středa 22. října

O B S A H

Znovu romská "invaze" do Británie:

  • Josef Klíma z TV Nova se proslavil svým pořadem i v Británii. Britské noviny široce referují o romském problému z mnoha úhlů (JČ) Zakořenila v ČR demokracie? Reakce na Jiřího Peheho a Ondřeje Neffa
  • Andrew Stroehlein: Ve věci vlastní obrany Češi v ČR a v zahraničí:
  • Tomáš Pecina a vlastizrada (Olga Jonášová)
  • Věda a české občanství (Dalibor Štys, Lund) Typologie osobnosti:
  • Kdo je tento politik? Hádanka pro čtenáře BL (Marek Houša) Lékařství:
  • Princ Charles podporuje homeopatické lékařství

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)


    Romové v Británii - Přehled britského tisku z úterý 21. října 1997

    Reportér Josef Klíma z televize Nova dosáhl v britském tisku krátkodobé popularity jako člověk, který to zřejmě všechno způsobil

    Lákadlo zaslíbené země

    je titulek článku pražské reportérky deníku Independent. V článku se zdůrazňuje, že se začali vystěhovávat Romové z ČR a ze Slovenska ve větších počtech od letošního srpna, poté, co televize Nova odvysílala dokumentární film o cestě Romů do Kanady. Ve filmu byli v Kanadě Romové na výletech, učili se řídit auto a jeli se podívat na Niagarské vodopády. Údajně se po odvysílání pořadu rozhodlo vydat se do Kanady pět tisíc Romů. Zaplnili všechny lety do Toronta na dobu dvou měsíců.

    Když se ukázalo, že to v Kanadě není tak krásné - žadatelé o asyl se museli podrobit tvrdým výslechům a nutnosti, že budou muset strávit dlouhé měsíce v levných ubytovnách bez vyhlídky na peníze či práci, a pak začaly být ubytovny cílem útoků skinheadů, Romové se začali poohlížet po jiných cílech. Vydali se na cestu do Doveru.

    Josef Klíma, reportér, který natočil film televize Nova o Romech v Kanadě, pak zaměřil svou kameru na Británii, pokračuje deník Independent. 30. září odvysílala televize Nova, v pořadu Na vlastní oči, v nejpopulárnějším českém publicistickém televizním programu, dvacetiminutovou reportáž o osudu českých a slovenských Romů, plánujících se usadit v Británii.

    Přispělo to k vzrůstu počtu přistěhovalců, cestujících do Británie. Avšak Klíma tvrdí, zdůrazňuje Independent, že není "původcem této imigrační vlny, ani nevlastní cestovní kancelář, která by řídila exodus Romů"

    "Kdybych dokumentární film nenatočil, znamenalo by to, že k témuž vývoji dojde o dva či tři měsíce později. Jen jsem záležitosti urychlil." Ve filmu o Romech v Británii vystupovaly romské rodiny, hledající v Doveru přátele a známé a podrobující se výslechům imigračních úředníků. Ti Romové, kteří už byli v Británii, hovořili s nadšením o penězích a o pomoci, které se jim dostalo, píše Independent.

    Na jiném místě analyzuje list Independent rozporné reakce od českých a slovenských Romů a od místních doverských obyvatel. Podle deníku Independent se o "slovenských parazitech" hovořilo v Doveru už před minulým víkendem, než se příjezd dalších Romů dostal na první místa zpravodajských relací. Romové jsou ale také znepokojeni.

    "Plivali na mě, jak jsem vyšla ve svatební den z obřadní síně, protože jsem se provdala za cikána. Lidi byli plni nenávisti. Tak to prostě je," řekla zpravodaji listu Independent Hana, která sama není cikánka, ale v důsledku nepřátelské atmosféry v ČR, zaměřené vůči Romům, se rozhodla s celou rodinou zemi opustit. "Já bych si na to sama zvykla. Ale trpěly moje děti. A to jsem nemohla snést."

    Independent cituje newyorskou organizaci na obranu lidských práv Human Rights Watch, podle níž dochází v ČR a na Slovensku k "otevřené diskriminaci a násilným zločinům proti Romům", které úřady netrestají.

    Slovenský cikán v Doveru vyprávěl o tom, jak byl vyhozen z autobusu, jehož osazenstvo mu přitom nadávalo "černá huba". "Když lidé viděli, jak nás vyhazují skinheadi, byli rádi. Lidi křičeli: Vraťte se do Indie!" Dům jedné cikánské rodiny, která nyní žije v Doveru, byl vypálen. Dcera má na nohách stále ještě jizvy po popáleninách.

    Rasismus, jemuž Romové v ČR a na Slovensku čelí, je skutečný, píše Independent. To ovšem neznamená, že to nějak ulehčuje situaci kentskému komunálnímu úřadu. Celkem už je v Doveru kolem 800 Romů a péče o ně už stála kolem miliónu liber.

    Alespoň jednou se stalo, že jeden žadatel zažádal podvodně dvakrát o sociální podporu. Také dochází ke krádežím v obchodech. Protože jsou Romové ubytováni v penziónech, znamená to, že tráví většinu svého času v ulicích města.

    To všechno, spolu s dostatečným množstvím bulvárních novinových titulků, vytvořilo v Doveru proti Romům silné antipatie. Slovák, který žije v Doveru už dva roky, uvedl, že ze začátku to tam bylo velmi příjemné. "Lidi se na mě usmívali, když jsem řekl, že jsem Slovák. Teď už to nedělají."

    Ti, kdo denodenně pracují s Romy, konstatují, že se problémy s nimi obrovským způsobem nafukují. Potíže prý vyvolává jen absolutní menšina z nich.

