úterý 6. ledna

O B S A H

Česká republika a mezinárodní podnikatelská pomoc:

  • Nové obchodní styky prostřednictvím seriózní mezinárodní pomocné organizace pro malé podniky (Jindřich Ginter) Světový ekonomicko-politický vývoj:
  • Sir Isaiah Berlin: pozitivní svoboda a negativní svoboda
  • Vzestup virtuálního státu (Richard Rosecrance, část 2.) AmberZine:
  • Occamova břitva (Pavel Vachtl) Věda:
  • Virové hypotézy a objektivní diagnostika u CFIDS, chronického únavového syndromu (Pavel Vachtl)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Upozornění: k předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy

    Adresa Britských listů je zde.

    (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)


    Výběr nejzávažnějších příspěvků z vánočního a novoročního období

    Zamyšlení na vánoce a k Novému roku:
  • O kritickém myšlení (Karel Čapek, Hovory s TGM)
  • Labyrint: Poutník prohlédá ryňk světa a z světa utéci chce (Komenský)
  • Liberalismus a dnešní světová náboženství - jaká je cesta vpřed? Konference nejvýznamnějších náboženských a politických myslitelů dneška Česká republika:
  • Havel moudře radí lidem občanskou aktivitu, ODS reaguje na novou vládu infantilně
  • Pár poznámek k předsilvestrovské Tošovského vládě (JČ)
  • Vláda bez mandátu (Ivan Kytka)
  • Česká politika roku 1997: politikaření a plané, bezkoncepční spory. Změní se to nyní? (JČ)
  • Mírná mečiarizace české politické scény?
  • Kožený likviduje Harvardský holding - okrade české akcionáře? (Aleš Hodina)
  • Mé podvratné (komunistické?) názory (Jiří Jírovec) Média:
  • Ještě jednou naposledy v roce 1997: MFD klesá do hlubin vulgárnosti: příklady a srovnání Telekomunikace a občanské svobody:
  • Máte-li u sebe mobilní telefon, úřady mohou zjistit, kde přesně jste všude byli až za celý poslední půlrok Evropská unie:
  • Co se stane, když vlády lžou Bruselu Velká Británie:
  • Nová Británie? Co se změnilo na britských ostrovech během roku 1997?

    Nové obchody mohou firmy navázat přes mezinárodní organizaci IVC

    Seriózní kontakty a informace pro malé a střední podniky

    Jindřich Ginter

    Jistá moravská firma na výrobu obuvi pochopila, stejně jako stovky jiných, že velké možnosti podnikání jsou v zemích bývalého Sovětského svazu. Šeredně se však napálil - dodal ruské firmě zboží za půl miliónu amerických dolarů. Výsledkem byla totální ztráta. Ruský partner zkrachoval a s ním zmizely i boty.

    Moravská společnost není jediná, která hledala na východě nové trhy a utrpěla těžkou ránu. Časopis European Businessman před časem upozornil, že v zemích bývalého Sovětského svazu se nabízejí nevídané příležitosti, ale hrozí tam vysoké riziko ztráty. NA ruský trh nelze jít bez zkušeností, bez spolehlivých kontaktů či prostředníků.

    Takovým oficiálním zprostředkovatelem informací a styků, které omezí riziko, že podnik narazí na podvodníky či firmy před krachem, je Mezinárodní vídeňská rada. (IVC).

    Je to nadnárodní, nezisková organizace, která se snaží sblížit země ze Západu se zeměmi střední, východní a jižní Evropy - a to na úrovni hospodářské, finančně politické a průmyslové. IVC vznikla v roce 1979, spolupracuje úzce s orgány Evropské unie. V každé členské zemi má svůj národní výbor. Český národní výbor zahájil činnost právě nedávno, jeho prezident je předseda Burzovní komory Tomáš Ježek.

    IVC: připravuje na březen 1998 národní seminář Nový trh, kde bude nabídnuta malým a středním podnikům možnost vstupu na kapitálový trh. IVC také plánuje obchodní misi do Moldávie. Ta se vzpamatovává z občanské války a potřebuje investory. Už před více než rokem usilovala skupina českých a moldavských podnikatelů o vznik obchodního centra. Projekt se nepodařilo realizovat. Přitom v Moldávii působí koncerny jako Canon nebo IBM. Francouzi mají zase zájem o moldavské víno.


  • IVC má mj. na programu ve spolupráci s OSN mezinárodní konferenci o financování malých a středních podniků ve Východní Evropě. EU totiž výrazně podporuje tyto podniky daňovými úlevami i zadáváním zakázek financovaných granty.

