úterý 16. prosince

O B S A H

Česká politika a morálka:

  • Klaus - neuvěřitelně - se sápe znovu do politické arény. Shrnutí situace ODS (Jiří Němec)
  • Opravňuje nás útlak k podvádění? (Jan Čulík, Vojtěch Kment)
  • Diskriminace žen v zaměstnání: Český statistický úřad požaduje opravu
  • Císařovy nové šaty: Podobnost mezi cestou cimrmanologů do Liptákova a Václava Klause do USA je čistě náhodná? (Jiří Jírovec) Svět a jednadvacáté století, počítače, telekomunikace, genetika:
  • Jak se postavíme k budoucnosti? (Nová kniha Manuela Castellse)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)


    (Poznámka: byl jsem v pondělí večer na vánoční party počítačového podniku mé ženy Inner Workings. Proto vycházejí úterní Britské listy o něco později. Pánové se dostavili ve večerním obleku, totiž ve skotských sukních - bez ohledu na národnost. Měl jsem ten kilt na sobě poprvé v životě a je to kupodivu velmi příjemné oblečení. Připravil jsem pro vás dnešní vydání BL ještě ve skotském kiltu. JČ)

    "... Do hry se vložil staronový předseda ODS Václav Klaus a plán Hradu byl opět nabourán. Klaus dal jasně najevo, že bude chtít mluvit i do výběru samotného premiéra."

    Slovo, úterý 16. prosince 1997

    Klausova drzost nezná mezí. Neuvědomuje si snad, že je jeho jméno pošpiněno lhaním špiček ODS kolem Šrejberova skandálu a nevyjasněním skandálu kolem švýcarského konta? Nebo že by se domníval, že když se bude chovat sebevědomě, občané na morální dluhy ODS zapomenou?

    Opakuju, ač už je to nudné, že Klaus nemůže v důsledku lhaní špiček ODS ohledně Šrejberova skandálu a nejasností ohledně skandálu týkajícího se švýcarského konta důvěryhodně vystupovat na české politické scéně. Doufám, že čeští občané nebudou tak pošetilí, aby mu to nedali jasně najevo. Doufám, že budou Klausovi novináři při každé příležitosti tyto dvě záležitosti připomínat, aby nemohl hovořit o ničem jiném. Je to v zájmu očisty českého politického života, nikoliv v zájmu úzkého stranického boje.

    Bylo by ovšem hloupé, kdyby v ČR zavládla úplná bezradnost ohledně dalšího politického vývoje. Strany byly dosud spíše úzce pojímanými, poněkud fanatickými frakcemi - nebyly otevřené k občanům a nevytvořily si nové osobnosti. Kdo tedy na funkci premiéra? Bylo by trapné, kdyby to nemohl být např. ekonom Jan Švejnar jen proto, že mu nebylo navráceno české občanství, protože má občanství americké. (Jak to, že Pavel Tigrid dvojí občanství má a mohl být tedy ministrem české vlády?)


    Jak je to vlastně s  ODS?

    (Shrnující příspěvek Jiřího Němce je převzat z Fóra Neviditelného psa)

    Přiznám se vám, že sledovat pouze současná, tedy asi posledních čtrnáct dnů, diskusní fóra, denní tisk a ostatní media, tak nevím o čem se vlastně debatuje. A debatuje se zřejmě s plným nasazením, když protistrany jsou nazývány krysami. Proto jsem se pokusil udělat si především sám pro sebe malou rekapitulaci.

    Před rokem a půl nejsilnější politická strana oznámíla přijetí finančních darů. Celkem 7 500 000,- Kč (slovy sedm milionů pět set tisíc) prý věnovali dva dárci. Ukázalo se, že neexistují. Tedy ty PENIZE DAL NĚKDO JINÝ. Při té příležitosti se objevilo, že i jiné částky, nejméně čtyři v zhruba stejném úhrnu, přišli od sponzorů sice živých, leč také dost nevěrohodných. Bohužel se tomu tenkrát (kromě ČD) media nevěnovala a nevěnují se tomu ani dnes. Zůstaňme tedy u mrtvého Maďara a chudého Mauritijce.

    Rok a půl jsme slyšeli od všech představitelů ODS že, nejprve, "vše je normální, máme řádné darovací listiny, my nic - my muzikanti", později "ano, darci neexistují, ale je to prostý anonymní dar, my nic - my muzikanti". Tedy představitelé ODS včetně staronového předsedy VEŘEJNĚ LHALI občanům tohoto státu.

