Václav Klaus odstoupil

Nastane nová éra?

Většinu příspěvků v tomto čísle přebíráme ze včerejšího, zvláštního vydání Britských listů

Podstata nynější krize a co dál

Nezodpovědná vláda, hodné odbory a bezzubá opozice

3. března 1996

Václav Žák

Není třeba mít velkou fantazii, abychom si dokázali představit, jak by reagoval předseda odborů v Německu, kdyby vláda zprivatizovala nějaké hutě jako naše vláda POLDI. Jistě by hlasitě požadoval hlavu odpovědných ministrů: cožpak je možné, aby podnik dlužil 360 milionů! na sociálním pojištění, a vláda zasáhla, až se s podnikatelem nedohodla? Cožpak je možné, aby vláda nechala jeden z klíčových podniků po privatizaci zcela bez dohledu? Cožpak je možné, aby banka, v níž má stát významný podíl, půjčovala podniku miliardy, ačkoliv podnik neplatil pojištění už od roku 1993, což je v Německu trestný čin? To přece znamená, že vláda turecké hospodaření s POLDI dlouhou dobu vědomě kryla!

Předseda Falbr však přijal vládní tezi, že se o restrukturalizaci podniků mají postarat noví vlastníci. Proč? Britská vláda připravovala British Steel na privatizaci mnoho let. Proč musíme my tyto podniky privatizovat hned, ve stavu, v němž mají minimální šanci uspět na trhu? Problém s restrukturalizací ocelářského průmyslu spočívá v tom, že jeho modernizace je strašně drahá. Může si ji proto dovolit pouze kapitálově velmi silný vlastník. Mají-li se technologické změny financovat z půjček, jsou tak drahé, že se ze zisků podniků prostě nemohou zaplatit. My nemáme vlastníky, kteří by měli dostatečný investiční kapitál. Pokud zároveň musejí splácet úvěry, za který podnik zprivatizovali, nutně se ocitnou v neřešitelné situaci. Začnou jim scházet peníze na výrobu, přestanou platit dodavatelům, posléze státu, a rozeběhne se kolotoč, který, jak jsme viděli na příkladě POLDI, vede k miliardovým dluhům.

Zdůrazňuji, není to náhoda. Všechny ocelářské podniky budou stát před problémem, jak financovat restrukturalizaci. Jenom podnik, který bude mít velmi levné "dlouhé" peníze, může mít šanci na úspěch. Premiér Klaus však má jednu prioritu: co nejrychleji se podniků zbavit. Nedávno to v parlamentu zopakoval. Proč? Aby vláda za osud podniků nenesla odpovědnost. Světe div se, i v případě POLDI jí to vychází: vinu nese "bývalé vedení FNM", úředník na FNM, holding, jenom ne vláda, která dává nepokrytě najevo, že od podniků dává ruce pryč. A světe div se podruhé - předseda odborů s ní souhlasí.

Banky se nejednou spálily a začaly být opatrnější. Při privatizaci dalšího ocelářského gigantu, Třineckých železáren (mají dnes téměř dvakrát tolik zaměstnanců co Kladno), už došlo k zádrhelu. Zahraniční investoři zájem neměli: podnik není restrukturalizován, potřebuje investice, odstranění ekologického poškození by bylo strašně drahé. Tak se zase vypsala soutěž na víc než 50% akcií. Soutěž vyhrál ten, kdo nabídl nejvíc: 2,643 mld Kč, o miliardu víc, než odborníci považují za možné, že lze zaplatit. Slibuje víc než 10 mld investic. Stejné sliby, které vedly k tragédii POLDI.

Soutěž vyhrála Moravia Steel, za níž stála určitá banka. Jenže - a to je ten zádrhel - si to rozmyslela. Proč? Údajně proto, že teprve později zjistila, že nejde pouze o cca 2 mld na zaplacení FNM, ale ještě o 3 mld "starých" dluhů Třince. Vítěz proto začal peníze hledat jinde. Co to znamená? To znamená, že se zcela změnily podmínky, na jejichž základě se uchazeči o Třinec posuzovali! Není přece vůbec jedno, jak drahými penězi bude za podnik zaplaceno!

