Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
Adresa Britských listů je zde.
(Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
Mírná mečiarizace české politiky?
Je deprimující a znepokojující, jak se pod tlakem politikaření vytrácejí přímé, otevřené a čestné principy z české politické scény.
Visí-li nad jednou z hlavních politických stran (ODS) nevyšetřené obvinění z porušování zákona, a tedy z trestných činů (konto ve Švýcarsku) a je-li zjevné, že čelní politikové této strany půldruhého roku lhali ohledně velkého finančního daru od jednoho podnikatele (Šrejber), nemůže v čele této strany stát Václav Klaus, i kdyby ho na mimořádném kongresu třeba stokrát zvolila členská základna. Václav Klaus totiž stál v čele ODS po celé minulé období, nad nímž visí v důsledku zmíněných skandálů morální otazníky. Proto za ty pochybnosti nese přímou politickou odpovědnost. Pokud setrvá ve vedení ODS anebo se bude dokonce znovu drát do vlády - aniž by byly výše zmíněné skandály předem přesvědčivě objasněny - naprosto to zlikviduje důvěryhodnost nejen ODS, ale i české vlády. Totéž platí i o ostatních čelných politických představitelích ODS, spojených s oběma skandály buď tím, že se na nich podle obvinění nějak podíleli, alebo tím, že byli v pochybném období v čele této strany.
Představte si, že by se znovu Klaus stal ministrem financí a z titulu této funkce by se účastnil mezinárodních jednání. Jakou autoritu bude mít člověk, o němž se bude obecně vědět, že za jeho vládnutí došlo v jeho straně ke dvěma dramatickým, nevyjasněným finančním skandálům?
Jakou pověst bude mít v takovém případě Česká republika na mezinárodním Fóru? Klaus se může vrátit do politiky, až bude jeho strana plně očištěna a až bude prokázáno, že se ani jedno obvinění vůbec nezakládalo na pravdě, a až strana zajistí průhlednost a poctivost svého dalšího financování, aby nemohly už nikdy vznikat pochybnosti.
Neuvěřitelné je, že je v nynější politické atmosféře v ČR pro politiky všech stran zřejmě důležitější politikaření a krátkodobé manévrování, ve snaze získat co nejvýhodnější postavení, nikoliv očištění pověsti české politiky.
Právě ODS jako donedávna nejsilnější strana by měla naprostým a otevřeným očištěním se od korupčních a podvodných skandálů dát příklad ostatním stranám. Měla by požadovat, aby stejně přísně průhledné a morální zásady, jaké zavede ona, zavedly i ostatní české politické strany.
Dalo by se pochopit odložení všeobecných voleb o několik týdnů nebo v nejhorším o několik měsíců, pokud by se prokázalo, že je technicky nemožné uspořádat nové volby v co nejkratším termínu.
Představa, že budou politikové v ČR nyní usilovat o prodloužení mandátu nově vznikající vlády, co nejdéle to půjde, bez radikálního vyčištění Augiášových chlévů, je absurdní. Jak mizivá bude v takové situaci jejich důvěryhodnost u občanů? Co bude nová vláda bez mandátu čerstvých všeobecných voleb schopna dělat? Představují si činitelé dosavadních koaličních stran, že se prostě pojede dál, až do roku 2000, jako by se letos na podzim na české politické scéně nic nestalo?
Záležitost nebyla vyřešena čestně a otevřeně.
Když se poprvé v listopadu na veřejnost vyvalily oba skandály, Šrejber a Švýcarsko, Václav Klaus měl předstoupit před parlament a požádat o hlasování o důvěře vlády. Řešení krize by mělo daleko ústavnější formu, než tajná vyjednávání na stranických sekretariátech. Parlament měl ustavit výbor pro objasňování finančních skandálů politických stran, tak jako existuje od skandálů v britské Konzervativní straně obdobný vyšetřovací výbor v britském parlamentě.