    Když už byly tyto lži neúnosné, objevil se (prý) skutečný dárce. Kdo jste viděl našeho bývalého špičkového tenistu na tiskové konferenci, kde se přiznal k darování oněch sedmi a půl milionu, máte jistě vlastní názor. I když chápu, že člověk nenavyklý na televizní kamery a tiskové konference může trpět značnou trémou a ve výsledku pak tedy působit nevěrohodně, toto bylo příliš. Tak snad mohl vystupovat boxer po dlouhé, leč neúspěšné, kariéře. A ODS opět tvrdí "vidíte, dárce máme, vše je v pořádku, my nic - my muzikanti". Mimochodem, finanční úřad by mně rozhodně nestrpěl, abych svůj měsíční příjem vykázal pro snížení daní ve dvou polovinách. Ale pomiňme i to.

    Najednou začaly vycházet najevo i jiné podivné sponzorské dary. Asi by mne nenapadlo považovat za nepřirozené, že pošlou dost vysoký dar příznivci z NY, sdružení v klubu fandů ODS. Ale je podivné, že o tom neví jejich předseda. Musím se ptát, jsou zatím uvedené podivné dary jediné? Nebylo by vhodné prověřit znovu všechny dary? Já myslím že ano. Zejména když se ukazuje, že není vyloučeno přijímání dalších peněz mimo evidenci. Byť podivnou, viz předchozí, přeci jenom evidenci. A nejen v centru, do podivné hry s podivnými penězi vstupují i kraje. Nebo oblasti, nevím přesně jak tomu v ODS říkají.

    Ale co mne zaráží nejvíc. NIKDO SE NEPTÁ. Nejedná se o malé částky. Miliony nejsou zanedbatelné málo ani pro multimilionáře. Zejména když zákon striktně vyžaduje darovat až ze zdaněných příjmů. Nikdo, tedy ani ODS, ani novináři, se neptá, zda dárci vůbec měli tolik peněz. ODS nám říká "je to naprosto v pořádku, ti lidé, kteří nám dali své peníze, je dali ze svých osobních peněz a z toho důvodu, že souhlasí s naší politikou a takto ji mohou nejsnáz podpořit, my nic - my muzikanti".

    Ve starém řecké demokracii, když chtěl občan něco vědět, chytil politika na agoře za šos a zeptal se. Nyní na to máme specializovanou instituci, média. A já, jako občan tohoto státu, bych si velmi přál aby média splnila svou úlohu a ptala se. Kongres ODS se totiž svého vedení nezeptal. Buď je jim lhostejné kde a jaké peníze má strana, nebo se sami podílejí na podivné redistribuci peněz, nebo nic nevědí, protože nečtou, nedívají se na televizi, neposlouchají rozhlas, nemluví se spoluobčany, informace čerpají jen z prověřených zdrojů vlastní strany. Jinou možnost nevidím.

    Je možné, i když nyní dost nepravděpodobné, že ODS nemá a nikdy neměla v zahraničí neevidované peníze. Je možné, že těch, už světově proslulých, sedm a půl milionu jsou jediné podivné peníze v hospodaření ODS. Je možné, že předseda Klaus, jinak vládnoucí straně pevnou rukou, se nestaral o financování a vůbec o ničem nevěděl a nic ani mlčky neschvaloval. Říkám, je to možné. Ale mělo by být prvořadým zájmem ODS tuto možnost potvrdit. Nebo alespoň učinit pravděpodobnější. ODS to ale nezajímá.

    Proto bych si přál, aby se média ptala za mne, za nás občany. KDE se vzaly peníze na veřejné i tajné dary ODS. ZA CO byly ty peníze dány. Nic přeci není zadarmo. Věřím tomu, že u nás máme již vrstvu lidí, pro něž desítky, možná i stovky, tisíc jsou něčím srovnatelným s mými desetikorunami. Mít nebo nemít, tím už neschudnu, a pokud tomuto člověku prospěje, proč mu ji nedat. Ale miliony - to už je investice, ty se musí nějak vracet. JAK A ČÍM se tedy ODS revanžovala za tyto dary. A nikoliv nakonec je třeba se i ptát, zda část těch peněz nezabloudila do soukromých peněženek.

    Když nebudu znát odpovědi na uvedené a podobné otázky, potom NEMOHU VĚŘIT tomu, že hlavním problémem současné politické situace je spor o konzervativní hodnoty, jak mě ODS přesvědčuje. A na tom nice nemění ani to, že jak se zdá i ostatní strany měly své "mrtvé Maďary". I u nich si totiž kladu podobné otázky, i od nich bych chtěl znát odpovědi.