  • IVC zprostředkovává obchodní styky, organizuje setkání na mezinárodní úrovni. Zaměřuje se na malé a střední podniky. Členy jsou tyto země: Španělsko, Rusko, Rakousko, Maďarsko, Německo, Moldávie, Bulharsko, Chorvatsko, Slovensko, Rumunsko, Polsko, ČR, Francie. Před přijetím: Slovinsko, Velká Británie, Belgie, Holandsko, Švédsko.

  • V rámci IVC funguje Evropský obchodní klub. Od roku 1998 začne propojovat obchodní partnery, navazovat osobní kontakty s institucemi a úřady, kde IVC působí. Bude u jednotlivých vlád prosazovat zájmy těchto partnerů. Klub vytváří informační síť.

    Sir Isaiah Berlin: pozitivní svoboda a negativní svoboda

    V roce 1998 zemřel velký britský filozof Sir Isaiah Berlin. Vážné potíže zaznamenaly východoasijské ekonomiky.

    Komentátor listu Financial Times Edward Mortimer vidí mezi obojím souvislost. Poukazuje na to, že Sir Isaiah Berlin definoval rozdíl mezi tzv. pozitivní a negativní svobodou. Potíž je, že východoasijské ekonomiky mají prý většinou pouze negativní svobodu. Mortimerova argumentace je zajímavá, týká se totiž i situace v České republice.

    Pozitivní svoboda znamená právo účastnit se na správě vlastní země, znamená demokracii. Negativní svoboda je definována zaručenou sférou osobní nezávislosti - často se hovoří o negativní svobodě jako o klasickém liberalismu.

    Poslední dobou se obě svobody často směšují. Usuzovalo se, že pád komunismu automaticky znamená "triumf demokracie".

    V nejnovějším čísle amerického časopisu Foreign Affairs však vyšel článek s titulem: "Vzestup neliberální demokracie".

    Autor článku, Fareed Zakaria, argumentuje, že demokracie existuje v současnosti v mnoha zemích světa, v tom smyslu, že vlády mnoha zemí jsou voleny jejich občany. Avšak, zdůrazňuje Zakaria, rozšíření demokratických voleb do mnoha zemí světa vůbec neznamená, že zároveň se do těchto zemí rozšířil odpovídajícím způsobem "ústavní liberalismus". Tím míní Zacharia zákonné pravomoci "na ochranu důstojnosti a samostatnosti jednotlivce před útlakem od státu, od církve či od společnosti".

    V mnoha částech světa vládnou demokraticky zvolené vlády, které však vůbec nerespektují právo či individuální svobody. Zakaria cituje Rusko, Argentinu, Írán a Etiopii jako země, v nichž zvolené vlády omezily svobodu a porušují lidská práva. Zakaria tvrdí, že se situace zhoršuje: "Jen málo neliberálních demokracií dospělo v demokracie liberální. Naopak se většinou vyvíjejí směrem k zesílenému neliberalismu."

    Dochází k tomu podle Zakarii proto, že se reformy uskutečnily ve špatném pořadí. Západní liberální demokracie byly nejprve liberální, a teprve pak se staly demokraciemi.

    Ve východní Asii je většina politických režimů jen částečně demokratická. Nicméně se tyto země už nyní přece jen prý vyvíjejí podle západního modelu. Postupně dávají svým občanům stále více hospodářských občanských, náboženských a do určité míry i politických práv.

    Podle řady západních pozorovatelů došlo ve východoasijských zemí poslední dobou k vážnějším hospodářským potížím, protože prý tyto země "nebyly dostatečně pozápadněné", neměly dostatečně efektivní sociální systém západního stylu, neměly robustní, pluralitní politické systémy s demokratickými institucemi s dlouhou a pevnou tradicí.


    Vzestup virtuálního státu

    Richard Rosecrance

    Druhá část. První část vyšla ve
    včerejších Britských listech.

    Pozůstatky otroctví

    Svět se začal postupně osvobozovat od území jako determinujícího faktoru výroby a moci. Pro třetí svět v minulosti nepřekonatelné překážky zaostalosti v poměru k rozvinutému světu mohou být nyní odstraněny východou vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Afrika a Latinská Amerika se už nemusejí spoléhat na vývoz surovin či zemědělských výrobků. Prostřednictvím vzdělání mohou začít využívat kapitálu vysoce kvalifikovaných pracovních sil, jak to učinily Indie v Bangalore a Irsko v Dublinu. Investice do lidského kapitálu mohou nahradit nutnost předvídat rozmary trhu se surovinami a vyhnout se neustále hrozbě nadprodukce. Hodnota pozemků i nadále klesá. Nedávné studie 180 zemí světa ukazují, že jak roste hustota obyvatelstva, klesá hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele. V nové studii zaznamenává ekonom Deepak Lal, že investice i hospodářský růst jsou nepřímo úměrné objemu vlastnictví pozemků. (Daniel Garstka, "Land and Economic Prowess" (nezveřejněný rozmnožený rukopis), UCLA, 1995, Deepak Lal, "Factor Endowments, Culture and Politics: On Economic Performance in the Long Run" (nezveřejněný rozmnožený rukopis), UCLA 1996.)