Co teď? Před vládou a fondem byly dvě možnosti: odpískat soutěž, nechat firmě Moravia Steel propadnout čtvrt miliardy, které již zaplatila, a udělat novou soutěž. Nebo "pomoci" Moravia Steel k penězům. Vláda se zřejmě rozhodla pro druhou možnost: jak jinak si vysvětlit zprávu ČTK, že se na půjčce se bude podílet - držte se - kromě České spořitelny (s Lívií Klausovou v dozorčí radě) i Konsolidační banka. Zajímavé, dostat od spořitelny úvěr není právě jednoduché. Ovšem účast Konsolidační banky, to už je síla. Konsolidační banka je ve 100% vlastnictví státu a má půjčovat na restrukturalizaci, ne na privatizaci! Stát zde skutečně předvádí obdivuhodnou akrobacii: privatizuje státní majetek - za státní peníze. Doufám, že se nějaký poslanec ministrů Dlouhého a Kočárníka v parlamentu zeptá, jak je to možné? Co je to za privatizaci, když stát platí za firmu, která není schopná splnit ani první slib? Co ostatní účastníci soutěže? Proč jim Konsolidační banka také nepůjčí? Jak se možné takové pohrdání pravidly?

Předseda vlády kandiduje na severní Moravě, a tak volební gravitace láme pravidla jako preclíky. Popojení politiky a businessu, který kauza odhaluje, je skutečně neuvěřitelné. Jestli se transakce uskuteční, bude Třinec dalším podnikem, kterému za několik let hrozí osud POLDI. Vláda si však už je zřejmě jista, že ze svých činů nebude muset občanům skládat účty. Parlamentní opozice je bezzubá, odbory vstřícné.

Na to, kam se s takovou strategií dostanou, si předseda Falbr odpověděl sám. Řekl, že jejich odborový svaz psal ministrovi zdravotnictví dopisy, varoval - a nikdo si jich nevšiml.

Sponsorský skandál kolem Šrejberových peněz a konta ODS ve Švýcarsku - radikální změna českého myšlení, naděje pro budoucno?

Jan Čulík

Jinak je velmi zajímavé, že si za několik posledních dní, co píše trochu jinak, vysloužila Mladá fronta Dnes od čtenářů vlnu sprostých nadávek. Ať tedy žije tolerance a pluralitní myšlení takovýchto stoupenců ODS! JČ)

ODS přiznala, že má tajné konto ve Švýcarsku

Praha - Špičky ODS přiznaly, že existuje tajné konto ve Švýcarsku, do něhož má vedení strany přístup. Tuto informaci, kterou ještě včera dopoledne popíral i premiér a předseda ODS Václav Klaus, potvrdili v podvečerních hodinách ministr vnitra Jindřich Vodička a ministr financí Ivan Pilip. "Informace, které jsme dostali, tomu nasvědčují v plné míře," prohlásil Vodička. Na kontě je 170 milionů korun, které tam zasílaly tuzemské i zahraniční firmy údajně jako provizi za získání různých podniků v privatizaci. O existenci konta bylo před více než dvěma měsíci informováno téměř celé nejužší vedení ODS. "Nesouhlasili jsme s ním a vyřešili jsme to tak, že jsme dali pokyn, aby do konce roku byly tyto peníze převedeny na humanitární účely," uvedl Ivan Pilip. Podle dosud nepotvrzených údajů věděl o penězích v zahraničí od samého začátku pouze šéf ODS Václav Klaus a bývalý místopředseda strany Petr Čermák, který konto pomáhal zakládat. Po Čermákovi zdědil odpovědnost za konto Libor Novák. Všichni tři to však ještě včera popírali. "Ne, ODS žádné konto v zahraničí nemá," uvedl Klaus. Lidé z vedení ODS, kteří se o kontu dozvěděli až nedávno, nejsou nyní schopni přesvědčivě sdělit, zda strana z konta peníze již čerpala, či nikoli. "Já pevně doufám v to, že peníze nebyly použity. Ale na sto procent na to spoléhat nemohu," připustil Pilip. Pokud by se prokázalo, že ODS z konta čerpala, vystavili by se všichni aktéři těchto aktivit trestnímu stíhání. ODS by čerpáním černých peněz porušila hned tři zákony - daňový, devizový a také zákon o politických stranách. Peníze ze Švýcarska totiž vůbec neprocházejí účetnictvím strany, což potvrdila hlavní účetní strany Marie Krčmářová.