    Na konec si dovolím připojit osobní přání. Za půl roku mi bude padesát, sejde se, doufám, mnoho přátel a známých, i ti, které jsem už dlouho neviděl. Nedokážu si představit sám sebe, jak čelím otázkám typu: Tak tohle je to, co sis vždycky přál, to si skutečně myslíš, že je to lepší, čistší a mravnější než za komunistů. Snad bych dokázal takovým otázkám čelit od těch řekněme prostších. Ale jak bych to snesl od těch škodolibých, to skutečně nevím.

    Je rozumné a pro Českou republiku prospěšné odmítat "morální fundamentalismus"?

    Následující výměna, převzatá z Fóra Neviditelného psa, si vyžaduje zamyšlení. Jeden debatér tam v pondělí na obranu Václava Klause a jako kritiku "bonzování" lidí typu Ivana Pilipa, napsal:

    Kdyz jsem vojakoval, chodili jsme na pivo dirou v plote, jak jinak. Jednou to nejakej hajzl napraskal. Dva kluky pak u ty diry lapli a zasili. Museli jsme si pak najit jinou, mene pohodlnou cesticku, pres autopark. Na pivo se ale chodit neprestalo. To se prece delalo leta. Lampasaci to vedeli, vojaci to vedeli. Ale kdyz to nekdo napraska, musi se nejaka akce podniknout, no ne? Dodnes jsme na to neprisli, kdo ten bonzak byl. Praskat verejne dokazali jen blbci, nebo sebevrazi.

    Důležitá věc k zamyšlení.

    To, že jste utlačováni, nebo se k vám někdo chová nespravedlivě či podvodně (třeba firma, u níž pracujete, nebo váš šéf) vás neopravňuje k tomu, abyste se i vy vůči ní chovali nespravedlivě a podvodně.

    Kradete-li v zaměstnání obálky nebo papír do počítačové tiskárny, telefonujete-li za podnikové peníze soukromě, nelze to ospravedlnit poukazem, že se k vám zaměstnavatel taky chová nespravedlivě.

    Obávám se, že ani za komunistického režimu nebyla nespravedlnost režimu omluvou pro podvádění vůči němu.

    Takové podvádění totiž ničivě působí především na osobnost člověka, který podvádí. Je to NEMORÁLNÍ. Dále rozkládá podvádění už tak narušenou občanskou společnost.

    K výše uvedenému příspěvku o vojně napsal na Fóru Neviditelného psa Vojtěch Kment toto :

    Pane P.,

    jako voják Čsl. lidové armády jste jistě přísahal, že budete bránit socialistickou vlast atd... Určitě jste se ten text musel naučit nazpaměť a byl jste z něho zkoušen.

    Přísahal jste tedy?

    Své slovo jste porušil kvůli naprosto malicherné věci - chození na pivo.

    Budiž, snad by se to dalo omluvit zločinnou povahou celého minulého režimu, který nebyl legitimní. Takový malý odboj. Nebo to bylo naopak, tolerování chození na pivo jako úlitba za to, že při službě se zbraní v ruce budete pak přeci jen loajální a bránit ten sociálismus.

    Nyní to zde ale předkládáte jako snad následováníhodný morální standard i pro dnešní dobu.

    V momentě, kdy režim je legitimní a vláda by se především měla řídit zákony ČR a Ústavou, jsou řeči o nějakém bonzáctví jen zastíráním vašeho osobního zájmu, který máte. Vaší osobní neochoty dodržovat pravidla, jsou-li pro Vás momentálně osobně nevýhodná a lze-li je obejít.

    Vám současný režim vyhovuje, protože Vy jste si v jeho rámci našel relativně dobré bydlo - práci, zadávanou z Německa. Podobně vyhovuje i paní M. Stejně vyhovoval minulý režim komunistům, taky měli dobré bydlo. Že se někomu dělá někde křivda. Bah, já se mám dobře. Že dnes existuje řada lidí, kteří se nemají právě nejlépe, a v případě starých lidí ne vlastním zapřičiněním, to vidět nechcete, že české hospodářství neprosperuje jak by mohlo, nic nevidíte, hlavně, že Vy sám máte své dobré bydlo. A svědomí můžete mít také čisté - sám jste asi přeci jenom osobně nic nikomu neukradl, stejně jako nikdo přeci nebyl škodný tím, že jste Vy chodil kdysi na pivo. Jen

    S tím svědomím je to omyl - nebránění zlému je také vážný hřích. To není originálně z Boženy Němcové, jak tady kdysi kdosi psal, to je už minimálně v Bibli od Ježíše. Kromě svědomí je to taky krátké myšlení. Až si Váš zaměstnavatel-odběratel z Německa najde jiné levnější programátory třeba z Indie, a budete marně shánět dobře placenou práci doma, možná na to přijdete i Vy s tím svým uvažováním "Co je pro mne teď dobré".


