Proces rozhodování o tom, jestli dostanou asyl nebo ne, je dlouhodobý. V Doveru, jak jsem pochopil, panovalo určité napětí. Zřejmě byla snaha imigračního úřadu je nějakým způsobem někam posunout. V Margaret byly dvě rodiny a v Liverpoolu to byly další dvě rodiny českých Romů a asi dvě rodiny slovenských Romů.

Já si tohleto právě nemyslím. Nevěděli vůbec nic o nějaké sociální podpoře. Všecko to jsou rodiny s poměrně malými dětmi. Když jsem jel do Británie, říkal jsem si: nechtěl bych být Romem v Čechách. Necítím se moc bezpečně jako občan ČR. Kriminalita vyrostla značně a policie to moc nezvládá. Navíc jsem si vědom toho, že ne všichni občané jsou na tom stejně bezpečně. Existují rozdíly. Romové mají nepopiratelné důvody k tomu k tomu necítit se v této zemi dobře.

Mám pro to důkazy. Tahle země odvykla toleranci. Navíc je tu určitá generalizace pohledu. Špatně se rozlišuje. Řekne se prostě, všichni Romové kradou. Není to pravda. A zcela nepopiratelně skinské hnutí se netají projevy rasové záště. A nedělá se s tím vůbec nic. Předseda Republikánské strany prohlásil na parlamentní půdě, že Romové spáchali zločin už tím, že se narodili. A nic se nestalo. Nikoho to v ČR moc nepřekvapí. O tom jsme se bavili, Romové říkali, že to byla jedna z posledních kapek, kdy se rozhodovali, takže není to náhlý proces. Spousta takzvaně zcela slušných občanů této republiky tiše souhlasili. Stejně tak jako senátor Zdeněk Klausner, ten prohlásil podobnou věc jako pan Sládek. Prohlásil, že by se Romové měli separovat na okraj města. Má s touto myšlenkou velikou podporu. Vlastně získal v tomto případě popularitu vládní straně s tímto nápadem a je dál senátorem. Zase se nad tím nikdo moc nepozastavil. Z vlády se nad tím pozastavil jediný ministr Jan Ruml, který to kritizoval, a zůstal osamocený. Většina občanů si myslí, že by to tak bylo dobře a nedělá rozdíly. Bezpochyby romská trestná činnost existuje. Samozřejmě, dotýká se běžných občanů, protože se jedná o drobnou majetkoprávní kriminální činnost v malém měřítku. Romové nepáchají zlodějnu ve velkém, netunelují banky. Což jsou věci, které se dotýkají, řekl bych, daleko zásadněji hospodářských sfér celé této země. Myslím, že Romové ani nevraždí, ani organizovaně nevraždí. Přesto si vysloužili nálepku opovržení tady. Je to zakořeněná hluboká netolerance. Hledání nějakého viníka za moji nespokojenost. Na někoho to padnout musí.

Vůči Vietnamcům je velmi netolerantní. Dělal jsem nedávno pořad o Mongolech. Lidi v ČR ani nerozlišují. Natáčel jsem s Mongolkou, která je tady s dvěma dětma, studovala tady na univerzitě. Rozhodla se, že zůstane tady. Říkala, že nemine týden, kdy by nebyla někde v dopravním prostředku slovně napadána, co tady dělá, rákosnice. To je teermín, vytvořený pro Vietnamce. Nemůžeme mluvit o toleranci vůči černochům, když v Praze nedávno došlo k rasově motivované vraždě toho Súdánce.

Důvody jsou zcela hmatatelné, vážné. Chtěl jsem se dostat ke konkrétním příběhům, k nim jsme se dostali. Nemám důvod jim nevěřit. Myslím si, že ti Romové, kteří odešli, zvážili ten krok, určitě nejsou ve své většině ti, kteří by páchali trestnou činnost.

