pátek 23. ledna

O B S A H

Svět a Česká republika:

  • Ještě k "blbé náladě" v ČR (Jiří Jírovec) CO JE NOVÉHO V ČR:
  • STRUČNÝ (komentovaný) PŘEHLED AKTUÁLNÍCH ZPRÁV Z ČESKÉ REPUBLIKY Otevírání tajných britských vládních archívů:
  • Britskou vládu sovětská invaze do Československa v roce 1968 příliš nezajímala, ani nevzrušila Média:
  • Pořad Aréna České televize: Patří telefonní hlasování do seriózního publicistického a politického vysílání? (Nikolaj Savický, BBC, Jan Čulík)
  • Otevřený dopis redaktorům živého internetového vysílání českého rozhlasu: proč proboha vysíláte internetem angloamerický rock? (Vratislav Kuska) Čechy a Kanada - srovnání:
  • Ukradli by v Kanadě podnikateli kufřík s miliónem dolarů? (Vratislav Kuska) Český prezident:
  • Havel jako spasitel - upřesnění pohledu (Andrew Stroehlein)
  • Havel as Saviour - Amended (Andrew Stroehlein) Čtenářská reakce:
  • Volby prezidenta a vaše objektivita (Petr Souček)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Komentář dne: Je mi líto Clintona

    Je mi lito Clintona. Chova se jako vetsina muzu v podobne vyhodne situaci, ale ma smulu, ze se tak chova v zemi, ktera, pokud jde o sex, je oficialne v prvni polovine devatenacteho stoleti a neoficialne ve stoleti dvacatem prvem.

    Lhani bych mu v tomto pripade take nevycital. Kdyz se poslouchani zahranicniho rozhlasu trestalo smrti, vetsina z tech, kteri ho poslouchali, take lhala, ze ho neposloucha, kdyz to bylo nutne.

    Vratislav Kuska


    Upozornění:
  • K předchozím číslům BL se dostanete, když kliknete v záhlaví na ikonu Archív. Celé dnešní vydání BL se vám natáhne, když kliknete na poslední řádce Obsahu (zde napravo) na Kompletní Britské listy
  • Adresa Britských listů je zde.
  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University)
  • Časopis Neviditelný pes, který vydává Ondřej Neff, je na adrese http://pes.eunet.cz.
  • Zajímavou stránku Lži politiků má Viktor Vereš.

    Ještě k "blbé náladě" v ČR

    Jiří Jírovec

    V mem clanku, ktery vysel v BL 18. 12. 1997, byly dve pasaze, ktere vyvolaly nevrazivost. Prvni se tykala klise, ktere podle meho nazoru spociva v tom, ze se "komunisticky system presentuje jako jakasi extravagance politiku, jejichz konickem je vrazdit lidi". Druha pasaz se tykala efektivnosti centralne rizene ekonomiky, ktera si, podle meho nazoru, vubec nevedla spatne.

    Nekterym ctenarum zjevne unikly souvislosti. Asi kvuli povrchnosti cteni, protoze mimo jine doslo i k tomu, ze obsahly citat z projevu presidenta Havla byl povazovan za muj vytvor a zaminku k tomu, prestat cely ten nesmysl cist.

    Nemam, co bych na svych vyrocich menil. V podstate jsem nenapsal nic jineho, nez ze "posametove" potlaceni objektivni analyzy obdobi mezi rokem 1948-89 bylo pro dalsi vyvoj skodlive. Vracim se k onomu clanku kvuli tomu, ze jsem se o sobe, mimo jine, dozvedel, ze vlastne schvaluji vrazdy. Nejspis proto, ze jsem nenapsal, ze komunisti byli svine a mely, jako takove, skoncit na sibenici.

    Pominme fakt, ze ten clanek vubec nebyl o komunistech ani o lidskych pravech. Ale i kdyby byl, tak bych podobny vyrok nepouzil, protoze mi zni lacine a falesne. Nevidim rozdil v tom, jestli jsou lidi zabijeni pro ideu "levou", nebo "pravou". Nevim, proc by jedno zlo melo byt mensi nez druhe.

    Bohumil Hrabal tuhle situaci mistrne ilustroval dialogem dvou ceskych zeleznicaru ve filmu Ostre sledovane vlaky. Nemci jsou svine, rika jeden a ten druhy prikyvuje a popisuje, jak videl ve vagonu ovce, ktere si hlady zraly kozichy. I to zvire pry vyciti, jaky jsou Nemci svine. A prvni povida, ze nakladal bycka, a ten z toho byl uplne silenej, takze musel vzit nuz a vydloubnout mu oci a byk ze byl hned jako beranek. A  Nemci jsou svine, jak nakladaji s dobytkem, dodal.

