(Volební výsledky jsou např. na  na adrese www.volby.cz a na adrese http://www.czech-tv.cz/volby.)

Prezident Havel prý jako prvního požádá o sestavení vlády Miloše Zemana, neboť ČSSD má nejvíce křesel ve sněmovně. "To ovšem neznamená, že jej jmenuje premiérem," řekl v sobotu v  podvečer Jiří Pehe. Teprve kdyby se Zemanovi nepodařilo sestavit stabilní vládu, bude sestavovat vládu někdo jiný, zřejmě ODS. Havel zahájí vyjednávání v pondělí a bude si zvát šéfy politických stran v pořadí, v jakém se umístili ve volbách. Rozhodné slovo bude mít tedy Josef Lux, viz níže. JČ

Je přirozeně celá řada neznámých. V noci ze soboty na neděli vypadá počet křesel různých seskupení takto: KDU-ČSL + ČSSD = 94 křesel. KDU-ČSL + ODS = 83 křesel. KDU-ČSL + ODS + US = 102 křesel. ČSSD + KSČM = 98 křesel.

Jak předpovídal v analýze Britských listů Andrew Stroehlein (pod pseudonymem Vratislav Novák), velmi významnou roli hrají v povolební konstelaci právě lidovci a Josef Lux.

Zajímavé je, že voliči opustili "extrémní" strany a svůj protest proti pravicovým stranám, které v ČR vládly do listopadu 1997, vyjádřili přechodem k civilizované opozici, totiž ČSSD. Přibližně 100 000 voličů přešlo od republikánů k sociálním demokratům.

(Ondřej Neff to v Neviditelném psu vyjádřil poněkud neumělou formulací, že by bylo možno k takovémuto volebnímu výsledku "voličům gratulovat". Je to pozoruhodná komentátorská arogance. V zavedenějších demokraciích komentátoři nekritizují, ani nechválí, jak voliči volili, v demokracii je totiž voličské rozhodnutí základním zákonem, spíše se snaží analyzovat, JAK volili.)

Poněkud nepříjemným a do určité míry znepokojujícím rysem proporčního volebního systému je, že voliči sice hlasují, ale o tom, kdo v zemi bude vládnout, pak rozhoduje tajné hašteření mezi představiteli politických stran v kuloárech. Ve většinovém volebním systému sice se takto nevyjednává - vládu přebírá strana, která získala ve volbách největší množství hlasů - jenže nedostatek většinového systému je, že volební podpora největší strany je často malá - tak v Británii vládli konzervativci po dobu osmnácti let jen s podporou ani ne kolem 40 procent voličů - více než 60 procent voličů bylo proti. S obdobně malým mandátem tam nyní vládnou i labouristé.

V proporčním volebním systému, kde se zřejmě dostalo do parlamentu pět stran, je volební výsledek 32 procent pro ČSSD zjevně dost velkým úspěchem.

I když, vznikne-li vláda "pravicových" stran se 102 křesly, opozice ČSSD + komunisté bude mít cca 99 křesel. V podstatě bude rozhodování v parlamentě záviset jen na menšině tří hlasů. Nejsou to příliš dobré vyhlídky na to, že bude parlament moci skutečně radikálně pracovat.

Vzniká celá řada otázek. Jan Ruml konstatoval, že Unie svobody podpoří jen tu vládu, která bude pokračovat v "transformaci a privatizaci a usilovat o zařazení ČR do EU a do NATO." To konečně bude dělat každá česká vláda, kteeré vzejde z těchto voleb. Česká republika je natolik svázána smlouvami s Evropskou unií a s NATO a tlakem mezinárodních finančních kruhů, že jakákoliv vláda bude muset provádět v podstatě tutéž politiku.

Ruml ale dodal, že US bude zároveň požadovat, že vládní strany budou muset souhlasit s vyšetřením všech finančních a politických skandálů. Znamená to snad, že podmínkou Rumlovy spolupráce s Klausem bude, že ho bude Ruml umravňovat a neutralizovat jeho případné výstřední chování, jaké Klaus projevoval například v posledních dnech předvolební kampaně?