Je také víceméně jasné, že by měla být upravena ústava tak, že by mělo dojít k novým parlamentním volbám, jakmile je v parlamentě vládě vyjádřena nedůvěra. (Tak to funguje v Británii.) Jinak dochází k neblahé ústavní agónii. Co se má dít po celou tu dobu, když parlament vyjadřuje vládě nedůvěru TŘIKRÁT?
Postupně se na oba finanční skandály visící nad ODS - bohužel také neblahou zásluhou novinářů - pomalu zapomíná (případně jsou ti, kteří na ně i nadále poukazují, obviňování z politické manipulace ve vlastní prospěch).
Obávám se a je mi líto, že to příspívá k balkanizaci české politické scény.
Pozoruhodný je článek, který vyšel v sobotním vydání Slova - viz níže. Informuje o Mečiarově postoji k nynější české vládní krizi. Mečiar se podle tohoto článku bezvýhradně postavil za Klause. Morální dimenzi věci, otázku, jako je důvěryhodnost politika vůči voličům - tyto záležitosti Vladimír Mečiar vůbec nechápe.
Není politováníhodné, jak se Mečiarovým hodnocením Pilipova a Rumlova vystoupení jako "pokusu o puč", který je prý srovnatelný s pokusem odstranit Mečiara od moci v roce 1991, neblaze navzájem přibližuje česká a slovenská politická kultura?
(JČ)
Slovo 20.12.97:
Mečiar nehodlá jednat s Tošovským
BANSKÁ BYSTRICA - Slovenský premiér Vladimír Mečiar dal včera najevo, že s novým českým premiérem Josefem Tošovským nehodlá jednat. "Jakékoli jednání se vždy dělalo se souhlasem dvou stran. Nedostatek souhlasu na mé straně trvá," řekl Mečiar v Banské Bystrici na dotaz ČTK, zda pokládá premiéra Tošovského za partnera pro jednání.
Před dvěma týdny premiér Mečiar na mítinku Hnutí za demokratické Slovensko k demisi Václava Klause uvedl, že "vzejde-li z puče nějaká vláda, tak s žádným pučistickým premiérem jednat nebudu". Mečiar na mítinku rovněž přislíbil, že bude jednat pouze s takovou českou vládou, která má mandát občanů.
Premiér Mečiar včera současně připomněl, že vývoj v ČR je její vnitřní záležitostí. Na dotaz, zda by jeho jednání s Tošovským nemohlo alespoň posunout kupředu nedořešené problémy z období rozdělení federace, slovenský ministerský předseda odpověděl otázkou: "Myslíte, že by viník napravil své chyby?" Mečiar v poslední době opakovaně vyslovil podporu Václavu Klausovi. Na zmíněném stranickém mítinku rovněž uvedl, že mu Klausova demise připomíná jeho první odvolání z čela republikové vlády v roce 1991.
V Británii se korupce a podvodné chování politiků trestá
Baronetku Shirley Porterovou, dědičku velké supermarketové firmy Tesco a bývalou konzervativní předsedkyni prestižního komunálního úřadu v londýnském Westminsteru označili v pátek soudci britského Nejvyššího soudu za lhářku a nařídili jí, aby zaplatila odškodné ve výši 27 miliónů liber (přibližně 1,5 miliardy Kč) v souvislosti se skandálem, v němž se ve Westminsteru záměrně prodávaly byty konzervativním voličům, aby bylo při volbách v tomto městském okrsku posíleno postavení Konzervativní strany.
Tři soudci britského Nejvyššího soudu potvrdili výsledky vyšetřování Johna Magilla, obvodního auditora pro Westminster, které trvalo sedm let a stálo 3 milióny liber (cca 150 miliónů Kč). Vyšetřování dospělo k závěru, že předsedkyně westminsterského komunálního úřadu Shirley Porterová a její zástupce David Weeks jsou vinni ze "záměrného zneužití úřední moci" a "ostudných a nepřípustných podvodných manipulací s volebním obvodem", k nimž docházelo v letech 1987 až 1989.
