Klaus je bolševikem pravice

Nasleduje preklad zasadniho clanku, ktery v nedeli 7.12. uverejnil Washington Post. Je to denik, ktery zcela dominuje medialni scene hlavniho mesta USA a neprimo obrazi prevladajici pohledy na otazky domaci i zahranicni politiky USA. Z techto duvodu jsou nazory nezavisleho listu Washington Post dobrym indikatorem zmen postoju a panujicich nalad. (RM)

Český pád rozbil naděje na hospodářský zázrak

Neuspesne reformy odstupujiciho mininisterskeho predsedy jsou zda se prilis absolutisticke a arogantni, nez aby mohly uspet

(Lee Hockstader, Washington Post Foreign Service) - PRAHA, 6.prosince - Mark Sanders je manazerem americkeho investicniho fondu. Zije v  Ceske republice, jeho manzelka je Ceska, a krome prestavky venovane studiim na ekonomicke fakulte Standfordske univerzity stravil od padu komunismu v roce 1989 vetsinu sveho casu v Praze.

Kdyz ale ve vychodni Evrope hleda mista k investovani penez, ktere spravuje, je jedna zeme, ktere se obecne snazi vyhnout: totiz Ceska republika. Ze 32 milionu US$ v jeho portfoliu neni ani cely jeden milion dolaru investovan zde.

"Cesky zazrak nizke inflace, nizke miry nezamestnanosti a  rostouci ekonomiky byl iluzorni," rika Sanders, reditel v Praze sidlici firmy Woods & Co Funds. "Je to tak, ze v mnoha smerech Ceska republika skutecne reformy ani nezahajila".

Po dlouhe mesice vedi uz ekonomove a analytici trhu, ze ne vsechno je v poradku v zemi, kde sveho casu nic nemohlo byt spatne. Doslo ke kolapsum bank, k podvodum na prazske burze. Obchodni bilance ma schodek, hospodarsky rust se zadrhava a zeme trpi skandaly.

Ale v uplynulem tydnu toto vse dopadlo na obycejne Cechy - ne formou smutnejsich statistik ale odstoupenim muze, ktery byl nejvice ztotoznovan s nejvice oslavovanym pribehem ve vychodni Evrope. Padl cesky ministersky predseda Vaclav Klaus.

Klaus, ktery odstoupil minulou sobotu tvari v tvar skandalu a  pokulhavajici ekonomice, byl ministerskym predsedou s nejvyssi mirou sebeduvery, uctivany na Zapade za svoji thatcherovskou rozhodnost a za sva kazani, venovana nabozenstvi kapitalismu volneho trhu. Jeho demise rozbila mytus jeho politickeho genia, spolu s prezivajici virou v cesky hospodarsky zazrak. Misto tohoto nastoupilo pochmurne uvedomeni si toho, ze jeste dlouho bude treba usilovne refomni prace.

Klausova vira v "neviditelnou ruku" byla tak nepruzna, ze sveho casu strasil tim, ze rikal, ze pokud se jeho tyka, neexistuje neco jako spinave penize. Pred vice nez dvema lety vyhlasil, ze ceska transformace od komunismu na volny trh je v podstate dokoncena.

Nebyla.

Z hlediska ekonomu, Klausuv pokles popularity, doprovazeny poklesem v narodnim hospodarstvi, je vymluvnym poucenim o trvajicich nebezpecich, ktere charakterizuji prechod ekonomik post-komunisticke Evropy, temer deset let po padu berlinske zdi. Rika se, ze Klausovou chybou bylo prijeti absolutisticke vize nespoutaneho kapitalismu, se vsemi doprovodnymi znaky neduvery ve vse, co by mohlo zavanet statnim dohledem a zasahy.

Ale presto, ze kazal evangelium trhu, Klaus predsedal vlade, ktera ucinila malo pro to, aby byl trh zdravy. Reformy probihaly polovicatymi kroky. Neregulovana burza predstavovala prostredi pro nerusenou plavbu pouze pro piraty. Mzdy rostly trikrat rychleji nez vyroba. A hospodarstvi, ktere rostlo rocnim tempem 4 procent ci vice, najednou rust prestalo.

"Vlada se nazyvala liberalni, ale takovou nebyla," rekl Evzen Kocenda, ekonom v Centru pro ekonomicky vyzkum prazske Karlovy univerzity. "Udelali jen to, ze dovolili, aby stat nemohl zasahovat a zabezpecit dodrzovani zakonu. Ale vlada si velice neliberalnim zpusobem ponechavala kontrolu nad statem vlastnemymi podniky a  nerestrukturalizovala je."