    Deník Independent však zjistil, že doverští občané reagují dosti nenávistně: "Je do nebe volající, že je sem pustili. Angličani platí za všechno a sami nedostanou nic." Jeden čtenář uveřejnil dopis v místních novinách, kde si stěžoval, že lékárny vydávají Romům zadarmo množství léků na předpisy, a ty léky jsou přebírány rukama, z nichž visí více zlata, než měl sám Tutanchámon. List Independent nevylučuje, že Británie zavede pro ČR a pro Slovensko vízovou povinnost.

    Za příliv Romů do Británie "může nová dohoda Evropské unie",

    zdůrazňuje deník Times. Od září totiž platí nová konvence Evropské unie, a v jejím důsledku není možné rychle deportovat z Británie žadatele o asyl. Podle nové Dublinské konvence o přistěhovalectví nemusí nyní žadatelé, cestující do zemí EU bez víza, požádat o asyl nikoliv hned v první bezpečné zemi, do níž vstoupí, ale mohou žádat až v tom státě, v němž si přejí žít. Žádosti o asyl musejí zpracovat imigrační úřady země, kterou si asylant vybere.

    Kentský komunální úřad otevřel pro české a slovenské Romy nové ubytovací středisko v bývalém starobinci a ministerstvo obrany nabídlo bývalá kasárna v městě Deal.

    Komunální úřad města Doveru odhaduje, že sociální služby pro české a slovenské Romy ho budou stát až 2 milióny liber, a to v době, kdy ho ústřední vláda nutí realizovat rozpočtové škrty ve výši 27 miliónů liber. Obyvatelé Doveru jsou proti Romům velmi nepřátelsky naladěni. Potíž je, že Dover nyní čelí hospodářským problémům, protože jeho ekonomika závisela na převozní lodní dopravě mezi Británii a Francií, jenže po otevření tunelu pod kanálem La Manche je převozní lodní doprava v krizi.

    Výroky některých Romů situaci nenapomáhají. Jeden z nich řekl: "Za ty peníze, co tady dostanu jako přistěhovalec, si mohu žít lépe, než bych žil, kdybych v ČR chodil do zaměstnání".

    Rozčilení rodiče doverských dětí

    Rodiče doverských dětí vyhrožují, že přestanou posílat své ratolesti do škol, která byly celkem nuceny přijmout více než 100 romských dětí z ČR a ze Slovenska. Děti byly rozděleny mezi sedm místních škol. Do doverské školy Aycliffe Primary na jednom dělnickém sídlišti nyní chodí 6 slovenských dětí a brzo se k nim přidá dalších 14. Protože neumějí anglicky, mají na sobě cedulky se jménem, aby se s nimi místní děti bavily.

    Každé ráno vyučují doverské školy samostatně slovenské děti angličtině před začátkem pravidelného vyučování. Slovenské děti se potom učí společně s britskými dětmi a hrají si s nimi o přestávkách. Ředitel Aycliffe Primary Ian Shepherd zdůrazňoval, že by nebylo dobré oddělovat slovenské děti, protože "mají strach a stydí se". Vyjádřil znepokojení, že někteří britští rodiče pohrozili, že své britské děti nebudou do školy posílat, avšak uvedl: "mohu přísahat, že se kvalita výuky britských dětí nijak nezmění".

    V pondělí oznámil kentský komunální výbor, že náklady na vyučování romských dětí budou půl miliónu liber ročně. Jedna místní matka sdělila listu Times: "Je to šokující. Měli by je poslat domů. Musejí chodit do školy jistě někde, ale nevím, proč by tím měly trpět naše děti. V té škole je řada dětí, která čeká na zvláštní dodatečné vyučování už velmi dlouhou dobu."

    Jiná matka uvedla: "Jsou tolik ve středu pozornosti a vydávají se na ně všechny tyhle peníze. Je možné, že za rok se rozloučí a zmizí. Mnoho rodičů je velmi rozhněváno. Máme pocit, že jsme byli zneužiti."

    Ve městě je hodně rozhořčení. Lidé si stěžují místním novinám na množství "parazitů", kteří zaplavují Dover, město s 30 000 obyvateli. Keith Ferris, zástupce starosty města Doveru, poskytl rozhovor slovenské televizi, v němž uvedl: "Nic tady pro vás není. Není tady žádná sezónní práce, nemáte tady kde bydlet. Váš domov je na Slovensku."

    Kolik peněz dostávají Romové v Doveru?

    Ty osoby, které okamžitě po příjezdu do Velké Británie zažádají o politický asyl, získají právo na státní sociální podporu, a na přídavky na děti podle osobní situace až do výše 100 liber (5500 Kč) týdně, získají nárok na školní docházku a zdravotní péči zdarma.

    Komunální úřad hrabství Kent umístil do doverských škol asi 200 slovenských a českých dětí, ale místní činitelé uvažují o tom, že je soustředí ve zvlášť zřízených učebnách a poskytnou jim specializované vyučování pro jejich potřebu. Komunální úřad také musí platit tlumočníky a sociální pracovníky, kteří vyřizují případy romských rodin.

    Sociální oddělení hrabství Kent muselo také Romům poskytnout nouzové oblečení a o víkendu otevřelo mimořádné středisko, v němž ubytovalo skupinu českých a slovenských Romů, kteří přijeli autobusem.

    Komunální úřad už vyplatil Romům 17 500 liber na činže. Vláda jejich činže už dotovala celkem částkou 315 000 liber.