Mnozí se obávali, že ČSSD půjde do koalice s komunisty. Myslím, že je to v nynější situaci vyloučeno. Koalice ČSSD - KSČM by měla jen 98 křesel a vytvořením takovéto koalice by Zeman zahnal Luxe do náruče pravicových stran a dal by jim obrovskou motivaci k vytvoření pravicové koalice se 102 křesly.

Je tedy dvojí možnost, buď pravicová koalice se 102 křesly, anebo koalice ČSSD + KDU ČSL plus Unie svobody ze 102 křesly. Koalice jen ČSSD + KDU ČSL by měla jen 94 křesel a asi by nebyla dostatečně stabilní.

Vznikne-li pravicová koalice, bude rozdíl ve sněmovně mezi vládou a opozicí velmi těsný, jen 3 křesla (tj. pravicová koalice 102 křesel, soc. dem budou zatlačeni do spolupráce s komunisty 99 křesel) kdežto v druhém případě byl rozdíl mezi vládou a opozicí výraznější: vzhledem k tomu že ODS by měla jen 59 křesel. Byl by to parlament, který by mohl pracovat.

Rozhodování tedy závisí na Luxovi a Rumlovi.

Je možné, že se sociální demokraté budou chovat stejně indolentně ve vládě, jako se chovali politikové z ODS, KDU-ČSL a Unie svobody. Jenže velkým přínosem by bylo, kdyby se v ČR změnila vláda. Přechod vládnoucí strany do opozice a opozice do vlády je nutný, má-li česká demokracie dozrát. Lidé totiž musejí poznat na vlastní kůži, že nejde a nepůjde o návrat ke komunismu. Naopak je pozůstatkem komunistického myšlení lpění na vládě jediné strany, popř. koalice. Podstatou demokracie je neustálá změna, střídání politických garnitur, nikoliv opakovaný návrat těchže lidí k moci.

V sociální demokracii jsou některé proudy, které představují levici starého, řekněme francouzského jospinovského typu. Jsou tam ale také silné blairovské proudy. Velmi zajímavé bude, která část ČSSD převládne. Vznikne-li koalice pravicových stran, ČSSD bude zřejmě zatlačena v opozici více ke spolupráci s komunisty, a to bude víc podporovat její starší myšlení. Pokud naopak by vznikla koalice ČSSD s KDU-ČSL, popř. s Unií svobody, znamenalo by to, že by byla ČSSD přitažena více doprava, k západní modernizaci. Zároveň by měla zpětně asi ČSSD umírňující vliv i na KDU-ČSL a na US a snad by tyto strany blairovské vlivy v ČSSD dokázaly zbavit jejich poněkud "jihoamerických" představ o tom, co je demokracie. Více by se v ČR projevila asi blairovská sociální demokracie, což by bylo velmi moderní a pro ČR dobré.

V ČR je asi jedno, jaká "ideologie" bude u moci, ideologie je stejně už v dnešním globalizovaném světě zastaralá. Důležité je, aby byli u moci lidé inteligentní, předvídaví a schopní. To musejí zajistit kritičtí novináři, v důsledku velmi záporného vývoje v České televizi v nedávných týdnech a velmi nízké úrovně ostatních sdělovacích prostředků se to ale asi bohužel nestane. Byl jsem šokován, jak primitivní byla povětšinou povolební debata v některých českých sdělovacích prostředcích.

Vyplývá z ní mimo jiné, že v ČR stále mnozí občané do velké míry zápolí s traumatem komunistického dědictví.

Připomíná mi to, jak po roce 1918 se československá vláda natolik bála Rakouska a možnosti obnovení habsburské monarchie, že československá rozvědka sledovala milostné aféry různých habsburských šlechtičen a úplně jí uniklo, že se v Německu dostává k moci nacismus.

Velmi důležité je v současné situaci předvídat. Rozčilování nad komunisty nevyřeší problém, jak oživit české hospodářství a přivést ho od ostudného jednoho procenta ročního růstu k výraznějšímu rozkvětu.

Čeští voliči dali ODS téměř 28 procent voličských hlasů, přestože je ODS strana, která zavinila onen děsivý, minimální hospodářský růst a prokázaně se provinila velmi vážnými finančními skandály. Nekritizuji to, ale bylo by zapotřebí řádně rozebrat motivaci českých voličů v této věci.

