prislusneho formulare a zpusob a misto, kde lze takovy formular ziskat.

d) popis postupu, ktery musi organ verejne spravy dodrzovat pri vyrizovani vsech zadosti, navrhu i jinych dozadani obcanu, a to vcetne prislusnych lhut, ktere je treba dodrzovat,

e) nazvy zakonu, jinych obecne zavaznych predpisu a dalsich predpisu, podle nichz organ verejne spravy zejmena jedna a rozhoduje, ktere stanovuji pravo zadat informace a povinnost poskytovat informace, a ktere upravuji dalsi prava obcanu ve vztahu k organu verejne spravy, a to vcetne informace, kde a kdy jsou tyto predpisy poskytnuty k nahlednuti,

f) cenik poplatku za poskytovani informaci.

2) Informace zverejnovane na zadost

Ostatni informace, kterymi organ verejne spravy disponuje, a ktere nejsou vymezeny predchozim odstavcem, musi organ verejne spravy poskytnout na pozadani, s vyjimkou pripadu vyslovne uvedenych v tomto zakone.

3) Povinnost odkazat na zverejnenou informaci

a) Pokud zadost smeruje k poskytnuti informace, ktera byla zverejnena a je verejne pristupna, muze organ verejne spravy co nejdrive, nejpozdeji vsak do 10 dni, misto poskytnuti informace sdelit zadateli udaje, umoznujici vyhledani a ziskani zverejnene informace.

Zasada cislo 5 - Omezeni prava na informace

Alternativa 1:

Pokud organ verejne spravy informaci poskytuje podle tohoto nebo jineho zakona (1) zpusobem a v souladu s omezenim, uvedenym v tomto zakone, nejde o poruseni o poruseni povinnosti mlcenlivosti anebo jinych postupu, chranicich nektere informace.

Alternativa 2:

1) Omezeni k ochrane verejnych zajmu

a) Je-li pozadovana informace v souladu s pravnimi predpisy (odkaz c.2) oznacena za utajovanou skutecnost, k niz zadatel nema opravneny pristup, organ verejne spravy jeji poskytnuti, k nemuz je jinak povinen podle tohoto zakona, omezi tak, aby nebyla porusena ochrana utajovane skutecnosti, nebo ji odepre.

(odkazy (c. 1) Např. par. 11 zakona 90/1995 Sb. o jednacim radu Poslanecke snemovny, par. 23 zakona 71/1967 Sb. O spravnim rizeni, par. 34 zakona 367/1990 Sb. O obcich, (c. 2) zakon 102/1971 o ochraně statniho tajemstvi, resp. pripravovany zakon o ochrane utajovanych skutecnosti) b) Zadna informace nesmi byt oznacena za utajovanou skutecnost a jeji poskytnuti nesmi byt omezeno ci odepreno jenom proto, ze by se tim ztizila schopnost organu verejne spravy prosadit svuj zamer.

2) Omezeni k ochrane soukromi a soukromych zajmu

a) ochrana osobnosti a soukromi

1) Informace, ktere vypovidaji o osobnosti a soukromi fyzicke osoby, jejim rasovem puvodu, narodnosti, politickych postojich a clenstvi v politickych stranach a hnutich, vztahu k nabozenstvi, o jeji trestne cinnosti, zdravi, sexualnim zivote a majetkovych pomerech, organ verejne spravy poskytne pouze tehdy, stanoví-li tak zvlastni zakon, nebo se souhlasem zijici dotcene osoby, pokud je mozne, aby tento projev vule ucinila. Jestlize nelze podminku souhlasu splnit, lze informace poskytnout jen za predpokladu, ze bude zachovana lidska dustojnost, osobni cest, dobra povest a chraneno dobre jmeno dotcene osoby.

2) Pisemnosti osobni povahy, podobizny, obrazove snimky a obrazove a zvukove zaznamy tykajici se fyzicke osoby nebo jejich projevu osobni povahy organ verejne spravy poskytne jen s jejim svolenim, pokud je mozne, aby tento projev vule ucinila. Jestlize nelze podminku souhlasu splnit, lze uvedene skutecnosti poskytnout jen za predpokladu, ze bude zachovana lidska dustojnost, osobni cest, dobra povest a chraneno dobre jmeno dotcene osoby.

B) Ochrana obchodniho tajemstvi

1) Pokud je pozadovana informace obchodnim tajemstvim (odkaz c. 3), organ verejne spravy ji neposkytne. Je vsak povinen zadateli poskytnout doprovodne informace.

