Co je nového v České republice

Výběr textů z posledních dní:

Pokračujeme v dokumentaci historie krádeží čelných českých deníků: Zemědělské noviny

Ve předvčerejším vydání Britských listů hájil privatizaci deníku Rudé právo Pavel Dostál, poslanec za ČSSD. O privatizaci deníků Rudé právo a Mladá fronta psal v dvouměsíčníku Listy Jiří Vančura, článek jsme zveřejnili i v Britských listech. O ukradení těchto deníků se hovořilo v pořadu Netopýr České televize v září 1997. )

Mezi stranickými a mládežnickými novinami, které měly skončit v majetku demokratického státu, avšak byly ukradeny jejich redaktory, jsou nejen Mladá fronta (Dnes) a (Rudé) Právo, ale také Zemědělské (Zemské, ZN) noviny.

Před vytunelováním velkých deníků se nenašla obrana, ale jen proto, že se nikdo nepostavil proti. Naopak, krádeže deníků umožnily pomoc a souhlas nejvyšších politických představitelů České republiky, Syndikátu novinářů, Poštovní novinové služby (PNS) a dalších.

Když se dnes začínají odkrývat velké privatizační skandály nedávné minulosti, o tunelování novin se mlčí - novináři by totiž museli také obvinit a pošpinit sami sebe.

Jak to bylo se Zemědělskými novinami

Případ Zemědělské noviny začal počátkem roku 1991. Státní podnik, který vydával noviny ZN, se vyčlenil z bývalého vydavatelství Rudé právo a přešel pod působnost ministerstva zemědělství.

Tehdejší redakce ZN, kterou vedl šéfredaktor Petr Schoenfeld (mimochodem, jeho strýc je Pavel Tigrid) se stále více dostávala do konfliktu s ministrem zemědělství Bohumilem Kubátem. Zatímco levicové ZN stály na straně zemědělských velkopodniků se starým socialistickým managementem, ministr zemědělství Kubát usiloval o vrácení zemědělského majetku včetně půdy původním vlastníkům. Podporoval vznik soukromého zemědělství.

V konfliktu mezi pravicovým ministrem Kubátem a levicovým osazenstvem Zemědělských novin podpořila levicovou redakci ZN celá řada spíše socialisticky orientovaných politků jako byl Petr Pithart, Marián Čalfa, Pavel Rychetský, Miloš Zeman.

Redakce ZN se rozhodla převzít dosud státní zemědělský deník do vlastní správy. Redaktoři vytvořil tzv. První zemskou akciovou společnost zaměstnanců ZN a chtěli, aby deník převzala do vlastní režie.

Když se ministr Kubát dozvěděl, že redakce se chce dosud státního deníku zmocnit, začal ihned jednat. Jmenoval ředitelem státního podniku ZN Ratibora Majzlíka. Ten musel ihned anulovat sdělení obchodního ředitele ZN Bráty, že od 1. dubna 1991 nebude už deník ZN vydávan státním podnikem ZN, ale že deník přejde do správy a do vlastnictví soukromé První zemské akciové společnosti zaměstnanců. První zemská akciová prostě oznámila PNS, že od 1. dubna 1991 bude dosud státní deník ZN vydávat ona, nikoliv stát, a basta.

Ratibor Majzlík jednal s představiteli První zemské akciové společnosti a bylo mu jasné, že státní podnik ZN všichni zaměstanci opustí k 31.3.1991. Byly připraveny i jejich výpovědi.

Aby stát mohl vydávat Zemědělské noviny i po 31.3.1991, našel Ratibor Majzlík nového šéfredaktora a společně narychlo začali dávat dohromady novou redakci.

Mezitím vznikla v Zemědělských novinách - které ovládali lidé z První zemské akciové společnosti - i v jiných sdělovacích prostředcích mediální kampaň, v níž se útočilo na ministra zemědělství Kubáta. Byl kritizován, že se prý staví proti svobodě tisku a chce sám vydávat noviny, které mají být hlásnou troubou státu.

