Nadále jsou loajální vůči Klausovi
O předminulém víkendu se sešli v Poděbradech starostové, zvolení za ODS, aby debatovali o nedávných událostech ve straně a o budoucích plánech. Zhodnotili stranické ztráty, k nimž došlo v důsledku nedávného rozkolu, avšak účastníci diskusí zastávali hlavně pozitivní postoj a měli pro to dobré důvody. Jen každý desátý starosta, zvolený za ODS, opustil v minulých bouřlivých měsících mateřskou stranu. Jen asi 15 - 18 procent členů ODS ze strany odešlo. Z hlediska Občanské demokratické strany vypadají počty jejích stoupenců velmi dobře.
Je nutno připustit, že jde o údaje, které poskytla sama ODS, a proto je nutno na ně pohlížet s určitou skepsí, ale vzhledem k nedávným událostem nejsou tato čísla nepředstavitelná. Ukazují, co mnozí vědí už delší dobu: Občanská demokratická strana má velmi silné lokální zázemí.
Za posledních sedm let si ODS vybudovala dosti rozsáhlé regionální a místní struktury. Místní politikové za ODS pěstují v mnoha městech v České republice styky například s místními podnikateli. Tito vlivní lidé využívají na místní úrovni svého vlivu a posilují tím voličskou podporu pro ODS. Tak v mnoha komunitách udržuje Občanská demokratická strana svou převahu.
Jedinou jinou stranou v nedávné historii, která si vybudovala lokální politické struktury tak rozsáhlé, jaké má ODS, byla komunistická strana. Někteří lidé možná nebudou toto srovnání považovat za příliš lichotivé, avšak faktem je, že dobře rozvinutá struktura místních vztahů je životně důležitá pro každý stranicko-politický systém. ODS si to uvědomila značně brzo. Právě toto je důvodem jejího volebního úspěchu po dlouhou řadu let, a nyní je to důvodem, proč se jí podařilo i po loňské krizi přežít.
Nedávné události hovoří samy pro sebe. Rozštěpila se velká strana, známé osobnosti v jejím vedení zaútočily na bývalého šéfa. Avšak starostové zůstávají Klausovi, jako šéfovi staré sítě ODS, věrni a mnozí místní členové ODS také.
Nic z toho, co jsem napsal, neospravedlňuje korupci, kterou tyto struktury páchaly a tolerovaly, ani to neospravedlňuje oficiální politiku ODS v době, kdy byla u moci. Nehovořím o tom, co ODS dělala, když byla u moci, ale o tom, jakým způsobem si zajistila a udržovala svou moc. Dáme-li všechno ostatní stranou, je nutno říci, že ODS dělala jednu věc velmi chytře: uvědomila si, že regiony a obce jsou pro život strany velmi důležité.
Samozřejmě, když byla u moci, ODS věnovala daleko větší pozornost svým stoupencům v regionech a v obcích, než regionům a obcím samotným. Tak jako komunistická strana několik let předtím, i ODS se chovala ve svém přístupu k vládním strukturám neobyčejně centralizovaně. Zároveň ale budovala regionální a místní struktury své strany.
To, že Unie svobody má nyní celonárodně větší volební podporu než ODS, je jistě důležité, avšak skrývá to zásadní skutečnost, že totiž Klausova ODS má stále velmi silnou podporu v regionech a v obcích. Znovu to ukazuje základní slabost Unie svobody a dalších stran: nedostatek podpory na místní úrovni. Tato lokální podpora, právě která zachránila Klause před úplnou porážkou a stoprocentním zostuzením, by měla být významným poučením pro všechny ostatní strany.
Remaining Loyal to Klaus
Last but one weekend in Poděbrady, mayors elected for ODS met to discuss recent party events and future plans. Evaluating their losses in the recent party split, those in attendance were mainly positive and with good reason. Only about one ODS mayor in ten has left the mother party in the past turbulent months. Additionally, only about 15%-18% of the party membership has abandoned ODS. From ODS's standpoint, the numbers look pretty good.
Admittedly, these are figures provided by ODS itself and therefore must be treated with some scepticism, but the figures are not unreasonable considering recent events. In fact, they show what many have known for some time: ODS is relatively well developed at the grass-roots.
ODS has developed strong regional and communal structures over the past seven years. Local politicians for ODS have cultivated links with local entrepreneurs, for example, in many towns across the Republic. These influential people have used their influence at the local level to help bring in the vote for ODS and to maintain the dominance of the party in many communities.
The only other party in recent history to have established a local political network as extensive as ODS enjoys was the Communist Party. Some may see this comparison as none too flattering, but the fact of the matter is that a well-developed network of local relationships is vital to all party political systems. ODS realised this early, and that was not only the key to its many years of success but is also the key to its continued survival.
Recent events speak for themselves. A great party split has occurred, and big names in the party leadership turned on their former leader. Yet the mayors remain loyal to Klaus as the head of the old ODS network, and many in the local party membership follow suit.
None of this justifies the corruption that these networks tolerated and created, nor does it justify the official policy of ODS when it was in office. I am not talking about what they did with their power but about the way they went about attaining and maintaining that power. Other considerations aside, ODS was certainly clever about that one thing: they knew that the regions and communes matter for a party.
Of course, ODS paid more attention to its regional and communal party faithful than they ever did as a party in office to the regions and communes themselves. Like the Communist Party some years before it, ODS was incredibly centralising in its approach to government structures, but at the same time, it was very attentive to regional and communal structures of the party and their development.
The fact that US is now polling higher than ODS at the national level is certainly important, but it hides the important fact that Klaus' ODS still retains strong support at the party's regional and communal level. Indeed, it shows once again the key weakness of US and other parties: a lack of grass-roots support. That grass-roots support, which after all saved Klaus from ultimate defeat and complete ignominy, provides a lesson for other parties.
Západoevropští zemědělci se obávají zničení, v důsledku rozšiřování Evropské unie
Budoucnost vypadá velmi špatně pro Maurice Demichela, chovatele dobytka v řídce obydleném francouzském pohoří Massif Central, napsal v neděli Sunday Times. Po celou řadu let závisel Demichel každoročně na bruselských dotacích ve výši několika tisíc liber, jinak by jeho malá rodinná farma v Le Lonzacu udělala bankrot.
Tento týden učiní Evropská unie důležitý krok k likvidací dotací, které udržují při životě Demichela a tisíce jiných farmářů po celém regionu.
Evropská unie se připravuje na přijetí chudých bývalých komunistickách zemí ze střední a východní Evropy. Má k němu dojít začátkem příštího tisíciletí. Proto nyní schválí Komise pro Evropu reformu své Společné zemědělské politiky, která ročně stojí 30 miliard liber (1650 miliard Kč).
"Už chtějí, abychom snížili vývozní ceny hovězího o třicet procent. Brusel chce zavést množství škrtů, země jako Polsko chtějí do Evropské unie a zoufale se snaží získat nové dotace, spousta statků udělá bankrot," konstatoval Demichel v kuchyni své farmy, kterou vybudoval před sto lety jeho dědeček.
"Jestliže jsme se pořád nemohli dohodnout, když bylo 12 členských zemí EU a s 15 členskými zeměmi se to zhoršilo, jak se vůbec kdy budeme moci dohodnout o něčem s 21 členskými zeměmi?"
Zemědělské reformy, v jejichž rámci mají být také ostře sníženy dotace cen mléka a obilovin, jsou zaměřeny na úsilí zrušit dotace cen a nahradit je přímými platbami zemědělcům. Jsou součástí balíku reforem, jménem Agenda 2000, který také obsahuje reformy regionálních výdajů Evropské unie.
V krátkodobé perspektivě však nedojde k snížení výdajů Společné zemědělské politiky, na jejíž dotace přispívá každá britská rodina při nákupu potravin každý týden částkou 20 liber (1100 Kč). Naopak, Evropská komise vypočítala, že do roku 2006 se výdaje Společné zemědělské politiky zvýší o 2,65 miliard liber (146 miliard Kč) ročně.
Změna v systému dotací je však nutná. Bez ní by totiž po vstupu nových členských zemí ze střední a východní Evropy došlo k ještě daleko vyšším vzrůstům nákladů. Středo a východoevropské země totiž přivedou do Evropské unie více než 10 miliónů často chudých a nevýkonných zemědělců.
První a převážnou většinou symbolický akt rozšiřování Evropské unie se odehrál minulý čtvrtek v pozlacené nádheře londýnského sídla Lancaster House. Sešlo se tam 11 žadatelských zemí - od Estonska a Polska na severu až k Bulharsku a Kypru na jihu - na prvním zasedání nové organizacem, tzv. Evropské konference.
Skutečné vyjednávání začne 31. března v Bruselu a bude se ho účastnit jen šest z jedenácti zájemců o vstup do EU: Polsko, Maďarsko, Česká republika, Estonsko, Slovinsko a Kypr. Ostatních pět zemí bylo donuceno, aby počkaly. Jsou rozhněvány, ale rezignovaly na svůj osud.
Pět nejvýznamnějších ekonomik Evropské unie:
země, obyvatelstvo, HDP na jednoho obyvatele, procento obyvatel v zemědělství
Německo: 81,9 miliónů, 14,800 liber, 3,2 procenta
Francie: 58,4 miliónů, 13,900 liber, 4,8 procenta
Británie: 58,8 miliónů, 13,400 liber, 2 procenta
Itálie: 57,4 miliónů, 11,250 liber, 6,7 procenta
Španělsko: 39,3 miliónů, 7,700 liber, 8,6 procenta
Čelní uchazeči o členství v EU:
země, obyvatelstvo, HDP na jednoho obyvatele, procento obyvatel v zemědělství
Kypr: 740 000, 6,200 liber, 14 procent
Slovinsko: 1,99 miliónů, 3750 liber, 8,4 procenta
Maďarsko: 10,2 miliónů, 2050 liber, 12 procent
Estonsko: 1,63 miliónů, 1900 liber, 18 procent
Česká republika: 10,3 miliónů, 1700 liber, 11 procent
Polsko: 38,6 miliónů 1350 liber, 27 procent