Být cizincem v České republice
Scéna na Národní třídě. Je sedm hodin večer. Komando skinheadů ozbrojené baseballovými pálkami se zaměří na muže a vrhnou na něho popelnici. Muž leží na zemi, je ho sotva vidět přes postavy, které ho metodicky bijí. Chodci se zastavují, s rukama v kapsách sledují scénu. Někteří se s nezájmem ohlížejí, rušeni hlukem. Někdo vykřikne (s cizím přízvukem): "Zastavte je! Dělejte něco! Zavolejte policii!"
Jako jediná odpoví vzdalující se žena: "Na co? Vždyť je to jen Cikán..." Pro cizince, který se zajímá o české záležitosti, je tato země v první řadě vlastí Havla a Hrabala, Škvoreckého a Kundery. Husa, Palacha nebo socialismu s lidskou tváří. Barokních kostelů. Nicméně toto klišé rychle bledne poté, co cizinec stráví v zemi více času. Protože není dobré být cizincem v České republice. Zvláště, když máte tmavší pleť.
Co vás tady asi nejvíc překvapí, to je všudypřítomný rasismus vůči Romům. Snadno zaslechnete od vysokoškolského profesora, stejně jako od známého historika nebo lékaře nebo advokáta, s důvěrným tónem vyslovit větičku jako: "Naštěstí u mě v domě nebydlí Cikáni," nebo: "Všichni Cikáni se nechají vydržovat státem."
Mnoho Čechů to možná překvapí, ale pro člověka ze Západu je taková věta nadmíru šokující. Znechucený cizinec vyslechne řidiče tramvaje, jak varuje cestující před kapsáři ve chvíli, kdy do vozu vstoupí několik Romů. Uvidí policisty (které sám zavolal na pomoc) pronásledovat Roma, který byl právě přepaden, bít ho a odvádět ho pryč, zatímco agresoři klidně zmizí.
Čas od času spatří v hospodě nápis: "Zde Rómům nenaléváme." A na zdi: "Cikáni zpátky do Indie!"
Uslyší ve vesničce u polských hranic od paní, která mu právě podala hrnek s vodou, že všechny cizince by ze země měli vyhodit. Bude každodenně napadán prodavači, kompenzujícími často katastrofální služby, pod záminkou, že "tak se to možná dělá u vás, pane, ale tady ne".
Dozví se, že všichni Poláci a Jugoslávci jsou napůl Cikáni (a to je na pováženou), ostatně stejně jako Italové a Španělé, a že Bulhaři a Rumuni, nemluvě o Ukrajincích, skoro nejsou lidé.
Ve skutečnosti jen málo národů unikne českému pohrdání.
Je možné, že útočím nespravedlivě. Důkaz: Češi jsou jediní na světě, kteří mají tak humanistického a tolerantního prezidenta. Jenže Chartu 77 se s Václavem Havlem v roce 1977 odvážilo podepsat jen 243 lidí.
Nezůstává nakonec Havel, stále považovaný za štít čistého svědomí národa, sám?
Dále cizinec zjistí, že musí platit. To je nevyhnutelné pravidlo. Od pronájmu bytu po jízdenku na autobus, od lístku do muzea po restauraci, nemluvě o placení za taxislužbu nebo o botičce, každá příležitost je dobrá k tomu, aby ho připravila o peníze.
Protože cizinec je od narození bohatý. Tak se stane, že zpáteční jízdenka do Paříže ho bude stát 4 400 Kč, zatímco tatáž cesta z Bratislavy stojí 2 200 Kč.
Oni totiž ani Slováci, na které se Češi pobaveně dívají jako na méněcenné, podobnou diskriminační politiku nemají. Jestliže cizinec ze Západu, protože je bohatší, platí víc, můžeme předpokládat, že cizinec z Východu, protože je chudší než Čech, bude platit míň.
O dokonalém rovnostářském systému, kde každý bude platit podle svých finančních možností, můžeme jen snít. Slovenský student musí ročně zaplatit 28 000 korun, aby mohl studovat na Karlově univerzitě, a 2 200 korun měsíčně navíc za ubytování na koleji.
V duchu této politiky bychom mohli navrhnout Čechům, žhavým to kandidátům vstupu do Evropské Unie, aby za to platili dvakrát tolik co Rumuni, protože jsou bohatší než oni. Zároveň bychom mohli Čechům připomenout, že jejich sebeuspokojení a la Klaus, jejich přesvědčení o tom, že jsou nejcivilizovanější zemí v oblasti, a jejich pohrdání, se kterým přistupují k spolupráci s Polskem a Maďarskem, jsou v očích Západu podivné a udivující.