    Diskriminace žen - Český statistický úřad žádá o opravu

    Český statistický úřad - divize Ostrava

    Repinova 17

    702 03 Ostrava 2

    Vážený pane Čulíku,

    v Britských listech ze dne 12.12.1997 jste převzal článek z Mladé fronty Dnes (Ženy vydělávají o dost méně než muži). Vyvozujete z něj platovou diskriminaci žen v ČR.

    Musím vás upozornit, že Mladá fronta Dnes byla požádána o tiskovou opravu, protože jí uveřejněná čísla nejsou správná (dopis redakci přikládám).

    Ovšem vaše vývody jsou poněkud zarážející.

    Jak jste dovodil, že se ženy v ČR mají o platy soudit? Měl jste snad k dispozici údaje o tom o jaké ženy a muže šlo? V jakých byli funkcích? Jaké měli vzdělání a praxi?

    Bez těchto údajů můžete pouze říci, že na základě údajů z novin mají muže vyšší plat. Vše ostatní je pouze dohad. Proto žádám tiskovou opravu. Máte-li zájem o skutečné a podložené údaje, můžete se obrátit na kterékoli oddělení ČSÚ.

    S pozdravem

    Jan Halva

    vedoucí odboru informačního servisu

    Text zasílaný MFD:

    Vážená redakce,

    žádáme o tiskovou opravu k článku Ženy vydělávají o dost méně než muži ze dne 11.12.1997. V článku uvádíte, že průměrný muž vydělal ve druhém čtvrtletí tohoto roku za hodinu 72 Kč a žena 52 Kč.

    Český statistický úřad skutečně šetří čtvrtletně výši mezd, avšak pouze za fyzické a přepočtené osoby v členění dle typu hospodaření organizace případně dle oboru ekonomické činnosti (OKEČ) nebo sídla podniku, nikoli však v členění na muže a ženy!

    Tyto údaje navíc nic neříkají o počtu odpracovaných hodin ani zařazení pracovníka v rámci organizace. Dále je třeba poznamenat, že uváděná čísla jsou pouze za podniky s 20 a více zaměstnanci.

    Šetření mezd mužů a žen bylo provedeno v roce 1996 (za měsíc duben). Avšak ani zde nebyly mzdy vztahovány na hodinu práce (a nelze tento vztah dovodit), ani na délku praxe při stejné funkci či dosaženou funkci při shodné délce praxe.

    Upozorňuji vás také na nutnost uvádění zdroje těchto *statistik*, aby bylo zabráněno debatám o zdroji a věrohodnosti dat. Dále je vhodné v podobných případech uvést i základní údaje o souboru, ze kterého data pochází, případně o jeho spolehlivosti a omezeních.


    Domnívám se, že si pan Halva text zveřejněný v pátečních BL přečetl zřejmě jenom zběžně a neuvědomil si přesně, co se v něm praví. Opakuji hlavní část textu:

    Vážná překážka vstupu ČR do Evropy?

    Je-li platová diskriminace žen v ČR tak obrovská, jak napsala ve čtvrtek Mladá fronta Dnes, mohlo by to být dosti vážnou překážkou pro vstup ČR do Evropské unie.

    V článku 119 Římské smlouvy EU se totiž praví:

    "Each Member State shall ... ensure and ... maintain the application of the principle that men and women should receive equal pay for equal work."

    "Každý členský stát ... zajistí ... a bude dodržovat užívání zásady, že muži a ženy musejí dostávat za stejnou práci stejný plat."

    V členských zemích Evropské unie je toto ustanovení zákonem. Je přímo vynutitelné u britských soudů a tribunálů.

    Česká republika je asociačním členem Evropské unie a má přizpůsobovat své zákony zákonům EU.

    Ženy v ČR, které jsou v porovnání se svými mužskými kolegy platově diskriminovány, by měly v co největším počtu ve vlastním zájmu požadovat nápravu této nepřijatelné situace soudní cestou.

    Otázka je, zda se vůbec dovědí, že jejich mužští kolegové dostávají v podniku za stejnou práci vyšší plat.