    Dlouhá cesta za lepším životem

    Deník Times interviewoval šestadvacetiletého příchozího z bývalé Jugoslávie a jeho manželku, kteří se do Británie dostali na korbě náklaďáku a museli za cestu zaplatit svůj tříměsíční plat. V Srbsku mladíka pronásledovala policie. List hovořil také s příchozími z Košic - dověděli se tam že budou v Doveru přijati vlídně. "Naše děti se tu naučí anglicky," řekl otec tří slovenských dětí, bývalý ocelářský dělník. "Dostane se jim lepšího vzdělání a lepšího života. Když jsem já byl mladý, takové možnosti jsem neměl. Rád bych získal zaměstnání a chodil do práce." Na doverské pláži řekl zpravodaji listu Times muž z Michalovců: "S těmi penězi, které tady dostávám jako přistěhovalec, se mám lépe než na Slovensku, když jsem pracoval. Všichni jsme měli špatné zkušenosti. Pracuje proti nám mafie, která se dala dohromady se skinheady."

    Romové přicházejí do Británie, protože se bojí možného pogromu,

    napsal list Times. Po celé Evropě se romské komunity obávají systematického pronásledování, jaké vedlo k usmrcení jejich předků v patnáctém století. Romové jsou v současnosti obětí pronásledování - v ČR a v Německu zapálili neonacisté romské ubytovny, v Bulharsku a v Rumunsku bije Romy policie a Romové se stávají dokonce obětí i bombových útoků.

    400 000 Romů zemřelo v nacistických koncentračních táborech. V Německu nedostali za to odškodnění. Po pádu komunismu využívají nacionalistické strany střední a východní Evropy protiromských emocí. Romové byli první, kdo se stali obětí hospodářských reforem. Romky přišly o zaměstnání ve státních podnicích jako uklízečky a Romové byli při propouštění první na řadě. 95 procent obyvatel romských ghet v Bulharsku je nezaměstnaných. Živí se drobnou zločinností, včetně krádeže automobilů.

    V ČR zabraňují Romům byrokratické překážky získat trvalý pobyt a české občanství. Po druhé světové válce zalidnili Romové v Československu po odsunu Němců Sudety. Když se Československo v roce 1993 rozdělilo na ČR a na Slovensko, česká vláda tvrdila, že většina těchto Romů - asi 250 000 osob - jsou Slováci a pokusila se je dostat na druhou stranu česko- slovenské hranice. Hlavním důvodem byla podle deníku Times obava, že budou tito Romové příliš velkým břemenem pro české sociální zabezpečení.

    Slovensko je dokonce ještě méně vstřícné. Vladimír Mečiar požadoval, aby byly sníženy přídavky na děti. Nezaměstnanost mezi Romy na Slovensku je vysoká - většina mladých Romů pracuje v manuálních zaměstnáních v sousedním Rakousku.

    I v Rakousku se však zachází s Romy nepřátelsky. nedaleko jednoho bývalého rakouského koncentračního tábora byl vytvořen neonacisty symbolický náhrobní kámen pro Romy. Když se ho čtyři Romové pokusili zlikvidovat, vybuchla bomba a usmrtila je.

    Romský exodus do Kanady a posléze do Británie vyvolaly reportáže v soukromé televizi Nova. Kanadské úřady pořad odmítly jako nepravdivý. Pořad navodil dojem, že je v Kanadě lehké získat asyl, občanství a velkou sociální podporu.

    Pak se zaměřila televize Nova na Británii. Pořad Na vlastní oči, který byl vysílán 30. září, ukázal cestu jednoho Roma, jeho těhotné manželky a pěti dětí z Košic do Doveru, kde Rom požádal o politický asyl.

    Doporučení o tom, že by bylo dobré cestovat do Británie, se rozšířilo ústním podáním v komunitě, která většinou nečte noviny ani nesleduje televizi.

    Romové jsou téměř vždy v Británii považováni za falešné žadatele o asyl, konstatuje deník Times. Přitom z důkazů, které shromáždily organizace na obranu lidských práv, jasně vyplývá, že jsou Romové pronásledováni po celém evropském kontinentě. V Evropě žije osm miliónů Romů. Je to její největší menšina, která nemá vlastní stát.

    V redakčním komentáři kritizuje deník Times velmi ostře novou asylovou dohodu Evropské unie, v jejímž důsledku se nyní mohou vyhnout země jako Německo či Rakousko, sousedící s postkomunistickými státy, velkému přílivu přistěhovalců. Přistěhovalci z východních zemí už totiž nemusejí žádat o asyl v první bezpečné zemi, do níž přijedou, ale mohou si vybrat zemi, kam chtějí jít, třeba Británii.

    Přicestují-li do Británie lodí, Británie je podle nové smlouvy nemůže odeslat zpět do Francie či do Belgie. V současnosti čeká v Británii na vyřízení žádosti o asyl 53 000 žadatelů. Znamená to, že žadatelé budou na vyřízení čekat léta. Jedinou možností je nyní pro britskou vládu vracet neúspěšné žadatele o asyl do jejich původních zemí, jako nyní v případě České republiky a Slovenska, ale to není vždycky bezpečné.

    Mladé romské dvojice jsou "průzkumníci", varuje Daily Telegraph

    Čeští a slovenští Romové, nyní přijíždějící do Doveru jsou podle listu Daily Telegraph průzkumníci. Pokud se ukáže, že je Británie vůči Romům vstřícná, přijedou jich prý do Británie další tisíce.

    Jeden Čech, který pracuje s Romy, uvedl: "Nechtějí se dostat do obtížné situace jako posledně v případě Kanady, kdy lidi prodali veškerý majetek a pak jim nebylo dovoleno do Kanady vstoupit. Tentokrát jedou mladé dvojice s dětmi, ale nechávají v ČR své strýce, tety, dědečky a babičky. Budou-li vpuštěni do Británie, pošlou pro své příbuzné."

    Čeští a slovenští vládní úředníci se zoufale snaží exodus Romů zastavit. Obávají se, že publicita ohledně hluboce zakořeněného rasismu v jejich zemích ohrozí žádosti o vstup do Evropské unie. Vláda ale nemůže donutit 750 000 Romů, aby do zahraničí necestovali.

