 |
|
Prosím, podpořte stížnost na protidemokratický zvrat v České televizi, zaslanou Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Pište na adresu office@odihr.osce.waw.pl, nebo můžete faxovat na číslo 00 48 22625 4357. Přímá e-mailová adresa Stefana Krause z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, který přijede do Prahy 27.5. monitorovat předvolební kampaň a volby, je krauses@ibm.net. JČ.
Co je nového v České republice
Výběr textů z posledních dní: Následující projev byl zapsán v pátek 22. května 1998 do záznamu amerického Kongresu péčí poslance Christophera H. Smithe, spolupředsedy (amerického) výboru pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Rasová nesnášenlivost v České republice - poslanec Christopher H. SmithRozšíření projevu - 22. května 1998
Poslanec Christopher H. Smithve sněmovně Reprezentantů
Pátek 22. května 1998
Pan Smith z New Jersey.
Pane předsedo, vstávám dnes, abych vyjádřil své hluboké znepokojení nad dalším zhoršením situace menšin v České republice. Od sametové revoluce je tato země svědkem násilných a někdy smrtelných útoků proti menšinám - jde o strukturu násilí, proti níž česká vláda nic nedělá.
Dovolte mi popsat nejnovější příklady této neomezované vlny brutality. 7. května byl ve stanici pražského metra pobodán skinheady Alžířan; následujícího dne se stali terčem útoku skinheadů také v pražském metru dva Indové. V noci ze 16. na 17. května byl zbit skinheady jeden Rom, a ponechán na silnici, kde ho posléze přejelo a usmrtilo nákladní auto. Minulý týden oznámili úředníci státní správy ve dvou odlišných českých městech - v Plzni a v Ústí nad Labem - plány na stavbu ghett. V Ústí nad Labem oznámily úřady otevřeně, že plánují postavit kolem činžáků, v nichž bydlí Romové, pět metrů vysokou zeď. Plzeňští činitelé charakterizovali svou oblast, která má být uzavřena zdí, jako místo pro "nežádoucí osoby" a použili přitom terminologii, podobnou výrazivu, jakého užívali nacisté. Bývalý český ministr vnitra Jan Ruml charakterizoval tyto plány jako "nepřípustné v demokratické společnosti".
Bohužel nejde o izolované incidenty. Loni v listopadu zavraždil jeden skinhead v Praze súdánského studenta Hassana Elamina Aldelradiho. V lednu byla vážně zraněna v Krnově súdánská žena, když byl Molotovovým koktejlem podpálen její domov. V únoru se stala terčem útoku další romská žena, Helena Bihariová. Byla zbita a donucena skočit do řeky Labe, kde se utopila. Začátkem března zaútočil v Děčíně na dva Romy muž s pistolí; jeden konžský lékař byl posléze zbit v městě Prostějov. Koncem března zaútočili skinheadi v Trutnově na židovskou manželskou dvojici. Všechny tyto útoky byly široce charakterizovány jako rasově motivované útoky.
Skinheadi zjevně se nemusejí obávat, že se budou muset ze svých činů zodpovídat. Česká vláda nepřesvědčila Romy, že české úřady učiní vše, co je v jejich silách, na jejich ochranu. Romové jsou stále méně ochotni jednoduše stát v nečinnosti, zatímco se příslušníci jejich rodin, jeden po druhém, stávají terčem útoků anebo jsou vražděni. Po celé řadě nedávných útoků proti Romům následovaly odvetné útoky od Romů. Zdá se, že se vláda zákona rozkládá ve vládu pouličního davu. Oficiální prohlášení, jako bylo prohlášení, které učinil 17. března nynější ministr vnitra Cyril Svoboda, napjatou atmosféru zhoršují. Pan Svoboda minimalizoval význam rasově motivovaného násilí, tvrdil, že nemá destabilizující vliv a pak obvinil nevládní organizace, že tím, že o tomto problému informují, zkreslují obraz České republiky.
K poslednímu odvetnému útoku Romů došlo před dvěma týdny ve městě Nový Bor, když dva Romové zaútočili na Miroslava Sládka, člena parlamentu, který se účastnil předvolební kampaně ve snaze o znovuzvolení. Sládek je předsedou nechvalně známé české "Republikánské strany", která požaduje, aby bylo přiznání romské etnické totožnosti považováno za trestný čin.
Sdělovací prostředky věnovaly dosti velkou pozornost skutečnosti, že dva Romové, kteří byli v tomto případě zatčeni, byli okamžitě omilostněni prezidentem Havlem. Je pochopitelné, že vyvolalo rozhodnutí prezidenta Havla kontroverzi. Domnívám se, že je jeho argumentace velmi zajímavá: podle mluvčí prezidenta Havla, nebyl český prezident přesvědčen, že místní policie vyšetří záležitost nestranně. Konstatovala zejména, že policie vylíčila události tak, jak je vylíčil pan Sládek, této verzi událostí však odporují jiní očití svědkové. Mluvčí také konstatovala, že organizace na obranu lidských práv informují o tom, že policie v této oblasti zásadně nevyšetřuje a úspěšně nestíhá rasově motivované útoky proti Romům.
14. května se vložil do této závažné záležitosti český parlament a vyjádřil ohledně útoku na Sládka znepokojení. Dokonce požadoval, aby ministerstvo vnitra vyšetřilo útok dále, ve snaze zjistit, zda šlo o plánovaný útok. Samozřejmě, proti Sládkovi nemělo být užito násilí. Ať jsou Sládkovy názory jakkoliv nechutné a odporné, má na ně právo. Nechápu však, proč český parlament - který mlčel, když docházelo k útokům na Romy, a dokonce byli vražděni - rozhodl vyjádřit tímto způsobem své znepokojení. Většina české vlády zůstala nápadně zticha ohledně nedávných rasově motivovaných útoků od skinheadů; zdá se, že v každém případě neřekl český premiér k této věci nic. Namísto toho byla vyslána Monika Horáková, romská zástupkyně v nedávno vytvořené meziministerské komisi pro romské záležitosti, aby přesvědčovala Romy, aby nebrali záležitosti do vlastních rukou. Horáková však nemůže být v konečném důsledku úspěšná, pokud nebude mít plnou podporu celé vlády.
Pane předsedo, česká vláda by neměla čekat až na dobu po červnových volbách, aby začala reagovat na rasově motivované násilí. Jak běží čas, mohlo by dojít k dalším nevinným ztrátám na životech. Všichni členové vlády by měli rozhodně odsoudit činy těchto odporných skinheadů; zejména ministerstvo vnitra by mělo jednoznačně prokázat, že usiluje o to, že pachatelé těchto činů budou chyceni, stíháni a odsouzeni. A diskriminační český zákon o občanství, který nadále telegrafuje zprávu, že Romové nejsou v České republice žádoucí, musí být pozměněn.