    Možná že by tuto informaci měly od svých zaměstnavatelů chtít.


    (Upozorňuji, že je zákonodárství Evropské unie a např. Velké Británie v otázce rovnosti platů mužů a žen za stejnou práci zřejmě daleko podstatněji rozvinuto než zákony ČR. Na tématu se dále pracuje a ještě se k němu vrátíme. JČ)

    Cisarovy nove saty:

    Podobnost mezi cestou cimrmanologů do Liptákova a Václava Klause do Spojených států je čistě náhodná?

    (Tento článek byl poslán do Lidových novin. JČ)

    Jiří Jírovec

    Kdo zna seminar k Cimrmanove hre Posel z Liptakova, si musel vsimnout napadne podobnosti mezi zpravou Vaclava Klause (Na zapad od Islandu, LN 22. listopadu 1997) o jeho ceste do Ameriky (tedy USA) a popisem nyni jiz historicke vypravy cimrmanologu do Liptakova.

    Posudte sami: V.K. nam sdeluje, ze se do Ameriky dostal letadlem a ze cestou brali na Islandu benzin. Cimrmanologove se taky dopravovali po vlastni ose a brali benzin v Brandyse nad Labem. Mozna, ze se i premier dal vyfotografovat s obsluhou cerpadla a obdaroval jejiho vedouciho kapesnim nozem s malovanou strenkou. Kdo vi.

    Pokud jde o pocasi, pro cestu do Liptakova nemohlo byt lepsi, jak ostatne vyplyvalo z peclive citovanych meteorologickych dat. V.K. je v tomto smeru stridmejsi a pouze konstatuje, ze bylo mrazivo a pruzracny vzduch.

    Obyvatelstvo bylo o obou pripadech vlidne a na nekterych mistech se zrejme dalo hovorit o naproste srdecnosti. Obe vypravy nevzbudily mezi obyvatelstvem vetsi rozruch.

    V.K. navic pridal trochu zemepisu, takze ted uz vime, ze na Islandu nejsou stromy ani kere a to na rozdil od Ameriky, kde je vseho dost. Po tomto vyboceni se ovsem premier vratil na pevnou pudu cimrmanologie, odkud mohl kvetenu zapadu USA posunout do tropu.

    Podobne jako Cimrmana, ktery casto pozoroval krajinu z riditelne vzducholodi, voli i V.K. dopravni prostrek. Symbolicky receno, objevuje Ameriku z rychliku. Neni vsak zakem duslednym. Nejde z prekvapeni do prekvapeni a tak zrejme proklina chvile stravene pred televizi. Vi totiz, ze v Beverley Hills maji byt palmy a vily a ony tam skutecne jsou. Stejne tak ocekava, rijnovou nepritomnost blondynek v cervenych plavkach - a vskutku jako by se po nich plaz slehla.

    Prekvapeni by mu snad mohlo prinest hledani bizarnich skalnich utvaru z filmu o Vinnetuovi, protoze na miste kde je ocekava nenalezne zhola niceho. Nejspis proto, ze pro nataceni levnejsich filmu o divokem zapade postacila Plitvicka jezera v Jugoslavii.

    Necimrmanovsky je i postreh, o usilovne az hekticky pracujicich obcanech, kteri ve sve sporadane, slusne a fungujici zemi absorbuji moudro ohledne jogovani z "americke" televize v niz V.K. sam (a taky v CNN) promluvil. Z dopravniho prostredku se to tak muze jevit.

    V.K. se zde pustil na velmi tenky led generalizovani. I kdyby 20 milionu Americanu cvicilo a do umoru behalo podle televize, porad jeste zustava dalsich zhruba 220 milionu obcanu jejichz pohyb je omezen na mackani tlacitek dalkoveho ovladani televizoru. To v kombinaci s hamburgry, cukrem a pivem zpusobuje, ze USA jsou (podle jejich vlastnich statistik) zemi otylcu.

    Tento prumerny obcan pak nemacka tlacitka proto aby videl predavani diplomu a medaili a vubec zatezoval mozek zpravami o prijezdu cizincu z obskurnich zemi a rozsirovani NATO. Kdyby se V.K. chtel opravdu dostat do popredi zajmu, musel by zvolit jinou metodu. Nechat se (za)chytit pri oralnim sexu, nebo jeste lepe pri nejake lehce deviovane sexualni hre, s nejakou damou z doprovodu - to ted leti. To by s nim mluvil v tom nejzadanejsim treba i sam Larry King z americke CNN.