    Tato zjištění jsou dramatickým zvratem minulých teorií o moci v mezinárodní politice. Ve třicátých letech našeho století seřazovaly standardní učebnice mezinárodních vztahů velké světové mocnosti podle jejich přírodních zdrojů: ropa, železná ruda, uhlí, bauxit, měď, wolfram a hořčík. Analytikové předpokládali, že zvítězí ten stát, který bude mít největší zásoby surovin a zboží, jaké produkuje území. Odhady CIA během studené války byly založeny na přesně takovýchto závěrech. Ukazuje se však, že nejvíce prosperující země mívají jen zanedbatelné minimum přírodních zdrojů. Například Japonsko zlikvidovalo svůj uhelný průmysl a nemá vůbec žádnou železnou rudu, bauxit, ani ropu. S výjimkou rýže dováží Japonsko většinu svých potravin ze zahraničí. Japonsko má ale vynikající lidský kapitál, a to je ten rozdíl.

    Důsledky pro Spojené státy jsou stejně dramatické. Jak začínají být pro strategii hospodářského úspěchu důležitější kapitál, pracovní síly a znalosti, Amerika může ovlivnit a možná i úplně změnit strukturu poměrných hospodářských výhod při rozvoji jednotlivých zemí. "Teorie nového obchodu", kterou jasně zformuloval ekonom Paul Krugman, se zaměřuje na závislost na určitých, obecně dříve přijatých postupech, na takzvaný "efekt klávesnice psacího stroje" totiž na řešeních, zvolených v minulosti, na nichž jsme dodnes závislí. Rozložení písmen na klávesnici psacího stroje není nejefektivnější, nedovoluje nám (snad s výjimkou leváků) psát na stroji co nejrychleji. Avšak, obdobně jako se stal videoformát VHS obecným standardem pro videonahrávky, přestože jiné formáty byly technicky dokonalejší, dnes obecně přijímaná klávesnice psacího stroje se stala všeobecnou normou pro průmysl vyrábějící psací stroje (a v dnešní době i počítače) a všichni se tomu museli přizpůsobit. Země, které od samého začátku investovaly do výroby šestnáctikilobytových počítačových čipů, zaznamenaly posléze podstatný náskok při výrobě pokročilejších čtyř a šestnáctimegabytových počítačových čipů. Zásah v rané fázi vývoje může mít podstatný vliv na výsledky o dlouhou dobu později. Z toho vyplývá, že by Spojené státy a jiné země měly nyní úmyslně pozměnit strukturu poměrného potenciálu svého dalšího hospodářského rozvoje. Měly by si úmyslně vybrat určitý druh hospodářské činnosti.

    Americké vysokoškolské vzdělávání podporuje rozhodující roli Spojených států v mezinárodním sektoru služeb, a to ve výzkumu a ve vývoji, v poradenství, v designu, při balení, financování a při marketingu nových výrobků. Podnikové fúze a kupování firem patří mezi konkrétní americké odborné specializace, které využívají kvalifikace finančních analytiků a právních odborníků. Americké školství však selhává v prvních dvanácti letech vzdělávání. Na rozdíl od školství Německa a Japonska (nebo dokonce i Taiwanu, Jižní Koreje či Singapuru) americké základní a střední školství je hluboko pod světovou úrovní.

    Ekonomie nás učí, že výrobky by měly mít takovou hodnotu, jaký mají hospodářský význam. Společensky a hospodářsky vzato bylo dlouho vzdělávání podceňováno, navzdory studiím Edwarda Denisona a jiných, zabývajícími se produktivitou. Z těchto studií vyplývá, že je vzdělání dlouhodobě velmi důležité pro hospodářský růst USA pro inovační schopnosti Spojených států. Nedávné studie tento význam podtrhly. Podle Světové banky se skládá 64 procent světového bohatství z lidského kapitálu. Avšak hodnota vzdělání, od školky až po maturitu, dosud ze společenského a hospodářského hlediska nestoupla. Pedagogové, psychologové a správní rady škol debatují o tom, jakou by vzdělání mělo mít strukturu, avšak Američané do něho neinvestují více peněz. Korporace usilují o zlepšování kvality vyučování v oblastech, v nichž působí, ale komunální úřady a státní a federální správa je v tomto ohledu velmi pozadu. Učitelé základních a středních škol by měli být odměňováni jako trpěliví tvůrci kapitálu vysoké hodnoty, a to ve Spojených státech i jinde. Ve Švýcarsku dosahuje plat učitelů na základní škole přibližně 70 000 dolarů ročně, což je přibližně plat začínajícího právníka u newyorské firmy. Ukazuje se, že je v mezinárodní hospodářské konkurenci lidský kapitál alespoň tak důležitý jako všechny ostatní druhy kapitálu. Navzdory tomu, že dochází k redukci funkcí státu, jsou v současnosti státy, vysvobozené z pout svého území, schopny - prostřednictvím vhodného vzdělávání - proměnit svou průmyslovou a hospodářskou budoucnost.