O to víc, že o pád komunismu se zasloužily víc Polsko a Maďarsko než Československo. Pokud je opravdu třeba rozlišovat, potom pro Západ je Polsko se svým čtyřikrát početnějším obyvatelstvem strategicky nejdůležitější.
Nakonec to, co šokuje cizince nejvíce, to není výskyt skinů a násilností. Existuje ve všech zemích. Mnohem horší je pasivní až souhlasné přijímání podobných činů českým obyvatelstvem, jeho živoucí rasismus, znásobený pocitem výlučnosti, tolik typickým pro uzavřenou společnost.
Je pravda, že v České republice je velký počet Romů, že jejich kriminalita je vysoká. Je také pravda, že Česká republika se nedávno oprostila od čtyřicet let trvajícího režimu, který ničil v zárodku jakýkoliv projev konstruktivního myšlení nebo tolerance.
Je jasné, že opravdové občanské uvědomění se nezrodí za několik dní. Ale současná situace není hodna české kultury, která často dala světu vynikající evropské myslitele. Není normální, že označení za Cikána je urážkou. Dnešní Česká republika má mnoho podobností s poválečnými západními zeměmi.
Příklady obnovy demokracie v západním Německu nebo ve Francii a francouzsko-německého usmíření dokazují, že je možné vymanit se z bludného kruhu výlučnosti a rasismu. Ale proto by bylo třeba, aby se demokraté a intelektuálové bili se silou a přesvědčením.
Mimochodem, muž přepadený na Národní třídě byl Alžířan a ne "Cikán". Ale v tom není rozdíl...
Muriel Blaive
Reakce na článek Václava Žáka od Jana Vučky
Vážení přátelé, reaguji na článek Pokrytectví uveřejněný v Britských listech 7.11.
Se zájmem jsem přečetl článek pana Žáka o rasizmu. V mnohém, co napsal, s ním souhlasím.
V české společnosti je opravdu dosti rozšířená netolerance (píšu záměrně "netolerance", neboť podle mého názoru to není jen problém rasizmu).
Stejně jako Vy jsem pohoršen i tím, jak k tomuto problému vláda přistupuje. Vzpomínam si dobře na televizní debatu vinovanou hromadnému odchodu Romu do Kanady. Tehdy byl problém ještě nový a osobnosti pozvané do televizního studia veřejnř předvedly, že jsou, jak se hezky eesky říká, "mimo mísu". Místo nějakého řešení nebo alespoň demonstrace snahy o něj jsme slyšeli diskuzi na téma CO TO JE RASIZMUS.
Debata to byla skutečně intelektuálská a naprosto zbytečná. Jsem si jist, že většina diváku si dokáže docela dobře představit, co to rasizmus je. Místo toho bych byl rád od nich slyšel nějaký konkrétní návrh, co s tím dělat. Toho jsem se však nedočkal.
Místo toho se bavili o nepodstatných podružnostech, jako například jestli je vyprávění vtipů o Židech rasizmus nebo ne.
Mimochodem - ministryně Parkanová se mýlí. Znám vtipy o Židech, při kterých se zasměji a přitom nejsou rasistické ani náhodou.
Ne každá legrace z někoho je rasizmus.
Když ani člen vlády, kterou jsme zprostředkovaně zvolili, aby řešila podobné problémy, které nemůžou vyřešit jednotliví občané, není schopen s něčím přijít a místo toho mluví o detailech, je někde chyba.
Nemohu však souhlasit s odstavcem: "Nechcete si na chvíli představit, jak byste u nás žili, kdybyste měli tmavou pleť? Víte, kolik násilí byste si užili? Jak byste se báli jezdit metrem, jak byste se snažili vozit své děti ze školy autem, protože ve veřejné doprave by je zbili? Jak by vás vyhazovali z hospod? To u nás nezažívají jenom Rómové, ale indičtí lékaři, studentky z Alžíru, atd. "
Já si to dokážu představit docela dobře. Shodou okolností dokonce tmavou pleť mám, neboť část mých předků pochází z Latinské Ameriky (sí, mi padre es de Bolivia).
Násilí jsem si užil jen na základní škole, kde jsme se svorně mydlili bez ohledu na barvu pleti a občas ani pohlaví.
Auto nemám, takže jezdím metrem a nikdy jsem se v něm nebál a ani jsem v něm nebyl zbit. Pro upřesnění: na výšku měřím 174 cm, takže mohutnými rameny to nebude.
Z hospody mě také nikdy nevyhodili. Nechci tím popírat fakt, že hodně lidí takové štěstí nemělo. K podobným věcem bohužel dochazí dodnes a uvědomí si to každý, kdo si jen občas přečte černou kroniku. Nelze ale dělat obecné závěry typu "je nepředstavitelné žít u nás s tmavou pletí", jak se to snaží pan Žák sugerovat. To přesně tentýž způsob myšlení, jaký používají rasisté. Hodně cikánů jsou lotři, takže všechny cikány do plynu.