    Chtelo by se verit, ze se Vaclav Klaus vsadil v letadle s nejakym novinarem, ze mu Lidove noviny otisknou cokoli a sazku vskutku vyhral. Jenze co kdyz je ten slaboduchy text skutecnym odrazem toho, co si opravdu mysli? To by pak uz nebyla takova sranda. Samozrejme, existuje jeste jedna moznost, totiz, ze Klausovy obzory jsou prece jenom o neco sirsi, ale on sam se citi povinovan psat pekne o zemi, kde jsou ne nej tak hodni. Nema to sice nic spolecneho s novinarskou etikou, ale on je prece politik nikoli novinar.

    Mozna, ze stejne jako Cimrmanuv pritel a veterinar Hugo Myslik, i V.K neco tusi, ale ani slovem se o tom nikomu nezmini.. Treba o tom, ze Spojene staty nejsou jen zeme blondynek na plazich. Misto tlachani o barevnem listi se mohl V.K. zminit o dokonalosti k jake nas novy vzor dovedl vymyvani mozku, takze obcan vic nakupuje a lepe se mu vladne. Vysledkem prace rady institutu je ona dusevni i fyzicka obezita lidu, z niz tu prvni si V.K. pod nazvem duverivost pochvaluje tam a postrada ve vlastni zemi

    Premier taky mohl pro charakterizaci USA pouzit citaty z projevu pravicovych politiku v Kanade - ta je ostatne taky v Americe. Jejich nazory na lekarskou peci u jiznich sousedu, chatrne skolstvi a obecnou nevzdelanost, o zlocinnosti ani nemluve, by jiste zajimaly ctenare vic nez to, ze nekolik mladiku v neoprenovych oblecich nema momentalne nic lepsiho na praci nez cekat na devatou vlnu. Jako ekonom se mohl zminit i o tom, co by se podle americkych politiku muselo v otazce NATO stat, aby se to tamnim danovym poplatnikum libilo.

    Zjevne to neudelal kvuli syndromu devotnosti poddanych. Prestoze nemusel psat o sve americke navsteve vubec, zplodil pajan, ktery neni vic nez variace na druhdy modni vylevy o Sovetskem svazu. Jak je v te zemi, kde zitra znamena jiz vcera, vsechno skvele, jak se tamni soudruzi o nas zive zajimali, ze jsou s nami spokojeni a preji nam vsechno nejlepsi do ty slavny spolecny budoucnosti na vecny casy.

    Jiste, par americkych soudruhu jeho navsteva zajimala a tak se starali a usmivali, protoze to maji v popisu prace. Tem ostatnim je zcela sumafuk, co se v Ceske republice deje. Z hlediska americkych zajmu je presun nekolika statu ze sfery sovetskeho vlivu do sfery NATO jiste uspechem. Dalsi cil, totiz vydelat na nove situaci co se da, je uz ponekud komplikovanejsi, protoze vznikle obchodni vakuum vyplnily do znacne miry zapadoevropske staty. Vidina zisku skrze investice v Ceske republice neni tedy pro USA prilis atraktivni - viz "pochybnosti o vyuziti penez americkych danovych poplatniku". Kseft, nikoli blaho ceskeho obcana je predmetem jejich zajmu. Kdyby se dnes ceska vlada prohlasila, ze nechce od nikoho zadne penize a navic prezbroji armadu americkymi zbranemi, bude Ceska republika v NATO uz zitra.

    Pokud tedy "prevazuje pozitivni hodnoceni vyvoje a vysledku, ktere jsme v nasi zemi dosahli" je otazka na jakem zaklade k tomuto zaveru V.K. dosel. Nemluve o tom, ze jestli "pozitivni prevazuje", tak o kolik a nad cim?

    Problem clanku Vaclava Klause neni v jeho prazdnosti a nakonec ani v tom, ze jej noviny otiskly - ostatne kdo si troufne rict cisari, ze je nahy. Problem je v tom, ze autor je predseda vlady a jeho podpis tedy dodava one cestovni zprave punc oficialniho prispevku k mytu o tom jak se budeme mit dobre, az sem prijedou ti hodnosti hosi z juesej. Opak je pravda, pratele, coz vedel uz Cimrman a mel by to vedet i jeho zak. Bohuzel neexistujou zadni hodni hosi. Toliko dravci, pro ktere ucel sveti prostredek (k zisku), ktery potrebuji - obrazne receno - k tomu, aby mohli z vil o nich se ceskemu obcanovi muze nez zdat vyrazet za devatou vlnou a nechat se pri to obdivovat blondynkama v cervenych plavkach a nekdy i bez. Nekdy staci poplacat po rameni, nekdy posimrat ego cestnym doktoratem nebo rozdat par zvykacek - a to vse s usmevem. Proc ne, to skoro nic nestoji a navic je porad v zaloze namorni pechota a pred ni predvoj soudnich tahanic a ekonomickych sankci. V zajmu tech hodnych hochu, at uz z Ameriky nebo Evropy je jejich vlastni zivotni uroven, ne nase.