Nikdo však nikomu nebránil vydávat žádné nové noviny. Ministr Kubát se stavěl proti zneužití ochranné známky Zemědělské noviny, proti převzetí čtenářského kmenu tohoto deníku a inzerentů.

Nová, soukromá, redakční akciová společnost však skutečně převedla veškeré dosavadní smluvní vztahy s distributorem - PNS - na sebe, ukradla i inzerenty a čtenáře ze státního podniku. Nechala státu jen prázdnou slupku, s počítači, s kancelářským a novinovým papírem. Politikové, jako byl Petr Pithart, nechtěli pochopit, že státní Zemědělské noviny byly nově zřízenou soukromou akciovou společností bezostyšně vytunelovány.

Rychle utvořená nová redakce státem legálně vlastněných Zemědělských novin pracovala na prvním, dubnovém čísle vlastního periodika, aby PNS mohla čtenářům nabídnout v dubnu 1991 také deník Zemědělské noviny, vlastněný, jako dosud, státem. Během přípravy tohoto 1. vydání náhle oznámil 31.3. 1991 redakci státního deníku ZN ředitel tiskárny Česká typografie Jan Urban, že zastavil výrobu státních ZN po zásahu předsedy Syndikátu novinářů Rudolfa Zemana. Nově vzniklá redakce státních Zemědělských novin - ve správě Ratibora Majzlíka a pod vedením šéfredaktora Pavla Kačera - byla v novinářských i v politických kruzích velmi nepopulární. Novináři jí zazlívali, že žurnalistům kteří si státní ZN ukradením "zesoukromnili", jaksi "nepřejí, aby si přišli na svý".

1. dubna 1991 tedy vyšly už jen ukradené, Českomoravské Zemědělské noviny, které připravila k vydání První zemská akciová společnost. Předplatitelé pak automaticky dostávali už tyto ukradené noviny, přestože si předplatili noviny státní.

Za ukradenou značku, kmenové čtenářstvo a distribuci ZN nikdo státu nikdy nic nezaplatil.

Osud "Kubátových", státních Zemědělských novin byl pak následující. Po řadě jednání se podařilo obnovit vydávání Zemědělských novin ve státním podniku nejprve jako týdeník, později se z tohoto státního periodika stal deník. Noviny však neměly šanci obstát, protože byly de facto novým titulem. Reklamní kampaň, kterou financovaly, paradoxně přinesla další čtenáře ukradeným Zemědělským novinám. Lidé si totiž většinou oba tituly pletli. Soudní žaloby na tuneláře neměly úspěch.

Že nešlo při ukradení státních Zemědělských novin o svobodu tisku, ale především o peníze, o tom svědčí skutečnost, že ukradené Zemědělské noviny byly brzo poté prodány německému nakladatelství Verlag Bohemia z Koblenze.

Každý zaměstnanec Zemědělských novin si v březnu 1991 mohl za tisíc korun za akcii koupi až 60 akcií První zemské akciové společnosti. Když byly noviny později prodány Němcům, vyplácelo se 675 marek za jednu akcii. Nebyl to špatný obchod: ukradené noviny přinesly vlastníkům z redakce dvanáctkrát vyšší zisk, než kolik za koupi zcizeného majiteku redakční kolektiv původně zaplatil.

Konflikt mezi Pithartem a Kubátem (nejen o Zemědělské noviny) vedl k několikanásobným neúspěšným snahám premiéra Pitharta odvolat ministra Kubáta z vlády. Lobování Petra Pitharta pro První zemskou akciovou společnost nelze popřít - viz jeho dopis z 27. března 1991 ministru Kubátovi.

Dokument: 3. června 1991: Ministr Kubát jmenuje Pavla Kačera ředitelem ZN

Václav Žák

Právo 20. května 1998

V LN začaly vycházet na pokračování úryvky z pamětí Martina Fendrycha, bývalého náměstka ministra vnitra. I z několika úryvků lze usoudit že půjde o zajímavé, i když dost smutné čtení. Autor ukazuje, sice asi nechtěně, zato velmi přesvědčivě, že lidé, v jejichž rukou se na několik let ocitly silové instituce státu, neměli - až na dobré úmysly - elementární předpoklady k jejich řízení.