V samem srdci hospodarske malatnosti je zakladni kamen Klausovy hospodarske politiky, program kuponove privatizace, ktery byl pocatkem 90. let slaven jako uspech.

Naraz, kupony, ktere predstavovaly podil na vlastnictvi podniku byly k dispozici vsem Cechum za cenu odpovidajici priblizne tydenni mzde. Ctyri petiny obcanu zeme se tak staly akcionari. Byla to nejvyssi pomerna mira vlastnictvi akcii, jak se Klaus rad chlubil.

Ale kupony byly rychle skoupeny investicnimi fondy, z vetsiny vlastnenymi nekolika velkymi bankami, ktere jsou stale rizene statem. Skrze tyto fondy banky umele podporovaly prumyslove dinosaury cestou snadnych uveru a odmitaly jim zastavit pritok penez anebo vyzadovat restrukturalizaci z obav o bankrot a o odepisovani nesplatitelnych uveru.

Vysledkem byly stovky podniku, jejichz provoz byl velice podobny tomu, jako za komunisticke ery, t.j. s nadmernou zamestnanosti, nekompetentnim vedenim a substandardnim vyrobnim zarizenim. Vyvoz poklesl, a to i pres nakupni horecku Cechu, kteri divokym tempem skupovali zapadoevropske spotrebni zbozi. Obchodni schodek narostl na 6 mld. US$, coz je obrovsky objem pro zemi s pouhymi 10,3 miliony obyvatel. A vseobecne se veri, ze 35 procent vsech bankovnich uveru je v  podstate nesplatitelnych.

Soucasne s tim Klaus a jeho vlada ucinili pramalo pro to, aby ziskali prime zahranicni investice. Odmitaly nabizet danove ulevy a  jine pobidky, kterymi jine vychodoevropske zeme zahrnovaly bohate nadnarodni spolecnosti. Zapadni portrfoliovi investori prisli na cesky trh a v mnoha pripadech se spalili, zarikavajice se, ze se uz nikdy nevrati.

"Slysel jsem zapadni portfoliove investory rikat 'Uvedte mi jeden dobry duvod k tomu proc investovat v Ceske republice,'" konstatuje Sanders, americky manazer fondu. "Pokud si Ceska republika dela narok na  podil na globalnich fondech, musi o ne soutezit a vytvaret atraktivni prostredi. A clovek zde v tomto smeru mnoho nevidi. Je tu jen videt plno arogance."

Nikdo nenasadil ton arogance silneji nez Klaus. Po jistou dobu ho mnozi Cesi meli radi a pricitali mu zasluhu o rust, ktery promenil Prahu v jedno z nejatraktivnejsich a nejzivejsich mest v tomto regionu.

Zahrnujic opovrzenim sve kritiky a pohrdaje radami zahranicnich odborniku ("mekka rada za tvrde penize", rikal s posmechem), Klaus se vzpiral vytvoreni agentury pro dohled a ocisteni burzy a legislative, ktera by prerusila vazby mezi bankami, jejich investicnimi fondy a  podniky, ktere kontroluji.

Mezitim skandaly obklicily jeho Obcanskou demokratickou stranu, vcetne zprav, ze investori prevadeli penize na tajne svycarske konto teto strany, odmenou za zvyhodnene zachazeni v privatizacnich projektech. Klaus prohlasil, ze bude resignovat pouze tehdy, bude-li zde nekdo, kdo je schopen ho zastat. Ale rekl, ze nikdo takovy neexistuje.

Politicky oslaben vice nez rok, byl nakonec prinucen resignovat, kdyz jedna ze tri koalicnich stran minuly vikend stahla svoji podporu.

"Toto je politicka a moralni krize, ktera byla znasobena hospodarskymi problemy," rekl Michael Zantovsky, byvaly cesky velvyslanec ve Spojenych statech. "Stejne jsme museli k temto hrbolatym mistum dospet, drive nebo pozdeji - nemeli jsme zadne behem poslednich peti let. Ale neni to strukturalni problem."

Analytikove se shoduji v tom, ze ceska ekonomika neni tak prosakla zlocinnosti, jako je tomu v Bulharsku a v Rusku a ze muze byt spravnymi leky uzdravena - vetsi kontrolou vladnich vydaju, prodejem bank, deregulaci najemneho, cen tepla, energii a dalsich spotrebitelskych sluzeb, prisnejsi regulaci kapitaloveho trhu a podporou restrukturalizace prumyslu.

