Co je nového v České republice

KDU-ČSL oznámila, že tato strana nyní z vlády neodejde, jak to učinila při obdobném skandálu ODS v listopadu. To vypadá, že tedy v listopadu lidovci odešli z vlády nikoliv kvůli finančnímu skandálu, ale kvůli Klausovi, kterého už nemohli snést. Ohrožena je však prý spolupráce Unie svobody s KDU-ČSL, jejíž představitelé se domnívají, že tím, že se distancovali od ODS, nenesou na pochybných praktikách Občanské demokratické strany už žádnou vinu.

Hrozí-li rozpad spolupráce potenciálně koaličních stran, je to pro českou politickou scénu nebezpečné. Je velmi pravděpodobné, že v nadcházejících všeobecných volbách posílí své pozice čeští extrémisté (viz příspěvky Andrew Stroehleina a Ivana Kytky v tomto vydání Britských listů). Bude-li tomu tak, nemusí se žádné větší české straně podařit sestavit vládu. V tom případě bude nutné usilovat o koaliční spolupráci. Co se stane, když se nyní hlavní české politické strany navzájem natolik rozhádají, že žádná povolební spolupráce nebude možná?

Ivan Kytka

Nechal jsem mu tedy postupně tři vzkazy na záznamníku v jeho apartmá v londýnském hotelu. Když se místní novinář nedočká odpovědi, obvykle zvolí taktiku zvanou "doorstepping". Postaví se před hotelové dveře a při náhodném setkání křičí na světového finančníka své drzé otázky. Kameraman mezitím finančníka pronásleduje do té doby, než ho hotelová stráž vyhodí. Obraz, reportérův hlas i finančník se v takových situacích třesou , a tak si nakonec všichni raději sjednají schůzku před kamerou. Viktor Kožený se jí vyhnul hlavně proto, že oba nájemní kameramani ČT v Londýně byli minulý týden na dovolené. Stálé londýnské štáby si účtují za své služby peníze, které překračují televizní rozpočty.

Ivan Kytka

Andrew Stroehlein

Ministři zahraničních věcí Německa a České republiky právě oznámili, že česko-německá deklarace dospěla ke svému závěru, avšak z oznámení vyplývá, že fraška nepopulární deklarace bude pokračovat ještě po mnoho měsíců, a možná i let. K tomu všemu byl ještě nominován předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Franz Neubauer do koordinační rady diskusního fóra.

Je obtížné si představit tragičtější nesprávný odhad. Ministři asi museli dospět k názoru, že samotnou deklarací dosud nenaštvali dostatečné množství Čechů.

Samozřejmě, za volbu Neubauera byl pravděpodobně odpovědný Bonn. Samozřejmě, Marek Benda (ODS) správně poukázal na to, že logicky nemá diskusní fórum, které vzniklo na základě deklarace, tak velký význam jako správní rada Fondu budoucnosti, která bude rozdělovat finanční prostředky. V těchto argumentech je pevná logika.

Ale česko-německá otázka není pro většinu Čechů otázkou logiky: pro Čechy jde o emocionální záležitost.

Existuje mnoho důvodů, proč je nominace Franze Neubauera do této funkce krátkozraká: těžko říct, čím začít. Už bylo řečeno v českém parlamentě, že je Neubauer ostrým odpůrcem deklarace v její nynější formě a že jeho nominaci jak se zdá porušuje ducha nechvalně známého "uvozujícího usnesení" a i ducha dohody, uzavřené tajně mezi Klausem a Zemanem.

Velmi důležitá je skutečnost, že toho rozhodnutí je dalším darem extrémistům ve Střední Evropě. Tentokrát zvítězili extrémisté na obou stranách.