    Hana Syslová, česká univerzitní pracovnice konstatovala, že Romové chtějí žíit životem, v němž by se neustále nemuseli potýkat s každodenní perzekucí. "Romové tu žijí od středověku, nejsou to už nomádi. Rádi by tady zůstali, ale mnozí se domnívají, že tu nemají budoucnost. I když se chtějí integrovat, Češi je prostě odmítají."

    Od pádu komunismu silně vzrostl počet případů násilí proti Romům. Za posledních pět let bylo zavražděno 28 českých Romů v rasových útocích a 450 Romů bylo vážně zraněno. Nezaměstnanost mezi Romy je 70 procent, zatímco průměrná nezaměstnanost v ČR je čtyři procenta.

    Problémy, jaké působí čeští a slovenští Romové v Kentu, se bude zabývat tento týden konference, kterou organizuje v Pardubicích Rada Evropy.

    Romové sice nemluví anglicky, ale dobře vědí, co mají kdy říct, aby to bylo v jejich prospěch

    tvrdí podle deníku Daily Telegraph jeden imigrační úředník v Doveru. "Jakmile uslyšíme slovo 'asyl', musíme zahájit složité procedury hodnocení jejich případu. Potřebujeme tlumočníky a mnoho formulářů. Je to, jako kdyby bylo těm Romům předem vysvětleno, co mají říkat."

    V ulici Folkestone Road uvidíte v těchto dnech skupinky Romů s igelitovými taškami s nákupem. Majitelé obchodů svědčí o incidentech zastrašování od Romů , kteří sice nemají peníze, ale odvážejí si z obchodů vozíky plné nákupů. Prodavačky či kasírky se proti tomu neodváží protestovat, protože je Romů velké množství.

    Někteří Romové se prý pokusili si nechat oxeroxovat své imigrační formuláře, aby prý mohli několikrát žádat o podporu v nezaměstnanosti.

    Čtyřicetišestiletý novinář Josef Klíma z TV Nova je hvězdou i pro deník Guardian

    Byl to příjemný obraz. Rodiny hrály na kytaru a zpívaly v penziónech, procházely se po slunečné přímořské promenádě v Doveru a házely oblázky do moře. Byl to pořad televize Nova, který se vysílal minulý měsíc. Sledoval skupinu Romů, cestujících autobusem do Doveru a zazanamenal i jejich pohovory s britskými imigračními úředníky.

    V Doveru nyní přebývá například Ladislav Ščuka, který přijel se ženou a třemi dětmi 16. července. "Jednoho dne jsme se rozhodli odjet. Už jsme to nemohli v České republice vydržet. Moje dcera nechtěla chodit do školy, protože jí tam říkali "cikánka" a "negr". Tak jsme si koupili lístky a přijeli sem autobusem."

    Zedník Ščuka sdělil Guardianu, že dostává pro rodinu od kentského komunálního úřadu 140 liber týdně (31 000 Kč měsíčně) a bydlí v hotelu, než pro ně bude k dispozici řádný byt. V lednu dostane Ščuka pracovní povolení. "Nevadí mi, že přijdu o podporu v nezaměstnanosti, protože budu pracovat a platit daně a chci vydělat dost peněz, abych nakrmil rodinu. Nepřijel jsem sem kvůli penězům," uvedl.

    Ščuka velmi chválil nestrannost britské politice ("neptali se na trestní rejstřík") a také kvalitu škol, do nichž byly zařazeny jeho děti.

    "Je tady katolická škola a jiná škola. Školský úřad vás vyzve, abyste se vyjádřil, jestli se vám škola líbí, a pokud ne, můžete dítě posílat do jiné školy," řekl."

    "Všechny národy světa byly odškodněny za své utrpení. Romové nikoliv. Jsem přesvědčen, že tohle je naše odškodnění," řekl Ščuka.

    Pořady o Romech natočil pro televizi Nova šestačtyřicetiletý Josef Klíma. Odmítá obvinění české vlády, že vyvolal náhlou vystěhovaleckou vlnu Romů do Kanady a do Británie. "To je velké nedorozumění," uvedl. "Lidé si myslí, že jsme k odjezdu přiměli Romy my. Ale my jsme jen zmapovali situaci a prezentovali jsme ji divákům."

    Sociální zabezpečení v Británii

    Británie

  • Stát platí automaticky činži

  • Podpora v nezaměstnanosti pro manželskou dvojici činí 69,44 liber týdně (15 300 Kč měsíčně), každé dítě dostane 29. 60 liber týdně (6500 Kč měsíčně). Svobodná osoba obdrží 44,24 liber týdně (9700 Kč měsíčně). Nárok na tyto sociální dávky vzniká jen, pokud okamžitě po příjezdu zažádáte o asyl.

    Předchozí materiál k této tematice naleznete ve včerejších Britských listech, kde najdete i odkazy k článkům o romské tematice z posledních dní. Pohlédněte také na BL z 19. srpna 1997 a zejména na Britské listy z 25. srpna 1997 , kde se tématem exilové vlny Romů zabýváme poprvé podrobněji.


    Pokračování debaty "Je v ČR demokracie?"

    Na vlastní obranu

    Andrew Stroehlein

    Můj nedávný článek o Jiřím Pehem a Ondřeji Neffovi vyvolal mírné pozdvižení. Zaútočili na mě ze všech stran, tak zde reaguji vlastní obranou.

    Kdosi mě prý označil za manipulátora a podvodníka. To je podivné a absurdní. Koho manipuluji a za jakým účelem? O jaký podvod se snažím? Za jakým účelem?