    Zustanme chvili u komunistu a Nemcu. Vetsine lidi, s nimiz jsem se behem sveho zivota setkal, ty "svine" nic zleho neudelaly. Domnivam se, ze prave z teto "neukrivdene" vrstvy vzesli ti nejvetsi "bojovnici" proti onomu nenavidenemu nepriteli. Tedy vetsinou, kdyz bylo po vsem.

    Znal jsem i nekolik vskutku postizenych; vetsinou to byli znami mych rodicu. Pokud se pamatuji, nemluvili o sibenicich, asi proto, ze vedeli, ze to neni reseni. Neprojevovali nenavist, ale spis zklamani z lidske malosti, o niz se moc tak casto opira.

    Chtel bych se v teto souvislosti zminit o jedne prihode, ktera byla dulezita pro moje videni sveta. Obcas k nam chodila na navstevu postarsi drobna pani. Jmenovala se Kalalova - di Lottiova. Neobycejne vzdelana lekarka, snad vubec prvni zena , ktera vystudovala medicinu na Karlove universite. Byla uz v pensi a snad proto, aby ji financne vypomohla, se moje maminka zeptala, zda by moji sestru nechtela ucit nemecky. Odpoved na onu otazku prisla az po dlouhe odmlce. Pamatuji si s jakou hruzou v ocich pani doktorka rekla: "Pani Jirovcova, prosim vas, uz to slovo (nemcina) prede mnou nikdy nevyslovte". Teprve pozdeji jsem se dozvedel, ze v poslednich dnech valky postrileli Nemci celou jeji rodinu pred jejima ocima. Skupina nemeckych vojaku pronasledovala domnele nebo skutecne partyzany, kteri jim zmizeli pres zahradu domu, v nemz bydlela. Vojaci prohledali dum a postrileli vsechny lidi, ktere tam nasli, vcetne deti.

    Myslim, ze jsem tehdy upadl do jakesi zprostredkovane nenavisti (sam jsem o Nemcich a  o valce nic nevedel) a zadefinoval si Nemce jako svine. Pak k tomu jeste pribyli komunisti, taky zprostredkovane - poslouchal jsem hodne Svobodnou Evropu. Az sem to bylo jednoduche. Na valku a koncentraky se sice pomerne rychle zapomnelo, ale s nenavisti ke komunistum se dalo dlouho uspet v jakekoli diskusi.

    Jenze s postupem casu se clovek dozvedel, ze je docela mozne, ze taky Japonci jsou svine (zverstva v Cine) a Zidi (podle Palestincu) a Palestinci (podle Zidu) a protestanti a katolici (v Irsku) a Americani (kvuli Vietnamu - ale to jen pro nekoho), Pinochet a Pol Pot atd. Proste co si kdo vybere z bohate nabidky sdelovacich prostredku. Nasili a utrpeni, prichazejici ze vsech stran, bez ohledu na narodnost a ideologii.

    Musim pripustit, ze ani dnes nejsem schopen, byt jen castecne, pochopit osobni tragedii one lekarky. Mozna kvuli ochrannemu mechanismu, ktery nam umoznuje namazat si chleba sadlem, zahnat deti do postele a cist o Sofiine volbe, polozmrzlem kapitanovi Scottovi v Antarktide nebo Ivanovi Denisovicovi v Gulagu. Nicmene mi doslo, ze na svete jsou tisice a tisice lidi, kteri prozili a prozivaji stejny horor jako nase znama.

    Diky zrychlenemu prisunu informaci prestava ten ochranny mechanismus, alespon v mem pripade, pusobit. Jeden z poslednich hrebicku do rakve byla valka v Zalivu. Obscenni smes pokrytectvi, zonglovani s lidskymi pravy, selektivne protidiktatorska retorika a manipulace verejneho mineni. Otevrena censura informaci motivovana peci o dusevni zdravi americkeho obcana, ktery mel byt usetren osklivosti, ktere nezodpovedni novinari posilali treba z Vietnamu. Dite v napalmovem plamenu - to se prece jiz nikdy nesmi opakovat! Mineno zverejneni podobnych fotografii, ktere tak nepekne ovlivnilo verejne mineni. Americky konsument byl ujisten, ze tentokrat bude udelano vse pro to, aby se mu neobratil zaludek pri sledovani onoho klani s diktatorem, takze si muze otevrit pivo a sledovat v primem prenosu onen lity boj za lidska prava a svobodu. Takto zaopatreny divak pak mohl v klidu sledovat komentatory, kteri se, ponekud v rozporu s oficialni propagandou, predhaneli v prognozach, kdy a kde se Bush, ve svem spravedlivem rozhorceni a obave o naftu, zastavi. Vetsina z nich to odhadla dobre, protoze vychazeli ze spolecneho predpokladu, ze Amerika potrebuje Hussajna jako nepritele (kdyz uz neni ta studena valka) a taky jako protivahu machometanu z Iranu. Boj o lebensraum byl vyhran, americky nadnarod si na leta zajistil levnou naftu a diktator zustal v zaloze pro dalsi pouziti. K tomu asi sto tisic mrtvych, ale kdo by ty Araby pocital. Taky se tomu rikalo nastoleni noveho svetoveho radu.

