CME a televize Nova: kam se poděly stamilióny Petera Kršáka?
Krajský obchodní soud v Praze rozhodl 4. června, že pro formální nesrovnalosti nezískal ředitel TV Nova Vladimír Železný v únoru 1997 šedesátiprocentní podíl společnosti CET 21, která vlastní licenci TV Nova. Na valnou hromadu totiž nebyla doručena pozvánka jednomu z původních podílníků CET 21, režiséru Peteru Kršákovi, a také České spořitelně, která původně vlastnila v ČNTS Nova 22 procent a poté, co je v srpnu 1996 prodala bermudské firmě Central European Media Enterprises, až do prosince 1997 si podržela hlasovací právo u 2 procent podílu ČNTS NOVA. Vladimír Železný se hodlá proti rozhodnutí soudu odvolat. Toto soudní rozhodnutí je drobnou překážkou, které zjevně nikterak neovlivní jinak stoprocentně úspěšné úsilí firmy Central European Media Enterprises zcela ovládnout TV Nova, vysílat si na jejích okruzích, co chce, bez jakýchkoliv kvalitativních omezení, a odčerpávat veškeré její zisky.
Železný zahájil akci ve snaze získat šedesátiprocentní majoritní podíl ve společnosti CET 21, držiteli vysílací licence pro televizi Nova, od druhé poloviny roku 1996. 1. srpna 1996 uzavřel s bermudskou společností Central European Media Enterprises dohodu o "půjčce" ve výši 4,7 miliónů dolarů (cca 155 miliónů Kč). Za tyto peníze plus zálohu ve výši 520 000 dolarů odkoupil Vladimír Železný od čtyř ze šesti původních podílníků společnosti CET 21 Josefa Alana, Petera Hunčíka, Vlastimila Venclíka a Fedora Gála celkem 43,31 procent podílů CET 21 a zvýšil tak svůj podíl v CET 21 na majoritních 60 procent. Zároveň za tyto peníze umožnil společnosti CME, aby získala od těchto podílníků firmy CET 21 jejich 5,2 procent podílů České nezávislé televizní společnosti (ČNTS) Nova. Jakmile CME převzala těchto 5,2 procent ČNTS Nova do svého vlastnictví, Železného povinnost splatit "dluh" 4,7 miliónů dolarů byl podle zveřejněné smlouvy zrušen.
Transakce byla součástí úsilí bermudské společnosti CME jednak získat co nejvyšší vlastnický podíl ČNTS NOVA a jednak zajistit, aby její člověk, Vladimír Železný, měl majoritní podíl a tím rozhodující slovo ve společnosti CET 21, držiteli licence pro vysílání Novy.
Při založení televize Nova vlastnila bermudská firma CME 66 procent ČNTS Nova, Česká spořitelna měla v držení 22 procent ČNTS Nova a šest podílníků společnosti CET 21 celkem vlastnilo 12 procent Novy. CME však posléze odkoupila 22 procent TV Nova, které vlastnila Česká spořitelna, a pak se jí podařilo získat 11procent z původního dvanáctiprocentního podílu ČNTS Nova, který vlastnilo šest společníků konsorcia CET 21.
Jak se uvádí v oficiálních podnikatelských zprávách firmy CME, odevzdaných americkému dohledu nad kapitálovým trhem Security and Exchange Commission, 11. srpna 1997 koupila bermudská firma CME od Vladimíra Železného a "některých původních partnerů společnosti CET 21 za 28,537,000 dolarů (cca 942 miliónů Kč), splatných do 15. února 2000, firmu Nova Consulting, která vlastnila 5,8 procent podílu ČNTS Nova, který byl do podniku Nova Consulting převeden z původní společnosti CET 21. Do 31. března 1998 zaplatila firma CME Vladimíru Železnému a původním podílníkům společnosti CET 21 za tento dodatečný podíl ČNTS Nova už 17,912, 000 dolarů (cca 591 miliónů Kč).