Klaus odmitl odejit v tichosti. Prisahal, ze se bude znovu uchazet o postaveni sefa sve strany, coz je cin, ktery pravdepobne stranu rozstepi a pravdepodobne ucini jakykoliv pokus reformovat vladu v  ramci stavajici koalice nemoznym.

"Klaus je bolsevikem pravice," rekl Jonathan Stein z Institutu pro studia Vychod-Zapad, politikou se zabyvajici instituce v Praze. "On a jeho strana se videli jako predvoj. ... Nikdy se nezmenili, aby byli schopni resit jine otazky, nez velkolepe otazky spolecenske transformace".

Preklad:

Czech and Slovak Service Center, Washington

Dovetek:

Cteme-li si uvedene radky, ktere v mnohem opakuji temer uplny seznam veci, obav, rad a namitek, ktere mnozi, vcetne nas, za posledni leta sdileli a o kterych jsme take hovorili a psali. A to take pise spise umirneny a zadoucim reformam v CR take nakloneny Washington Post.

To, ze pod Klausou zeleznou rukou nebyl od roku 1992 do roku 1995 a do znacne miry a z do letosniho jara mozny jakykoliv sebemene odlisny nazor na fundamentalni otazky politiky v CR, je smutnym ale velice pravdivym dukazem toho, ze tradice demokracie neni u nas tak hluboka, jak bychom si radi mysleli. Skutecnost, ze ve styku s  politickym vedenim a ministerstvy - a to i na vysoke urovni - vse bylo poznamenano slepou poslusnosti, strachem nebo naivni virou v  briliantniho vudce byla jen zastinena servilnosti a priviranim oci a  utisovanim pluralitnich hlasu v radach ceskeho exilu.

A tak lide, casto vzdelani a mnozi s bohatymi zkusenostmi prace a zivota ve skutecne, plnohodnotne demokracii a volnem trhu, nedocenili nebezpeci pro rozvoj i povest demokracie a trhu, ktere hazardni a  nedostatecne chapanani moderni demokracie politika a zasady Vaclava Klause predstavuji.

Uvedeny clanek hovori vetsinou o ekonomickem aspektu krize. Na  rozdil od Klause si jini, vcetne presidenta Havla, bolestne uvedomovali, ze neviditelna ruka trhu k tomu, aby byla skutecne efektivni musi mit, jako v modernich demokraciich, velice dobre kultivovany system zakonu, hodnot a sdilenych moralnich hodnot. V tomto smeru bylo selhani Klause a  jeho drivejsich spolecniku nejdrazsi zkusenosti. Jeho, dnes jiz svetoznama arogance, si tropila vysmech z otazek role prava ("s reformami musime predbehnout pravniky"), tolerance a rasismu ("nemohu verit co zde - ve zpravach KBSE Kongresu USA - ctu!") a jinych zasadnich oblastech.

Ulohy a priority kladene v demokracii na  ministerskeho predsedu nelze zredukovat na opakovani zakladnich makroekonomickych poucek. Vzdelane tridy doma a v cizine, i nekteri zapadni partneri, zjevne prilis dlouho povazovaly Klause a jeho zjednodusene videni sveta za "to nejlepsi, v co lze v Ceske republice doufat".

Klausovym autoritarskym stylem na jedne strane a nedostatkem odvahy doma i v zahranici na strane druhe, tak vec demokracie a  "ohrozeni samotneho politickeho systemu v Ceske republice" - abychom citovali slova osoby kvalifikovane tato rizika posoudit, byvaleho ministra vnitra Jiriho Rumla - zasly dale a s vetsimi skodami, nez by to jinak bylo mozne.

Z Klausovy ery vyplyva pouceni pro vsechny obcany, at jsou kdekoliv ve svete, jakoz i pro privrzence skutecne demokracie v CR: masarykovske nebat se a nekrast. Klausova era, po pocatecnich nepopiratelnych uspesich a zasluhach byla charakterizovana strachem, ktery podvazoval jakoukoliv pluralitu. A veci, ke kterym dochazelo prilis casto, ktere nemohou byt nazvany jinak nez kradez, napachaly skutecne skody a podlomily duveru domaciho obyvatelstva i zahranicnich partneru.

Doufejme, ze novy ministersky predseda i novy kabinet budou signalem zavedeni jine kultury, stylu a hodnot. Doufejme, ze tak, jak je to pravidlem v demokraticke spolecnosti, vzdelani a obcansky uvedomeli a  aktivni obcane svym hlasem a zajmem nedovoli, aby meli jinou vladu nez tu, kterou si zaslouzi.

