Objevili američtí vědci nesmrtelnost?

Letos v lednu zveřejnili američtí vědci pozoruhodný vědecký objev. V novinách se začaly objevovat titulky jako "Vědci objevili tajemství nesmrtelnosti". Redakci ctihodného amerického vědeckého časopisu zahrnovat dotazy burzovní makléři a investoři. Objev je majetkem vědců texaské firmy Geron a University of Texas. V jeho důsledku radikálně stoupla hodnota akcií firmy Geron na americké burze. Dokázali by opravdu Američané potenciálně prodloužit délku lidského života?

16. ledna 1998 potvrdil v článku v časopise Science vědecký tým z University of Texas a z firmy Geron to, co vědci už více než deset let více méně předpokládali.

Některé buňky v lidském těle (tzv. "zárodečné buňky", které se účastní rozmnožování, a také rakovinné buňky) jsou "nesmrtelné": mají schopnost dělit se donekonečna. Jiné mají jen omezenou existenci: po určitém počtu dělení odumřou. Co určuje, jak dlouho budou tyto buňky žít?

Každá z těchto buněk má vlastní vnitřní hodiny, časovač, který kontroluje, kolik dělení buněk už proběhlo. Lidská kyselina dezoxiribonukleová (DNA) obsahuje asi 100 000 genů - ty určují fyzické a psychické vlastnosti lidského jedince. Tyto informace jsou organizovány v takzvaných chromozomech. Každou dvojici chromozomů ukončují molekulární struktury, zvané "telomery". Telomery bývají přirovnávány k zpevněným násadcům na koncích tkaniček od bot, zabraňujících, aby se tkaničky roztřepily.

Telomery fungují jako hodiny lidského života. V důsledku dělení buněk se zkracují. Když telomery úplně zmizí, buňka se už nedokáže dělit a odumře.

Ale, jak jsme uvedli, některé buňky jsou schopny žít navždy: zárodečné buňky a rakovinné buňky. Takže se biologové začali ptát: co mají společného tyto dva druhy buněk, že se dokáží dělit donekonečna?

Zjistilo se, že v nich existuje enzym, zvaný telomeráza. Způsobuje však tento enzym nesmrtelnost buněk?

Američtí vědci na univerzitě v Texasu věděli, že enzym telomeráza obnovuje telomery v mladých buňkách, avšak že ve starých buňkách tento enzym chybí. Tak umístili geny, produkující telomerázu do starých lidských buněk, pěstovaných ve zkumavkách. Ukázalo se, že buňky pokračovaly v dělení ještě dlouho poté, co by normálně měly dávno odumřít. A pod mikroskopem prý vypadaly tyto buňky biochemicky "mladé".

Pozorovatelé se domnívají, že nový objev bude mít největší význam pro boj proti rakovině. V rakovinových buňkách je totiž enzym telomeráza neustále aktivní. Právě proto se rakovinové buňky vymykají procesu stárnutí a nezvládnutelně se rozmnožují. Pokud by se vědcům podařilo zastavit působení telomerázy v rakovinných buňkách, mělo by tím být možné zarazit růst rakovinových nádorů.

Nového objevu by tedy zřejmě mohlo být využito dvěma způsoby. Zastavte působení telomerázy v rakovinových buňkách a zamezíte šíření rakoviny. Včleňte enzym telomerázu do buněk, jejichž telomery se zkracují a které jsou smrtelné, a prodloužíte jejich schopnost dělit se donekonečna.

Někteří vědci ale namítají, že prodloužená schopnost buněk rozmnožovat se včleněním genů, produkujících telomerázu, nutně neznamená, že buňky omládly. Například v buňkách lidského mozku se telomery nezkracují, přesto mozek stárne, namítají tito odborníci.

A dále - není jasné, zda by se včleněním genů produkujících telomerázu do stárnoucích buněk, v nichž se dosud nevyskytovala, nebylo lidské tělo vystaveno zvýšené hrozbě rakoviny.