Na německé straně získal pomstychtivý a strach budící Neubauer novou platformu k tomu, aby šířil svá prohlášení. Je jasné, že české sdělovací prostředky budou i nadále energicky informovat o Neubauerových destruktivních a destabilizujících výrocích. Neubauer bude rád ve středu pozornosti, rád bude vyvolávat obavy a nestabilitu v České republice. To přispěje ke zvýšení strachu a agresivity na české straně.

Na české straně se budou všichni politikové snažit využívat tohoto strachu, a to zejména v nadcházející předvolební kampani. Dobře si dovedu představit, že volební programy českých stran budou obsahovat požadavek, aby byl Neubauer odstraněn z nového výboru. Tento požadavek vyjde od několika stran, a je možné, že strany, které budou mít tento cíl, vytvoří novou vládní koalici. S takovým požadavkem to bude znamenat, že bude mít nová česká vláda pravděpodobně protiněmecký tón.

Je pravděpodobné, že německá a evropská reakce na tento požadavek nebude pozitivní. Neubauer bude více než spokojen s tímto vývojem událostí. Pomůže mu to v jeho naději spojit rozšiřování Evropské unie se sudetoněmeckým požadavkem "práva na vlast" a také i na kus té vlasti.

A pak samozřejmě je tu zlý dvojník Mr. Beana: Miloslav Sládek. Šéf republikánů bude reagovat na Neubauera celou řadou způsobů, a některé jeho protesty budou mít odezvu u dost podstatné části českého obyvatelstva. Sládkovo postavení bylo nyní posíleno jeho legitimní stížností na procedurální nedostatky při nedávné volbě prezidenta. Tato stížnost bude předložena mezinárodnímu soudnímu dvoru. Zdá se tedy, že Sládek bude mít určitou míru práva na své straně alespoň ve dvou záležitostech.

Z neznámých důvodů poskytuje stále český establishment radikálům tyto pozoruhodné dary. Blíží se všeobecné volby a je zjevné, že Republikánům český establishment už dal několik dalších křesel v poslanecké sněmovně. V ovzduší, kdy jsou lidé přesvědčeni, že se hospodářská situace zhoršuje, kdy ztrácejí důvěru ve staré politické strany a struktury, a kdy se mnoha lidem bude zdát, že radikálové v některých ohledech vyjadřují jejich názory, není vyloučeno, že budou výsledky nadcházejících všeobecných voleb v České republice dosti deprimující.

Namísto toho, aby byli spokojeni se silnou hospodářskou, politickou a dokonce i vojenskou spoluprací, která charakterizovala vztahy mezi Bonnem a Prahou od roku 1989, rozhodli se někteří čeští intelektuálové reagovat na menšinový nesouhlasný názor v Německu a vytvořit absurdní deklaraci o emotivních a kontroverzních otázkách národní historie a české totožnosti. Tím rozdmychali plameny nenávisti.

Den poté, co loni deklaraci ratifikoval český parlament, se v mnoha městech České republiky objevily nápisy, plakáty a transparenty. Na několika místech v Teplicích se například objevily více než metrové nápisy : "14.2.97 - NÁRODNÍ ZRADA".

Do výročí této "národní zrady" zbývá už jen několik dní. a je obtížné předpovědět, co na ně republikáni plánují. Je ale jasné, že v důsledku nejnovějšího komuniké českého a německého ministra zahraničních věcí bude stále více a více Čechů souhlasit s osobou, která v Teplicích namalovala na zdi tyto nápisy.

Andrew Stroehlein

Vyšlo též v sobotu 7.2. v deníku Slovo.

Czech Republic: Bad to Worse and Worse to Downright Foolish

Andrew Stroehlein

The Foreign Ministers of Germany and the Czech Republic have just announced that the Czech-German Declaration has reached its conclusion, but their announcement has made it clear that the farce of the unpopular Declaration will continue for many months and perhaps years to come. On top of all this, Chairman of the Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) Franz Neubauer has been nominated to the Co-ordinating Committee of the Discussion Forum.

It is hard to imagine a more tragic miscalculation. The ministers must have been feeling that they hadn't alienated enough Czechs with the Declaration alone.