Za pozornost zvlášť stojí pasáž, v níž líčí, jak se ministr Ruml připravoval na pořad veřejnoprávní(!) televize Aréna. Připomeňme, že podle zákona má televize mj. "poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů". Podle Fendrycha otázku, na kterou měl ministr Ruml v Aréně odpovídat, připravoval v předstihu jeho tým! To je závažná degradace televize. Ukazuje názorně, že ředitel Mathé, který řídil televizi v mnoha ohledech velmi dobře (důkazem je např. podíl ČT na filmu Kolja), politickou publicistiku nezvládl. Pořady, v nichž si politikové vymýšlejí otázky, které mají obhajovat, nejsou žádným příspěvkem k objektivní informovanosti veřejnosti, jsou pouhou propagandou.

Nedávno Rada ČT zvolila nového ředitele, 28-letého Jakuba Puchalského. Ten v ČT provedl celou řadu změn. Vedoucí, který vyměňuje podřízené bez toho, že v instituci sám pracoval, jedná na základě informací předávaných z doslechu. Nutně pak dělá chyby. V ČT vládne značné rozčarování. Mnozí zaměstnanci sledují s pochybami - podle nich - amatérské počínání nového vedení.

Při volbě tak mladého vedení lze očekávat počáteční chyby a tápání. Ovšem alespoň někteří noví pracovníci si přinesli západní zkušenost oddělení žurnalistiky od politiky - a narazili za zažrané zvyky "Czech made".

Nedávno se v deniku Britské listy, vydávaném na Internetu, objevil článek Andrew Stroehleina, vedoucího pořadu "21", o tom, jak si tiskový mluvčí Ministerstva obrany vynucoval, že ztrátu dokumentů Vojenského obranného zpravodajství přijde z ministerstva do televize někdo vysvětlovat pouze tehdy, nebude-li ve studiu poslanec ČSSD Bašta! A. Stroehlein na tyto praktiky odmítl přistoupit a zveřejnil je. Prohlásil, že bude veřejnost informovat, jak politici reagují na pozvání ČT k rozhovoru. Okamžitě se začaly dít věci. Jeho nadřízený, který mu funkci nabídl, mu zakázal publikovat bez předchozího souhlasu! Jinými slovy, televize hodlá tajit, kdo na ni vyvíjí nátlak.

Praktiky, kdy si politici a jejich zástupci diktují podmínky, za kterých jsou ochotni do studia přijít nebo nepřijít, jsou naprosto nepřijatelné. Ukazuje to na selhání celého mechanismu kontroly. Rada ČT televize má zvolit vedení a pak analýzou vysílání kontrolovat, jak ČT plní funkce určené zákonem. Místo toho se vměšuje do chodu televize, jedná s podřízenými pracovníky ČT, atd. Stálá parlamentní komise pro sdělovací prostředky má zase dohlížet na funkci rad. Místo toho její předseda Kasal (KDU-ČSL) hrubě zasahuje do chodu televize, bez věcných podkladů kritizuje vysílání, ať to bylo v případě povodní nebo lidovecké konference, na níž děkan Mlčoch přednesl plán nápravy špatné privatizace.

Teď si parlamentní komise předvolává ředitele televize, po 6 týdnech jeho uvedení do funkce! Dokud ČT zobala politikům z ruky, dokud si štáby ministrů vymýšlely otázky, které jim televize dávala, ředitel televize před poslance zván nebyl. Najednou, když se televize konečně začíná chovat tak, jak jí zákon ukládá, předvolán je.

To je důvod ke znepokojení. Doufám, že ředitel tlaku nepodlehne a poslance vykáže do patřičných mezí. Doufám, že vedoucí pracovníci televize pochopí, že prodají-li postavení za princip, prodávají tím zároveň svoji duši. Politici stojí o propagandu, objektivita je nezajímá. O to víc by však měla zajímat nás, občany. Měli bychom pečlivě sledovat, jak se případ bude vyvíjet dál, a být připraveni dát hlasitě najevo nesouhlas, bude-li se parlament snažit samostatnost televize omezit.