Zasláno od:
Erika B. SchlagerCounsel for International Law Commission on Security and Cooperation in Europe Room 234, Ford House Office Building Washington, DC 20515 tel.: 202-225-1901 fax: 202-226-4199 e-mail: Erika.Schlager@mail.house.gov http://www.house.gov/csce/ From: Erika SchlagerSubject: Congressional Statement on Czech Republic
The following remarks were entered into the U.S. Congressional Record by Congressman Christopher H. Smith, Co-Chairman of the Commission on Security and Cooperation in Europe, on Friday, May 22, 1998.
RACIAL INTOLERANCE IN THE CZECH REPUBLIC -- HON. CHRISTOPHER H. SMITH(Extension of Remarks - May 22, 1998)
[Page: E968]
HON. CHRISTOPHER H. SMITH
in the House of Representatives
FRIDAY, MAY 22, 1998
Mr. SMITH of New Jersey.
Mr. Speaker, I rise today to express my profound alarm at the futher deterioration of the situation for minorities in the Czech Republic. Since the Velvet Revolution, that country has witnessed violent and sometimes deadly attacks against minorities--a pattern of violence which is not being addressed by the Czech Government.
*Let me describe the most recent examples of this unchecked wave of brutality. On May 7, an Algerian in a Prague subway station was stabbed by skinheads; the next day, two Indians were also attacked by skinheads in a subway station in Prague. On the night of May 16-17, a Rom was beaten by skinheads and left on a road, where he was subsequently hit and killed by a truck. And last week, local officials in two different Czech cities--Pilsen and Usti nad Labem--announced plans to build ghettos. In Usti nad Labem, authorities stated outright that they plan to build a 15-foot-high wall around Roma apartment buildings. Pilsen officials described their walled-off area as a place for putting `undesirables,' using terminology reminiscent of that used by the Nazis. Former Czech Minister of Interior Jan Ruml has described these plans as `inadmissible in a democratic society.'
*Unfortunately, these were not isolated events. Last November, Sudanese student Hassan Elamin Aldelradi was killed by a skinhead in Prague. In January, a Romani woman was seriously injured in Krnov when her home was fire bombed. In February, another Romani woman, Helena Bihariova was attacked, beaten, forced into the Elbe River and drowned. In early March, two Romani men in Decin were assaulted by a man with a pistol; a Congolese doctor was subsequently beaten in the town of Prostejov. In late March, skinheads in Trutnov attacked a Jewish couple. Each and every one of these has been widely described as a racially motivated attack.
*Apparently, skinheads are not convinced they will be held accountable for their acts and the Czech Government has failed to persuade Roma that authorities will do all in their power to protect them. Roma have increasingly shown their unwillingness to simply stand aside while their family members are attacked or murdered, one by one. A number of recent attacks against Roma have been followed by revenge attacks by Roma. The rule of law appears to be degenerating into the rule of the mob. Official statements like that made March 17 by the current Minister of Interior, Cyril Svoboda, exacerbate the charged atmosphere. Mr. Svoboda minimized the significance of racially motivated violence, claimed it is not destabilizing and then blamed non-governmental organizations for distorting the Czech Republic's image through their reporting on this problem.
*The most recent revenge attack by Roma occurred in the town of Novy Bor two weeks ago, when two Roma attacked Miroslav Sladek, a member of parliament campaigning for re-election. Sladek is the notorious head of the Czech `Republican Party' who has called for making one's ethnic identity as a Rom a criminal act.
*A fair amount of media attention has been given to the fact that the two Roma arrested in that case were immediately pardoned by President Havel. Understandably, President Havel's decision has been controversial. What I think is most interesting is his reasoning: according to the President's spokesperson, the President did not believe that the local police could conduct an impartial investigation into the matter. She noted, in particular, that the police have given an account of events which match that of Mr. Sladek's, but which is contradicted by other eyewitnesses. She also observed that human rights groups have reported a consistent failure of the police in that area to investigate and prosecute successfully racially motivated attacks against Roma.
*On May 14, the Czech Chamber of Deputies weighed in on this serious matter and expressed concern about the attack on Sladek. They even called for the Ministry of Interior to investigate the attack further to determine if it was a planned attack. Certainly, violence should not have been used against Sladek. As repugnant and disgusting as Sladek's views might be, he is entitled to them. What I do not understand is why the Czech Chamber of Deputies--which has remained silent when Roma have been attacked and even murdered--has chosen to express its concern in this manner. The bulk of the Czech cabinet has remained conspicuously silent regarding the most recent racially motivated skinhead attacks; certainly, the Prime Minister appears to have said nothing. Instead, Monika Horakova, a Romani representative on the recently created Inter-Ministerial Commission for Romani Affairs, has been dispatched to dissuade Roma from taking matters into their own hands. In the end, however, Ms. Horakova is unlikely to be successful unless she has the full backing of the full cabinet.
*Mr. Speaker, the Czech Government should not wait until after the June elections to reach to racially motivated violence. With time, more innocent life could be lost. Every member of the Cabinet should condemn in decisive terms the acts of these repugnant skinheads; the Ministry of Interior, in particular, should unequivocally signal its commitment to ensure that the perpetrators of these acts are caught, prosecuted and convicted. And the discriminatory Czech citizenship law, which continues to telegraph the message that Roma are not wanted in that country, must be amended.
Sobotní happening v Ústí nad LabemFrom: Radio Prague
Bariéry je třeba bořit, ne stavět
Komunitni pracovnik Kumar Vishwathan a romske deti z Ostravy poradaji v sobotu 30. kvetna v Usti nad Labem happennig, pri kterem budou spolecne s usteckymi romskymi detmi kreslit, zpivat a vysazovat kvetiny v mistech, kde mesto hodla postavit zed, oddelujici ceske a romske obyvatele. HAPPENING ZACNE V 11 HODIN v Maticni ulici v mestske casti Krasne Brezno.
"Radi bychom timto setkanim upozornili na absurdnost podobnych "reseni" souziti dvou komunit. Chceme tim povzbudit Romy, kteri tam ziji k tomu, aby se starali o sve veci, a take jim ukazat, ze nekdo o ne ma zajem," rekl Kumar Vishwathan, zijici od lonskeho podzimu s ostravskymi Romy.
Ctyrmetrovou zed, kterou ma mesto Usti nad Labem postavit na podzim, zadali po usteckem magistratu majitele rodinnych domku v Maticni ulici z duvodu problematickeho souziti s romskymi sousedy.