    Pta-li se tedy nekdo, proc nezadam hlavy komunistu, je to proto, ze pri vykriku Honecker se mi vraci v ozvene Bush.

    Psal jsem o potrebe objektivni analyzy komunistickeho rezimu. Nejsem ideologicky zaslepenec a diky okolnostem jsem mel moznost porovnavat. V dusledku toho si myslim, ze rada veci stala za zachovani. Je jiste mozne diskutovat o tom, zda ta positiva, ktera vidim, existovala proto nebo presto, ze byli u moci komunisti a dany ekonomicky model. Nevidim je vsak tady (tedy v Severni Americe), prestoze zdejsi ekonomicky model je jiny a u moci jsou roduverni (jak rikali Slovaci) pravnici nejhrubsiho kapitalistickeho kalibru.

    Snad bych jeste mohl dodat, ze me na potrebnost one analyzy privedly, mimo jine, stupidni clanky v ceskem tisku typu (nevedu si bohuzel archiv, takze cituji jen volne, jako vzdycky): Jo, kdyz to tady patrilo panu X.Y., to se lidi meli dobre - ten nechal starenky sbirat drivi ve svem lese. Navrat k temto vecem neni zrovna to, co bych povazoval za pokrok.

    Jiří Jírovec

    P.S. Valka v Zalivu, kterou jsem uvedl jako priklad, byla rovnez presentovana jako vyhnani agresora z Kuwajtu. Tento, sam o sobe chvalyhodny cin, byl ve sdelovacich prostredcich ponekud diskreditovan nazory nekterych historiku, kteri tvrdili, ze Irak se pouze snazil (v nepravy cas a nesikovne) napravit to, co v one oblasti kdysi zbabrali Britove uvedenim poucky "rozdel a panuj" v zivot.


    Co je nového v České republice

  • Ani po čtvrteční schůzce šéfů politických stran u Václava Havla není jasné, zda bude Tošovského prozatímní vláda schválena. Nejrůznější strany mají námitky proti různým částem Tošovského vládního programu. Je z toho zjevné, že se prozatímní vláda neměla snažit formulovat jakýkoliv program, protože její mandát je nutně chabý, a měla za svůj jediný či hlavní úkol považovat co nejrychlejší uspořádání všeobecných voleb. Takto se budou jen strany a Tošovského vláda neplodně handrkovat o program, a jednotlivé politické strany se budou Tošovského snažit ovlivnit směrem k jejich filozofii. Snad to ale měl vědět od samého počátku Václav Havel a nechtít stabilizovat nestabilizovatelnou vládu bez mandátu.

  • Unie svobody je od čtvrtka registrovanou politickou stranou.

  • Nemocnice nemají peníze na zdravotní péči a objem péče poklesne až o dvacet procent, varuje Asociace českých a moravských nemocnic. Asociace požaduje vytvoření řádných smluv mezi nemocnicemi a pojišťovnami a zrovnoprávnění nemocnic s pojišťovnami, dodavateli a institucemi.

  • V česko-německém Fondu budoucnosti na odškodnění žijících obětí nacismu je podle sněmovního zahraničního výboru málo peněz. Do fondu, který by měl fungovat deset až dvanáct let, přispěje Německo zhruba 140 milióny marek (zhruba 2,8 miliardy korun), česká strana poskytne 440 miliónů korun. Výbor se nezabýval otázkou, jak to, že ČR přispívá do Fondu na jednoho obyvatele vyšší částkou (cca 44 Kč) než Německo (cca 35 Kč).

  • Parlament bude jednat o návrhu zákona na informace. Text návrhu zákona je v Britských listech od 15. října 1997 zde.

  • Sociálně demokratický senátor a stínový ministr zahraničí sociální demokracie Jan Kavan naboural v Mostecké ulici v Praze tři auta a pokusil se odjet. Byl z něho cítit alkohol, ale zkoušku na alkohol odmítl a ohradil se poslaneckou imunitou. Řekl, že byl unaven a ve špatném psychickém stavu, protože mu byl poněkolikáté vykraden automobil. V minulosti se odmítli podrobit zkoušce na alkohol i jiní poslanci, např. Stanislav Pěnička (ODS) a Anna Roeschová (ODS, nyní US). Poslanecká imunita je v ČR příliš rozsáhlá. V Británii mají poslanci imunitu jen na půdě parlamentu.

