tědrá podpora českého Internetu nebo podvod ve velkém stylu?
O jednom kuriózním "grantu"
Jako kadý uivatel Internetu, který se na Síti vyskytuje ji jistou dobu, dostávám spoustu nevyádaných zpráv, tzv. spamu. Větinou spam ihned mau, aby nezabíral místo na disku, někdy ale, čistě ze zvědavosti, zprávu přečtu nebo se vydám po hyperlinku, abych zjistil, co nového spammeři vymysleli. Nebývají to originální triky: polete 15 dolarů a dostanete od nás databázi milionářů a filantropů, polete $10 a dozvíte se, jak získat neuvěřitelně výhodný úvěr nebo jak si vylepit úvěrovou historii, polete $5 a řeknu Vám, jak zbohatnout bez práce (očekával bych odpověď "Dělej to jako já, troubo!"). Případ, o kterém píe Dan Dočekal ve Světě Namodro, to je ovem docela jiná káva.
Firma CEIT, a.s. (existující, viz výpis z obchodního rejstříku) tvrdí, e získala přístup k prostředkům pocházejícím z USA a e tyto prostředky mají být pouity pro podporu a rozvoj českého Internetu. Firma je ochotna zaregistrovat svým klientům doménu včetně pěti emailových adres a vytvořit a udrovat pro ně prezentační webové stránky, a to ve zcela zdarma, z prostředků tohoto údajného grantu; jeho celková výe vyrazí nainci dech - 73 milionů dolarů (podrobnosti nabídky jsou zde, mohutná reklamní kampaň probíhá i na tomto pornoserveru).
Věc má ovem háček: z grantu se bude hradit pouze samotná cena sluby, mimochodem zhruba desetkrát a stokrát vyí, ne je cena obdobné sluby na českém internetovém trhu (cca. od 100 tisíc Kč/měsíc), a DPH - kalkulovanou v rozporu se zákonem o DPH ve výi 22 % - platí zákazník. Protoe CEIT, a.s. spolupracuje pouze s plátci DPH, tuto částku uhradí v konečném efektu stát formou odpočtu DPH.
Celá nabídka má řadu pozoruhodných rysů: kromě chybně stanovené sazby DPH v nabídkovém textu např. stojí, e "...je nutné, aby klient byl plátcem DPH, nebo prostředky grantu nejsou určeny na úhrady jakékoli daně". To je samozřejmě hloupost - není přece problém zaloit dalí firmu, neplátce DPH, která by drobným zákazníkům-neplátcům poskytovala tyto sluby bez daně. Podezření budí i to, e chce-li někdo působit jako dealer CEITu, můe, avak a nepočítá s uzavřením písemné smlouvy - prý by to transakci komplikovalo. Firma CEIT, a.s. není zřejmě ádná malá ryba: její základní jmění činí cca. 86 milionů Kč a jak zjistil Dan Dočekal, existuje i údajný poskytovatel tědrého grantu, firma Barrington Corporate Holdings Inc. (i kdy ta byla zaregistrována poměrně nedávno, v březnu 1998); pravda ovem je, e v ádné z přiblině dvaceti internetových databází firem ani ve webových prohledávačích jsem o BCH Inc. nenalezl ani zmínku.
Zkrátka a dobře, máme s největí pravděpodobností co do činění se skupinou mazaných podvodníků. Pisateli těchto řádků se jako nejpravděpodobnějí jeví následující monosti:
- Grant skutečně existuje a firma CEIT, a.s. usiluje o to, získat z něj co největí podíl pro sebe, neboli, moderně řečeno, grant vytunelovat. Proto stanovila tak vysoké ceny slueb a zákazníky uplácí tím, e sluby poskytuje zdarma. Proti této variantě ovem svědčí nesprávně stanovená sazba DPH i důraz, jaký osnovatelé plánu kladou právě na daňový aspekt transakce. První varianta - s výjimkou nesprávné daňové sazby - neporuuje ádný autorovi známý český zákon.
- Grant neexistuje a firma se chystá poskytnout sluby, ale inkasovanou DPH nemíní odvést státu. I v tom případě dostane za svou práci královsky zaplaceno, navíc zákazník uplacený výhodností nabídky nebude trvat na pičkové kvalitě dodaného produktu. Náklady ovem zaplatí stát. V tomto případě se jedná o typický daňový podvod.
- Grant neexistuje a firma nebude poskytovat ádné sluby, pouze vystaví faktury, inkasuje DPH od zákazníků a poté ukončí svou viditelnou existenci. V tomto případě by lo kromě daňového podvodu i o podvod na zákaznících, protoe ti budou organizátorům akce do doby, ne jim finanční úřad vrátí zaplacenou daň (2-5 měsíců), poskytovat nedobrovolný a bezúročný úvěr.
Svou firmu jsem do akce naoko přihlásil a budu čtenáře Britských listů o dalím vývoji i o výsledku, jím bude, jak doufám, trestní oznámení, pravidelně informovat.
Ondrá podotýká:
K té naí politické kultuře obecně a k financím zvlá
Bohumil Hrabal kdesi - tuím v Tanečních hodinách pro pokročilé - napsal: "Vítězství se sestává ze samého bití," co lze interpretovat také tak, e moudříme a sílíme díky svým prohrám a patným zkuenostem. Ké by tomu tak bylo i v naem politickém ivotě, kde o patné zkuenosti nebyla a není nouze.