Skandál vznikl ohledně toho, že baronetka Porterová nařídila v osmi částech Westminsteru prodej činžovních bytů, v nichž bydleli převážně chudší labourističtí voliči, bohatším majitelům do soukromého vlastnictví, ve snaze změnit sociální strukturu čtvrti Westminsteru ve prospěch konzervativců, aby Labouristická strana přišla ve westminsterském komunálním úřadu o většinu. Tato praxe stála westminsterský komunální úřad celkem 27 miliónů liber, kteréžto peníze má nyní Porterová osobně nahradit. Soudcové Nejvyššího soudu konstatovali, že po celou dobu vyšetřování jim Porterová systematicky lhala. Z dalších informací vyplývá, že bude zřejmě obtížné donutit Porterovou, aby nahradila výše zmíněnou finanční škodu, neboť si v minulých letech přesunula většinu svého jmění do zahraničí.
Jiná auditorská zpráva poukázala na dlouholeté parazitické chování vedení a příslušníků labouristického komunálního úřadu v severoanglickém městě Doncasteru a požadovala, aby byli čelní představitelé tohoto úřadu přísně pokutováni. Tamější okresní auditor Bill Butler poukázal ve své zprávě na to, že městu Doncaster vládla celou řadu let na radnici klika spiklenců, kteří nezákonným způsobem využívali komunálních finančních prostředků pro vlastní prospěch, mj. si platili nezřízené diety a jezdili na zbytečné a nákladné cesty do zahraničí, například letecky první třídou do Spojených států.
Auditor se ve své zprávě zmiňuje i o podezření z korupce, ale zpráva se hlavně soustřeďuje na "špinavý svět pokoutních cest do světa, zbytečných zahraničních zájezdů a vysokých hotelových účtů za alkohol a zábavu pro příslušníky komunálního úřadu".
Všichni kritizovaní činitelé komunálního úřadu v Doncasteru byli donuceni rezignovat. Auditor zdůrazňuje, že bude muset vzniknout "nová a účinná kultura řízení" a na komunálním úřadě se budou muset pravidelně kontrovat jeho výdaje, aby došlo k dlouhodobé nápravě.
Bývalý šéf labouristického komunálního úřadu v Doncasteru Peter Welsh si svou kontroverzní politikou vysloužil u místních občanů takové antipatie, že byl nedávno popliván na veřejnosti.
Rasismus v zemích Evropské unie
Každý třetí Brit je podle vlastního přiznání rasista, podle průzkumu situace v zemích Evropské unie, který byl zveřejněn koncem minulého týdne.
Z průzkumu však vyplývá, že rasismus v Británii je podstatně nižší než v zemích jako je Francie, Belgie a Rakousko, kde roste politická podpora pro otevřeně rasistické strany.
Osm procent Britů odpovědělo, že se považuje za extrémně rasistické a dalších 24 procent Britů se označilo za relativně rasistické. V Belgii však silný a střední rasismus vyznává celkem 55 procent a ve Francii 48 procent obyvatelstva.
Asi 35 procent Britů prohlásilo, že nejsou rasisty. Nejnižší rasismus byl zaznamenán v Portugalsku, v Lucembursku a ve Švédsku: méně než dvacet procent dotazovaných se prohlásilo za rasisty.
Průzkumníci ze statistického úřadu EU "Eurostat" se dotazovali více než 16 000 lidí v 15 členských zemích EU. Dotazovaní občané se měli oznámkovat podle stupnice deseti bodů, do jaké míry se považují za rasisty.
Další otázky zjistily, že rasismus vyvolává vysoká míra nespokojenosti s činností vlády, s politickou korupcí a s nejistotou, vážící se na hospodářskou situaci a na míru nezaměstnanosti.
Téměř osmdesát procent dotazovaných vyjádřilo názor, že etnické menšiny přispívají méně na sociální zabezpečení, než kolik z něho dostávají, 63 procent dotazovaných bylo přesvědčeno, že etnické menšiny vyvolávají nezaměstnanost a 59 procent dotazovaných tvrdilo, že menšiny zneužívají sociálního zabezpečení.