Citovaný odstavec podsouvá čtenáři něco podobného, jen opačně směrovaného. Hodně lidí s tmavou pletí bylo u nás zmláceno, tedy si nelze představit, že bych měl tmavou pleť a jel pražským metrem.
Ve skutečnosti je to představitelné velice snadno - já jím jezdím denně. Když budeme dělat podobně obecné závěry, tak nebudeme v logice o nic lepší než zastánci rasizmu.
Mluvme o konkrétním počtu Romů, kteří jsou lotři, a stejně tak o konkrétním počtu lidí s tmavou pletí, kteří byli zbiti. Možná zjistíme, že jejich devět procent, možná zjistíme, že je těch procent devadesát. Dokud tohle číslo ale nebudeme znát, vyvarujme se raději dalekosáhlých závěrů.
Když budeme a priori tvrdit, že všichni se indičtí lékaři bojí jezdit metrem, budeme už jen krůček třeba od zavedení diskriminace naruby.
Nevím, jak se na to dívají černoši v USA - třeba jsou většinou spokojeni. Mě to uráží. A sám mám tmavou pleť, takže mě nemůže nějaký pošuk, který údajně hájí lidská práva, obvinit s rasizmu vůči černochům nebo Hispáncům. Nedokážu pochopit, jak je něco podobného možné v civilizované zemi na konci dvacátého století.
Kromě takových věcí, jako je třeba morálka, tu je jeden zcela konkrétní důvod, proč jsem proti.
Pokud je nějaké skupina obyvatel diskriminována, musí každý občan vystupovat proti, i kdyby on sám z toho měl výhodu. Nikdo mu totiž nezaručí, že příště nebude diskriminován on.
Jediné rozumné řešení je odmítnou diskriminaci jednou provždy, ať už pozitivní nebo negativní (což je vlastně totéž, jen se tomu jinak říká).
Upřímě doufám, že k podobnému vývoji, jako v USA u nás nikdy nedojde. Aby se to splnilo, je třeba nemít předsudky. Ani vůči menšinám typu "všichni cikáni jsou zlí",jak to dělají rasisté, ale ani naopak "všechny studentky z Alžíru jsou zbity", jak to naznačuje odstavec z článku pana Žáka, který jsem citoval.
Jan Vučka
Český student Pavel Trtík ze skotského Paisley k rasismu v ČR
Preji pekny den z hodne destiveho Paisley a zasilam jeden prispevek do debaty o rasismu a Romech v CR.
Jiz delsi dobu peclive sleduji debatu o rasismu a Romech v CR, ktera se rozvinula na BL. Diskutuje se tu o velmi komplexnim problemu, ke kteremu je v mire nejvetsi potreba pristupovat se snahou nezvyraznovat jen jednu stranu mince teto slozite otazky. Nanestesti, z nedavnych prispevku panu Culika a Stroehleina jsem dostal velmi neblahy pocit, ze oni tu schopnost vnimani tohoto problemu z vice stran ponekud ztratili. Receno jeste primeji - mam pocit, ze se snazi zlehcovanim ci kritizovanim zamest pod koberec ty objektivni casti problemu, ktere se jim nehodi do obrazku jejich pravdy. Byl bych moc rad, kdybych se pletl.
Tou prislovecnou posledni kapkou, ktera mne "donutila" k tomuto tvrzeni, byla uvaha pana Culika nad politickou korektnosti prispevku CT o soudnim liceni s lidmi, kteri behem povodni kradli v obchodech. Obzvlaste mne zaujal tento odstavec. Cituji:" Tak jsem uvazoval, jestli bylo skutecne vhodne v nynejsi zjitrene politicke situaci vysilat takovy zpravodajsky sot, potvrzujici stereotypni predstavu romskeho chovani u ceske verejnosti. Kolik jinych soudnich sporu podobneho razu reportuje casto Ceska televize? Dopustili se vykradani zasob ci obchodu za povodni skutecne jen Romove? Anebo by bylo komunisticky nepripustne tuto zpravu z vysilani vyradit?" Konec citace.
Dle meho nazoru, kradez ve chvili, kdy opravdu doslova tece vsem do bot, je neco tak neuveritelne nizkeho a podleho, ze lidi, kteri jsou tohoto schopni, ja stavim na uroven vymahacu vykupneho, pasaku, ci jinych profesi podobneho kalibru. A tak pokud bych mel odpovedet na tu prvni otazku ve vyse citovanem odstavci, tak ma odpoved zni - ze CT opravdu mnoho podobnych soudnich liceni nereportuje, protoze soudnich sporu podobneho razu opravdu mnoho neni.