V normálních poměrech a v normální zemi by měla být na Václava Klause, Petra Čermáka a Libora Nováka okamžitě uvalena vyšetřovací vazba, aby se mezi sebou nemohli ohledně případného porušení zákonů domluvit.

Je-li pravda, co tvrdí Jindřich Vodička a Ivan Pilip, že byly peníze jistou formou úplatků za privatizaci, existuje vážně podezření z monstrózního trestného činu.

Co dělá česká prokuratura? Co dělají orgány činné v trestním řízení? Švýcarské úřady rády vyhoví žádostem české prokuratury o podrobnostech inkriminovaného konta.

Jak obvykle se v ČR řeší zásadní problémy tajně a v kuloárech. Zdrojem veškeré moci ve státě je parlament. Měl by být svolán a celá věc by měla být řešena otevřeně v parlamentě. Parlament by měl zbavit podezřelé osoby poslanecké imunity, aby mohly být případně vzaty do vazby a vyšetřovány.

Existuje-li podezření na spáchané trestné činy, tak by mělo být zahájeno trestní stíhání. O tom by měli psát čeští novináři už dnes.

Zároveň je potřeba získat výpisy s daného konta a informovat se, jaké platby na ně plynuly, od koho a proč. Nebo je celá věc jen pletichářským, nepodloženým útokem jednoho křídla ODS na druhé?

Nová vláda by neměla být sestavena, dokud ODS nepředloží přesný seznam dárců na tajné švýcarské konto, pokud skutečně existuje.

Měly by být co nejdříve vypsány všeobecné volby.

Proč považovala ODS za nutné mít konto ve Švýcarsku, proč bylo nevýhodné ho mít v ČR? Snad proto, že by se hned v ČR prostřednictvím úplatků rozšířily o těchto kontech informace a že jen ve Švýcarsku mohou být tajné? Proč ale muselo být konto ODS ve Švýcarsku tajné?

Nemají náhodou tajná konta v zahraniční i ostatní české politické strany, zejména strany vládní koalice? A nemají velmi pravděpodobně soukromá konta v zahraničí i čelní čeští politikové? Něco takového před časem proběhlo MFD, ale už to nikdo dál nesledoval.

Z jakých zdrojů, přesně a jmenovitě, plynuly peníze na švýcarské konto ODS?

Do jaké míry byla privatizace českých podniků zašpiněna úplatkářstvím?

Poradce Václava Klause Jan Zahradil nám v minulých dnech napsal, že Klaus vůbec není arogantní, že to vytvořily sdělovací prostředky. Těžko po přečtení výše citované zprávy panu Zahradilovi věřit. Zdá se naopak, že si český premiér zachovává svou příslovečnou nadřazenost až do nejtrpčího konce. Možná tedy není divu, že české sdělovací prostředky reagují tak hněvivě.

Vláda se rozpadá v důsledku zástupného problému. Zpackaná privatizace, rozkradené národní hospodářství - to je všechno trochu složité. Ke krizi došlo nyní až v důsledku příslovečné poslední kapky vody - skandálu kolem Šrejberových peněz a pak konta ve Švýcarsku.

Zajímavý, i když snad až poněkud cynický názor (to ovšem zdá se hovoří dost výmluvně o pověsti, jakou si ODS u občanů vydobyla) vyjádřil na Fóru Neviditelného psa v sobotu večer Milan Pavlík:

"V ODS zřejmě dochází k palácovému puči. Část členů vrchního velení má zřejmě jiný názor na to co dělat, a jak to dělat, než ti, kdo momentálně fakticky ovládají moc. A buď nejsou tak schopní, aby své názory dokázali prosadit formou vnitrostranické diskuse, nebo jsou si vědomi, že to nejde, protože ta druhá frakce, která je momentálně u vesla jim to znemožňuje.