"V ostravske Liscine, kde nyni bydlim, se podarilo napeti mezi Romy a Cechy odbourat. Proc by se to nemohlo podarit i v Usti nad Labem? Je treba s temi lidmi pracovat, ne je oddelit zdi," dodal Kumar Vishwathan.
Setkani porada nevladni organizace Vzajemne souziti spolu s katedrou socialni prace Filosoficke fakulty UK. Ta zajistila potrebne financni prostredky na cestu ostravskych deti do Usti nad Labem. "Studenti i vyucujici Filosoficke fakulty prispeli na tento projekt radi, protoze nabiyi alternativu zdi, a tou je prace s lidmi," uvedla tajemnice katedry socialni prace Marta Miklusakova. Blizsi informace:Marta Miklusakova, katedra socialni prace, tel.: 2449 1538 nebo Marketa Kastankova, Radio Praha, tel.: 2421 5456
Radio Praha
Naprosto veřejný dopis, pod nějž se podepisuji
Jan Lipšanský
Vazeny pane,
docela jsem premyslel, jestli Vam mam napsat svuj nazor na to, co se stalo v Ceske televizi. Za prve to muze vypadat, ze si stale prihrivam svou polivcicku nad svym vlastnim pripadem, za druhe muze kdokoliv prohlasit, ze ze mne mluvi urazena jesitnost. Sam nevim. Urcite ve mne kus urazene jesitnosti zustal -- kdyz vas vyhodi z mista, kde se vam prace libi, mate urcitou predstavu, kam ji chcete dal vest, a myslite si, ze tuto praci delate dobre, neni mozne, aby to cloveka nijak nezasahlo.
Presto prese vsechno myslim, ze nasledujici muj nazor onou urazenosti ovlinen neni. Prohlasuji totiz, ze v Ceske televizi se dodnes nikdo nezbavil stareho komunistickeho mysleni, a rekl bych, ze je ponekud rizli mafianskymi formami natlakovych akci a presvedcovani.
V Ceske televizi existovala, a jak se zda, stale existuje urcita horni elita. Drive ji predstavovali panove Mathe, Horsky, Pitterman, pani Dubova a dalsi a dalsi. Dnes jsou to jini lide. V Ceske televizi panoval falesny druh loajality -- nikdo nikdy nesmel rici nic spatneho o Ceske televizi. Pokud se tak stalo, byl sankcionovan, pripadne vyhozen. Prikladu mame dost a dost: Dita Fuchsova, Michaela Jilkova a dalsi.
Ceske televizi by velmi prospela vydatna vnitrni ocista -- pocinaje redukci vyssich manazerskych mist pres novou strategii smerovani Ceske televize vstric skutecne VEREJNOPRAVNOSTI az po pravidelne auditovane a ucelne vynakladane financni prostredky. V Ceske televizi je spousta prebujele administrativy, neustalych zbytecnych porad a presouvani kompetenci a odpovednosti z jednoho na druheho. V celkovem dusledku pak vytvari podstatne materialy a vystupy, jimiz se chlubi mnozi manazeri a vedouci, uplne prosti a obycejni lide. Pokud se porad, tiskova zprava, internetovy vystup aj. povedou, ziska oceneni vedouci. Pokud se neco nepovede, je zkritizovan a potrestan onen prosty zamestnanec.
Ano, priznavam, ze takto to funguje ve vsech vetsich firmach a nikoho nenapadne si stezovat. Ale, proboha, mluvime o VEREJNOPRAVNIM subjektu. Byt Ceska televize soukromou firmou, muze si tento zpusob kapitalismu dovolit. Ne vsak, ma-li plnit dusledne svoje verejnopravni poslani. Falesna loajalita je spise na skodu -- na verejnost ruzne skandaly stejne proniknou, a nedokaze-li Ceska televize sama priznat omyl, jen nahrava tomu, ze se problem zvelici do obludnych rozmeru. Napr. mi rodice na Morave jsou naprosto presvedceni, ze Misa Jilkova musela z Ceske televize odejit proto, ze jeji dite je pana Matheho. Pripominam a upozornuji, ze jde o drb a mylnou informaci a ze to proste NENI pravda. Ale vysvetlujte to na Morave nekomu, kdo se z dalky 200 km diva na problemy verejnopravni televize ponekud jinak, nez lide uvnitr ji samotne.
Rad bych zde kratce nastinil muj koncept, jejz jsem se snazil propagovat v oddeleni styku s verejnosti v Ceske televizi:
Ze se nic nezmenilo, o tom svedci i pripad z minuleho tydne, tykajici se zverejneni informaci o CT panem Andrew Stroehleinem, a samozrejme soucasne odstoupeni Ivana Kytky. Skutecne nejde o tyto lidi (a jejich predchudce v podobne situaci), jde o princip.
V Ceske televizi existuje velmi silna vule o problemech nemluvit, zastirat je, bagatelizovat je, a to uz o necem svedci. Lide se boji v Ceske televizi nahlas rict svuj nazor, protoze by mohli prijit nasledne o misto a byt popotahovani. Ceska televize sama k problemu nezaujala zadne zodpovedne a vsevysvetlujici stanovisko.
A to mluvi za mnohe. Rikam si, kde jen, ve ktere spolecnosti a politickem radu jsem uz vyse zminene indicie zazil... Kde to jen bylo?...
Jan LipšanskýP.S. I soukromé podniky, které dosud v dnešní moderní době užívají tvrdě příkazní, hierarchickou strukturu, si zadělávají na bankrot. Protože v moderní, rychle se měnící společnosti a ekonomice, přežijí jen ty firmy, které své zaměstnance osvobozují a dávají jim právo na samostatné rozhodování a požadují od nich inteligenci a iniciativu. JČ Věda v ČR a hlupáci
Jiří JírovecKdyby vám nějaký sadař řekl, že se jeho stromy musejí postarat samy o sebe, dát plody a teprve až tím prokážou svoji užitečnost, že je občas je přihnojí a zavlaží, napadne vás patrně, že jste narazili na idiota.
Karel Vašta z Ministerstva školství ČR argumentuje podobným způsobem v případě petice českých vědců žádajících zvýšení dotací pro českou vědu a základní výzkum. Svoje stanovisko sice halí do frází, ale výsledek je týž.
Vaštové světa (tedy byrokrati, kteří argumentují jako on) nechápou, nebo to předstírají, že věda (česká, kanadská, jakákoli) není ani fyzická ani právní osoba, která se sama o sebe postará. Věda, stejně jako kultura je, obrazně řečeno, živý organismus, který prosperuje nebo chřadne podle postoje společnosti ke vzdělanosti a myšlení.