Není naděje, že se český kapitálový trh vzpamatuje

Financial Times, 6. prosince 1997

Český kapitálový trh měl letos jedno štěstí: 27. října měl zavřeno, v době, kdy burzy celého světa radikálně poklesly.

Jinak byl rok 1997 příkladem, jak obtížné je znovu získat přízeň mezinárodních investorů, poté, co se jednou sympatie rozplynuly. Nejnovější špatné zprávy, pád české vlády, jen potvrzuje deprimující situaci.

Český kapitálový trh byl obnoven v roce 1993 a rostl nejrychleji ve střední a východní Evropě, protože kupónová privatizace - obyčejným občanům byly rozdány kupony, které si mohli vyměnit za akcie ve zprivatizovaných společnostech - rychle donutila většinu průmyslu vstoupit do soukromého sektoru. Tento trh, představovný indexem PX 50, má nyní hodnotu asi 17 miliard dolarů.

Loni dospěli postupně investoři k závěru, že růst české burzy byl příliš rychlý a že pomaleji se rozvíjející trhy jako Polsko a Maďarsko nabízejí bezpečnější investice.

Kupónová privatizace, které měla vytvořit armádu malých soukromých investor, se nepovedla. Většina Čechů si vyměnila své kupóny za akcie ve velkých investičních fondech, které si posléze koupily akcie v privatizovaných společnostech. Tyto investiční fondy činily extravagantní sliby ve snaze získat investory a nebyly ochotné akcie prodat, dokud nerealizují velké zisky.

Burza stagnovala. Málokteré akcie byly dostatečně likvidní, aby bylo možno s nimi trvale obchodovat prostřednictvím plovoucích cen. Vlastnictví nadto zůstalo rozptýlené. To zabraňovalo silnému řízení podniků. Proto nedošlo k průmyslové restrukturalizaci.

Václav Klaus, který se stal v roce 1992 premiérem, věřil v neviditelnou ruku trhu a stavěl se proti regulaci kapitálových trhů v době, kdy vznikaly. Tak se stala česká burza klubem "insiderů", osob s důvěrnými, výlučnými informacemi. Většina obchodů s akciemi se uskutečňovala mimo burzu, a to v cenách, které neměly vůbec žádný vztah k oficiálně kótovaným cenám. Investiční fondy přesunovaly bloky akcií sem a tam a manažeři investičních fondů nepociťovali vůči investorům žádnou odpovědnost - někteří dokonce fondy vykrádali.

Začátkem letošního roku začínala většina východoevropských fondů zachraňovat investice z české burzy, protože se zdálo nevyhnutelné, že dojde k poklesu hodnoty. Neexistence restrukturalizace průmyslu znamenala, že vývoz českého hospodářství byl chabý, zatímto spotřebou motivovaný dovoz dramaticky rostl. V květnu byla koruna donucena opustit své měnové pásmo a zůstává od té doby pod tlakem. Analytikové předpovídají další devalvaci.

Devalvace a balíčky zpřísňujících hospodářských opatření, které ji doprovázely, po velkých červencových povodních, zpomalily hospodářství a snížily zisky hrstky společností, o něž mají investoři zájem, jako je ČEZ a Komerční banka.

Nestabilita vlády poté, co vláda přišla loni ve volbách o většinu, také odradila investory. Vláda se hádala o reformy a o rozpočtové škrty, jichž bylo zapotřebí k řešení problémů, a pak musela přesvědčit vzdorovitý parlament, aby je schválit.

Je ironické, že začaly být zaváděny některé velmi důležité změny. Dolní komora parlamentu schválila první čtení přísného rozpočtu na budoucí rok a také založení inspekčního úřadu pro dohled nad kapitálovým trhem, ve stylu americké Securities and Exchange Commission. Parlament se také zabýval návrhy snížit míru investic bank a investičních fondů v průmyslu. Víc akcií mělo být zpřístupněno pro jiné investory. A nejdůležitější bylo, že se vláda rozhodla odprodat státní podíly ve třech největších bankách.

Rozpad české vlády vedl k nejistotě, které reformy přežijí. Avšak, někteří investoři to vidí optimisticky. Nigel Rendell, stratég pro vznikající trhy u firmy HSBC James Capel v Londýně, konstatuje: "Je možné, že se budou konat nové volby. Je osvěžující mít vyhlídku na úplně čistý papír."

Alexander Angell z pražské makléřské firmy Wood and Co. zdůrazňuje: "Tak málo akcií vlastní cizinci, že neexistuje už skoro žádný tlak na odprodávání akcií. Pokud si nějací zahraniční investoři podrželi české akcie, teď už je prodávat nebudou."

Datum: 27. listopadu 1997