Tak nasadili klasické nestandartní metody, mezi které u nás patří především zveřejnit o soupeři něco ošklivého, nebo rovnou poukázat na nezákonnost jeho jednání. Na něco, co Vám léta nevadilo, (pokud jste ještě byli na stejné lodi), a co se hodí k tomu, aby druhou stranu očernilo, a současně Vám vyžehlilo morální triko, protože to přece budete Vy, kdo na tu špinavost poukázal, a tudíž jste z obliga. Podstatná část členské základny zřejmě stojí za Klausem. Proto se asi Klausovi vnitrostraničtí oponenti nepokusili inscenovat převrat mravnější formou, například uvedenou formou vnitrostranické diskuse. Byli by totiž zřejmě přehlasováni, a ztratili by své posty a vliv. Což je podle mého podstata toho, co se v ODS děje. Špinavý boj o moc a vliv."

Neschopnost médií rozebrat efektivně současnou českou politickou a ekonomickou situaci možná nyní trochu - na jednoduché úrovni - prorazil Šrejberův skandál a skandálem ohledně zahraničního konta ODS. Ta věc mluví ke všem. Záležitost se stala symbolem pro celkově neuspokojivou politickou a hospodářskou situaci. Když se to tak vezme, je vlastně docela absurdní, že se vláda dostala do krize kvůli lhaní ohledně sponsorského daru a tajných kont, a nikoliv třeba kvůli tomu, co provedla za posledních osm let s českým zdravotnictvím.

Je nutno zdůraznit, že změna vlády a případný odchod jednoho určitého politika není pro zemi katastrofou, naopak se často pociťuje jako ozdravění. ODS ani vládní koalice nepředstavuje českou demokracii a s odchodem z vlády některých jejich politiků či případně celých stran se nestává nic tragického. Přesně to řekl v sobotu odpoledne Václav Havel:

"Chtěl bych uklidnit naše občany. Naše země není na to dosud zvyklá, ale musíme si na to zvyknout, že se politici střídají ve svých funkcích. Schopnost demokratického systému zprostředkovat toto střídání je znakem funkčnosti systému. Není tomu tedy tak, že pád vlády nebo nějakého politika znamená krizi systému. Svět neskončí ani s Václavem Klausem jako s předsedou vlády, ani s Milošem Zemanem jako předsedou parlamentu, ani s Václavem Havlem jako prezidentem této republiky."

Cítím, že za  emocionální protivládní reakcí českých sdělovacích prostředků ve věci šrejberovského skandálu je špatné svědomí. Na druhé straně je ale dobré, že Mladá fronta Dnes, která po dlouhá léta Klausovu vládu nekriticky a primitivně podporovala, (a jejíž redaktoři si někdejší deník Socialistického svazu mládeže sami zprivatizovali pro sebe, nynějším termínem si ho vytunelovali) nedávno obrátila a teď se snaží v lidech pěstovat vědomí, že politika musí být alespoň do určité míry založena na morálním chování

V nejnovějších komentářích Mladé fronty Dnes vládne smutek. Tak v pátečním vydání MFD otiskl Jiří Leschtina, dlouholetý nekritický stoupenec české vládní koalice, tento lítostivý komentář:

Rituální křeče ODS nad propastí

"Pokud bude exministr Zieleniec schopen dokázat, že již před rokem a půl informoval premiéra o totožnosti dárce podezřelých sedmi a půl milionu korun, pak by se měl Václav Klaus poroučet z vládní i stranické funkce. A jestliže nejvyšší šéf ODS skutečně nic netušil, anebo se úmyslně nezajímal o temné pozadí aféry, která dnes do základů otřásá důvěrou lidí nejen v Klausovu stranu, ale i v celý politický systém země? I potom jsou úvahy o odchodu tohoto politika zcela na místě. Jak si přeložit premiérovo tvrzení, že se o Šrejbrově sponzorství dozvěděl před týdnem? Klaus tím vlastně říká: Ačkoliv pravdu znali nejen dva mí nejdůvěrnější spolupracovníci Novák a Zieleniec, poradce ministra zahraničí, pracovníci jedné agentury public relation a tedy kdovíkdo ještě, já jsem o ničem neměl tušení. Jeli tohle pravda, pak je třeba pochybovat o Klausově elementární schopnosti vnímat okolní svět. Václav Klaus ze sebe prostě nemůže setřást stěžejní díl politické odpovědnosti za to, že ODS se za jeho šéfování ocitla na pokraji rozvratu a v pozici strany, jejíž počestnost je zásadně ohrožena. Jako hrozbu vypovězení loajality premiérovi nutno vnímat včerejší vystoupení Ivana Pilipa, jenž slíbil odchod z funkcí místopředsedy ODS a ministra financí, když nebudou prověřeny všechny minulé sponzorské dary a přezkoumány sporné privatizační případy. Po Zieleniecovi je Pilip již druhým místopředsedou, jenž naznačuje špinavosti ve stranickém hospodaření a podezřelou úlohu ODS v některých privatizačních causách. Co ještě víc potřebuje členská základna k tomu, aby se probudila? Jestliže se základní organizace ODS spokojí s rituálním obětováním jedné figurky na šachovnici v podobě Libora Nováka, pak pohřbí nejen svou stranu. Takováto křečovitá kamufláž, na hony zavánějící výsměchem veřejnosti, by asi přivodila diskreditaci celé pravice na dlouhá léta. Jedině když ODS najde sílu spravedlivě pohnat k odpovědnosti celé zdiskreditované vedení včetně svého předsedy, snad má do budoucna ještě nějakou šanci. "

Tato poslední slova jsou klíčová. Leschtinovi vadí, že to, co celou řadu let podporoval, a čemu vlastně příliš nerozuměl (on neví, podle jakých principů se řídí západoevropská pravice, podporoval jen její český odvar, vlastně paskvil) teď bude zřejmě nadlouho zdiskreditováno. Musí však v ČR nutně vládnout "pravice"?

On je totiž v současnosti ekonomický tlak světových finančních trhů na jednotlivé národní ekonomiky tak silný, že stejně musejí všechny vlády - bez ohledu na jejich politickou orientaci - provádět víceméně tutéž hospodářskou politiku, nemá-li země zkrachovat. Důležité je, aby byla pocitvá, inteligentní a efektivní.

Je ale reálné, že by se v ČR, mnozí jejíchž obyvatelé si obrátili Masarykovo heslo, a bojí se (tj. rezignovali na vzpřímené prosazování občanských zájmů) a kradou, prosadila takováto politická organizace?

Shodou okolností se v podobné situaci jako ODS - totiž uprostřed sponsorského skandálu - ocitla nedávno britská Labouristická strana.

V britských novinách bylo toto téma v minulých dnech podrobně přetřásáno.

Závěry byly asi takovéto:

Proč asi dávají podnikatelé velké částky vládnoucím stranám? Přece jen naivka si může myslet, že za to nic neočekávají a že za to nic nedostanou. Podnikatel málokdy investuje peníze tak, aby z toho neměl zisk.

Spozorské dary politickým stranám jsou velmi spornou záležitostí. Volení politikové v demokracii odpovídají voličům, nikoliv bohatým podnikatelům. Je nepřípustné, aby mezi podnikateli a vládnoucími špičkami docházelo proti řadovým občanům k podvodným spiknutím. Proto je nutné, aby byly veškeré finanční dary politickým stranám transparentní.

Politikové se musejí těšit od voličů určité minimální míře důvěry. Není prostě možné, že já, občan, zvolím politika, a on pak nebude zastupovat moje zájmy, ale za mými zády se bude paktovat s kýmkoliv, kdo mu dá nějaké peníze.

Nejvážnějším rysem nynějšího skandálu ovšem je, že jsou občané v deziluzi. Hrozí určité zpochybnění českých politických a demokratických struktur.

Možné nestabilitě lze čelit jen důrazným návratem k etice, k právu, k efektivnímu soudnictví.

Je načase, aby tyto principy začal prosazovat nějaká strana - bez ohledu na její politickou orientaci.

Nové Hnutí - Charta 97

Český finanční skandál znamená konec pro oblíbence Thatcherové

Sunday Telegraph, 30. listopadu 1997

Vláda nejznámějšího východoevropského thatcherovce, českého premiéra Václava Klause, se včera rozložila uprostřed skandálu týkajícího se financování politických stran.