2) Za obchodni tajemstvi se nepovazuje nakladani s verejnymi prostredky a s verejnym majetkem.

c) Ochrana majetku

(Odkazy - c. 3: paragraf 17 obchodniho zakona, c. 4: par. 24 zakona 337/1992 o sprave dani a poplatku)

3) Organ verejne spravy muze omezit poskytnuti informaci, pokud jejich podrobnost ci nedulezitost vyzaduje neprimereny zpusob poskytnuti, ktery by zavazne narusil cinnost organu verejne spravy, anebo se vzahuji vylucne k vnitrnim pokynum a personalnim predpisum organu verejne spravy.

4) Vsechna omezeni prava na informace provede organ verejne spravy tak, ze poskytne pozadovane informace po vylouceni tech informaci, u nichz to stanovi zakon. O odeprenych informacich poskytne ty informace, ktere nejsou chranene, zejmena o jejich existenci, puvodu, poctu, duvodu odepreni a dalsich dulezitych rysech (dale jen “doprovodne informace"). Pravo odeprit informaci trva pouze po dobu, po kterou trva duvod odepreni.

Zasada cislo 6 - Postup pri zadosti o informace

Pri zadosti o informace (dale jen “zadost") podle zasady cislo 4 odstavec 2) se postupuje nasledovne:

1) Podani zadosti

a) Zadost je podana dnem, kdy dosla organu verejne spravy, ktery pozadovanymi informacemi disponuje.

b) Zadost lze podat pisemne, ustne do protokolu, telefonicky, faxem, elektronickou postou nebo jinou technicky proveditelnou formou.

c) Zadost se posuzuje podle obsahu. Musi z ni byt patrno kdo ji cini, kterych informaci se tyka a co pozaduje (nahlednuti, kopie, vypis atd.), jakym zpusobem ma byt informace poskytnuta a pro jaky ucel bude vyuzita (obchodni, soukromy, pro potreby sdelovacich prostredku apod). Zvlastni pravni predpisy mohou stanovit dalsi nalezitosti zadosti.

d) V pripade pochybnosti, zda poskytnute informace nebudou vyuzity k jinemu druhu ucelu, si ogran verejne spravy muze od zadatele vyzadat pisemne prohlaseni.

e) Pokud zadost nema predepsane nalezitosti, pomuze organ verejne spravy nedostatky odstranit, popripade zadatele do 10 dnu vyzve, aby je ve lhute 30 dnu odstranil; zaroven jej pouci, jaky vyznam muze mit neodstraneni nedostatku pro dalsi prubeh rizeni (zejmena poskytnuti jinych informaci, poskytnuti vetsiho ci mensiho mnozstvi informaci, nebo neposkytnuti informaci). Pokud zadatel v teto lhute nedostatky neodstrani, organ verejne spravy o zadosti rozhodne na zaklade jejiho nedostatecneho obsahu.

f) Na prani zadatele musi byt prijeti zadosti potvrzeno. Stejne tak musi byt zadateli na jeho zadost potvrzena predpokladana vyse poplatku za poskytnuti informace.

g) Pokud organ verejne spravy nedisponuje nekterymi pozadovanymi informacemi a nevyzada si je od jineho organu verejne spravy, je povinen varianta 1: žádost co nejdrive, nejpozdeji vsak do 10 dnu, postoupit prislusnemu organu verejne spravy a uvedomit o tom zadatele. Varianta 2: co nejdrive, nejpozdeji vsak do 10 dnu, sdelit zadateli, ktery organ verejne spravy je prislusny.

2) Jednani o rozhodnuti a protokol o rizeni

a) Organ verejne spravy proveri, zda a jak muze pozadovane informace poskytnout. Muze si je tez vyzadat od jineho organu verejne spravy, pokud je to primerene pro splneni ucelu tohoto zakona. Organy verejne spravy jsou povinny tomuto vyzadani vyhovet pri dodrzeni stanovenych lhut.

b) Vyzaduje-li to povaha zadosti, zejmena prispeje-li se tim k jejimu objasneni (napriklad k identifikaci pozadovanych informaci, k urceni rozsahu pozadovanych informaci), projedna se zalezitost se zadatelem v dalsim jednani, vcetne ustniho.

c) Pokud organ verejne spravy zjisti, ze bude muset za poskytnuti informace vymerit poplatek podstatne prekrajujici potvrzenou vysi poplatku, je povinen na to zadatele bez prodleni upozornit. Zadatel je opravnen po oznameni nove predpokladane vyse poplatku od zadosti castecne nebo zcela odstoupit.

d) Informace se poskytuji bez rizeni nebo na zaklade rizeni.

