Klaus about Mlynář
Just when some people were starting to feel sorry for the fallen Klaus, he comes out with some of the most foolish statements imaginable. On Nova TV last week, Klaus implied that Vladimír Mlynář was not fit for office because his father, the late Zdeněk Mlynář, was a member of the KSC politburo.
Not satisfied with that foolishness, Klaus later in the week ineptly clarified his words by saying: "ODS nemá například bývalého komunistického poslance jako regionálního lídra a nemá jako lídra ani syna bývalého člena politbyra KSČ," in a clear reference to the young Mlynář. That certainly gets my vote for idiocy of the week if not month.
Never mind that the young Mlynář grew up without his father, ignore the fact that the elder Mlynář was a reformer relative to many around him in 1968 and forget that the father and son's political opinions vary enormously. The issue is much more basic than that. Can you imagine being judged by what your relatives did in the past? Think about it for a few seconds.
Individuals should be judged as individuals, not as groups and not as members of this or that family. That is so obvious, it almost seems ridiculous to mention it, but clearly some people like Klaus are still out there with ideas of collective guilt and guilt by association.
Of course, these foolish statements by Klaus probably have more to do with the fact thatMlynář will go head to head with Klaus in Prague in the upcoming elections and that these two are theoretically seeking the same "right-orientated" voters. Klaus is desperate to have a good showing in Prague, to counter his North Moravian defeat to Zeman in 1996. This is nothing more than a sad attempt to smear Vladimír Mlynář in the Prague campaign.
Sadly, however, it shows something more. Klaus is insulting the intelligence of the voter in the Czech Republic. Klaus obviously thinks people are pretty stupid if he believes such a weak family link will change voters' opinions.
I cannot imagine that anyone saw this as anything else other than a pathetic attempt to bring the sins of the father upon the son. People will see right through this weak smear, and, insulted, they will further turn away from Klaus.
If it wasn't clear enough before hand, it certainly is now: Klaus has lost his touch. He used to be more politically skilled. He used to be a better communicator who did not often sink to this kind of cheap stunt. The strain of losing power has obviously injured his judgement.
Pomník pilotům, padlým v zahraničí za druhé světové války
Brno 15.4.1998
Na mého přítele, poslance Roberta Koláře z Prostějova, se obrátili představitelé 21. odbočky Svazu letců ČR o pomoc při výstavbě památníku čs. letcům padlym ve druhé světové válce.
Město Prostějov bylo vybráno proto, že zde byla po první světové válce zřízena 1. letecká škola v tehdejším Československu. Většina těchto letců, kteří tuto školu do roku 1939 absolvovali, odešla po nacistické okupaci Československa za hranice do Polska, Francie, Británie a SSSR. Odešlo více jak tisíc letců a padlo více než 600.
Krátce po druhé světové válce byly do Československa převezeny urny s prstí z hrobů padlých letců, avšak nikdy nebyly pietně uloěeny na památných místech, kde by si další generace mohly připomenout jejich hrdinství. Většinu uren si převzali pozůstalí, některé byly uloženy na Olšanských hřbitovech v Praze. Zbylých 98 uren, které jsou skladovány, chtějí členové 21. odbočky Svazu letců ČR uložit důstojně tam, kde se tito letci naučili létat.
Vzhledem k tomu, že již byly zahájeny stavební a ostatní práce a sponzoři se nehrnou, věnoval Kolář nějaké vlastní peníze, přislíbil letcům pomoc a převzal nad celou akcí záštitu. Předpokládaný termín odhalení pomníku je 20.6.1998 za účasti 40 příslušníků RAF z Velké Britanie, 30 legionářů, vojenskych leteckých přidělenců a hostů.
Protože se na tyto lidi poněkud zapomínalo, chtěl bych této věci také pomoci a prosím také čtenáře tohoto listu, o finanční příspěvek na tento pomník. Věřím, že se podaří celou akci úspěšně dokončit a že uživatelé internetu se také připojí k těm, co chtějí pomoci. Celková částka, kterou je potřeba shromáždit, činí cca 360 000 Kč.
Můžete se obrátit buďto na mne, nebo přímo na
Svaz letců ČR
předseda odbočky č.21
Mgr Boleslav Povolný
Mánesova 8
Prostějov
Rozhodl jsem se, že na tuto akci věnuje moje firma Davay Communications s.r.o 20 000 Kč
Kdo se přidá?