  • Na Tomáše Ježka bylo na základě důkazového materiálu o nezákonně prováděných privatizacích, vybraného z jeho vlastní knihy, podáno trestní oznámení.

  • Napadl sníh a na horách (s výjimkou Českomoravské vrchoviny) se už víceméně dá lyžovat.


    Britskou vládu sovětská invaze do Československa v roce 1968 příliš nezajímala, ani nevzrušila

    Britská vláda zveřejnila v těchto dnech první dva svazky série Documents on British Policy Overseas, obsahující tajné vládní dokumenty týkající se britské zahraniční politiky od šedesátých let.

    Vyplývá z nich, že se britská vláda v srpnu 1968 bála reagovat na invazi Varšavského paktu do Československa příliš důrazně. Nechtěla si Rusy rozhněvat a ohrozit dlouhodobé styky s nimi.

    22. srpna 1968 se konalo zasedání britské vlády, jemuž předsedal Harold Wilson. Dospělo k názoru, že by britská vláda měla usilovat o "celosvětové odsouzení invaze do Československa, ale měla by se vyhnout tomu, aby to vypadalo, že Británie zaujímá zvlášť nepřátelský postoj vůči Rusku."

    Britská vláda nechtěla ohrozit obchodní styky se zeměmi, které se podílely na invazi do Československa. I když byly zrušeny plánované návštěvy britských ministrů v těchto zemích, bylo rozhodnuto, že návštěvy, týkající se důležitých obchodních jednání, se uskuteční, a to s minimálním množstvím publicity." Britská vláda usoudila, že sovětskou invazí do Československa "není mír v Evropě nijak ohrožen".

    Zahraniční politika západních zemí je založena na sobectví. Nikdo ČR v NATO či v Evropské unii nijak zvlášť nechce. Měli bychom si to uvědomit a jednat podle toho. Je to nefér, ale menší země mají vždycky na světě obtížnou roli. O to inteligentnější zahraniční politiku by si měly vypracovat.


    Mezi dokumenty jsou i informace o tom, co vedlo v roce 1971 vládu Edwarda Heathe k vypovězení 105 sovětských špiónů ze země. Vyšlo najevo, že Oleg Ljalin, agenT britské špionáže MI5, nasazený v londýnské rezidentuře KGB, odhalil Britům činnost tzv. ruského Pátého oddělení, které připravovalo sabotážní akce v Londýně pro případ války. V Británii měla ruská špionáž v případě válečného konfliktu zavraždit vedoucí politiky, vyhazovat do povětří vojenské základny a zatopit londýnské metro.

    Dokumenty také svědčí o existenci Joint Intelligence Committee (Spojeného zpravodajského výboru), který koordinoval tajné i veřejné informace z britských ministerstev i od britské špionáže a byl prý "jednou z nejefektivnějších západních organizací, schopných začátkem studené války dobře analyzovat informace".

    Z nyní zveřejněných dokumentů vyplývá, že britská vláda často řešila dilema, jakým způsobem má vyvíjet nátlak na Sovětský svaz - zda je efektivnější přesvědčovat Sovětský svaz, aby dodržoval lidská práva, diskrétní diplomacií v kuloárech, anebo zda je lepší Rusko kritizovat veřejně.

    Premiér Harold Wilson dával přednost diskrétní diplomacii, Wilsonův ministr zahraničních věcí Michael Steward užíval raději robustnější, veřejný přístup. Diplomacie Sira Aleca Douglase-Home, která byla sice zdvořilá, ale velmi neústupná, přispěla k tomu, že se sovětský respekt pro britskou zahraniční politiku zvýšil.

    Z dokumentů vyplývá, usuzuje list Times, že je správné, aby nynější ministr zahraničních věcí Robin Cook zaujal vůči Číně v otázce lidských práv veřejně tvrdý postoj a podpořil kauzu politických vězňů.

    (P.S. Ze zveřejněných dokumentů, týkajících se ČR, budeme citovat, jestliže najde Ivan Kytka čas je přeložit do češtiny. JČ)


    Pořad Aréna České televize: Patří telefonní hlasování do seriózního publicistického a politického vysílání?