Prostředky, v těchto sférách vynaložené, jsou především investicí do budoucnosti existence českého národa. Jsou investicí, jejíž návratnost nelze měřit účetnickými metodami. Považuje-li někdo tyto investice za jakýsi luxus, pak si dovolím připomenout, že podle stejné logiky je luxusem i sama existence českého státu.
Vědci ve své petici nežádají, aby jim stát něco "věnoval". Upozorňují na situaci, jaká objektivně existuje a na důsledky, které tato situace má už teď a bude mít v budoucnosti, když nedojde k nápravě.
Jejich petice ovšem nemůže uspět, protože se s ní obracejí na politiky, kteří už rozplincali tolik národního majetku, že není ze "státního balíku" pomalu co přidělovat. I jen skromný úrok z (nejnověji přiznaných) 140 miliard korun, prošustrovaných během několika málo let ekonomických transformací, představuje víc než 8 miliard korun vynakládaných v současné době na vědu a výzkum.
Protože nejlepší obranou je útok, Karel Vašta napadá vědce, jako by oni sami byli u moci a on na nich vlastně požadoval řešení toho, co zavinili. Vědci prý nevolají po systémových změnách, nesnaží se najít řešení problémů, jde jim jen o to získat investice na úkor školství a jiných resortů. Jinak by totiž musel sám vysvětlovat, proč jsou věci tam, kde jsou.
Korunu všemu nasazuje Karel Vašta v závěru svého dopisu. Zjevně mu došly fráze a tak připisuje několik nekoherentních vět jejichž smyslem je varovat vědce, že pokud nebude věda "viditelně pomáhající společnosti", pak takový dopis nejen nepomůže, ale může mít kontraproduktivní přínos. K tomu přidává (už v novořeči) vysvětlení, že pokud vláda do resortu plošně nasype peníze, negativní jevy se zakonzervují. Šplhání (vědců) ke slunci po zádech jiných je spíš starořeč.
Z mého hlediska je z celého dopisu Karla Vašty nejpozoruhodnější věta, jejíž nejsouvislejší část v podstatě praví, že věda musí získat veřejnou podporu dostatečnou k změnám postojů politiků a tím k investicím do vědy.
Musí-li totiž veřejnost přesvědčovat politiky o významu investic do vědy, pak je Česká republika opravdu v rukou hlupáků a petice do rukou týchž jsou pouhým házením hrachu na zeď.
Jiří JírovecVěda, politika a komunikacePavel Holba
Našel jsem na internetu předvolební dopis sedmi vědců, z nichž šest má adresu končící "biomed.cas.cz". Je adresován politickým stranám (uvedeny adresy čtyř sekretariátů v pořadí US, ODS, KDU-ČSL, ČSSD).
Sám se považuji za vědce (s cca 80 publikacemi), i když mi to někdejší stranovláda dvacet let tvrdě upírala: za to, že jsem si v roce 1968 dovolil zajímat se o politiku, byl jsem zařazen na "černou listinu" tzv. "pravicových oportunistů" a v sedmdesátých letech jsem musel svůj vědecký ústav opustit. Dnes kandiduji na prvním místě kandidátky Občanské koalice, jejíž volební program zahrnuje důraznou podporu vzdělanosti, vědy a výzkumu. Předvolební dopis za podporu vědy mne zaujal nejen proto, že se týká našeho volební programu, ale také proto, že prozrazuje mnohé o postoji svých autorů k politice, k demokratické občanské společnosti a ke správě věcí veřejných vůbec. A pokud tento postoj mezi dnešními vědeckými pracovníky převládá, vysvětluje se tím i to, proč je dnes naše věda v tak přezíraném postavení.
V demokratické občanské společnosti jsou veřejné prostředky rozdělovány na základě společenského konsensu o potřebách našeho společenství - České republiky. Tento konsensus vzniká v dialogu, který je vyhraňován uvnitř politických stran a hnutí, a dovršuje se jednáním a rozhodováním v Parlamentu. Komunisté takový dialog zrušili a každý pokus takový dialog nastolit tvrdě trestali. Komunisté sice přiznávali "kulturním a vědeckým pracovníkům" určitou příslušnost ke svému establishmentu, avšak za podmínky, že se vzdají jakýchkoliv samostatných pokusů otvírat dialog o správě věcí veřejných. Většina z těch, kdo tvoří dnešní vrstvu vědeckých pracovníků, tuto podmínku nejen respektovala, ale považovala ji dokonce za součást mravního kodexu vědce - opravdový vědec se do politiky nemá plést. Moji kolegové, když jsem z ústavu odcházel, upřímně litovali že má vědecká dráha je přerušena, ale na druhé straně to chápali jako spravedlivý trest za to, že jsem tento "kodex vědce" porušil.
Vědec vychovaný v dobách komunismu se nezajímal o to, jak jsou a mají být spravovány věci veřejné, užíval vymezený prostor a za svou loajalitu a politickou netečnost byl odměňován příslušností k vlídnému akademickému prostředí i občasnými výlety na stáže a na konference do zahraničí - i nesocialistického. V rámci Akademie a ústavů hrál své hry o přístrojové vybavení, o posílení vlivu "jeho oboru", o autorství na publikacích atp. Každý si nakonec našel svůj obor, ve kterém bylo jeho sebevědomí uspokojováno uznáním i na mezinárodní úrovni. Ve srovnání s miliony lidí, kteří byli v té době podrobeni komunistickým troglodytům ve vedoucích funkcích v továrnách a kancelářích, byl vědecký život poměrně snesitelný a nekladl žádné nároky na osobní a hmotnou odpovědnost. Když jsem v sedmdesátých letech zajišťoval kooperaci jednoho akademického pracoviště na státním výzkumném úkolu, byl jsem překvapen tím, jak důsledně jeho představitelé odmítali vydat jakékoliv závazné stanovisko: budeme vám radit, ale jen nezávazně. Vědecký pracovník žil bez rizika - neměl ani zlomek té odpovědnosti, kterou měl kdekterý podnikový řidič či vedoucí prodejny.