Jde skutečně o vážné věci: demokracie funguje spolehlivě pouze tehdy, mohou-li občané rozhodovat na základě spolehlivých informací. Na základě propagandy se kvalitně rozhodovat nedá, to jsme snad už poznali. Účet za stovky miliard, které náprava chyb transformace bude stát, budeme platit my a naše děti.

(Soudě podle tohoto textu, který dostaly BL přímo od autora, v Právu Václavu Žákovi přepsali v tomto článku první větu: místo "V LN" otiskli jen obecnou formulaci "V novinách". To asi proto, aby si náhodou nějaký čtenář Práva místo tohoto deníku jednou nekoupil Lidové noviny a třeba k nim nepřešel od Práva? Je to teda malicherná cenzura. JČ)

From: Pavel Vachtl

Vazeny pane Culiku,

chtel bych rici, ze v Britskych listech pravdepodobne vznikla jakasi mylka o me ucasti v techto peticich (viz napr. nedavny clanek pana Jirovce v BL, kde mluvi primo o mne jakozto autorovi petice).

Ja se s temito peticemi panu Seba, Horejsiho atd. samozrejme naprosto ztotoznuji, nicmene jsem nemel tu cest byt jakkoliv pri jejich vzniku.

Pouze jsem podobne jako Vy ponekud prispel k jejich rozsireni na Internetu prostrednictvim mailu (az mne nekteri lide zacali asi povazovat za spammera :-)) a webove rubriky AmberZinu Occamova Britva.

Pripadne ohlasy a podpora tedy chodi nikoliv na mou adresu, ale hlavne na adresy sedmi hlavnich iniciatoru petice.

Nepochybuji o tom, ze tyto petice maji uvnitr vedecke obce naprosto vetsinovou podporu, sam jsem se setkal pouze s nekolika hlasy proti (byli to totiz naprosto skalni klausovci, kteri si odvykli pouzivat rozum :-)).

Rekl bych, ze na tuto situaci jiz zacala reagovat napr. Unie svobody prostrednictvim sve "Sekce prirodnich a technickych ved".

To, ze vedecka obec vypada presto zatim celkove navenek pasivne, je myslim spise zpusobeno jistou unavou, letargii a take vysokym prumernym vekem vedcu.

Nicmene myslim, ze ohlasy na tuto akci budou a zrejme budou chodit i napr. na adresy politiku, ktere jsou prilozeny v textu. Pokud vim, pak napr. pan dr. Sebo jiz nekolikrat v televizi byl a nemusel mit pritom za sebou ani zadnou petici.

Diky.

S pozdravem

Pavel Vachtl

Peter Sebo

Vazeny pane Culiku,

Tento otevreny dopis politikum z 18. kvetna sel pres spravce site po vsech nam znamych akademickych institucich v CR po e-mailu. Krome toho jsme jej osobne poslali asi 80 "aktivistum, ktere ja eviduji z nejruznejsich instituci v CR. Dale jsme poslali text do redakci nejvyznamnejsich medii a osobne asi 20 poslancum. Dale pak 4 hlavnim (statotvornym) parlamentnim stranam.

Pokud jde o ohlasy na nase aktivity:

Prvni vyzvu z unora 1997 podepsala rada (40) vyznamnych badatelu z celeho spektra badatelskeho vyzkumu CR.

Petice do parlamentu vloni v prosinci pred hlasovanim o rozpoctu kolovala a byla odesilana z ruznych parcovist AV CR a VS ruzneho zamereni:

- AV CR: UTAM, FZU, ISI Brno, UACh, FU, UEB, PU, UMBR, UCHP, MU, UIVT, GLU AV CR, UTM AV CR Plzen, UOChB, GFU AV CR;

ostatni: ChF VUT Brno, 1. LF UK, FF UK v Hradci Kralove, MFF UK, KGM PrF UK, KMG PrF UK, ZCU Plzen, FJFI CVUT, FD CVUT, Cesky Geologicky ustav)

Jenom v nasem arealu ji podepsalo 250 lidi, kolik dalsich to bylo jinde nevime. Nicmene, predseda peticniho vyboru PSP nam osobne odpovedel.