    Snížené nebezpečí konfliktů

    Soustředí-li se nyní národy na  vytváření lidského kapitálu, jaký bude svět virtuálních států? Výroba pro jednu firmu či jednu zemi se nyní může uskutečňovat v mnoha částech světa. Při procesu redukce počtu pracovních sil a hierarchické struktury podniků (downsizing) si budou muset korporace i země zvyknout na to, že bude pro ně nutné spoléhat se na druhé. Virtuální podniky potřebují výrobní provozy jiných podniků. Proto se začnou hospodářské vztahy mezi státy podobat nervům, spojujícím hlavu na jednom místě s tělem, které je na jiném místě. Přirozeně, výrobní národy budou rychle usilovat, aby se staly mozkem vznikajícího průmyslu jinde. Během času bude jen málo států mít na svém území všechny složky technicky rozvinuté hospodářské existence.

    Odříznout spojení mezi státy by ochromilo organický celek. Je proto pravděpodobné, že mezi státy, takto navzájem pospojovanými, nebudou vznikat konflikty. V minulosti pomáhaly specifikovat příslušné jednání pro svářející se strany mezinárodní normy, obsažené v rovnováze moci, v evropském konsensu, dokonce i při britské nadvládě v Indii. Mezinárodní ekonomika byla také do určité míry založena na normativní dohodě. Svobodný obchod, otevřené domácí ekonomiky, a nověji i svoboda pohybu pro mezinárodní kapitál - to byly normativní pojmy. Kromě toho, že definuje podmínky pro udělování půjček, je Mezinárodní měnový fond úřadem, určujícím normy chování. Vštěpuje tržní hospodářství zemím, které nejsou plně připraveny přijmout své mezinárodní povinnosti.

    Stejně jako obchodní strategie jednotlivých zemí, i tyto normy byly většinou odvozeny z praxe úspěšných národů. V devatenáctém století napodobovalo mnoho zemí Velkou Británii a její myšlenky. V britském pantheónu ctností byl svobodný obchod normou, kterou bylo možno rozšířit i na jiné země, aniž by si tím Británie uštědřila vlastní porážku. Úspěch jednoho národa neohrožoval vyhlídky jiných. Ale vytvořením britského impéria vznikly pro jiné národy překážky na cestě k indistrializaci a hospodářskému rozvoji. Jakmile si imperiální Británie přisvojila pro sebe lví podíl, pro ostatní nezbylo skoro nic. Neschopnost všech národů žít podle norem, které vytvořila Británie, vyvolávala mezi nimi konflikty.

    Obdobným způsobem dokázalo napodobit mnoho zemí současnou obchodní strategii Japonska. V důsledku jeho tichomořských zásad a závislosti na světových trzích a na zdrojích surovin vznikla mezi jinými zeměmi hospodářská spolupráce. Zároveň však Japonsko trvá na udržování polouzavřené domácí ekonomiky a přebytku zahraničního obchodu, a tyto zásady nemůže úspěšně napodobit každý - některé státy dosáhnou žádoucího cíle, jiné nikoliv. V tomto ohledu jsou japonská praxe a japonské normy z poslední doby překážkou pokroku a rozvoje jiných národů.

    Prezident Clinton právem argumentuje, že nově kapitalistické země jako Jižní Korea a Taiwan jednoduše napodobily ochranářské Japonsko. Kdyby bylo tohoto precedentu užito i v Číně, důsledky by ohrozily dlouhodobou stabilitu světového hospodářského a finančního systému. Proto bude zapotřebí nových norem požadujících větší otevřenosti v obchodu, při financování a při pohybu výrobních faktorů, aby došlo ke stabilizaci mezinárodního systému. Vhodné normy posilují hospodářské pobidky ke snižování konfliktů mezi různými mezinárodními celky.