Po listopadu se vědcům ulevilo, zdálo se, že se zbaví i té poslední nepříjemnosti, která jim otravovala život a ponižovala je - že se zbaví povinnosti předstírat souhlas s komunistickou ideologií. Mnozí dokonce snili, že nastává doba, kdy i u nás získá věda podmínky, jaké zažili na svých stážích v nesocialistickém zahraničí. Volili politickou pravici, protože věřili, že jim noví politici zařídí lepší podmínky pro vědeckou práci, protože budou chtít "Západ" napodobit. Když se po řadě let jejich naděje nenaplnily, začínají posílat politikům dopisy, ve kterých argumentují, že věda je společensky prospěšná a že jinde (na Západě) má větší prestiž a větší podíl na státním rozpočtu. Vycházejí z komunistické představy, že oni (vědci) mají v popisu práce (a ve svém kodexu) jen zkoumání přírody, zatímco úkolem politiků je dávat na toto zkoumání nějaké přiměřené peníze.
Jenže v demokratické občanské společnosti to chodí jinak. Každá složka společnosti svou užitečnost musí trvale obhajovat a prokazovat - musí ukázat, že je schopna přispět ke společenskému dialogu i k perspektivám společnosti. To však, bohužel, vědci vychovaní v komunismu, kteří přistoupili na podmínky své občanské kastrace, protože vyměnili své prvorozenství - svůj potenciál stát se politicky respektovanými občany - za pohodlí respektovaného ale politicky bezmocného mudrce, neumějí. Neumějí oslovit občany ani politiky, neumějí předložil schůdná východiska z dnešní neblahé situace vědy, která za ně žádný politik nevymyslí. Považují totiž komunikaci s veřejností a koncepční práci na řešení věcí veřejných za něco, co jim nepřísluší a co je zdržuje od jejich badatelského poslání - od jejich posvátné cesty za vědeckým uznáním.
Dokud se však ve vědecké obci nenajdou osobnosti, které pochopí, že jejich posláním je začlenit vědu do konkrétních společenských souvislostí, ukázat, jak může věda konkrétně přispět k cílům rozvoje naší společnosti, a hledat v politice a ve veřejné správě partnery pro formulaci politicky projednatelných a veřejně obhajitelných návrhů, do té doby zůstane věda v našem společném státním domě nájemníkem spíše trpěným než vítaným. Je mi to líto, protože o společenském významu vědy jsem přesvědčen a chtěl bych jí pomoci i ze své politicky málo významné pozice člena Zastupitelstva hl.m. Prahy. Bohužel, moji vědečtí kolegové zůstávají v zajetí svého "mravního kodexu" - od politiky chtějí zabezpečení podmínek pro svou práci, ale podílet se na jejím formování považují za svatokrádež a za ztrátu svého času, který přece musí věnovat své cestě k vědecké proslulosti. Jak po nich můžu chtít, aby převzali zodpovědnost a ještě se jako vědci pošpinili politikou.
Dopis sedmi vědců mou zkušenost potvrzuje. Neobsahuje žádný návrh, který by představoval přijatelné východisko. Je jen požadavkem na zvýšení rozpočtu pro vědu, doplněným obecnými argumenty. Neobsahuje žádný návrh na institucionální, organizační či ekonomické opatření, je jen skrytou pohrůžkou: koukej slíbit peníze nebo ve volbách uvidíš. Byl bych raději, kdybych na internetu našel racionální návrhy na obnovu a rozvoj české vědy, a mohl jimi obohatit a zkonkretizovat svůj volební program.
V Praze dne 26.5.1998
Ing. Pavel Holba, CSc., člen Zastupitelstva hl.m. Prahy,
ředitel Institutu městské informatiky,
předseda Klubu angažovaných nestraníků,
kandidát volební strany č.6 - Občanské koalice za volební kraj Praha
Oznámení: Konkurs na jednoho Eisenhower Exchange Fellow z ČR do USA na rok 1999
Jiří Zlatuška
Pane Culiku:
Rad bych Vas poprosil o zminku v BL o tom, ze je jeste posledni tyden mozne se prihlasit do vyberu jednoho Eisenhower Exchange Fellow za Ceskou republiku, ktery ma moznost na jare roku 1999 stravit 8 tydnu na programu sitem na miru jeho/jejim zajmum a navstivit radu instituci a lidi po celych Spojenych statech (typicky program muze obnaset cca 20-25 ruznich mist a zhruba 80 instituci vybranych na miru zajmum a programu kazdeho konkretniho ucastnika).
Program je specificky vhodny pro mladsi vysoce perspektivni lidi ve statni sprave, v komercni sfere nebo v mediich.
Oznameni (v anglictine, protoze ta je pro ucastniky podminkou) mam i s prihlaskou na http://www.fi.muni.cz/~zlatuska/EEF/, kde lze najit i odkazy na dalsi informace. Prihlasky je mozne zasilat do konce kvetna.
Dekuji a zdravim,
Jiří ZlatuškaOmluvaTomáš Pecina
Dne 18.5. t.r. jsem zveřejnil v Britských listech text, v němž uvádím jako příklad žurnalistů vydíratelných svými minulými skutky Ondřeje Neffa, Jaroslava Veise a Jiřího Fraňka. Z následující emailové debaty s panem Veisem však vyplynulo, že jsem ho nesprávně považoval za jednoho z privatizátorů Mladé fronty.
Považuji tedy za svou uvést věci na pravou míru: přestože mám značné výhrady k souběžnému politickému a novinářskému působení pana Veise, jež považuji za neetické, rozhodně ho nemohu považovat za člověka vydíratelného svými minulými skutky, jak jsem napsal. Panu Veisovi se tímto omlouvám.
T.P.
Existuje v ČR přístup k ekologickým informacím?
Aleš Zeman
11. kvetna informoval v BL pan Edvard Sequens o problemech ulozeni radioaktivniho a i jinak toxickeho kalu v dvou odkalistich o rozloze 115 hektaru u obce Rozna blizko Bystrice nad Pernstejnem. Je to zprava alarmujici, ale obavam se, ze podobnych ekologicky poskozenych mist je na uzemi CR mnohem vice. Po skonceni 41 let komunistickeho systemu, mlady demokraticky stat zapoli nejen s prechodem k trzni ekonomice, ale i s ekologickymi problemy spojenymi s neblahym komunistickym dedictvim.
Dodavam, ze mnozstvi obdobnych ekologickych problemu se vyskytuje i v zapadnich demokratickych statech a jejich pricina je intenzivni prumyslova a zemedelska vyroba praktikovana v modernich spolecnostech. Teprve v poslednich dvaceti letech se zacinaji vsechny vyspele staty sveta vazne zabyvat ekologickymi problemy. Nektere z nich jsou globalniho meritka, a jejich priciny a ucinky se nachazeji toliko ve stadiu vedeckeho vyzkumu, jak je tomu napr. u dlouhodobych klimatickych zmen a sklenikoveho ucinku.