    Ve včerejších Britiských listech jsem v rubrice Co je nového v České republice uvedl tuto poznámku:

  • Miloslav Výborný, bývalý ministr obrany, vystoupil v kontroverzním pořadu České televize Aréna a obhajoval tam vstup ČR do NATO. V diváckém hlasování zvítězil 9,500 proti 5,500. - Politické hlasování v pořadu Aréna je zavádějící a  demokracii škodící. V Británii je takovéto telefonní hlasování o politických otázkách zakázáno. Není založeno na reprezentativním sociologickém vzorku a nepředstavuje nic. Kdokoliv totiž může na hlasovací číslo volat, kolikrát chce. Česká televize dobře ví, že tímto hlasováním škodí demokracii a plete veřejnost, ale záměrně ho dál používá, "protože je to zábavně dramatické a zvyšuje to sledovanost". Hanba.

    Reagoval na ni tímto dopisem Nikolaj Savický:

    (Text přišel poněkud roztrhán, doufám, že z něho nic nechybí. JČ)

    V Praze 22. ledna 1998

    Vážený pane,

    důrazně protestuji proti formulacím, které jste v dnešních Britských listech v rubrice Co je nového v České republice užil v souvislosti s pořadem Aréna, vysílaném Českou televizí 21. ledna 1998. Vaše tvrzení, že “Česká televize dobře ví, že tímto hlasováním škodí demokracii a plete veřejnost, ale záměrně ho dál používá 'protože je to zábavně dramatické a zvyšuje to sledovanost', je absurdní a nepravdivé. Česká televize naopak neustále věnuje velkou pozornost vysvětlující kampani, v níž opakovaně (a před každým vysíláním Arény zvlášť) podrobně ukazuje, jakým způsobem toto hlasování probíhá, jaká má omezení a zdůrazňuje, že nejde o výzkum veřejného mínění.

    Tvrdit, že Česká televize tímto pořadem vědomě škodí demokracii, je prostě směšné a nepravdivé.

    Na celé záležitosti mne však překvapuje jiná věc. Jako odborník na média samozřejmě víte, že Aréna představuje standardní televizní formát, založený na herním principu a interaktivitě. S tímto principem stojí a padá. K tomu účelu vyrobila a pravidelně nasazuje minutu a šestnáct vteřin trvající (a tedy neobvykle dlouhý) spot, vysílaný bez výjimky v prime time. Podobná tvrzení se v České republice vyskytují téměř výhradně pouze na stránkách dvou deníků: Špíglu a Haló novin, a i tam jenom v rubrice Dopisy čtenářů. Ocitne-li se podobný útok v redakčním komentáři Britských listů, je to smutné, leč výmluvné.

    Ve zmiňované Aréně byli přítomni čelní zástupci politických stran a názorových proudů, protestujících proti vstupu České republiky do NATO, tedy poslanci za KSČM, SPR-RSČ, novinář z komunistických Haló novin i generál ve výslužbě. Zastoupení názorové opozice bylo velmi reprezentativní. Společnou politiku občanských stran hájil bývalý ministr obrany a člen současné vlády.

    Nevím tedy, v čem by tato velmi otevřená a přitom korektně moderovaná diskuse mohla “škodit demokracii". Naopak, domnívám se, že téměř ukázkovým způsobem naplňovala poslání České televize dané § 2 zákona č. 483/1991 Sb., který jí mj. ukládá “poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů".

    Musím proto Váš výpad na adresu České televize nutně vnímat nejen jako nepravdivý a poškozující televizi veřejné služby v České republice, ale také jako naprosto nekvalifikovaný, což mne speciálně ve Vašem případě udivuje.

    Dovolte mi na závěr konstatovat, že v psané podobě slabomyslné zvolání Hanba!, jímž Váš příspěvek končí, překračuje dokonce i velmi široce chápané hranice vkusu.

    S pozdravem

    Nikolaj Savický

    dramaturg Ředitelství programu ČT


    Mluvčí oddělení zpravodajství a publicistiky rozhlasu a televize BBC: "BBC nepoužívá telefonní hlasování pro politické otázky"

  • Používá rozhlas a televize BBC telefonní hlasování v seriózních politických a publicistických pořadech?

    BBC v současnosti používá telefonní hlasování jen v jednom pořadu, je to Eurovizní písňová soutěž. V charitativním pořadu Children in Need (Děti v nouzi) telefonují diváci do studia s tím, že slibují darovat na dobročinné účely finanční prostředky. Pro politické účely telefonní hlasování nepoužíváme. Telefonní hlasování totiž není založeno na přesném sociologickém vzorku a není tedy reprezentativní, co se týče názorů rozšířených ve společnosti.

    BBC se nezabývá zjišťováním názorů veřejnosti na politické otázky. K tomu existují profesionální organizace, zabývající se průzkumem veřejného mínění, a od nich si BBC objednává k jednotlivým otázkám profesionální průzkumy veřejného mínění.

    Úkolem BBC je analyzovat politické otázky a debatovat o nich, nikoliv však zjišťovat názory veřejnosti na ně.