(1) Bez rizeni lze poskytnout informace na pockani. O tom pracovnik ogranu verejne spravy pouze ucini zaznam.

(2) Ostatni informace se poskytuji na zaklade rizeni. O rizeni se porizuje protokol, ktery obsahuje jmeno pracovnika zodpovedneho za nalezite vyrizeni zadosti, zaznam o ustnim podani zadosti, zaznam o dulezitych ukonech v rizeni, zejmena o ustnim jednani, o rozhodnuti a poskytnuti ci omezeni informaci, pripadne dalsi potrebne udaje. Z protokolu musi byt zejmena patrno, kdo, kde a kdy rizeni provadel, jak rizeni probihalo, jake navrhy byly podany, a pokud se rozhodovalo hlasovanim, tez jak kdo hlasoval.

(3) Protokol musi predevsim obsahovat zduvodneni kazdeho omezeni prava na informace, vcetne zduvodneni vylouceni jednotlivych informaci.

(4) Protokol podepisuje pracovnik (clen) organu verejne spravy provadejiciho rizeni, protokol o hlasovani vsichni pritomni clenove organu verejne spravy. Odepreni podpisu, duvody tohoto odepreni a namitky proti obsahu protokolu se v nem zaznamenavaji.

3) Vyrizeni zadosti

a) Pro zvoleni zpusobu poskytnuti informaci je rozhodujici zpusob urceny v zadosti anebo je veci vzajemne dohody. Informace lze poskytnout ustne, konzultaci vcetne moznosti poridit opis ci vypis, pisemne ci poskytnutim kopii predloh s pozadovanymi informacemi, na technickem nosici dat, osobne, postou, telefonicky, faxem, elektronickou postou a podobne.

b) O zadosti organ verejne spravy rozhodne tak, ze:

(1) poskytne zadateli pozadovane informace v pozadovanem rozsahu a zpusobem, ktery vyplyva ze zadosti anebo z dohody,

(2) sdeli zadateli, ze informace nemuze poskytnout zpusobem, ktery vyplyva ze zadosti, a navrhne jine zpusoby poskytnuti informaci. Pokud zadatel nezvoli nektery z navrzenych zpusobu do 30 dnu od sdeleni, rozhodne o zpusobu poskytnuti organ verejne spravy,

(3) poskytne zadateli jen nektere pozadovane, pripadne doprovodne informace a zaroven mu sdeli, ze rozhodl omezit poskytnuti ostatnich pozadovanych, pripadne doprovodnych informaci, anebo zadateli sdeli, ze rozhodl odeprit informace,

(4) poskytne zadateli jen nektere pozadovane, pripadne doprovodne informace a zaroven mu sdeli, ze nemohl poskytnout ostatni pozadovane informace, protoze nebyly v zadosti i pres vyzvu dostatecne upresneny, anebo zadateli sdeli, ze z tohoto duvodu nemohl poskytnout zadne informace.

c) Soucasti rozhodnuti podle tohoto odstavce je take stanoveni vyse poplatku. Rozhodnuti obsahuje oduvodneni a pouceni o moznosti odvolani a musi se dorucit zadateli ve lhute stanovene pro vyrizeni zadosti.

d) Jestlize organ verejne spravy ve stanovene lhute neposkytl informace ci nevydal rozhodnuti, ma se za to, ze rozhodl informace odeprit.

e) Jestlize zadatel neobdrzel vyrizeni zadosti nebo odvolani v uvedene lhute ani neobdrzel pisemne oduvodneni prodlouzeni lhuty, ma se za to, ze na prislusnem stupni vycerpal sve zakonne moznosti.

4) Odvolani

Odvolani a dalsi opravne prostredky proti rozhodnuti se ridi prislusnymi ustanovenimi zakona cislo 71/1967 Sb. spravniho radu a ustanovenimi zakona cislo 99/1963 Sb. obcanskeho soudniho radu o spravnim soudnictvi, pokud tento zakon nestanovi jinak.

Zasada cislo 7 - Lhuty

1) Lhuta pro vyrizeni zadosti je 10 dni. Zacina bezet ode dne nasledujiciho po dni obdrzeni zadosti o poskytnuti informace, po dni odstraneni nedostatku podani anebo kdy zadatel zvolil jiny navrzeny zpusob poskytnuti informaci (zasada cislo 6, odstavec 3 b 2), po dni doruceni organu, kteremu byla zadost postoupena, anebo pote, kdy zadatel potvrdi, ze trva na poskytnuti jiz zverejnene informace.