S pozdravem
ředitel firmy
mjandora@davay.cz
Úvodem bych rád uvedl, že mám 3 sourozence v zahraničí, 4 sourozenec zemřel v USA - to proto, abych nebyl podezříván z odporu k někomu, kdo odněkud přišel. Naopak.
Ivan Kytka se mi jako zpravodaj z Londýna velice líbil a jeho volbu jsem považoval za šťastný tah. Třeba jím ještě jednou bude. V současné době, ale považuji zpravodajství ČT za nepříliš vydařené.
1) V zemi, která se velmi pracně potýká s politickou ekologií, nemůžeme ignorovat místní "politické" zvyky z komunistického marasmu na úkor třeba i objektivních problémů ekologie prostředí. Nepovažuji ekologii za druhořadý problém, nicméně tuto zemi, podle mého názoru, svírají ještě problémy podstatnější. Obrazně řečeno, nelze si stěžovat v trestném táboře Jáchymova, že nejsou upraveny záhony.
2) Většina občanů této země prošla pětačtyřicetiletým demoralizačním táborem komunismu a jako tak dlouze odsouzení se také často chovají. Umí posílat "koníky", tlouct morseovku na topení, křičet do záchodu a podplácet bachaře. S ohledem na rozpad tábora je třeba denně zápasit o morálku. V politice, ekonomii, ekologii. Patří pak k povinnostem takového media, jako je veřejnoprávní TV, pomoci odhalovat vše, co se děje bezprávně, amorálně, podvodně, apod. už proto, že politická moc, dle místního zvyku, bývá hnací silou k vytváření nelegálních spletenin vztahů, na jejichž konci je touha po bohatství či vlivu.
3) Zpravodajství ČT, je pro mě institucí číslo jedna, která může v oblasti "hlídacího psa" demokracie sehrát klíčovou roli. S ohledem na předchozí bod se domnívám, že na rozdíl od zemí se stabilizovanou demokracií, u nás je třeba, aby to byl pes nejen cvičený, ale i tak ostrý, že budí přiměřený respekt.
4) V zemi, kde se prokázalo že velká část privatizace byla živelným kradením, kde justice nemůže importovat spravedlivé a zodpovědné soudce ( patří z většiny taktéž k "recidivistům"), kde media se učí být, čím být mají, nelze předpokládat, že zpravodajství TV bude jediné nezasažené. Ale s ohledem na jeho efektivnost, na jeho hlídací moc se jedná o jeden z nejůležitějších elementů na kterém závisí, zda - li a jakou demokacii v této zemi budeme mít.
Pár slov k rozhovoru s p. Kytkou: Souhlasím, že ČT by neměla vysílat nepodložená obvinění. Doufám, že to v žádném případě neznamená, že se ráda vyhne jakýmkoli obviněním. Umím si představit, že Radě, delegované bohužel politickými stranami, by se to mohlo zdát "spravedlivé".
Sledování politiků v regionech a co vznikne ze setkání s obyčejnými lidmi - doufám neznamená, že budeme sledovat procházky politiků v bílých přilbách po halách továren. Jsem tím ještě poměrně nasycen.
Sledovanost zpravodajství je v současné době kolem 20%, jak píše p. Kytka, ale myslím, že na objektivní čísla musíme počkat, až se (doufám že brzy) uzdraví pan prezident.
K faktu, že p. Kytka zatím propustil jen jediného zaměstnance, jak píše, předpokládám, že ho vedlo pouze obtížné shánění nových kvalifikovaných pracovníků.
Metaforu, že lidé jsou zvyklí na diskotékovou hudbu a teď dostávají Mozarta, bych rád upravil v zásadním ohledu: My, koncesionáři, si sami posoudíme, zdali došlo ke kvalitativní změně a jaké. Podle tohoto způsobu bychom mohli být časem označeni za hloupý národ s výborným zpravodajstvím. Umělcům se takový stav skutečně může přihodit, že jsou dobou a národem nepochopeni. TV zpravodajství ne.
Že se "lidi v ČR " neumějí soustředit je zhruba stejná teze, jako že emigranti jsou jen na peníze.