Když se český premiér rychle vrátil z jednání na Balkánu, ministři jeho vlády houfně rezignovali. Protestovali odstoupením nad tím, co hlavní české noviny charakterizovaly jako "otevřenou nepoctivost" Václava Klause a jeho spojenců.

V sobotu večer rezignovalo 8 ze šestnácti ministrů a další se připravovali k rezignaci, pokud Klaus nepodá demisi. Konaly se mimořádné schůze všech čelných českých politických stran, na nichž se jednalo o tom, co dál.

Náhlý pád české vlády bude Západ zřejmě silně konsternovat. Česká republika byla totiž dlouho považována za vynikající dítě mezi bývalými sovětskými satelity, a to proto, že údajně praktikovala thatcherovskou politiku.

Během osmi let Klausova působení jako ministr a pak jako premiér, ČR byla považována za průkopníka hospodářských reforem. Proto je ČR předním kandidátem na vstup do NATO a do Evropské unie.

V posledních měsících však Klausův věhlas silně poklesl, jak začalo sílit podezření, že arogantní český premiér, plný sebedůvěry, sice vytvořil podle Margaret Thatcherové svůj politický styl, nikoliv však svou politiku.

Lady Thatcherová charakterizovala Klause jako svého nejoblibenějšího premiéra - na druhém místě po sobě samotné. Ale ekonomové poukazují na to, že Klausova oslavovaná privatizace neoživila české hospodářství a prostě jen předala mnoho českých podniků státem vlastněným bankám.

Mezitím ustoupila česká vláda hrozbám odborů. Nejednala, ačkoliv produktivita podniků klesala a mzdy dramaticky stoupaly.

Hlavním důvodem Klausova pádu byl však nyní rostoucí skandál ohledně financování politických stran. Jeden čelný ministr řekl, že je tento skandál tak vážný, že by mohl ohrozit demokratický systém České republiky.

Krize vybuchla, když spojenci českého premiéra přiznali, že jeho vládnoucí Občanská demokratická strana skryla dar od podnikatele a bývalého tenisového profesionála Milana Šrejbera.

Šrejber daroval ODS peníze těsně poté, co česká vláda před dvěma lety přijala jeho nabídku privatizace státních Třineckých železáren.

Poté, co rezignoval jako ministr vnitra, Jindřich Vodička uvedl v české televizi, že Klausova vláda bude pravděpodobně nahrazena vládou vytvořenou z nynější koalice pravicového středu.

Jeho názory podpořili čelní činitelé ODS, Ivan Pilip, bývalý ministr financí, a Jan Ruml, bývalý ministr vnitra, který řekl, že by Klaus měl odstoupit.

Pro většinu Čechů tyto události jen potvrdily názor, který v české společnosti převažuje, že se privatizace uskutečnila pod skrytým protekčním tlakem. Mnoho lidí nyní otevřeně obviňuje politiky z korupce a dotazuje se, jak je možné, že mnozí z nich mají luxusní německá auta a drahé západní obleky, přestože dostávají jen malé české státní platy.

Široce se přijímá argument, že Šrejberovo konsorcium nabídlo za privatizaci Třineckých železáren nejvíc peněz. Ale oponenti poukazují na to, že je podivné, proč musel být sponsorský dar ODS od Šrejbera tajný. Peníze byly skryty jako údajné dary od dávno mrtvého Maďara a jednoho člověka z Mauriciu, který nikdy ČR nenavštívil.

Důvěryhodnost českého premiéra se rozplynula, když jeho popírání, že o daru nic nevěděl, protiřečil bývalý vládní kolega, který poukázal na to, že Klaus odmítl jeho otevřená varování ohledně tohoto daru.

Tisk mezitím odhalil další finanční skandály a nové se očekávají. Největší skandál se zatím týká švýcarského konta, které prý obsahuje více než 4 milióny liber tajných příspěvků straně ODS od celé řady podniků a jednotlivců, spojených s masovým privatizačním programem ČR.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj nedávno vydala zprávu, podle níž je v bývalém východním bloku tak vysoká míra korupce, jako v subsaharské Africe.