    Jiri Dedecek zpiva v jedne pisni o tupych, ostrych hosich. Ti, o nichz je rec tady, jsou ostri a navic chytri. Takze je nez doufat, ze premier, pokud to uz pochopil, bude sirit osvetu mezi lidem, aby tyz nenaletel na medovy reci a lacine vyroky o tom jaci to jsme pasaci.

    Je ovsem mozne, ze uz je na to pozde, a ze to uz Vaclava Klause ani nezajima, protoze s politikou a ekonomii konci. Mozna, ze se jen snazi dokazat Zdenkovi Sverakovi, ze by mu sedel titul cestny doktor cimrmanologie a snad i drobna mravenci prace na dalsim rozvijeni Cimrmanova odkazu.


    Jak se postavíme k budoucnosti

    Manuel Castells

    Manuel Castells je mnohými považován za čelného myslitele současné doby. Charakterizuje konvenční politiku jako "irelevantní". Vidí spojitost mezi americkými polovojenskými organizacemi, íránskými fundamentalisty, zločineckými mafiemi a chaosem v bývalém Sovětském svazu. Castells vidí všechny tyto jevy jako známky vznikajícího globálního odporu vůči počítačům, elektronickým sdělovacím prostředkům, instantnímu finančnímu obchodování, hromadnému vykořisťování dětí a mizení lidí v "černých dírách" - totiž lidí, kteří jsou nezajímaví a jsou zapomenuti, protože jsou pro vznikající "informační kapitalismus" irelevantní .

    Třetí a poslední svazek Castellsovy knihy The Information Age vychází v prosinci ve Velké Británii v  nakladatelství Blackwells. Zde je úryvek.


    Jednadvacáté století bude charakterizováno dokončením globální informační superdálnice, mobilními telekomunikacemi a počítači. Dojde k decentralizaci a k rozptýlení moci informací. Bude plně realizován příslib multimedií a interaktivní komunikace.

    Zároveň bude jednadvacáté století érou, kdy se plně rozvine genetická revoluce. Poprvé v historii pronikne člověk k tajemstvím života a bude schopen podstatným způsobem manipulovat živoucí hmotu. Vyvolá to jistě dramatickou debatu o společenských a ekologických důsledcích těchto schopností. Možnosti, které se člověku otvírají, jsou však pozoruhodné.

    Bude-li revoluce v genetice užíváno moudře, genetika bude schopna léčit, odstraňovat ekologické znečištění, zlepšovat kvalitu života a dát nám šanci prozkoumávat dosud víceméně neznámé oblasti duchovna.

    Avšak pokud propadneme obdobným chybám jako ve dvacátém století, kdy jsme využívali technologie a industrializace k tomu, abychom se navzájem masakrovali, s novými technologickými schopnosti zřejmě zlikvidujeme planetu Zemi.

    Nebylo nakonec příliš obtížné zabránit jaderné katastrofě, protože jaderná energie a jaderné zbraně byly pod ústřední kontrolou. Ale nové genetické technologie budou všudypřítomné. Jejich proměnlivý vliv nebude plně kontrolovatelný. Jejich instituční kontrola bude daleko více decentralizována.

    Máme-li zabránit zápornému důsledku biologické revoluce, potřebujeme nejen odpovědné vlády, ale i odpovědnou, vzdělanou společnost. Způsob, jímž se lidská společnost bude rozvíjet, závisí na společenských institucích, na hodnotách, jaké lidé zastávají, a na uvědomění a rozhodnosti nových společenských činitelů, kteří budou utvářet a řídit osudy lidí.

    V jednadvacátém století dojde k podstatnému rozšíření globální ekonomiky. Podstatně se zvětší síla telekomunikací a zpracovávání informací. Pronikne to do všech zemí, na všechna území, do všech kultur a do všech finančních sítí. Nová hospodářská kultura bude všude intenzívně hledat nové příležitosti, jak vydělat.