"Zprava o stavu zivotniho prostredi Ceske republiky" Bedricha Moldana a kol. z r. 1990 shrnula dostupne informace o vsech slozkach zivotniho prostredi a upozornila tez na nejvyznacnejsi zdravotni, socialni, ekonomicke a jine dusledky spojene s timto neutesenym stavem v CR. Nektere z problemu jsou spolecne pro ostatni zeme stredni Evropy (zejmena pro byvalou NDR a Polsko).
Jsou to predevsim prumyslove emise spojene se znacnym, misty katastrofickym poskozenim lesu; znecisteni vod zemedelskymi hnojivy, pesticidy, toxickymi organickymi slouceninami a tezkymi kovy; nedostatecne zpracovani odpadnich vod a s tim spojeny problem nezadouciho obohaceni vodnich toku a jezer zivinami (eutrofizace); a vyskyt cetnych, typicky nezmapovanych a nevyhodnocenych, skladek tuhych a hazardnich materialu, vcetne radioaktivnich latek (tzv. ekologicke casovane bomby jako zrejme v pripadu dvou odkalisti u obce Rozna).
Poskozeni zivotniho prostredi ma dopad nejen na ekosystem, ale dik potravinovemu retezci tez na cloveka, vcetne ocekavane delky zivota, ktera je v CR ve srovnani se zapadnimi staty podstatne kratsi (detaily ve vyse uvedene zprave kol. prof. Moldana). Zavazne zdravotni problemy spojene se znecistenim zivotniho prostredi v CR jsou napr. vyskyt polychlorinovanych bifenylu (PCB) v kojeneckem mleku, chronicka onemocneni deti v dobe atmosferickych inverzi a vysoke koncentrace olova v detske krvi. Mnozstvi nebezpecnych toxickych latek se vyskytuje v potravinach vcetne veproveho, hoveziho a drubeziho masa.
K moznym resenim slozitych ekologickych problemu je zapotrebi spoluprace odborniku ruznych profesi, neb zadna z dnesnich prirodovednych a inzenyrskych specializaci neni schopna tyto problemy resit samotna. Zhodnoceni techto problemu vyzaduje v prvni rade pristup k ekologickym informacim, ktere v komunistickych dobach byly vselijakym zpusobem utajovany. Teprve v tomto roce bude mit obcan CR moznost vyzadat si na uradech potrebne informace. Dle casopisu "Tyden" (c. 20, 11. 5.) se tak ma stat od 1. 7., po schvaleni noveho zakona Senatem a po podpisu prezidenta republiky. "Osviceni" (alespon v teto "kauze") poslanci, kteri novy ekologicky zakon v rozhadane snemovne CR prosadili jsou Libor Ambrozek (KDU-CSL), Vaclav Grulich (CSSD) , Jaroslav Basta (CSSD) a Oldrich Kuzilek (ODA).
Tezko predpovidat, jak se novy zakon v praxi osvedci, ale je to jiste potrebna inicativa spravnym smerem. Novy zakon, pokud bude v konecne instanci schvalen (a to se zda dnes pravdepodobne), opravni kazdeho obcana CR zadat na uradech, az na vymezene vyjimky, potrebne ekologicke informace, napr. ekologicke studie a rozpocty, vysledky inspekci, uredni listiny atd. Jedna se toliko o informace jiz ziskane. Dalsi zakony jsou nutne pro shromazdeni novych udaju, napr. v registru unikajicich toxickych latek z tovaren, dolu, elektraren a jinych prumyslovych podniku.
Tento zavazny ekologicky krok ma priblizit CR legislative EU a alespon castecne naplnit clanek Listiny zakladnich prav a svobod: "Kazdy ma pravo na vcasne a uplne informace o stavu zivotniho prostredi a prirodnich zdroju".
Aleš ZemanMinistr Sokol se v iDnes mýlíKarel Kostrouch
Jan Sokol - ministr skolstvi
Odpovedi na otazky, ktere zaslali ctenari iDNES
OTAZKA 1: Vazeny pane, zahranicni tisk Vas typuje jako mozneho nastupce pana prezidenta Havla, citite se byt spravnym muzem na tuto funkci ? Dekuji za odpoved dr.J.Benes
ODPOVED: Proti spekulacim - a pomluvam - se clovek nemuze branit. "Tim spravnym" clovekem se rozhodne necitim.
OTAZKA 6:Vazeny pane ministre, snad jste se doslechnul, ze zde v USA litujeme, ze polistopadovy rezim nejen prohlasoval, ale dokonce uzakonil zavist a nenavist vuci emigrantum.
Mam pro Vas tri otazky:
1. Vybor pro lidska prava OSN v Zeneve uz dvakrat vydal rozhodnuti, ze diskriminace v restitucnich zakonech (tj podminka obcanstvi pro vraceni majetku konfiskovanych po r. 1948) porusuje mezinarodni umluvu o lidskych pravech (ceska vlada tato rozhodnuti ignoruje ackoliv jsou podle ustavy zavazna). Zahranicni vybor Senatu USA minuly mesic rovnez ve sve zprave plenu Senatu zadal, aby jako podminku vstupu do NATO ceska vlada udelala pokrok ve vraceni majetku konfiskovanych jejimi komunistickymi a nacistickymi predchudci.Jake mate jako predni chartista pocity z toho, ze Helsinsky vybor Kongresu USA opakovane protestuje proti diskriminaci byvalych uprchliku v ceskych restitucnich zakonech?
2. Vyloucenim emigrantu z restituci a prijetim restriktivniho zakona o obcanstvi se zarucilo, ze valna vetsina emigrantu se vracet nemohla a nakonec ani nechtela. Ted je snad i absolventum VSE naprosto jasne, ze v ceskem hospodarstvi predevsim chybeji konkretni zodpovedni vlastnici a lide se zkusenostmi, ktere statisice ceskych lidi za 40 let ve skutecne kapitalisticke cizine nabyli. Myslite nyni, ze Vase podpora ve FS v r. 1991 pro vylouceni emigrantu z okruhu osob opravnenych ujmout se spravy sveho statem zcizeneho majetku byla chyba?
3. Proc nikdo z ceskych politiku nereaguje na nesmyslna tvrzeni Vaclava Klause na adresu emigrantu? Napriklad v iDnes v odpovedi na otazku rekl, ze je proti dvojimu obcanstvi, protoze pak je mozne i obcanstvi "x" a to je jako obcanstvi zadne. Pan Klaus jako by snad ani netusil, ze za komunizmu z CSSR utikali lide, kteri se museli v cizine uchytit a uplatnit, aby zajistili svoje rodiny. Nemyslite, ze z jeho vyroku cisi velice hluboke nepochopeni nebo cira zavist? Je snad jine vysvetleni? Predem dekuji za pozornost.