Nejčastěji vyjadřovali rasistické obavy lidé nad 55 let, lidé s minimálním vzděláním a lidé, kteří jsou proti členství své země v Evropské unii.
86 procent dotazovaných však konstatovalo, že by se postavili proti diskriminaci na základě rasy, náboženství či kultury a 60 procent lidí poukázalo na to, že menšiny obohacují kulturní život jejich země.
Téměř šedesát procent dotazovaných se domnívá, že by se už mělo zastavit přistěhovalectví do jejich země a 48 procent dotazovaných je přesvědčeno, že by se jejich země měla bez etnických menšin lépe, avšak 70 procent lidí si myslí, že přistěhovalci by měli mít tatáž práva jako domácí lidé.
V jednotlivých členských zemích EU se označilo za "silně rasistické" toto procento dotazovaných:
Belgie: 22 procent
Francie: 16 procent
Rakousko: 14 procent
Dánsko: 12 procent
Finsko: 10 procent
Itálie: 9 procent
Německo: 8 procent
Británie: 8 procent
Řecko: 6 procent
Holandsko: 5 procent
Irsko: 4 procenta
Španělsko: 4 procenta
Portugalsko: 3 procenta
Švédsko: 2 procenta
Lucembursko: 2 procenta
Mé hluboce podvratné (komunistické?) názory
(Jiří Jírovec žije v Kanadě, nemá české občanství, nemá v ČR majetek ani žádné závazky, není na nikom v ČR existenčně závislý, a zapomněl anebo se nenaučil aktuální pražský politický žargón. Může tedy mluvit o věcech, které vidí ve světě kolem sebe, lidskou řečí, beze strachu, tak, jak mu zobák narost. Naroubují-li si někteří čtenáři v ČR jeho přemýšlivé a podnětné výroky, založené na kritickém a nezávislém pozorování, do svých ideologických schémat a vášnivě pak reagují na tato svá schémata, nikoliv na to, co pan Jírovec ve skutečnosti říká, mělo by to sloužit jako varování před nedokonalostí a ukvapeností těchto reakcí, jejichž nevnímavost vůči složité skutečnosti světa je zavádějící a nebezpečná. JČ)
Vojtech Kment sice v zaveru sveho prispevku sdelil Janu Culikovi: "Ja timto Vase noviny definitivne odkladam", ale on stejne neodola, protoze potrebuje mit nepritele pro polemiky, a tak si jiste casem precte moji odpoved.
Me nazory pritele Vojtecha docela zaujaly. Nema sice pravdu, ze jsem vlastnictvim Jana Culika (pan Kment napsal "váš Jiří Jirovec", pozn. JČ), ale to uz stava, ze clovek neco placne bez rozmyslu. Pokud ovsem nechtel naznacit, ze jde o spiknuti.
Moje kratka prispevatelska kariera do BL zacala tim, ze jsem napsal, fascinovan cestopisem Vaclava Klause, clanek do LN. Zakoncil jsem jej prognozou premierova mozneho odchodu z politiky jeho vstupu do legracni koalice se Zdenkem Sverakem. Pak do toho ale prisla Klausova abdikace a s ni i konec pokusu proniknout do seriozniho a snad i spravne pravicoveho tisku.
No a pak prisela Havlova rec. Nevim co ma pritel Kment na mysli, kdyz pise, ze jsem si ten projev "zcela dezinterpretoval". Prostsi cestinou receno, udelal jsem pouze to, ze jsem jej precetl a pochopil po svem (taky po cem jinem). Pak jsem ten jeden odstavec zvici sestnacti radek mensiho fontu drze vytrhl z kontextu a napsal okolo ten svuj paskvil. Udelal jsem to proto, ze mi ta pasaz pripominala vysledek pruzkumu verejneho mineni v Kanade. A pripsal jsem nekolik vet o tom strasnem postkomunistickem marasmu.