Of course, logically the government in Bonn was probably ultimately responsible for the choice of Neubauer (although it is hard to imagine that an 'understanding' could not have been reached during the negotiation of the Declaration by which Neubauer would have been kept off the list). Of course, Marek Benda (ODS) is right to point out that logically the Discussion Forum stemming from the Declaration is hardly as important as the Administrative Council of the Future Fond (spravnm radu Fondu budoucnosti) which will actually be dealing with the cash. There is some good logic in these arguments.

But the Czech-German issue has little to do with logic for most Czechs: for Czechs, this is an emotional issue.

There are so many reasons why nominating Neubauer to this post is shortsighted; it is hard to know where to begin. It has already been noted on the floor of the Czech Parliament that Neubauer has been a staunch opponent of the Declaration in its present form, and that his nomination appears to break the spirit of the infamous uvozujmcm usnesenm and the agreements made behind closed doors between Klaus and Zeman.

More importantly, this move is a further gift to the extremists in Central Europe. This time, extremists from both sides have won.

On the German side, the vindictive and fear-inspiring Neubauer now has a new platform for spreading his hateful words. It is certain that the Czech press will follow his deliberately destabilising nastiness with even more vigour. Neubauer will enjoy being the centre of attention, causing unease and instability in the Czech Republic. This will increase fear and aggressiveness among Czechs.

On the Czech side, all politicians will try to capitalise on this fear, especially in the upcoming electoral campaign. I can easily foresee electoral platform (volební programy) containing the demand for Neubauer's removal from the new Committee. The call will come from several parties, so it is likely that parties with such an aim will form the next coalition. With such a demand, the next government is likely to have a rather anti-German tone.

The German and European reaction to that demand is not likely to be positive. Neubauer will, in turn, be more than satisfied with this as such behaviour will assist him in his hope of tying EU expansion to concrete gains in his quest for "právo na vlast" and a chunk of the vlast no doubt as well.

And then, of course, there is Mr Bean's evil twin: Sládek. The Republican leader will respond to Neubauer in a myriad of ways, and some of his protestations are likely to be shared by a significant portion of the Czech voting public. Boosted further by his legitimate case rejecting the election of the President now to be presented to an international court, Sladek will seem to have some right on his side on at least two fronts.

For some unknown reason, the establishment continues to give gifts to the radicals. With the elections coming up, the way I see it, the Republicans have been handed another few seats in the Lower House. In a climate where people feel the economy is slipping, where they are losing confidence in old political parties and structures, and where the radicals will seem to many to be right in some of their particular arguments, the Czech Republic now faces potentially grim election results.

Rather than be satisfied with the strong economic, political and even military co-operation that has characterised the post-November relations between Bonn and Prague, a group of Czech intellectuals decided to respond to a minority of dissenting opinion in Germany and create an absurd Declaration about the emotive and controversial issues of national history and Czech self-identity. With this move, they rekindled the fires of hatred.

The day after the Declaration was ratified by the Czech Parliament last year, several signs, banners and posters appeared in many towns across the Republic. In several locations throughout the city of Teplice, for example, painted black letters more than a metre high spelled out "14.2.97 NARODNÍ ZRADA".

We are just a few days away from the anniversary of the "NARODNÍ ZRADA", and it is hard to say how the Republicans will commemorate it. What is clear, however, is that with this latest announcement by the two foreign ministers, more and more Czechs will come to agree with the person who painted those notices in Teplice.

Matthias Roeser

Vazeny pane Stroehleine,

naprosto nemuzu souhlasit s Vasimi nazory na jmenovani Franze Neubauera do diskusniho fora.

Za prve: Pisete, ze je to pro Cechy emocionalni zalezitost.

