Nový vědecký výzkum: nesobecké a slušné chování přináší společenský úspěch!
Sedmatřicetiletý Michael O'Leary je generálním ředitelem britské letecké společnosti Ryanair. Dalo by se čekat, že to je člověk s ostrými lokty, dostal-li se v aeroliniích v relativně mladém věku až nahoru. Kupodivu je to však s ním přesně obráceně: O'Leary považuje za tajemství svého úspěchu to, že se k lidem chová nesobecky a slušně.
"Uvědomuju si, že firma, kde zaměstnanci v rámci možností sami určují, jakým způsobem mají pracovat, a kde mají pocit, že jsou považováni za cennou součást celé organizace, taková firma má větší šanci podnikatelsky uspět," konstatuje O'Leary. "Naopak podnik, který řídí své zaměstnance diktátorsky, se vystavuje riziku, že zbankrotuje."
Na první pohled vám může O'Leary připadat jako výstředník. Jenže podle výsledků nové studie o tom, jakým způsobem funguje prosazování vlastních zájmů v složité moderní společnosti, má O'Leary zcela pravdu.
Ukazuje se totiž, že být slušný a poctivý a dělat pro druhé dobro a nečekat za to oplátkou žádnou výhodu pro sebe přináší člověku prospěch.
Pomocí počítačového modelu zkoumali Martin Nowak, zoolog z oxfordské univerzity, a Karl Sigmund, matematik z vídeňské univerzity, jakým způsobem si vyvinuly jednotlivé biologické druhy mezi sebou spolupráci. Výsledky jejich studie, které vyšly tento měsíc v časopise Nature, ukazují, že jednotlivci, kteří se chovají vůči svému okolí slušně, se vyvíjejí úspěšněji než ti jedinci, kteří žijí striktně podle zásad ostrých loktů.
Nowak a Sigmund došli k závěru, že klíčovým faktorem v tom, zda bude jedinec úspěšný nebo zda selže, je spolupráce s jinými jedinci.
"Jsme přesvědčeni, že vznik nepřímé reciprocity (tj. ochoty pomáhat druhým přesto, že oni vám možná nepomohou) byl rozhodným krokem při vývoji lidských společností," napsali Nowak a Sigmund.
Jejich zjištění se shodují i s jinými teoriemu, podle nichž je spontánní altruismus, který nečeká na odměnu, úspěšnou strategií pro přežití.
"Tato práce nám ukazuje nový způsob, jak mohou sobecké geny dosáhnout rozmnožení tím, že budou spolupracovat," konstatoval Richard Dawkins, profesor veřejného porozumění vědě na oxfordské univerzitě a autor knihy The Selfish Gene, Sobecký gen.
Nowak a Sigmund vytvořili složitý počítačový model, který zkoumal, jak se rozvíjejí skupiny jedinců v souvislosti s tím, jak altruisticky se dokážou chovat a jak intenzívně dokážou spolupracovat. Systém vycházel z premisy, že ti jedinci, kteří pomáhají druhým, si tím ve své sociální skupině vybudují dobrou pověst a je jim to nakonec prospěšné.
Naproti tomu ti, kdo ignorovali druhé jedince, si vytvořili špatnou pověst, což znamenalo, že jim nikdo nepomůže, dostanou-li se do obtížné situace.
Jak se ukázalo, během delšího časového období byli nejúspěšnější ti jedinci, kteří uměli dobře spolupracovat a dokázali pomáhat druhým, aniž by očekávali, že za to budou nějak odměněni. Bezohlední jedinci, kteří se starali jen sami o sebe, sice z toho měli v krátkodobé perspektivě prospěch, ale nakonec to s nimi dopadlo špatně.
"Čím je zvíře inteligentnější, tím více mu záleží na jeho pověsti a tím více potřebuje spolupracovat," uvádí autor Matt Riley, jehož kniha The Origins of Virtue, Původ ctností, zkoumá, zda se dá existence altruismu vysvětlit evolucí.