Co znamená to, že v Praze dali voliči velkou podporu ODS? Kromě relativní prosperity Prahy, znamená to snad, že v Praze žije z Čech daleko největší množství lidí, jimž nevadí prokázané podvodné praktiky Klausovy strany a kteří jsou inspirování jeho jednoduchou, vizí dnešního světa?

Proč hlasovala pro ČSSD hlavně Morava? Je to důsledkem její chudoby? Je to důsledkem dosud nevyřešených loňských povodní? Je to důsledkem velké nezaměstnanosti? Nebo je to proto, že Moravu, tedy venkov, který byl nejsilněji vystaven za totality komunistické propagandě, hlasováním pro ČSSD požaduje, aby v ČR začala vládnout sociální demokracie starého, "předblairovského" typu, která zvyšuje daně a státními výdaji zakrývá neřešení problémů? Chtějí toto Moravané, zatímco Pražáci si přejí Klausovu jihoamerickou "demokracii"?

Už jsme psali v Britských listech několikrát, že se o  zásadních zahraničně politických otázkách v české předvolební kampani vůbec nemluvilo, ani o vstupu do NATO, ani o vstupu do EU, i když to budou v následujících letech záležitosti zcela určující. Jak napsal Vratislav Novák, je vlastně jedno, kdo bude vládnout v ČR, protože domácí politiku bude určovat Brusel a světové finanční trhy.

V této souvislosti je velmi varující, že pokračující finanční a hospodářská krize v Japonsku může velmi vážně ohrozit ekonomiku Spojených států - protože Japonci mají v USA rozsáhlé investice - a to by mohlo v následujících týdnech či měsících vést k dramatické světové hospodářské krizi. Co by to udělalo se slabými ekonomikami, jako je ekonomika česká, je hrůzné pomyslet.

Je pozoruhodné, že se o této hrozbě v ČR dosud vůbec nemluví, ani se o ní neví. Co proti ní budou dělat nově zvolení čeští politikové?

Heslem budoucích týdnů a měsíců, ať je u moci v ČR kdokoliv, musí být předvídat, být ostražitý, inteligentně a moudře jednat. Svět není v zostřující se konkurenci, která bude stále silněji ovlivňovat poměry v ČR, v současné době příliš pohodlné místo.

Bohužel k tomu příliš nepřispívají nejnovější výroky českých politiků, z nichž jak se zdá vyplývá, že nehodlají jednat o vytvoření koalice na základě věcnosti a neosobních politických programů, ale na základě osobních nenávistí a antipatií. V této souvislosti promluvil Václav Klaus v neděli doslova jako pětiletý kluk, když uvedl žalobnicky "lidovci pošťuchují nepřetržitě". Je to výrazem Klausovy frustrace nad Luxovou obrovskou mocí, která vzešla z těchto voleb, a nad naléháním lidovců, aby Klaus a jeho ODS opustili své dosavadní petrifikované postoje.

Jan Čulík

Petr Jánský

Především jasné vítězství ČSSD. Voliči dali najevo, že chtějí změnu. Změnu nejen stylu politiky, ale i obsahu. Zeman nabízí nekonfrontační styl, schopnost pojmenovat věci pravými jmény, jasné vytyčení priorit: 1. Nastartování ekonomiky a růstu HDP, 2. Zastavení poklesu reálných mezd, 3. Snížení nezaměstnanosti v nejkritičtějších regionech.

Překvapivé je vysoké procento pro ODS. Ta se po nedávném propadu k 10 % nyní opět cítí na koni a připravena vládnout. Nenabízí však žádnou změnu - hlavu vzhůru a jedeme dál.

KSČM má svá stabilní procenta. Hovoří o ochotě podpořit ČSSD (o což zřejmě není z druhé strany zájem) a očekává křeslo v předsednictvu sněmovny. President stále odmítá s touto stranou komunikovat.

KDU-ČSL dosáhla svého nejlepšího polistopadového výsledku. Lux je zřejmě spokojen a nepokrytě dává najevo nechuť ke spolupráci s Klausem (nevstoupíš dvakrát do téže řeky) a naopak chuť ke spolupráci se Zemanem. Již před volbami navrhoval koalici ČSSD-KDU-US. Zdá se, že výsledky voleb mu daly za pravdu.