    Londýn, 22. ledna 1998


    Telefonní zjišťování mínění veřejnosti

    BBC Producers' Guidelines (předpisy pro režiséry, dramaturgy a produkční pracovníky), kapitola 16, odstavec 7

    (Pracovníci České televize mají tyto předpisy BBC k dispozici v českém překladu.)

    7. Průzkumy veřejného mínění, založené na výzvě, aby diváci a posluchači telefonovali do studia

    Takovéto průzkumy lze označit jen jako "průzkum umístěním stéblem do větru, abychom zjistili, odkud vítr vane" (straw poll) , a to i týkají-li se závažných otázek. Pořady, které by chtěly takovýchto průzkumů užívat, si musejí řádně uvědomit, že tyto průzkumy trpí vážnými omezeními. Telefonní průzkumy tohoto druhu nejsou vzorkem veřejného mínění. Jsou pouze nástrojem, ilustrujícím, že (někde ve společnosti) existují názory určitého druhu. Divácká obec, která se shromáždí před televizním přijímačem ke sledování určitého programu, vzniká spontánně. Není to sociologický vzorek a nikdy plně nepředstavuje názory veřejnosti. Kdykoliv požádáte z obrazovky diváky, aby vyjádřili k danému tématu svůj názor, reaguje na to zase jen menšina, která se sama k odpovědi vybrala (je sebe-selektivní).

    Výsledky takovýchto telefonních průzkumů veřejného mínění ani zdaleka neobrážejí širší společenské rozložení názorů a pořady je nesmějí užívat tak, aby z nich vyplývalo, že tomu tak je.

    Průzkumy výzvou, aby diváci telefonovali do studia, nesmí být nikdy užívány jako prostředek pro získávání seriózních informací o politické podpoře pro určitou stranu. V jiném kontextu mohou takovéto průzkumy přinést zajímavé výsledky ("Zatelefonovalo nám deset tisíc diváků a tři čtvrtiny z nich podpořily názor, že..") avšak BBC nesmí nikdy vytvářet dojem, že takové údaje mají hlubší význam.


    Otázky pro Nikolaje Savického

  • Vzhledem k tomu, že Česká televize podle vašich slov věnuje velkou pozornost vysvětlování, že telefonní hlasování veřejnosti není průzkumem veřejného mínění, proč tedy toto nesmyslné hlasování pořad Aréna vůbec obsahuje? Je takovýto formát pořadu pro seriózní politickou publicistiku opravdu vhodný?

  • Uvádíte, že bych měl vědět, že Aréna je založena na běžném "herním principu a interaktivitě". Skutečně jste jako vysoce postavený pracovník ČT přesvědčen, že mají být seriózní politické a publicistické pořady veřejnoprávní televize založeny na HERNÍM PRINCIPU?

  • Proč spojujete poukaz na  závažný problém v BL s psaním českých listů, jako je Špígl či Haló noviny? Nečiní to čeští politikové častěji, že když jim někdo položí nepříjemnou otázku, bagatelizují ji, že je bulvární?


    Otevřený dopis redaktorům živého internetového vysílání českého rozhlasu

    nevim, co vas primelo verit, ze posluchaci mimo CR touzi nejvice po tom, slyset z technicky nekvalitniho internetoveho vysilani Ceskeho rozhlasu predevsim anglicky zpivane slagry, ktere si ve vetsine zemi mohou poslechnout v mnohem lepsi kvalite i na tom nejlevnejsim radiu.

    Proc nepriblizovat zahranicnim posluchacum CR a jeji kulturu? Nebo snad verite, ze vetsina posluchacu tohoto vysilani je v CR a netouzi po nicem jinem, nez po americkych pisnickach, ktere si nyni, bohuzel, muze i v CR poslechnout levneji a v nesrovnatelne lepsi kvalite na radiu mnohem casteji, nez puvodni ceskou nebo kvalitni zahranicni hudbu?

    S pozdravem, Vas byvaly kolega

    Vratislav Kuska


    V Čechách ukradli podnikateli z auta velkou finanční částku. Proč nosí s sebou peníze na hotovosti a proč je proboha nechává v autě?

    Je zarazejici, ze  v CR, tak jako snad nekde v Africe, jeste nosi lide penize v kufrikach (nemluvim samozrejme o gangsterech, vyderacich a podobnych "podnikatelich", ti budou penize, ze zcela jinych duvodu, asi nosit v kufrikach a kufrech stale).