Vědecký výzkum objevil v poslední době neobyčejně nesobecké geny. Například tropický drozd je zvlášť dobromyslný a optimistický pták.
Jednotlivý tropičtí drozdové se překonávají ve snaze druhým drozdům pomoci. Vzhledem k tomu, že drozdové nechápou pojmy morálky, zjevně jednají proto, že z nesobeckého chování mají výhody.
Podobně se chovají i některé druhy netopýrů. Starší netopýři pomáhají mladším, nezkušenějším netopýrům. Když nenaleznou mladí netopýři dost potravy, starší netopýři jim předávají potravu, která jim zbude.
Vzhledem k tomu, že v přírodě existují takovéto zvyky, vědci už nejsou přesvědčeni, že hlavním motorem pro přežití je v přírodě vítězství silnějšího jedince. Vědci, studující teorie evoluce, většinou vycházeli od předpokladu, že zvířata, včetně lidí, zajišťovala přežití budoucích generací, a proto pomáhají rodiče dětem.
Tato teorie byla posléze rozšířena - prý se pomáhá i příbuzným, protože i příbuzní s námi sdílejí určité geny. Nyní se uznává, že součástí akcí pro přežití je altruistické chování - ale altruista musí být viděn, že dělá dobré skutky. Ti jedinci, kteří mají pověst, že jsou slušní a hodní, ale vnitřně jsou tvrdí, se pravděpodobně stávají ve společnosti skutečnými vítězi.
Právě proto nyní usilují mnohé velké firmy o to, zdůrazňovat sympatické rysy své existence. Dávají zaměstnancům najevo, že se o ně stoprocentně zajímají.
Britský potravinový supermarket Asda například zavedl mezi všemi zaměstnanci naprosto neformální styky. Všichni, včetně těch nejnižších a nejméně kvalifikovaných pracovníků, si nyní navzájem říkají "kolegové".
Konec konců, tento přístup výmluvně exemplifikoval v roce 1990 americký film Forrest Gump. Jeho hrdina prochází životem jen tak, že všem přeje jen to nejlepší - dostane se mu proto velkých úspěchů.
"Pokud máte pověst jako poctivý a spravedlivý člověk, tak vám to v podnikatelské sféře zcela jistě pomůže," konstatuje Adrian Furnham profesor podnikatelské psychologie na univerzitě v Londýně. "Podnikatelská agresivita už není tak přijatelná, jako byla v osmdesátých letech." Někteří podnikatelé však dodnes tvrdí, že má-li člověk uspět, musí být agresívní, musí mít obrovskou disciplínu a pevně kontrolovat své podřízené.
Summerfest
To je oslava léta v městečku kde žiji. Tři dny se prodávají trička s nápisem Summerfest 19.. a pivo v jakési oplocence, které se tady říká beergarden. Organizátoři se letos dočkali překvapení v podobě dopisu z Milwaukee. Prý tam také mají Summerfest. Proč ne, když tam je obrovský pivovar. Jenže nešlo o nějakou družbu pivařů, ale, jak se dál ukázalo, o výhružku. Nechali si prý název Summerfest kdysi zaregistrovat a tak na něj mají výhradní právo. V absolutním měřítku jde o prkotinu - pár triček s inkriminovaným nápisem. Jenže pořádek dělá přátele. Několik set kilometrů vzdálené Milwaukee má v ruce glejt a tak to u nás buď přejmenují nebo se s jižními přáteli setkají u soudu.
Další už souvisí se Summerfestem jen nepřímo - přes mrazení v zádech při čtení článku Jana Čulíka "Kdo je firma SDC International" (Slovo, 8.6. 1998) týkající se kšeftování s výhradními právy na prodej některých výrobků firmy Škoda a Tatra.
Jakou cenu mají výhradní práva pro celé kontinenty, když "zneužití" jména Summerfest, jež nejde za okruh několika desítek kilometrů, stojí Milwaukee za případný soudní spor.