Mluví o konkrétních fyzických útocích na sebe, povídají o tom, že si ani netroufají moc jezdit v Praze metrem, protože v metru není moc kam úniku a že když je někdo v tom metru napadne, ostatní spoluobčané tiše přihlížejí a ani nezdvihnou hlas na jejich obranu.

Ano, asi je snaha, když už je zastaví, tak je snaha pokutu dát za každou cenu. Tak to bylo praktikováno i za komunistů. Policajt tak dával najevo svoji nadřazenost. Myslím si, že rozhodně jsou Romové poslední, kteří u policie mohou hledat ochranu. Důvod jejich špatných pocitů velmi silně padá na to, že policie nedělá asi téměř nic pro to, aby se mohli cítit bezpečněji.

Kdybych si tohleto myslel, tak se můžu taky sbalit. Myslím si, že se nezmění téměř nic, ale je potřeba nějakým způsobem poukazovat na to, že se něco změnit musí.

Co to je apriori pozitivní vztah k někomu?

Oni Romové o svých záporných stránkách mluví sami. Kdybych se pokusil o všeobecný pohled, v konečném důsledku to nejsou Romové, kteří by působili zásadní škody této zemi. Zdaleka ne. jestli někdo působí zásadní hospodářské či morální škody, tak to zdaleka nejsou Romové.

Řešení je tomuto etniku se daleko více věnovat. Nedávat to okrajovým politikům. Znovu se vracím k té věci ve Žďáru nad Sázavou, kdy jsme byli na pohřbu Tibora Berky a byl tam tehdy vyslán Igor Němec, podivná postava české politické scény. To je člověk, který nedovede nic a nic neudělal. Za sebou má v oblastech, které mu byly určeny, absolutně nulové výsledky. Ten měl tehdy na starosti národnostní menšiny a proslovil tam nějaký blábol. U toho zůstalo. Vláda vytváří obecné formulace na toto téma, ale je třeba se romskému etniku systematicky věnovat. Snažit se. Romské děti v českých školách jsou jiné. Mají jiný temperament. Jsou daleko živější. Netolerance je už někde mezi dětmi. Učitelé by měli speciálně s tímto pracovat a snažit se to překlenout.

Tak snad tyhle starosti nám už nehrozí, dneska. Naopak je třeba se otvírat. Myslím, že už svoje místo v Evropě jsme si vydobyli. O naší holou existenci se opravdu obávat nemusíme. Teď se už musíme obávat jenom o to, aby okolní svět na nás právem pohlížel, že jsme součástí Evropy a že pro tu Evropu můžeme být přínosem.

Vyspělý národ nutně musí být tolerantní. Vždyť ta etnika národu přinášejí spoustu nových pohledů. Obohacují každý národ.

V Britských listech z 23. října 1997 jsem zveřejnil analýzu debatních příspěvků z Fóra Neviditelného psa, které tam byly umístěny od srpna do října 1997, tedy za čtvrt roku.

Předeslal jsem, že přirozeně nevím, jak reprezentativní je společenský vzorek osob, které na Fórum NP píší. Konstatoval jsem, že jde především o energické stoupence vládní politiky, jakou donedávna, před jejím téměř úplným kolapsem, prezentovala údajně "pravicová" koalice Václava Klause. Diskutéři na Fóru NP jsou nicméně lidé, kteří se považují za elitu: jsou většinou univerzitně vzdělaní, mají přístup k internetu a tedy do světa a to jim otevírá mysl.

Poukazal jsem na to, že mezi čtenáři Neviditelného psa a Britských listů je také dosti značné procento osob, které s úzkoprse "pravicově ideologickým" postojem diskutérů na Fóru NP nesouhlasí. Je však zajímavé, že mnozí tito čtenáři vyjadřují nesouhlas soukromými dopisy redaktorovi a veřejně ho většinou nechtějí projevit - když tak, jen anonymně. Někteří se obávají, že by se jim mohlo něco stát.