Souhlasim, ale zaroven byste se mel zeptat, proc to tak je, a jestli to je smysluplny postoj. Myslim si, ze nikoliv. A navic mam pomalu dojem, ze  ceska verejnost (aspon ta zprostredkovana medii) reaguje na pouhe vysloveni jmena "Neubauer" uz jako Pavlovovi psi (s tim rozdilem, ze  zurive stekaji).

Skvely dukaz toho jsou hystericke reakce nekterych politiku v ceskem parlamentu - nebyly to emoce, ale spis dlouha leta natrenovane a ted uz automatizovane "haf haf", s jednim okem na  blizici se volby.

Myslim si, ze ukolem politiku neni budit zbytecne emoce, ale spis byt vzorem v vecnem projednani vzniklych problemu a  nabadat obyvatele/volice k tomu, aby se taky zbavovali zbytecnych emoci.

Za druhe: Nominovani Neubauera neni kratkozrake, ale naopak prulom v  cesko-nemeckych diskusich, ktery nelze hodnotit jinak nez kladne.

Nema prece smysl, aby se cesti predstavitele stale bavili s nemeckymi predstaviteli, kteri vetsinou nemaji problem s Cechy a presto ho maji nejakym zpusobem resit, protoze cesti reprezentanti odmitaji se bavit se Sudetaky.

CR NEMA PROBLEM S NEMECKEM, NYBRZ SE SUDETSKYMI NEMCI.

Kdyz clovek ma problem s kovarem, nejdete prece za kovarickem. Kdyz CR to neuznava anebo ceska vlada ze strachu z reakce "verejnosti" nemuze pozvat "kovare" z vlastni inicitativy, tak holt ma Nemecko jako nova vlast sudetskych Nemcu pravo nominovat jejich nejvyssiho predstavitele.

V jake mire Neubauer skutecne reprezentuje nazory sudetskych Nemcu, je jina otazka; faktem je, ze predsedove/mluvci krajanskych spolku jsou vseobecne povazovani zasoucasne predstavitele vyhnaneho obyvatelstva toho ktereho kraje. A to bez ohledu na to, ze  uz vetsina tech lidi zemrela a neni jich moc.

Navic bude ceska verejnost snad poprve mit moznost videt a slyset Neubauera bez "zprostredkovani", prekrucovani jeho projevu a vytrhavani jeho vyroku ze souvislosti. Cinila to urcita ceska media (myslim prave na "Slovo", "Pravo" a v urcite mire i MFD).

Asi Cesi zjisti stejne jako nemecky divak, ze Neubauer

za a)

neni "pomstychtivy" clovek a ze

za b) nema zadnou koncepci.

Jeho "pravo na vlast", coz se v nekterych ceskych mediich interpretuje jako pozadavek o znovuzrizeni "Sudetske zupy", neni totiz nicim jinym nez formule z rozpacitosti. Kdyby se nekdo Neubauera zeptal, co tim ma vlastne na mysli, dostane velmi mlhavou odpoved.

Nazorove stepeni uvnitr sudetskych Nemcu pokrocilo totiz hodne daleko; radikalove zadaji Sudetskou zupu, minimalne vsak "autonomii" a samozrejme odskodneni.

Umirnenym - a tem je asi vetsina - staci, kdyz se jednou rocne v Norimberku na sjezdu mohou setkat se starymi sousedy za statni penize. "Pravo na vlast" pro ne znamena, ze  mohou jezdit do vesnice, kde kdysi bydleli, ze tam maji hrbitov v  poradku (mne jako mlademu cloveku to lpeni na hrbitovech pripada divne, ale budiz...) a mozna i to, aby je Cesi - moralne - uznali jako byvale spoluobcany.

A aby Landsmannschaftu neutekli ani jedni ani druzi - to by totiz vedlo ke zmenseni prijmu z clenskych prispevku a snizeni statnich dotaci - mele vedeni spolku porad dokola neco o "pravu na vlast", protoze kazdy si muze pod tim predstavit, co chce.