Někdy mám vak pocit, jako bychom nechtěli nahlédnout příčiny, podstatu a pravou povahu naich chyb a omylů v ostrém světle, ani by tyto byly zahaleny mlhou výmluv a zdeformovány podujatými brýlemi politického stranictví. Takovým přístupem se pak vystavujeme nebezpečí, e nae chyba zůstane bez reflexe a následného poučení, co zvyuje pravděpodobnost recidivy chyb a omylů.
Co mám konkrétně na mysli? Předevím známé aféry s financováním politických stran - falenými sponzory ODS počínaje, přes tajemné dárce z Panenských ostrovů ODA a Bamberskými námluvámi ČSSD konče. A kdybychom měli být důslední, zcela určitě by se vyouralo něco i v KDU/ČSL, o vnitrostranické plutokracii republikánů nemluvě.
Sleduje-li člověk veřejné diskuse o těchto aférách, na první pohled by se mohlo zdát, e jde vlastně jen o to, jak které stranické pičky se do nich "namočily", jak která strana má větí vinu, jak to zaonačit tak, aby na té druhé straně ulpělo více bláta ne na té vlastní.
Výměna argumentů: "o naich kontech v zahraničí se mluvilo, ale nic jste nám nedokázali" (ODS), a "do Bambergu jsme sice jeli, ale nakonec jsme ádnou dohodu neuzavřeli, navíc někdo padělal nae podpisy" (ČSSD), má z hlediska reflexe daného činu téměř nulovou hodnotu. Místo toho, aby se věcně hodnotila nebezpečnost podobných praktik pro demokratický politický systém, vyskytují se snahy zjitěná fakta zlehčovat, případně odvádět pozornost jinam, třeba i poukazy na "temné síly usilující o destabilizaci naeho demokratického vývoje."
Takovou praxi lze moná pochopit u politiků, kterých se to týká, nicméně od médií bych očekával jiný přístup. Například takový, při něm by se kladly zásadní a základní otázky, jejich odpovědi by ukázaly na nehoráznost, nemravnost a nebezpečnost odhalených politických praktik.
Například: "Proč existují v demokracii politické strany? Jaký je jejich účel, z něho by měly vyplývat normy jejich chování?" Nebo: "Co je hlavním úkolem a funkcí politika?"
Stoupenci sociálních demokratů často poukazují na to, e na rozdíl od ODS, která zhřeila, co prokázal i následný audit, oni si ádné peníze od ádných záhadných dárců nakonec nevzali, a tudí jim nemá být co vyčítáno. Zvlátě kdy odhalení Bamberských jednání bylo politicky účelové a provázeno falsifikáty.
Já si ovem myslím, e to nic nemění na skutečnosti, e i tak se mají sociální demokrati za co stydět. Nebo politické strany jsou tu předevím od toho, aby zastupovaly zájmy svých voličů, kteří jim a jejich politickým programům odevzdali svůj hlas. Právě proto je nehorázné, jestlie tyto strany byly či jsou ochotné svůj mandát, získaný na základě důvěry těchto voličů, zaantročit tomu, kdo jim lépe zaplatí.
To je ten pravý morální debakl Bambergu, na kterém nemění nic skutečnost, e nabízené peníze nebyly vyuity a protisluby nebyly poskytnuty, na rozdíl od ODS, její účetnictví naznačuje, e podobné věci se zde běně dály.
Na celé záleitosti mne zaujala rozdílná reakce pánů Zemana a Machovce. Zatímco Zeman neikovně zatloukal, Machovec o akci hovořil bez větích zábran. Já si to vysvětluji tím, e na rozdíl od Miloe Zemana, který si asi uvědomoval nepřípadnost své návtěvy v Bambergu, pro mladího Machovce bylo jednání v Bambergu pravděpodobně něčím zcela normálním a legitimním, něčím, za co se není třeba stydět.
A právě tady vidím nebezpečí spojené s nedostatečnou analýzou zmíněných afér politických stran. Je třeba přesvědčit veřejnost a zvlátě mladou generaci, e některé praktiky naeho ivota - a to nejen politického - je třeba odstranit, bez ohledu na to, která strana bude u moci, a to nejen proto, e jsou ve vyspělých demokraciích pokládány za nesprávné a morálně odsouzeníhodné, ale předevím proto, e jsou z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní. Proč? To by vyadovalo jeden zvlátní komentář.
Problém vidím také v tom, e nikomu se nechce jít a k historickým kořenům nestandardního financování naich politických stran, na které si tak snadno zvykli zvlátě ti, kteří svoji profesi politika nechápou jako slubu veřejnosti, ale jako ivnost, případně členství ve společnosti s ručením omezeným, je slouí prioritně jejich osobnímu zisku.