    Jiná osoba mě kritizovala takto:

    "Vás ale pobuřuje argumentace o "nevyspělosti" českých voličů. A já si myslím, že je ta argumentace správná. U obou pánů vychází ze zkušenosti odborné i životní. Podobnou argumentaci slýchávám i od mnoha dalších lidí. Dokonce od praktického psychiatra nebo od praktického lékaře. A ti mají lidi rádi. Ale dobře je znají a uvědomují si hranice jejich mentálních schopností."

    Čestné slovo, málem jsem spadl ze židle, když jsem si tohle přečetl. Jsem beze slov, a dokážu odpovědět jen slovy určitého dokumentu, který si občas čtu:

    Hlava první

    Základní ustanovení

    Článek 1

    Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

    Článek 2

    (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci. Vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

    Poznáváte někdo tato slova?

    Ještě jednou: Lid je zdrojem veškeré státní moci. Ať se nám to líbí nebo ne. Není nic v Ústavě ČR o hranici mentálních schopností lidu.

    Třetí osoba napsala, že jsem prý nesprávně citoval svou diplomovou práci a že teď prý argumentuju úplně jinak. Zaprvé, i kdybych něco takového učinil, myslím, že je dovoleno, abych změnil názor.

    Ale já jsem si v tomto případě nijak neprotiřečil. Můj argument zůstává tentýž. Konkrétně, toto jsem napsal ve své diplomové práci o česko-německé deklaraci, a toto jsem měl ve svém nedávném článku na mysli:

    "Zdálo se, že itelektuálové podporující "nové bilancování" a deklaraci nemají žádný kontakt s obavami veřejnosti a se silou tradičních argumentů. Tyto pocity tvoří součást nejen české národní totožnosti, ale i součást české osobní totožnosti, a proto zjevně muselo interpretovat mnoho Čechů útoky na národní "provinčnost" od intelektuálů jako je Pehe a Tigrid (dva bývalí exulanti), k nimž došlo během debaty o česko-německé deklaraci, jako osobní urážku. Takové útoky mohly jen těžko posílit věc intelektuálů při jejich snahách získat pro deklaraci podporu veřejnosti, ale čeští intelektuálové si to neuvědomili."

    Přesně toto jsem napsal o Jiřím Pehem i v nedávném článku v Britských listech. Jádro argumentu je toto:

    a) Pehe je vlivným členem intelektuální elity, k němuž lidé přirozeně vzhlížení pro vedení ve složitých zahraničně politických otázkách.

    b) Jako člen elity, který je znám svou relativně silnou prozápadní podporou, je Pehe životně důležitý pro vytváření veřejné podpory pro určité iniciativy, na jejichž prospěšnosti se - jak doufám, se mnou mnoho lidí čtoucích tento článek shodne. Konkrétně řečeno, všichni bychom chtěli, aby se ČR stala plně demokratickou zemí a aby vstoupila do západního klubu národů, a aby byla práva a svobody jejích občanů zaručena. Ti, kteří doufají, že v ČR zvítězí demokracie, by měli být schopni spoléhat se na činy člověka, jako je Jiří Pehe.

    c) Potíž je, že Pehe tuto svou funkci neplní zrovna úspěšně, protože nemá přímý styk s tím, co si myslí jeho spoluobčané. Nerozumí průměrnému Čechovi (i když je schopen užívat téhož etnocentrického jazyka, který užívají všichni Češi). Nekomunikuje to, co chce říci, Čechům takovým způsobem, jímž by to mohli přijmout.

    d) Ve svém elitářství útočí na lidi, jimž nerozumí a o nichž si myslí, že jsou hloupí a provinční. Zdá se, že zastává názor, že jsou nevědomí a nedá se jim důvěřovat.

    e) To je nebezpečné. Jestliže se nedokáží lidé jako je Jiří Pehe dorozumět se svým národem, přijdou jiní a zaplní vzniklé vakuum. Jestliže se nezačne elita zajímat o to, jakým způsobem se dorozumět s obyčejnými občany, a jestliže je nepřestane urážet, lidé poskytnou svou politickou podporu jiným osobám.

    Historie je plná poučení, kdy elity odsoudily obyčejné lidi a začaly jimi pohrdat, a lidé začali hledat radikálnější řešení, zaměřená přesně proti těm elitám. Když někomu řeknete, že je blbec, přestane vás poslouchat. Když mu opakovaně říkáte, že je blbec, rozčílí se.

    Zdá se mi, že je argument v obou případech totožný. Pehe by měl přestat urážet Čechy a měl by začít naslouchat jejich obavám ohledně Němců, NATO a Evropské unie. Pro mnoho lidí se tyto obavy mohou jevit jako pošetilé, ale jsou to reálné obavy, které si zaslouží, aby si jimi vzdělaní komentátoři seriózně zabývali. Tyto obavy jsou velmi významné. Arogance je neodstraní.

    Tentýž čtenář odmítl mé tvrzení, že Peheho výroky jsou nedemokratické. Napsal v podstatě, že mu vlastně jen nadávám.

    Nesouhlasím. Přesvědčení, že lidé nejsou schopni sami za sebe v politice rozhodovat, je nedemokratické. To není žádná nadávka. To je argumentace, demokratické Ústavy České republiky.

    Nevadí mi, že se Pehe staví proti referendům. Napsal jsem, že jsou dobré důvody, proč referenda kritizovat. Pehe si ale vybral špatný důvod pro kritiku referenda. Pehe argumentuje proti referendu, že není možno důvěřovat voličům, že by jednali tak, jak si přejí elity. To je nedemokratické ve státě, kde "Lid je zdrojem veškeré státní moci".

    Ještě jedou: stát a vláda existují, protože to občané dovolí. Nikoliv obráceně.