Takze: Konecne ma ceska verejnost moznost zazit Neubauera z prvni ruky - vystrizlivi a bude prekvapena tim, ze ten Neubauer je vlastne nudny , a ze vsechen ten "strach" z druheho Henleina byl zbytecny...

A to jsem uz u tretiho bodu; cituji z Vaseho clanku: "Na německé straně získal pomstychtivý a strach budící Neubauer novou platformu k tomu, aby šířil svá prohlášení. Je jasné, že české sdělovací prostředky budou i nadále energicky informovat o Neubauerových destruktivních a destabilizujících výrocích. Neubauer bude rád ve středu pozornosti, rád bude vyvolávat obavy a nestabilitu v České republice. To přispěje ke zvýšení strachu a agresivity na české straně. "

Na nemecke strane Neubauer ma pomerne casto moznost sirit sve nazory, napr. v ruznych diskusnich poradech v televizi. Je to neobycejne nudne. Neubauer porad mele jen totez stale dokola a nikoho to uz moc nevzrusuje.

- Urcita ceska media se zrejme zivi tim, ze hraji na protinemeckou strunu.

Je to legitimni, prosil bych vsak, aby to delala serioznim zpusobem:

Takze zadne prekrucovani skutecnosti, zadne vytrhavani skutecnosti ze souvislosti. Dosud se tyto zasady zvlast ve vyse uvedenych mediich nedodrzovaly. Ze  nejsem stastny ani z vetsiny nemeckych korespondentu v Praze, rozumi se samo sebou.

- Pozornost ziskava Neubauer predevsim tim, ze ceskanovinarska obec ho prezentuje jako strasidlo - a cim zurivejsi reakce na ceske strane, tim spokojenejsi jsou i radikalove v Landsmannschaftu, protoze maji dalsi "dukazy", ze Cesi byli a jsou "Stocktschechen" a "der Tscheche an sich ist falsch". Tedy pripad "spojenych nadob", o cem svedci kazdorocni, uz skoro ritualni prestrelka kolem sudetenememeckeho sjezdu.

Ze nominovani Neubauera budu vyuzivat urcite strany pro volby, o tom vubec nepochybuji, svedcila o tom mj. rozprava v parlamentu. Ale to by bylo stejne i za dalsi ctyri roky, s tim se neda nic delat. Pokud se strany domnivaji, ze existuje urcita spolecenska poptavka po protinemecke politice, tak bude i nabidka.

Za ctvrte: Nemyslim si, ze cesko-nemecka deklarace je pouhym plodem intelektualu. Ja mam spis pocit, ze to byla urcita "vstupenka" pro CR do NATO a EU. Strucne receno: CR a Nemecko dokazuji podpisem deklarace, ze  nebudou vnaset dalsi neradostne spory jako Turecko a Recko do NATO (a EU).

Nemam pro tuto teorii zadne dukazy, a jsem tedy zvedav na dalsi nazory.

Ze se deklarace zabyva minulosti je dano tim, ze i problem tkvi v  minulosti.

"Plameny nenavisti" jsou uz spise vysledkem pilne prace urcitych medii - anebo dokonce vymyslem. Byl jsem pri praci na deklaraci dlouhodobe v Praze a nesetkal jsem se s protinemeckymi projevy (nad obvyklou miru...).

Za pate: Diskusni forum je natolik nezavazne (zadny vladni politik z obou zemi tam nezaseda), ze se vlastne nemuze nic spatneho stat. Ceska vlada tak dodrzela slib, ze se sudetskymi Nemci nejedna (vlk se nazral a koza zustala cela - klasicky priklad).

a) V nejhorsim pripade zanikne forum za nekolik mesicu, protoze se diskutujici na nicem nedohodnou; nedelejme si iluze, co si o  takovych sousedech budou myslet treti zeme, upozornuju vsak na to, ze  skoda pro CR bude vetsi, protoze chci jeste vstoupit do NATO a EU, zatimco SRN tam uz je.

b) V "normalnim" pripade se bude diskutovat donekonecna, a vysledek bude nulovy.

c) V lepsim pripade sebude vyrabet jedna nezavazna rezoluce za druhou.

d) V nejlepsim pripade povede diskusni forum prave diky svemu kontroverznimu obsazeni k tomu, aby se Cesi a Nemci s dozvedeli o strachu, starostech a  pozadavcich druhe strany z prvni ruky. Jmena ostatnich ucastniku fora k  tomu davaji urcitou nadeji.

Matthias Roeser

Matthias Roeser je německý historik, specializující se na českou problematiku a působící v Drážďanech.

Další informace o něm najdete na adrese: http://www.shop.de/priv/hp/4356/a

Andrew Stroehlein poukázal v minulých dnech v Britských listech, zejména v Dopise Václavu Havlovi a v dnešním příspěvku o Franzi Neubauerovi, na některé podstatné zásady demokratické politiky. Zdůraznil, že v demokracii skutečně pochází všechna moc z lidu, (i když se to politikům, zvyklým na jinou praxi nemusí líbit). Je tedy velmi nedemokratické se nad některé názory existující ve společnosti vyvyšovat, nadřazeně je ignorovat (jak to činí Václav Havel s republikány a komunisty) anebo dokonce označovat občany, od nichž pochází politikův demokratický mandát, za "luzu".

Souhlasím, že názory občanů, ať se politikovi mohou zdát jakkoliv přitažené za vlasy, je nutno respektovat. Aby ale nebylo mýlky - nemyslím, že politik musí za všech okolností s názory občanů souhlasit. Zvolili ho jako všestrannou osobnost, člověka se samostatným uvažováním a musejí očekávat, že politik - kromě plnění jejich přání - projeví i samostatný úsudek.

Zajímavé je, jak se praktickou politikou vracíme ke kořenům demokracie. Jak známo, všeobecné hlasovací právo neexistovalo vždycky. Ve druhé polovině devatenáctého století směli v Rakousko-Uhersku hlasovat jen občané, kterým dávala volební hlas určitá míra jejich bohatství. Vládly obavy, že by bylo "nezodpovědné" poskytnout chudým a nevzdělaným občanům právo rozhodovat v demokracii o svém osudu. Takoví lidé by mohli být "svedeni demagogy" a "nezodpovědným hlasováním" by mohli zemi dostat "na scestí".

Nejsou právě toto obavy, s nimiž se v ČR potýkáme i dnes?

Politik - už z toho titulu, že by to měl být profesionál, má ovšem k dispozici často víc informací než občané, jejichž názory jsou často založeny na emocionálních předsudcích. (I když pochybuju, že úředníci českých ministerstev, politikové a poslanci v parlamentě mají víc rozumu než "obyčejný" občan, přestože ho někteří z nich nazývají "luzou".)

V čem spočívá jádro mé polemiky s Andrewem Stroehleinem?

Myslím, že by měl svůj argument dotáhnout do konce. Jistě, že politik musí názory voličů respektovat a v každém případě musí se zvolenými zástupci občanů hovořit.

Zároveň však nemusí s občany souhlasit.

Pravda se nezjišťuje hlasováním.

I kdyby většina národa hlasovala, že dvě a dvě je pět, nic to nezmění na skutečnosti, že dvě a dvě jsou čtyři.

Politik, který ví, že dvě a dvě jsou čtyři, má povinnost pokusit se svou pravdu voličům trpělivě vysvětlovat, tak, jak v těchto dnech hodlají Tony Blair a Bill Clinton čtrnáct dní vysvětlovat světu, proč je prý vojenský zásah proti Saddámu Husajnovi nutný - a teprve pak zasáhnout.

Národ má ovšem právo na omyl - je strůjcem svého vlastního osudu - politik, který s názorem, že dvě a dvě je pět, nesouhlasí, by se na realizaci "chybné" národní vůle neměl podílet.

Demokratická pluralita je založena na relativistickém, liberálním přesvědčení, že absolutní pravda je nepoznatelná a že jsou tedy legitimní všechny názory, pokud je jejich nositelem určitá složka společnosti.

Rád bych toto trochu "elitářsky" upřesnil: Lidé nejsou stejní a je zjevné, že někteří budou mít v důsledku svého rozhledu, inteligence, vzdělání a informací možná poněkud větší porozumění realitě než jiní. Argumentuji, že tito "šťastlivci" mají povinnost předkládat své názory společnost ve veřejné debatě. Jinými slovy - názory občanů je nutno respektovat, ale zároveň je třeba je ve veřejné diskusi podvracet . Jinak nevznikají nové pohledy a myšlenky.

Co ale s problémem Neubauer? Při své kritice česko-německé deklarace a českých postojů vůči sudetoněmeckému problému neargumentuje, myslím, Andrew Stroehlein, že by se měl v ČR sudetoněmecký problém zamést pod koberec. Mluvit by se mělo o všem.

Stroehlein spíš poukazuje na to, že čeští politikové zacházejí se sudetoněmeckým problémem nekompetentně - tím ho neustále zvětšují, a to je destruktivní.

Nikdo neříká, že by názory sudetských Němců neměly být slyšeny a že by se o nich nemělo jednat - ale v ČR jsou nafukovány až k nepříčetnosti.

Vyvstává zajímavá otázka. Mělo by se ve společnosti nemluvit o skutečnostech, o nichž drtivá většina voličů mluvit odmítá? Některým českým studentům v Londýně vadí, že se Britské listy opakovaně zabývají problematikou českého občanství, které česká vláda odpírá vrátit Čechům žijícím v USA - prý je to nezajímá.

Dvaaosmdesát českých občanů nechce, aby měli právo hlasovat v českých parlamentních volbách i Češi, žijící v zahraničí, kteří české občanství mají (tedy například i studenti na zahraničních stážích??)

Nikdo snad nemůže vážně navrhovat, že by se jen proto, že toto je většinový názor, o této záležitosti nemělo hovořit a diskuse o ní by se měla umlčet tak, jak se o ní mlčí v českých sdělovacích prostředcích. Co myslíte?

Jan Čulík

Ivan Kytka

Dívka, která málem zaplatila životem výlet do anglického městečka Hastings, se v sobotu dopoledne vrátila speciální leteckou ambulancí do České republiky. Policie i  české velvyslanectví tajily z bezpečnostních důvodů trasu převozu i  místo odletu. Úřady, aby ochránily její soukromí před českými novináři, nezveřejnily raději ani letiště a nemocnici, kam bude převezena v Čechách.

Český konzul v Londýně Richard Kingham pro ni během pátečního odpoledne vyřizoval narychlo náhradní cestovní doklad. "Cestovní pas, který měla v okamžiku brutálního přepadení při sobě, byl poničen tak, že je nepoužitelný. Navíc je jedním z předmětů vyšteřování," říká Kingham a souhlasí, že jde o  nejvážnější případ útoku na českého občana za deset měsíců jeho konzulární praxe.

Devatenáctiletá au-pair , která přežila svou smrt, zatím zůstává na  půl těla ochrnutá,. Reaguje sice na okolí, ví o čem se hovoří, ale nedokáže promluvit. "Nevíme, zda je to způsobené poraněním krku následky škrcení nebo zda jsou to následky poškození mozku," říká vedoucí vyšetřovacího týmu Grahaem Satchwelll. Podle něj existuje naděje, že se uzdraví a vrátí se do normálního života. Existuje však také riziko opačné.

Někteří právníci mezitím zvažují, zda by dívka, případně její rodiče nemohli žalovat britskou železniční společnost Connex Southeast o náhradu škody způsobené těžkou újmou na zdraví. Bezvládné tělo dívky totiž, leželo na toaletě bez pomoci nejméně hodinu a půl. Ale možná také dvě a  půl hodiny.