Byly to právě polistopadové revoluční doby, kdy na zelené louce, lépe řečeno, na čtyřicet let vyprahlém úhoru naí politické scény, začaly v nestandardních podmínkách klíčit zárodky standardní politické demokracie. To klíčení bylo kropeno také příspěvky ze zahraničí. Nevím, proč vichni tak cudně mlčí o tom, e po listopadu 89 do naí země proudily prostředky nejrůznějích zahraničních veřejných institucí a nadací na podporu naich nově vznikajících politických subjektů, které - na rozdíl od dobře zavedeného komunistického aparátu a stran bývalé Národní fronty - musely začínat zcela od nuly.
Domnívám se, e není za co se stydět, a pokud se o tom nehovoří jenom ze strachu, e by toho mohli vyuít komunisté pro své spiklenecké teorie, pak si myslím, e ten strach je zcela zbytečný. Ano, po listopadu a do prvních svobodných voleb v červnu 1990 zde vznikla mimořádná situace, take není divu, e byly vyuity i některé mimořádné prostředky. (A jen tak mimochodem - právě komunisté mají nejméně co komu vyčítat, kdy to byli právě oni, kteří po desetiletí udrovali svými penězovody při ivotě ministrany, jejich ivotaschopnost - na rozdíl od nových stran postkomunistického světa střední a východní Evropy, je si získaly podporu podstatných voličských segmentů - skončila v okamiku vyschnutí těchto zdrojů.)
Zřejmě nebudu daleko od pravdy, kdy řeknu, e o stranických financích se nechce mluvit asi ÁDNÉ politické straně, nebo kadá z nich má nějaké to máslo na hlavě. Ale to neznamená, e by se na ten problém měla hodit tlustá deka mlčení. Přinejmením bych očekával po volbách hlasité a zřetelné distancování se od minulých praktik, které by mělo zaznít z kadé politické strany i za cenu toho, e jí (nebo někoho) to bude něco stát.
Jedině tak se vyle směrem k občanovi a ke světu signál, e nae politika se posunula zas nějaký kousek od Divokého Východu k Civilizovanému Západu. Jedině tak lze získat naději, e se podobné praktiky znovu neobjeví, by s jinými účinkujícími v hlavních rolích.
V této souvislosti mě napadá - co kdyby takhle média opustila zmapované pole Bamberské aféry a pro mne, jako pro občana, zjistila, kde konkrétně se náhle vzaly peníze na zaplacení vech daňových dluhů ČSSD? Neustálá blízkost pana loufa u předsedy Zemana, toho loufa s jeho známými styky na podnikatelskou sféru, ve mně vyvolává nepříjemný pocit. Jsou ti sponzoři transparentní? Nebo jenom zase kryjí někoho, kdo tie čeká v pozadí na budoucí protisluby?
Ondrá
Ministr kolství znovu odpovídá Britským listům
(Předchozí části této debaty najdete zde a zde.)
Váený pane Čulíku,
dostal jsem záplavu mailů, z nich některé nemohu přečíst (p. Housa). Pánové z Respektu mi správně a předvolebně "namydlili schody", ale to patří k věci. Pondělní R. otiskl moji stručnou odpověď. Půvabné je navíc i to, e "proroctví" o stotisíci nezaměstnaných není ode mne, nýbr ministerstva práce a ministra Voláka, který je veřejně vyslovil i v TV. Přikládám článek o V, který byl někdy v březnu v LN a dalí dávám do LN tento týden.
Srdečně Vá
Vysoké koly do přítího tisíciletí
e evropské vysoké koly potřebují důkladnou reformu, o tom se v řadě zemí diskutuje u pár let. Důvody jsou zřejmé. Předně se s rozířením počtu studentů změnila role vysokokoláků ve společnosti: studuje-li dnes na V v průměru 35% populačního ročníku (u nás asi 23%), je to něco jiného, ne kdy vysoké koly vychovávaly úzkou vrstvu vědců a vzdělanců. Vysoké koly jsou masové instituce - a přitom by si měly udret vrcholnou úroveň. Za druhé se vzdělávací potřeby prudce mění: před třiceti lety nebyly počítače, před deseti lety Internet. Proto roste význam veobecného vzdělání, prunosti, schopnosti učit se dál, zvládat nové věci a situace, komunikovat. Naproti tomu budoucí zaměstnavatelé očekávají, e absolventi budou ovládat plno praktických dovedností - odborných i komunikačních - které okamitě pouijí. Vzdělání tedy bude muset být jak univerzálnějí, tak praktičtějí, ale hlavně prunějí. Za třetí se vude ukazuje, e představa bezplatného a libovolně dlouhého vzdělávání pro vechny je patrně utopická: ani ty nejbohatí společnosti ji nedokáí finančně unést. A konečně postup evropské integrace vyaduje, aby i vysokokolské vzdělání, které sice EU zákonně nesjednocuje, přece jen bylo srovnatelnějí a prostupnějí a lépe podporovalo mobilitu mezi jednotlivými státy.
Nedávno učinili ministři kolství čtyř velkých evropských zemí (Francie, SRN, Itálie a Velké Británie) dalí významný krok: podepsali společnou deklaraci o tom, jakým směrem by se evropské vysoké kolství mělo vyvíjet, aby se navzájem sbliovalo a dokázalo také lépe obstát v soutěi s elitními kolami americkými. Stručný dokument je velice poučný i pro nás.