Duvod proc jsem clanek o Havlove projevu poslal panu Culikovi byl ten, ze adresa BL, na rozdil od LN, fungovala. Pripojil jsem i clanek o Klausovi, protoze ten mezi tim pobavil jednoho kamarada v Praze, takze me posedla velkopanska pycha ohledne toho, jak davam dohromady uvody, state a zavery. Ze stejny pychy jsem pak poslal jeste nekolik dalsich veci. Jejich obsah uvadi JC na spravnou miru tak, jak uzna za vhodne, napriklad otistenim nazoru Vojtecha Kmenta.
Muj jazyk je ve stylu historickeho materalismu, pokud se to tak da rict. Je to nejspis proto, ze jsem prodelal emigrantsky cyklus spocivajici v tom, ze se clovek uci druhy jazyk a podle pile a schopnosti se dostane na urcitou uroven, ktera mu bohate postaci na beznou komunikaci. Po urcite dobe to lingvisticke nadseni nad sebou samym pomine a clovek zacne zase zpatky obdivovat materstinu. Jan Werich to kdysi vystihl konstatovanim, ze at delal v Americe co delal, vyraz "a little round apple" mu proste neznel tak jako "kulatoucke jablicko". Jazyk, ktery pouzivam, vychazi z onoho obnoveneho zajmu o materstinu. No a protoze mi novy politicky zargon jeste nepresel do krve, pouzivam porad vyraz "kapitalismus" misto "trzni ekonomika". A taky vrchnost a plebs, chatra a podobne politicky nekorektni vyrazy. Tak se na me, Vojtechu, uz nezlobte.
Se sebekriticnosti sobe vlastni mohu prohlasit, ze pokud jde o ekonomiku, jsem tupe nevzdelane hovado. Jen proto jsem zrejme napsal, ze si centralne rizena ekonomika nevedla v Ceskoslovensku spatne. Svoje tvrzeni jsem se navic snazil dolozit srovnanim s velikosti statniho dluhu Kanady. Byla to samozrejme nehoraznost, zvlast kdyz pripustim mirnou manipulaci s udaji. Byl jsem liny vyhledavat vysi provincnich dluhu, coz tedy alespon castecne napravuji konstatovanim, ze ten ontarijsky je 112 miliard dolaru, coz je s tim federalnim necelych 770 miliard dolaru. Z vetsich provincii jeste chybi Quebec a Britska Kolumbie, ale to neni pro ilustraci me chyby podstatne.
Z meho clanku nemohl byt zrejmy muj dalsi omyl. Prestoze mam ke kapitalismu celkem kladny pomer, domnivam se, ze by se s nim melo globalne neco udelat. Jsem na kanadske pomery prumerne bohat (pro ty kteri maji radi positivni hodnoceni). Da se taky rict prumerne chud (coz vice odpovida memu vztahu s Bank of Montreal). Jako prumerne bohaty clovek se podivuji nad tim, ze moje aktiva mohou byt pres noc znehodnocena tak zvanymi nervosnimi investory a potazmo spekulanty s menou. Jako prumerne chudy obcan se naopak pozastavuji nad tim, ze se na me chce neustale utahovani opasku, aby si par bohatych trochu prilepsilo, kdyz uz jsou penize jejich hobby. Jenze za takovy veci by asi byla Nobelova cena, kdyby se to podarilo a tak vysoko nasinec nepomysli.
Chtel bych ekonomickou cast sveho osvetlovaciho prispevku zakoncit dalsim, zcela uprimnym priznanim. Neni totiz pravda, ze "Volna soutez myslenek je pro pana Jirovce nebezpecna, je treba se pred ni branit." Nevim jak na takovy nesmysl pritel Kment prisel. Ta veta je navic pomerne kostrbata, takze neni zcela jasne, co pred kym branit.
Neni mi rovnez jasne, proc jsem mel sklonovat lidska prava ve vsech padech, kdyz o nich muj clanek nebyl. Je mi lito, ze si toho muj kritik nepovsiml a interpretoval tento nedostatek slovy: " Pan Jirovec nema ve svem slovniku slova lidska prava, svoboda. Jsou tam slova jako "ideologicke pusobeni na masy". Z duvodu obrany proti vnejsim tlakum. Prelozeno, jsou ty vnejsi tlaky tzv. mezinarodni imperialismus zbidacujici proletariat, atd. atd.".