    Žádný znepokojující vývoj nezastavil historickou tendenci vůči rostoucí nehmotnosti hodnoty ze společenského a hospodářského hlediska. Je velmi nepravděpodobné, že by se v jednadvacátém století tento proces zvrátil a že by území produkovalo větší zisky než vědomosti.

    Státy tedy ztrácejí vliv nad nemovitostmi a nad výrobním kapitálem, a tak dochází k jejich redukci, co se týče funkcí, které vykonávají. Malé národy dosáhly vrcholu efektivity a nejvyšší konkurenceschopnosti, i velké země nyní začínají uvažovat v malém měřítku. Je-li možno zajistit trvalý přístup k majetku, který je v zahraničí, není už tak intenzívně zapotřebí ten majetek vlastnit. Normy takovéto uspořádání velmi posilují. V průmyslovém světě konce dvacátého století byly receptem na úspěch svobodný pohyb kapitálu a zboží, velké mezinárodní i domácí investice, a  vysoká úroveň technického vzdělání. Ty státy, které závisely na jiných, byly hospodářsky úspěšnější, než ty státy, které závisely jen na sobě samém. Mohou být výsledky v budoucnosti jiné? Virtuální státy, podnikatelské aliance a životně důležitá obchodní partnerství věstí dobu mírového soužití. Mezinárodní hospodářská spolupráce jistě nevyřeší domácí problémy, avšak ekonomická pouta, která spojí virtuální i jiné státy pomohou ulehčit problémy mezinárodní bezpečnosti.

    Občanská krize

    I když bude mít z mezinárodního hlediska vzestup virtuálního státu zřejmě mírové důsledky, nicméně věstí krizi pro demokratickou politiku. Západní demokracie jsou tradičně přesvědčeny, že jejich problémy vyřeší politické reformy, rozšiřování volebního práva a hospodářská restrukturalizace. V jednadvacátém století nebudou plně úspěšná žádná taková opatření.Domácí politické změny nebudou postačovat, neboť vlády nebudou mít dostatečné pravomoci k řešení celosvětových problémů. Občané určitého státu nebudou moci určit výsledek mezinárodního vývoje tím, že uspořádají všeobecné volby. Hospodářská restrukturalizace jednoho státu neovlivní situaci v jiných zemích. Přitom dnes dochází k redukci politického státu.

    Pokud budou úspěšná národnostní hnutí v Kanadě, v Mexiku a jinde, rozdělí státy na menší celky. Přitom je už dnes obcházena moc existujících států. V USA, pokud prosadí Kongres svou, ztratí federální vláda své pravomoci. V reakci na takovéto změny vyplní vakuum trh. Moc trhu zesílí.

    S poklesem moci státu se bude šířit nespokojenost mezi pracujícími. Procento zaměstnanosti bude nestabilní a  pravděpodobně výrazně stoupne nezaměstnanost. Prezident Clinton loni poznamenal, že amerických občanů se zmocnil strach. Hospodářství dočasně prosperuje, ale neexistují záruky, že příznivá situace potrvá. Proud mezinárodních výrobních faktorů - technologie, kapitál a pracovní síly - zahltí a udusí domácí hospodářskou moc. Stát se stane jen jedním z mnoha hráčů na mezinárodním tržišti a bude muset přímo vyjednávat se zahraničními výrobními faktory ve snaze vyřešit domácí hospodářské problémy. Země budou muset usilovat o příliv zahraničního kapitálu. K přilákání takových investic budou muset státní hospodářské úřady udržovat nízkou inflaci, rostoucí produktivitu, silnou měnu a pružně reagující a vysoce kvalifikované pracovní síly. Tyto požadavky se budou občas střetávat s domácími zájmy, které budou požadovat větší státní výdaje, větší rozpočtové schodky a více sociálních výhod. Důsledkem tohoto konfliktu bude trvalá domácí nejistota ohledně zaměstnanosti, sociálního pojištění a zdravotní péče. Na rozdíl od minulosti, kdy bylo možno tyto problémy řešit v izolovaných a částečně uzavřených ekonomikách jednotlivých zemí, v nadcházejícím období nebudou čistě vnitropolitická opatření účinná.