Cílem je zvýit mobilitu a odstraňovat bariéry, mimo jiné tvořené i nesrovnatelností studijních programů. Deklarace říká, e základní schéma vysokokolského studia by mělo rozliovat mezinárodně srovnatelné programy pregraduální (bakalářské), na ně naváí jednak kratí programy magisterské, anebo delí doktorské, mezi nimi by vak byl moný i přestup. Podstatnou částí těchto programů musí být vlastní bádání a výzkum. Smyslem je rozdělit dobu studia a umonit, aby se student po jisté době na univerzitu zase vracel a pokračoval, třeba i v jiném oboru. Systém studia má být zaloen na volné volbě přednáek a kreditním hodnocení (ECTS), s moností nejrůznějích studijních kombinací a mezioborových programů. Deklarace zdůrazňuje význam obecných dovedností, zejména cizích jazyků a informatiky, a doporučuje, aby kadý student měl monost strávit aspoň semestr v některé jiné zemi. Konečným cílem je vzájemné uznávání diplomů, a to i k profesním účelům.
Cíle, je si deklarace klade, jsou ádoucí i pro nás - pro malou středoevropskou zemi moná dokonce jetě víc. Zároveň je z nich patrné, kolik práce máme jetě před sebou. Nový vysokokolský zákon znamená jistý krok kupředu v diversifikaci studijních programů, v odstátnění vysokých kol a spojení výuky a bádání. Nicméně zátě tuhých studijních plánů, převaha přednáek a nedostatek seminářů, malý důraz na vlastní práci studenta, neochota k zavádění nových oborů a směrů, a konečně i malý ohled na potřeby trhu práce - to vechno nás jetě čeká.
Mezi první kroky by měl patřit zvýený důraz na znalost cizích jazyků (včetně nabídky ucelených programů v cizích jazycích), podpora mobility studentů i učitelů modulární stavbou studia, budování knihoven a studoven - a ovem soustavná snaha o zvyování kvality a náročnosti na vech úrovních. Tím zákon pověřuje Akreditační komisi, na ní spočívá trvalá odpovědnost za kvalitu - ale zároveň i za odvahu k inovacím. Akademická svoboda se nesmí stát záminkou pro konzervování neudritelného. Druhým sloupem musí být veřejná kontrola, zajitěná např. zveřejňováním závěrečných prací (včetně oponentských posudků) a vlastním i cizím hodnocením (včetně hodnocení studenty). A třetím je přirozeně neustálé srovnávání se zahraniční i domácí "konkurencí": výměny učitelů a studentů, společné programy, stáe a podobně.
Ze zahraničních zkueností plyne, e vysoké koly jsou instituce poměrně konzervativní a reformám se často brání akademické obce samy. To je jistě přirozené, bude vak záleet i na tom, do jaké míry se právě je podaří přesvědčit, e změny v naznačených směrech jsou i v jejich nejvlastnějím zájmu: představa izolované české vědy a vysokého kolství, je si vystačí na svém omezeném prostoru, je dnes u opravdu neúnosná. Na druhé straně nám aspoň ta lepí stránka domácích tradic dává anci, e i v budoucí Evropě ná vzdělávací systém obstojí. Ovem jen pod dvěma podmínkami: e se neuzavře změnám a nebude se jich bát - a e přestane být jedním z nejchudích iroko daleko. Nebo bez peněz se ádné reformy rozumně dělat nedají.
Jetě jeden dopis od ministra kolství Jana Sokola
(K Sokolově výroku o tom, e nezaměstnaní vysokokoláci mohou být zdrojem levicových nepokojů)
Date: Mon, 15 Jun 1998 18:33:04
Váený pane Čulíku,
dostávám se k dalímu z Vaich mailů, které mohu jen postupně "odbourávat".
Názor, e nezaměstnaní vysokokoláci jsou zvlá silně lidsky frustrováni, nemám ze sebe. Četl jsem ho mnohokrát u váných sociologů (z českých mohu citovat třeba prof. J. Musila), často u Poláků třeba při srovnáních polského a českého vývoje za poslední století. Politici o tom, pravda, nemluví - a i Vae reakce ukazuje proč. Uznávám, e bych měl být "političtějí". Můj výrok byl také vytren z kontextu: neplatí to pochopitelně o vech, nýbr jen o těch, kteří se po absolvování V cítí být zklamáni a podvedeni, nenajdou-li místo, protoe naletěli různým slibům o "budoucí společnosti". Vůbec by mě nenapadlo omezovat počty studentů na těch či oněch oborech, ale rozhodně chci, aby ti, kdo chtějí studovat z tohoto hlediska "rizikové" obory, věděli předem, do čeho jdou. To není problém v USA, kde není hanba, kdy vysokokolák potom dělá cokoli. V Evropě je to jinak. Mnohokrát jsme se o tom přesvědčili, kdy si vzdělaní disidenti stěovali Američanům, e musí topit v kotelně - a nepochodili: "Take má dob!", byla standartní odpověď. Moná, e jsem a příli opatrný, ale domnívám se, e větina Čechů takové zaměstnání stále pokládá za pohanu. e větina naich studentů stále více méně očekává "zaměstnání v oboru". A právě tohle by mohlo být nebezpečné - nic méně a nic víc.