2) Lhuta pro vyrizeni odvolani je 20 dni. zacina bezet ode dne nasledujiciho po dni obdrzeni odvolani.

3) Stanovene lhuty je mozno prodlouzit ze zavaznych duvodu, maximalne vsak o 10 dni. Zavaznymi duvody jsou:

a) vyhledani a sber pozadovanych zaznamu v jinych uradovnach, ktere jsou oddelene od uradovny vyrizujici zadost,

b) vyhledavani, sber a prislusne prozkoumani objemneho mnozstvi oddelenych a odlisnych zaznamu pozadovanych v jedne zadosti,

c) konsultace s jinym organem verejne spravy, ktery ma zavazny zajem na rozhodnuti o zadosti, nebo mezi dvema nebo vice slozkami organu verejne spravy, ktere maji zavazny zajem na predmetu zadosti. Zadatel musi byt o prodlouzeni lhuty i o jeho duvodech vzdy prokazatelne informovan a to vcas pred vyprsenim lhuty pro poskytnuti informace nebo pro vyrizeni odvolani.

Zasada cislo 8 - poplatky

1) Kopie informaci, ktere jsou verejnosti k dispozici poskytuji organy verejne spravy za cenu nepresahujici prime naklady na jejich porizeni.

2) Poplatky za poskytovani ostatnich pozadovanych informaci se ridi podle zakona cislo 368/1992 Sb. o spravnich poplatcich.

3) Navrhujeme novelisaci zakona cislo 368/1992 o spravnich poplatcich:

“Zakon 368/1992 se meni takto:

a) rozlisi se ukony, ktere jsou administrativne nenarocne (napr. porizeni kopie, predlozeni pristupneho dokumentu),

b) a ukony, ktere vyzaduji usili (napr. vyhledani, sber a prozkoumani mnozstvi oddelenych a odlisnych zaznamu, vylouceni nekterych informaci, u nichz je pravo na poskytnuti omezeno),

c) zpoplatnovat nelze ukony, kterymi organ verejne spravy rozhoduje o poskytnuti informaci (napr. reseni pravnych problemu, problemu postupu, ktere mohou nastat v prubehu zpracovani zadosti),

d) od poplatku jsou osvobozeny zadosti, pokud by se naklady na vybrani poplatku rovnaly nebo prevysily poplatek, a zadosti, vyzadujici jen malo usili, pokud neni informace zadana k obchodnimu vyuziti. Poplatky za zadosti nelze ukladat predbezne, vyjma pripadu, kdy zadatel drive nezaplatil takovy poplatek, anebo poplatek pravdepodobne presahne 500 korun,

e) poplatky za poskytnuti informace administrativne nenarocne se stanovi podle obvyklych nakladu na porizeni kopii,

f) poplatky za poskytnuti ostatnich informaci se stanovi jen do vyse nakladu primeho usili k jejich poskytnuti a meterialovych nakladu, vcetne poskytovani informaci prostrednictvim elektronickych medii (napr. poplatky za objem informaci predanych na technickem nosici dat, poslanych elektronickou postou atd.),

g) poplatky stanovene podle predchoziho odstavce organ verejne spravy (1) snizi o polovinu na zaklade verejneho zajmu, zejmena pro verejne sdelovaci prostredky, vzdelavaci a vedecke instituce a obecne prospesne spolecnosti, (2) zvysi na dvojnasobek, pokud je poskytuje pro obchodni ucely.

Zasada cislo 9 - Zaloba na prezkoumani zakonnosti rozhodnuti organu verejne spravy

Pri zalobe na prezkoumani zakonnosti rozhodnuti organu verejne spravy se postupuje podle zakona cislo 99/1963 Sb. obcansky soudni rad, casti V. o spravnim soudnictvi.

Zasada cislo 10 - Prestupky

Navrhujeme novy “Prestupek na useku prava na informace", a zaroven navrhujeme, aby tento prestupek byl projednatelny na navrh:

Zakon cislo 200/1990 Sb. o prestupcich se meni a doplnuje takto:

1. Vklada se novy paragraf 21b: Prestupek na useku prava na informace (1) Prestupku se dopusti ten, kdo porusi povinnost, stanovenou obecne zavaznym pravnim predpisem o pravu na informace a o povinnosti organu verejne spravy poskytovat informace. (2) Za prestupek podle odstavce 1 lze ulozit pokutu do 50 000 korun a zakaz cinnosti.