    Nutnost internacionalizace

    Stát bude moci kompenzovat neúčinnost své jurisdikce tím, že se bude snažit ovlivňovat hospodářské faktory v zahraničí. Domácí stát tedy nebude moci být pouze vyjednavačským státem, ale musí se stát hráčem v mezinárodní aréně. To je poučení, které už bylo dobře pochopeno v Evropě, a k jeho kodifikaci dochází i ve východní Asii. Mezi nejvýznamnějšími světovými ekonomikami a společnostmi zůstávají jen Spojené státy, navzdory svému vlivnému hospodářskému sektoru, obětí politické a kulturní sebezahleděnosti. Ve srovnání se svými protějšky v jiných zemích, občané narození ve Spojených státech znají méně cizích jazyků, chápou méně cizích kultur a v zahraničí žijí jen neradi. V minulých letech se přestěhovalo mnoho anglických nezaměstnaných průmyslových dělníků do Německa. Naučili se tam jazyk, aby tam mohli pracovat. Málokteří Američané se nechali inspirovat jejich vzorem.

    Virtuální stát je energická organizace, která má dvojí jurisdikci: v zahraničí a doma. Je připraven využívat zisků v zahraničí i v domácím hospodářství. Ale ve velkých zemích funguje internacionalizace jinak. Čelné politické a hospodářské osobnosti už začaly přijímat novou strategii. Střední manažeři a řadové pracovní síly však zůstávají pozadu. Očekávají příliš mnoho a  dávají a učí se příliš málo. Proto musí být úsvit virtuálního státu také východem slunce mezinárodního vzdělávání. Virtuální stát nemůže uspokojit všechny své občany. Soustřeďovat hospodářskou moc ve smyslu účinné státní kontroly je už dnes v podstatě nemožné. Nezaměstnaní dělníci a podnikatelé musejí být ochotni hledat nové příležitosti v zahraničí. Ve Spojených státech to budou schopni učinit pouze tehdy, připraví-li je k tomu efektivně americké školství.

    Přeložil Jan Čulík


    Occamova břitva

    Pavel Vachtl

    Vazeni pratele,

    V e-zinu AmberZine (http://amber.i-topp.cz/), ktery se venuje otazkam vedy, kyberkultury a sci-fi, jsem zalozil rubriku pro skepticke, racionalisticke a obecne scientistni nazory - OCCAMOVA BRITVA. Nove cislo vychazi kazdych 14 dni.

    Zatim tam jsou clanky od Feynmana, Hale-a, B.Russela, S. Kapicy aj.. (adresa http://amber.i-topp.cz/az/AWL.exe?Windows+/AmberZine/occam/occam.htm)

    Cilem teto rubriky je poskytnout siroky prostor pro myslenky lidi, kteri tvori vedu nebo jsou vedeckym videnim sveta ovlivneni a nejsou spokojeni s vakuem, ktere u nas ponekud nyni panuje.

    Nejde o konkurenci zpravodaje Sisyfos ci jinych casopisu o vede, protoze AmberZine ma ponekud jine ctenarske auditorium. Cte ho prumerne cca 100 lidi denne (tedy 1400 á cislo) a o skepticke ci scientistni clanky je relativne slusny zajem.

    Mohu prijmout texty ve formatech *.602, *.txt (CE 1250- windows), RTF, word for windows 6.0, Ami Pro. (obrazky JPG a GIF vitany)

    Dekuji a tesim se na odpovedi.

    Preji vsem co nejprijemnejsi novy rok 1998.

    Pavel Vachtl (Zivel, Sisyfos, AmberZine) UNIVERSUM,

    antikvariat odborne literatury (4000 titulu) + individualni reserse na Internetu e-mail: univers@comp.cz,

    nebo: vachtl@scientist.com

    telefon 02/302 48 60

    Praha 6

    http://www.universum.cz/


    Virové hypotézy a objektivní diagnostika u CFIDS, chronického únavového syndromu (všeobecný přehled)

    Pavel Vachtl

    CFIDS, chronický únavový syndrom, je pro mnoho lékařů u nás i ve světě stále velkou neznámou, jakýmsi "UFO". Jde jak o mechanismus nemoci (resp. příčinu), tak o schopnost CFIDS indikovat pomocí objektivních měřících metod, nezávislých na výpovědi pacienta.

    Přesto však hlavně v USA několik pracovišť nezávisle na sobě sleduje možnost, že alespoň u velké části pacientů s CFIDS se na podobě nemoci podílejí některé zatím méně prozkoumané či úplně neznámé viry. Ani výzkum objektivních diagnostických metod není bez výsledků.

    V dějinách medicíny by to nebylo poprvé, kdy nějaká příčina nemoci nebyla dlouho zjevná a zdála se tajemnou a nemoc sama "pochybnou" a až mnoho let potom bylo objeveno její mikroskopické agens. O různých infekčních nemocech se dlouho nevědělo, že je vyvolávají baktérie. Teprve rozvoj mikroskopie a veličiny jako Pasteur umožnily skutečné poznání charakteru těchto chorob.

    U virů je celá věc komplikována ještě tím, že viry jsou vlastně kusy genetické informace, "obalené" bílkovinou. Lidská genetická informace je uložena v nukleové kyselině DNA, virová informace je tvořena jak DNA, tak další nukleovou kyselinou RNA. Celkové znalosti o virech však nejsou zdaleka úplné a nikdo vlastně neví úplně s jistotou, co všechno viry funkčně způsobují, čím vlastně jsou. Také je velmi těžké viry přímo likvidovat, na rozdíl od bakterií. Je možno jejich činnost většinou jen omezovat. S prvními zprávami o objevení specifických virových genetických sekvencí vystoupila na přelomu 80. a  90. let skupina spjatá s americkým Wistar Institute. Byli v ní zejména doktorka Elaine de Freitasová a objevitel CFIDS dr.Paul Cheney (Cheney Clinic). Konstatovali značnou korelaci mezi nemocí CFIDS a obsahem sekvencí retroviru HTLV-2 v krvi. (retrovirus je RNA virus, který se vpisuje do např. lidské DNA pomocí enzymu "reverzní transkriptáza"). Nicméně nebylo (a dosud není) jasné, zda tato korelace je příčinná či nikoliv.

    Během celých 90. let až dosud zkoumají z virologického hlediska CFIDS minimálně 2 další výzkumné týmy: tým Dr. Sidney E. Grossberga, tajemníka Americké virologické společnosti a pracovníka Lékařské fakulty ve Wisconsinu a soukromé pracoviště Dr. Johna W. Martina, který vyvinul zcela novou koncepci tzv. Stealth virů.(Stealth zde můžeme přeložit jako skrytý či nezaznamenatelný, ale souvisí to i s tzv. pomalostí či nepostřehnutelností oněch virů).

    Sidney Grossberg objevil v krvi další retrovirus, který byl nazván JHK. Dr. Martin objevil při biopsii z míchy a mozku různých pacientů virové sekvence, které tvoří jakýsi subvirus - jsou obsaženy v širší genetické sekvenci např. některých herpetických virů (EBV, CMV, HHV 6). Podobné či stejné virové sekvence byly objeveny v tzv. afrických zelených opicích (African Green Monkey - český přesný ekvivalent se mi nepodařilo odhalit). Co je zvláštní, je to, že některé vakcíny, kterými jsou lidé na světě běžně očkováni, jsou údajně připravovány z Afrických zelených opic!

    Tyto těžko zjistitelné "Stealth" subviry se tedy asi mohou skrýt před detekcí a projít kontrolou při výrobě vakcín a sér. Dalším kaménkem do této mozaiky by mohl být tzv. "Gulf war syndrome-GWS", tedy syndrom, jímž onemocněly tisíce nejen amerických, ale i českých vojáků, poslaných v r. 1991 do války s Irákem. Tito vojáci totiž preventivně dostávali koňské dávky různých vakcín a antidot, aby byli imunní vůči možným bakteriologickým a chemickým útokům Iráku. Navíc někteří mohli být toxickými látkami zasaženi.

    GWS má podobné, i když někdy daleko horší následky, než většina případů CFIDS. Podle Dr. Martina se Stealth viry uhnizďují zpravidla v nervové soustavě a v mozku, kde skryty pro běžná vyšetření přežívají dlouhá léta. Stealth viry se od "kompletních virů" liší hlavně tím, že jsou méně agresivní, ale na druhou stranu neobsahují složky, podle nichž by je mohl identifikovat a ničit i samotný imunitní systém, který tudíž v tomto případě nevytváří adekvátní protilátky. Stealth viry tedy podle této hypotézy parazitují u CFIDS v limbickém systému (L.systém je vývojově starší složka mozku, která vznikla poprvé u dinosaurů, nicméně souvisí s emociální a neurovegetativní regulací a je tedy pro člověka neméně existenčně důležitá, než novější a vyšší složky mozku) mozku člověka, což je v dobré shodě s klinickým obrazem CFIDS.

    Kromě retrovirů a Stealth virů někteří výzkumníci, např. v Kanadě a ve Skotsku zkoumají nálezy tzv. enterovirů u pacientů s CFIDS. Do skupiny enterovirů patří např. virus způsobující polio (obrnu), se kteroužto chorobou je někdy dáván CFIDS do souvislosti (nikoliv zcela přímé).

    Dr. Martin netvrdí, že VŠECHNY případy CFIDS (což je v podstatě jevová, fenomenologická diagnóza) jsou způsobovány Stealth viry. Na druhou stranu podle něj lze působením Stealth virů na nervový a imunitní systém vysvětlit řadu dalších nemocí, jako už zmíněný GWS, dále roztroušenou sklerózu či některé zdánlivě neurologické či dokonce zdánlivě psychiatrické nemoci.