    Andrew Stroehlein


    Tomáš Pecina a vlastizrada

    Olga Jonášová

    (Viz článek ve včerejších BL.)

    Pan Pecina to s tou "vlastizradou" to pekne zasmodrchal --

    "jake suverenni "foreign policy decision" (zahranicne politicke rozhodnuti) udelala CR", ktere se nam nelibi???

    Sebrat nam zakladni lidska a obcanska prava, porusovat si v pohode ustavu a branit prubehu spravedlnosti (obstruction of justice) neni vubec "zahranicne politicke rozhodnuti".

    Tyto skutecnosti jsou zabranou v prijeti do NATO, protoze tam se dostane jenom pravni stat dodrzujici svoji ustavu a mezinarodni smlouvy.

    Ze na to upozornujeme, je vlastne "public service", pomoc ceske demokracii. Jak se ma americka vlada v tom vychodnim zmatku vyznat, ze?

    Snad by nikdo nechtel, aby se CR do NATO prolhala?

    Opustis-li mne, zahynes (Rude pravo 1948-89)

    A jestli nezahynes, tak te aspon okradem (ceske zakony 1991-97)

    Kdyz protestujes u tech autorit, ktere jsou jedine ochotne te vyslechnout, tak jsi vlastizradce (typicky cesky politik, 1997)


    Věda a české občanství

    Dalibor Štys, Plant Cell Biology, Lund University, Sweden

    1) Postoj Cechu k obcanstvi (ale casto i k lidem pristehovanym z jineho mesta) je stejny jako byval ve stredoveku k lidem ze sousedni vesnice: nejsou nasi, dostanou pres hubu, popripade je i zabijeme (moderne receno, nemaji tu zadna prava). Pan Culik to uz nekde napsal: Cesky obcan je pouze obyvatel ceske kotliny. Jediny zpusob jak Cechy tomuto zpusobu mysleni je posilat jich co nejvic do zahranici. Napriklad prostrednictvim NATO exchange grantu.

    2) Problem ceske vedy spociva hlavne v tom, ze doslo k pochybnemu ztotozneni veda = Akademie Ved, Akademie Ved = zakladni vyzkum pro budouci prumyslove aplikace. Veda (myslim tim, tak jako ostatni disutujici, predevsim prirodni vedy a matematiku) je spolecensky servis a ma radu ukolu ale predevsim dva: vyuku - tj pripravovat pracovni sily pro prumyslovy vyzkum - a zakladni vyzkum - tj vyzkum tak vzdaleny od aplikaci, ze se ho prumyslu nevyplati financovat. Tyhle dve veci se ale musi provadet zaroven, jinak vysledky zakladniho vyzkumu nikdy praxi neovlivni a naopak prumysl nedostane nove pracovniky s dostatecnym nadhledem nad veci. U nas doslo k smutnemu oddeleni zakladniho vyzkumu a vyuky - na Akademii ved se temer neuci (prinejmensim formalne k tomu neni AV opravnena) a na vysokych skolach zas neni cas na vyzkum (s cestnymi vyjimkami za cenu enormniho usili). Takze AV skutecne z hlediska pana premiera nema zadne vysledky - proste proto ze ukolem zakladniho vyzkumu nejsou aplikace. Zaroven nase vysoke skoly produkuji predevsim prodavace zahranicniho zbozi. Reseni teto situace budu rad diskutovat, ale upozornuji, ze nekolik seriosnich navrhu uz bylo smeteno ze  stolu.

    Dalibor Stys

    Postal address:

    Plant Cell Biology

    Lund University

    Box 7007

    S-220 07 LUND

    Sweden

    Telephone: + 46 46 222 77 83;+ 46 46 222 34 72

    Fax: + 46 46 222 36 84


    Hádej, hádej kdo je to?

    Hádanka pro čtenáře Britských listů

    Marek Houša, Praha 12.10.97

    Vážení čtenáři, okolnosti mě v minulých dnech přivedly k typologii osobností. Konkrétně k typologii nazývané MBTI, u nás byla podrobně popsána v knize Michala Čakrta nazvané: "Kdo jsem já, kdo jste vy?", která vyšla v roce 1996 z nakladatelství Management Press.

    Typy osobností rozděluje podle vzájemných kombinací 4 vlastností:

    vztah k okolí: Intro/Extraverze

    vnímání: Smysly/intuicí

    zpracování informací: myšlením (Thinking)/cítěním (Feeling)

    rozhodování: úsudkem jen ze zjištěných fakt (Judging)/ uvážení celistvosti - i dalších vlivů (Perceiving)

    Všichni lidé tedy spadají do jedné nebo více ze 16 kategorií. A při četbě popisu jednoho konkrétního typu, INTJ, mě napadlo, že náš neznámý známý politik, má jeho téměř krystalickou podobu. Tak a teď už zkuste uhodnou podle popisu projevu těchto lidí (charakteristika je téměř doslovným přepisem z knihy), kdo to je:

    Vystupování

    Individualističtí a nezávislí

    Mají ze všech typů nejvíce sebedůvěry, kterou čerpají z bohatých vnitřních zdrojů introvertní intuice a inspirace. Svět pojednávají myšlenkovou analýzou a logikou. Mají ale sklon k makro-pohledu na objekty a situace. Teorie, které nejsou dostatečně rychle schopné prokázat svou životaschopnost jsou jimi rychle opuštěny.

    Přidržují-li se nějakých pravidel, tak ne proto že by jim apriorně věřili, ale proto že jim nabízejí jedinečný pohled na svět. Jejich ohromná důvěra ve správnost vlastních intuitivních vhledů do podstaty věcí, do jejich nejhlubšího smyslu, sotva postřehnutelných vztahů, souvislostí, jim umožňuje neoblomě jít za svým a čelit tlaku jak ostatními (ale ne jimi) uznávaných autorit, tak veřejného mínění.