US slušně zabodovala. Potvrdila svou oprávněnost v parlamentě i ve vládě. Nebýt sporu Ruml - Zeman, vznikla by koalice s jasnou parlamentní většinou (113), která by bez problému sestavila vládu. Pokud oba pánové zůstanou v pozici kohoutů a Ruml bude lpět na tom, aby se Zemanovi vládu nepodařilo sestavit (jen proto, že Zeman řekl, že v tomto případě odejde z politiky), pak nad státotvorností a respektováním výsledků voleb zvítězí česká malost. Nadějí jsou mladí v US, kteří se snad chopí iniciativy.

Republikáni propadli a mnozí to považují za vůbec největší pozitivum předčasných voleb. Přijal jsem to s povděkem a očekávám, že vzroste politická kultura nejen v parlamentě.

DŽJ se rovněž neprosadila. Doufám, že TV bude u toho, jak děda Kremlička chroustá chrousta. Jen těch propadlých hlasů přijde líto.

U ostatních stran se nepředpokládalo, že překročí kvorum. Za zmínku stojí DEU, která pošlapala právo a potahala emigranty za nos. Stínovými volbami dokázala, že emigranti nejsou správně informováni - ani ne tak o politickém dění (to si mohou přečíst z tisku), jako o náladách mezi lidmi. Za pravdu tak dostali ti, kteří se k volebnímu právu lidí s dvojím občanstvím (t.j. lidí, kteří zde trvale nežijí) stavějí zdrženlivě.

Nyní je na tahu pan president. Předpokládám, že bez váhání pověří Zemana sestavením vlády. Vzhledem k rozdaným kartám to nebude jednoduché. Mám však důvěru v člověka, který zveřejnil svou prognózu pádu komunismu ještě v hluboké totalitě a který s tímtéž vystoupil v televizi v době, kdy národ ještě žádného Klause neznal. Nechť se mu podaří sestavit vládu, nechť vládne jako osvícený panovník.

Petr Jánský

Pyrrhovo vítězství aneb Krátkozrakost jedné třetiny českých voličů

Jan Lipšanský

Dlouho pred volbami se mluvilo o tom, ze uzral cas ke zmene. Kdyz se vsak clovek podiva na volebni vysledky, zjistuje, ze jedinou zmenou je nepritomnost republikanu v Parlamentu, a naopak paradoxne posileni pravice.

Samozrejme, ze hlasy volicu jsou pravoplatne a neda se nic zmenit. Jenom zarazi, kolik lidi volilo ODS, aniz by pred tim ponekud premyslelo. Prinasim par duvodu, ktere jsem zaslechl v metru ci ceskych hospodach, proc budou lide Klause volit (pripominam, ze se mluvilo o Klausovi, ne ODS, nedej boze, aby ho ted po volbach klepla mrtvice):

Uznejte sami, ze toto nejsou zrovna padne duvody, proc nektere strane dat hlas a pokusit se, aby v nasi zemi doslo k nejake vetsi zmene. Nehlede na to, jak rychle tito lide zapomneli na propad hrubeho domaciho produktu, na financni skandaly ODS, na spatne zakony, na vynucene odchody ministru za ODS...

Diky kratkozrakosti 1/3 ceskych volicu (na svuj nazor maji pravo, neberu jim ho), doslo k tomu, ze Zeman sice vyhral, ale nazveme to Pyrrhovym vitezstvim. Co muze nasledovat? Zeman vladu nesestavi, protoze s nim do koalice krome komunistu nikdo nebude chtit jit. Sestavenim vlady bude poveren Vaclav Klaus, a ten po mnoha debatach ukeca sve byvale koalicni partnery, cimz ziska pravice 102 kresel, tim padem vetsinu, a K ZADNE ZMENE NEDOSLO. To mnoho lidi moc nepotesi, zvlaste onu vetsi tretinu, co dala moznost vyhrat volby CSSD.

Nyni skutecne bude zalezet na KDU-CSL a US, jak vazne mysleli sve predvolebni reci o zmene, a jak vazne mysleli sva kriticka slova smerem k ODS.

Na druhou stranu je skoda, ze Zemanova CSSD ma takto vlastne svazane ruce a nemuze dokazat, zda by svuj program a predvolebni sliby mohla splnit. Kdyby vyhrala CSSD s vetsi prevahou (parlamentni vetsinou), mohla mit minimalne dva roky na prosazovani sve politiky -- a lide by pak sami mohli posoudit, je-li spatna, ci dobra.