Podle Čulíkova článku se firma SDC postupně stala exkluzivním prodejcem Škody pro celý americký kontinent kromě Peru, má práva prodeje Škoda Diesel do jižní Koreje a Číny a blíže nespecifikovaná práva na prodej výrobky firmy Tatra. Celkem ji to stálo 350000 dolaru v hotovosti a 100000 vlastních akcií (cena 1.50 za kus v cenách února 1997). Suma sumárum půl miliónu dolarů. Postoupení zmíněných výhradních práv je údajně podmíněno minimálním prodejem v jednotlivých oblastech - zhruba 40 miliónů do konce roku 1999.
Půl miliónu není mnoho. To by patrně nestačilo ani na levného právníka v případném sporu o získání práv zpět. Ani 40 miliónů úvazku není až tak moc, řekněme 1000 vozidel á 40000 dolarů. Rozloženo na tři roky to je 330 vozidel za rok do celého světa. Pro porovnání lze uvést údaj z Britských listů (5.6. 1998), že samy miniaturní Spojené arabské emiráty objednaly pro svou armádu 1127 kamionú Tatra.
Škodu prý k prodeji Tatry donutili její věřitelé (největší české banky). V zájmu koho? Aby Tatru zachránili (a tím svoje pohledávky) nebo aby ji odepsali a otevřeli trhy, za příslušný bakšiš, někomu jinému? Jakou obchodní analýzu banky provedly, že věří obskurní floridské společnosti? Jak může firma, která se sama drží nad vodou drobnými půjčkami (200 a 100 tisíc dolarů), zvládnout obrovský a často zkorumpovaný trh?
Nejde totiž o spojení sil se zavedenou zahraniční společností jejíž prodejní a servisní síť by český výrobce použil pro svoji vlastní potřebu. Spíš jde o konečnou fázi procesu v němž se podnik nechá zadlužit a pak "zachrání" prodejem za babku.
Domnívám se, že české sdělovací prostředky dluží svým čtenářům a divákům otevřenou analýzu těchto manažérských "úspěchů". Ochota s níž předáváme kontrolu nad tím, co ještě v republice zbylo, každému kdo zamává visitkou s "dobrou" adresou, totiž hraničí s hlupáctvím.
Jan Čulík k tomu podotýká:
Potiz je, ze Tatra ma od padu komunismu velmi velke potize s odbytem svych vyrobku, a tak krachuje. Nema radny mezinarodni marketing, ktery by v ostre konkurenci dokazal radne prodavat jeji vozy. Proto je ta tovarna vlastne skoro bezcenna. Soudek z plzenske Skodovky (podle nedolozitelnych zprav z CR) posledni dobou pry zamerne nakupuje krachujici podniky, aby se stala jeho firma velkym problemem, ktery bude muset dotovat vlada. Tim chce ziskat statni dotace, zejmena, bude-li pristi vlada socialne demokraticka. V ceskych polostatnich bankach probiha pry mocensky boj, mimo jine prave i o toto. Proto banky chtely zrejme Soudkovi zabranit, aby mel prostrednictvim tatrovackeho bremena paku k ziskavani dotaci od vlady. Donutily ho, aby Tatru prodal. On ji - zda se - ovsem prodal jen zdanlive, sice udajne americke firme, ve skutecnosti vsak jen jeho shell firm (prazdne slupce), ktera existuje uz radu let.
Jiří Jírovec k tomu napsal:
Mne slo vic o ta prodejni prava nez o samotnou Tatru. Je ovsem pravda, ze neni jasne komu ta americka spolecnost s floridskou adresou vlastne patri. Pokud snad Soudkovi (musi vlastnit nejmene ty akcie, ktere Skoda dostala jako castecnou uhradu za prodejni prava), pak je to opravdu dobry trik. Jenze porad se musi najit tech 450 milionu korun na nakup akcii zadluzene Tatry. Jde-li o Soudkovu soukromou akci, pak neni jasne, kde je vezme a proc by vlastne do celeho podniku sel. Ledaze ta vyhradni prodejni prava na Skodu (a Tatru) maji takovou cenu, ze jejich dalsim prodejem tyhle transakce pokryje.