Druhá věc jsou počty v studentů. Vzrostly za pár let skoro na dvojnásobek, a já si toho velice povauji. Ale nae univerzity nejsou nafukovací a jsou dnes u opravdu na mezi. Máme-li dnes 23% proti evropskému průměru 30%, a to jetě tak, e nai studenti jsou vesměs "pětiletí", nemůeme po naich univerzitách s nominálně (!) stejným objemem peněz chtít víc. Jde tedy o dvě věci: prosadit kratí studijní programy a investovat do univerzit a vysokých kol, to jest zejména, jak správně říká p. Housa, do lidí. A o to se soustavně snaím. Je to odpověď na Vae otázky?
Vá
Postoje Jana Sokola jsou trochu zastaralé. Dobrý manaer by jednal jinak
Jan Sokol reaguje na Holubuv clanek v Respektu 25/98, ktery vysel v pondeli v rubrice Dopisy na str. 25 clankem Nevadi pocet, ale uroven. K tomu bych mel několik pripominek:
Ad. 2: Strasne mi vadi to, jak Jan Sokol trva na myslence posilovani ucnovskeho skolstvi. Vychazi pritom z toho, ze cesti maturanti maji podprumernou uroven. Chce to resit omezenim poctu maturantu- cim mene jich bude, tim mene jich bude mit nizkou uroven!
Ac patril k odpurcum minuleho rezimu, podvedome pouziva metody rizeni, jake se pouzivaly v minulosti. Je fakt, ze jiné mozna nemel prilezitost poznat.
Moderni ridici pracovnik by se zachoval například takhle. Rekneme, ze skolaci jsou vyrobek, jeho odberatelem je trh pracovni sily.
Mam perspektivni vyrobek, ktery je ale zatim mene konkurenceschopny - v tomto pripade jsou to cesti maturanti. Bylo by kratkozrake, ríka si reditel, kdybych do nej prestal investovat, a investice soustredil na jine, uz zavedene vyrobky - v nasem pripade ucne.
Zajem o ne je jen docasny, zpusobeny zaostalosti mych zakazniku. Také rychle zastaravaji, nejsou rozsiritelne - neochota dal se vzdelavat, mají vysoke servisni naklady - rekvalifikace, podpora v nezamestnanosti - proste mi kazi znacku.
Bude lepsi, kdyz investuju do perspektivního vyrobku, abych ho vyvinul k co nejvetsi dokonalosti, zajistil si dostatecne vyrobni kapacity - stredni skoly, vyskolil delniky - ucitele a az po nem zacne rust poptavka na trhu prace, abych byl schopen ji plne uspokojovat.
Ad. 3: Podstatou je, soustredit se na kvalitu. Ta totiz vzdycky zvitezi To, ze je u nas nizka uroven maturit, je zpusobeno predevsím nizkou urovni zakladniho a stredniho skolstvi. Tam je potreba investovat, ne do slepeho ramena, jakym je ucnovske skolstvi.
Vzdelavani jako odborne vzdelavani pro zamestnani je paradigma povalecne generace. My mladi dnes chodime do skoly proto, abychom ziskali vseobecne vzdelani a byli pripraveni na zmeny, kteri nas v zivote cekaji.
Je malo pravdepodobne, ze ten kdo se dnes vyuci remeslo, bude toto remeslo delat cely ivot. Soustruznik, který se ucil tocit klickami, uz dnes programuje CNC stroj. A jestli nebyl schopen se to doucit, tak nejspis nekde stavi domy nebo prodava zeleninu nebo sedi doma a bere podporu v nezamestnanosti.
Uznavam, ze je nesmyslne myslet si, ze po absolvovani stredni obchodni nebo manazerske skoly budu manazer, nebudu nic delat, jen poroucet lidem. Takova je ale predstava rodicu a potazmo deti, kteri se na tyto skoly hlasi.
Jak ji zmenit? Tim ze jim seberu moznost? Nema cenu omezovat nabidku, je lepsi pracovat na jeji kvalite - dozorovat ucebni programy takovych skol, hlidat dostatecnost jejich rozpoctu a eventualni financni uniky atd.
A jetě se vrátim k vyse zminovanym investicim. Investovat se musí do lidi. Ti jsou toti zakladem vseho. Potrebujeme vice muzskych ucitelu. A vice mladsich ucitelu a ucitelek. Ucitelu, kteří budou ochotni zavadet nove metody uceni, kteri pritahnou zaky. Ziskat kvalitni reditele, a reditel skoly pritom vubec nemusi byt ten nejlepsi ucitel, a dat jim do ruky nastroje motivace ucitelu, a vubec to nemusi byt jen motivace platova. Plat at majm ucetele prumerny, nikdy to nebylo jinak, ale at majm dobre pracovni podminky a k dispozici efektivni pracovni pomucky. A at mají sami moznost dale se vzdelavat v odbornych kursech financovanych ministerstvem. At mají moznost navazovat zahranicni kontakty a soutezit s jinymi koncepcemi vyuky.
Ad. 4: Budeme-li mit v roce 2002 30% studentu v rocniku, kolik jich skolu dokonci, kadý treti. Bude to dost, mit 10% vysokoskolaku? Jestli budeme mit krome toho jestl 40% absolventu vyssich skol, tak asi ano. Ale budeme?