    Občas je třeba jimi zatřást a zeptat se jich, co jejich myšlenky vlastně v praxi znamenají.

    Největším potěšením pro ně je, vidět své představy uskutečněné v praxi jako důkaz vítězství ducha nad hmotou a všeobecnou skepsí.

    Protože uvažují v čisté logice s krajně utilitaristickou orientací (vše má sloužit svému cíli) a soustřeďují se na potenciály, mají sklon ke krajnímu pragmatismu, jehož optikou vidí skutečnost jako něco, co je do značné míry umělé. Mají pocit, že ji lze utvářet. Proto si mohou občas pohrávat s určitými náboženskými či filozofickými směry, dokonce vytvářet své vlastní.

    Jako by manipulovali se světem na obrovské šachovnici. Neustále vyhledávají strategie a postupy s nejvyšším strategickým výnosem.

    Jejich nápady se zdají být obdařeny vlastní energií, protože dříve než je zveřejní, prošly důkladným očistcem vnitřní logiky. INTJ hledí více dopředu na důsledky svých činů a mají smysl své nápady dotahovat. Pokud jsou přesvědčeni, že jsou správné a přínosné, dokáží je uvádět v život s nelítostnou bezohledností na spolupracovníky, osobní oběti, čas, energii. To jim pomáhá k rychlejší než průměrné kariéře. Současně je to ale vystavuje nebezpečí pádu z větší než průměrné výšky.

    Tam kde se INTP spokojí s vytvořením systému, budou INTJ zakládat politické strany pro to, aby svým nápadům pomohli na svět. Ale také mají sklon ignorovat pocity jiných, kteří by je mohli podpořit nebo shodit.

    Verbálně má sklon převládat spíše rozjímavá a otevřená část jejich osobnosti (introvertní intuice N(i)), ale chovají se podle svého úsudku (TJ).

    Mají li se něčím pochlubit, tak svým myšlením, ale to je u nich ve službách intuice a tak mohou čas od času racionalizovat a velmi rafinovaně hájit značně krkolomné nápady, až se ostatní diví, kde se to v těch jinak tak inteligentních lidech bere. Smyslové vnímání je jejich podřízenou funkcí, hlavním rozhodčím v jejich uvažování je logická nerozpornost a konzistence, a tak si mohou každou chvíli vytrhovat z prostředí i kontextu cokoli, co se zdá potvrzovat jejich předem utvořené názory. Hegel: "Čím více se liší skutečnost od představ o ní, tím hůře pro skutečnost."

    Mj. i proto vynikají ve zobecňování, klasifikování, sumarizování, nacházení vhodných příměrů, demonstrování čehokoliv o čem chtějí své okolí přesvědčit.

    Ale nemilují redundanci a proto nepokládají za nutné sdělovat východiska apremisy z nichž jejich soudy vycházejí. A tomimo jiné i proto, že cítí, že ta skutečně čistá formální logika nebývá jejich nejsilnější stránkou. Spíše než na dedukci spoléhají na to, že jejich intuice dokáže vyhmátnout pro ostatní zprvu nepostřehnutelný soulad a konzistenci.

    Jejich spolupracovníci mívají pocit, že INTJ do nich vidí. A proto si podvědomě vytvářejí určitou distanci.

    Mohou působit jako lidé, které je těžké uspokojit.

    Neznají střední cesty.

    Svět kolem sebe se sanží stimulovat ke zdokonalování, nezávislosti a soběstačnosti. Tvrdí: "Chceš-li člověka nasytit na jediný den, dej mu rybu, chceš-li jej nasytit na celý život, nauč jej rybařit."

    Přestože své skutečné emoce nedávají najevo, mohou dávat najevo emoce, aniž je doopravdy cítí- jen proto že si myslí že je to účelné. Zdají se být chladní a neteční k mínění druhých, ale je to jen obranná reakce. Ve skutečnosti jsou hypersenzitivní na odmítnutí těch, jichž si váží.

    I přesto, že působí chladněji než jiní, oni sami se cítí dotčení, když je z toho někdo obviní.

    Ve společnosti se mohou chovat povýšeně a ignorovat drobné rituály, které ostatní potřebují proto, aby se mohli cítit v pohodě. Mohou nechtěně vyslat signály, kteří si ostatní vyložit jinak. Obvykle si vedou stejně společensky lépe při pracovních než ostatních, rodinných, situacích.

    V citové oblasti jsou velmi zranitelní a chrání se proto silnou a chlednou slupkou. Mj. i proto se v této oblasti dopouštějí citelných klopýtnutí. Své partnery si vybírají intuitivně a navzdory do očí bijícím důkazům či vnějším tlakům, že jejich volba není nejlepší.Když si někoho oblíbí (partenra, vlastní dítě), umí mu být oddani a být k němu pozorní. V takovém případě nešetří podporou a bývají tolerantní, ponechávají velkou volnost.

    V svém okolí dbají o pocit pohody a pečují o své prostředí.

    Nezajímá je vyrovnání se s minulými chybami, mají zájem na tom, jak pohnout věci kupředu.

    Jestliže se přisvojí cíle organizace (dokáží být k organizacím více loajální než k jednotlivcům) tak pak dokáží usilovat o jejich prosazení se svatým odhodláním. Vztah si vytvářejí k pozicím v organizaci a nemají problém s tím, střídají-li se na nich různí lidé, běda ale, dostane-li se do funkce někdo, kdo nebere cíle organizace se stejnou vážností. Má v nich toho nejhoršího nepřítele.

    Nezřídka si nejsou schopni uvědomit sílu svých protivníků a bojiště, na kterém se střety budou odehrávat.