Muj dalsi primitivni nazor je zalozen na tusene existenci prostredku pouzivanych pro udrzeni se u moci. Memu nevycvicenemu oku se zda, ze existuji dve mocenske skoly: kontrola pres statky hmotne (rikam ji neinvektivne kontrola dolarem) a kontrola pres mysleni. Komunisticka teorie oficialne potlacila vyznam hmotnych statku a diky tomu ji nezbylo, zejmena v predtuzexovem obdobi, nez zasadove pouzivat pouhe ideologicke pusobeni na masy. Uvadeni teto zasady v zivot melo dusledky tragikomicke. Do te prvni spadaji vsechny nasilnosti, tabory nucenych praci a fyzicka likvidace skutecnych i zdanlivych, odpurcu. Jsem vskutku posledni clovek, ktery by chtel tyhle veci bagatelizovat. Uz taky proto, ze jsem v posledni jsem prostudovanim originalu "Kladiva na carodejnice" zjistil, ze komunisti byli velmi ucenlivymi zaky katolicke cirkve, takze je dost dobre mozne, ze se podobne praktiky mohou vyskytnout i v budoucnu a to pod hlavickou zcela jine nez levicove ideologie. O tech komickych mluvit nebudu, protoze bych nechtel zlehcovat vazny charakter sve odpovedi.
O tom, ze tlaky zvenci existovaly a existuji (viz Kuba) se snad nemusi diskutovat. Ze blahobyt a lidska prava nejsou zrovna nadrazena zajmum geopolitickym je taky dost zrejme. Konec koncu Haiti neni zrovna vykladni skrini kapitalismu. Ja jsem pouze dodal, ze se mozna nekdy bude nejaky nezavisly historik zabyvat tim, zda spek, na nejz skocil Stalin skocil v otazce vernosti armady, nemel obdobu v civilnim sektoru.
Pritel Kment pak preskocil od me malickosti k marxistovi Janouskovi. Tak toho neznam. Nevim jestli JC jen tak verolomne neslepil dohromady text , a komu tedy patril tento pozoruhodny odstavec: "Komunisti rozvratili drive demokratickou CSR a pouzivali nasili v zemi a oblastech, kde to v dlouhe historicke periode, vyjma nacismu, bylo kulturne zcela nevidane, a kulturne zhola zbytecne pro legitimni vladnuti. Jizni Amerika je, nezlobte se, kotel at uz jde o demokracii, nebo nejakou formu diktatury. Zabijeni, vrazdy, muceni, nezakonnou zvuli vsak neschvaluji, at jde o jakykoliv rezim. Mohu Vas ujistit, ze zadne bezne noviny v CR neoslavuji Pinocheta. Jeho navsteva zde nakonec musela byt polooficialni.".
V me "dezinterpretaci" jde zrejme o to, ze u blize nespecifikovanych barbarskych narodu je kulturne nutne pouzivat nasili pro legitimni vladnuti. Bodrym Cechum se zrejme da vladnout po dobrem, takze tady to komunisti proste prepiskli. Pritel Kment zde celou vec zjednodusil jeste hroznejsim zpusobem nez ja. Pokud jde o Pinocheta, tak lze s uspechem tvrdit, ze jeho polooficialni navsteva je urazkou kazdeho, kdo to s lidskymi pravy mysli jen trochu doopravdy. Nepochybne existuje rada zemi (doufam, ze i Kanada), kam by byvaleho generala nepustili ani jako soukromnika. Navic mi vskutku neni jasne proc by, podle predvedene logiky, melo byt min ohavne kdyz pravicaci bijou levicaky nez naopak.