Takto CSSD nebude moci dokazat nic, pravice se nejspise v ramci hesla "stabilni vlada a stat" opet sjednoti, a budeme tam, kde jsme byli pred rokem.

Jan Lipšanský

Vratislav Kuška

Posledni volby opet prokazaly, ze volic v CR a tim cely narod, jsou rukojmimi policke elity, ktera se formovala v byvalem Prognostickem ustavu, ktery byl zrizen predevsim za timto ucelem, nebo ve spolupraci s nim.

Az na par vyjimek, ktere slouzi pouze jako reklama a vnadidlo, vetsina lidi na politicke scene ziskala zkusenosti, znamosti, moznost se organizovat a pocatecni kapital ve sluzbach komunistickeho rezimu. Jejich pozice, predevsim financni, umoznujici jim temer absolutni ovladani sdelovacich prostredku, jejichz nezavislost je podminkou fungujici demokracie a demokratickych voleb, je zvyhodnuje natolik, ze novi lide, kteri se s nimi nespoji, nebo s nimi dokonce budou ve skutecne, ne zdanlive, opozici, nemaji a jeste asi dlouho nebudou mit sanci.

Takze nejen predchazejici, tyto, ale i budouci volby budou jeste dlouho dopadat tak, jak dopadaji. Dokud nevzniknou nezavisle sdelovaci prostredky, ktere budou bez obav kritizovat vsechny nedostatky a spatnosti, kterych je dost i ve slusnych a relativne dobre fungujicich demokraciich, budou v CR pouze takove vysledky voleb, jake soucasna situace umozni. V CR vznikl jakysi druh feudalni pseudodemokracie, ve ktere o moc souperi a rozdeluji si ji pouze ruzne, zdanlive a castecne i skutecne nazorove rozdilne vetve vladnouciho klanu, jejichz hlavni motivace, t.j. touha po moci a vyhodach z ni plynoucich, je u vsech stejna.

Vratislav Kuška

"..děkujeme za všechny příznivé ohlasy a připomínky, které nám dodávali po celý week-end energii." http://www.czech-tv.cz/volby/

Páteční Události, hlavní zpravodajský pořad České televize, vysílaný 19.6., dosáhl rekordně špatné úrovně. Vrátíme se k němu a dalším zpravodajským a publicistickým pořadům ČT podrobnou analýzou. Jenže volební vysílání o víkendu ho ještě předčilo.

Znepokojujícími důkazy o dalším zdá se nezadržitelném pádu zpravodajských a publicistických pořadů ČT do absolutní nemohoucnosti byl včerejší pořad polední debatní pořad V pravé poledne.

Je docela legrační, že se pořad nezadržitelně vrací do formátu Debaty, na jejímž zrušení Jakub Puchalský tak radikálně trval jako na první podmínce svého nástupu do funkce generálního ředitele ČT.

Vzhledem k tomu, že jsou nyní ve zpravodajství ČT poměry možná ještě horší, než byly před příchodem Jakuba Puchalského, naskýtá se otázka, jestli ty jeho řeči o reformě nebyly jen prázdnou rétorikou ve snaze dostat dobře placené místo, a tím veškerá reforma skončila.

Jednou z nejtrapnějších praktik publicistiky České televize bylo před příchodem Puchalského užívání dvou (neschopných) moderátorů, kteří se bezmocně snažili zvládnout větší houf politiků ve studiu.

A právě k tomuto formátu V pravé poledne, pardon, vlastně Debata, navrací.

Českou televizi je možno upozorňovat horem dolem, že užívání dvou moderátorů pro diskusní pořady je naprosto nenosné a amatérské. Amatérismus se ještě zvyšuje, když jsou moderátoři tak neschopní, jako mnozí nynější hlavní moderátoři politických pořadů ČT.

Ejhle, ve včerejším pořadu V pravé poledne zavedli géniové druhořadosti ve zpravodajství ČT znovu dva moderátory. Vedle moderátora Dittricha v neděli seděla, po celou dobu v podstatě nečinně, Daniela Drtinová tak, jak měla ve zvyku sedávat vedle Oty Černého!