Analýzou příspěvků na Fóru Neviditelného psa jsem dospěl k závěru, že se na Fóru sice vyskytují mírné názorové variace, avšak přitom bylo relativně jednoduché z Fóra vypreparovat dosti konkrétní, úzkou, uzavřenou, netolerantní filozofii. Velmi dobře ji artikuloval jeden přispěvatel, který vyjádřil názor, že demokracie podle něho funguje tak, že většina společnosti vytvoří hlasováním určitý konsensus a menšiny se mu musejí přizpůsobit.

Tento netolerantní přístup vůči menšinám jsem pak nacházel v reakcích mnoha diskutérů z ČR často, ať šlo třeba o homosexuály, o Romy, o Čechoameričany.

Jeden čtenář z Holandska mě ostře kritizoval, že moje analýza příspěvků z Fóra Neviditelného psa analyzuje neurčitý vzorek společnosti a je tedy k ničemu.

Nikdy jsem netvrdil, že je průzkum názorů vyjadřovaných na Fóru Neviditelného psa pro českou společnost stoprocentně reprezentativní. Nicméně však bylo zjevné, že zajímavě potvrzuje namátkovou zkušenost z ČR z mnoha oblastí života.

Nyní je k dispozici statistický výzkum, který jak se zdá do značné míry potvrzuje namátkovou analýzu příspěvků zveřejněných na Fóru Neviditelného psa.

Ve čtvrtek 27. listopadu 1997 informovala Mladá fronta dnes, "Průměrný český občan je loajální člověk, bažící především po jistotě, proto se drží při zemi, vyhýbá se konfliktům a snaží se spolupracovat se svým okolím."

Agentura GfK zveřejnila komplexní analýzu životního stylu v bývalých postkomunistických zemích. Zkoumala Rusko, Bulharsko, Polsko, Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Z analýzy vyplynulo, že v České republice žije rekordně největší počet konformistů. Cituji: "nejpočetnější skupinou z hlediska životního stylu jsou v ČR silně konformní lidé, rekrutující se především z mladší a střední generace, u kterých převládá jistý optimismus, ale i opatrnost a snaha o harmonii. Je jich 41 procent, což je skoro třikrát víc než činí průměr v ostatních východoevropských zemích."

Výzkum agentury GfK určil společenskou kategorii WINNERS, VÍTĚZOVÉ, totiž lidé, kteří na pádu komunismu vydělali, dále kategorii lidí tíhnoucích ke komunistické minulosti a pak kategorii lidí konformujících k establishmentu.

Zajímavé je, že v Rusku patří do kategorie Winners, tedy těch, co na revoluci vydělali, 30 procent obyvatelstva. 57 procentům obyvatelstva se stýská po minulém režimu. K nynějšímu establishmentu je konformní jen jedno procento.

Situace v ČR je radikálně odlišná. Vítězů, lidí, kteří na pádu komunismu vydělali, je v ČR jen osm procent. Po minulém režimu touží jen 12 procent - zřejmě většinou bývalých, stárnoucích komunistů, avšak společenský konformismus k establishmentu projevuje rekordních 41 procent. Mohlo by se namítnout, že to je proto, že politika české vlády se mnoha lidem v ČR donedávna zdála velmi úspěšná. Jenže například Mečiarovu politiku na Slovensku lze stěží označovat za úplně hospodářsky úspěšnou a politicky přijatelnou - přesto je podle výzkumu agentury GiF konformismus k establishmentu na Slovensku také velmi vysoký: projevuje ho celých 31 procent obyvatelstva.

Statistika se dá interpretovat takto: Sice jsme v ČR Klausovými reformami vůbec nezbohatli (výraznější prospěch z nich mělo jen 8 procent obyvatelstva), nicméně jsme zvyklí lézt kamsi komukoliv, kdo zrovna vládne. Doufáme, že tím přístupem způsobíme, že se nám povede dobře.