To ze nemam lidska prava a svobodu v kazde vete je pravda. Mam totiz pocit, ze se tyhle pojmy pouzivaji az prilis selektivne. Vezmete si treba ty Kurdovy. Na jedny strane se ty hajzlove snazej rozvratit sporadanou zemi spolecenstvi NATO a o kousek vedle statecne bojujou proti hroznymu diktatorovi, kteryho, aby to nebylo tak jednoduche, nechal President Bush zcela pragmaticky prezit, aby byla rovnovaha v oblasti naftovych zajmu a jini diktatori v oblasti se nemuseli obavat o svoje posty. At se nikdo nedivi, ze tapu.
Nebo ta svoboda. Z.P. z Prahy mi ve svem dopisu napsal (castecne vytrzeno z kontextu chvaly situace v Cechach): "A to nemluvim o svobode a vyberu moznosti, jak se uplatnit, jak si vydelat". No a ja mu neodpovedel (zatim): To je prave to o co mi slo, aby se tento stav udrzel co nejdele a ona svobodna volba nespocivala v tom, ze pet tisic lidi naprosto svobodnych obcanu stoji, jako pred nedavnou dobou v Ontariu, pres mrazivou noc pred automobilkou, aby si mohli vyzvednout formular zadosti o jedno z dvou set mist (ktera nakonec nebyla). Mam v tomto smeru obavy, kdyz vidim, jak se moc z ceskych rukou (a jen ten kdo ma penize ji ma) presouva jinam a to na zaklade ideologicke zaslepenosti, ignorance a servilnosti k novemu vzoru.
Mrzi me jen , ze se pritel Kment davi zasti, jak pripousti v zaveru sve rozevlate kritiky. Je to skoda, protoze tento neblahy stav ho nepochybne pripravuje o moznost volne vymeny myslenek.
Jiri Jirovec
P.S. Zapomnel jsem ocenit tu paralelu s Hitlerovym rezimem. Moje dcera tuhle zpracovala knihu jakehosi anglickeho autora v niz se zcela seriozne tvrdilo, ze kdyby byl Hitler opustil svuj post v roce 1938, byl by povazovan za druheho nejvyznamejsiho kanclere po Bismarkovi. Sam bych to tak ruzove nevidel a tak jen dodam, ze vic ocenuju, ze Nemci po valce nebyli tak blbi, aby si rozkopali co zbylo z dalnic jen proto, ze je postavili v dobe vudce. Nikdo taky neodpraskl Wernera z Braunu, prestoze jeho rakety tak pekne trefovaly predculikovskou Anglii.
Aforismy Vratislava Kusky
Mali diktatori mivaji velke sebevedomi.
Pravda NEKDY vitezi.
Lide maji radi pohadky. Clovek, ktery to pochopi, se stava uspesnym politikem.
Nemam nic proti trpaslikum. Jen nemohu souhlasit kdyz se presentuji nebo jsou presentovani jako lide mimoradneho vzrustu.
Velka slova maji vetsinou malou vahu.
Pravda nevitezi, pravda pouze vychazi obcas najevo.
Neprijemna pravda, prijemna lez. V tomto pripade je volba vetsiny, bohuzel, jasna.
Zprava:
Nemec a Cech bezeli o zavod. Nemec vyhral.
Zprava z tisku:
Nas representant se zucastnil mezinarodnich bezeckych zavodu a umistil se na druhem miste.
Nepsany zakon uspesnych lidi:
Neni spatne lhat, podvadet a krast. Spatne je nechat se pritom chytit.
Dosahnout uspechu v obchode je pro cestneho cloveka tezke, v politice nemozne.
Analfabeti hodnoti knihy podle obalu. Nemohou jinak.
Volici hodnoti politiky podle jejich slov, jak jinak.
K uspechu v politice staci prijemny zevnejsek, dve ste kravat a mesiasska drzost.
Na sjezdu slepych je poloslepy korunovan kralem.
Vudcove vetsinou zavadeji narody do nestesti.
Jeden lump muze uspesne vladnout milionu lhostejnych, deseti milionum hloupych a sto milionum televiznich divaku.
ismy:
Nacismus, socialismus, komunismus, kapitalismus, klausismus, nihilismus.