Co mne vsak z hlediska objektivity v pristupu k tomuto problemu strasi jeste vice, jsou dve posledni otazky tohoto odstavce nasleduji. Zacnu tou posledni otazkou. Dle meho nazoru, stal-li by se tento pripad rabovani za povodni zde v Britanii, tak by se mu dostalo velmi siroke publicity a naopak stalo-li by se vse v komunisticke ere v CR, tak pochybuji, ze bychom se o tom dozvedeli z obrazovek tehdejsi CST. V te dobe by totiz, dle meho nazoru, nebylo prilis politicky vhodne tuto zpravu do vysilani zaradit.
Ptati se, zdali se dopustili vykradani zasob skutecne jen Romove, mi prijde opravdu velmi nekorektni. Vse je preci otazkou miry. Ja jsem presvedcen o tom, ze zminenych podlosti se nedopousteli pouze a jen Romove, ale novinar preci nesmi jen takto polozit tuto otazku a odejit bez odpovedi. Novinar zajimajici se o toto tema by mel provest vyzkum, ve kterem by secetl vsechny ty lichvy, vykradani zasob, ci rabovani soukromeho majetku v dobe povodni, a na zaklade techto vysledku prohlasit, ze jiste procento z techto cinu bylo spachano obcany romske narodnosti. A nyni jsme u duleziteho bodu. Z otazky, tak jak byla polozena ve vyse zminenem odstavci, mam pocit, ze panu Culikovi by stacilo, aby jeden jediny pripad ze sumy tech povodnovych podlosti spachal obcan neromske narodnost, k tomu, aby premyslel o spravnosti zarazeni prispevku o teto soudni pri do hlavniho zpravodajstvi CT. Ano, kdyby Romove tvorili na techto pripadech procento odpovidajici velikosti jejich etnika mezi vsemi obcany CR, bylo by to od CT 'zamerne rasismus vyvolavajici' a 'velmi silne potvrzujici stereotypni predstavu romskeho chovani u ceske spolecnosti'. Avsak, jak je tomu doopravdy, pane Culiku? Tato otazka vubec neni recnicka, nybrz zcela konkretni. Pokud totiz opravdu Romove spachali na techto zlocinech jen tu cast, ktera odpovida jejich procentnimu zastoupeni ve spolecnosti, tak velmi rad "snim svuj klobouk", a, bez jakekoli ironie, se opravdu hluboce zamyslim nad svymi stereotypnimi predstavami o romskem chovani.
Mimochodem, byl jsem v dobe zaplav zrovna v CR na prazdninach. Jsem velmi rad, ze jsem v te dobe mohl byt v CR, protoze v krizovych situacich se ukaze opravdova kvalita - a to plati jak pro jednotliveho cloveka, tak asi i pro narod obecne. Mel jsem moznost mluvit s nekolika prateli, kteri meli pribuzne z postizenych oblasti. Dozvidali se od nich, mimojine, zpravy o chovani nekterych Romu. Tito obcane, ktere mam na mysli, si vytvareli vlastni fronty u kamionu s humanitarni pomoci - zatimco ostatni lide stali sporadane ve fronte.
Na tomto miste musim upozornit pana Stroehleina, ze jejich jmena opravdu neznam. Je mi lito - opravdu ne. Jsem ale vice naivni ja, kdyz temto zpravam z druhe az pate ruky prikladam jistou nezanedbatelnou vahu, ci pan Stroehlein, ktery tyto zpravy povazuje za ukazky rasismu v premysleni obcanu CR neromske narodnosti? Vyskociti z kuze jsem mohl, kdyz se pan Stroehlein v uternich BL rozepsal o tom, jak se v CR v otazce rasismu pohnuly ledy - tedy pry jen nevyznamne, nepatrne. Rozumejme, s rasismem v CR to bylo spatne, ted je to jen o malo lepsi nez spatne. Jake to velmi obecne tvrzeni o stavu rasismu v CR!!!! - mimochodem, zalozene na nekolika rozhoverech s nekolika lidmi v jednom malem meste.
To vse od cloveka ktery tyden predtim pozaduje od neanonymnich ctenaru, kteri maji negativni zkusenosti s Romy, velmi konkretni jmena a adresy tech Romu!!! Pan Stroehlein samozrejme vi a vedel, ze se jmen a adres nedocka, a tim smetl veskere pripominky ctenaru pod stul. Opet mi zde chybi spetka objektivity, trocha te snahy pristupovat k problemu se snahou dopatrat se pravdy. Jenze to se panu Stroehleinovi ,zda se mi, nehodi do obrazku jeho pravdy soukrome.