Na vedomi redakci Respektu
Nehorázné chování Demokratické unie
U po několik týdnů se v Britských listech zveřejňují příspěvky DEU. Nemám nic proti mimoparlamentním stranám, které se ze vech sil chtějí dostat do parlamentu, ale alespoň by mohli, tito adepti na zákonodárné posty, projevit jistou dávku rozumu a úcty k právu.
To, e ve svých volebních spotech kritizují minulých osm let, je právo jakékoliv opoziční strany a nelze jim ho upřít. Smutnějí u je to, e na začátku reklam se objevovalo tvrzení, e "podle posledních průzkumů překročí DEU pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu", ani by byl dán jakýkoliv zdroj tohoto tvrzení. *) Navíc je tato věta v příkrém rozporu s publikovanými výsledky větiny renomovaných agentur pro výzkum veřejného mínění.
Druhý detail, který staví DEU na pozici stran, kterým jde jen o to, dostat státní finanční příspěvek, je kauza s písní Modlitba pro Martu.
Vůbec nechápu, s jakou dávkou právního diletantismu mohli volební manaeři DEU pouít v kampani tuto píseň, ani by si zjistili, kdo je skutečným vlastníkem autorských práv. Slova o tom, e je tato píseň úzce spjatá s osobou paní Kubiové, a proto je ona oprávněna rozhodnout o tom, co se s písní můe dít, hraničí s naprostou neznalostí přísluných norem, předevím autorského zákona.
Co si tedy myslet o straně, která chce tvořit zákony a při tom nemá ani ponětí o tom, jaké zákony tu teď platí?? Poslední tiskové prohláení EDU o tom, e realizace rozhodnutí Městského soudu v Praze je cenzorním zásahem do volební kampaně zavání frakou typu Zemanových kufříků a rozsáhlých spiknutí proti nebohé straně. Při tom kadý, kdo sleduje průzkumy veřejného mínění, dobře ví, e preference, se kterými nastupuje DEU do posledního týdne volební kampaně, nemohou snad ani při ivelné katastrofě stačit na získání by jediného křesla v parlamentu.
*) 10. června 1998 obdrely BL od DEU toto vysvětlení, viz "Co je nového v České republice z 11. 6. 1998: "Vychazime z nekolika zdroju. Mimo jine tez z virtualnich voleb CTK a MF DNES. Tam nase vysledky podstatne prevysuji 5%, samozrejme si uvedomujeme
nereprezentativnost vzorku. Proto nam vychazeji preference tak kolem 6-7%." - Tomá Pecina na to reagoval: "[Televizní] volební spot DEU nehovoří o preferencích DEU v ádné specifické skupině
voličů (jako jsou např. uivatelé Internetu), nýbr zcela jasně o prognózách
volebního výsledku a anci DEU překonat pětiprocentní práh. Odvolávat se na
výzkumy preferencí ve specifických voličských skupinách je zavádějící a
přestoe volební zákon toto jednání nijak nepenalizuje, lze je bez nejmení
pochyby charakterizovat jako volební podvod. Zaráí mě, e na způsob, jakým se
DEU počíná ve své kampani, neupozorňují ve větí míře české sdělovací
prostředky."
Volby 98 - nový spot DEU
Date: Tue, 16 Jun 1998 6:21:50
Po rozhodnuti reditele Ceskeho rozhlasu, ktery neprodlene vykonal nam dosud nedoruceny soudni zakaz vysilalani spotu DEU s Modlitbou pro Martu, se podarilo Demokraticke unii natocit pres noc spot novy a v brzkych rannich hodinach jej predat do vysilani.
Zde je jeho text:
" Modlitba pro Martu Kubisovou patrila v dobe komunisticke totality mezi zakazane pisne. Osm let po takzvane sametove revoluci se tataz Modlitba pro Martu stala zaminkou pro zakaz vysilani predvolebnich spotu Demokraticke unie.
Zakaz vydal Mestsky soud v Praze bez moznosti jakehokoliv odvolani. Uz to samo o sobe vypovida o systemu soudni moci v Ceske republice.
Doslo k zasahu statni moci do predvolebni kampane, coz odporuje jak volebnimu zakonu, tak i Ustave Ceske republiky.
Demokraticka unie pouzila cast Modlitby pro Martu na zaklade vyslovneho souhlasu pani Marty Kubisove a s ujistenim, ze prave u teto pisne nebudou autori nic namitat.
Demokraticka unie nikdy neodmitla vyplatit autorsky honorar. Namisto pozadavku na honorar vsak prisel soudni zakaz vysilani spotu.
Mame vazne podezreni, ze zde nejde vubec o autorska prava, nybrz o snahu zbavit se nepohodlnych spotu, ve kterych jsme volice varovali pred stranami, ktere pouzivaji pri svem financovani metody korupce.
Vazeni spoluobcane, pokud chcete zmenit takoveto chovani statni moci, mate prave v tuto chvili jedinecnou prilezitost. Volte c. 4 - volte Demokratickou unii !
Jinak se, lide cesky, vlada veci tvych do tvych rukou jeste dlouho nevrati. Marta Kubisova voli prave Demokratickou unii. Volte jako ona - volte cislo!"