Není nic trapnějšího než lidé, sedící ve studiu, kteří se zjevně nudí. A takových je vždycky hodně, když tam naženeme pro vysílání celý houf lidí. Protože mluvit může vlastně vždycky jen jeden.

Debatní pořad s dvěma moderátory je absurdita. Pořad byl zajímavou soutěží o nejslabšího moderátora ČT, a Drtinová a Dittrich spolu zápolili opravdu úspěšně. Bylo obtížné určit, kdo je horší.

Ještě víc znepokojující je, že se ČT podařilo to už tak zničeného pořadu V pravé poledne, pardon, Debata, získat včera jen druhou garnituru politiků. Lux a Zeman vystoupili na Nově. ČT měla jen Grosse, Grebeníčka, Matějů, Beneše a Kasala.

Kdysi se šířily z Ameriky drby, že tvůrci seriálu Dallas ho dělají tak špatný právě proto, že je to pro ně zábava. Chtějí prostě vyzkoušet, jaké nehoráznosti jim televizní obecenstvo ještě spolkne.

Možná že s námi Puchalského Česká televize taky hraje takovou hru.

Jan Čulík

Pavel Dvořák

Byl jsem šokován, jak primitivní byla povětšinou povolební debata v některých českých sdělovacích prostředcích. - Jan Čulík

Vazeny pane Culiku,

doufam, ze jste mohl sledovat hlavni povolebni porad Ceske televize v sobotu v 21:30, besedu vudcu vsech parlamentnich stran moderovanou panem Klepetkem a jeho, pro mne bohuzel bezejmenym, kolegou , a ze budete mit prilezitost ji analyzovat.

Pokud nazyvate pana Klepetku prumernym moderatorem, i ja jsem sokovan, jak nizky tento prumer je.

Predevsim se potvrdila Vami uz jednou zmineny strucne fakt, totiz ze trvani na zodpovezeni otazek polozenych v novinari debatach CT je jen prvnim krokem, druhym musi byt ladeni rozumne otazky (normalne by snad poradi melo byt obracene, diky bohu alespon za toto).

Ukazuje se, ze politikove formatu Zemana nebo Klause neodpovidaji na otazky novinaru casto ne proto, ze by byly neprijemne nebo odhalujici, ale (napr. v pripade tohoto povolebniho studia) protoze jsou, pardon, debilni.

Kolik casu v debatach bylo utraceno stale stejnym mlynkem meloucim dokola " S kym tedy, panove, pujdete do koalice ?" V sobotu pochopitelne v choulostive povolebni situaci nikdo nechtel vydavat kategoricka prohlaseni. Po deseti minutach dobyvani odpovedi se tedy zmenila otazka na duchaplne "s kym tedy do koalice nepujdete".

Po dalsich minutach, kdyz se ani Jan Ruml neudrzel, pokladaly se otazky jako "S cim tedy pujdete k prezidentovi?" (smich vsech pritomnych), "Je prijatelny jako premier V. Mlynar?" (vazne!!).

Ani stopa po analyze, smyslu pro novy detail ci naopak napadu jak uvolnit napeti a zaujmout divaka i unavene hosty po zbytek casu (napr. toho dne jinde nevysilane soukrome postrehy z prubehu volebniho dne).

Jeste ze Klaus pojmenoval veci spravnymi jmeny (viz poznamka o nezjimavosti a odebrani premii) a ke konci gestem naznacil, ze by bylo lepe pro vsechny cely trapas ukoncit. I v porovnani s Novou to skutecne byla katastrofa.

Celou dobu mi vrtala hlavou jedna otazka. Na co, proboha, toho Klepetku do Novy chteli? Nevite?

S pozdravem,

Pavel Dvorak

PS: Sledoval jsem tez vyborne volebni studio Svobodne Evropy a svoje uznani jsem jim jiz napsal.

Předseda DEU odmítl podepsat zápis UVK o výsledku voleb

Jako mistopredseda UVK vyuzivam sveho zakonneho prava a odmitam pripojit svuj podpis pod Zapis UVK o vysledku voleb.

ing. Petr Safranek

Duvody k odepreni podpisu Zapisu o vysledku voleb

(Priloha k Zapisu Ustredni volebni komise o vysledku voleb do Poslanecke snemovny Parlamentu CR, konanych ve dnech 19. a 20. cervna 1998)

Na zaklade ustanoveni č. 52 odst. 1 zakona c. 247/1995 Sb. ve zneni pozdejsich zmen a doplnku uvadim duvody pro odepreni podpisu Zapisu o  vysledku voleb. Radim je podle jejich zavaznosti.