Pokud jde o tento treti otevreny dopis z 18. kvetna, je opet o tom samem, co ty predesle, az na drobne variace.

Jde nam o to neustale na toto tema zivit verejnou diskusi az se problem dostane nasim politikum pod kuzi. Zatim je predcasne hodnotit jeho ohlas.

Ja osobne dostavam denne radu zadosti o zaslani originalniho textu a verim, ze Ti, co si jej vyzadali jej pak po vetsine take odeslou do sekretariatu prislusnych stran, nebo jej alespon vmetou do obliceje nejakemu kandidatovi na poslance na predvolebnim mitingu.

Zadnou formalni evidenci ohlasu ale opet nevedeme. Zatim mohu jenom rici, ze se k tomuto tretimu dopisu prihlasili jenotlivci z techto instituci:

- Ustav fyziky materialu, Entomologicky ustav, Matematicky ustav, Ustav jaderne fyziky, Ustav fyziky plazmatu, Institute of Scientific Instruments Brno

Velike spouste (cca 80) dalsich "provednich aktivistu", kteri se nekdy projevili na diskusnim foru CZECHSCI, dostali dokument primo a verime, ze alespon cast je svym politikum predhodi.

To jak to delame, je jiste kritizovatelne. Nasim prvotnim ukolem, za ktery si nas danovi poplatnici zivi, je ovsem slusna vedecka prace a ne politika.

My delame na co nase ubohe sily staci. Pokud chce v tomto state clovek provozovat nejakou experimentalni vedni disciplinu na trochu slusne urovni, tak je kazdodennim soubojem s realitou teto zeme a hlavne zapasem o sve osobni a vedecke preziti tak znaven, ze mu na organizovani neceho opravdu masoveho nezbude moc sil.

Proto se omezujeme na sireni petic a dopisu hlavne po Internetu a postou, novinami a skutecne hnuti nezakladame. Obavame se ztraty efektivnosti, formalizace cele veci a neunosne caso-pracovni investice.

Totiz pro verejnou angazovanost pak cloveku nezbude cas produkovat slusnou vedu a publikace a pak nedostane ani ty male granty, ktere tady v Cechach rozdelujeme, a je vyrizeny.

Muze laborator rozpustit, protoze zadne institucionalni penize na vedu v AV CR nemame.

Nasim tajnym pranim neustale je vyvolat retezovy vznik podobnych aktivistickych skupinek, jako je ta nase, ve vsech vyznamnejsich vyzkumnych centrech. Zatim to uplne tak nefunguje.

Domnivam se, ze roli hraji dva faktory:

1/ V kazdem centru musi vzniknout vhodne krystalizacni jadro alespon nekolika iniciativnich jedincu, jez maji energii a silu na aktivitu nad ramec kazdodenni starosti o vlastni biftek. K tem se pridaji posleze dalsi.

2/ Mnoho dobrych badatelu u nas tu silu jiz nema, a hlavne je nakazeno morem minule zkusenosti, ktera veli nevycuhovat z rady. Zivot je naucil...

Treba ale neni vsem dnum konec.

Peter Sebo, PhD

Cell and Molecular Microbiology Division

Institute of Microbiology

Czech Academy of Sciences

Videnska 1083

Czech Republic

phone: (4202) 475 2762

fax: (4202) 472 2257

e-mail: sebo@biomed.cas.cz

privat: (4202) 617 102 92

From: Public Relations MV public@mvcr.cz

Koncert se kona 31. kvetna 1998 ve 20.00 hodin v Obecnim dome - Smetanove sini v ramci Mezinarodniho hudebniho festivalu Prazske jaro.

Ucinkuji: Hudba Hradni straze a Policie Ceske republiky

Soliste: Lucie Bila - zpev, Josef Hala - klavir

Dirigent: Libor Pesek

GEORGE GERSHWIN - 100 let vyroci narozeni

Program