K cele zalezitosti zasahu statni moci do volebni kampane se DEU vyjadri na tiskove konferenci ve stredu 17. cervna 1998 ve 12.00 v Revolucni 5, Praha1. Vsechny sdelovaci prostredky jsou srdecne zvany.
ing. Petr Safranek e-mail: deu@login.cz
mistopredseda strany tel: 0602 38 18 65
Demokraticka unie http://www.deu.cz
PO Box 3
110 15 Praha 015 tel./fax 02-232 39 96
Volby 98 - spoty DEU - dalí prohláení
Date: Tue, 16 Jun 1998 15:25:54
Dnes nam bylo konecne doruceno Usneseni Mestskeho soudu v Praze ve veci nasich predvolebnich spotu. Ihned jsme se odvolali k Vrchnimu soudu, bohuzel odvolani nema odkladny ucinek.
Pred nekolika minutami jsme obdrzeli oznameni Ceske televize, ze i ona nase spoty, ktere dnes mely byt vysilany 3x, stahuje. Tento postoj Ceske televize chapeme a v tuto chvili proti nemu nic nenamitame, nebot je zrejme, ze reditelel CT se tezko muze postavit proti soudu. Nicmene bychom uvitali, kdyby se i Ceska televize odvolala proti Usneseni soudu, ktere ji narizuje hrube porusit ustanoveni par. 16 odst. 3 zakona c. 247/1995 Sb. o volbach.
Soudkyne JUDr. Jaroslava Lobotkova pri svem rozhodovani sla daleko nad ramec ochrany autorskych prav a naridila (bez moznosti ucinneho odvolani) stahnout cele spoty. Je to narizeni absurdni, nebot spoty obsahuji samostatne vysilatelne casti, ve kterych sporna Motlitba pro Martu neni vubec obsazena. Tim doslo k hrubemu a neprimerenemu zasahu do svobodne souteze politickych stran tesne pred volbami, tedy k poruseni Ustavy CR.
Protoze soudkyne dr. Lobotkova zabranila vysilani i tech casti spotu, ktere nemaji s ochranou autorskych prav nic spolecneho, nezbyva, nez pochybovat o nezavislosti soudkyne a pozadat ministryni JUDr. Vlastu Parkanovou o podani navrhu na zahajeni karneho rizeni s dr. Lobotkovou, coz neprodlene cinime.
Bohuzel, v tuto chvili neni ani technicky mozne do vysilani Ceske televize zaradit spot nahradni, ze ktereho by se obcane dozvedeli o neopravnenem zasahu statni moci do volebni kampane.
Blizsi vyjadreni - viz nase stredecni tiskova konference.
ing. Petr Safranek e-mail: deu@login.cz
Vlacha volit nebudu
Dopis PhDr. Jiřímu Vlachovi, místopředsedovi PSP ČR
Pro zajimavost Vam v priloze posilam svou odpoved na "osobni" predvolebni dopis J.Vlacha, kandidata c.3 za US v jiznich Cechach (jsme maly volebni kraj, proto se tam bez prefrencnich hlasu nejspis nedostane). Uvadim par regionalnich i obecnych argumentu pro ekologicky citlivy vyber v nachazejicich volbach. - Jiri Guth. Desky, 15.6.1998
Váený pane doktore,
Děkuji Vám za Vá "osobní" dopis. Rád jsem věnoval čas nejen jeho přečtení, ale i napsání odpovědi, která následuje:
Váím si Vaeho dosavadního působení v parlamentu a váím si i Vaich mezinárodně-regionálních aktivit. Svůj politický styl sám charakterizujete pojmy jako otevřenost a lepí komunikace. To shledávám sympatickým - proto ostatně doufám, e jeho principy např. zcela nezmizí z ODS ani po Vaem odchodu. Naopak hlasování klubu US PROTI návrhu zákona o přístupu k informacím o ivotním prostředí je ve zřejmém rozporu s tímto stylem.
Zmínky o tom, co chcete měnit, rozhodně nejsou příli bombastické ani populistické. I to oceňuji. Jsem vak na rozpacích z toho, e se převáně týkají různych sloek veřejné správy, soudnictví, apod. Skoro celých devět let jste jako poslanec a činovník významné koaliční strany měl velký vliv na jejich utváření. To nelo udělat je rovnou lepí?
Jakousi Vai zvlátnost vidím v deklarované snaze o zvýení podpory sportu (nepíete, od koho přesně a jakym formám sportu to má být).
Kadopádně mě malá podpora sportu opravdu nijak zvlá "nepálí" - a věřte, není to tím pohledem z vesnice. Jistě je ádoucí podporovat hnutí "sport pro vechny", mám radost z kadého plácku či volně přístupného kolního hřitě. Mé sportování, to je předevím turistika, cyklistika, plavání, volejbal, orientační běh. Neádám o zvyení podpory, sí i míč na volejbal jsem si koupil ze svého zdaněného příjmu a připadá mi to správné. Pokud jde o plavání, co asi uděláte pro čistotu naich rybníků? Zkrátka v podstatě mi stačí, kdy celá veřejná správa nebude mému sportování házet klacky pod nohy. Víte, e třeba ta nesmyslná dálnice D3 od Budějovic k hranicím by moje cyklistické i turistické monosti dost omezila? Neskrývá se právě ona pod Vaimi "investicemi do dopravního spojení"? V dopravě mi vadí ledacos, ale nějaké znevýhodňování Jihočechů necítím. Co jste vlastně dosud udělal resp.hodláte udělat pro podporu veřejné dopravy? Její mizerný stav a vyhlídky mě jako vesničana znevýhodňují a a. Naopak jako Jihočech jsem hrdý na provoz (soukromé) jindřichohradecké úzkokolejky. Jsem hrdý na českokrumlovskou radnici, e aspoň jednou ročně, na Den bez aut, vozí městská doprava cestující zdarma. Mám radost ze zájmu starostů i elezničních nadenců o provoz na poumavských tratích. Kdybyste sliboval jasnou podporu jim a ne stavebně-silničářské lobby, máte můj hlas.
Já se necítím znevýhodňován ani "ve věci rozvoje příhraničních oblastí", jak o tom píete. Pravda, rozvoj nechápu jako rychlé zbohatnutí za kadou cenu. Krajina tady v příhraničí je zato ohroena připravovaným zákonem o prodeji státní půdy. Staronové "agrokombinátní" struktury ve spojení s nejrůznějími spekulanty a zlatokopy (natěstí ne doslova) budou pramálo dbát o zachování její výjimečné ekologické hodnoty a stability. Zato vyuít pro etrný, udritelný rozvoj naeho kraje potenciál zdejích německých rodáků (kteří tu zemi opravdu milují), to si vzhledem k dosud větinovému nesmíření stejně nedovolíte ani Vy. Podle veho, co vím o ochraně ivotního prostředí v Evropské unii, nám vstup do ní můe přinést mnoho výhod. Jednou z hrozeb je naopak zásadní proměna "tváře naí země", přesněji řečeno velký tlak na rozsáhlé stavebně investiční akce. K tomu neříkáte ani slovo a ani od Unie svobody jako strany jsem to zatím neslyel.
Rovně ve Vaich příslibech postrádám stanovisko k dostavbě jaderné elektrárny Temelín, a to je hodně horký (a hodně jihočeský) ekologicko-politický problém. Nejde mi o černobílé heslo typu "Ani za nic" či "Nemohu se dočkat". Chtěl bych to mít zasazeno do celé energetické politiky státu (úspory, dovozy a vyvozy, neomezená těba vlastních zdrojů apod.).
Váený pane doktore,
Nepotěil jste mě: kromě výe uvedených výhrad jetě musím připomenout, e za celé dvouleté období jste neinicioval ani nepodpořil ádný "ekologicky ádoucí" pozměňovací legislativní návrh. A e bylo hodně moností - zákony kompetenční, atomový, zákon o odpadech, o potravinách a dalí.
Ani já Vás moc nepotěím. Jetě zvauji, zda dám svůj hlas Unii svobody. Potěil mě Pavel Peek, kdyě vystupoval proti kruté "norovací" novele zákona proti tyrání zvířat. Jsem moc rád, e na 4. místě kandidátky US je Jaroslav Michal, lesák ze sousední vsi. Ten pro můj kraj jistě něco udělat dokáe. Moná, e proti jaderné elektrárně Temelín nijak zvlá neprotestuje, ale zato ví, jak napomoci tomu, abychom Temelín nepotřebovali: pěstovat rychle rostoucí dřeviny jako obnovitelné zdroje energie. Inu, lesník pro 21.století.
Pokud bych volil Unii svobody, dostane můj preferenční krouek on a ze vech vye uvedených důvodů, nikoliv Vy.
Přeji Vám mnoho úspěchů, zvláů takových, které demokracii v naí zemi a trvale udritelnému rozvoji naeho kraje opravdu pomohou.
S pozdravem
Jiří Guth
P.S. Tento dopis povaujte, prosím, za otevřený.
Jiří Guth Jarkovský, Desky 9, 382 41 Kaplice, e-mail guth@ck.ipex.cz
Poslední věty
Na závěr nedělní Sedmičky vyzval éfredaktor Vávra oba diskutující k pronesení poslední věty, jakéhosi poselství pro voliče. Zde jsou:
Václav Klaus:
Jedna věta je evidentní - prostě zmobilizujme se vichni, kterým jde o něco zásadního v této zemi, zmobilizujme se, prostě nepropásněme zase nějaký okamik. Ty osmičky na koncích těch desetiletí různých roků ve 20. století - to byla tragická věc téhleté země. Bohuel máme zase osmičku, dejte si stralivý pozor na pana Zemana, na pana Grebeníčka, na soudruha Kremličku. Dejte si, lidi, opravdu stralivý pozor na tuhle věc!
Milo Zeman:
Já nebudu propadat magii čísel, nebudu mluvit o astné sedmičce. Budu spoléhat na inteligentního voliče, který chce změnu a který nepotřebuje, aby mu někdo primitivně říkal: "Dej si pozor na toho či onoho," protoe je schopen se svobodně rozhodovat sám. Prosím vás, abyste se nenechali znechutit a otrávit třeba i touto televizní diskusí a li k volbám. Přeju vám hodně těstí a spokojenosti, přeju vám slunce v dui!