Podle zprávy je situace v ČR horší než v Polsku a v Maďarsku, protože v ČR byla velmi dlouho u moci jediná vláda.

Podle nedávných průzkumů veřejného mínění jsou Češi ve velké deziluzi ohledně kapitalismu i českých politiků. 88 procent českých občanů uvedlo, že nejvážnější otázkou je v současnosti hospodářská zločinnost, a více než padesát procent konstatovalo, že život byl lepší anebo stejný za komunismu.

Tento názor vyvolal zuřivou reakci od politického otce českého národa, Václava Havla. Ale nemocný Havel tím jenom dokázal, jak daleko je od obyčejných lidí, pro něž se demokracie a korupce stává synonymem.

Poprvé od roku 1989 hrozí České republice politický chaos. Havel podle zpráv sleduje situaci velmi pozorně.

Avšak český president nemůže premiéra propustit a musí čekat, až premiéra odstraní parlament. Pak může požádat jiného čelného politika, aby utvořil vládu.

Od nedávna se poukazuje na to, že by Havel dál nejraději přednost vládě odborníků, kteří by využívali názorů nezávislých ekonomů a jiných osobností mimo parlament. Ale nejpravděpodobnějším výsledkem budou předčasné volby a vítězství ochranářských sociálních demokratů.

Klaus viděný angloamerickýma očima

Taxíkářská moudrost

Jel jsem ve čtvrtek kolem poledne z pražského Starého Města taxíkem na letiště v Ruzyni. Čekající řidič si četl v Mladé frontě Dnes o obvinění, že čelní představitelé ODS věděli o tajném Šrejberově daru pro svou stranu a kamuflovali to lžemi o různých maďarských, případně indických dárcích.

Článek v taxikáři vyvolal vlnu rozhořčení. Je to všechno sebranka, celá ODS, včetně s panem Koukalem (pražským primátorem), přihříval si k tomu ještě i taxíkářskou polívčičku. (Taxíkáři jsou totiž s primátorem Koukalem ve sporu už mnoho let.)

Co bylo ale hlavním zdrojem jeho rozhořčení? Všichni podvádějí a jsou schopni si tak nahrabat peníze, ale já nemůžu. Kdybych si stěžoval na poměry v hospodě, kamarádi mi namítnou, vždyť můžeš krást taky. Co ti tomu brání.

Jenže já jsem byl pět let v armádě a do vězení se mi moc nechce. Přitom se dá v týhle zemi dneska jedině vydělat buď prodejem drog, anebo finančními podvody, jinak ne. Je nespravedlivé, že člověk, jako já, kdyby vytuneloval banku, dostane dvanáct až patnáct let vězení, jenže tihle papalášové, ti mají mezi sebou protekci, ti takovéto podvody mohou dělat neomezeně, aniž by se museli bát, že je někdo sejme. Jediné, co se taky od revoluce v roce 1989 změnilo, jsou tyhle billboardy, máchl taxíkář rukou na reklamy podél silnice.

"Ale to snad ne," namítl jsem. "Vždyť třeba Praha je dneska daleko víc -"¨

"Ano, nebezpečná," přerušil mě taxíkář. "Dřív jsem chodil do hospody kamkoliv, chodili jsme večer po městě, teď nejdu dál než do hospody tři sta metrů od baráku a koukám, kdo by na mě mohl číhat."

"My jsme ale příliš malí lidi - my to nezměníme."

Lidová moudrost. Občanovi ani tak nevadí, že se v ČR hodně krade, ale považuje za nespravedlivé, že kradou jiní a on nemá tak velké možnosti, jako oni. Dále - pocit nemohoucnosti. Obyčejní lidé tady nejsou od toho, aby se jakkoliv pokoušeli společenskou atmosféru změnit. Existují jen proto, aby se sklonili, případně hledali soukromé cestičky, jak se v nepřátelském společenském ovzduší obohatit.

(JČ)

Některým kritikům: Na obhajobu ODS

Klaus nedokázal vnímat realitu ani mezi Čechy v Americe

"Schvaleny" cesko-americky exil by se mel pri Klausove padu zamyslet