    Myslím, že posunů od jevového popisu (kterým jednoznačně tyto popisy nemocí jsou) k příčinnému vysvětlení na buněčné či molekulární bázi se už v biologii a medicíně odehrálo více, a proto i v oblasti relativně nově zkoumaných nemocí, mezi něž CFIDS patří, lze tento pohyb očekávat.

    Bohužel další výzkumy zatím nepotvrdily jednoznačně, zda tyto viry skutečně způsobují CFIDS či nikoliv. Avšak nebyly ani získány informace, které by účast virů vyvrátily. Problém možná není ve spornosti virových hypotéz, ale ve špatné definici CFIDS, tedy v tzv. Holmesových kritériích, která částečně vycházejí ze subjektivních údajů pacienta. Možná tedy není divu, že objektivní měření virů a "subjektivní" definice CFIDS do sebe nezapadají.

    Přidejme si k tomu ještě velmi rozdílné příznaky a průběhy CFIDS při zdánlivě stejných objektivních parametrech a "chaos" je zaručen. Možná bude třeba oblast CFIDS rozsekat podle různých laboratorních imunologických, neurologických a virologických nálezů, které lokálně mohou různé skupiny pacientů charakterizovat, avšak globálním "indikátorem" CFIDS při její dnešní neostré, mnohotvaré a "všeobjímající" definici být nemohou.

    Co ovšem může být globálním indikátorem většiny případů CFIDS, jsou metody Computerové tomografie, které zobrazují některé abnormality mozku, hlavně při dynamickém zatěžování pacienta.

    Špatné prokrvení(průtok krve)a špatný metabolismus mozku je vidět nejlépe při metodě SPECT (Single photon emission computer tomography)nebo PET (Positron emission tomography). Tyto metody totiž dobře odlišují CFIDS od různých typů depresí či zdravých stavů. Problémem je, že v Čechách zrovna těchto přístrojů je velmi málo. Běžnější metody jako Nukleární Magnetická Rezonance či Rentgenová počítačová tomografie nejsou dostatečně spolehlivé pro tento účel.

    Lepší výsledky u NMR byly dosaženy při kombinace této metody s tzv. SQUIDovými detektory. Této metodě se říká anglicky MSI (Magnetic Source Image). Mnoho případů CFIDS je také charakterizováno přebuzenou imunitní reakcí (odchylky v oblasti T-lymfocytů, interleukinů, cytokinů a interferonů), ovšem neví se, je-li za tím vším nějaký virus, či imunitní systém pracuje takříkajíc nesmyslně a "naprázdno" proti neexistujícímu protivníkovi. Řada odborníků, i českých, považuje za významné poruchy mitochondrií, buněčných továren na energii, které je možno při CFIDS pozorovat u buněk svalů a nervů.

    ZÁVĚREM: Ačkoliv oblast CFIDS nedává zatím příliš jasné odpovědi ohledně (virových či jiných) příčin choroby a ohledně objektivních diagnostických nálezů, nedá se říct, že by zde panovalo úplné temno. To, že se těmto problémům věnuje mnoho odborníků v USA, Velké Británii, Kanadě i jinde, ukazuje, že v této oblasti existuje mnoho indicií a stop, než aby mohly být ignorovány. Bohužel tyto nálezy vyžadují nejmodernější přístrojovou techniku a další rozvoj a aplikaci hlavně molekulární a buněčné biologie, genetiky, imunologie a virologie, což při krizové situaci české medicíny a vědy vůbec (dané finanční krizí celé společnosti) nevypadá pro české pacienty zrovna nejlépe.

    Osobně si myslím, že jedině tudy vede cesta k diagnostice a léčbě CFIDS, nikoliv přes různé "senzibily", pracující zcela intuitivně, nepřesně a bez přístrojů, eventuálně s přístroji, jejichž funkce je pochybná a neprověřená (EAV). To je ale již jiná kapitola.

    CFIDS je tedy výzvou současné medicíně v tom, že vyžaduje velmi přesné a vyspělé metody, které zatím ani zdaleka nepatří k běžnému standardu (nejen) našich ordinací. Pokud medicína tuto výzvu přijme, učiní velký krok vpřed v poznání toho, jak člověk (ne)funguje.

    Podle různých lékařských zdrojů z Internetu a databáze MEDLINE zpracoval Pavel Vachtl.

    (Mám momentálně skoro 5 plných disket anglických lékařských a pacientských materiálů o CFIDS, které mohu každému, kdo bude mít zájem, zadarmo zkopírovat.)


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|