Katerina Kostrouch
ODPOVED: Diskriminaci exulantu v restitucich odstranil Ustavni soud - tusim v roce 1995. Jinak me dodnes mrzi, ze jsem se od tehdejsich ekonomickych ministru nechal v roce 1991 premluvit, ze to jinak nejde. O exilu jsem sam psal nekolikrat, napr. v LN a v Nove Pritomnosti - tam jsou ma podrobnejsi stanoviska.
Neni zcela jasne, co ministr Sokol odpovedel.
Kazdopadne diskriminace exulantu Ustavnim soudem nebyla dosud (v r. 1998) odstranena. Pan ministr ma zrejme na mysli zruseni podminky trvaleho pobytu v zakonu c. 87/1991 Sb., coz Ustavni soud zrusil v cervenci 1994. Bohuzel vsechna ostatni diskriminacni ustanoveni zustavaji nedotcena.
Jan Sokol se narodil 18.4.1936 v Praze. Po zakladni skole se vyucil a pracoval jako zlatnik a mechanik. V roce 1958 slozil maturitu v dalkovem studiu a v roce 1963 byl prijat do dalkoveho studia matematiky na UK. V letech 1964 az 1990 pracoval jako programator a vedouci vyzkumny pracovnik ve VUMS Praha na vyvoji zakladniho programoveho vybaveni pocitacu. Roku 1990 byl zvolen poslancem FS za OF a mistopredsedou Snemovny narodu, predsedou poslaneckeho klubu OF a vedl stalou parlamentni delegaci u Evropskeho parlamentu. V roce 1992 kandidoval do FS za OH a v roce 1996 do Senatu za KDU-CSL. Od roku 1990 prednasi filosofii a religionistiku na Pedagogicke a Filosoficke fakulte UK. V breznu 1994 ziskal titul kandidata ved a v dubnu 1995 titul doktora za praci "Mala filosofie cloveka". V roce 1997 byl jmenovan docentem filosofie a poradcem ministra skolstvi. Jan Sokol prelozil radu filosofickych knih a publikoval v mnoha casopisech. V sedmdesatych letech navstevoval i vedl ruzne bytove seminare, byl jednim z prvnich signataru Charty 77 a publikoval v samizdatu. Je predsedou Akademickeho senatu Pedagogicke fakulty UK, clenem Vedecke rady Pedagogicke fakulty UK, Fakulty socialnich ved UK a Institutu zakladu vzdelanosti a predsedou redakcni rady casopisu Nova Pritomnost; je take clenem Ceske pobocky rimskeho klubu, clenem Regionalni rady Social Research Council a sdruzeni Artes Liberales (New York - Budapest). Je zvan zahranicnimi institucemi do ciziny na prednasky, ktere se tykaji zejmena evropskych temat. Jan Sokol je zenaty a ma tri dospele deti.
Největší problém současné ČR
Vratislav KuškaSubject: Nejvetsi problem soucasne CR
Nejvetsi problem soucasne CR je, ze slusni lide nemaji sanci. V.K.
Pane Kuska,
podle ceho tak soudite?
L Blazek
Pane Blazek,
jak muze mit slusny clovek sanci, kdyz napr. OVERENA, NEZPOCHYBNITELNA zprava ze "ODS podvadela a porusovala zakon (t.j. dopoustela se KRIMINALNI cinnosti) vede ne k jeji likvidaci a potrestani viniku, nebo alespon k poklesu popularity, ale naopak k vzrustu jeji popularity? Neznamena to, ze hodne Cechu jedna presne stejnym zpusobem a potvrzeni beztrestnosti a spolecenske prijatelnosti podobne cinnosti je potesilo a vidi v ODS nejen svuj vzor, ale nyni i svou ochrankyni?
Nebo kdyz zpravy typu "...spolecnost TelSource poukazala na svycarske konto ODS sto milionu korun. Melo se jednat o odmenu za privatizaci monopolniho telekomunikacniho podniku SPT Telecom, ktery ziskal prave TelSource..." projdou bez povsimnuti? V normalni zemi by okamzite zacalo vysetrovani (vsak kdyby to nebyla pravda, ODS by jiste okamzite podala zalobu pro pomluvu), kdyz by se prokazalo, ze je to pravda, tak by padla vlada a ta padla by se musela zodpovidat a doslo by pravdepodobne i k obzalobam z kriminalni cinnosti.
A ceske sdelovaci prostredky jsou bud totalne zkorumpovane, nebo zamestnavaji vyhradne neschopne lidi, alespon na vedoucich mistech. Reakce ceskeho tisku na lavinu afer, ktera CR devadesatych let proteka temer nepretrzite, pripomina spise zpravy o pocasi, ve kterych jde o pouhe konstatovani a priciny a nasledky se analyzuji jen vyjimecne, u tech nejvetsich katastrof a jen velmi povrchne, protoze je kazdemu jasne, ze analyza prirodnim katastrofam stejne nezabrani, v nejlepsim pripade pouze zmirni jejich ucinek.
Jak mohou slusni lide konkurovat lumpum, disponujicim miliony, stovkami milionu, i miliardami BEZTRESTNE nakradenych korun? Nebo myslite, ze tech sto milionu bylo zaslouzenou odmenou za "pomoc" pri privatizaci?
A i kdyby se Vam nakrasne podarilo me presvedcit, ze ODS nedostala sto milionu (ze to bylo milionu pouze deset), nebo, ze v tomto pripade slo o privatizaci, z ktere ma narod uzitek (vetsina lidi, s kterymi jsem o tomto pripadu diskutoval si mysli opak), nepresvedcite me, ze behem privatizace nedoslo k tak gigantickym podvodum, ze nemaji pravdepodobne obdoby nejen v ceske, ale mozna i ve svetove historii. A to je co rict! Svetova historie zna pekne lumpy a hodne velke podvody.