Zdá se mi, že je to fatální důsledek Pražského jara.

Čeští intelektuálové, mnozí z nichž měli pocit viny, že v padesátých letech z hlouposti kolaborovali s komunistickým režimem, se režim koncem šedesátých let pokusili liberalizovat. Pokus se nepodařil a Československo bylo na dvě tvrdá desetiletí vrženo do postavení zotročené kolonie asijské mocnosti. Český a slovenský národ si v zotročení vytvořil se svými otrokáři relativně přijatelný modus vivendi. Program by se dal definovat heslem:

Když už nebyl komunistický režim, udržitelný, koncem osmdesátých let padl. To však českému a slovenskému národu nijak nebránilo v tom, aby svůj konformismus a úzce pojatý společenský hodnotový konsensus neprojevoval i nadále.

Debatovat o aspektech reforem se moc nemohlo, všichni bránili Václava Klause a jeho vzorné, geniální reformy, které jistě světu dokáží, jak jsme my Češi jako obvykle nejlepší. Takže vlastně, když mu dneska vyčítáme jak zhrzení milenci, že nás zklamal a jeho geniální reformy nedopadly tak vynikajícím způsobem, jak všichni očekávali, možná že bychom měli začít s přehodnocováním situace u sebe.

Dnešní, rychle se měnící, globalizující se svět, totiž není založen na konformismu. K ekonomickému úspěchu je zapotřebí odvaha, předvídavost, invence a vzpřímenost. Schopnost chovat se jako dospělí, samostatní, svobodní lidé.

Poučením ze všeho je: nic se nezlepší, pokud se o to nezasadíme MY SAMI.

Největší nebezpečí z dnešní situace shrnul o víkendu na Fóru Neviditelného psa velmi přesně jeden čtenář:

Této vládě se podařilo otrávit spoustě lidí i demokracii, protože k čemu je svoboda volně si říci co chci, přečíst si v tisku téměř jakýkoli názor, když na jasné aféry se zainteresovaní tváří, že jdou mimo ně. Doufám, že na ješitnost, aroganci a mocichtivost nedoplatí tento stát víc, než je nutné. Jinou variantu, než odchod Klause a dalších zkompromitovaných osůbek ze současné politiky v co nejkratší době.

To je přesná pravda. Úkolem dne je přesvědčit občany v ČR, že demokracie je možná nedokonalá, ale

a že

Jan Čulík

M. Šaffek

Vazeny pane Čulíku,

V predvcerejsich BL byl uveřejněn názor Vojtěcha Kmenta "Totální indiskrece ODS?", ve kterém upozorňuje o nových skutečnostech a závažných obviněních ODS, která byla vznesena v pondělním pořadu ČT Nadoraz. Bylo zmíněno, že uvedené skandální skutečnosti zůstaly českými médii takřka nepovšimnuty, což se potvrdilo i dnes. Ve výčtu obvinění, vznesených bývalým poradcem Libora Nováka a Jiřího Vlacha Tomášem Dvořákem, však V.Kment pozapomněl na obvinění, které (ač o něm bylo zmíněno jen v náznaku) by mohlo vyústit v politických skandál nebývalých rozměrů.

T.Dvořák naznačil, že za tzv. kufříkovou aférou stojí BIS a iniciovala ji sama ODS s tím, že šlo o vykalkulovanou provokaci na M.Zemana. Počítalo se s tím, že M.Zeman (který již tehdy zřejmě něco tušil o podvodech, v kterých má prsty ODS) uvěří ve věrohodnost podvržených materiálů, a jejich publikováním a následným zjištěním že jde o podvrhy na sebe uvalí cejch podvodníka.

Toto se do puntíku naplnilo. Po zjištění, že jde o falsa, se na Zemana "vrhla" veškerá média, včetně České televize, a také většina veřejnosti scénáři o "kufříkovém podvodu" do puntíku uvěřila a Zeman se svým výrokem o policejním státě na dlouhou dobu znemožnil.