    Kanada napr. je jen krucek od zcela bezpenezni spolecnosti. Krome beznych uverovych karet existuji karticky, kterymi se muze OKAMZITE prevest jakykoli obnos z uctu platce na ucet prijimatele platby az do vyse zustatku na uctu a "elektronicke drobne", t.j. podobna karticka jako v CR na telefon, s limitem do dvouset dolaru, ktera se v automatu v bance nabije a pak se z ni, BEZ JAKYCHKOLI POPLATKU BANCE, velice pohodlne, bez hledani a odpocitavani vhodnych minci, plati drobne utraty do dvou set dolaru jako autobus, noviny, kava, obed nebo svacina atd.

    Kdykoli behem procesu, nebo po vyprazdneni se na karticku z kterehokoli uctu majitele prevede jakakoli castka do dvou set dolaru a proces se opakuje donekonecna.

    Banka dava karticku zdarma a s ni, tez zdarma, "pocitac ve forme privesku na klice", do ktereho se karticka strci a on kdykoli ukaze zustatek na karte a data a obnosy poslednich peti plateb, takze je velmi snadne si zapamatovat kdy a kolik bylo utraceno.

    Je to vzajemne vyhodne - zakaznici banky setri cas a nejsou vystaveni ztratam kufriku s penezi, banka setri na platech zamestnancu i na najmu provoznich mistnosti (automat nepotrebuje mit vedle sve kancelare napr. toaletu, mistnost kam se chodi na kavu atd., pri mensim poctu zamestnancu je mene reditelu, reditelskych sekretarek a reditelen atd.).

    Krome toho existuji napr. krome dalsich forem plateb stale jeste tradicni seky, ktere jsou zatim jeste asi hlavnim platidlem v obchodnim styku.

    Rozepsal jsem se tolik, ze jde o rozdilne uhly pohledu. Casto mam v CR pocit, jako bych byl na kopci a bavil se s lidmi pod kopcem, kteri maji jiny uhel pohledu a tudiz vidi veci zcela jinak nez jak je vidim ja. Pri pohledu z kopce unikaji casto dulezite detaily, ale je lepe viditelny sirsi kontext.

    Vratislav Kuska


    Havel jako spasitel - upřesnění pohledu

    Andrew Stroehlein

    Zdá se, že v současnosti přijímá více lidí myšlenku, že je pro Čechy Václav Havel Vykupitelem, kristovskou figurou pro ty osoby, které mají pocit, že se musejí zbavit hříchů z minulé éry. Poté, co jsem o tom napsal před rokem článek pro Britské listy a pro Slovo, dostalo se mi tichého souhlasu od mnoha čtenářů a také od přátel v České republice.

    Bohužel musím nyní tento článek trochu poopravit. Článek totiž skončil nezodpovězenou otázkou, zda je si Havel vědom role, kterou hraje. Přečetl jsem nyní znovu některé jeho spisy a je z nich zcela zjevné, že si této role je skutečně Havel plně vědom. Dokonce nyní konstatuji, že je to role, kterou si sám pro sebe aktivně vytváří.

    Hlavní přiznání v této věci pochází z knihy Dálkový výslech, což je interview s Karlem Hvížďalou, z osmdesátých let, publikovaný knižně. Havel v té knize hovoří o své frustraci disidenta a uvádí, že se mu chce někdy vykřiknout, "Nejsem váš spasitel," ale radši mlčí, protože vzpomíná na slova Jana Patočky. Patočka mu totiž jednou řekl, že hlavní zkouškou člověka není to, jak hraje roli, kterou si sám pro sebe vytvořil, ale jak hraje roli, kterou mu dal osud.

    Havel přiznává, že je někdy obtížné tyto dvě role rozeznat, ale je jasné, jakou cestu podle svého přesvědčení zvolil. Rozhodl se hrát roli, o nichž se domnívá, že mu ji určil "osud". Havel raději mlčí, než aby vykřikl, "Nejsem váš spasitel!" protože je přesvědčen, že tím spasitelem je.

    Havel sdílí tuto mesiášskou vizi se svými obdivovateli. Nasadil si sám ochotně trnovou korunu už před lety.

    Andrew Stroehlein


    Havel as Saviour - Amended

    Andrew Stroehlein

    More people seem to be accepting the idea of Václav Havel as a Christ figure for Czechs who feel they have sins to absolve themselves of from the past era. After I wrote an article for BL and Slovo on this theme about a year ago, I received some quiet agreement from many readers and also from friends in the Czech Republic.

    It is unfortunate that I have to correct that piece somewhat at this point. The article ended with the open question as to whether Havel was aware of the role he was playing. Rereading some of his writings, it is quite obvious that he is. In fact, I'd now say that this is the role he has been creating for himself.

    The key admission comes from his Dalkový výslech, a book-length interview with Karel Hvížďala, conducted in the 1980s. Describing his frustration as a dissident, Havel says that he sometimes just wants to cry out "I'm not your saviour!" but he holds his tongue as he recalls Patočka's words. Patočka once told him that the real test of a man is not how well he plays the role he has invented for himself, but how well he plays the role that destiny assigned to him.