Moje predstava podnikani, a to si cim dal tim vic uvedomuji, je naivne staromodni. Totiz, ze napad + investice (dluh) + vynalozene usili vede k produkci neceho uzitecneho a zisku, ktery umozni splatit dluhy a jit do "dalsiho kola".
Posledni dobou mi dochazi, ze zisk neni zdaleka tak dulezity jako spravna struktura dluhu. Idealni je velky dluh a zadna odpovednost za nej. S dluhy to je jako s prusery na vojne. Jakmile se dosahne urcita hranice, zacne se vsechno posuzovat jinak. Banka spis odmazne padesat milionu nez pet petek.
The Ottawa Senators (klub NHL) ma podle poslednich zprav dluh asi 200 milionu na stadionu a 100 milionu k tomu za provoz. Ten prvni je "kryt" stadionem, ktery ovsem nema valne ceny, pokud nebude vyuzity. Druhy je kryt predstavou, ze kdyz bude nejhur, Senatory koupi nejaky American - bude-li konjunktura hokeje jeste nejakou dobu trvat. A tak se nikdo nevzrusuje, hokejiste berou v Ottawe, stejne jako jinde, horentni platy a dost zbyde i na vlastniky.
Ale to jen tak na okraj.
JJ
Co očekávají Češi v zahraničí od nové vlády
Cesi v zahranici ocekavaji od nove vlady novy, rozumny a spravedlivy zakon o ceskem obcanstvi, ktery by odstranil dosavadni diskriminaci vuci nekterym v teto veci a postavil CR na uroven Madarska, Polska, a vetsiny zapadoevropskych zemi. Zakon by mel
s okamzitou platnosti, celoplosne a retroaktivne
(pouze tak je mozno odstranit veskere dosavadni a dodnes pusobici nespravedlnosti z teto dlouholete krivdy pachane nejen na ceskem exilu, ale nyni i ( nemoznost ucastnit se ceskych voleb!) na ostatnich obcanech CR, t.c. v zahranici), vyplyvajici) stipulovat nasledujici zasady:
1) Jednou nabyte ceske obcanstvi (narozenim ci jinak) nesmi byt nikomu, nikym, nijak SVEVOLNE A PROTIPRAVNE ODEBRANO ani UPIRANO. Ceske obcanstvi nesmi byt SVEVOLNE A PROTIPRAVNE URADY ZADRZOVANO ani UPIRANO v zavislosti na tom, kdy, jak a za jakych podminek jeho drzitel opustil, opousti,vraci se, neb navstevuje svou zem, ani v zavislosti na tom, jestlize z osobnich ci profesnich duvodu trvale, docasne neb obcasne prebyva v zahranici. (Kazdy ma pravo se kdykoli prohlasenim ceskeho obcanstvi vzdat, ale nikoli pod jakymkoli! natlakem.) 2) OSVEDCENI o ceskem obcanstvi musi byt vydano na pozadani a zdarma na zaklade predlozeni rodneho listu ci jineho rovnocenneho dokumentu na kteremkoli administrativnim obecnim, okresnim, krajskem nebo statnim urade, nebo na ceskem zastupitelskem urade kdekoli v zahranici.
3) ODMITNE-LI kdokoli OSVEDCENI O CESKEM OBCANSTVI z jakychkoli svevolnych a protipravnich duvodu zadateli vydat, bude trestne stihan (zpusobem v zakone specifikovanym) pro OBSTRUKCI SPRAVEDLNOSTI.