2. v paragrafu 68 se za text “prestupky podle par. 49 odst. 1. pism. a)" vklada novy text: “a podle par. 21b".

Zasada cislo 11 - Podavani vyrocnich zprav

Kazdy organ verejne spravy musi do 1.3. kazdeho roku odevzdat ministerstvu vnitra vyrocni zpravu za predchazejici kalendarni rok o sve cinnosti v oblasti poskytovani informaci obsahujici nasledujici udaje:

a) pocet podanych zadosti o informace,

b) pocet podanych odvolani proti rozhodnuti,

c) vysledky kazdeho rizeni a duvody omezeni ci odepreni informace ci nevyhoveni odvolani,

d) opis kazdeho rozsudku soudu,

e) vysledky individualniho pracovne-pravniho, prestupkoveho nebo trestne-pravniho rizeni,

f) dalsi informace vztahujici se k uplatnovani tohoto zakona

Zasada cislo 12 - Spolecna a zaverecna ustanoveni

1) Varianta 1: Na rizeni podle tohoto zakona se nevztahuje zakon cislo 71/1967 Sb. spravni rad, pokud tento zakon nestanovi jinak.

Varianta 2: Je vsak mozne pouzit s nekterymi vyhodami i opacne reseni, tedy vychazet z obecneho principu, ze na rizeni podle tohoto zakona se vztahuje zakon 71/1967 Sb. spravni rad, a vyjmenovat ve spolecnych ustanovenich neopak ta ustanoveni tohoto zakona, na ktera se nevztahuje.

2) Tento zakon nabyva ucinnosti devet mesicu po vyhlaseni.

Čechoameričané za kongresovou akci proti vstupu ČR do NATO!

Josef Schrabal

V me "Poznamce k odpovedim Jana Kavana" uverejnene v Britskych listech, jsem se mimochodem zminil of pripravovane akci "Cechoamericane za kongresovou akci".

Dostal jsem nekolik dopisu zadajicich podrobnosti.

PREDBEZNE:

Tato akce bude zadat americke volice, nejen puvodem z CR, ale i jejich pratele, aby v jednotlivych statech USA a  v jednotlivych poslaneckych okrscich uvedomili sve zvolene zastupce o problemech a vydajich spojenych se vstupem stredoevropskych statu do NATO.

Zakladni pozadavky byly prohlaseny Helsinskou komisi 12. kvetna. Predevsim zadame, aby byla napravena diskriminace proti tem Americanum, co uprchli pred komunistickou tyranii do US.

Dale, vyreseni otazky lidskych prav a dvojiho obcanstvi.

Taktez bezpodminecne vraceni ukradeneho majetku

(Ne kompensace - at kompensuji ty, co tento ukradeny majetek drzi a pouzivaji.)

Presto ze behem osmdesatych let se cesti disidenti o ciny Helsinske komise americkeho Kongresu opirali, nyni nechteji jeji doporuceni uznat a jeji analyzy odmitaji.

Kdyz uslysi kongresman zajem o tyto zalezitosti primo od sveho volice, jeho jednani v techto zalezitostech bude s vetsim zajmem projednavat v Kongresu, zvlaste proto, ze si bude prat aby byl ve svem okrsku znovu zvolen

Taktez zastupitelstvo bude dozirat na to, jak se vydavaji nase penize na rozsirovani NATO a jak se jimi plytva.

Napriklad, za nase penize byli cviceni na zapade dustojnici ceske armady. Nekteri z nich to povazovali za vynosnou dovolenou a kdyz se z ciziny vratili do CR, nazpet do armady nesli.

Typicky, ceske ministerstvo obrany, misto, aby tomuto plytvani nasich penez zabranilo, konstatovalo, ze se to pry tykalo pouze asi deseti procent. (Mnohem vice absolventu se do ceske armady vratilo, ale brzy potom armadu opustilo.)

Tato nase akce bude pomahat vsem ucastnikum informacemi a vzorovymi dopisy.

Doufame, ze tato akce bude mit odezvu i u volicu v jinych statech, hlavne tech co jsou dnes cleny NATO.

Toto je vsak pouze predbezna informace. Avsak kazdy volic, ktery jeste svemu poslanci ci senatoru v teto veci nenapsal, muze zacit DNES!

Josef Schrabal