Zemanova nevěrohodnost v souvislosti s "kufříkem" a "policejním státem" je zmiňována prakticky do dneška, já sám se s takovýmto "lidovým pojetím" v politických diskusních fórech často setkávám.

Pokud by se opravdu prokázalo, (jako že to bude velice složité, vzhledem k tomu, že zde hrála úlohu BIS) že "kufřík" byl opravdu podvrhem ODS, šlo by o totální diskreditaci politiky ODS, o skandál svým významem daleko převyšující ten "sponzorský".

Z toho důvodu také vyvozuji, že bude enormní zájem celou věc ututlat, a případné svědky možná i umlčet. Tomáš Dvořák by měl být tudíž pod policejní ochranou než se vše vyšetří.

S přihlédnutím k tomu, že ODS se zřejmě dopustila již několika podvodů, nebral bych toto obvinění na lehkou váhu a na řádné vyšetření této kauzy by měla tlačit všechna demokratická média.

Milan Šaffek

http://www.yi.com/home/SaffekMilan/ekoroom/

http://yi.com/home/SaffekMilan/html/"

ib,czechusa@erols.com

V diskusich o skandalne zkorumpovanych praktikach stran penez ODS - a  jak se kdo chova ve veci penez mnohe o cloveku napovi - dava na  chvili zapomenout na jine neregulernosti ci horsi veci. Pochopitelne, ze clovek zasne, jak mohla miniaturni mezi ministranami mensinove koalice, tedy ODA se svymi 2 000 cleny (ale 4 zajimavymi ministerstvy) v  roce 1996 dostat, z velke casti "ze zahranici" nebo ze zahranici 56 mil. Kc? Tedy tehdy vice nez dva prumerne hrube platy na kazdou clenskou hlavicku ODA.

Ve zpravach ceskych novin se v souvislosti s tajnym svycarskym superkontem ODS zacinaji odjevovat jmena svycarskych sponzoru, pravniku a cestneho konzula CR. Ratiborsky (manazer ODS) nejaka jmena uvedl. To mne vede k prolistovani si ceskym letem a aferou bratri Vychodilu. Ano, vzpominate si dobre. Oba clenove ODS. Jeden pred casem poslancem parlamentu a clenem zahranicniho vyboru. Druhy, mozna stale, alespon doo minuleho tydne, pod samym svicnem, sef kancelare profesora Klause, tedy jeste ve Strakove akademii.

Vzpominate si na zpravy o sifrovanych faxech, tajemnych kodech? Neco z  nich bylo o Necasovi, ktereho udajne spiklenci Vychodilove spolu s  jinymi meli dostat z parlamentu na namestka ministra obrany (podarilo se), ale jinak to byl typicky ODS byznis. Letadla, armadni a jine zakazky, a tak. Jiste je, ze prof. Klaus o teto cinnosti pracovniku olomoucke ODS nebo lidi sve kancelare nic nevedel, opakuji, nic nevedel. Jinak by nam take rekl, ze "nemohu byt osobne vsude". Tedy tak, jako treba odpovedel, zda citi pocit viny na tom, co delali manazeri v ustredi ODS, hlavne pokud se tyka penez a zahranicnich kont.

Zajimave je, ze se hovori o cestnem konzulovi CR ve Svycarsku. ODS je take - krome jineho pres Vychodily a Klausovu kancelar na precednictvu vlady - napojena na manzela cestne konzulky CR v Oregonu v USA, pani Amici. Ten ma udajne kontakty na americky letecky prumysl a letadla byla velkou casti temat zasifrovanych faxu mezi Vychodily a Amicim. Ze by, po nahlednuti do otazky svycarskych kont, mohli investigativni zurnaliste take pokracovat v informovani o afere Vychodilove-Amici?

Žadatelé o asyl: Británie má jen sprosté přijetí pro ty, kteří se bojí