Nechtěl bych upřít p. Kytkovi právo na čas, kdy se seznámí se všemi podrobnostmi své nové práce. Nicméně jeho spokojenost se současným stavem zpravodajství rozhodně nesdílím.
Myslím si, že je třeba diskutovat o téhle problematice v ČR, je to jedno z témat, které se podle mého názoru mělo diskutovat dávno a pořádně. Ovšem i v denním tisku. Ten se mezitím z plenek kolchozismu dostal do závislosti na vydavatelích a je otázka, zda li se tam někdy takové diskuse povedou.
Tohle je právě, podle mě, ten báječný dar svobody, kterou Internet nabízí. Otázkou zůstává, budou li aspoň někteří lidé schopni ji využít.
S ohledem na prťavost Čech ( což je často nevýhodou - demonstrující učebnicový provincionalismus) - může mít Internet naopak větší vliv, než v zemích velkých.
Ferdinand Kokoška a úpadek České republiky
Jak mezi ceskym lidem vseobecne znamo, dotycny Kokoska se vyskytuje v prve kapitole Haskova "Svejka", kde Svejk pani Muellerove objasnuje, ze pripadne zabiteho sberatele psich hovinek by v zadnem pripade "nebylo skoda". Na Ferdinanda Kokosku si vzpomenul nemecky zurnalista Erich Wiedemann, ktery v clanku pro renomovany nemecky tydenik "Der Spiegel" (16/98) medituje o soucasnem upadku CR v clanku nazvanem "Z premianta poslednim zakem ve tride".
Zatimco treba kanadsky zurnalista se nadchne krasou prazskych secesnich, moderne a vkusne restaurovanych, kavaren, ktere mu pripadaji tez velmi cenove prijatelne, ci velmi objektivne referuje o ekonomickych skandalech republikanske strany Miroslava Sladka (uvedene dva clanky se objevily v poslednich dnech v prestiznim torontskem deniku "The Globe and Mail"), pan Wiedemann je fascinovan postavou novodobeho Kokosky, pana Frantiska Stastneho. Tento mlady podnikavy muz pojizdi po Praze na kole, na kterem ma namontovany patentovany dvoutaktni sberac psich hovinek. Pan Stastny patri k tem stastnejsim v soucasne ceske mizerii; coby soukromy podnikatel vydela celych 11 000 Kc mesicne, coz zurnalista hbite a spravne prepocita na 600 DM. Kdo zna zaneradenost prazskych chodniku, musi uznat uzitecnost tohoto zamestnani. Pan Stastny dle clanku posbira na ulicich prazskeho Stareho Mesta 35 kilo psich vykalu denne.
Ano, Nemci jako maloktery narod znaji "Svejka", i kdyz jen ve velmi nedokonalem predvalecnem prekladu (sepsal jsem na tema prachbidneho nemeckeho prekladu "Svejka" pred lety dlouhy elaborat, ktery nikdo nechtel uverejnit). Tak ci onak, obraz, ktery o CR techto dnu sepsal nemecky zurnalista casopisu "Der Spiegel" je ponury a nepresny. Dodal bych, ze je az arogantne urazlivy. Prave v casopisu "Der Spiegel", ktery casto uverejnuje zajimave a zasvecene clanky o CR, bych podobnou povrchni reportaz necekal.
Krome fascinace nad uspesnym podnikatelem panem Stastnym, se docteme, ze cesky model transformace je u konce, thatcherista Vaclav Klaus privedl vlastni hospodarsky zazarak k bankrotu, ceska ekonomika je na sestupu, hrozi vysoka inflace a nezamestnanost se rychle zvysuje. Zatimco nyni se nezamestnanost pohybuje kolem 6 %, o Vanocich by jiz mohla byt dvakrat vyssi dle nazoru knizete Karla Schwarzenberga. Ceskou republiku ceka sedm, ne-li vice hubenych let. Sanace ceske republiky nezasahla jeji nemocne jadro. Pod premalovanou fasadou zapomneli reformatori odstranit starou rez. Z ekonomiky by chtel udelat sefovskou zalezitost prezident Vaclav Havel, ale ta potrebuje odbornika, ne basnika a myslitele. Clanek v "Der Spiegel" tvrdi, ze na prikladu kladenske Poldi lze dokumentovat , ze Klausova zasada nerozlisitelnosti cistych a spinavych penez zpusobila nejen vazne moralni, ale i materialni skody.
A tak dale, v podobne ponurych barvach, az na optimistickeho sberatele psich vykalu, ktery si vydela pry vice nezli nemocnicni lekar ci profesor literatury tesne pred penzi.
Potesilo me, ze v "Lidovych novinach" (Miroslav Motejlek, 16. 4., "Unahlene zavery casopisu Der Spiegel") se objevila polemika s timto tendencnim clankem.
I cesky zurnalista souhlasi s tim, ze Klausuv ekomicky model transformace se nevyvedl. Ale to jeste neznamena, pise Motejlek, ze Klaus privedl vlastni hospodarsky zazrak k bankrotu. Tez vubec neni jiste, ze nezamestnanost bude koncem roku 12 %, i kdyz si to mysli knize Schwarzenberg. Vyrok o sedmi ci vice hubenych letech maji dle Motejlka vyslovovat hvezdopravci, ne seriozni novinari.
Klausuv vyrok o nerozlisitelnosti cistych a spinavych penez je zajiste sokujici, ale co ma tento vyrok spolecneho s kladenskou Poldi? Dle Motejlka: "Majitel Poldi Vladimir Stehlik byl prece podnikatel, ktery proste nestacil na velkou firmu a v dusledku toho zacal jednat neverohodne. To je vse."
Zde vsak nutno pro zmenu souhlasit s upozornenim nemeckeho zurnalisty na naproste fiasko teto privatizace. Pan redaktor Culik zastava nazor, ze za pripad Poldi Kladno opravdu stoprocentne muze Klausova vlada, jak o tom psal Václav Žák v závěru těchto BL ze 17. prosince 1996 a pak v delším článku o české privatizaci znovu v srpnu 1997. (Jan Čulík psal o privatizaci Poldi Kladno takto.) Dle zpravy CTK (Lidove noviny, 2. 4. 1998) za neuspesnou privatizaci Poldi muze chybne privatizacni zadani, nevule Fondu narodniho majetku a hospodareni Vladimira Stehlika. K tomuto zaveru dosla zaverecna zprava snemovni vysterovaci komise ke zjisteni podminek privatizace a ekonomickeho fungovani Poldi. V dnesni kladenske Poldi, jak clanek v "Der Spiegel" tristne uvadi, je zamestnano 50 z byvalych 20 000 zamestnancu, kteri dohlizeji na to, aby se na pozemku prilis nekradlo a aby sklepy objektu nezatopila voda.
Je mozno souhlasit s kritikou Vaclava Klause, ktery dle Motejlka coby velky knihomol znal ekonomicke modely, ale nevedel a snad dodnes nevi skoro nic o realne, zejmena podnikove, ekonomice.
Ale to vsechno jeste nevede k Wiedemannove zaveru, ze ekonomiky Polska a Slovenska jsou dnes mnohem uspesnejsi nezli CR. Wiedemann ke srovnani pouzil tempo ekonomickeho rustu. Staci poukazat na soucasnou nezamestnanost a deficity statnich rozpoctu jednotlivych statu, jak na to upozornuje Motejlek, a srovnani vyzni pro CR podstatne jinak.
Weidemann nakonec ani toho "Svejka"moc dobre nezna. Aby vysvetlil Svejkuv nazor, ze Ferdinanda Kokosky by nebylo skoda, prichazi s touto "pozoruhodnou" uvahou. "Chtel (tj. Svejk - AZ) timto vyrokem vyjadrit, ze neni zapotrebi truchlit pro prislusniky takovychto nizkych spolecenskych vrstev". Svejk mohl mit Ferdinanda Kokosku v proste osobni nelibosti, ale zajiste to nebyl spolecensky snob.
Doufejme, ze se dockame v renomovanem tydeniku "Der Spiegel" lepsich clanku o CR. A tez doufam, ze se nemecti navstevnici CR vrati do sve vlasti s kladnejsimi dojmy nezli pan Wiedemann. Proc by jinak navstevovali nemecti turiste Prahu a jina mesta CR v tak velkem poctu?