    Je třeba jim dávat najevo, jak si vážíme jejich přínosu, ale současně v nich pěstovat pokoru a úctu k příspěvkům ostatních. Ale pozor, zbloudilé INJ plodí především slepá víra okolí. A zvrtne-li se ale jejich ego, stanou se z nich okázalé, exhibicionistické osoby se znaky narcisismu, hrající si na vyvolené.

    Rozvine-li se jejich introvertní intuice N(i) nepoměrně k ostatním funkcím, takže začne utlačovat cítění F a smyslové vnímání S, ztratí zpětnovazební mechanismus, který by je varoval, že už začínjí být na "špatné straně" a mohou sklouznout ke stihomamu nebo přílišné příchylnosti k určitým idejím.

    Pokud selžou, budou chtít ještě poslední šanci- a zase neuspějí.

    Nebývají ochotni připustit, že jejich myšlenky nejsou dokonalé. To by musel jejich pokus zcela selhat. Více než ostatní potřebují mít kolem sebe "ďáblovy advokáty", byť si budou navzájem stále ztrpčovat život.

    Ti by měli se zatvrzelými introvertními intuivy jednat přes jejich intuici a předkládat jim nové možnosti k posouzení, i když je zavrhnou- udrží je to ve styku s realitou. Pokud by do vnitřního světa jejich intutivních vizí nepronikl paprsek skeptického pohledu, nebudou často schopni zformovat svou inspiraci do podoby účelného činu. a jejich nezřídka nesmírný duševní potenciál tak bude ztracen nebo se vybije v bizarních aktivitách geniálních blbců.

    Povolání

    Přednosti: Budou usilovat o to, aby oni sami i jejich spolupracovníci byli stále výkonnější. a lepší. Práce je pro ně systém, kterého je třeba se zmocnit intelektuálně i mocensky, zorganizovat a zlepšit ho. Zakrátko se na ně ostatní obracejí jako na neoddiskutovatelné autority, na ty jež vědí všechno.

    Přestože pro své úspěchy potřebují ostatní, mají silnou potřebu autonomie. Sváří se v nich posedlost vlastní nezávislostí a samostatností svých kolegů se snahou mít své bezprostřední okolí pod kontrolou a k obrazu svému. A tady mohou vyslat svému okolí rozporný signál verbálního "Udělej to po svém." ale myšleného "tak, jak bych to udělal já- nebo lépe." Dokážou okamžitě vyčenichat dublování činností, např. nadbytečný oběh dokumentů- cokoliv co zavání plýtváním lidskými, časovými, peněžními nebo materiálními zdroji. Taková situace je osobně uráží a nedají si pokoj, dokud nedosáhnou nápravy. Kritika je nevyvádí z rovnováhy, o tom co dělají jsou vnitřně přesvědčeni, že je správné.

    Slabiny: Jejich výkonnost může být narušena sklonem něco ustavičně zlepšovat, protože se ale tato zlepšení projevují spíše v intelektuální rovině, může jim to být tolerováno ve výzkumném ústavu, ale ne ve firmě.

    Mohou snad slovně uznat jiné koncepce řízení, odlišné od jejich, v praxi se jimi ale nebudou řídit.

    Jsou li vystaveni příliš mnoha detaliům, mohou podlehnout stresu z přemíry podnětů. Uchylují se pak až k sžíravosti, uštěpačnosti, zesměšňování a bagatelizování.

    Snadněji než kdokoliv jiný mohou sklouznout do extrémů, například vnitřní představivost může vyvolat stihomam.

    Okolí v nich může vidět strůjce nové budoucnosti, inspirující vizionáře. Mohou se ale stát i mystiky, zaslepenými fundamentalisty. Nejspíše se uplatňují tam, kde mohou proměňovat teoretické modely ve skutečnost: vědecký výzkum, rozvíjející se přírodní vědy, politika, vysoké manažerské pozice (z dlouhodobého hlediska jsou to nejúspěšnější manažeři -podle WSJ se mezi vrcholovými manažery vyskytuje až 20x více INTJ než v běžné populaci).

    Své odpovědi posílejte 7 dní po uveřejnění e-mailem na adresu marekhousa@hotmail.com. Všem kdo mi pošlou svou odpověď odpovím, a prozradím, kdo je podle mne onen neznámý známý.


    Princ Charles podporuje homeopatické lékařství

    Britský princ Charles otiskl v úterý v Daily Telegraphu článek, v němž argumentuje, že by se mělo přeorientovat britské zdravotnictví a měl by vzniknout integrovaný zdravotní systém, který by využíval komplementárních homeopatických léčebných procedur vedle konvenčního lékařství. Měl by být rozvíje systém osobního zdravotnictví, a více by se mělo využívat osteopatie a akupunktury. Na totéž téma hovořil princ Charles v úterý večer ve přednášce ve Svatojakubském paláci v Londýně.

    Očekává se, že princova řeč vyvolá kritiku od tradičnějších mluvčí lékařské profese.

    Princ Charles ve svém článku nepopírá dramatické úspěchy nejnovějších objevů v oblasti tradičního lékařství, zejména v oblasti molekulární biologie, ale zdůrazňuje, že komplementární lékařské metody mohou využívat efektivně osobního přístupu a aktivovat vnitřní pacientovy zdroje, které napomáhají procesu uzdravování. Dodává, že některé alternativní lékařské procesy schvaluje nyní i Asociace britských lékařů a některé jsou k dispozici pacientům v rámci státního britského zdravotnictví.

    Princ je katalyzátorem dalšího začleňování alternativní medicíny do běžných lékařských procesů a účastnil se spolu s lékařskými odborníky na vypracování analýzy, která doporučuje 28 konkrétních kroků pro další integraci homeopatické medicíny do běžného britského lékařství.


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|