Tyto obrovské zisky Vladimíru Železnému a jeho podílníkům nepříslušejí. Jsou odrazem astronomické hodnoty vysílací licence TV Nova, kterou bohužel udělila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v roce 1993 společnosti CET 21 z neznalosti zadarmo. Tak rázem odevzdala obrovské veřejné bohatství do soukromého majetku šesti českým a slovenským občanům.
Postupným odkupováním podílů televize Nova získala bermudská firma CME do nynějška rekordních 99 procent akcií ČNTS Nova. V roce 1997 vyplatila Nova firmě CME dividendu ve výši 10,169 000 dolarů (381 miliónů Kč), v roce 1998 vyplatí Nova celkovou dividendu ve výši 16,330 000 dolarů (539 miliónů Kč).
Zajímavé je, že z celé záležitosti byl vyšachován Peter Kršák, který jako všech šest původních podílníků společnosti CET 21 vlastnil dvě procenta ČNTS Novy. Dvě procenta podílu TV Nova mají nyní hodnotu 9,84 miliónů dolarů (cca 325 miliónů Kč). Kršák tvrdí, že své dvě procenta ČNTS Nova nikomu neprodal a 325 miliónů Kč za ně nikdy nedostal. Na své partnery podal loni žalobu pro nesplnění nabídkové povinosti při úmyslu prodat své obchodní podíly ve společnosti CET 21. Co se stalo s Kršákovými stamilióny, je záhadou.
Poslední čtvrtletní zpráva společnosti CME z 31.3. 1998, podaná americkému kapitálovému dozoru v květnu 1998, konstatuje, že společnost CET 21 "vlastní už jen 1 procento akcií Novy".
Jan Čulík
"Kazdy narod ma takovou vladu, jakou si zaslouzi."
...Situace byla zcela jina, kdyz vladla skupina podporovana sovetskymi tanky - ucinny odpor nebyl mozny a presto byl, i kdyz je otazkou, kolik z nej bylo zamerne vyvolano nebo alespon tolerovano. Nyni vladnou penize a jejich prostrednictvim nejnizsi pudy (sobectvi, pozivacnost, nadrazovani hodnot mene hodnotnych hodnotam vice hodnotnym atd.) a zda se, ze v dnesnim CR jde o vladu temer neporazitelnou. Po celozivotnim stradani vetsina obcanu touzi po penezich a materialnich pozitcich, ktere je za ne mozne ziskat, ale cestne usili se zda byt mnohym cizi. Je lehci prijmout (dat) uplatek nez si penize poctive vydelat.
Je tezke nekoho vinit. Vojaci ve valce musi smrt brat jako samozrejmost a prilis se ji, az na vyjimky, nevzrusovat. Lide, kteri vyrostli a cely zivot prozili v moralnim marastu museli, v zajmu preziti, zvolit stejnou sebeobranu. Odlisnosti jsou pouze v mire. A tak jako vetsina vojaku ma potize normalne fungovat v normalnim zivote po skonceni valky, tak ma vetsina obcanu CR potize fungovat normalne v normalni demokracii. Respektive vetsina lidi v CR normalni demokracii nikdy nepoznala, nezna ji a snadno podlehne ilusim, jako napr. pokladat za demokracii system vlady, ktery existuje v dnesni CR, ackoli nejde o demokracii, ale o diktaturu kapitalu, kterou ti, kteri si kapital nashromazdili jako predstavitele diktatury proletariatu, po tak zvane revoluci nastolili, protoze nic jineho nez diktaturu neznaji a vedi, ze je to jedina forma vlady, ktera jim umoznuje se na vlade podilet.
Nadeji vidim v tom, ze system, ktery je malo produktivni se sam odsuzuje k zaniku, nekdy rychlemu. Katalyzatorem a akceleratorem by mohla byt vetsina naroda, ktera je uplatkarskym systemem odsouzena k moralnimu i materialnimu zivoreni.