    Avšak nová ekonomika to bude dělat selektivně. Propojí cenné segmenty lidské společnosti a odhodí už vyčerpané či hospodářsky nezajímavé oblasti i jejich obyvatelstvo. Teritoriální nerovností výroby vznikne pozoruhodný zeměpis rozdílného vytváření hodnot. Země, regiony a městské oblasti budou spolu navzájem ostře kontrastovat. Cenná místa i využitelní lidé se najdou všude, i v subsaharské Africe. Avšak všude také budou odmítnutá teritoria a odmítnutí lidé.

    Dochází nyní k dělení naší planety do velmi konkrétních oblastí, které jsou definovány rozdílným časovým režimem. Od vyloučených lidí bude možno očekávat dvojí reakci.

    Na jedné straně dojde k podstatnému vzrůstu "patologického propojování", totiž hraní hry globálního kapitalismu s odlišnými pravidly.

    Globální zločinecká ekonomika bude základním rysem společnosti jednadvacátého století a její hospodářský, politický a kulturní vliv ovlivní všechny sféry života. Už nepůjde o to, zda naše společnosti budou schopny eliminovat zločinecké sítě, ale spíše o to, do jaké míry budou zločinecké mafie ovládat podstatnou část světové ekonomiky, politických institucí a veřejného života.

    Druhou reakcí proti společenskému vylučování a hospodářské irelevanci bude vylučování vylučovatelů vylučovanými.

    Vzhledem k tomu, že bude celý svět navzájem svými strukturami těsně propojen, rozhodnou-li se lidé či celé země se od těchto struktur oddělit, nedojde k tomu mírovou cestou.

    Dojde k tomu prostřednictvím fundamentalistického přijetí alternativních hodnot a zásad koexistence, které odmítnou toleranci vůči systému, který hluboce poškozuje životy lidí.

    Už nyní terorizují v ulicích Kábulu chrabří bojovníci Talibánu místní ženy za to, že nemají na sobě přísně islámský oděv. Tento teror není v souladu s humanistickým učením Koránu. Dochází však k explozi fundamentalistických postojů, které se zmocňují libovolného náboženského textu, koránu, bible, a využívají ho a interpretují ho jako nástroje svého zoufalství a zbraně svého hněvu.

    Fundamentalismus nejrůznějšího druhu z nejrůznějších zdrojů bude představovat odvážnou, nekompromisní alternativu jednostranné hegemonii informačního globálního kapitalismu. Potenciálně budou mít tito fundamentalisté přístup ke zbraním hromadného ničení, a to vrhá obrovský stín na optimismus informační éry.

    Nové druhy válečnické moci budou využívány jednotlivci,organizacemi., i státy, které budou zastávat pevná přesvědčení, budou mít málo vojenské moci, ale budou schopny využívat nových metod hromadného ničení a najdou zranitelná místa našich společností.

    Zločinecké gangy také budou možná využívat ke konfrontaci vysoce intenzívních konfliktů, jak se to děje v Colombii v devadesátých letech. Globální i místní terorismus se už nyní považuje celosvětově za velmi významnou hrozbu. Je to ale teprve začátek.

    Rostoucí vliv technologie bude mít dva důsledky: Na jedné straně bude schopna malá, rozhodná, dobře financovaná a dobře informovaná skupina, zničit celá města nebo zlikvidovat nervová střediska našich společností. Na druhé straně, infrastruktura našeho života začíná být tak složitá a natolik závislá na moderní technologii, že její zranitelnost těmto útokům poroste exponenciálně.

    Nová technologie jistě povede ke vzniku nových bezpečnostních systémů, ale každodenní život lidí bude víc ohrožen. Cenou za zvýšenou ochranu bude nutno žít za elektronickými zámky, a jiným bezpečnostním zařízením. Lidi budou muset žít ve strachu. Příliš se to nebude odlišovat od zkušenosti většiny dětí v lidské historii.

    Lidé se postupně vzdalují od středisek politické moci a budou pociťovat stále větší deziluzi z rozkládajících se občanských společností. Jejich práce i jejich život bude silně individualizovaný. V reakci na společnou hrozbu budou stavět komunální ochranu a noví proroci možná budou hlásat příchod nových Bohů.

    Jednadvacáté století nebude dobou temna. Ani nesplní očekávání mnoha lidí v důsledku bouřlivého technologického rozvoje. Jednadvacáté století bude charakterizováno především informovaným chaosem.


    Manuel Castells vyučuje od roku 1979 na univerzitě v Berkeley sociologii a plánování. Byl politickým exulantem z Francova Španělska a účastnil se jako mladý univerzitní učitel studentských protestů v šedesátých letech v Nanterre v Paříži.


    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|