Poznamka: Ceska republika, na ceste do NATO a EU, si nemuze dovolit nadale plytvat tim nejcennejsim, co ma: potencialem svych obcanu rozesetych trvale, docasne nebo obcasne po celem povrchu globu. Jestlize moderni civilizovane zeme dokazi vyuzivat prinosu svych prislusniku v zahranici, a jestlize nove a nove zeme denne zrovnopravnuji sve zahranicni obcany protoze dokazi docenit a vyuzit jejich prinos svemu verejnemu, soukromemu, ekonomickemu, kulturnimu i politickemu zivotu ( jen v poslednich dnech napr. Mexiko a Jizni Korea), melo by byt PRVNIM KROKEM nove ceske vlady vzesle z techto predcasnych voleb budto:
a) vladnim dekretem nebo b) zpusobem vyhlaseni legislativni nouze v novem parlamentu
prijmout a uvest v okamzitou platnost NOVY ZAKON O CESKEM OBCANSTVI.
Na tento novy, moderni, spravedlivy zakon, ktery by byl v souhlase nejen s Mezinarodni listinou zakadnich lidskych prav a svobod, ale i v souhlase s dalsimi mezinarodnimi zakony, dohodami, a s CESKOU USTAVOU! ceka cely cesky exil. Cekaji nan Cesi v USA, na Slovensku, i jinde. Dockaji se?
Queensland, Austrálie: Dny napětí při čekání na konečný výsledek voleb ve Slunečném státě
Stari politikove si po sobotnich volbach lizaji sve rany. Zatim to je tak, ze pet kresel jeste nema sveho poslance. Ze 49 kresel Queensladskeho parlamentu ziskali 43 labouriste, 23 strana nacionalni a liberalni, 9 strana Jednotneho naroda (One nation), a 2 kresla ziskali nezavisli kandidati.
Jedina strana, jez mela celkem 12 kandidatu a ani jeden neuspel, je strana "Australie First" - cili "Australie jako prvni". Tuto stranu zastupuje poslanec Graeme Campbell, na nehoz veskera media uvalila "leceni tichem". To se promitlo i ve volbach.
Program teto strany je velice nacionalni, jak uz napovida sam nazev strany a podle "mlcicich medii" lze usuzovat, ze jak jejich predstavitele, tak i strany samotne maji v Canbere strach, ktery se jim nevyplatil - zatimco hlidali Australii First, tak jim zcela utekl zajic z pytle - strana One Nation.
Proste a dobre, ani politikove -profesionalove, kteri zdedili po svych otcich kresla, tentokrate neuspeli a za 66 roku existence systemu "ja na brachu a bracha zas na mne" se Labouristicka strana smrskla na pouhou tretinu svych sil v parlamentu.
Nasledek nedava na sebe dlouho cekat, a tak nez vedouci strany One Nation pripravi nove poslance do federalnich kresel, chce premier narychlo do 10 tydnu svolat federalni volby, aby si zachoval kreslo a zabranil dalsim skodam ve sve vlastni liberalni strane.
Media strasi lidi varovanim o rasismu a ztrate obchodu a ze se narod zene do chaosu.
Magnati vladnouci tiskovym prostredkum se tak snazi dat balsam na ustedrene rany politiku a dodatecne strasit lid nejistotou.
Queensland ma jeste par dnu do uplneho vysledku voleb, ale je zrejme jiz ted, ze poklidne dny starych veteranu se utapi v nejiste budoucnosti, i kdyz se jim podarilo v mori ticha utopit malou zacinajici stranu Australia First.
Lide s politickym rozhledem tvrdi, ze drive nebo pozdeji hlas poslance Graeme Cambella, ktery zastupuje nejvetsi volebni okres v Zapadni Australii a ktery ma velmi mnoho domorodych volicu, prorazi neviditelnou stenu mlceni a jeho Aboridzinci mu pomuzou prekonat stary "poradek" anebo neporadek a jeho politicka filosofie pronikne do vsech casti Australie.
Voleb se rovnez zucastnila Demokraticka strana, ktera je zcela v upadku a jenom na ukazku stoji za to, ze v miste meho bydliste ji volilo jenom 27 lidi z poctu 1672 volicu.
Lide jsou stale politicky vyspelejsi. Vyplyva z toho, ze pro politiky uz nebude je tak snadne ovladat, jako predtim.