Nejsmutnejsi je, ze byvali komuniste vytvorili v CR kapitalismus nejhorsiho druhu, ve kterem se par byvalych a novych prominentu topi v nezaslouzenem (nakradenem, vysmelenem) bohatstvi a spousta zvlaste mladych lidi zivori za platy nejen nedovolujici zalozit rodinu, ale ani porizeni slusneho bydleni. V CR se teprve nyni prevadi marxisticka teorie do praxe - par lidi vykoristuje cely narod. Skodovka, Poldi, Telecom, Mlada Fronta, Zemedelske noviny a stovky dalsich podniku v hodnote miliard korun bylo zprivatizovano tak, ze za "odmenu" bylo dovoleno urcitym skupinam peclive vybranych lidi si je prevest v podstate do osobniho vlastnictvi. Nebo za "odmenu" neomezeni vladci (klausovska demokracie ma s demokracii spolecne snad jen jmeno) povolili zprivatizovani podnikem zahranicnim. Jeste dnes s hruzou vzpominam na oslavne zpravy snad vsech ceskych novin, jakeho ze to mame obdivuhodneho ministerskeho predsedu, ktereho si i slavne zahranicni firmy vazi, napr. Vokswagen ze mu daroval Audi v cene dvestetisic marek. V civilizovanych zemich casto znici karieru politika nebo vladniho urednika i nevinna pozornost v cene pod tisic dolaru, u Klause uplatek v cene dvou set tisic marek vedl k zvyseni prestize, podle presentace ceskeho tisku na nej narod byl, nebo aspon mel byt, pysny. A par mesicu na to Volkswagen zprivatizoval mladoboleslavskou Skodovku. Podle meho ji "koupil" za dveste tisic marek, plus, mozna, o trochu vice na nejake oficialne neexistujici konto ve Svycarsku nebo treba i v Moskve.
Nechci byt zly, ale v narode, kde uplatky jsou normalni, v mnohych pripadech dokonce nevyhnutelne, chce-li se dosahnout urciteho vysledku, neni hrdinou ten, kdo uplatky nebere, ale ten, kdo dostava na uplatcich nejvice. Klaus byl tedy automaticky, v podstate neuvedomene, hrdinou a jako takovy tiskem oslavovan. Nikdo se nedokazal a hlavne nechtel podivat na vec z jineho, pro ostatni svet, nedeformovany ctyriceti lety nenormality, normalniho uhlu, ktery by oznacil davani a brani uplatku minimalne za nemoralni cin a odsoudil ho.
Diskutoval jsem o uplatkarstvi v CR s ceskymi podnikateli a vetsina potvrdila, ze k ziskani statnich, nebo i komunalnich zakazek, je nutne zaplatit prumerne dvacet procent z ceny. Tato castka jde ve forme uplatku do kapes uredniku nebo do pokladen politickych stran. Na prazske radnici je radni, ktery ma na vymahani uplatku cely aparat "poradcu". Je to verejne tajemstvi, jeho jmeno a praktiky jsou dokonce notoricky zname napr. i mezi podnikateli v Toronte (a nejen v Toronte), protoze velmi otrleho kanadskeho "kapitalistu" sokoval tim, ze vyzadoval uplatek v hodnote 80% z ceny a velkoryse nabidl, ze cena muze byt i desetkrat vyssi nez puvodne nabidnuta. Na torontske radnici, kde samozrejme k brani uplatku take dochazi, jako na kazde radnici, by ten prazsky radni nevydrzel ani den a odchazel by odtamtud ne na nezaslouzeny odpocinek, ale rovnou do kriminalu.
Tito vseho schopni lide, kontrolujici politickou a hospodarskou moc v CR nejsou schopni pouze jedne veci - vytvaret hodnoty. Proto soucasne potize, ktere, pokud nedojde k RADIKALNI zmene, jsou pouhym zacatkem potizi mnohem horsich.
V hlubokem smutku Vas
Vratislav Kuška
p.s. Jak rad bych se mylil. Dokazte mi, ze se mylim a udelate ze me stastneho cloveka. Pokud se nám prokáže krádež, tak se omluvíme, aneb mírný pokrok v mezích zákonaVratislav Kuška
"Shromazdeni ekologu prerostlo ve stret s policii
Kolem sobotni pulnoci si na brutalitu policejniho zasahu prislo stezovat na prazskou policejni spravu 32 lidi. Ve Vodickove ulici meli policiste zasahnout i proti nahodnym chodcum a v policejnich celach se udajne dopousteli muceni a nasili.
Radislav Charvat, povereny vedenim prazske policejni spravy, pripustil, ze nekteri z nevinnych obcanu mohli byt policii napadeni. "Tem, kteri tam zustali, a prokaze se, ze jim policie ublizila, tem se omluvime," slibil Charvat.
Ministr vnitra Cyril Svoboda povazuje zakrok policie za adekvatni."
Zpravy z tisku
ODS priznala chyby a slibila, "ze uz to vickrat neudela", policajti (a jini tez, ODS je pro mnohe stale jedinym vzorem) si z nich berou priklad.
Rana pendrekem do hlavy nebo do zeber neni nic prijemneho, ale kdyz se kaci les, tak litaji trisky, to uz kazdy vi od roku ctyricetosm, kdy u nas hromadne kaceni lesu zacalo. Mnohym triskam padesatych let se zatim jeste nikdo neomluvil nebo nestihl omluvit, takze "trisky" onoho poklidneho sobotniho vecera na tom budou podstatne lepe, pokud se prokaze, ze jim policie ublizila. V nejhorsim, kdyz se prokaze, ze jim policie neublizila, prijdou jen o omluvu. To neni tak velka ztrata, takze se vlastne zas tolik nestalo. Kdyz se kaci les tak litaji trisky, kdyz se rozdavaji rany "padni komu padni" tak holt ta rana nekdy padne vedle, to se neda policajtum vycitat. Nikdo neni neomylny, ani policajt ne.
Je to spravne. Na chudy lidi musi bejt prisnost (bohaty jezdej limuzinama, ty se po ulicich neflakaj), ale na policajty ne, ty sou potreba k ochranovani zakonu a udrzovani poradku. A pritom sou na svete takove vlady a systemy, ktere za podobnych okolnosti policajty vysetrujou a sikanujou, dokonce i zaviraji. To prece neni fer. Policajti za nic nemuzou, kdyz se kaci les tak litaji trisky. A nektery cesky policajti, hlavne ti nejzkusenejsi, celej zivot nic jinyho nedelali, celej zivot "kaceli lesy a vyrabeli trisky", proto jsou tak zkuseny a nepostradatelny, tak po nich prece nikdo nemuze chtit, aby se behem necelych deseti let zmenili k nepoznani. Vono v cloveku vzdycky z minulosti neco zustane, at chce nebo nechce. A mlady se ucej vod starejch, zkusenejsich, to je normalni, takze tradice preziva, to je taky normalni. Takze vlastne vo nic nejde a ty lidi, kery si stezovali na nase hrdinny ochrance zakona by meli byt exemplarne potrestany, aby vedeli, ze to se nedela. A taky aby se vytvoril odstrasujici priklad, aby si uz nikdo v budoucnu nedovolil stezovat a tim praci policie ztezovat.
Vratislav Kuška |
|
|- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|