    Havel admits that it can be difficult to tell those two roles apart, but it is clear which path he believes he has taken. He has chosen to play the role that he feels "destiny" has given him. Havel holds his tongue rather than proclaim "I'm not your saviour!" because he has the feeling that he is.

    Havel shares the messianic vision with his admirers. He accepted the crown of thorns willingly years ago.

    Andrew Stroehlein


    Volby prezidenta a vaše objektivita

    Petr Souček

    Pane Čulíku,

    dovoluji si Vás upozornit na jednu věcnou chybu, které se dopustila řada proti-ODS naladěných komentátorů. Píšete:

    Stačí shrnout bez komentáře pár faktů: Mnozí rozzuření a uražení poslanci zbytku ODS (která neodešla za Janem Rumlem) zřejmě z  pomstychtivosti pro Václava Havla nehlasovali. Tak se stalo, že Václav Havel zvítězil při hlasování jen o jediný hlas.

    Tak zaprvé: opravdu si myslíte, že to co jste napsal je shrnutí faktů?? Fakt tam vidím jen jeden, že Havel zvítězil o jeden hlas. Ostaní jsou jen Vaše dojmy a emoce, nikoliv fakta bez komentáře. Tedy jste dovedně napsal komentář, který o sobě tvrdí, že komentář není.

    Pravopisné chyby text také znepřehledňují, správně by text v závorce měl být (kteří neodešli....) - tak jak jste to napsal to v doslovné interpretaci dává zcela nesmyslný význam, že ODS neodešla za Janem Rumlem.

    Proboha, už chápete, v čem je Váš styl pro myslící lidi často nepřijatelný?

    Nyní ale ke skutečným faktům.

    Pokud znáte složení parlamentu a víte, kdo oficiálně vyjádřil Havlovi podporu, musí Vám být zřejmé, že i kdyby VŠICHNI z ODS v druhém kole hlasovali proti Havlovi, dostal by 120 hlasů a ne 99. Podrobněji viz http://pes.eunet.cz:89/98/04/0004ar10.htm.

    Protože se ale předpokládá (možná chybně), že ODS chtěla Havla v  prvním kole podusit a pak ve druhém kole mu dát hlasy - rozdíl hlasů v prvním a druhém kole tomu odpovídá, tak by - v extrémném případě, že by se tak zachovali všichni z ODS - nehlasoval pro Havla NIKDO z  ČSSD. Pokud by v prvním i druhém kole hlasovali poslanci za ODS proti Havlovi, tak by to znamenalo, že ti, kdo chěli Havla podusit byli poslanci ČSSD a nakonec by mu jich stejně dalo hlas jen o něco více než polovina. Toho si všímá málokdo, stejně jako toho, že 2 poslanci ČSSD nakonec v 2. kole nehlasovali. Přitom ČSSD navrhla Havla jako svého kandidáta a vyjádřila mu podporu.

    To je jednoducá aritmetika pro žáka 1. třídy. (sčítání do 200)

    Místo toho se bohužel necháváte unést svou zaslepeností vůči Václavu Klausovi a ODS.

    V další dost dlouhé stati o Václavu Havlovi píšete, že je třeba se postavit na obranu Václava Havla, jenže ten text mi příjde dost zmatený.

    To, že byl Václav Havel velkou postavou českého disentu 70. a 80. let, to mu snad nikdo neupírá - to se dobýváte do otevřených dveří. Jenže v roce 89 neměl žádnou reálnou představu, jak vybudovat svobodnou společnost a jeho role symbolu měla význam především na  počátku, nyní bychom potřebovali někoho jiného. Problém je, koho. Jednooký je mezi slepými králem, není ale pokrytectví jeho jednookost zamlčovat s poukazem na to, že kdysi viděl na obě oči?

    Před 6 lety jsme se společníky založili firmu z vlastních naspořených peněz, těch 100000 jsme tak-tak dali dohromady, nikdo nám nikdy nic nepůjčil, nikdy jsme nikomu nic nedlužili a nedlužíme, platíme nyní značné daně - přes 10 mil. Kč a co hlavně - vždy byla naším prvořadým požadavkem na nás samé i na naše spolupracovníky poctivost, morálka a respektování zákonů.

    Nedivte se, že se mě pak opravdu bolestně dotýkají odsudky našich nejvyšších přestavitelů, kteří otevřeně říkají, že úspěšní jsou jen podvodníci. A k nim se bohužel populisticky přidal i Václav Havel - vždy je jednodušší závidět než pracovat.

    S pozdravem,

    Petr Souček


  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|