Vlak vyjel z Hastings v neděli po poledni ve 13 hodin 11 minut. Zhruba po 40 minutách cesty na trase do Londýna někteří cestující zjistili, že se nemohou na toaletu dostat, i když nebyla "obsazená". Nikdo však na to neupozornil průvodčího. Dveře blokovalo dívčino bezvládné tělo. Souprava do Londýna přijel kolem patnácté hodiny. Ani tam vlak nikdo neprohlédl. Průvodčí tragédii obejvil až po dvacet minutách zpáteční cesty do Hastings.

"Kdyby se zjistilo, že společnost Connex Southeast něco zanedbala, je možné, že by byl případ žalovatelný a dívka by měla nárok na podstatnou náhradu," říká advokát Jan Grozdanovič, který pracuje pro právnickou kancelář Seddons střídavě v Londýně a v Praze ."Záleží na tom, co říkají vnitřní předpisy ," dodává a souhlasí s názorem, že vstřícnost Connexu vůči rodičům postižené dívky šla "poměrně daleko".

Zaplatili rodičům zpáteční letenky z Prahy do Londýna a celý pobyt v Anglii. Konzul Kingham, který jejich pobyt pomáhal zorganizovat, však říká, že železniční přepravci jsou v takových případech vždy vstřícní. Ani on však jistou právní odpovědnost Connexu nevylučuje.

Mluvčí Connexu se v odpovědi na otázku týkající se eventuální soudní žaloby vůči své firmě cítil v telefonickém rozhovoru zaskočen. "Neustále opakoval, že vlak měl zpoždění, že obvykle se vlaky kontrolují. A že nic nenasvědčovalo tomu, že cosi není v pořádku," říká jedna česká novinářka, která s ním probírala podrobně celý incident.

Detektiv Satchwell navíc tvrdí, že žádný právní předpis kontrolu soupravy po příjezdu do stanice neukládá.. "Nemusí to být právní předpis, může to být jakási obdoba vnitropodnikové směrnice," upozorňuje advokát Grozdanovič.

Dosavadní vyšetřování případu připomíná detektivní román Agathy Christie. Policie sice vyslechla cestující z vlakové soupravy z Hastings do Londýna, ale obraz událostí nedělního odpoledne zůstává i nadále zamlžený. Poslední záběry průmyslové kamery z místního nákupního centra mají časový kód 12:37. Příští oběť odchází z centra města směrem k nádraží. Na  nástupišti již čeká vlaková souprava. Nastupuje do vlaku. Ale na její tvář či postavu si žádný z cestujících posledního vagónu vlakové soupravy nepamatuje.

"Zatím si nikdo nevzpomíná, že by ji zahlédl, říká Satchwell a ponechává bez komentáře hypotézu, že muž, který chtěl vraždit, čekal na svou obět ve stojícím vlaku ve stanici. Když otevřela dveře vagónu, okamžitě ji zatáhl na toaletu a začal škrtit. Dokonce mohl vystoupit ještě dříve, než se vlak rozjel.

"Je velmi nepravděpodobné, že by šla dívka sama na toaletu, když stál vlak ještě ve stanici. V Anglii to sice není zakázáno, ale v ČR ano," upozornil detektivy londýnský zpravodaj ČTK Jiří Chrást, který postup vyšetřování pečlivě monitoroval.

"Přijela sem jako host, a tohle se jí stalo. Je to ostudné, toho chlapa, co jí to provedl, měli by ho pověsit," říká muž z Hastings, který pravidelně cestuje na vlakové lince do Londýna. "Nelze ji vinit z nějaké nezodpovědnosti, vůbec z ničeho. Byla jen ve špatný čas na špatném místě."

Ivan Kytka (autor je zpravodajem ČT ve Velké Británii)