Kromě toho, k  radikálnímu prodloužení života asi těžko dojde, protože lidé kstáru trpí celou řadou nejrůznějších chorob. K prodlužování života nyní dochází především v důsledku úspěšných zásahů proti těmto chrobám, dále v důsledku změn v životním stylu a ve výživě. Lékaři usilovně bojují proti kardiovaskulárním chorobám, proti rakovinám, proti osteoporóze, artritidě, Alzheimerově chorobě a proti dalším neurodegenerativním nemocem.

Lidský věk se začal výrazněji prodlužovat v devatenáctém století, kdy byly ve městech vybudovány stoky a vodovody s čistou pitnou vodou a do domácností byly zavedeny zásady hygieny. Před dvěma sty lety zahájil Jenner očkovací revoluci, která se nyní šíří i do nejchudších zemí světa. Světová zdravotnická organizace si přeje, aby byly do konce století očkovány proti šesti nejzákeřnějším dětským nemocemi všechny děti světa.

Před padesáti lety byla objevena antibiotika. To znamenalo, že lékaři byli najednou schopni vyléčit septicémii, zápal plic, tuberkulózu a další dříve smrtelné nemoce. Lidé začali nově chápat význam vitamínů, a tak se vydala nauka o výživě novými směry. Došlo k pochopení vztahů mezi alkoholem, kouřením, přejídáním se a výskytem nemocí.

Zároveň se začala bouřlivě rozvíjet genetika. Existují stovky dědičných nemocí, avšak velké nynější mezinárodní úsilí zmapovat všech 100 000 genů, které vytvářejí člověka, vedlo k  velmi významnému zjištění: geny, které dědíme od rodičů, jejich součinnost s vlivem prostředí, určují, kdy a na co zemřeme. Tyto informace budou ovšem asi vždycky jen přibližné.

Britští odborníci na výzkum rakoviny sdělili nedávno britské vládě, že vzniká nová generace léků proti rakovině a že do roku 2020 bude možno skoro každý rakovinový nádor buď zvládnout anebo úplně vyléčit specializovanou léčbou, "šitou" na jeho míru.

Ukázalo se, že na délku života má velký vliv to, co jíme: olivový olej, brokolice, čerstvé ovoce a zelenina a červené víno je pro nás dobré, mastná a smažená jídla vedou naopak k smrti. Nedávno bylo zjištěno, že krmí-li se krysy nízkokalorickou výživou, takže mají pořád hlad, délka jejich života se prodlouží téměř o třetinu. Platí to nejen pro krysy, ale i pro červy, mušky a ryby.

Jiní vědci našli v některých potravinách látky, prodlužující dlouhověkost. Tak látka, která se vyskytuje na povrchu hroznů a v zelenině, jako je brokolice, obsahuje chemikálie, působící proti srdečním chorobám a proti rakovině. Proto prý si zachovávají lidé, kteří s mírou pijí červené víno, dobré zdraví. Největší tajemství se ovšem skrývá v samotném zakódování kyseliny dezoxiribonukleové (DNA). Vědci usuzují, že nejnovější zjištění texaských výzkumníků jsou správná.

Co je nového v České republice

Rektální horolezci nyní nadávají Klausovi, situace se však nezměnila

Ladislav Nedbal

Mily pane Culiku,

Nemam Vam temer co napsat, protoze nerozumim moc ani dnesnim ceskym novinam ani projevum na ruznych internetových Forech. Temer vsichni drivejsi rektalni horolezci ted nadavaji Klausovi a jeho spolecnikum. Nekdo tam dokonce psal, jak ho VSICHNI zklamali atd. Je to stejne emocionalni jako hloupe.

Pritom Klausovi rozhodne nelze vycitat nekonzistentnost politickych cilu. Od pocatku se netajil s tim, ze zastupuje prevazne zajmy bankovniho sektoru: "penize jsou az na prvnim miste", "rozhoduje rychlost privatizace", "nelze rozeznat ciste a spinave penize" ...

On JE konzistentni a nemeni se. Zmenili se volici. Bohuzel ta tzv. intelektualni elita mezi novinari i internetovymi spisovateli porad mele o osobnich putkach politiku, o levici a pravici, o zachrane pravicoveho volice a podobnych nesmyslech. Jen zridka se vyskytne zminka o programu a o tom, ci zajmy ti lide zastupuji.

Me rozhodovani je velmi jednoduche a staci mi precist si noviny jednou za mesic, abych zjistil, ze se nic nemeni. Zadna z pravicovych stran se nehlasi k vede jako k priorite. Prechodna vlada pana Tosovskeho je omezena nejen svym mandatem, ale i tim, ze v jejim cele je dalsi exponent bankovniho sektoru. K vede zaujala stanovisko uz tim, ze ji zaradila do agendy ministerstva skolstvi a za ministra skolstvi vybrala pana, ktery ma problemy i se spisovnou formou sveho rodneho jazyka (jinak ho neznam a snad je to hodny clovek).

At se mi pan Zeman libi nebo ne, socialni demokracie je jedina alespon trochu prijatelna strana, ktera ma dlouhodoby vyhled zahrnujici vedu jako nastroj, ktery ma prispet k technologickemu rozvoji zeme.

Takze shrnuto: Muj zajem o ceskou politiku je temer nulovy a proto ji nejsem ani znechucen. Odborne projekty se nam dari. I Vam preji v novem roce hodne uspechu a dobre zdravi.

Lada Nedbal, t.c. Washington University, St.Louis

"Čulík je jak Miloš Zeman"

Lidi v ČR přirovnávají k tomu, co znají, co se vyskytuje kolem nich. Podle jednoho čtenáře, jehož dopis byl zveřejněn v tomto vydání BL, je redaktor Britských listů stejně arogantní jako Václav Klaus, posléze jsem se dověděl z Prahy, že jsem naopak spíše jako Miloš Zeman. Proč? Potřebuje-li Miloš Zeman publicitu, uměle vyvolá skandál. Čulík dělá totéž.

Týká se to Britských listů z minulé středy a čtvrtka, v nichž jsem upozornil, že Ondřej Neff zrušil od 1. ledna 1998 pravidelné tematické upoutávky na Britské listy, které do té doby vycházely v Neviditelném psu, a tím BL odřízl od dosti podstatného počtu čtenářů. Apeloval jsem na veřejnost, pokud má zájem, aby Britské listy vycházely nadále, aby rozšířila mezi lidmi, k nimž mohou BL plodně hovořit, o tomto deníku povědomost.

Proč se vracím k poznámce, že jsem jako Zeman?

Jsem přesvědčen, že má tento výrok podstatný význam. Jeho analýza umožňuje porozumění jednomu znepokojujícímu rysu české společnosti.

Proč se komusi v Praze zdá, že "vyvolávám skandál, jehož účelem má být osobní prospěch"? Znepokojující je pro tohoto pozorovatele, že vystupuju individuálně, jako jednotlivec, a nemám za sebou žádnou instituci.

V ČR vládne atmosféra nedůvěry. Osm letech po revoluci platí leninský princip, že není důležité, co kdo dělá či co kdo říká, ale proč někdo něco dělá nebo říká. Anglický výraz "benefit of the doubt" - motivy daného člověka neznám, a pokud se mi nedostane důkazů, že jsou špatné, budu předpokládat, že jsou dobré - je v ČR často dost nesrozumitelný.

S touto atmosférou nedůvěry, kdy všichni automaticky předpokládáme, že lidé kolem nás jsou velmi pravděpodobně sobečtí podvodníci, se logicky pojí nechuť vůči čemukoliv individuálnímu.

Tuto apriorní nedůvěru posiluje ještě dědictví z komunismu, z první republiky a možná i z dávné, ve Střední Evropě velmi rozšířené, depersonalizované kultury byrokratického Rakouska. Připomíná mi to výstřelky doby za komunismu, kdy byl člověk tak bezvýznamný, že si třeba ani nemohl koupit v malířském obchodě barvy, pokud se neprokázal legitimací Svazu výtvarníků. Bez potvrzení od instituce či organizace, člověče, nejsi ničím. Proto musíš nosit občanský průkaz, bez něho neexistuješ, nejsi člověk.

Už za  rakouského císaře Františka I. Habsburského, v první polovině devatenáctého století, v době předbřeznové (před revolucí roku 1848) se dávala přednost byrokratickým strukturám před jednotlivcem.

František I. přednesl roku 1821 profesorům jedné školy (!!) tento projev:

"Držte se starého, neboť to je dobré a naši předkové se při tom dobře měli: proč ne my? Nyní panují nové ideje, které nemohu schvalovat a nikdy jich neschválím. Vzdalujte se jich a přidržujte se jejich opaku, neboť já nepotřebuji učence, nýbrž dobré občany. Vaším povoláním je vzdělávat mládež k tomu účelu. Kdo mně slouží, musí učit, co nařizuji. Kdo to neumí, nebo přichází ke mně s novými ideami, ten může jít, nebo já jej odstraním."

Noviny píší především o tom, co řekli politikové, kteří představují úřad.

Přitom by skutečně měl být středem společenské pozornosti jednotlivec. Objeví-li novinář nějakou křivdu, týkající se osoby, je to modelový případ, varující záležitost. Stane-li se křivda jedné osobě, neexistuje záruka, že by se tatáž křivda nemohla stát mnohokrát znovu, komukoliv jinému v daném společenství. Proto je povinností všech poskytnout křivdám a nedostatkům, týkajících se jednotlivých lidí, co největší publicitu.

28. listopadu 1997 referovaly Britské listy o případu Jana Lipšanského, bývalého, podle svědectví novinářů, jeho spolupracovníků, dosti efektivního zaměstnance České televize, kterého na podnět šéfa oddělení pro styk s veřejností ČR, dr. Jiřího Moce z televize loni v létě protiprávně vyhodili - nespravedlivě s nám zatočili.

Totéž se může - soudě podle případu pana Lipšanského - zřejmě stát v České televizi komukoliv. Je to modelový případ, který volá po dalším vyšetřování, v zájmu zlepšení všeobecné situace.

Jenže šlo o  jednotlivého člověka. Všichni si nad případem umyli ruce. Rada České televize případ odmrštila, aniž by ho řádně vyšetřila. Mediální komise Českého parlamentu se věcí odmítla zabývat. Deník Slovo, kam jsem shrnutí případu poslal, text neotiskl.

Dokud nepřevládne v české veřejné aréně zájem o jednotlivce, který je základem společnosti, a nezmizí nedůvěra, že to, co je řečeno individuálně, je nelegitimní, země se nepohne z místa.

(Prosím, přečtěte si k tomu text o Robertu Andrewsovi, petičním bezdomovci v britské Dolní sněmovně (viz OBSAH zde napravo), který není s výše zveřejněným článkem bez určité souvislosti. )

Jan Čulík

Dne 13.ledna 1998, v Chicagu, Los Angeles, New Yorku a Washingtonu D.C.,

American Czech and Slovak Assoc.

Czech Society for the Preservation of Human Rights

Czech and Slovak Service Center

Signatari Vyzvy 97 presidentu V. Havlovi

Czech Institute of Los Angeles

International Movement for Free Czechoslovakia

Ceske a Slovenske sdruzeni v Kanade

Dalsi informace Vam muze poskytnout:

Aja Bufka,

9903 Santa Monica Blvd.,

#189, Beverly Hills,

CA 90212,

tel/fax (310) 391-1074

Robert Smolík

Vazeny pane Culiku,

pro Vasi informaci: Dopis ceskeho Senatu "krajanum", o kterem Jirina Fuchsova pise ve svem dopise ceske konzulce. ("Nebylo by mozne podobne oficialni informace mit kdykoli k dispozici pro vsechny Cechy v USA - - bez rozdilu! -- na Vasem zastupitelskem urade?"), je k dispozici na  Internetu jiz od doby, kdy byl otisten v Americkych listech:

http://www.senat.cz/dopis.htm

Je ovsem pravda, ze v ceskych sdelovacich prostredcich se pokud vim vubec neobjevil a tak se zda, ze Senat se za nej stydi ci co. Mozna by po jeho zverejneni obliba Senatu mezi xenofobni ceskou verejnosti jeste vice klesla, coz si senatori jiste nepreji. Osobne se domnivam, ze jde pouze o snahu potlacit negativni ceskou lobby v USA pred jednanim o  vstupu CR do NATO v americkem Senatu. Dokud neuvidim konkretni navrh zakona umoznujici dvoji obcanstvi, nicemu v zadnych dopisech neverim.

S pozdravem,

R. Smolik

Jiřina Fuchsová

Dne 23. ledna t.r. se bude konat v Curychu shromazdeni ceskych emigrantu za ucasti pi. Moserove, mistopredsedkyne ceskeho senatu a predsedkyne Komise pro "krajany" "v zahranici" spolu s poslancem Milanem Spackem, na nemz bude hovoreno o NAVRACENI CESKEHO OBCANSTVI ceskym emigrantum. Za emigranty budou pritomni Dr. Belcredi, cesky velvyslanec ve Svycarsku, Dr. Z. Bidlo, predseda Svazu cs. spolku ve Svycarsku, zastupci Svetoveho sdruzeni politickych veznu a rada zainteresovanych "krajanu".

O tomto SHROMAZDENI jsme se dozvedeli NAHODOU a OKLIKOU teprve dnes, 17. ledna 1998.

ASOCIACI neni znamo, byly-li pozvany take organizace Cechu v zahranici pusobici v USA.

Protoze na pisemne oznameni vsem clenum Asociace, pridruzenym organizacim Cechu v zahranici a dalsim jednotlivcum jichz se DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO tykaji JIZ NENI CAS, prosime vsechny, kdo dostanou toto oznameni a mohou se zucastnit, aby tak UCINILI. Misto konani shromazdeni ani hodina nam znamy NEJSOU.

2) DOPIS NASIM "KRAJANUM" STALE SENATNI KOMISE PRO "KRAJANY" byl uverejnen v plnem zneni v Americkych listech (New York) v prosinci m.r., a dale v HLASU NARODA (Chicago), 10. ledna 1998.

3) Vcera, dne 16. ledna 1998! DOSLO NA ADRESU ASOCIACE z Prahy sest vytisku brozurky Ministerstva zahranici nazvane INFORMACE PRO "KRAJANY" A  "PRATELE CESKE REPUBLIKY". Jeji cislo je I/97 (slovy: tisic devetset devadesat SEDM.) Z ni se dozvidame o tom, ze :

"Pocinaje dnem 17. cervna 1997 pusobi pri Senatu Parlamentu Ceske republiky dvanacticlenna Stala komise Senatu pro "krajany zijici v zahranici, jejimz ukolem JE ZAJISTOVANI SPOLUPRACE MEZI CESKOU REPUBLIKOU A CECHY V ZAHRANICI..." atd atd atd.......

Jsem radi, ze tato zprava v dobach, kdy se nase Zeme dokaze domluvit s kompjutrem na Marsu za dvanact minut, dorazila z Prahy do Los Angeles JIZ Z A JEDEN R O K.....

4) Znovu musime ZDURAZNIT, ze dosavadni zpusob prazskych oficialnich mist, uradu a instituci informovat vzdy jen NEKOHO, O  NECEM, CATECNE, NEBO VUBEC N E , rozhodne neprispeje ke kyzene SPOLUPRACI mezi "VLASTI" a  "KRAJANY", potazmo pak uz mezi rodnou vlasti a Cechy v zahranici.

Jirina Fuchsova

17.ledna 1998

Neplacena, dobrovolna koordinatorka MEZINARODNI ASOCIACE CECHU PRO DVOJI OBCANSTVI, RESTITUCE A VOLEBNI PRAVO