1. Volbam predchazelo dvoulete obdob (pocitano od poslednich voleb), ve kterem byly soustavne medialne diskriminovany tzv. mimoparlamentni strany. Clanek 5 Ustavy CR, zarucujici svobodnou soutez politickych stran, tak byl soustavne a hrube porusovan. Obcane - volici nedostavali vyvazene informace o politickych stranach, coz zavaznym zpusobem ovlivnilo jejich rozhodovani v  samotnych volbach. Medialni diskriminace dokonce pokracovala i po oznameni UVK, ktere strany v techto volbach kandiduji a ktere slozily kauci. Takovych stran bylo trinact, media jich vsak prezentovala pouze sedm. Zbyle byly predem odsouzeny do role menecennych subjektu, o kterych se volic nedozvedel temer nic (a ktere proto prirozene nevolil). Pritom i tyto strany splnily vsechny zakonne podminky pro ucast ve volbach, a to vcetne slozeni kauce ve vysi 1.6 mil Kc, pricemz narozdil od parlamentnich stran kauci tyto strany nezaplatily z penez danovych poplatniku, ale vyhradne z vlastnich zdroju. Zaverem tohoto bodu musim v ramci objektivnosti konstatovat, ze jisty posun k lepsi vyvazenosti vysilani nastal u Ceske televize, bohuzel az tesne pred volbami, tedy jiz bez vyrazneho vlivu na volice.

2. Obcanum Ceske republiky nachazejicim se docasne nebo trvale mimo uzemi naseho statu nebylo umozneno vykonat jejich volebni pravo, coz povazuji za  hrube poruseni Ustavy CR.

3. Pri interpretaci vysledku hlasovani (pridelovani mandatu) byla porusena ustavne zarucena rovnost hlasu. Shodny pocet hlasu nekterym stranam stacil k prideleni mandatu, zatimco jinym nikoliv.

4. Doslo k zasahu statni moci do predvolebni kampane - Mestsky soud v Praze prikazal bez moznosti ucinneho odvolani stazeni celych predvolebnich spotu Demokraticke unie, a to pod zaminkou ochrany autorskych prav k dilu, ktere tvorilo jen nepatrnou cast stopaze spotu. Presto bylo ulozeno stazeni spotu celych, cimz bylo mimo jine poruseno ustanoveni ž 16 odst. 3 zakona c. 247/1995 Sb.

5. Volby probihaly podle dokumentu, ktery neobsahuje zadne sankce za jeho porusovani. Tento dokument lze sotva nazvat zakonem, nebot postrada zakladni atribut zakona, totiz vynutitelnost jeho dodrzovani. V dusledku toho bylo mozne tento dokument libovolne porusovat, a to zejmena v casti, vymezujici pravidla predvolebni kampane. UVK tak byla nekolikrat nucena prijmout zcela kuriozni usneseni, kdy konstatovala poruseni zakona, ovsem bez jakychkoliv dusledku pro toho, kdo zakon porusil. Pro uplnost dodavam, ze volebni zakon c. 123 z roku 1920Sb., ktery byl nepochybne vzorem soucasneho dokumentu, obsahoval celou radu sankci, ktere vsak do soucasneho dokumentu nebyly prevzaty a nebyly ani zarazeny do platneho zakona o prestupcich. Je absurdni, kdyz napriklad poruseni nocniho klidu je prestupkem, zatimco volebni agitace v zakazane dobe v Ceske republice prestupkem neni. Je-li prave volebni zakon zjevnym legislativnim zmetkem, melo by to vest minimalne k vaznemu zamysleni, zda podle takoveho dokumentu vubec mohou probihat regulerni volby.

Po zvazeni vsech vyse uvedenych skutecnosti nemohu s cistym svedomim predlozene vysledky voleb potvrdit svym podpisem.

V Praze 21. cervna 1998

ing. Petr Safranek

mistopredseda Ustredni volebni komise

Volby zahraničních Čechů - konečné výsledky

Jiřina Fuchsová

Obcanstvi: